V Brně se rodí čím dál víc dětí, počet císařských řezů klesá

Čím si písecká porodnice dělá dobré jméno a získává důvěru nastávajících maminek? Jak se změnilo porodnictví v době koronavirové a jak za posledních dvacet let? O tom a mnohém dalším jsme si povídali s primářem gynekologicko – porodnického oddělení Nemocnice Písek Michalem Turkem.

V roce 2019 bylo nejvíce porodů v červnu. Je běžné, že se v létě rodí víc dětí?Tradičně míváme měsíce duben až červen s vyšším počtem rodících maminek, ale jistě je „rozložení“ v roce méně znát než dříve. To jsou následky plánovaného rodičovství. Jarní děti bývají počaty na letních dovolených.

Přečíst článek ›

Máme za sebou několik neobvyklých měsíců, které přinesly mimo jiné také zákaz přítomnosti otců u porodu.

Bylo to podle vás správné rozhodnutí? Jak toto období nastávající maminky zvládaly?Ano, zhruba měsíc nebyla umožněna přítomnost otců u porodu. Miminko po porodu ale vidět mohli, takže to omezení bylo jen částečné.

Zda toto nařízení bylo správné, neumím a nechci hodnotit. Nejsem epidemiolog a nejsem tedy vzdělán k tomu, abych komentoval nařízení odborníků, potažmo ministra.

Navíc – sám pro sebe jsem si řekl, že nebudu komentovat nařízení vzniklá za pandemie. Víme, že jsou (a ani jinak nemohou být) šitá horkou jehlou, že jsou zveřejňována pod určitým tlakem při neznalosti z budoucna. Nechci tedy býti generálem po bitvě.

Maminky zvládly porody velmi dobře. Máme přesnou statistiku – od půlky března do konce dubna se u nás v roce 2019 i v roce 2020 narodil úplně stejný počet dětí. Měli jsme méně operačních porodů (císařských řezů) i méně komplikací. Nechci tím říci, že je to tím, že nebyli tatínkové přítomni v I. době porodní. Chci tím říct, že byly maminky šikovné i za těchto podmínek.

Koronavirová opatření stále doznívají. Jak se momentálně dotýkají porodnictví? Setkáváte se například s tím, že mají ženy v této době větší obavy otěhotnět?Zatím máme stále připravený porodní box pro případný porod maminky s COVID 19. Zdá se mi, že se vrací život do normálních kolejí, ženy, se kterými mluvím, nemají obavy otěhotnět v této době.

Loňský rok byl pro píseckou porodnici rekordní, co se týče počtu porodů. Víc jich bylo naposledy v roce 1990. Jaký byl vývoj v ostatních letech?V roce 1990 bylo přes tisíc miminek, o rok později už pod 900 a pak se počet dál snižoval.

Nejméně porodů bylo v letech 1998, 1999 a 2000, a to dokonce pod 700, což je historické minimum. Od té doby začal počet opět postupně narůstat až do roku 2008, odkdy se držíme v rozmezí od 850 do 950 porodů ročně. Poslední tři roky byly nad očekávání.

Vážíme si toho, že nás nastávající maminky v takové míře vyhledávají.

Přečíst článek ›

Čím to podle vás je, že má písecká porodnice tak dobré jméno i za hranicemi okresu?Je to komplex více faktorů. Jižní Čechy jsou rozděleny na tři stupně úrovně péče o nedonošené děti. České Budějovice se mohou starat o ty nejmenší, my můžeme pečovat o narozené od 32. týdnu. Od 36. týdnu se pak rodí maminky i v ostatních nemocnicích.

Nejvíce předčasných porodů je právě v době od 32. do 36. týdne, takže to je určitě jedna skupina žen, které k nám přijdou i z jiných okresů. Je to samozřejmě výhoda i u běžných porodů, že tady máme přístrojové i personální vybavení, když nastane nějaká komplikace.

Další, a to zásadní věc, je podle mě individuální přístup k maminkám. Neumožňujeme porody do vody, ale to je opravdu jedna z mála věcí, co nedoporučujeme, jinak vyhovíme v podstatě ve všem. Celkový přístup celé porodnice je určitě to hlavní, co k nám ženy přivádí. V okrese Písek se narodí 650 dětí a máme tisíc porodů, což je skvělý výsledek.

Zmínil jste, že se snažíte vyhovět téměř ve všem. Jaká jsou nejčastější přání či požadavky nastávajících maminek?Je spousta maminek, které chtějí rodit jinak.

Mají velké spektrum požadavků, se kterými se snažíme pracovat a pokud je to možné, vyhovět. Některé maminky chtějí komfort, jiné přirozenost, rychlost, velká skupina nechce přenášet a mnohé chtějí rodit císařským řezem.

To je častější přání než třeba přirozený porod. Císařský řez na přání však v České republice není možný.

Pro nás je vždy nejdůležitější, aby na konci porodního děje bylo zdravé miminko i zdravá maminka. Pokud žena rodí spontánně a bez komplikací, je to ta nejlepší varianta. Maminky si ale bohužel často neuvědomují možná rizika, která mohou nastat, i když je dnes zdravotnictví na skvělé úrovni.

Přečíst článek ›

Asi úplně nejčastější požadavek je dnes tzv. porodní plán a každým rokem se jejich počet zvyšuje. Neříkám, že to je špatně, ale někdy je smysluplný, jindy ne. Často jde jen o okopírovaný plán z internetu, „protože kamarádka ho také měla“, a to je ten případ, kdy nemá smysl. Většinou jsou v něm věci, které běžně děláme.

Je to takový nešvar dnešní doby. Já se vždycky snažím s maminkou o jejích přáních diskutovat, všechno s ní probrat. Jsem radši, když mi sama řekne, co chce a co ne, nemusí to nikam psát. Když mi věří, většina přání se jí splní, porod proběhne podle představ rodičky a zároveň je zajištěno bezpečí a zdraví matky a dítěte.

Co epidurál? Chtějí ženy spíš úlevu od bolesti, nebo přirozenou cestu?Většina chce úlevu od bolesti, odhaduji 2/3 žen. A není to žádná prohra.

Dnešní ženy nejsou horší než jejich předchůdkyně před 200 lety. Jen žijí v jiné době.

Je méně fyzické bolesti, ale o to více třeba té psychické, stresy v práci, rodině… Víte, při menstruaci si dnes každá druhá žena bere ibalgin a logicky tedy chtějí i porod bez bolesti.

Kolem čtyřiceti procent spontánně rodících žen dostává na vlastní žádost epidurál, který sníží vnímání bolesti až o 80 procent. Pro mě jsou jasnou zpětnou vazbou naše porodní asistentky. Jedná se zhruba o dvacet žen, z nichž mnohé už rodily.

Žádná z nich by nerodila doma a téměř všechny by si nechaly dát, v případě déle trvajícího porodu, epidurál. Jsou to ženy, které viděly opravdu hodně porodů a rozumí problematice a určitě by neudělaly nic, co by bylo špatné pro ně nebo jejich dítě.

Přečíst článek ›

Jak se změnilo porodnictví za posledních, řekněme, dvacet let?Samozřejmě se zásadně změnilo z pohledu medicínského, je to zde obrovský pokrok za dvacet let.

Dnes je daleko větší tlak na zdravotníky, a to ve všech oborech. Přibývá papírování, požadavků akreditačních, legislativních, hygienických, ekonomických… A generace žen, která dnes rodí, je jiná než před dvaceti lety.

Je víc sebevědomá, ale méně pokorná, více komunikativní, více ví, co chtějí.

Bohužel, internetové znalosti jim někdy dávají falešný pocit toho, že již všemu rozumějí a zdravotníkům pak nedůvěřují, mluví-li jinak, než jiní psali na internetu.

Maminky jsou pak samy proti sobě, protože bez důvěry může být vše těžší. Zdravotníci si dnes tedy důvěru musí vybojovat.

Tu důvěru, která pak vede k harmonizaci na porodním sále a ve svém důsledku k nekomplikovanému přirozenému porodu.

Budete mít zájem:  Tichy Reflux Babatka Priznaky?

Ženy mají dnes daleko víc požadavků, a to jak možných, tak i nemožných. Musíme často trpělivě argumentovat proti těm nesplnitelným, protože by mohly mít neblahé následky. Přibývá také doprovodů u porodu.

Nejsou to jen tatínkové dítěte, ale také maminky rodičky, kamarádky nebo duly. Rozumím, že z psychologického hlediska mohou duly některým ženám pomoct, ale z medicínského hlediska tam třeba nejsou.

Naše porodní asistentky jsou zkušené a empatické, zvládnou pomoci mamince při porodu výborně.

Dula jako doprovod je v pořádku, někdy se u nás účastní porodů. Ale neměla by zasahovat do vlastního porodního děje, nemá k tomu pravomoci, zodpovědnost a často ani zkušenost.

Jejích služeb u nás využívá ročně tak dvacet až třicet maminek. Zásadní změnou je také to, že před třiceti lety se miminko odneslo po porodu pryč a maminka ho u sebe několik dnů neměla.

Dnes se dá mamince hned po porodu na bříško, přikládá se k prsu. Vážení a měření je možné až později.

Přečíst článek ›

Určitě se mění také věk rodiček. Jak to vnímáte?Ano, věk rodiček se významně posouvá. Před 40 lety byl věk prvorodičky kolem dvaceti let, pak se začal postupně zvyšovat. Dnes je průměrný věk prvorodičky přes třicet let a dokonce více než osm procent žen rodí ve věku nad 40 let. Není to tedy žádná rarita. Nejstarším rodičkám bývá každoročně kolem 46 – 47 let.

Když jsem začínal, byl průměrný věk prvorodičky kolem 26 let a většina žen rodila mezi 25 a 30 lety. Osmnáctiletá maminka byla rarita a přes čtyřicet také. Dnes je to pestřejší – rodí u nás část žen již kolem dvaceti let a pak právě i ty, kterým již čtyřicet bylo.

To je charakteristika zhruba posledních pěti let. Je pravda, že biologicky je možné bez problému rodit v 18 letech, ale málokdo je dnes v tomto věku doopravdy připravený na založení rodiny. Mám tím na mysli zejména ukončení studia, finanční zajištění, bydlení a podobně.

V tom věku si většina slečen myslí, že by měly studovat, cestovat, pracovat… Kolem čtyřicítky jsou ženy vyzrálé, připravené a zajištěné, ale zase stoupají zdravotní rizika.

Časté jsou dnes například myomy na děloze, které má asi třetina žen mezi 40 a 50 lety, ve dvaceti žádná.

Takže shrnout by se to dalo asi tak, že sociálně jsou na tom lépe starší ženy, nicméně z biologického hlediska by měly rodit ideálně do třicítky.

Velkým tématem posledních let jsou domácí porody. Dá se předpokládat, jak se na to vy jako lékař díváte, ale zkuste vysvětlit, proč?Domácí porody jednoznačně nemohu doporučit.

I když se všechno jeví v nejlepším pořádku, nikdy dopředu nevíme, zda nenastanou komplikace. Ano, z tisíce porodů v Písku by se teoreticky osmdesát procent dětí mohlo bez komplikací nebo jen s menšími komplikacemi narodit doma.

My ale nikdy nevíme dopředu, kdy k nějaké komplikaci dojde. A nikomu to nedoporučuji zkoušet.

Přečíst článek ›

Zažil jsem naprosto zdravé ženy, které porodily zdravé miminko, u kterých ale při porodu nebo po něm došlo k takovým komplikacím, že kdybychom okamžitě nezasáhli pomocí lékařského vybavení, žena by zemřela.

Kolikrát jsou to tak závažné komplikace, které když člověk jednou zažije, nechce je zažít znovu. Pravděpodobnost, že se u zdravé rodičky nestane žádná komplikace, je sice poměrně vysoká, ale jisté to prostě není.

A není možné hrát nebezpečnou hru, kdo nakonec tu nepředvídatelnou život ohrožující komplikaci doma bude mít. Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že jsou domácí porody bezpečné.

Kdo viděl extrémně silné krvácení po porodu, nikdy by doma nerodil. Pak jde totiž o minuty.

