Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

08. října 2019 (aktualizováno: 03. června 2020)

Zánět žil a následná trombóza povrchových žil je také nazývána tromboflebitidou. Jedná se o onemocnění postihující povrchové žíly, nejčastěji žíly dolní končetiny s varikózními změnami (varixy, křečové žíly). V oblasti horní končetiny jsou nejčastěji v důsledku intravenózní (nitrožilní) aplikace léků, infuzí, opakovaných odběrů krve. Zadrhnutá krev v žilách – to je žilní trombóza.

Žílami protéká životodárná tekutina, která se občas trochu „zadrhne“. Tento stav se nazývá žilní trombóza, nebo-li zánět žil. V hlubokých žilách dolních končetin se začne srážet krev a vznikne městek, v jehož okolí se vytvoří zánět. Žilní trombóza se rozhodně nesmí podceňovat, protože může pacientovi přivodit i plicní embolii.

Obsah článku:

Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

  • Obezita
  • Stavy po chirurgických výkonech
  • Hormonální antikoncepce
  • Nedostatek pohybu
  • Kouření
  • Těhotenství
  • Křečové žíly
  • Stres
  • Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
  • Leidenská mutace
  • Dlouhé cestování autem nebo letadlem
  • Dlouhodobá nehybnost dolních končetin – sedavé zaměstnání
  • Chronické onemocnění střev

  Projevy žilní trombózy bývají velmi nenápadné a pacienti je proto velmi často přehlížejí. Podkladem onemocnění je nejčastěji zpomalení průtoku krve ve varikózních žilách a uzlech, kde se kombinuje stáza s koagulačními poruchami cévní výstelky varixů. Riziko zvyšují faktory jako místní infekce, maligní tumory, různá onemocnění žilní stěny. Příznakem onemocnění je nejčastěji bolestivý zarudlý pruh v průběhu žíly, často je také místo zatvrdlé. Toto zatvrdnutí může dlouho přetrvávat i po úspěšné léčbě. Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

Nejčastější příznaky trombózy:

  • Pocit pnutí v lýtku
  • Brnění nohou
  • Otoky dolních končetin
  • Bolest po došlápnutí
  • Zarudlá nebo namodralá končetina 

 

Trombóza v těhotenství

Těhotenství ženy zvyšuje riziko trombózy nebo plicní embolie zhruba 5x ve srovnání s ženou, která těhotná není. V těhotenství dochází ke zpomalení toku krve v žilách a kvůli rostoucí děloze jsou žíly v pánvi stlačovány. Dochází také ke změně při srážlivosti krve.

Riziko vzniku žilní trombózy přetrvává také při porodu a v šestinedělí, kdy vlivem porodu dochází k poranění pánevních žil.

Tromboembolická nemoc se může objevit také u dětí.

 Na jejím vzniku se u dětí mohou podílet faktory vrozené i získané, případně jejich kombinace. 

 

Trombóza po operaci

Trombóza je jednou z nejčastějších komplikací ortopedických operací dolních končetin. Kdy dochází ke zpomalení krve v žilách v důsledku nefunkčnosti svalů, které běžně pumpují krev z končetin směrem k srdci.

Riziko trombózy po operaci se snižuje pomocí elastických bandáží, rehabilitací, včasným pohybem co nejdříve po operaci a také podáním léků.

 Více než u horních končetin se častěji objevuje trombóza v lýtku a většinou postihuje pouze jednu dolní končetinu.  

Jedná se onemocnění systému žil, kdy se v důsledku zánětu žilní stěny vytváří trombus v povrchním žilním systému. Tromboflebitidu mohou vyvolat zanícené žilní usazeniny, kožní infekce, nádorová onemocnění, pobodání hmyzem nebo např. podráždění žilní stěny aplikací injekce či infuze.  

Tromboflebitida projevy

Zarudnutí a bolestivé zduření podkoží podél povrchové žíly, většinou doprovázen otokem končetiny. Velmi často se tromboflebitida vyskytuje u pacientů s rozsáhlejšími křečovými žílami. Riziko přesunu trombu do plic je minimální. Zánět se většinou léčí protizánětlivými léky, případně antibiotiky.  

Prevence tromboflebitidy

Protože tromboflebitida nejčastěji vzniká ve varixech, je třeba bránit zpomalení průtoku krve v rozšířených žilách kompresí povrchových žil nebo včas varikózně rozšířené žíly chirurgicky odstranit. Důležitá je také včasná léčba lokálních kožních zánětů.  

Hluboká žilní trombóza bývá velmi zrádná a někdy přichází bez výraznějších obtíží. Nejčastěji se projeví až embolií, nebo-li ucpáním tepny. Jde o částečný nebo úplný uzávěr hluboké žíly krevní sraženinou, nejčastěji v oblasti dolní končetiny a velmi často vede ke druhé formě tromboembolické nemoci. Nejčastěji se pozná podle jednostranného otoku lýtka až celé nohy. Hluboká žilní trombóza je velmi nebezpečná a musí být co nejdříve zahájena protisrážlivá léčba. Informace o tom, jak vzniká tromboembolie popsal již v 19. století německý lékař Rudolf Virchow, který určil tři hlavní faktory pro vznik trombózy: Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

  • Změny cévní stěny
  • Zpomalení toku krve
  • Změny ve složení krve, které mají vliv na zvýšenou srážlivost krve
  • Náhlá dušnost s rychlou dechovou frekvencí
  • Kašel, někdy s vykašláváním krve
  • Oběhová nestabilita, zrychlený tep, nízký krevní tlak
  • Bolest na hrudi
  • Modré zbarvení prstů a rtů (tzv. cyanóza)
  • Krátkodobá ztráta vědomí

Plicní embolie může pro pacienty skončit i během několika vteřin náhlou smrtí. Příznaky embolie nepodceňujte a co nejdříve vyhledejte lékaře.

Tromboembolie – je stav, kdy se krevní sraženina, která se uvolnila do krevního oběhu a uzavírá krevní cévu. Může nasta v žilním systému (žilní tromboembolie) nebo v tepnách (tepenná tromboembolie).

Nejjednodušší způsobem jak předcházet trombóze (i té hluboké), je fyzikální prevence –  rehabilitace, zejména časná rehabilitace na lůžku a brzká chůze. Rehabilitaci je velmi vhodné spojit se zdravotními pomůckami jako jsou antitrombotické kompresivní punčochy, které svým tlakem na dolní končetiny zajišťují dobrý a rychlý tok krve v této oblasti. Při malém riziku trombózy stačí v době, kdy nemocní nemohou chodit, cvičení na lůžku (dorzální a plantární flexe asi 1 minutu každou hodinu). Nejúčinnější fyzikální prevencí jsou postupně se nafukující vaky navlečené na dolní končetinu neboli intermitentní kompresní terapie. Opakované stlačení dolní končetiny usnadňuje průtok krve rizikovou oblastí. Tato metoda prevence se používá hlavně u nemocných, u kterých je vysoké riziko krvácení (operace na nervovém systému), a výrazně snižuje výskyt trombózy až o 50%.

Rehabilitací v kombinaci s kompresními pomůckami proti trombóze: Terapie je kombinovaná a zahrnuje časnou rehabilitaci, chůzi, lokální kompresi obinadlem nebo užití kompresních punčoch a farmakoterapii.

Ta se skládá z lokálně aplikovaných léků v podobě mastí (nespecifický protizánětlivý efekt, zlepšující kvalitu žilní stěny, zvyšující vstřebávání drobné krevní sraženiny a ovlivnění mikrocirkulace v místě postižení) a léky ve formě tablet opět proti zánětu, proti bolesti a v některých případech i antibiotika.

Při často se opakujících tromboflebitidách povrchových žil je nutné nasadit i antikoagulační léčbu snižující systémově srážlivost krve.

  Vzniká v důsledku delšího cestování např. autem, autobusem nebo nejčastěji letadlem. Zejména při cestování delším než 5 hodin a může se projevit i dva týdny po ukončení cesty. Dlouhé sezení na těsných sedačkách znemožňuje správnému proudění krve a může dojít k tvorbě trombů. Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

Jak předejít cestovní trombóze?

Vzniku trombózy lze předejít pokud při cestování budete dodržovat následující zásady:

  • Pravidelně s končetinami cvičte
  • Pijte dostatečné množství tekutin
  • Cestujte vždy v pohodlném a volném oblečení
  • Při sezení nekřižte nohy
  • I během letu se několikrát projděte po letadle
  • Na delší cestování používejte lýtkové kompresní punčochy
  • Předcházet riziku trombózy lze dodržováním určitých pravidel

Zhruba u 30% pacientů se po prodělané trombóze vyskytuje tzv. posttrombotický syndrom. Projevuje se bolestí nejčastěji lýtka, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem.  

Trombóza dolních končetin – příznaky a léčba

Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

Máte sedavé zaměstnání nebo cestujete převážně autem? Pak vám hrozí trombóza, zánětlivé žilní onemocnění postihující převážně dolní končetiny. Její příznaky bývají nenápadné, a tak je lidé často přehlížejí. S léčbou by pacienti přitom zahálet neměli, neléčená forma může končit smrtí.

Trombóza, mezi laiky známá také jako zánět žil, postihuje převážně lidi v předdůchodovém i důchodovém věku, častěji pak ženy. A přestože je typická hlavně pro dolní končetiny, postihuje také cévy v pažích, hrudníku či krku.

Příznaky trombózy

Příznaky pacienti často přehlížejí. Bývají totiž velmi nenápadné, v ojedinělých případech se nedostaví vůbec. Obecně se ale jedná o:

  • Otok končetiny
  • Bolest po došlápnutí
  • Bolest při pohybu špičkou nahoru a dolů
  • Pocit pnutí v lýtku
  • Zarudlou, bledou nebo namodralou končetinu

Hluboká trombóza bývá zrádná, často přichází znenadání a bez výraznějších obtíží. Často se projeví až embolií, tedy ucpáním tepny vyživující některou z částí těla, často plíce nebo srdce. Tento stav se projevuje dušností, bolestí na hrudi a náhlou ztrátou vědomí. Trombóza i plicní embolie představují závažná onemocnění, která si žádají okamžitou návštěvu lékaře.

Trombóza dolních končetin

Více než u horních končetin, se nemoc rozvíjí v oblasti lýtek a stehen a většinou postihuje jen jednu z dolních končetin.

Často bývá důsledkem takzvaného syndromu turistické třídy, tedy dlouhého cestování dopravními prostředky.

Syndrom bývá spojován s několikahodinovými lety, vyskytuje se ale i na krátkých trasách, hlavně u cestujících sedících u okénka, kteří nemají možnost protáhnout si nohy

Tromboembolický stav

Během dlouhého sezení, sádrové fixaci končetiny či hospitalizace, kdy je člověk dlouho bez možnosti pohybu se v cévách utvoří sraženina. Ta se v některých případech sama rozpustí, jindy ale narušuje průtok krve a zabraňuje prokrvení určitých částí těla.

Obzvlášť nebezpečnou se stává, když se oddělí od cévní stěny a je spolu s krví vedena směrem do pravé části srdce, odkud je „vystřelena“ do tepen vyživujících plíce. Cévy následně ucpává. Důsledkem bývá akutní dušnost, vykašlávání krve, selhání srdce či okamžitá smrt.

Rizikové faktory trombózy

Zánětlivé onemocnění bývá podmíněno nejen genetikou, ale i životním stylem. Často vzniká ve spojitosti se:

  • Sedavým zaměstnáním
  • Obezitu
  • Nedostatkem pohybu
  • Kouřením
  • Dlouhým cestováním autem či letadlem
  • Dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce
  • Těhotenstvím
  • Stresem
  • Chronickým onemocněním střev
  • Trombofilní mutací (zvýšená tendence vytvářet krevních sraženin)

Léčba trombózy

U žilních trombóz je potřeba klást velký důraz na prevenci. U již rozvinutých onemocněních se sahá po lécích na ředění krve. V případě rozvinuté sraženiny je cílem léčby její rozpuštění. V tomto případě užívají pacienti takzvaná trombolytika. Lidé, kteří trombózami trpí opakovaně, užívají vhodné léky po celý život.

Léčba může být i preventivní, a to zejména v případě, kdy je jedinec vystaven více rizikovým faktorům najednou. Příkladem je například těhotná žena s vrozenou trombofilní mutací. V takovýchto případech se k léčbě přistupuje již před vytvořením sraženiny.

Prevence

Základem prevence je zdravý životní styl, to znamená: vyvarovat se kouření, dostatečně se hýbat, nestresovat se a jíst vyváženou stravu.

Budete mít zájem:  Jezte podle barev. proč? a co která barva dokáže?

V případě, že se chystáte na dlouhou cestu autem či letadlem, je vhodné si přibalit elastické kompresní punčochy, které podporují cirkulaci krve. Pokud jste dlouhodobě hospitalizovaní na lůžku a trpíte některým z rizikových faktorů, informujte o něm svého lékaře.

Důležité je také vědět, zda tímto onemocněním netrpěl někdo ve vaší rodině. Pokud ano, je dobré se nechat otestovat a případně nasadit preventivní léčbu.

Věnujete se pravidelně sportu či jiným pohybovým aktivitám?

Posttrombotický syndrom

Zhruba u 20 až 40 procent pacientů se po prodělané trombóze vyskytne takzvaný posttrombotický syndrom, který vzniká jako reakce na poškození cévní tkáně.

Tato komplikace obvykle postihuje oblast lýtka a projevuje se jeho bolestí, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem.

Riziko vzniku posttrombotického syndromu se zvyšuje v případě, že krevní sraženina v končetině blokuje více než jednu cévu. Negativní vliv má i obezita.

Informace

Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

Pociťujete bolesti dolních končetin, máte noční křeče, otoky nebo dokonce viditelné křečové žíly? Jestliže ano, je možné, že trpíte refluxem v systému povrchových žil. V tomto případě je vhodné, aby jste si nechali vyšetřit specialistou(angiolog, cévní chirurg).Musí být provedeno ultrazvukové vyšetření.

Jaké jsou možnosti léčby křečových žil? Buď konzervativní léčba ta je léčbou symptomatickou (příznakovou), ulevuje od subjektivních obtíží,předchází zhoršení, nemá však vysloveně léčebný efekt (kompresní punčochy a venotonika) nebo léčba chirurgická ta je nezbytná, pokud jsou klinické projevy žilní nedostatečnosti.

  • Proč je chirurgická léčba nezbytná?
  • Dá se křečovým žilám nějak předcházet?
  • Z dalších doporučení je vhodný dostatek tekutin, dodržování životosprávy a správné výživy, relaxační a kondiční cvičení (turistika, jízda na kole, tanec, plavání).

Protože odstranění refluxu v povrchních žilách dolních končetin je léčbou a prevencí otoků, krvácení z varixů, prevencí vzniků (zánětu žil)tromboflebitid a flebotrombóz, chronických trofických změn kůže a podkoží, jejichž vrcholem je vznik bércového vředu. Chirurgická léčba se tak nepřímo stává prevencí pracovní neschopnosti a invalidity. Operační léčba je nejefektivnější a nejradikálnější léčbou onemocnění žilní nedostatečnosti dolních končetin. Prevence vzniku křečových žil je prakticky nemožná. Je to dáno právě genetickou dispozicí a hormonálními vlivy. Lépe se dají ovlivnit pocity únavy a těžkých nohou. Částečně je možné zmírnit obtíže léky – venotoniky a preparáty působícími na reologické vlastnosti krve. Většího efektu docílíme nošením kompresivních punčoch.

Jak laserová nebo radiofrekvenční energie vlastně v žíle působí? Tepelná energie, jejíž zdrojem je laserový či radiofrekvenční generátor, je pomocí vlákna nebo katetru zavedené do nitra žíly aplikována přímo na žilní stěnu, která se svráští a tak se uzavře – poté již krev nemůže takto ošetřenou žilou proudit.

Nebudou mi odstraněné žíly chybět? V žádném případě. Naopak po odstranění poškozených křečových žil se funkce ostatních žil zlepší a zamezí se dalšímu poškozování hlubokých žil.

Jaké jsou možné komplikace výkonu pomocí laseru nebo radiofrekvence? Jako u každého jiného výkonu, i zde existují jistá rizika – nicméně jsou nepoměrně méně častá než u klasických operačních metod. Nejčastěji zmiňovanou komplikací je pocit přechodných parestezií (zhoršené vnímání tlaku na kůži nad ošetřovaným úsekem žíly nebo zvýšená citlivost po doteku nad ošetřovanou oblast).

Jaké jsou alternativy k miniinvazivním výkonům? Tradičně jsou postižené žíly odstraňovány chirurgicky – podvazem v třísle a následně exstirpací (vytržením) postižené žíly pomocí speciálního lanka, výkon vyžaduje minimálně 2 řezy na kůži a většinou se provádí v celkové anestezii. Ve srovnání s klasickou chirurgickou metodou mají miniinvazivní metody menší rizika, podstatně kratší rekonvalescenci, nižší celkové náklady (výkon bez hospitalizace) a lepší kosmetické výsledky s menším počtem jizev.

Je zákrok pomocí laseru (EVLA) bolestivý? Pacienti uvádějí mírnou, případně žádnou bolest během zákroku a po něm. U zákroku pomocí laseru (EVLA) aplikujeme tzv. tumescentní anestezii kolem tavené žíly. Byla prokázána významně nižší bolestivost než při tradiční odstranění žíly.

Je zákrok pomocí ClariVein bolestivý? Zde aplikujeme lokální umrtvení jen do místa vpichu, kde budeme zavádět katetr. Jak dlouho budu muset nosit kompresní punčochy po výkonu?

Celkově se kompresní punčochy nosí 7-14 dní(v průměru 10 dní), první dva dny se nosí 24 hod, poté jen přes den.

Jak rychle se můžu vrátit ke svým každodenním činnostem? U endovenózního zákroku bylo klinicky prokázano, že umožňuje návrat pacientů k běžným činnostem a do práce podstatněr ychleji než u běžného odstranění žíly.

Můžu po miniinvazivní operaci sportovat? Velkou fyzickou aktivitu (sport, cvičení, tůry, plavání, jízda na kole atd.) musíte na 3 týdny od výkonu omezit.

Jakrychledojdekezlepšenípříznaků? Řada  pacientůpociťuje okamžitou úlevu od příznaků,j ako je bolest, pocit těžkosti v nohou a únava. Plného přínosu ošetření se dosahuje do 1 – 3 týdnů.

Co je to tak zvaná cestovní trombóza? Při dlouhodobých cestách v sedě, zejména v letecké dopravě, může dojít vlivem zpomaleného žilního odtoku z dolních končetin ke vzniku uzávěru hlubokých žil krevní sraženinou (trombem). Nejjednodušší prevencí jsou tzv.

cestovní kompresivní punčochy a opakované cvičení (pohyby v nártech) v průběhu cesty. U osob po žilní trombóze nebo se zjištěnou poruchou srážení krve ve smyslu zvýšení je nutné před cestou aplikovat speciální injekce (nízkomolekulární heparin). Tuto léčbu zajistí Váš lékař.

Jak dlouho přetrvá výsledek? Endovenózní metoda je vysoce účinným postupem, nicméně recidivu nelze nikdy zcela vyloučit. Závisí především na kvalitě cévní stěny, která je určena geneticky.

Hluboká žilní trombóza

Co je hluboká žilní trombóza?

DVT (Deep Vein Thrombosis) is the formation of a blood clot in a vein. Most DVTs originate in a deep vein in the calf or thigh, but they can also occur in other parts of the body, such as deep veins in the pelvis, abdomen or arms. These clots can restrict the flow of blood, slowing or blocking blood from returning to the lungs and heart.

Some people tend to develop clots more easily than others. DVTs can develop as a complication…

Hluboká žilní trombóza je tvorba krevní sraženiny v žilách. Nejčastěji vzniká v hlubokých žilách lýtka nebo stehna, ale může se objevit i v jiných částech těla, jako jsou hluboké žíly v pánvi, břiše nebo pažích. Tyto sraženiny mohou omezit průtok krve postiženou oblastí a zpomalit nebo zamezit návrat krve do plic a srdce.

Někteří lidé mají zvýšený sklon k tvorbě krevních sraženin. Hluboká žilní trombóza se může rozvinout jako komplikace poruch se zvýšenou krevní srážlivostí. Zvýšené riziko srážení krve může být i následkem léčby a nevhodného životního stylu. Vzácně může být zvýšená dispozice ke srážení krve dána dědičně. (Podrobnosti viz sekce „Rizikové faktory“ níže.)

Není-li léčena, hluboká žilní trombóza roste a může až úplně uzavřít průsvit cévy; to vyvolá bolest, zánět, otok, změnu barvy a často i trvalé poškození tkání.

I když je hluboká žilní trombóza léčena, přetrvává zvýšené riziko trombózy v jiném místě a mohou se objevit dlouhodobé komplikace, zvané posttrombotický syndrom (PTS). Tyto stavy mohou vést k chronickým potížím, postihujícím dolní končetinu, paži apod.

dlouho po hluboké žilní trombóze jako dlouhotrvající otok, bolest, pocit tíže v končetině, únava, křeče, tmavé až modravé zabarvení kůže nebo nespecifický dyskomfort.

Největším nebezpečím hluboké žilní trombózy však není sraženina v původním místě. Je jím riziko tromboembolie, uzávěru krevní cévy v jiné části těla; nejčastěji je to plicní embolie (PE).

Ta se objevuje, když se část krevní sraženiny utrhne a cestuje cévami do plic, kde může uzavřít průtok krve větvemi plicní tepny.

PE představuje akutní stav, který může postiženého bezprostředně ohrozit na životě.

Hluboká žilní trombóza spolu s plicní embolií se sdružují pod název tromboembolická nemoc; krev se sráží v žilách, ne v tepnách. Náhlá smrt je prvním příznakem u asi 25 % osob s plicní embolií.

Přibližně 30 – 50 % pacientů s hlubokou žilní trombózou má dlouhodobé komplikace a u 30 % osob s hlubokou žilní trombózou a/nebo plicní embolií se choroba znovu objeví během následujících 10 let.

Cestovní trombóza – zánět žil

O tomto problému víme již dlouho, první zmínky o žilní trombóze spojené s delšími lety pocházejí již z 50. let minulého století. Na přelomu 80. a 90. let minulého století byly provedeny průřezové studie na velkých světových letištích.

Například se zjistilo, že na lon-dýnském letišti Heathrow během 3 let zemřelo náhle po příletu 11 pacientů (z celkového počtu 61) v důsledku plicní embolie. Tento syndrom byl potvrzen i v rekreačních letoviscích USA.

Zde výsledky šetření ukázaly, že ve dvou havajských nemocnicích cestovalo předtím letadlem 17 – 25% z celkového počtu pacientů hospitalizovaných s žilní trombózou nebo plicní embolií.

Tato data byla tak závažná, že se vědci začali touto problematikou hlouběji zabývat a v roce 1988 byl oficiálně popsán tzv. „Economy class syndrome“, neboli tzv. syndrom ekonomické třídy: žilní trombóza vzniklá v souvislosti s cestováním letadlem delším než 5 hodin, bez příznaků žilního zánětu před počátkem cesty a jejíž příznaky se mohou vy-skytnout ještě za 2 týdny po ukončení cestování.

V poslední se problematika cestovní trombózy neomezuje pouze na cestování leta-dlem, ale jako rizikové jsou zařazeny i delší cesty autem nebo autobusem bez potřebných přestávek.

Proč právě cestování letadlem v ekonomické třídě zvyšuje riziko tak závažného onemocnění?

Aby mohla vzniknout hluboká žilní trombóza, musí být splněn některý z předpokladů, které popsal již v druhé polovině 19. století ve své triádě slavný německý lékař R. Wirchow: omezení krevního proudu v žilním řečišti, zvýšení krevní srážlivosti či poškození žilní stěny. A právě při cestování v letadle působí několik faktorů, které mohou riziko žilní trombózy výrazně zvyšovat:

Budete mít zájem:  Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky

• V kabině letadla je nižší obsah kyslíku ve vzduchu a nízká vlhkost vzduchu, což reflexně vede k fysiologickému rozšíření průsvitu všech cév včetně žil na dolních končetinách a tím ke zpomalení proudu krve v žilním řečišti.

• Cestující omezeně pijí tekutiny, což způsobuje zahuštění krve a tím se zvyšuje krevní srážlivost, popřípadě konzumují alkoholické nápoje, které svým močopudným účinkem ještě více mohou působit na zvýšení hustoty tělesných tekutin.

• V ekonomické třídě jsou sedačky pro cestující umístěny velmi blízko vedle sebe a navíc jsou konstruovány do tzv. bezpečnostní polohy, což nutí cestující sedět neustále s pokrčenými dolními končetinami. Právě tato poloha vede ke stlačení podkolenní žíly a tím opětovně k omezení žilního toku v končetinách.

• Pospávání vsedě vede k poklesu svalového napětí končetin a tím opětovně ke zpomalení žilního proudu.

Když se tyto popsané okolnosti spojí s některými rizikovými faktory žilní trombózy, která pacient již má, riziko žilní trombózy během cestování letadlem výrazně stoupá.

Jaké jsou rizikové faktory u cestujících, které se mohou spolupodílet na vzniku cestovní trombózy?

• obezita a vysoký vzrůst
• kuřáctví
• prodělaná trombosa hlubokých žil v minulosti
• operace pánve a dolních končetin nebo úrazy proběhlé v nedávné době
• těhotenství
• ženy užívající antikoncepci nebo hormonální léčbu v době přechodu
• přítomnost křečových žil na končetinách, proběhlé povrchové záněty žil
• muži a ženy starší 65 let

• přítomnost poruchy krevní srážlivosti, tzv. trombofilie, kterou má cca 3 – 5% populace. Tzv. trombofilie by se měla vždy vyšetřit u pacientů s trombózou a plicní embolií vzniklou před 40 rokem věku a dále pak u nejbližších pokrevních příbuzných pacientů, u kterých byla tato porucha již prokázána.

Jaké jsou příznaky žilní trombózy a embolie během cestování?

• bolest a teplo v dolní končetině
• pocit pálení kůže na končetině
• zarudnutí a otok kotníku nebo lýtka, popř. stehna

• náhlá bolest na hrudi a náhlý pocit nedostatku vzduchu (příznaky plicní embolie)

Tyto příznaky se mohou projevit již během cestování, ale mohou se vyskytnout i s odstupem, až za 10–14 dní po ukončení cesty. Při objevení se výše popsaných příznaků ihned vyhledejte lékaře, který zařídí další nezbytná vyšetření a popřípadě protisrážlivou léčbu. Návštěvu lékaře neodkládejte!

Jak lze snížit riziko cestovní trombózy?

  • Možnost onemocnění cestovní trombózou lze účinně snížit. Všichni, kteří cestují letadlem, by měli dodržovat následující zásady:
  • • cvičení končetin během letu – vstávat každou hodinu a projít se cca na 5 minut, není-li chůze dovolena, pak alespoň cvičit ploskami (zvedání nohou nahoru a dolů a otáčení v kotnících) minimálně 20x za hodinu
  • • dostatečný příjem tekutin – častější pití minimálně 250 ml každé 2 hodiny, omezit na minimum příjem kávy a alkoholických nápojů (mají močopudný účinek a tím zvyšuji hustotu krve)
  • • neužívat léky na spaní a uklidnění – spánek snižuje svalové napětí v končetinách, což vede ke zpomalení krevního toku v žilách
  • • povolení si opasku popř. rozepnutí knoflíku u těsných kalhot – tím se sníží tlak v oblasti pánve a vyhneme se tak snížení krevního toku v pánevních žilách
     

• neužívat ponožky a podkolenky s těsnou škrtící gumou na horním okraji, popřípadě si zakoupit v prodejně zdravotních potřeb kompresní punčochy I. třídy, které napomáhají návratu žilní krve z končetin.

Cestující, kteří mají některý z výše popsaných rizikových faktorů, by před odletem měli navštívit svého ošetřujícího lékaře a probrat s ním veškerá rizika spojená s cestováním. Lékař může předepsat jednak kompresní punčochy II.

třídy, které pomáhají svým postupně snižujícím se svěrem účinně pasivně vytlačovat krev z končetin, jednak některé účinné léky (např.

Detralex), které zvyšují napětí žilní stěny, čímž zabraňují otokům a nežádoucímu snížení toku krve v žilách.

U těch nejrizikovějších osob, které prodělaly v minulosti hlubokou žilní trombózu či plicní embolii a již neužívají protisrážlivou léčbu nebo mají zjištěn tzv. trombofilní stav, popřípadě se léčí s nádorovým onemocněním nebo srdečním selháním, lékař předepisuje protisrážlivé injekce štěpeného, nízkomolekulárního heparinu.

Tuto injekci, která je již od výrobce natažena příslušnou dávkou účinné látky a opatřena velmi tenkou jehlou, si pak pacient sám vstřikuje 2 hodiny před odletem pod kůži do břicha (nejlépe tedy přímo na letišti po odbavení v transitním prostoru na toaletě).

Letištní personál je s touto problematikou dobře obeznámen a tak při odbavení a celních kontrolách nejsou s těmito léky žádné problémy.

Zdravotní pojišťovny v této indikaci bohužel léčbu nehradí, cena jedné dávky nízkomolekulárního heparinu (tj.

2 injekce) na cestu tam a zpět se však pohybuje okolo 250 Kč a snížení rizika cestovní trombózy je tak vysoké, že se tato malá investice do svého zdraví jistě vyplatí.

V minulosti doporučované užívání kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) během letu nebylo neprokázáno jako účinné, protože tato látka působí protisrážlivě v tepenném řečišti, nikoliv v řečišti žilním. 

MUDr. Tomáš Klimovič

2.6 Jak předcházet hluboké žilní trombóze cestovatelů?

Dlouhý let letadlem může být příčinou hluboké žilní trombózy, která u některých cestovatelů může vést k plicní embolii. Trombóza vzniká především v závislosti na délce cestování (více jak 5 hodin) nebo letecké vzdálenosti (okolo 10 000 km).

Výskyt cestovní trombózy u letů delších než 10 hodin kolísá kolem 5 %. U třetiny cestujících se projeví již během letu a u dvou třetin v prvých 4 týdnech po ukončení cesty. Nejčastěji bývá postižen femoropopliteální úsek hlubokých žil dolních končetin.

Hlavními patogenetickými faktory jsou:

  • nehybné sezení ve stísněných prostorech
  • těsné oblečení
  • dehydratace
  • snížení atmosférického tlaku a snížená tenze kyslíku v letadle
  • vrozené nebo získané rizikové faktory – viz následující tabulka
Věk nad 70 let (některé zdroje nad 45 let) Chronické srdeční a plicní onemocnění
Kouření Hormonální antikoncepce
Anamnéza tromboembolické nemoci Léčba estrogeny
Těhotenství Velké varixy žil
Porod v průběhu posledních dvou měsíců Chronická žilní insuficience
Maligní onemocnění Vrozené/získané trombofilní stavy
Obezita Imobilizace končetiny

Jaká je prevence trombózy cestovatelů?

Hluboká žilní trombóza sice ohrožuje každého, ale riziko stoupá v závislosti na rizikových faktorech přítomných u cestovatele (viz tabulka níže – Prevence cestovní trombózoby). V ordinaci či lékárně je velmi jednoduché v rozhovoru identifikovat predispoziční a rizikové faktory a dle toho doporučit prevenci.

Riziko tromboembolické choroby je výrazně nižší, pokud cestující během letu aktivně cvičí a mění polohu dolních končetin a provádí izometrické kontrakce velkých svalových skupin dolních končetin.

Nutný je dostatečný přísun nealkoholických nápojů a pohodlné oblečení. Osoby se středně velkým rizikem by měly použít elastické kompresívní punčochy.

U osob s vysokým rizikem je nutné zvážit aplikaci preventivní dávky nízkomolekulárního heparinu přibližně 2 hodiny před cestou (viz následující tabulka – Prevence cestovní trombózy).

Stupeň rizika Opatření
Nízké riziko (0 – 1 rizikový faktor) Během sezení procvičovat svaly nohou a bérců po dobu alespoň 2 minut každou půlhodinu. Občasná procházka uličkou mezi sedadly.
Dostatečný příjem tekutin 24 hodin před a během letu. Nepít alkoholické nápoje ani kávu.
Střední riziko (2 – 3 rizikové faktory)
To, co je již uvedeno výše plus kompresívní punčochy.
Vysoké riziko (více než 3 rizikové faktory) To, co je již uvedeno výše plus nízkomolekulární heparin s.c. 2 hodiny před letem.

Poznámka: Dříve doporučovaná aplikace kyseliny acetylosalicylové nebo některého z venotonik je v prevenci žilní trombózy málo účinná.

Covid-19 – Wikipedie

Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Tento článek pojednává o nemoci, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2,.

Možná hledáte: Pandemie covidu-19, nebo SARS-CoV-2, nebo Pandemie covidu-19 v Česku.

Coronavirus disease 2019covid-19 Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocněníKlasifikace MKN-10

U07.1 a U07.2 Statistické údaje – obě pohlaví  Incidence

121 786 475[1] (z toho 68 985 879[1] uzdravených) ke dni 17. března 2021 Klinický obraz Průběh

horečka, kašel, dušnost, bolest svalů, bolest kloubů, únava Minimální inkubační doba

2 dny Maximální inkubační doba

14 dní Některá data mohou pocházet z datové položky.

Covid-19 (též COVID-19;[P 1] z anglického spojení coronavirus disease 2019, což česky znamená koronavirové onemocnění 2019; výslovnost: [kovid devatenáct]) je vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2. První případ byl identifikován v čínském Wu-chanu v prosinci 2019. Od té doby se virus rozšířil po celém světě, což způsobilo přetrvávající pandemii.

Příznaky nemoci covid-19 jsou různé, od bezpříznakového stavu až po závažné onemocnění, ale často zahrnují horečku, kašel, únavu, dýchací potíže a ztrátu čichu a chuti. Příznaky začínají jeden až čtrnáct dní po vystavení viru. U přibližně jednoho z pěti infikovaných jedinců se neobjeví žádné příznaky.

[2] Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se vyvine syndrom akutní dechové tísně. Tento syndrom může být přivoděn cytokinovými bouřemi,[3] víceorgánovým selháním, septickým šokem a krevními sraženinami. Bylo pozorováno dlouhodobější poškození orgánů (zejména plic a srdce).

Existuje obava z významného počtu pacientů, kteří se zotavili z akutní fáze onemocnění, ale nadále pociťují řadu následků – známých jako dlouhodobý covid-19 – i několik měsíců poté. Mezi tyto účinky patří silná únava, ztráta paměti a další kognitivní problémy, slabá horečka, svalová slabost a dušnost.

[4][5][6][7]

Virus, který způsobuje covid-19, se šíří hlavně vzdušným přenosem, když je infikovaná osoba v blízkém kontaktu[P 2] s jinou osobou.[11][12] Malé kapičky a aerosoly obsahující virus se mohou šířit z nosu a úst infikované osoby při dýchání, kašlání, kýchání, zpěvu nebo mluvení.

Ostatní lidé jsou nakaženi, pokud se virus dostane do jejich úst, nosu nebo očí. Virus se může šířit také kontaminovaným povrchem, i když to není považováno za hlavní cestu přenosu.[11] Přesná cesta přenosu je zřídkakdy přesvědčivě prokázána,[13] ale k infekci dochází hlavně tehdy, když jsou lidé dostatečně blízko sebe.

Budete mít zájem:  Acesulfam draselný (acesulfam k, e950) – jaké účinky na zdraví má toto sladidlo?

Virus se může šířit až dva dny předtím, než infikované osoby projeví příznaky, a od jedinců, kteří nikdy nepociťují příznaky. Lidé zůstávají infekční po dobu až deseti dnů při středně závažných případech a dva týdny ve vážných případech. Pro diagnózu onemocnění byly vyvinuty různé testovací metody.

Standardní diagnostickou metodou je reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test) výtěrem z nosohltanu.

Preventivní opatření zahrnují fyzické nebo společenský odstup, umístění do karantény, větrání vnitřních prostor, zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání, mytí rukou a udržování neumytých rukou pryč od obličeje.

Aby se minimalizovalo riziko přenosu, bylo na veřejnosti doporučeno použití roušek, obličejových masek nebo jiného zakrytí dýchacích cest.

Bylo vyvinuto několik vakcín a různé země zahájily masové očkovací kampaně a očkování.

Ačkoli probíhají práce na vývoji léků, které zpomalují a zastavují virus, primární léčba je v současnosti symptomatická. Zahrnuje léčbu příznaků, podpůrnou péči, izolaci a experimentální opatření.

Průběh nemoci

Související informace naleznete také v článku SARS-CoV-2.

Nakažlivost

Covid-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí aerosolu, kapének, případně tělesném kontaktu.[14][15] Kapénky jsou malé kapky odletující z úst člověka při kýchání nebo kašlání.

[16] Aerosol jsou částice kapaliny menší než kapénky a šíří se volně vzduchem (vznášejí se podobně jako třeba cigaretový dým, jejich velikost je kolem 1 μm), zanikají vysycháním v sušším prostředí (vytápěné vyvětrané prostory, letní období).

[16] Ve vlhčím prostředí (podzimní vlhké klima, chladné prostory při zpracování potravin, vydýchané místnosti) aerosol vydrží ve vzduchu déle.[16] Onemocnění je tak převážně sezónní.[17] Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota indexu nakažlivosti R0 se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS.

Osobní odpovědnost a dobrovolná karanténa při příznacích onemocnění covid-19 je zcela zásadní. Je znám případ, kdy jediný nemocný zaměstnanec byl důvodem karantény několika set lidí, z nichž 7 nakonec zemřelo.[18]

Šíření některých mutací viru bylo podrobně zpětně mapováno pomocí „genetické daktyloskopie“.

Například na biotechnologickou konferenci, konanou v únoru 2020 v Bostonu v USA, zanesl jediný člověk dobře zmapovanou mutaci SARS-CoV-2, označenou C2416T, kterou se následně nakazilo 245 000 lidí v USA a v Evropě.

Jinou mutací G26233T se postupně nakazilo 88 000 lidí. Konference se přitom zúčastnilo pouze 200 vědců, ale jejich mobilita následně způsobila „superšířící akci“.[19]

Z porovnání s množstvím virových částic v různých tkáních makaků nakažených SARS-CoV-2 vědci odhadují, že jediný nakažený člověk obsahuje při kulminaci onemocnění 109 – 1011 virových částic.

[20] Při celkovém počtu 100 milionů nakažených globálně a relativně nízkém počtu významných mutací z toho vyplývá, že replikace viru probíhá s vysokou přesností a k chybám dochází jen velmi vzácně.[zdroj?] Správnost transkripce SARS-CoV-2 kontroluje exoribonucleáza (protein nsp15).

Její funkce je důležitá vzhledem ke značné velikosti genomu SARS-CoV-2 (∼29.7 kb, se 14 open-reading frames (ORFs)[21]

Inkubační doba

Inkubační doba se pohybuje přibližně mezi 1 až 14 dny[22] a i během ní je nemoc infekční.[23] Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění.[24] Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.[25][26][27]

Identifikace

Test na koronavirus

Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění, ale poněkud delší průměrnou dobu inkubace. Je velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky, protože první příznaky onemocnění jsou podobné. U covidu-19 se kromě zvýšené teploty častěji vyskytuje suchý kašel, dýchací obtíže, méně často naopak bolesti v krku nebo rýma.[28]

Testování

Nejspolehlivější způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy; při nich se ve vzorcích hlenu z nosohltanu a krku následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru SARS-CoV-2.

Nové a efektivnější metody testování na podobném principu se soustřeďují zejména na zkrácení doby, kdy je možné test vyhodnotit.

Pracovníci Univerzity Karlovy vyvinuli kit pro provádění PCR testů používaných k detekci akutních případů nákazy virem, který lze v optimálním případě vyhodnotit během několika desítek minut. Zároveň zjednodušili postup odebírání vzorků do tekutiny, která vir zneškodní a usnadňuje následnou manipulaci.[29]

Rychlejší a dostatečně spolehlivou metodou je antigenní testování pomocí komerčně dodávané soupravy, v níž protilátky proti povrchovým proteinům viru SARS-CoV-2 odhalí přítomnost viru ve vzorku z výtěru nosní dutiny během 15-30 minut.[30]

Indonéská Gadjah Mada University (UGM)v Jakartě vyvinula přístroj, který dokáže odhalit virus ve vzorku dechu.

Testovaný nejprve naplní dechem sáček podobný tomu, který se dříve používal pro testy alkoholu u řidičů.

Obsah sáčku pak projde přístrojem GeNose, který využívá umělou inteligenci a poskytne výsledek testu během dvou minut. Spolehlivost přístroje je podobná jako u antigenního testování a blíží se 95 %.[31]

Odhalit nemocného lze s pomocí umělé inteligence statisticky efektivně i podle zvuku z nařízeného zakašlání.[32]

Příznaky a symptomy

Symptomy nemoci covid-19[33]

Jako první se obvykle projevuje horečka, velká únava a dušnost. Podle článku publikovaného v časopisu Journal of Clinical Immunology & Immunotherapy[34] je u seniorů obvykle prvním příznakem vysoká horečka, která může být spojená s delirantními stavy, způsobenými hypoxií.[35] Horečnatý stav může následovat noční pocení bez horeček a migréna. Častým průvodním jevem onemocnění je také kopřivka.[36] U některých pacientů se přidá suchý dráždivý kašel, častá je bolest svalů a kloubů.[37][38]
Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 až 30 % případů) bez ostatních příznaků.[39][40]

Některé mírnější případy infekce covidem-19 se projevují pouze zažívacími problémy (zvracení, průjem) následovanými horečkou nebo kombinací zažívacích a dýchacích obtíží.

U řady pacientů, mezi kterými převažovaly ženy, se covid-19 projevil pouze jako průjmové onemocnění, trvající 1 až 14 dní (průměrně 5 +- 3 dny).

Detekce mRNA koronaviru ve stolici přetrvávala významně déle než u pacientů s onemocněním plic a úplné vymizení nastalo v některých případech až po 50 dnech.[41]

Závažnější případy mohou vést k pneumonii (zápalu plic),[42] akutnímu zánětu srdeční svaloviny,[43] selhání orgánů a smrti.[44]

Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika.

Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům.[45] Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19.

[46] Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.[47]

Děti mohou mít mírnější či žádné příznaky častěji, byť jsou v tu dobu nositeli značného množství koronaviru.[48] U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.[49]

Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci, pouze domácí léčení. Ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů.[50] Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky.

Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných)[51], ale hongkongský South China Morning Post uvádí, že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43 000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.[52] S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).[53]

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními.[54] Také kuřáci (i bývalí) mají horší průběh nemoci.[55]

Prevence

Jako prevence do doby, než proběhne vakcinace, jsou doporučována tato opatření:

  • minimalizace vzájemných kontaktů (physical distancing) a vyhýbání se větším shromážděním lidí (social distancing)
  • domácí karanténa po setkání s nakaženým nebo při příznacích onemocnění
  • ochrana obličeje rouškou a případně i ochrana očí brýlemi
  • důsledná a častá hygiena rukou, dezinfekce rukou po pobytu v místech, jako jsou obchody nebo veřejná doprava
  • časté mytí a dezinfekce povrchů, které užívá více členů domácnosti, děti ve škole, spolupracovníci v zaměstnání, apod.
  • ventilace a filtrace vzduchu ve veřejných prostorech
  • pestrá strava a zdravý životní styl, přiměřený pohyb venku

Genetické faktory

Podle první rozsáhlé studie na souboru 2 244 kriticky nemocných pacientů s pneumonií způsobenou virem SARS-CoV-2, která byla provedena na jednotkách intenzivní péče ve Velké Británii, souvisí těžký průběh nemoci s některými genetickými faktory.

Jako nejzávažnější souvislost s těžkým a život ohrožujícím průběhem nemoci se jeví nízká exprese beta řetězce receptoru pro Interferon (IFNAR2), vysoká exprese tyrosin kinázy 2 a vysoká exprese chemotaktického receptoru CCR2 pro monocyty/makrofágy v plicích.

Byla rovněž nalezena korelace s genovým clusterem, který kóduje antivirové aktivátory restrikční endonukleázy (OAS1, OAS2, OAS3).[56]

Léčba

RTG hrudníku zobrazující pneumonii covid-19
Zdravotníci v ochranných oblecích ošetřující pacienta s covidem-19, nemocnice Karlovy Vary.

Počátkem roku 2020 na toto onemocnění neexistovala žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2.[57] Proběhlo rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), jejich chemická struktura byla pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru.[58]

V USA bylo založeno The COVID-19 High Performance Computing Consortium

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *