Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Aleš Vojíř
/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Většina mužů a žen v zemi trpí nadváhou nebo je obézní. Výrazně přibývá otylých chlapců a dívek.
Obezita. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com
Proporcí obyvatel tichomořských ostrovů Nauru a Americká Samoa, kde žijí nejotylejší lidé světa, sice čeští muži ještě nedosahují, nicméně mezi obyvateli Evropy patří mezi nejobéznější. Silnější jsou jen Malťané, Bulhaři a Britové.
Přečíst článek ›
Obezitou v České republice trpí přes 27 procent mužů. Když se k nim připočítají i ti s nadváhou, dostaneme se na 71 procent pánů, kteří mají vyšší než „normální“ váhu. U žen je to 57 procent.
Horší čísla tuzemské zdravotní statistiky nikdy v historii nezaznamenaly.
S obezitou se v zemi léčí už přes milion Čechů. Když se toto číslo přepočítá na počet všech pacientů, nejhorší situace panuje na Ústecku a na Zlínsku.
„Chudší oblasti jsou obezitou a následně diabetem často zasaženy více,“ podotýká diabetolog Jaroslav Rybka. Hlavní příčinou obezity je životní styl: vedle nezdravé stravy hraje hlavní roli nedostatek pohybu.
Ostatně podle Světové zdravotnické organizace vůbec nesportuje pětina Čechů. A polovina populace není schopná dodržet doporučenou týdenní dávku pohybu – sportem (nebo nějakou fyzickou činností) bychom se měli zaobírat alespoň tři hodiny týdně.
Tedy 26 minut denně.
Přečíst článek ›
Samý „Metráček“
Problém je, že výrazně přibývá i otylých dětí, především chlapců. Hochů s nadváhou je nyní v zemi v porovnání se situací před čtyřmi dekádami trojnásobek – kila navíc má třetina kluků. Mezi dívkami trpí nadváhou každá pátá, spočítal projekt Česko v datech.
Stejně jako u dospělých nejrychleji roste počet dětí, které jsou přímo obézní – takových chlapců je asi 7,5krát víc a dívek šestkrát víc než před čtyřmi dekádami – tedy oproti době, kdy Stanislav Rudolf napsal populární dívčí román „Metráček“ o mladé slečně s několika kily navíc.
Stojí to miliardy
- Obezita má kromě zjevných zdravotních následků (problémy se srdcem, cukrovka) i důsledky ekonomické.
Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř- Česká lékařská společnost uvádí, že náklady související s léčbou obezity dosahují až 10 procent celkových výdajů na zdravotnictví, tedy přibližně 30 miliard korun ročně.
„Obezita zatěžuje zdravotnictví. Odpovědí by mohlo být zavedení daně na slazené nápoje, jakou zavádí Velká Británie a Irsko. Dodatečný výnos by mohl pomoci zdravotnictví a sportu,“ uzavírá David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
Přečíst článek ›
6.2.2018
- nadváha,
- obezita,
- historie,
- Česko,
- Nauru,
- Americká Samoa,
- Evropa,
- Stanislav Rudolf,
- Jaroslav Rybka,
- Bulhaři,
- zdravotnictví,
- Samoa,
- sport
Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Volvo nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Volkswagen Touran první majitel, servisní knížka, koupeno v D, vyrobeno v EU, dovezeno, nehavarované Honda Jazz servisní knížka, koupeno v A Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia koupeno v A, nehavarované Opel Astra první majitel, servisní knížka + PRODAT AUTO
90’ ČT24: Češi – třetí nejtlustší národ v Evropě — Česká televize
Milan: „Nebude obézních lidí jen přibývat ? Nesouvisí to s moderní dobou ? Už nemusíme chodit ani do obchodu, vše přijede domů. Brzy nám budou drony přistávat na balkonech a nosit nákupy. Personalisté předpovídají nárůst home-office prací.“
Kateřina Cajthamlová: „Trend zvyšování obezity je patrný, ale díky tomu, že vlastně se v současnosti WHO pandemií 21. století, tedy obezitou, zabývá, tak např. u nás se podle průzkumů růst obezity v některých věkových kategorií zastavil.
Hrozí více lidem se základním vzděláním a lidem starším 45 let (muži) a 60 let (ženy). Obezita souvisí nejvíc s nedostatkem pohybu a sledováním televize a PC.
Podle průzkumů 40 procent dospělé populace tráví v průměru ve svém volnu víc času na PC než dvě hodiny denně.“
Pet: „Proč nejsou na sladkostech pro děti obrázky dětských nádorů ? Nebo zničených zubů a dalších nemocí? Proč nejsou škodlivé potraviny zatíženy stejně vysokou daní, jako tabák nebo Alkohol?“
Kateřina Cajthamlová: „To je výborný dotaz. Zajímavé je, jak se jednotlivé evropské země k problematice postavily. Např.
ve Francii úplně zakázali sladkosti ve školních automatech a donášku hotových jídel z rodiny a zavedli osm masitých jídel ve dvaceti dnech právě v zájmu toho, aby děti nemlsaly místo jídla. V Maďarsku je zase zdanění tučných potravin.
Samozřejmě ať už různé zákazy nebo zdanění všechno jsou snahy konkrétního státu ovlivnit zdravotní stav svých obyvatel. Dokonce i v USA ve školách zakázali sladké nápoje s výjimkou džusů. Doufám, že se něco podobného stane i u nás.“
Vilém: „Jaký máte názor na bílé pečivo ? Opravdu je tak nezdravé ? Nedávno jsem někde četl, že není bílé pečivo s lepkem škodlivé pro zdravé lidi.“
Kateřina Cajthamlová: „Chtěla bych upozornit, že problematika lepku a alergie nebo intolerance na něj se zaprvé týká velmi malého procenta lidí v populaci, asi tři respektive deset procent maximálně.
Ale pokud už někdo citlivosti na lepek trpí, musí vyřazovat nejen bílou mouku a výrobky z ní, ale i špaldu, kuskus, třeba ječnou a žitnou mouku, ovesné vločky apod. Zjednodušení je na bílé pečivo tedy není dobré.
Pacienti s nesnášenlivostí lepku netloustnou, jak se obecně tvrdí, ale naopak vinou špatného střebávání živin poškozením střeva výrazně hubnou a trpí bolestmi.“
Džejár: „Jak ovlivňuje obezitu čechů nadměrné pití alkoholu ? Jaký alkohol je rizikový pro obezitu a nadváhu ?“
Kateřina Cajthamlová: „Výborná otázka. Např. litr vína denně znamená, že ztloustneme zhruba o 14 kilo za rok. Češi rádi pijí pivo, dokonce se říká: „Pivo dělá hezká těla.“ Patříme v konzumaci piva na jedno z předních míst v Evropě, se svými 150 litry piva ročně na každého občana ČR bychom měli zvážit, jestli naše obezita nesouvisí s tímto v podstatě alkoholickým zlozvykem.“
Zuzka Sladká Malinová: „Co si myslíte o škodlivosti cukru ? Je cukr zabijákem ?“
Kateřina Cajthamlová: „Cukr patří mezi jedno ze čtyř takzvaných bílých zel. Konzumace cukru přímo úměrně souvisí se vzrůstem nadváhy a obezity, zejména pití sladkých nápojů je zlozvyk, který nás může stát hodně peněz a hodně kil.“
Pražan: „Je pravda, že vydatná a tučná snídaně pomůže rychleji nastartovat metabolismus ? Třeba míchaná vejce, nebo toast se slaninou ? Jaké doporučejete pití k snídani ?“
Kateřina Cajthamlová: „Snídaně by měla pokrývat zhruba 25 procent energie, kterou potřebujeme na celý den. Měla by odpovídat aktivitám, pohlaví, výšce, váze a zdravotnímu stavu.
Tučná snídaně, kterou zmiňujete, bude vhodnější v zimním období a spíš pro fyzicky pracující muže. Je vydatná a může utlumit pozornost, kterou potřebují lidé, kteří pracují psychicky, pro ně vhodnější strava, která obsahuje větší podíl polysacharidů.
Ovoce, případně mléčné výrobky, které zasytí, aniž by utlumily pozornost tolik jako Vámi zmiňovaná varianta.“
david: „Dobrý den nevhodná strava souvisí i častou nemocí crohnova choroba , když tu chorobu dostaneme jakou stravu konzumovat“
Kateřina Cajthamlová: „U Crohnovy choroby velmi záleží na stádiu a na aktivitě onemocnění. V akutní fázi je nutná strava bezezbytková s minimem vlákniny, v klidovém stádiu je možno zařazovat obvyklejší typy stravy. Ráda bych též zmínila nezanedbatelný vliv psychogenního stresu na prognózu a průběh takřka všech gastrointestinálních onemocnění.“
marta: „Dobry den. Proc se vsude resi jak hubnout, ale (skoro) nikde jak zdrave pribrat a zdravou hmotnost si udrzet? Neni to stejne dulezite?“
Kateřina Cajthamlová: „Současný BMI proti dřívějším doporučením pro ideální hmotnost (např. Brocův index hmotnost -100) vyžadují daleko nižší hmotnost a reflektují tak situaci úbytku svalové hmoty v současné populaci lidí, kteří málo fyzicky pracují a sportují.
Velmi nízká hmotnost i nižší hmotnost (štíhlost) mohou být podobnou nevýhodou jako vyšší nadváha.
Lidé chorobně štíhlí, zejména ti, kteří trpí mentální anorexií, umírají z deseti procent v souvislosti s tím, že obezita zabíjí zhruba 25 procent lidí předčasně, a to o 12 až 15 let dříve, než umírají jejich štíhlí vrstevníci. Je jasné, že obezita je větším zdravotním problémem.“
Fatboy: „Dobrý večer, já jsem každý večer vyloženě „žral“ proto, že mi to přinášelo psychickou úlevu po prostresovaném dni. Není primární příčinou obezity spíše duševní prázdnota a nalomená psychika obecně? Míra alkoholismu a nadužívání drog tomu také nasvědčuje.“
Kateřina Cajthamlová: „Psychický a psychosociální stres je jedním z důvodů, proč se lid izolují. Stejně tak deprese i některé léky, ať už antidepresiva nebo antipsychotika, zvyšují riziko obezity, vzniká bludný kruh.
Člověk obézní, a platí to už i u školkových dětí, se cítí vyřazen a bývá šikanován, navíc omezuje sport, ať už ze studu nebo z důvodu fyzických obtíží spojených s vyšší hmotnostní, a začíná vyhledávat tlumivý efekt tučné sladké stravy.
Máte pravda, bohužel.“
Mario: „Je plavanie dobrou aktivitou ku zhubnuti? Udajne sa za pol hodinu spali 2x viac kaloriji nez pri behu. Aky sport by ste doporucili k zhubnuti v pasu?“
Kateřina Cajthamlová: „Plavání, ale pouze tehdy, pokud ponoříte hlavu pod vodu a plavete správným a rychlým plaveckým stylem, tedy ne obvykle „namáčením“ ve stylu paní starostová.
Při rychlostním plavání se člověk tolik nezpotí, protože voda jednak odvádí teplo a jednak tělo ochlazuje tím, že se hlouběji dýchá a aktivují se svaly celého těla bez zatížení kloubů a páteře.
Jde opravdu o nejvhodnější typ aktivity k hubnutí.“
Rostislav Krejcar: „Dobrý večer paní doktorko, jaký je Váš názor na vysoký podíl konzumace pšenice v potravinách? Podle některých studií je právě pšenice příčinou obezity viz. např. William Davis a jeho kniha Život bez pšenice.“
Kateřina Cajthamlová: „Pšenici konzumujeme ve spoustě potravin, i v těch, do kterých nepatří, např. šunka, jogurty.
Nadužívání pšenice souvisí s tím, že její výnosy díky geneticky modifikovaným druhům rostou a pšenice je tedy náhle paradoxně nejlevnější obilovinou. Samozřejmě když je něčeho moc, je toho příliš.
Jakákoliv potravina, na kterou člověk jako živočišný druh je vlastně zvyklý pouhý zlomek svého biologického vývoje, může vést k vývoji řady komplikací, alergií a intolerancí. Takže ano, souhlasím s Vámi.“
davit: „studená či teplá večeře co vhodnější“
Kateřina Cajthamlová: „Tady záleží na tom, jestli člověk snídal, obědval a svačil, pokud ne a večeře je jeho jediné jídlo, a takových lidí je u nás hodně, tak nezbývá nic jiného než teplá večeře. Jinak pokud je studená večeře vydatná a dostatečná, tak je s teplou plně srovnatelná. Ale nesmí jít jenom o „salát s olivami“.“
davit: „Zelené Potraviny typu zelený ječmen cholera v tabletách názor“
Kateřina Cajthamlová: „Zelený ječmen se v minulosti konzumoval z důvodu hladu před sklizní, neměl tedy „ozdravný efekt“, ale udržoval lidi naživu. Jeho boom v současnosti, doufám, opět pomine. Totiž platí pro ostatní Vámi zmiňované „kouzelné potraviny“.“
Drahomíra: „Dobrý večer, podařilo se mi zhubnout 30kg na váhu v rozmezí 59 -62 kg. Od 53 roků menopauza, návaly trvající skoro 4 roky, ale také nárůst váhy o 9 kg. Nedaří se mi váhu snížit.Jídelníček si stále hlídám, pohyb aktivní.Co může být příčinou?Děkuji“
Kateřina Cajthamlová: „Příčinou je v tomto případě skoro jistě hormonální změna související s menopauzou.
Spolupodílet se může i nerozpoznaný pokles činnosti štítné žlázy, případně zvýšení únavy či psychogenního stresu v souvislosti s hormonální změnou.
Rozhodně doporučuji konzultovat problém s hubnutím s vaším ošetřujícím lékařem je možné, že za něco mohou i některé léky, které berete na vyšší krevní tlak (betablokátory mají tento efekt).“
Bříškáč: „Dobrý večer, mám dotazy na paní doktorku: Stále slyšíme o nárůstu obezity, ale mnohem větší problém je asi podvýživa. Máte prosím nějaké procentuelní údaje o obézních a podvýživených v minulosti a dnes a v čem Vy vidíte větší probléma nebezpečí z medicin“
Kateřina Cajthamlová: „Bohužel stejně jako narůstá obezita, narůstá i podvýživa a snaha o extrémně štíhlé postavy. Na vině jsou média a jejich vliv zejména na pubertální dívky, ale v současnosti i chlapce.
Dalším důvodem může být socioekonomický status rodin s jen jedním rodičem, u nás se rozpadá skoro 50 procent manželství a děti s matkou samoživitelkou mohou podvýživou trpět. Právě proto je velmi důležité školní stravování, ale bohužel 10 procent dětí nemá ani placené školní obědy.
V současnosti se proto vytváří projekt na podporu dětí z těchto rodin.“
davit: „Dobrý den , jakou stravu vhodnou při chronických zánětech ,,, a co myslíte doplňcích stravy“
Kateřina Cajthamlová: „Doplňky stravy jsou v některých zdravotních situacích nezbytné (těhotné ženy, lidé se záněty střeva nebo lidé v zátěžových situací, případně pooperační stavy nebo stavy po stomatologických zákrocích).
U chronického zánětu je důležité zjistit příčinu a strava se bude lišit i podle umístění zánětu. Pokud jde o záněty kožní, tak tam jsou důležité vitamíny skupiny B, zinek, selen. Pokud jde o záněty střev, tak tam zase dietní doplňky mohou stav spíš zhoršit.
Vaše otázka je bohužel příliš obecná, má odpověď by byla komplikovaná a rozsáhlá. Obraťte se s tímto dotazem na svého ošetřujícího lékaře.“
Tom: „Krásný večer paní doktorko,za půl roku jsem zhubnul -30.kg.Aktuálně mám hodně náročnou práci.Mám aktuálně problém jak nadále pokračovat.Už skoro nehubnu a spíše přibírám.Přitom denně najedu několik km na kole,zapojuji běh a další sporty.Prosím co s tím…“
Kateřina Cajthamlová: „Tady záleží na tom, máte-li realistický cíl, který konzultujete s někým z lékařů nebo trenérů, který dokáže posoudit Vaši tělesnou stavbu (můžete být robustní, nikoliv tlustý a hubnout už vlastně nemáte).
Bylo by velmi dobře zjistit také, co přibíráte, pokud jste zvýšil aktivitu a sportujete silově, např. vzpírání nebo silová cvičení, můžete přibírat i svalovou hmotu a bylo by škoda, kdybyste o ni přišel nějakým nevhodným zásahem do Vaší stravy.
Běžte se prostě poradit, držím palce.“
Libor Štolc: „Dobrý večer, mám ještě připomínku k předchozí části, kdy se řešily automaty na potraviny pro školy. Když jsem chodil do školy před více než 50 lety, žádné automaty nebyly. Zakažte automaty a nechte zdravou výživu na rodičích.“
Kateřina Cajthamlová: „Máme demokracii, takže už zakázat ředitelům ani jejich zřizovatelům nelze do doby, než bude jasně deklarovaná výchovná funkce školy i v této oblasti. Ale máte pravdu, já sama jsem vybírala pro děti školu, jejichž ředitel byl odpůrcem automatů.“
Mario: „Dobry vecer. Chcel by som sa spytat, ci suvisi s obezitou potreba zdriemnut si po praci a ci je to zdrave, pripadne ako dlho by mohol takyto spanok trvat. Mam sedave zamestnanie, mierny stres, od 9 – 17h. Neviem sa dockat prist domov a zdriemnut si. Diky“
Kateřina Cajthamlová: „Krátký odpočinek po největším jídle dne, jímž zejména tříchodový oběd jednoznačně je (polévka, hlavní jídlo, salát, případně káva), je velmi zdravý. Národy, které praktikují siestu, se jí bohužel vzdávají.
Dostatek času a klidu na oběd a jeho strávení, oběd by měl trvat alespoň hodinu, je jedním z rysů takzvaného francouzského paradoxu, což je zdravotní zjištění, kdy francouzská populace, ač konzumuje tučné sýry a hodně alkoholu, tak díky tomu, že obědvá dlouho a pomalu, tak je štíhlejší než my, kteří to do sebe naházíme.“
Čeští muži jsou v Evropě nejtlustší, z žen jsou to Turkyně
Hlavní obsah
„Nadváha a obezita, vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol už nejsou problémy jen západních nebo bohatých zemí,“ upozornil vedoucí studie Majid Ezzati. Ve srovnání s rokem 1980 je totiž počet korpulentních osob dvojnásobný a epidemie obezity se přelévá z rozvinutých zemí i do chudších států.
Index BMI (hmotnost v kg dělená mocninou výšky v metrech), s jehož pomocí se všeobecně vymezuje obezita, celosvětově stoupl. BMI pod 19 znamená podváhu, optimum je 19–25, vyšší hodnoty do 30 znamenají nadváhu. Lidé s BMI nad 30 jsou označováni za obézní; hodnocení ovlivňuje také věk a pohlaví.
Přitom obezita, ale už i nadváha zvyšují riziko srdečních chorob, cukrovky, některých druhů rakoviny i artrózy.
Česko se v posledních letech vyhouplo na nelichotivé pozice na prvních příčkách. V roce 1988 u nás podle českého europoslance Pavla Poce trpělo nadváhou kolem 16 procent mužů, o deset let později to bylo již třiadvacet.
„Dnes už je obézní každý čtvrtý dospělý Čech a problémy s nadváhou má přibližně 17 procent dětí,“ dodává Poc.
Časopis Lancet hodnotil průměrnou hmotnost lidí a v Evropě Primát přisoudil českým mužům a tureckým ženám – s BMI shodně 28. Trend je ve většině zemí stoupající, výjimky tvoří Italové a Švýcaři.
Celosvětově „nejtěžšími“ jsou obyvatelé tichomořských ostrovů, především Americké Samoy. Mezi vyspělými zeměmi smutně vedou Spojené státy, nejlépe jsou na tom Japonci.
Obézních je podle studie na celém světě 205 miliónů mužů a 297 miliónů žen. Dalších 1,5 miliardy dospělých trpí nadváhou.
WHO varuje, že vzhledem k nepříznivému vývoji dalšího zdravotního ukazatele, krevního tlaku, lze očekávat raketový růst počtu srdečních a cévních chorob.
Určité pokroky v bohatých zemích v léčbě vysokého tlaku byly „vymazány“ stárnutím globální populace a zvýšením počtu obyvatel: celkový počet lidí s hypertenzí stoupl z 600 miliónů v roce 1980 na téměř miliardu v roce 2008.
Srdeční choroby jsou primární příčinou úmrtí v rozvinutém světě, jejich léčba stojí každoročně miliardy dolarů.
Alarmující údaje o obezitě zveřejnil už v roce 2007 odborný časopis Circulation. Vyšel z bleskového globálního průzkumu na 168 tisících lidí 63 zemí všech kontinentů. Zjistil, že lidí s vyšší hmotností byly dvě třetiny, přičemž šlo z větší části o populace ve vyspělých státech.
„Je tragickou ironií, že zatímco část světové populace strádá hlady, řada vyspělých zemí prožívá krizi obezity,“ komentovala tehdy výsledky britská expertka Ellen Masonová.
Srovnání jen několik let starých údajů z Circulation a nejnovějších dat z Lancet ovšem ukazuje, že nadváha a obezita se už rozšířily i do dříve „zdravějších“ chudých oblastí.
| Jak jste na tom s BMI? |
| Pod 19 podváha |
| 19 – 25 ideální hmotnost |
| 25 – 30 nadváha |
| nad 30 obezita |
Čím si myslíte, že je obezita především způsobena?Celkem hlasovalo 16075 čtenářů.
Hlavní zprávy
Ženy a muži v krajích ČR – Demografie | ČSÚ v Plzni
Rozdíly mezi ženami a muži nejlépe charakterizuje jejich věková struktura, podle které můžeme zjistit celou řadu zajímavých informací.
I když se rodí více mužů než žen, mužů se v celkové populaci vyskytuje méně. V roce 2008 bylo v celkové populaci zastoupeno 49,1% mužů.
Nižší počet mužů v populaci je podmíněn tím, že se muži dožívají nižšího věku než ženy.
V roce 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí, v tom 58 244 dívek a 61 326 chlapců. Sekundární index maskulinity v České republice představoval 1 053 živě narozených chlapců na 1 000 živě narozených dívek.
Na 1 000 živě narozených chlapců připadlo v České republice 950 živě narozených dívek (tzv. sekundární index feminity). Nejvyšší index maskulinity (1 089) byl dosažen v Pardubickém kraji, naopak nejnižší (1 024) v Libereckém kraji.
Větší počet narozených chlapců než dívek je výsledkem biologické zákonitosti.
V České republice činil průměrný věk u žen 42,0 let a u mužů 38,9 let. Nejstarší populace žen a mužů žije v hlavním městě Praha (průměrný věk ženy 43,3 let, muže 39,9 let), naopak nejmladší populace žen a mužů se vyskytuje v Ústeckém kraji, kde průměrný věk v porovnání s Prahou je u žen nižší o 2,3 let u mužů o 1,8 let. Ke krajům se starší žijící populací patří kraje Plzeňský, Královéhradecký a Jihomoravský, naopak mezi kraje s mladší populací žen a mužů patří Karlovarský kraj.
Z věkové struktury vyplývá, že v České republice připadá na 1 000 mužů ve věku 0-14 let 947 žen, 15–64 let 978 žen a 65 let a více 1 511 žen.
Muži se dožívají nižšího věku než ženy, protože vyznávají riskantnější životní styl, stávají se častějšími oběťmi dopravních nehod, násilných trestných činů a sebevražd. Tyto rozdíly mezi muži a ženami se začínají projevovat v období dospívání.
Muži často vykonávají fyzicky náročnější práci, ženy mají naopak v důsledku péče o potomstvo silnější a odolnější organismus.
Zatímco biologické zákonitosti v poměrech mezi ženami a muži zůstávají po generace zachovány, mění se životní styl žen a mužů. Změna životního stylu se projevuje změnou v celé řadě demografických charakteristik. Prodlužuje se naděje dožití při narození1). V roce 2008 dosáhla v České republice naděje dožití při narození u mužů 73,96 let a u žen 80,13 let. Nejvyšší naději dožití při narození měli před sebou ženy v kraji Vysočina (81,06 let) a muži v Hlavním městě Praha (75,90 let). Naopak nejnižší naději dožití při narození dosahovali ženy a muži žijící v Ústeckém kraji. Rozdíl mezi kraji s nejvyšší a nejnižší nadějí dožití při narození činil u žen 2,58 let a u mužů 4,17 let. Rozdíly v naději dožití při narození mezi jednotlivými kraji jsou ovlivňovány celou řadou faktorů: kvalitou životního prostředí, zdravým životním stylem obyvatel, zaměstnaností, kvalitní a snadněji dostupnou zdravotní péčí.
Za posledních 16 let se prodloužila naděje dožití při narození v České republice u mužů o 5,51 let a u žen o 3,99 let.
Naděje dožití při narození se prodlužovala u obou pohlaví v důsledku zlepšené zdravotní péče, ale rychleji rostla u mužů než u žen.
Jedním z faktorů, který částečně zpomalil růst naděje dožití při narození u žen, byl prodloužený věk jejich odchodu do důchodu.
V roce 2008 dosáhla hrubá míra sňatečnosti v České republice hodnoty 5,0. Největší změna v počtu uzavíraných sňatků probíhala v letech 1990 až 1994, kdy se počet sňatků uzavřených na 1 000 obyvatel středního stavu snížil z 8,8 na 5,7.
S poklesem sňatečnosti se začal zvyšovat počet dětí narozených mimo manželství, zatímco v roce 1992 se narodilo mimo manželství v průměru 10,7% dětí, v roce 2008 se zvýšil tento průměr na 36,3%.
V roce 2008 se narodilo nejvíce dětí mimo manželství v krajích Karlovarském (53,9%) a Ústeckém (50,2%), nejméně dětí mimo manželství v krajích Zlínském (27,9%), Vysočina (29,0%) a Jihomoravském (30,6%). Více dětí mimo manželství se rodí v krajích, kde existuje vyšší nezaměstnanost, nižší vzdělanost obyvatelstva a vyšší hmotná nouze.
Naopak méně dětí mimo manželství se rodí v krajích, které vyznávají tradiční životní hodnoty.
V průběhu devadesátých let se začala změna životního stylu projevovat ve snížení úhrnné plodnosti2), průměrný věk matky při narození dítěte se začal zvyšovat.
Na tomto vývoji se podílela především ekonomická transformace (pokles sociální úrovně, obtížně hledající zaměstnání matky s malými dětmi, nedostatek bytů finančně dostupných mladým rodinám) a přizpůsobování se západoevropskému modelu rodiny (růst významu vzdělání, rozvoj moderních forem antikoncepce, emancipace žen, odkládání narození dítěte do vyššího méně biologicky příznivého věku žen).
Nejnižší hodnota úhrnné plodnosti (1,133) byla v České republice dosažena v roce 1999, od tohoto roku se začala nepatrně zvyšovat, v roce 2008 činila (1,497).
Průměrný věk matky při narození dítěte se zvýšil z 25,0 let v roce 1993 na 29,7 let v roce 2008.
Nejnižší úhrnné plodnosti (1,375) a zároveň nejvyššího průměrného věku matky při narození dítěte (31,19) bylo dosaženo v Hlavním městě Praha, a naopak nejvyšší úhrnné plodnosti (1,614) a současně nejnižšího průměrného věku matky při narození dítěte (28,77) v kraji Ústeckém.
Počet živě narozených dětí v České republice se v rozmezí let 1990 až 1996 neustále snižoval, v letech 1997 až 2001 dosahoval stabilní úrovně a od roku 2001 se postupně začal zvyšovat. Největší přírůstek živě narozených dětí (8 801) byl mezi roky 2007 a 2006.
V roce 2008 připadlo 11,5 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu.
V počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel se v roce 2008 na prvním místě umístil kraj Středočeský (12,5), na posledním místě Zlínský kraj (10,6).
Na zvýšené porodnosti v České republice se podílely dva faktory. Děti se začaly rodit populačně silnějším ročníkům žen, které své mateřství odkládaly do vyššího věku. Po roce 2000 se začal zvyšovat počet cizinců na území České republiky, kteří se rovněž na zvýšené porodnosti podíleli. V roce 2008 činil podíl cizinců z celkového počtu obyvatel České republiky 4,2%.
V roce 2008 se v České republice z celkového počtu narozených dětí mrtvě narodilo 272 dětí, tj. 0,23%.V časové řadě let 1991 až 2008 dosáhl tento podíl nejnižší hodnoty, ve sledované časové řadě se pohyboval v rozmezí 0,38% až 0,23% a od roku 2000 nepřekročil hranici 0,29%.
Hrubá míra potratovosti v České republice klesala výrazněji v časové řadě let 1990 až 2000 z 12,2 na 4,6. Od roku 2001 se postupně začala stabilizovat.
Nejnižší hodnoty dosáhla v letech 2005 a 2006, kdy na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 3,9 potratů. V roce 2008 činila 4,0.
Nejnižší hodnoty v hrubé míře potratovosti byly zaznamenány v krajích Zlínském (3,2), Jihomoravském a Olomouckém (3,3),naopak nejvyšší v krajích Ústeckém (5,6) a Karlovarském (5,2).
Hodnotíme-li vývoj rozvodovosti v České republice od roku 1990 prostřednictvím hrubé míry rozvodovosti,pak se s výjimkou roku 1999 tato míra pohybovala v rozmezí 2,7 až 3,3.
V roce 1999 dosáhla rozvodovost vůbec nejnižší hodnoty, na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,3 rozvodů. Přijetím novelizace zákona o rodině, která vstoupila v platnost 1. 8. 1998 a upravovala podmínky rozvodu, se od roku 2000 začala intenzita rozvodovosti zvyšovat.
V celé časové řadě se stala Vysočina krajem s nejnižší mírou rozvodovosti. Naopak kraje Karlovarský a Ústecký patřily ke krajům s nejvyšší mírou rozvodovosti.
V roce 2008 připadlo v České republice na 100 000 obyvatel středního stavu 1 006 zemřelých,z tohobylo 497 žen a 509 mužů.
Na 100 000 obyvatel středního stavu zemřelo nejvíce obyvatelv Ústeckém kraji (1 056) a v Moravskoslezském kraji (1 038), naopak nejnižší byla úmrtnost v kraji Vysočina (949).
V
České republice připadlo na 100 000 zemřelých mužů 97 732 žen, a naopak na 100 000 zemřelých žen připadlo 102 321 zemřelých mužů.Na celkovou výši zemřelých působí celá řada vlivů od věkové struktury obyvatel, kvality životního prostředí, kvality lékařské péče, nezaměstnanosti až po životní styl.
K nejčastějším příčinám úmrtí patřila onemocnění oběhové soustavy a novotvary. V roce 2008 zemřelo na 100 000 obyvatel středního stavu 501 osob na nemoci oběhové soustavy a 268 osob na novotvary. Na nemoci oběhové soustavy umíralo více žen než mužů, zatímco u novotvarů byla situace opačná. Z krajů České republiky zemřelo nejvíce žen a mužů na nemoci oběhové soustavy v kraji Zlínském, na 100 000 obyvatel 297 žen a 252 mužů. Na novotvary zemřelo na 100 000 obyvatel nejvíce žen v Hlavním městě Praha (135) a nejvíce mužů v Plzeňském kraji (165).
Migrační přírůstek u žen i mužů po vstupu České republiky do EU rostl. V časové řadě let 2004 až 2008 se na 1 000 obyvatel středního stavu zvýšil u žen z 0,84 na 2,55 a u mužů z 0,99 na 4,33. Na zvyšování migračního přírůstků se podíleli především cizinci z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruské federace.
V roce 2008 se do České republiky přistěhovalo na 1 000 obyvatel 2,75 žen a 4,72 mužů.
Z rozdílného zahraničního stěhování mezi ženami a muži vyplývá, že více pracovních příležitostí je spojeno s fyzicky náročnou prací vhodnou spíše pro muže a současně ukazuje na tradiční rozdělení úloh v rodině, muž jako živitel a žena jako pečovatelka o rodinu a děti.
1) Naděje dožití při narození vyjadřuje počet roků, který v průměru prožije osoba právě narozená za předpokladu, že po celou dobu jejího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou pro dané období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se právě narozený člověk dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce.
- 2) Úhrnná plodnost je průměrný počet živě narozených dětí, připadajících na 1 ženu, pokud by během jejího reprodukčního věku (15-49 let) zůstaly míry plodnosti žen podle věku stejné po celé období jako v daném roce.
- Analýza: Ženy a muži v krajích ČR – Pracovní neschopnost
- Analýza: Ženy a muži v krajích ČR – Zaměstnanost
- Analýza: Ženy a muži v krajích ČR – Nezaměstnanost
- Analýza: Ženy a muži v krajích ČR – Průměrný důchod (z podkladů ČSSZ)
Každý pátý Čech trpí obezitou. Může za to i lenost si uvařit
Josef Javůrek, Tomáš Mitvalský
Téměř každý pátý Čech trpí obezitou. Ta s sebou často přináší další onemocnění. (Video: Tomáš Mitvalský, Jan Kozel)
Čím dál víc Čechů hledá při hubnutí odbornou pomoc. Za posledních třicet let se navýšil počet Čechů s nadváhou téměř o deset procent.
Češi přibírají na váze. V Evropě i nadále platíme za jeden z nejtlustších národů. Do budoucna se podle odborníků bude situace jen zhoršovat.
V Česku má nadváhu více než polovina obyvatel, pětina trpí obezitou. Za posledních třicet let se navýšil počet Čechů s nadváhou téměř o deset procent.
Zároveň roste i počet lidí, kteří vyhledávají pomoc s hubnutím u odborníků. Změnit svou váhu ale neznamená hladovět.
Jedním z těch, kteří se rozhodli na své váze pracovat, je i Radim Lisický. „Hlavním důvodem pro hubnutí byly zdravotní komplikace. Zadýchával jsem se a necítil se dobře. Druhým důvodem bylo to, jak jsem vypadal,“ sdělil. Svou první konzultaci absolvoval na začátku března. „Od té doby jsem shodil přes deset kilo. Cítím se dobře a ubral jsem i na objemu,“ dodal.
Lidí jako pan Lisický, kteří vyhledávají pomoc u odborníků kvůli hubnutí, přibývá. Stejně tak ale i roste počet lidí s nadváhou. Podle statistik Státního zdravotního ústavu jich přibylo od devadesátých let téměř o deset procent. A situace se bude podle dietoložky Hany Mojžíšové jen zhoršovat.
„Trend se zdravou životosprávou je pořád menšinovou záležitostí. Česko je na tom zle. Celý svět je na tom špatně, populace tloustne a nebude se to zlepšovat,“ řekla.
V Česku je obézní každý pátý, nadváhu má více než polovina obyvatel. V kategorii u mužů nad 45 let jich trpí nadváhou až osmdesát procent. „Jednak je to biologický předpoklad. Lidem nad třicet let se zpomaluje metabolismus a tím pádem začnou jednodušeji tloustnout,“ uvedla Mojžíšová.
Podle dietoložky za to ale především může uspěchaná doba. „V práci často sedíme, jezdíme všude autem anebo hromadnou dopravou. Chybí nám pohyb,“ objasnila Mojžíšová.
Od toho se odvíjí i nezdravé stravování, které napomáhá tloustnutí. „Lidé nemají čas vařit. Ztratili k tomu i vztah.
Jídla z rychlých občerstvení mají vysokou energetickou denzitu, hodně tuků a cukrů, takže se po nich dobře přibírá,“ dodala Mojžíšová.
Hubnutí brání i stres, který si lidé způsobují v zaměstnání. „Vysoká míra provozního stresu nás dostává neustále pod tlak. To způsobuje větší hladinu hormonů, jako jsou kortizol nebo adrenalin. Ty udržují v těle lépe tuky,“ řekla Mojžíšová.
Obezita není problémem jen pro Česko, ale pro celý svět. Podle Světové zdravotnické organizace se za posledních pětačtyřicet let ztrojnásobil počet obézních lidí na Zemi. Čtyřicet procent světové populace má nadváhu a každý osmý je obézní.
Podle výživové specialistky Dany Vránové je nejdůležitějším krokem k hubnutí změna životního stylu, vlastní rozhodnutí a disciplína. „Je to běh na dlouhou trať. Odborný dohled ale přispívá k tomu, že člověk je stále pozitivně motivován a vidí výsledky. Například zlepšení zdravotního stavu. To je něco, co je pro nás i pro klienta to nejdůležitější,“ sdělila.
Obezita způsobuje nejčastěji kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovku druhého typu. „Většina silně obézních lidí těmito nemocemi trpí. Existují mezi nimi ale i takoví, kteří jsou zdraví,“ sdělila Mojžíšová. „Čtyřicet až šedesát procent dispozic těla ke zpracování energie a ukládání tuků je dáno geneticky. Druhou polovinu ale můžeme ovlivnit vlastní životosprávou,“ upřesnila.
Problém s nadváhou je také často skloňován v souvislosti s onemocněním novým typem koronaviru. Lidé trpící nadváhou jsou náchylnější k těžšímu průběhu nemoci.
Ohledně dodržování zdravého životního stylu je důležité držet se několika pravidel. „Říkám tomu tři P. Potrava, pohyb a psychika. Z hlediska potravy je myšleno pravidelné a kvalitní jídlo. Co se týče psychiky, je důležitý dostatek spánku, odpočinek a také psychická pohoda. Velmi prospěšný je pravidelný pohyb, který může být i formou obyčejné chůze,“ dodala Mojžíšová.
Strava ovlivní proces hubnutí ze zhruba 70 procent. „Zbytek je vlastní rozhodnutí, mentální nastavení a sport. Jakákoliv sportovní aktivita je velmi důležitá,“ sdělila Vránová.
Vlivů, které působí na životosprávu, je mnoho, a často se začínají projevovat už v dětství. „Když se podíváme kolem sebe, vidíme rodiny, kde jsou maminka s tatínkem obézní. Dítě má potom často také nadváhu,“ řekla Vránová.
Podle Světové zdravotnické organizace je na světě téměř čtyřicet milionů dětí pod pět let, které mají nadváhu nebo obezitu. V Česku je více než pětina dětí starších jedenácti let s nadváhou nebo obezitou. Navíc jejich počet se každoročně zvyšuje.
Podle Vránové je potřeba, aby si děti vytvářely návyky, které budou podporovat dobrou životosprávu. „Většinou je to tak, že děti návyky mají. Chodí do školy, cvičí a stravují se pravidelně. Se vstupem do dospělosti o ně ale přicházejí. Pak narůstá i obezita,“ dodala.
Odborníci i klienti se shodnou, že nejdůležitější je silná vůle. „Člověk se rozhodne, potřebuje motivaci, ale musí u toho vydržet. Je nutné si odepřít věci, které nejsou úplně kaloricky vyvážené,“ dodal Lisický. Zároveň je ale podle něj důležité jíst tak, aby byl člověk spokojený a měl dostatek energie.