A argument, že dřív se doma rodilo a bylo to přirozené, sice beru, ale také je třeba si říct, že tehdy jedno z deseti miminek a jedna ze tří set žen zemřely, taktéž přirozeně…

Přednosti písecké porodnice– může rodit děti od 32. týdne těhotenství- poskytuje epidurální analgezii 24hod/7dní v týdnu u cca 40% spontánních porodů- využívá výhody velkých i malých porodnic, tzn.

zázemí větší okresní nemocnice (v případě komplikací možnost spolupráce s odborníky z ostatních oborů: neonatologie, anesteziologie, chirurgie, rentgenologie (MR), hematologie…), ale zároveň zajištění stále ještě „rodinného“ prostředí a soukromí- opakovaně se umístila na prvním místě mezi porodnicemi ČR ve spokojenosti rodiček v programu PPP (přirozený porod v porodnici)- prioritou je individuální přístup a respektování splnitelných přání rodiček

– samozřejmostí je: baby friendly hospital, rooming in, bonding po porodu i po císařském řezu, možnost dotepání pupečníku, přítomnost otců či dalších blízkých osob u porodu, rodinný pokoj (přítomnost partnera po celou dobu hospitalizace), předporodní kurzy, poporodní rehabilitace pánevního dna a další

Babyboom. Porodů je víc než loni, v Boskovicích o jednačtyřicet

Víc práce měli zdravotníci v boskovické nemocnici, kde zaznamenali o jedenačtyřicet porodů víc, tedy 435. „Je to nejspíš dané tím, že obliba naší nemocnice mezi rodičkami stoupá. I proto plánujeme pořídit nové porodnické lůžko a světla na sálech,“ uvedl primář tamního oddělení Jan Machač.

O 160 porodů víc než loni hlásí Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. „Snad i díky tomu, že se snažíme chovat jako rodinná nemocnice, třeba po otcích nechceme žádné poplatky za přítomnost u porodu. Po Fakultní nemocnici Brno máme druhý nejvyšší počet porodů v kraji,“ sdělil ředitel nemocnice Josef Drbal.

Ještě v roce 2001 tam zvládli 562 porodů, zhruba tři denně. Letos 1 004, na den skoro dvakrát tolik. Milosrdné si jako místo pro narození dcery vybrala i matka Veronika Salomonová. „Hlavně kvůli osobnímu přístupu. Byla jsem moc spokojená, starali se o mě krásně,“ ocenila.

Naproti tomu ve Fakultní nemocnici Brno poplatky za otce u porodu vybírají. I tam ale porodů přibylo o devětadvacet na 2 980.

Nejvíc dětí přichází podle statistik na svět právě v období dovolených, nemocnice tak očekávají, že počty porodů ještě vzrostou. „Děti se rodí nejvíc o letních prázdninách.

K poslednímu červnu se u nás narodilo 505 dětí při pěti stech porodech. Za stejné období loňského roku to bylo 459 dětí při 456 porodech.

Očekáváme, že počet porodů v naší nemocnici přesáhne za celý rok tisícovku,“ sdělila mluvčí znojemské nemocnice Marcela Půčková.

Primář vyškovského gynekologicko-porod-nického oddělení Josef Eim naopak soudí, že porodnost spíš klesne, i když porodů tam nyní mají o čtyřiačtyřicet víc než loni, tedy 477. „Matek ubude. Pro zachování současného počtu narozených dětí by v dalších letech musely mít děti tři, a ne průměrně jedno a půl jako nyní,“ vysvětlil.

Méně porodů oproti ostatním zařízením zaznamenali lékaři v letošním prvním pololetí v nemocnici v Ivančicích na Brněnsku i v Kyjově na Hodonínsku. „Zvyšuje se pouze věk rodiček a tím i komplikace u porodu,“ sdělil mluvčí kyjovské nemocnice Filip Zdražil. Za první pololetí loňského roku tam měli 544 porodů, letos pouze 507.

Méně rodiček dorazilo i do břeclavské nemocnice. „Pokud srovnáme první polovinu roku s tou loňskou, pak porodů mírně ubylo, konkrétně o jedenáct na 497,“ porovnala mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová. Do Břeclavi zato jezdí rodit čím dál víc Slovenek.

Budete mít zájem:  Dna postihuje nejčastěji palce u nohou

„V posledních letech jsme zaregistrovali jejich zvýšený zájem. Často ho podnítila doporučení od známých, kteří mají s naší nemocnicí dobré zkušenosti. Nebo je to také tím, že lidé, kteří bydlí blízko u hranic, to sem mají kousek,“ vysvětlila mluvčí Schweitzerová.

Loni rodilo v břeclavské nemocnici sedmadvacet Slovenek, jen za letošní leden jich bylo šest.

V jihomoravských nemocnicích dlouhodobě klesá počet porodů dvojčat a trojčat, stejně jako císařských řezů.

Ve FN Brno se v roce 2017 narodilo 6 285 dětí, je to nejvíce od roku 2011

Perinatologický útvar Gynekologicko-porodnické kliniky a Neonatologické oddělení tvoří Perinatologické centrum FN Brno. Jedná se o jedno z 12 center v rámci České republiky, které se podílí na koncentraci nejzávažnějších patologických a rizikových stavů z celé Jižní Moravy a části Kraje Vysočina. Mezi nejvýznamnější patologie patří péče o předčasné porody.

Dlouhodobě se v našem regionu daří koncentrovat v Perinatologickém centru více než 95 % předčasných porodů, což jsou výsledky, které i v zahraničí vyvolávají pozornost.

V loňském roce bylo na Gynekologicko-porodnické klinice odvedeno 629 předčasných porodů (10,1 %), z nichž nejzávažnější jsou ty v hmotnostní kategorii do 1 000 g, ve které se narodilo 78 dětí, což tvoří 12,4 % z celkového počtu předčasných porodů.

V moderním porodnictví je určitý trend předcházet komplikacím včasnou indukcí porodu. V loňském roce jich bylo na našem pracovišti 1 131 (18,2 %), což je pokles ve srovnání s předchozími roky. Mezi nejčastější důvody k indukci porodu patří potermínová gravidita a další mateřské choroby, které zvyšují riziko pro plod, jako např. těhotenská cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Počet těhotenství, která bylo potřeba ukončit císařským řezem, v loňském roce opět klesl na 1 312 (21,2 %). Na Gynekologicko-porodnické klinice se jedná o dlouhodobý trend snižování celkového počtu císařských řezů, který byl v loňském roce již následován i z celostátního pohledu, kde došlo po mnoha letech k mírnému poklesu počtu císařských řezů. 

Mezi další porodnické operace patří kleště (forceps) a vakuumextrakce. Oba výkony jsou nezbytně nutné pro řešení hypoxie nebo nepostupujícího porodu ve 2.

době porodní, kdy je již hlavička plodu vstouplá v pánvi a případný císařský řez by již byl pro matku i pro plod velmi rizikový.

V roce 2017 bylo na našem pracovišti provedeno 259 (4,2 %) extrakčních výkonů, z toho 57 (0,9 %) forcepsůa 202 (3,3 %) vakuumetrakcí.

V loňském roce bylo na Gynekologicko-porodnické klinice porozeno 126 dvojčetných těhotenství (2,0 %) a jedno trojčetné. Ve srovnání s předchozím rokem je to pokles o 31 vícečetných těhotenství. Tento pokles znamená velmi výrazné ulehčení pro intenzivní neonatologickou péči a stojí za zlepšením celkových perinatálních výsledků v letošním roce.

Epidurální analgezii v loňském roce využilo během porodu 1 691 (27,3 %) rodiček.

Neonatologické statistické ukazatele v roce 2017

Stále více se zdokonaluje koncentrace závažných případů do našeho perinatologického centra. Koncentrování napomáhá dokonalé naplnění organizačních opatření včetně „transportu v děloze“.

Celkové počty nedonošených novorozenců zůstávají obdobné, zvýraznil se však podíl nejzávažnější nezralostní kategorie, kterou představují novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností pod1 000 gramů. V roce 2017 jsme na Jednotku intenzivní a resuscitační péče přijali a ošetřili 60 těchto dětí.

Zdravotní stav novorozených dětí může být negativně ovlivněn i riziky ze strany matky. Průběžně stoupá průměrný věk rodiček a nemocnost těchto žen, u některých těhotných představuje rizikovost závislost na návykových látkách a špatná životospráva.  

Prioritou Neonatologického oddělení FN Brno je snižování nemocnosti a zdravotních následků perinatálních rizik, výsledky péče roku 2017 prokazují v tomto směru úspěšný trend. Další prioritou je snaha o zajištění neustálého kontaktu rodičů s jejich dítětem.

Zdravým a donošeným novorozencům toto základní právo a potřebu uspokojujeme již mnoho let.

V posledních letech se snažíme rozšířit možnosti společného pobytu matky a dítěte i těm nejzranitelnějším a nejkřehčím miminkům, která přicházejí na svět předčasně nebo se rodí s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi.

Mgr. Pavel Žára, M.A.

  • Centrum komunikace, tiskový mluvčí
  • Fakultní nemocnice Brno
  • tel. +420 532 232 193
  • e-mail:

Fotogalerie

Počet předčasných porodů loni klesl. Ubylo také vícečetných těhotenství

video

Dál se zlepšuje péče o předčasně narozené děti

„Nejrizikovější novorozenci jsou u nás úspěšně centralizováni v porodnicích vyššího typu. To znamená, že se dostávají včas na pracoviště, které je pro tyto komplikované případy personálně i technicky vybaveno a lékaři zde mají nejvíce zkušeností,“ uvedl v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí (ÚPMD) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Méně vícečetných těhotenství i císařských řezů

Podle vedoucího Perinatálního centra ÚPMD Petra Velebila má Česko v rámci Evropy jednu z nejnižších perinatálních úmrtností, tedy úmrtí dětí v děloze či v prvním týdnu života. V minulém roce to byly čtyři děti na tisíc porodů.

video

UDÁLOSTI: V posledním trimestru nebo těsně po porodu loni zemřely 4 děti z tisíce

Podle Velebila je to právě díky organizaci péče a koncentraci rizikových porodů do perinatálních center. Podle odborníků klesá také počet dětí narozených s nízkou porodní váhou.

„Počet předčasných porodů souvisí také s klesajícím počtem vícečetných těhotenství, u kterých je riziko předčasného porodu vysoké,“ dodal Velebil. V minulém roce činilo těhotenství s dvojčaty nebo vícerčaty 1,3 procenta. V roce 2010 to bylo téměř o tisíc případů více.

Zatímco u jednočetných těhotenství se rodí ve 23 procentech císařským řezem, u vícečetných těhotenství je to téměř 80 procent. Celkový podíl porodů císařským řezem byl loni asi 24 procent, od roku 2014 však nestoupá a v posledních třech letech naopak mírně klesá.

Podle předsedy České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimíra Dvořáka je Česko v jejich počtu pod mediánem Evropy a je jich například méně než v Německu.

Mimo statistiky stojí děti narozené mimo porodnice

Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Mimo porodnice se podle posledních dostupných statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky narodilo 238 dětí, všechny přežily. Statistika ale nerozlišuje plánované domácí porody a například porody v sanitce, která nestihne dojet do porodnice.

„Porod mimo porodnické zařízení je extrémně vysoké riziko pro děti,“ řekl vedoucí lékař perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze Antonín Pařízek.

Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Podle Pařízka může převoz trvat i 45 minut, což může být pro dítě fatální.

Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest. Jsou podle nich také levnější.

Kompromisem mají být podle lékařů centra porodní asistence v areálu nemocnic.

Česko zasáhla epidemie císařských řezů, jsou výnosnější a rychlé. Narodí se tak čtvrtina dětí

Za posledních pětadvacet let se více než trojnásobně zvýšil podíl porodů, při kterých děti v českých porodnicích přišly na svět císařským řezem. Česko v nasazení těchto operačních zákroků rychle dohnalo západoevropské země, které se ovšem vysoký podíl „císařů“ snaží redukovat. S opožděním se tento trend přenáší i do tuzemských porodních sálů. Ale jen některých.

Tam, kde rádi řežou, vždy najdou argumenty proč. Tím hlavním je věk rodiček. První potomky mají stále starší ženy, což samo o sobě zvyšuje rizika pro ně i pro dítě. Statistika ale ukazuje, že frekvence operací významně vzrostla i u mladších matek.

Někdy se císařské řezy dělají na jejich přání. Důvody ale mohou být i pragmatičtější. Lékaři k nim přistupují kvůli obavám z přibývajících žalob.

Je tu i finanční stránka věci: za císařský řez porodnice dostane od zdravotní pojišťovny přibližně dvakrát tolik peněz než za klasický porod. Vše navíc proběhne rychle, novorozenec je na světě maximálně za hodinu.

Kdežto při spontánním porodu rodička dlouhé hodiny i desítky hodin „zaclání“ na sále, a ještě ke všemu „trpí“ ekonomika zdravotnického zařízení.

Budete mít zájem:  Léčba zvířaty, aneb když zvířata léčí – animoterapie

Podíl operačních porodů stoupá nejen u žen nad 35 let. U rodiček ve věku 20 až 24 let vzrostl téměř dvojnásobně oproti roku 2000.

Že je to cynismus? Jenže něco na tom asi bude. Jak jinak si vysvětlit velké rozdíly v četnosti císařských řezů mezi porodnicemi. Ty osvícené bojují za každý normální porod. Počet „císařů“ je vizitkou úrovně porodnictví. A tady platí čím méně, tím lépe.

Čína, která se snaží svět oslňovat svými investicemi, v tomto rozhodně není vzorem. Donedávna uplatňovala politiku jednoho dítěte, takže důsledky pro druhý porod nemusely nikoho zajímat. I proto císařským řezem rodí více než padesát procent Číňanek.

Jaká je hlavní přednost císařského řezu? V pátek dopoledne je děcko na světě a víkend máte volný, jak to dělají nasmlouvaní lékaři, kteří si nechají platit za přítomnost u porodu.

S takovou zkušeností se podělila na „maminkovském“ webu, kde se porody probírají horem dolem, jedna z diskutujících. Ženy si tu doporučují, kam jít rodit, pokud preferují přirozený příchod svého potomka na svět. Nebo kde dělají císařský řez na přání.

A také kde rodičky řežou, aniž by to bylo nutné. I to je důvod, proč se každé čtvrté dítě v Česku narodí „císařem“.

Není to zdravý trend. Císařský řez vystavuje rizikům matku i dítě, které si může nést celoživotní zdravotní následky. Zvyšuje také náklady na zdravotní péči. Pro nemocnice znamenají příjmy za porody stabilní přítok peněz. Finančně výhodnější jsou operace, pokud se na věc pohlíží jako na porodnický byznys.

Za klasický porod dostane nemocnice úhradu v průměru 28 tisíc korun, za císařský řez více než dvojnásobek − v průměru 62 tisíc korun. Jsou s ním spojené vyšší náklady. Na druhé straně je faktem, že císařský řez se plánuje na konkrétní hodinu, lékaři i další personál nemusí na narození dítěte čekat dlouhé hodiny.

Že by na těchto nejčastějších operacích chtěly nemocnice vydělávat, stěží někdo přizná. Sami porodníci na platu přímo nepoznají, jestli operují, nebo ne. Pravým důvodem, proč lékaři ve stále větší míře přistupují k operačním porodům, bude spíše obava ze žalob. V posledních letech jich v celém zdravotnictví přibývá a v tomto oboru obzvlášť.

Apel porodníků

Až sedmkrát častější výskyt časných dechových obtíží, vliv na imunitní systém, vyšší riziko astmatu, cukrovky, obezity a dalších obtíží. To jsou možné důsledky pro dítě, které přijde na svět císařským řezem.

Pooperační komplikace hrozí také matce.

Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků v reakci na nárůst počtu císařských řezů vydalo poučení určené zejména pro rodičky a páry, které kvůli obavám z bolesti či strachu o dítě v průběhu porodu zvažují císařský řez.

V „Informaci o možných důsledcích porodu císařským řezem na zdraví ženy a dítěte“ shrnuje profesní sdružení současné znalosti, podložené dlouhodobými zahraničními výzkumy.

„I přes značný nárůst počtu císařských řezů zůstává výskyt závažného poškození mozku během porodu stále stejný – asi dva případy na tisíc živě narozených dětí –, neboť drtivá většina případů dětské mozkové obrny u donošených dětí vzniká v předporodním období nebo z jiných příčin,“ uvádí odborné sdružení v instrukci pro rodiče.

Připomíná, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nepřináší rozšíření těchto porodů nad doporučovanou hranici 15 procent žádné zásadní zlepšení výsledků poporodní péče. Právě naopak, v některých případech může vést ke zvýšenému riziku pro matku i dítě.

Definitivní doporučení, který způsob porodu zvolit, by měli poskytnout zdravotníci v porodnici, konstatuje sdružení porodníků. Císařské řezy nezatracuje: „Pokud jsou přítomny lékařské indikace k operačnímu porodu, pak jsou vždy rizika vyvážena přínosem této operace.

  • Rizika, o kterých se moc nemluví
  • Pro děti porozené císařským řezem
  • – až sedmkrát častější výskyt časných dechových obtíží,– vyšší riziko výskytu nemocí spojených s poruchou slizniční imunity,– celoživotně zvýšené riziko astmatu, cukrovky, obezity, opakovaných hospitalizací pro onemocnění zažívacího traktu,– častější výskyt poruch tolerance složek stravy,– vyšší nemocnost a vyšší počet chronického užívání léků už od 6–7 let,
  • – vyšší riziko úmrtí do věku 21 let.
  • Pro rodičku
  • – až čtyřikrát vyšší riziko komplikací v porovnání s přirozeným porodem,– hrozí zejména vyšší krevní ztráta, poranění orgánů v dutině břišní, nejčastěji močového měchýře,– po operaci možný rozvoj infekce v dutině děložní nebo operační ráně, která si může vyžádat podání antibiotik, ojediněle i opakovanou operaci,
  • – následně až o 10 procent nižší plodnost a nižší schopnost donosit zdravé dítě.
  • Zdroj: Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich je přesvědčen, že nějaké „patologické“ chování v systému bude. „Je málo pravděpodobné, že za velmi rozdílné počty císařských řezů na jednotlivých pracovištích by mohl výhradně objektivní průběh porodu a zdravotní stav. Laťku rozhodování mají v jednotlivých zařízeních nastavenou různě,“ říká Friedrich.

Bez operace to v řadě případů skutečně nejde. Někteří porodníci ale volí císařský řez preventivně a ženám ho bezdůvodně doporučují.

Nebo ochotně vycházejí vstříc přání matky, která chce porod bez bolesti prospat, aniž by byla vždy dostatečně schopná zvážit možná rizika. Výsledkem je epidemie „císařů“.

Vyspělejší svět proti ní bojuje, Česko ho mezitím dohnalo. Za posledních 25 let se tu podíl císařských řezů ztrojnásobil, a dostihli jsme tak Západ.

Znepokojivý nárůst těchto operací zachvátil celý svět. Do extrémních rozměrů se císařské řezy rozšířily v Americe. V USA se takto narodí každé třetí dítě, v Jižní Americe skoro každé druhé.

A podobně je na tom Čína, která kopíruje vše západní. Tamním porodníkům nahrávají i čínští vědci. Přišli se studií, že agresivitu dětí může vyvolávat stresující porod.

Tvrdí, že nejnižší riziko je u dětí narozených císařským řezem.

Celosvětový průměr představoval v roce 2014, což je poslední dostupná statistika, 19,1 procenta. Před čtyřiadvaceti lety to bylo 6,7 procenta ze všech porodů.

Strmý růst nastal zejména v méně rozvinutých regionech, kde podíl stoupl z 6,3 na 20,9 procenta. Ve vyspělých zemích se míra císařských řezů zvýšila z 14,5 na 27,2 procenta.

Rekordy láme Brazílie, proslulá kultem těla. Ve velkoměstech takto rodí až 90 procent Brazilek.

Více, než je zdrávo

Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí má mezi laickou veřejností obecně dobrý zvuk. Za rok se tu narodí více než pět tisíc dětí. S frekvencí císařských řezů − předloňských bezmála 39 procent − je Podolí v čele žebříčku mezi největšími porodnicemi v tuzemsku.

Zástupce ře­ditele podolského ústavu Ladislav Krofta vyvolal nedávno rozruch svými slovy, že být ženou, vybral by si operaci místo přirozeného porodu. „Císařský řez bude pro určitou skupinu těhotných metodou první volby. A my bychom měli respektovat jejich názor a dát jim možnost si vybrat,“ uvedl doktor Krofta v rozhovoru v Lidových novinách.

Týdeník Ekonom s ním chtěl na toto téma mluvit, ale ani k zaslaným dotazům se lékař nevyjádřil.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector