Tuberkulózy je u nás méně, u cizinců však TBC přibývá

Přestože jsou v metropoli a ­jejím okolí pracoviště, kde je možné tuto zákeřnou nemoc léčit, rapidně jich ubývá.

„Na konci roku zrušili specializované oddělení pro tyto případy na Bulovce, teď se chystají zrušit to v Humpolci, kam bylo možné čas od času pacienty převézt,“ říká přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

V roce 2015 ministerstvo vnitra v rámci pohybu nelegálních migrantů na území republiky evidovalo jednoho nakaženého Ukrajince a jednoho Číňana. Ministerstvo však v tomto ohledu kontroluje pouze migranty, kteří v Česku žádají o azyl nebo je zadrží cizinecká policie.

  • Podíl cizinců na případech tuberkulózy činí 20,6 procenta, tedy stovku případů. Z toho narození na Slovensku (25 případů), na Ukrajině (21 případů), ve Vietnamu (9), v Rumunsku (8).
  • Za rok 2015 bylo u nás hlášeno 486 případů tuberkulózy. Jedná se o pokles oproti roku 2014, kdy bylo evidováno 514 případů.
  • Ochrana proti této chorobě spočívá v ­rychlé diagnostice a správné léčbě. Zatímco do loňského roku se u nás používala vakcína z Dánska, nyní se používá polská varianta.

Situace je podle ní přímo zoufalá. „K dispozici máme 35 lůžek, z toho patnáct je vyhrazeno pacientům s takzvanou multirezistentní formou tuberkulózy, která nereaguje na běžně užívané léky. Jsme jediným pracovištěm v Česku, které o ­tyto pacienty pečuje,“ dodává.

Podle mluvčího Bulovky Martina Šálka ale nemocnice TBC jednotku zcela neuzavřela. Pouze zde z důvodu nedostatku sester nevyužívá osm z­ devíti akutních lůžek.

Tuberkulóza je celosvětově rozšířenou nemocí, na kterou denně umírá téměř čtyři a půl tisíce lidí. Onemocnění se přenáší z člověka na člověka a vyskytuje se nejčastěji u sociálně slabých nebo cizinců z východu.

V tuzemsku se s ní však daří celkem bojovat. Důvodem vyššího výskytu tuberkulózy v Praze je podle odborníků migrace cizinců, kteří k­ nám s nemocí často přijíždějí z Ukrajiny, Ruska, Pobaltí či Balkánu.

Tuberkulóza zabíjela

Devětadvacet mrtvých si vyžádala tato zákeřná nemoc za loňský rok. Onemocnělo jí přitom 340 mužů a 146 žen. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem Ústecký, Liberecký a ­Jihomoravský kraj. Průměrný věk nemocných je 53 let.

U dětí se nemoc objevila v pěti případech. Počet případů tuberkulózy v Česku za posledních deset let přitom celkově klesl na polovinu.

Přichází tuberkulóza!

Počet lidí, kteří onemocní tuberkulózou, u nás obecně klesá. Vloni bylo s touto chorobou zaregistrováno téměř devět stovek pacientu. Téměř 20 procent z nich byli cizinci, kterých naopak mezi nemocnými přibývá. Většina z nich se pak léčí v českých nemocnicích. Jedním ze zařízení pro léčbu TBC je Pneumologická klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Pacienti s tuberkulózou mají v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici svůj vlastní nový pavilón. Z dálky nevypadá nijak zvláštně, ale je to vlastně pevnost. Dovnitř se běžná návštěva nedostane, vládnou tam totiž přísná bezpečnostní a hygienická opatření.

To už nás s naší průvodkyní doktorkou Ivanou Hrycíkovou do pavilónu K pouští sestra Stanislava Kadeřábková. Také nás hned vybaví zeleným nemocničním empírem a speciální zesílenou rouškou.

„Je to hlavně kvůli infekci, abychom byli chráněni proti pacientům, kteří jsou nakažení, infekční, mikroskopicky pozitivní,“ vysvětlila doktorka Hrycíková.

Ale teď pojďme na oddělení. „Infekční oddělení je řešené tak, že je tam dvojitý filtr, jsou tam dvoje dveře, další dveře jsou do pokoje. I kdyby se dělo něco horšího, tak je přístup přímo i z chodby, aby sestřičky nebo službu mající lékař, lékař, který je na oddělení, nemuseli otevírat všechny dveře.

Tady vidíte, že postel by neprošla. Můžeme se podívat dovnitř, abychom viděli, že pacienti nejsou jenom zavření za těmi všemi dveřmi. Tady je výstup ven do zahrady. Pacienti u nás tráví minimálně dva měsíce, tak aby nebyli jen zavření. Mají tady i kus přírody. Sami k tomu přispívají.

Kdo chce, může zalít kytky, něco zasadit,“ popsala lékařka.

Když vidíme tato bezpečnostní opatření, je léčba dobrovolná? „Každá infekční nemoc, tuberkulóza určitě, při mikroskopické i kultivační pozitivitě by měla být pod zámkem. Pacienti musejí být izolovaní, protože je to přenosné onemocnění a do té doby než je debacilizujeme, než jsou mikroskopicky a kultivačně negativní, tak by neměli být venku mezi lidmi,“ vysvětlila Ivana Hrycíková.

Každý pokoj má sociální zázemí. Pacienti jsou v nich po třech až čtyřech, ale i tady jsou jednolůžkové nadstandardy. Za skly pokojů vidíme lidi spíš starší a víc muže než ženy, ale ani mladší ročníky nejsou výjimkou. Složení pacientů je mezinárodní.

Většinu mezi cizinci tvoří Vietnamci a Mongolové. Jsme zvědaví, jak se s nimi personál vůbec domluví. „Buď umí aspoň částečně česky a domluvíme se, děvčata už jsou šikovná, ruce, nohy pomáhají, jinak komunikujeme přes tlumočníka.

Většinou máme čísla na tlumočníky v různých řečech, nebo doktorka nebo sestřičky telefonují na velvyslanectví různých zemí. Ta jsou většinou ochotna nám poskytnout tlumočníka.

Horší je, když pacienti nemají u sebe mobilní telefon, tak je komunikace horší, tlumočník sem v takovém případě musí přijít a vysvětlit aspoň zásadní věci, co po pacientovi chceme,“ upřesnila lékařka.

Za sebou teď máme návštěvu oddělení takzvané běžné tuberkulózy. Nad ní je pak oddělení multirezistentní tuberkulózy. To je ta nejvážnější forma tohoto onemocnění, při které pacient nereaguje na běžnou léčbu. Léčí se pak preparáty, z nichž některé nejsou v České republice evidované.

Jejich léčba je podstatně delší. Tam se ale už radši podívat nepůjdeme. Naše návštěva je tak u konce, ale… „Těmito dveřmi se nelze z oddělení dostat. Dovnitř se dostanete, ven se nedostanete,“ postrašila nás doktorka Ivana Hrycíková.

Nejsme pacienti, a tak nás doktorka ven pustí, i když až po důkladné očistě v posledním z filtrů.

Počet výskytu tuberkulózy klesá, u cizinců ale stoupá

Tuberkulóza. Nemoc která ročně ve světě zabije dva miliony lidí. V našich podmínkách je poměrně dobře léčitelná, ale před nákazou nás za jistých okolností, jako je například snížení imunity při stresu, dlouhodobé únavě nebo v důsledku jiné nemoci neochrání ani očkování.

Tuberkulóza se přenáší kapénkovou nákazou. To znamená, že se jí můžeme nakazit od jiného už nemocného člověka tak, že vdechujeme jím vykašlané bacily tuberkulózy. Čím intenzivnější je kontakt s nakaženou osobou, tím větší pravděpodobnost nákazy je i u očkovaných lidí.

Kdo tedy tuberkulózou nejčastěji onemocní? To je otázka pro přednostu Pneumotologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze profesora Jiřího Homolku: „Tuberkulózou může onemocnět v podstatě kdokoliv v případě, že je v kontaktu s nepoznanou tuberkulózou.

Když se díváte na údaje z registru, tak vidíte, že většinou je tuberkulóza ve starších věkových kategoriích. Ale i dítě, které má babičku nebo dědečka s nepoznanou tuberkulózou, byť je očkováno proti tuberkulóze. A u dětí je tuberkulóza závažnější než u dospělých.

O tuberkulóze se dlouho myslelo, že je to nemoc, která se po objevu penicilinu vyskytuje už jen v románech Ericha Mirii Remarquea. A tak mají mnozí z nás léčbu této nemoci spojenou s pojmy jako pneumotorax a torakoplastika.

Jak se tedy léčí dnes? „Remarquea mám přečteného celého, líbí se mi to, ale naštěstí metody léčby tuberkulózy pokročily, takže pneumotorax ani torakoplastiku nepoužíváme. V současné době se podávají účinné léky proti tuberkulóze, které se nazývají antituberkulotika.

Máme pět základních léků a z těch pěti uděláme kombinaci čtyř, která je dostačující k léčení většiny případů tuberkulózy,“ přiblížil současné metody profesor Homolka.

Loni onemocnělo tuberkulózou skoro devět stovek lidí. Téměř dvacet procent z toho byli cizinci. Data, která se o této nemoci shromažďují, jsou přesná, a tak se můžeme ptát.

Je tuberkulózy kvůli cizincům u nás víc? „Musíme konstatovat, že díky dobrým kontrolním opatřením, která v České republice máme, celkový počet případů tuberkulózy zvolna klesá, ale stoupá třeba procento tuberkulóz u cizinců, takže jsou určité podskupiny v sestupném trendu, kde tuberkulózy přibývá. Tím se musíme zabývat.

A lidé, kteří do České republiky přicházejí za prací nebo z ekonomických důvodů, sem jdou ze zemí, kde tuberkulózy je daleko více než u nás. Mnohdy si sem tuberkulózu přivezou a tady v rámci změny prostředí a pracovního vypětí začínají mít s tuberkulózou potíže. Potom je léčíme.

Od roku 2004 navrhujeme ministerstvu zdravotnictví, aby bylo zavedeno vyšetřování osob ze zemí, kde tuberkulózy je více s tím, že by se udělal snímek hrudníku, který by zaplatil potenciální zaměstnavatel nebo stát, když by to byl nějaký žadatel o politický azyl. Ale ty částky by nebyly veliké. Snímek hrudníku stojí sto korun a je to levnější než potom tady léčit někoho s tuberkulózou, kdy léčba je řádově dražší.“

Cizinecká policie má nástroje ke kontrole nakažených lidí

Počet pacientů s tuberkulózou v Česku klesá, ale v této skupině naopak stoupá počet nemocných cizinců. Například loni jich bylo z téměř devíti stovek 20 procent.

Do konce října by se proto měly zpřísnit podmínky, za kterých by k nám zahraniční pracovníci přijížděli. Dohodli se na tom ministerstvo zahraničí a cizinecká policie.

Podle jejího ředitele Vladislava Husáka na straně policie problém není.

Podle Vladislava Husáka má cizinecká policie dostatečné množství nástrojů k tomu, aby při vstupu cizinců, respektive při proceduře, která začíná na zastupitelských úřadech v jednotlivých zemích, docílila vyvinout takový tlak, aby cizinec při podávání žádosti na základě víza nebo povolení k pobytu byl nucen předložit doklad, který ho osvědčí jako zdravou osobu.

„Tento legislativní nástroj policie České republiky má. Je jenom otázka rozhodnutí, jestli jej bude, nebo nebude uplatňovat. Máme další legislativní nástroj. V okamžiku, kdy cizinec přijede do České republiky a nastane nějaká pochybnost o tom, že není zdráv a že je nakažen, abychom s ním zahájili kroky k ukončení pobytu na území České republiky,“ dodal šéf cizinecké policie.

Na ministerstvu zdravotnictví teď je, aby vypracovalo seznam rizikových států. Tím se pak může systém kontroly spustit. Za to, že budou údaje o zdravotním stavu pravdivé, by pak měli ručit zaměstnavatelé nebo agentury, které do Česka zahraniční pracovníky pozvou.

Riziko přichází z východu

V Pod kůži si dnes povídáme o tuberkulóze, respektive o tom, do jaké míry nás mohou touto nemocí ohrozit cizinci ze zemí, kde není taková prevence a systém očkování jako u nás. Naším hostem je plicní lékařka a členka České pneumologické společnosti Pavla Nykodýmová.

Ta nedávno v České televizi označila současnou situaci v souvislosti s výskytem tuberkulózy u cizinců za časovanou bombu. Podle ní to není jenom názor české odborné veřejnosti, ale i Světové zdravotnické organizace, která evropský region trvale varuje před tuberkulózou.

„Dokonce před dvěma nebo třemi roky organizace Lékaři bez hranic označila tuberkulózu jako možnost nemoci, která by tu mohla způsobit katastrofu.

Hlavně proto, že z východních zemí je tu velké nebezpečí rezistentních a multirezistentních a výrazně rezistentních onemocnění tuberkulózou,“ varovala lékařka a doplnila, že pokud Česká republika nepřijde se zásadním opatřením proti invazi této choroby, je tu velké nebezpečí.

Upozornila ovšem i na to, že Česko má i vlastní zdroje této nemoci, a to například mezi bezdomovci nebo drogově závislými lidmi.

Například ve Švýcarsku nebo v Nizozemsku příchozí cizince vyšetřují. Tuto metodu považuje Pavla Nykodýmová za dobrou možnost, jak nakaženým cizincům omezit vstup na území země, ale je drahá. Spojené státy zase po lidech, kteří se na území USA míní zdržet déle než 90 dní, požaduje vyšetření ze země původu.

Za rizikové státy pak lékařka považuje všechny země na východ od České republiky. „Jsou to všechny země bývalého Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko, ale pro nás je to i Rumunsko. Tam je to velký problém, protože Rumunsko už je v Unii, čili tam nějaká opatření při vydávání víza nemohou fungovat. Takže musíme zajistit vyšetření u nás,“ přiblížila Pavla Nykodýmová.

Budete mít zájem:  Lidé, kteří si vymýšlejí nemoc

Pravděpodobnost nákazy je sice podle některých zdrojů malá, ale jak Pavla Nykodýmová uvedla, v některých případech lékaři netuší, kde se jejich pacienti mohli vůbec nakazit, protože nepocházejí ze žádné sociální skupiny, kde by byl přenos nemoci pravděpodobnější.

„Máme ale tady perfektní systém kontroly a dohledu tuberkulózy, který funguje 50 let. Máme velkou proočkovanost celé populace.

Ze zkušeností z terénu víme, že i přes přímé kontakty v rodině s infekčním pacientem u nás v podstatě nikdo neonemocní,“ řekla a dodala, že česká populace je velmi dobře chráněná.

Bezpečnostní kamery mají hlídat náš klid. Objevují se téměř všude, třeba i v panelových domech. Zkrátka, někdo se na nás pořád dívá. Vadí vám to? A právě bezpečnostními kamerami v panelácích se budeme zabývat v pondělí 20. října v Pod kůži. Nalaďte si Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na naší e-mailovou adresu.

Související příspěvky

Tuberkulóza je stará nejméně 9000 let

Související příspěvky

Ministerstvo zdravotnictví chce od ledna změnit očkovací kalendář

Související příspěvky

Římská oběť tuberkulózy

Související příspěvky

Tři čečenské dny

Související příspěvky

Klíč k minulosti TBC?

Související příspěvky

Staré kosti z Jericha poslouží v boji tuberkulóze

Související příspěvky

Kdo od koho získal TBC

ČPFS – pneumologové v médiích – výběr

Polovině dlouhodobých kuřáku hrozí obstrukční plicní nemoc (ČTK/Zdravotnictví a medicina, 14. 11.  2017)

Světový den chronického obstrukční plicní nemoci (Česká televize, Studio 24, 13. 11. 2017, od 1:16) 

Plicní onemocnění zabije 3500 Čechů ročně. Dušan se zadýchává i u tkaniček (Blesk, 13. 11. 2017)

Důležitost prevence (TV Barrandov, 13. 11. 2017, od 18:45)

Nepodceňujte zadýchávání, může za ním být vážná nemoc, varují lékaři (iDnes, 18. 9. 2017)

Příští týden se otevřou plicní ordinace. Cílem je odhalit zákeřnou nemoc (Jižní Čechy Teď, 16. 9. 2017)

Kýla odhalila vážnou nemoc plic (MF Dnes, 15. 9. 1977)

Nehty i špatné dýchání mohou upozornit na smrtelnou nemoc (Týden, 15. 9. 1977)

Plicní lékaři otevírají své ordinace. Kašlete a zadýcháváte se? Přijďte se nechat vyšetřit (E-Chomutovsko, 15. 9. 2017)

Pneumologové zvou zadýchávající se lidi nad 45 let: přijďte se nechat vyšetřit (ČeskéBudějoviceDnes, 15. 9. 2017)

Světový týden idiopatické plicní fibrózy (Medicina.cz, 15. 9. 2017)

Nebezpečná plicní nemoc (Česká televize, 14. 9. 2017)

Mění se vám nehty či prsty? Možná trpíte smrtelnou nemocí plic, ohrožuje hlavně kuřáky (Info.cz, 14. 9. 2017)

Přijďte si ověřit, zda vám nedochází dech, zvou lékaři kašlající lid (Pražský deník, 14. 9. 2017)

Plicní fibrózu je třeba poznat včas. Málo známé nebezpečné onemocnění připomene osvětový týden (Mednews, 14. 9. 2017)

Zadýchávání a změny nehtů mohou signalizovat vážnou nemoc plic (ČTK/Ceskenoviny.cz, 14. 9. 2017)

Zákaz kouření: klesne počet plicních chorob, stoupnou tržby restaurací (AM Review, 12. 6. 2017) – článek na webu AM Review (9. 6. 2017)

Zákaz kouření: lékaři očekávají úbytek nemocných (TV Nova–Televizní noviny, 11. 6. 2017)

Protikuřácký zákon je špatně (Medical Tribune, 6. 6. 2017) – webová verze článku

Plicní lékaři chválí protikuřácký zákon (Zdravotnické noviny, 5. 6. 2017)

Zákaz kouření: Astmatiky čeká méně záchvatů, zdravotnictví ušetří miliony (Deník, 5. 6. 2017) – verze na webu Denik.cz

Snažíte se přestat kouřit? 5 méně známých důvodů, které vás budou motivovat (Nova TV/Doma, 2. 6. 2017)

Lékaři: díky zákonu klesne počet plicních nemocí (AM Review, 31. 5. 2017)

Kuřáci típli v restauraci svoji poslední cigaretu (Český rozhlas, 31. 5. 2017)

Michael Kocáb: Nekuřáckému zákonu se podřídím. Jsou tu důležitější problémy (Vitalia, 31. 5. 2017)

Díky novému zákonu klesne počet plicních nemocí (Trendy zdraví, 31. 5. 2017)

Konec kouření v restauracích: Konečně budeme moci dýchat, radují se číšníci (Moje zdraví, 31. 5. 2017)

Lékaři: Díky zákonu klesne počet plicních nemocí (i60.cz, 31. 5. 2017)

Česko se vyrovnává s protikuřáckým zákonem. Jaké jsou výhody i nevýhody? (Český rozhlas, 31. 5. 2017)

Dvacet minut Radiožurnálu: Speciál o takzvaném protikuřáckém zákonu (Český rozhlas, 31. 5. 2017)

Zákaz kouření platí například v restauracích, barech nebo zastávkách MHD (Nova TV-Snídaně, 31. 5. 2017)

Lékaři očekávají pokles počtu plicních nemocí (Právo, 31. 5. 2017)

Odbornice: Zákaz kouření přinese snížení počtu infarktů (Florence/ČTK, 30. 5. 2017)

Lékaři: díky zákonu klesne počet plicních nemocí (MedNEWS, 30. 5. 2017)

Odbornice: Zákaz kouření přinese snížení počtu infarktů (Týden/ČTK, 30. 5. 2017)

Zákaz kouření přinese snížení počtu infarktů, myslí si odbornice (ČTK/Globe24, 30. 5. 2017)

Plicní nemoci a kouření – prof. V. Kolek (Česká televize-Studio 6, 30. 5. 2017)

Lékaři: Díky zákonu klesne počet plicních nemocí (Parlamentní listy, 30. 5. 2017)

V. Kolek: Zákaz kouření považuji za zadostiučinění, nárůst rakoviny plic byl už alarmující (Universitas, 29. 5. 2017)

Kouření je dětská nemoc, říká primář plicní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Stanislav Losse (Český rozhlas Olomouc, 29. 5. 2017)

Poradna ve fakultní nemocnici pomáhá s odvykáním kouření (TV Morava, 17. 5. 2017)

Idiopatická plicní fibróza patří v České republice mezi nemoci opomíjené a zejména poddiagnostikané (Zdravotnické noviny, 3. 4. 2017)

MZ chce testovat některé cizince na TBC (AM Review, 27. 3. 2017)

Počet cizinců s TBC stále roste. Léčba stojí statisíce (Pohled na svět, 21. 3. 2017)

Zákeřná TBC: V Česku jí trpí stovky lidí, často ji přináší cizinci (TV Nova-TN.cz, 21. 3. 2017)

Počet cizinců s tuberkulózou v Česku prudce roste (Právo, 21. 3. 2017)

Tuberkulózy je méně – přesto ji mají stovky lidí (MedNEWS, 21. 3. 2017)

Tuberkulózy je u nás méně, u cizinců však TBC přibývá (Vitalia, 20. 3. 2017)

Mají ji stovky lidí, Praha je nad celorepublikovým průměrem. Někteří tráví v nemocnici i roky, stojí to statisíce. Problém je s cizinci (Pražský patriot, 20. 3. 2017)

Lékaři by měli posílat cizince ze zemí s TBC na vyšetření (ČTK/Forum24, 20. 3. 2017)

Plíce v ohrožení: 14 krajů – 4 vážné nálezy (JoMagazín, 9. 3. 2017)

U plicních lékařů se nechalo na IPF vyšetřit přes 1400 lidí (PrahaDnes, 8. 3. 2017)

V Moravskoslezském kraji objevili odborníci řadu plicních nemocí (Ostrava OnLine, 21. 2. 2017)

V Moravskoslezském kraji objevili řadu plicních nemocí (Regiony24/Severní Morava, 21. 2. 2017)

Týden IPF: 14 krajů – 4 vážné nálezy (Zdravotnictví a medicína, 21. 2. 2017)

U plicních lékařů se nechalo na IPF vyšetřit přes 1400 lidí (Florence, 20. 2. 2017)

14 krajů – 4 vážné nálezy. U plicních lékařů se nechalo na IPF vyšetřit přes 1400 lidí (PharmNews, 20. 2. 2017)

Plicní lékaři zkontrolovali 1400 lidí, objevili 4 vážné případy (eurozpravy.cz, 20. 2. 2017)

Seznamte se s… CHOPN (Kafe, 12. 12. 2016)

Život s chronickou nemocí(Česká televize, 7. 12. 2016)

Chronická obstrukční plicní nemoc měla svůj den (Ústecký Deník, 25. 11. 2016)

V plicní ambulanci si ve čtvrtek pacienti téměř podávali dveře (Havlíčkobrodský Deník, 25. 11. 2016)

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život (Vitalia, 24. 11. 2016)

Nemocnice: Bezplatné vyšetření plic, přijít by měli hlavně kuřáci (Trutnovinky, 23. 11. 2016) 

V havlíčkobrodské nemocnici se zaměří na vyšetření plíc (Region Vysočina, 22. 11. 2016)

V Kroměřížské nemocnici lidem mimořádně vyšetří plíce i bez předchozího objednání (Zlin.cz, 22. 11. 2016)

Kuřáky zabíjí nemoc, o které ani nevědí (Mladá fronta DNES, 21. 11. 2016)

Máte „Zdravé plíce pro život“? Nechte si prověřit stav svých plic (Jiskra, 21. 11. 2016)

Lékaři prověří stav plic Pražanů (Deník, 20. 11. 2016)

Kouříte? Víte jak fungují Vaše plíce? (Zprávy teplice, 16. 11. 2016)

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů (Ozdravotnictvi.cz, 15. 11. 2016)

Specialista na dýchací choroby se sám stal plicním pacientem (Právo, 16. 11. 2016)

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů (PharmNews, 15. 11. 2016)

Plicní nemocí trpí v Česku 800 tisíc lidí. I tak dva miliony kouří (Týden, 15. 11. 2016)

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů (MedNEWS, 15. 11. 2016)

Nemoc kuřáků CHOPN se stala civilizační chorobou. Ohroženi jsou i nekuřáci (Novinky.cz, 15. 11. 2016)

Tisíce Čechů trpí plicní nemocí a neví to! Nechte se zdarma vyšetřit (TN.cz. 15. 11. 2016)

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů (České Novinky, 15. 11. 2016)

Světový den CHOPN – na tuto nemoc loni zemřelo 3 500 Čechů (Zdraví a my, 15. 11. 2016)

Z pasivního kouření nemoc nadosmrti (TV Barrandov/Naše zprávy, 15. 11. 2016, od 15:45)

Kouření, příčina Chronické obstrukční nemoci plic (Česká televize/Sama doma, 11. 11. 2016)

Den idiopatické plicní fibrózy – 17. září (medicina.cz, 17. 9. 2016)

Zákeřná nemoc, která ničí plíce a bez včasné léčby rychle zabíjí (Novinky, 16. 9. 2016)

Zákeřná nemoc plic ročně zabije desítky lidí (Čti doma, 15. 9. 2016)

Vše o idiopatické plicní fibróze (Tlukot srdce, 12. 9. 2016) 

Tuberkulóza

Tuberkulóza (TBC) je jednou z nejsmrtelnějších infekčních nemocí na světě. Každý rok postihne akutní forma přibližně 10 milionů lidí zejména v rozvojových zemích a okolo 1,4 milionu lidí na ni zemře. Ohrožuje muže, ženy i děti po celém světě. Lze ji však předcházet a také léčit. 

TBC je často vnímána jako nemoc minulosti, ale nedávný opětovný nárůst případů nemoci a rozšíření forem odolných vůči lékům z ní činí nemoc dnešního dne a doby. 

Ačkoli celosvětová míra úmrtnosti na TBC klesla mezi léty 1990 a 2011 o více než 40 %, stále existují zásadní mezery v pokrytí a vážné nedostatky pokud jde o diagnostiku nemoci a možnosti její léčby. V současnosti navíc pozorujeme alarmující nárůst případů rezistentní a multirezistentní tuberkulózy (DR-TBC a MDR-TBC), proti kterým neúčinkují běžné léky první linie.

Co způsobuje tuberkulózu?

TBC je způsobena bakterií (Mycobacterium tuberkulosis), která se šíří vzduchem při kašlání či kýchání infikovaných osob.

Nemoc nejčastěji postihuje plíce, ale může zasáhnout i jakoukoli jinou část těla včetně kostí a nervového systému.

U většiny infikovaných se příznaky nikdy neprojeví, protože bakterie může v těle přežívat v neaktivní formě. Pokud ale imunitní systém zeslábne, jako v případě podvyživených, HIV pozitivních či starších osob, bakterie TBC se může stát aktivní.

Přibližně u 10 % infikovaných se v průběhu života rozvine aktivní tuberkulóza a stanou se z nich přenašeči nemoci.

Symptomy TBC

Mezi příznaky nemoci patří trvalý kašel, horečka, úbytek na váze, bolest na hrudi a dušnost vedoucí až k úmrtí pacienta. Výskyt TBC je výrazně vyšší mezi HIV pozitivními, v jejichž případě je také nejčastější příčinou úmrtí.

Diagnostika tuberkulózy

Výzkum a vývoj nových efektivnějších diagnostických nástrojů a léků proti TBC je už po několik desetiletí výrazně nedostatečný.

V zemích, kde je nemoc nejrozšířenější, je diagnóza již 120 let závislá především na jednom zastaralém testu – mikroskopii stěru, tedy mikroskopickém vyšetření hlenu nebo plicní tekutiny na přítomnost bacilu TBC. Testem může být rozpoznána jen polovina případů či dokonce méně pokud jde o pacienty současně infikované HIV.

Z těchto důvodů je u mnoha pacientů léčba zahájena příliš pozdě, pokud ji dostanou vůbec.

Děti, které často nejsou schopny vykašlat dostatečné množství hlenu, naléhavě potřebují nový diagnostický nástroj. Právě ony jsou obzvlášť ohroženy na životě, pokud se u nich rozvine aktivní TBC.

V roce 2010 byl představen nový slibný diagnostický test Xpert MTB/RIF a Lékaři bez hranic ho od té doby používají v mnoha svých programech. Není ale použitelný ve všech podmínkách ani efektivní pro diagnostiku dětí či pacientů s TBC mimo oblast plic (extra-pulmonální tuberkulózou). Lékaři bez hranic proto dále vyzývají k dalšímu výzkumu a vývoji v oblasti diagnostiky TBC.

Budete mít zájem:  Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví?

V současné době méně než 20 % lidí nemocných DR-TBC obdrží náležitou diagnostiku a léčbu.

Léčba TBC

Proces léčby nekomplikované TBC trvá přinejmenším šest měsíců. Jsou-li pacienti rezistentní vůči nejúčinnějším antibiotikům první linie, mluvíme v jejich případě o multirezistentní tuberkulóze (MDR-TBC).

MDR-TBC je možné léčit, ale lékový režim je náročný, trvá více než dva roky a má mnoho vedlejších účinků. O extenzivně rezistentní tuberkulóze (XDR-TBC) hovoříme tehdy, když se k MDR-TBC rozvine navíc ještě rezistence vůči lékům druhé linie. Možnosti léčby XDR-TBC jsou omezené.

V mnoha místech, kde pracujeme, je obtížné až nemožné dohlížet v průběhu léčby na všechny pacienty. Abychom pomohli jejich léčbu dokončit, zavedli jsme proto flexibilnější strategie.

Co dělají Lékaři bez hranic?

Lékaři bez hranic bojují s TBC již více než 30 let. Poskytujeme léčbu nemoci v mnoha různých kontextech, od oblastí trvalého konfliktu jako je Súdán, až po zranitelné pacienty ve stabilních prostředích jakými jsou Uzbekistán nebo Ruská federace.

Zkvalitnění léčby rezistentní tuberkulózy

V lednu 2017 jsme společně s partnerskými organizacemi v oblasti medicínského výzkumu (jejich seznam najdete zde) zahájili klinický test usilující o zkvalitnění léčby rezistentní tuberkulózy.

Jedná se o kompletní třífázový klinický test kombinující dva nové léky na tuberkulózu (bedaquiline a pretomanid).

Cílem testování je vyvinout výrazně kvalitnější léčbu pro lidi, kteří trpí buď multirezistentní tuberkulózou, nebo dokonce ještě odolnější, extenzivně rezistentní tuberkulózou.

Dva nové léky se budou podávat v kombinaci s již používanými léky na léčbu rezistentní tuberkulózy (linezolid, clofazimine a moxifloxacin). Léčba by nově měla nově místo dvou let trvat jen šest měsíců a měla by mít méně oslabujících vedlejších účinků než stávající postup.

První pacienti  zařazení do druhé fáze klinického výzkumu nazvané TB Practecal se nacházejí v nemocnici podporované Lékaři bez hranic v Karakalpakstánu, na severozápadě Uzbekistánu. Jsou prvními z 630 pacientů, kteří budou vybráni v Uzbekistánu, Bělorusku a Jihoafrické republice.

Klinické testy budou probíhat ve dvou částech. První část spočívá v testování fáze II (TB Practecal) a vyhodnocuje tři různé formy léčby zahrnující nové léky – bedaquiline a pretomanid. Druhá část pak bude ověřovat nejúspěšnější formy léčby a skončí v roce 2020.

Ze všech infekčních nemocí nejvíce lidí umírá na tuberkulózu. Ohroženi jsou zejména sociálně vyloučení, pacienti po transplantaci nebo na biologické léčbě

Jako každoročně i letos Světová zdravotnická organizace (WHO) připomněla 24. březen jako den boje proti tuberkulóze (TBC). Právě 24. března v roce 1882 Robert Koch oznámil svůj objev tuberkulózního bacilu, což otevřelo cestu k diagnostice a léčbě tuberkulózy.

Navzdory významnému pokroku v posledních desetiletích je tuberkulóza stále příčinou nejvyššího počtu úmrtí na infekční onemocnění na světě. Odhaduje se, že denně zemře více než 4500 osob. Podle WHO zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 milionu z 10,4 milionů nemocných s tuberkulózou. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci.

Kromě chudých a sociálně vyloučených nemoc ohrožuje také pacienty po transplantaci a pacienty na biologické léčbě (viz více níže).

Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv, nicméně této nemoci se daří především mezi lidmi žijícími v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a dalšími zranitelnými skupinami obyvatel. Patří mezi ně migranti, uprchlíci, etnické menšiny, pracovníci v riziku, starší osoby atd.

Faktory jako podvýživa, špatné bydlení a hygiena, kouření a závislost na alkoholu, cukrovka, mohou přispívat k většímu riziku onemocnění tuberkulózou. Lékařské a odborné společnosti proto právě v době pandemie COVID-19 vyzvaly kuřáky: Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem! (viz dopis níže).

Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy.

Systém prevence, aktivního vyhledávání nemocných a potenciálně nemocných osob, jejich diagnostika a léčba jsou v ČR na vysoké úrovni.

Incidence onemocnění tuberkulózou každoročně mírně klesá a i počet onemocnění multirezistentní tuberkulózou je u nás jeden z nejnižších na světě a ročně se jedná o jednotky nových případů.

V roce 2016 bylo hlášeno 517 onemocnění tuberkulózou všech forem a lokalizací, téměř 30 % případů představovaly osoby narozené mimo ČR, především z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Rumunska.

Onemocnění se vyskytovalo častěji u mužů, nejčastější výskyt byl mezi 40 a 59 lety. Nejvíce nemocných bylo evidováno s bydlištěm v hlavním městě Praze.

Multirezistentní forma byla diagnostikována u 6 osob z celkového počtu nemocných.

Především výskyt multirezistentní tuberkulózy představuje závažnou zdravotní hrozbu pro světovou populaci a měl by být podnětem pro zintenzivnění boje proti tuberkulóze.

Tuberkulóza někdy číhá pod povrchem. Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě

Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí.

Na situaci upozornili čeští plicní lékaři v rámci Světového dny tuberkulózy 24. března. To uplynulo přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza.

„Zajímá nás, co číhá pod hladinou.

Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle.

Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit.

Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.

, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr

Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve.

Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková.

Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.

„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.

Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Průměrný věk nemocných je 52 let. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci

Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let.

Mezi nemocnými jsou i 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.

Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách.

V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.

Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.

Když radost z nové léčby vystřídá šok

Jako štěstí v neštěstí – tak by mohla popsat svůj příběh paní Dana (43).

Poté co několik let bojovala s bolestivými a nepříjemnými projevy revmatoidní artritidy, konečně svitla naděje v podobě léčebné studie, která jí měla zpřístupnit biologickou léčbu.

Jakmile ji však lékaři do studie zařadili, aby jí pomohli od projevů této chronické nemoci, testy v jejím těle objevily další číhající hrozbu. Ta mohla být, v kombinaci s jejím chronickým onemocněním, smrtelná.

„Nejprve jsem musela projít všemi způsoby léčby revmatoidní artritidy, které hradí pojišťovna, abych se vůbec mohla dostat do studie, která by mi umožnila biologickou léčbu.

Když se mi to konečně povedlo, musela jsem absolvovat rozsáhlé vyšetření, při kterém se zkoumá celkový zdravotní stav, zda je pacient schopen léčbu zvládnout a splňuje parametry pro danou studii,“ popisuje paní Dana, která pracuje jako vedoucí na poště.

Při tomto vyšetření lékaři v jejím těle objevili bakterie způsobující tuberkulózu. Naštěstí se podle nich však nejednalo o aktivní nemoc, ale „pouze“ o latentní tuberkulózní infekci bez jakýchkoli projevů.

„Byl to pro mě šok, vůbec jsem si nedovedla představit, že bych něco takového v životě mohla mít. Pořád jsem přemýšlela, kde jsem ji vlastně mohla chytit, navíc když jsem očkovaná,“ říká paní Dana.

Tady však přichází na řadu zmiňované štěstí v neštěstí. „Kdybych neusilovala o účast ve studii, nikdy bych nezjistila, že v sobě bakterie mám. Nemoc přitom mohla propuknout kdykoli,“ dodává.

Nález jí však zkomplikoval plány další léčby artritidy, která jí stále působila velké bolesti.

„Lékaři mi museli odložit začátek studie a tím pádem i biologické léčby. Nejdříve museli přeléčit infekci tuberkulózy. Půl roku jsem každý den brala léky a pravidelně chodila na testy.

Lékaři mi řekli, že pokud by se nemoc rozvinula, byla by v mém stavu s velkou pravděpodobností smrtelná. Takže jsem samozřejmě měla strach,“ vysvětluje paní Dana, která trpí také astmatem a alergií.

Léky jí navíc enormně zatěžovaly játra, což v kombinaci s její běžnou léčbou artritidy znamenalo každý měsíc jaterní testy. „V práci mě naštěstí terapie nijak zvlášť neomezovala, nemusela jsem být v izolaci nebo tak podobně. Víceméně jsem jen brala o prášek víc.

Musela jsem ale vysvětlovat okolí, že nejsem nakažlivá,“ dodává a chválí péči lékařů jak na plicní ambulanci, tak v revmatologickém ústavu. V obou případech se podle jejích slov setkala se vstřícností a pochopením.

Skrytou tuberkulózní infekci se naštěstí podařilo zaléčit a nemoc se nikdy neprojevila v plném rozsahu. „Doživotně sice budu mít zvýšené markery a bakterie budu mít navždycky v sobě. Ale mohla jsem nastoupit do studie a teď mám plnohodnotnou biologickou léčbu artritidy.

To pro mě bylo nejdůležitější,“ popisuje. Podle ní je ale důležité upozornit i ostatní na toto onemocnění. „Je spousta lidí, kteří mají bakterie v sobě stejně jako já a nevědí o nich.

Je to strašně nebezpečné hlavně při léčbě autoimunitních onemocnění, jako je právě „moje“ revmatoidní artritida,“ uzavírá paní Dana.

Budete mít zájem:  Cesta kolem světa s Bechtěrevovou nemocí

Biologická léčba probudila tuberkulózu

Oteklé klouby, časté bolesti, omezený pohyb – na to vše je David, který dlouhé roky trpí revmatoidní artritidou, už zvyklý. Nemoc u něj pokročila do takového stadia, že se ve svých 32 letech pohybuje za pomoci dvou titanových kyčelních kloubů. Aby toho nebylo málo, vyslechl si nedávno další diagnózu – latentní tuberkulózní infekce.

Multirezistentní TBC u nás přibývá. Budou Praze stačit lůžkové kapacity?

Počet nakažených tuberkulózou v Česku patří k jednomu z nejnižších v Evropě. Přesto však roste podíl těch, kdo trpí multirezistentními formami. Právě proto lékaři zdůrazňují, že ani nyní, kdy je u nás počet infikovaných v porovnání s dobou před sto lety mizivý, hrozbu nesmíme podceňovat.

K tomu patří také dostatečné lůžkové kapacity, které se ale podle přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Martiny Vašákové v současnosti v Praze omezují pouze na jedno (tedy její) pracoviště – a to se obává brzkého naplnění.

Podle informací, které jsme získali z Nemocnice Na Bulovce jsou však i tam připraveni pacienty s tuberkulózou přijímat. Zdravotnický deník zjistil, že v otázce kapacit panuje „v terénu“ napětí.

Máme za to, že by se měli zástupci obou státních nemocnic a příslušných oddělení, která řeší TBC, setkat a diskutovat pod patronátem ministerstva zdravotnictví tak, aby nemuseli řešit své spory přes média.

V Praze se soustředí celá čtvrtina všech nakažených TBC v České republice, nemocnost na počet obyvatel tu dvojnásobně přesahuje celorepublikový průměr. Pro srovnání – nejnižší výskyt v rámci Česka mají ve Zlínském kraji, kde je rozdíl oproti Praze více než čtyřnásobně nižší.

Přesto nyní, podle profesorky Vašákové, v hlavním městě a ve středních Čechách naplno funguje jen jedno specializované oddělení v Thomayerově nemocnici.

Většinu lůžek pro TBC totiž na konci loňského roku deaktivovala Nemocnice Na Bulovce, pacienty navíc od příštího měsíce přestane údajně přijímat plicní léčebna Humpolec.

„Kapacita našeho oddělení je omezená. K dispozici máme 35 lůžek, z toho 15 je vyhrazeno pacientům s tzv. multirezistentní formou tuberkulózy, která nereaguje na běžně užívané léky.

Jsme jediným pracovištěm v ČR, které o tyto pacienty pečuje,“ říká profesorka Martina Vašáková s tím, že v současnosti je obsazeno 11 lůžek pro multirezistentní formu TBC.

Jde o všechny pacienty, kteří byli loni nahlášeni s tímto typem TBC, což znamená nárůst oproti roku 2014, kdy bylo hlášeno sedm případů. Při srovnání s Evropou se z tohoto pohledu nacházíme na průměru, který se pohybuje okolo čtyř procent všech případů.

Nejvyšší výskyt této nebezpečné formy přitom mají pobaltské země, kde tvoří až čtvrtinu všech případů. „Multirezistentní kmeny jsou velkým celosvětovým problémem. Někdy se dokonce mohou vyvinout v totální rezistenci, kdy nejsou léky na léčbu nemocných,“ poukazuje Vašáková.

Léčba může stát i stovky tisíc

Ani u „běžné“ TBC přitom není léčba nic jednoduchého. „Jde o kombinaci více léků, pacient musí užívat přes deset léků denně po dva měsíce v nemocnici a čtyři měsíce ambulantně.

Pak ještě trvá ochranný režim,“ přibližuje Vítězslav Kolek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

V případě multirezistentních forem je hospitalizace minimálně šest měsíců, celková doba léčby se podle posledních doporučení pohybuje kolem 20 měsíců.

Thomayerova nemocnice má pro multirezistentní od roku 2007 specializovanou jednotku, na níž se pacienti léčí léky jinak v Česku nedostupnými. „Musíme žádat o mimořádný dovoz těchto léků. Je to velice komplikované, jak administrativně, tak fakticky.

Je to velice drahá léčba – u multirezistentního pacienta jde o desítky až stovky tisíc korun, protože někdy také operujeme. Většinou jde o cizince a valná většina je nepojištěná, takže to jde z peněz nás daňových poplatníků.

Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou u nás měsíce až roky, protože je takzvaně nikdo nechce – jsou nepojištění, takže jim pak nikdo léky v pokračovací léčbě nedá. Jsou tedy na náklady našeho státu hospitalizováni třeba dva roky.

Někdy k tomu dáváme komplexní léčbu, léčíme drogovou závislost nebo u pacientů s HIV podáváme antiretrovirovou léčbu,“ popisuje Martina Vašáková. Na speciálním „multirezistentním“ oddělení v Krči se léčilo celkem 58 pacientů, z toho 42 byli cizinci (30 ze zemí bývalého Sovětského svazu).

Spor dvou nemocnic o dostupnost péče

S rostoucím počtem multirezistentních případů se profesorka Vašáková obává vyčerpání lůžkové kapacity v Thomayerově nemocnici, kterou není možné navýšit.

„Od konce roku, kdy byla lůžka pro tuberkulózu na Bulovce zrušena, k nám z Bulovky přivezli  dalších 15 případů TBC, které jsme museli někam umístit,“ poukazuje profesorka Vašáková.

Podle ní musejí pacienti ležet na uzavřeném oddělení se speciálním režimem, aby někoho nenakazili. „Stačí, aby nám přibylo několik málo pacientů, a máme velký problém,“ doplňuje Vašáková.

Jenže podle Nemocnice Na Bulovce se situace oproti dřívějšku příliš nezměnila. Už v uplynulém roce, tedy před změnami na Bulovce, se v Thomayerově nemocnici léčilo 95 ze 109 pražských pacientů.

„Doktorka Vašáková účelově nemluví pravdu,“ reaguje mluvčí Nemocnice na Bulovce Martin Šalek. Jednotka pro léčbu tuberkulózy totiž nebyla uzavřena, pouze došlo k reorganizaci v rámci nemocnice. „Osm lůžek na jednotce pro léčbu tuberkulózy bylo deaktivováno, jedno zůstalo nadále aktivní a momentálně je dokonce prázdné.

Pro pacienty s tuberkulózou máme ale ještě k dispozici lůžka naší Infekční kliniky, která je specializovaná na vysoce nebezpečné nákazy,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku mluvčí. Změnu v organizaci péče musela Bulovka provést kvůli nedostatku sester. Podstatné ale je, že se podle Šalka na dosavadní praxi nic nemění a postupuje se stejně jako před deaktivací lůžek.

Pokud lékaři z Bulovky přijmou pacienta s tuberkulózou a ta je potvrzena, je zahájena léčba. Po akutní fázi v řádu dnů až týdnů se pak hledá místo pro pokračování v léčbě, které trvá až devět měsíců. Tak jako v minulosti přecházejí pacienti do Thomayerovy nemocnice nebo do některého ze sanatorií. Jestliže by nebyla nikde volná kapacita, pokračuje léčení dál v Nemocnici Na Bulovce.

  Žádný pacient nezůstane bez péče. „Uměle se tu vytváří dojem krize,“ míní Martin Šalek.

Zůstává tak otázka, jak velké lůžkové kapacity bychom měli v hlavním městě mít a nakolik hrozí, že stávající lůžka budou naplněna. Problém, komunikovaný v současnosti přes média, by ovšem bylo na místě řešit spíše ve vzájemné spolupráci na půdě ministerstva zdravotnictví než přes novináře.

Migrační vlna z arabských zemí s počty případů nehýbe

Ačkoliv u nás pětinu všech případů tvoří cizinci, zásadního zvýšení počtu případů kvůli migrační vlně z arabských zemí se bát nemusíme. „Našim úkolem je, abychom eliminovali šíření chorob včetně TBC v naší republice.

Proto se všichni, ať už migranti nebo žadatelé o azyl, musí podrobit vstupnímu vyšetření, jehož součástí je RTG plic.

Za celou dobu roku 2015 prošlo zařízeními 3150 migrantů a 1300 azylantů, diagnostikovány u nich ale byly jen dvě tuberkulózy – jedna u Ukrajince, druhý případ byl u občana Čínské lidové republiky. Tuberkulózy je více, ale za rok 2015 nebyla diagnostikována u žádného Syřana, Afghánce či Pákistánce.

Děláme i vyšetření na další choroby a mohu vás ubezpečit, že výskyt jakýchkoliv chorob u těchto migrantů je v podstatě zanedbatelný a ve většině případů neodpovídá ani statistickým číslům naší populace,“ zdůrazňuje Pavel Zbořil, zástupce ředitele Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra.

Ze stovky cizinců s TBC nejvíce, 25, pocházelo ze Slovenska, dále z Ukrajiny (21), Vietnamu (9) či Rumunska (8); celkem nakažení pocházeli z 25 různých zemí. Pokud pak počty pacientů přepočteme na celkový počet cizinců dané národnosti, není např. u Slováků číslo nijak alarmující, zatímco u Rumunů je řádově vyšší.

„Patříme k zemím s nižším výskytem tuberkulózy u cizinců. Některé západní a severské státy mají více než tři čtvrtiny všech případů u cizinců. Trend u nás není ani klesající, ani stoupající – počty se stále drží kolem 20 procent.

Do budoucna lze očekávat, že nárůst tu bude, i když to říkám již několik let a zatím k tomu nedochází,“ konstatuje Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou.

Nově dodávaná vakcína má zřejmě méně nežádoucích účinků

A jak je to u nás s vakcinací proti TBC? V Česku se povinně očkovalo od roku 1953, v roce 2010 se ale přešlo z vakcinace plošné pouze na rizikové skupiny. Důvodem byl fakt, že výskyt TBC je u nás nízký a dostupná vakcína má množství nežádoucích účinků.

Nyní se tak očkují pouze děti z rodin, kde někdo trpí TBC, ty, které přišly do kontaktu s nakaženým nebo pocházejí ze zemí, kde je výskyt TBC vysoký. Očkování je pochopitelně možné také na přání rodičů. Ve výsledku vakcínu nyní dostávají zhruba dvě procenta dětí, v absolutních číslech 2500 až 3000 dětí, přičemž jejich počet spíše klesá.

Právě proto je velký problém s vakcínou, léky i tuberkulinovými testy, které se k nám kvůli malému trhu výrobcům nevyplácí dodávat.

„Začalo to v roce 2012. Pak už jsme měli dost léků, ale problémy s testem trvaly. Navíc došlo ke zrušení registrace dánské vakcíny, která se u nás podávala, a dokonce došlo k přerušení dovozu. My jsme se museli rozhodnout, co dělat.

Jediná vakcína na evropském trhu, která byla pro naší populaci vhodná, byla polská vakcína. Nabízela se ještě vakcína z Bulharska, která je původem ruská, ta se ale v naší populaci neosvědčila.

Když jsme tedy chtěli ve vakcinaci pokračovat, neměli jsme moc na výběr,“ popisuje profesor Kolek s tím, že ale polská vakcína má podle prvních zkušeností méně vedlejších reakcí.

Loni, kdy u nás dánská vakcína dobíhala, na ni bylo 17 reakcí, zatímco na polskou jen dvě, navíc poměrně nevýznamné. „Když se tu plošně podávala dánská vakcína, tvořila 50 procent všech vedlejších účinků po očkování u dětí,“ dodává Vítězslav Kolek.

Že se zrušení plošné vakcinace do situace v ČR nijak nepromítlo, dokazují počty nakažených dětí. Těch bylo loni v Česku pouze pět, což nás řadí mezi evropské země s vůbec nejnižším výskytem.

Na druhou stranu se ovšem zrušení plošné vakcinace ukázalo u jiné nemoci – aviární mykobakteriózy, proti níž očkování taktéž chránilo. Nejde sice na rozdíl od TBC o přenosnou nemoc, nicméně jde o onemocnění chronické.

Zatímco v době plošného očkování byl u nás výskyt této choroby prakticky nula, od jeho zrušení se pomalu zvyšuje a loni se u nás objevilo 13 případů. „Jde o očekávané negativum zrušení plošné vakcinace,“ konstatuje doktor Wallenfels.

V roce 2015 u nás bylo hlášeno 486 případů TBC, což je v přepočtu na sto tisíc obyvatel 4,6 nakažených. Ještě před deseti lety, tedy v roce 2006, byl počet dvojnásobný – celkem jsme měli 973 lidí s TBC.

V 87 procentech se jedná o TBC plic, osm procent pacientů již bylo kvůli onemocnění léčeno dříve. Celkem 29 pacientů loni na tuberkulózu zemřelo. Jen pro srovnání – v letech 1900 až 1918 zemřelo v českých zemích na TBC 641 tisíc lidí a ještě v roce 1957 jich nemoci podlehlo minimálně 5000.

V té době také tuberkulóza patřila mezi jeden z nejčastějších důvodů invalidity.

Michaela Koubová a Tomáš Cikrt

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector