Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

PacientiLedviny a onemocnění ledvinMožnosti léčbyTransplantace

Transplantace je důležitým tématem pro tisíce lidí s chronickým selháním ledvin na celém světě.

Pro ty, kteří dostanou ledvinu od dárce, znamená transplantace šanci na svobodnější život s určitými, např. dietními omezeními.

Je to složitá otázka, která vyžaduje dostatek času a informace k tomu, aby pacient zvážil všechny možnosti a správně se rozhodl.

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

Voperování zdravé ledviny od jiné osoby – živého nebo zemřelého dárce, osobě s chronickým selháním funkce ledvin se nazývátransplantace ledviny. Získání nové ledviny není vyřešením ledvinného onemocnění, ale jeho léčbou.

Mnoho pacientů s chronickým selháním funkce ledvin je vhodnými kandidáty na transplantaci, ne však všichni.Chcete-li získat více informací o transplantaci jako možnosti léčby, prvním krokem je prodiskutovat vaši osobní situaci s ošetřujícím nefrologem.

Ten zhodnotí váš celkový zdravotní stav s ohledem možnosti zařazení na čekací listinu. Pokud nefrolog dojde k závěru, že jste vhodným kandidátem, bude třeba doplnit nezbytná vyšetření a testy.

Konečné rozhodnutí, zda jste či nejste vhodným kandidátem k zařazení na čekací listinu k transplantaci ledviny poté na základě výsledků provedených vyšetření provede spádové transplantační centrum.

Transplantace ledvin se těší celkově vysoké úspěšnosti – zejména v prvních letech po provedení transplantace..

Úspěšnost transplantace, tedy fungující dárcovská ledvina, závisí na mnoha faktorech, mezi kterými významné místo zastává tzv. kompatibilita tkání.

Obecně platí, že čím vyšší je tkáňová kompatibilita – tedy stupeň shody tkáňových znaků mezi příjemcem a dárcovským orgánem, tím vyšší je jak krátkodobá, tak i dlouhodobá úspěšnost transplantace.

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

Existují dva způsoby, jak lze získat ledvinu: od žijícího člověka nebo tzv. kadaverozního dárce (osoba s fungujícími orgány, ale prokázanou smrtí mozku). Dárcem ledviny se může stat jakákoli emotivně spřízněná osoba (příbuzná či nepříbuzná) starší 18 let způsobilá k právním úkonům. Jedním z kritérií umožňující transplantaci ledviny je shoda v krevní skupině.

Neshoda v krevní skupině ale nevylučuje možnost transplantace ze živého dárce. Řešením je tzv. zkřížená transplantace, kdy dochází k výměně ledvin mezi dvěma dvojicemi. Více o programu transplantace ledviny ze živého dárce naleznete zde: http://www.ikem-nefrologie.cz/cs/informace-pro-lekare/program-transplantace-ledviny-ze-ziveho-darce/ . Odběr orgánů z tzv. kadaverózních dárců je v České republice prováděn na základě principu tzv. předpokládaného souhlasu s odběrem orgánů a tkání. Odběr tedy nelze provést u osob, které za svého života písemně vyslovili nesouhlas s odběrem a jsou registrováni v registru Ministerstva zdravotnictví ČR. www.nrod.cz: Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.

Hlavní výhodou získání ledviny od žijícího dárce je časová úspora a možnost výkon naplánovat. Jakmile se najde někdo z okruhu uvedených osob, kdo je ochotný vám svou ledvinu darovat, může začít proces přípravy na transplantaci.

Transplantace od živých dárců jsou výhodnější v tom, že je lze předem načasovat, to znamená, že transplantaci lze provést ještě před vstupem do dialyzačního programu.

Další výhodou je, jak vyplývá z dlouhodobého sledování, lepší přežívání a funkce transplantované ledviny v porovnání od zemřelých dárců.

Rozhodnutí darovat ledvinu vyžaduje pečlivé zvážení. Součástí je podrobné vyšetření možného dárce s cílem vyloučit či minimalizovat riziko poškození jeho zdraví vyplývající z operačního výkonu a pooperačního průběhu.

Jednou z možností je, že ošetřující nefrolog patřičně vyšetří jak příjemce, tak potencionálního dárce, a poté je předá transplantačnímu centru k definitivnímu posouzení transplantability.

Druhou možností je oslovit přímo transplantační centrum se žádostí kompletního vyšetření příjemce a dárce/ů. Naproti tomu získání ledviny od zesnulého dárcevyžaduje od čekatele trpělivost. Spíše výjimečně je čekací doba krátká. Obvykle to může trvat i několik měsíců či let.

Pouze pacienti, kteří po podrobném vyšetření splní požadovaná kritéria, jsou zařazeni na čekací listinu (tzv. waiting list) do programu transplantace od kadaverozního dárce.

O vhodnosti či nevhodnosti zařazení pacientů na čekací listinu rozhoduje na základě posouzení zdravotního stavu příslušné transplantační centrum.

Výběr vhodných příjemců z čekací listiny k rpovedení transplantace aktuálně dostupného orgánu v České republice provádí na transplantačních centrech zcela nezávislá instituce Koordinační středisko transplantací.

Jeho existence, úplná nezávislost na transplantačních centrech a jeho úkoly jsou dány přímo zákonem č. 285/22 Sb. V případě, že je pro vás transplantace vhodným řešením, budete po dobu čekání léčen některou z forem dialyzační léčby.

Po dobu čekání na transplantaci je nutné být stále k dispozici na mobilním telefonu pro případ, že budete vybrán k provedení transplantace a bude nezbytné vás co nejdříve do transplantačního centra dopravit.

Dialyzační střediska NephroCare spolupracují dle regionu se třemi transplantačními centry – IKEM Praha, FN Plzeň a FN Hradec Králové.

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

V případě, že je ledvina dárce k dispozici, čeká vás operace, která musí být provedena co nejdříve po vyjmutí ledviny od dárce.

Pokud jste zařazeni na čekací listině, dostanete upozornění, že je pro vás k dispozici vhodná ledvina, proto je třeba se stale ujišťovat, že budete kdykoli snadno dostupní na vašem kontaktním čísle.

Po konečné kontrole, zda je ledvina v pořádku, může být operace zahájena.

Pokud vaše vlastní ledviny nezpůsobují infekci, chirurg se obvykle rozhodne ponechat je v těle. Vaše nová ledvina se jednoduše umístí do jámy kosti kyčelní a napojí se na vaši tepnu a žíly. Krev tak bude moci začít procházet a vaše tělo začne tvořit moč.

Součástí informovaného rozhodnutí ohledně transplantace je seznámení se s potenciálními riziky. Získání ledviny dárce se pojí s třemi potencionálními riziky: odmítnutím štěpu, sníženou funkcí a časově omezenou životností orgánu.

Po transplantaci budete muset užívat imunosupresiva – léky, které snižují riziko odmítnutí cizího orgánu. Pro snížení rizika na minimum je nezbytné, abyste užívali všechny léky, které vám nefrolog předepíše. Protože tyto léky potlačují vaši imunitu, je důležité, abyste o sebe po operaci opravdu pečovali a nepodceňovali riziko infekčních onemocnění.

Co se týká fukce transplantované ledivny, některé ledviny dárců začínají pracovat okamžitě, zatímco jiné za několik dní až týdnů. Pokud patříte do druhé skupiny, budete možná potřebovat dialýzu do doby, než vaše ledvina začne fungovat normálně. Tato situace je běžná a není to hned důvod k obavám ohledně úspěchu transplantace.

Je nutno počítat s tím, že průměrná životnost transplantované ledviny je kolem 10 až 15 let. V případě, že po určité době dojde k selhání funkce transplantované ledviny, je pacient znovu zařazen do dialyzační léčby.

Nicméně, pokud nadále splňuje kritéria pro zařazení na čekací listinu, nic nebrání tomu, aby podstoupil další transplantaci. I když může dojít v souvislosti s transplantací ke komplikacím, nemusíte mít zbytečné obavy.

Váš nefrolog ve spolupráci s transplantačním centrem vám před transplantací, během ní i po ní poskytne nejlepší možnou péči, a právě jemu byste měli směřovat veškeré specifické otázky nebo svěřit případné obavy.

Podstoupit orgánovou transplantaci je velmi osobní rozhodnutí – měli byste mu tedy věnovat dostatek času a řádně si vše promyslet. Doporučujeme začít rozhovorem o vaší situaci s ošetřujícím nefrologem. Pokud oba s transplantací souhlasíte, můžete být za určitých podmínek zařazen na čekací listinu, nebo pokud máte ve svém okolí živého dárce, být úspěšně odtransplantován.

Ať se stane cokoli, budeme tu vždy, abychom vám poskytli nejlepší dialyzační péči – kdykoli v případě potřeby. Našim pacientům rovněž nabízíme asistenci a poradenství nejen v souvislosti s transplantací.

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

Příběhy pacientů

Vybrali jsme pro vás nejzajímavější příběhy pacientů s chronickým onemocněním a selháním ledvin i po transplantaci.

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

Copyright © Fresenius Medical Care – DS, s.r.o. 2020. Všechna práva vyhrazena.

Čekání na orgány se zkrátí až o třetinu

Jiřina Zlámalová se narodila s vrozenou vadou ledvin. Loni na podzim jí lékaři oznámili, že už se neobejde bez dialýzy, tedy léčby nahrazující funkci ledvin, která zbavuje tělo škodlivých látek a přebytečné vody. Musela skončit v práci a začít třikrát týdně chodit do nemocnice na mnohahodinové léčení.

„Pak se lékařka zmínila, že je možné, aby někdo z rodiny daroval ledvinu. Neváhal jsem ani minutu a štěstí nám přálo – oba totiž máme stejnou krevní skupinu. A tak jsem v červenci v pražském IKEMu dal své ženě ledvinu,“ vypráví osmapadesátiletý Jaroslav Zlámal z Černého Dvora na Trutnovsku.

Ačkoliv se jeho manželka do práce už nevrátí, měsíc po operaci se cítí mnohem lépe a nemůže se dočkat, až se bude moci plně věnovat svým vnoučatům.

Na listině je 900 lidí

Jiřina Zlámalová měla štěstí – orgán dostala od živého dárce. To však nepotká každého pacienta. Ať už proto, že v rodině žádný vhodný dárce není, má jinou krevní skupinu nebo pacient potřebuje orgán, který živý člověk darovat nemůže. A tak zatímco loni lékaři provedli 570 transplantací, na čekacích listinách na orgán od mrtvého dárce je zapsáno více než 900 lidí.

„V České republice existuje sedm transplantačních center, spolupracujících s Koordinačním střediskem transplantací.

Celosvětovým problémem je nedostatek orgánů k transplantaci a s tím související dlouhé čekací doby příjemců.

Na těchto pořadnících je v současné době v Evropské unii 56 tisíc pacientů, z nichž až 30 procent se transplantace nedožije,“ říká Tomáš Holý z ARO českobudějovické nemocnice.

„Kolik pacientů se operace dočká, závisí na orgánu. U ledvin je možná dialýza, s níž může pacient čekat na transplantaci dva, tři, někdy i pět let.

U srdce to možné není – jestliže selže, člověk může být na přístrojích pouze omezenou dobu.

Navíc populace stárne, takže se vlivem tloušťky, cukrovky a vysokého krevního tlaku zhoršuje kvalita orgánů, které jsou k dispozici,“ vysvětluje Pavel Březovský, ředitel Koordinačního střediska transplantací.

Nová naděje

Šance pro ty, kteří se na čekací listině ocitnou, by se však brzy měla zvýšit. V Česku totiž odstartoval projekt, díky němuž by do konce tohoto roku mělo být vyškoleno 170 specialistů, kteří budou v nemocnicích vyhledávat potenciální dárce. Například v Portugalsku se díky této metodě podařilo zvýšit počet transplantací o 30 procent, a tak skoro o třetinu zkrátit čekací listiny.

„Tito konzultanti jsou u nás novinkou – zatím jsme jich měli 17, z toho dva odešli po akci Děkujeme, odcházíme. Teď by měli být v každé nemocnici, která má intenzivní lůžka. Získají speciální pravomoci, aby se co nejrychleji dokázala potvrdit smrt mozku a zároveň byly udržovány orgány při životě,“ dodává Pavel Březovský.

Budete mít zájem:  Heřmánek Účinky Na Zdraví?

Dnes je pro nemocnice nejlevnější, když s pacientem po mozkové smrti nic nedělají. Vyhledávání potenciálních dárců je práce navíc, která není ohodnocená. Kromě školení konzultantů se proto Koordinační středisko transplantací snaží o zavedení kódů na výkony, které umožní udržení orgánů pacienta při životě – to by totiž znamenalo, že za ně dostanou nemocnice zaplaceno.

Kolem každé transplantace se přitom točí desítky odborníků – k vyjmutí, převozu a opětovnému našití orgánu je třeba tým čtyřiceti až šedesáti lidí. Ti musí být stále v pohotovosti. Když se zastaví přívod krve do srdce, je nutné ho obnovit do čtyř hodin, jinak orgán odumře.

Přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk řekl Deníku:
Darovaná játra by mohla zachránit život dvěma lidem

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteříPodle Jiřího Froňka by u nás mělo být možné zvýšit počet živých dárců až desetinásobně.

Na transplantaci dnes čeká asi 900 pacientů. Jak dlouho vlastně taková transplantace bez komplikací trvá?

Doba výkonu se u každé transplantace liší a odvíjí se hlavně od stavu pacienta. Nejdůležitější je ale úspěšnost, ne délka operace. Transplantace ledviny trvá obvykle dvě hodiny i déle. U jater zákrok zabere tři hodiny, ale někdy i deset. Ledvina a slinivka břišní trvá obvykle tři až čtyři hodiny. Na výkon se nemocný připravuje jen několik hodin, po výkonu se zotaví obvykle v řádu týdnů až měsíců. Ohledně transplantace srdce si dovolím odkázat na vyjádření profesora Pirka, který se této problematice věnuje. Nekomplikovaná transplantace srdce trvá čtyři až pět hodin, složitější výkony mohou trvat i osm hodin. Pacient po transplantaci srdce je hospitalizován čtyři týdny.

Jsou nějaké speciální léky, bez nichž se člověk po zákroku neobejde?

Imunosupresivní léky pacienti užívají proto, aby nedošlo k odmítnutí transplantovaného orgánu jejich organismem. Bez těchto léků by náš organismus transplantovaný orgán napadl prostřednictvím imunitní obrany a tím poškodil jeho funkci a nakonec jej úplně zničil.

Například v Rakousku se transplantuje i tenké střevo. Proč se tento zákrok neprovádí u nás?

Transplantace tenkého střeva je poměrně neobvyklým výkonem – chirurgicky i imunologicky složitým, navíc existuje relativně málo pacientů. Největší počet těchto transplantací se provádí v USA, kde jich například v roce 2008 bylo provedeno 155.

Myslíte si, že ještě máme v oblasti transplantací prostor něco zlepšovat?

Pacientů se selháním orgánů celosvětově – tedy i v Česku – každým rokem přibývá. Je přitom třeba pokusit se zařadit na čekací listinu pokud možno všechny pacienty, kteří splní indikační kritéria. Například u nás je asi šest tisíc nemocných na dialýze, z toho jen zhruba jedenáct procent je na čekací listině k transplantaci ledviny. Na dialýzu se dochází obvykle třikrát týdně, většinu dne pacient tráví v nemocnici, je mu zle, nemůže chodit do práce, pacientky nemohou mít děti. V některých zemích se procento pacientů na dialýze, kteří jsou na čekací listině na orgán, pohybuje kolem 25 procent. Teoreticky by bylo možné zařadit sem až 40 procent nemocných.

Byla by ale pak vůbec šance, aby tito další pacienti skutečně orgán dostali? I dnes se přece na zákrok čeká velmi dlouho.

Ročně je v Česku provedeno asi 360 transplantací ledvin, z toho maximálně 20 od žijících dárců. Na základě propočtů lze usuzovat, že by bylo možné k transplantaci ledviny zařadit dva- až čtyřikrát více nemocných. Počet zemřelých dárců se meziročně příliš nemění, počet dárců žijících by teoreticky bylo možné navýšit více než desetinásobně. Takovým navýšením bychom mohli každý rok pomoci až několika stovkám nemocných, kteří jinak skončí na dialýze. Nakolik se podaří tyto kalkulace změnit v realitu, se ukáže během příštích let. Podaří se to pouze, pokud budou správně spolupracovat všichni zúčastnění: pacienti, lékaři, pojišťovny, ministerstvo a odborné společnosti.

Lišíme se v některém ohledu od jiných zemí?

V Česku se ve valné většině případů transplantují celá játra. Ve Velké Británii je povinnost každá játra mladší 40 let rozdělit na dvě části, větší pravý lalok je transplantován dospělému, menší levý dítěti. Tím se pomůže hned dvěma nemocným, kteří čekají na játra. Takový program u nás bohužel zatím nefunguje. Pokud bychom ho zavedli do praxe, mohl by zkrátit dobu čekání na játra pro děti a některé dospělé.

Čtěte také: IKEM: Transplantační chirurgii povede Jiří Froněk

Čekací doba na transplantaci ledvin je v ČR do roku

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteříledviny

Na transplantaci ledvin čekají pacienti v České republice zhruba jeden rok. Například na západě Čech je to jen kolem čtvrt roku. Na čekací listině je v celé zemi přes 550 pacientů, novou ledvinu dostane ročně přibližně 500 lidí. V ČR žije přes 5000 lidí s transplantovanou ledvinou. Česko patří v transplantacích ledvin mezi deset nejúspěšnějších zemí v Evropě, řekl novinářům předseda České transplantační společnosti a přednosta chirurgické kliniky plzeňské fakultní nemocnice (FN) Vladislav Třeška.

Desetina ledvin je od žijících dárců, zbytek od zemřelých. Lékaři, kteří transplantace dělají, by uvítali, kdyby zdravotní pojišťovny více finančně motivovaly zdravotníky a koordinátory transplantací v nemocnicích.

Do transplantačních center by tak mohlo jít ještě více vhodných orgánů od zemřelých dárců a čekací doba by se ještě zkrátila. Transplantace podle Třešky jednoznačně zlepšuje kvalitu života pacienta, který by jinak musel třikrát týdně jezdit na dialýzu.

Náklady zdravotních pojišťoven na pacienta po transplantaci jsou navíc několikrát nižší, než kolik by platily za dialýzu.

I když v Česku je systém zejména díky nadšení, ochotě a obětavosti lékařů či anesteziologů funkční, ne vždy si všichni uvědomí, že mají nabídnout vhodné orgány od zemřelého pacienta k transplantaci, uvedl vedoucí nefrologie první interní kliniky FN Plzeň Tomáš Reischig. Ve Španělsku či v Chorvatsku, které jsou na evropské špičce transplantací, jsou tito lidé přímo podporováni. Chorvatsko se přitom na druhé místo vyšvihlo během zhruba pěti let právě díky zavedení podpor, řekl.

Transplantační centrum ve FN Plzeň, v jehož spádové oblasti západních Čech žije asi 800.000 obyvatel, provede za rok přes 30 transplantací ledvin. Lékaři nadále pečují přibližně o 500 pacientů, kterým byla v Plzni jednou i vícekrát ledvina transplantována.

V celé ČR žije s novou ledvinou na 5000 lidí. „Máme pacienta, který s darovanou ledvinou žije asi 25 let, ale také řadu pacientů, kteří podstoupili druhou, třetí i čtvrtou transplantaci,“ řekl Reischig.

Střední doba funkční životnosti transplantované ledviny je v ČR 14 let.

Díky pokroku medicíny mohou lékaři provést transplantace mezi dárcem a příjemcem, které by ještě před deseti lety nebyly možné. Dokážou například odstranit protilátky proti krevní skupině, takže žijící dárce a příjemce nemusí mít stejnou krevní skupinu. Stejně tak umí lékaři eliminovat protilátky třeba proti znakům na bílých krvinkách.

Transplantace ledviny a dárcovství

Transplantace ledvin: na čekací listinu se dostanou jen někteří

Transplantace ledviny od žijícího dárce je v současnosti nejlepší způsob léčby selhání ledvin. Každý člověk může být dárcem, pokud je zdravý. O transplantačních zákrocích, možnostech dárcovství, o životnosti transplantovaných ledvin hovoříme s přednostou Kliniky nefrologie IKEM, profesorem Ondřejem Viklickým.

Čím dál častěji se z médií dozvídáme o úspěšných transplantacích různých orgánů a to jak ve světě, tak v České republice.

Pracoviště IKEM, na kterém působíte jako přednosta Kliniky nefrolologie, má s transplantacemi ledvin vynikající výsledky, ale je to pro pacienty opravdu nejvhodnější způsob léčby?
Pacienti s chronickým selháním ledvin moc možností nemají a transplantace ledvin představuje nejlepší metodou léčby jejich onemocnění.

Pokud se navíc pro pacienta podaří najít vhodného žijícího dárce, dalo by se říct, že má vyhráno. V České republice, na rozdíl od západní Evropy a Spojených států, jsou však počty transplantací od žijících dárců ve výrazné menšině, což nám dělá velké problémy.

Proč je podle vás počet dárců ledvin v ČR tak nízký?
Domnívám se, že mezi hlavní důvody patří především nedostatečná informovanost pacientů a že se dostatečně nezajímají o způsoby léčby svého onemocnění.

Neptají se svých ošetřujících lékařů, nebo v transplantačních centrech, jaké jsou jejich možnosti a co by pro ně bylo nejlepší.

Kdyby to dělali a více se zajímali, rychleji by se pro ně mohli najít vhodní dárci a v ideálním případě by se ani nemuseli nedostat na dialýzu.

Hledání vhodných dárců není určitě nic snadného. Dárce přeci musí mít shodnou krevní skupinu a až na základě náročných vyšetření se dá s jistotou říci, jestli vůbec může ledvinu darovat.

Nebo se mýlím?

Mýlíte se.

Máte pravdu v tom, že pacient musí podstoupit náročná vyšetření, která mají svá opodstatnění, ale například to, že musí mít shodnou krevní skupinu, není pravda, nemusí.

Chcete mi říct, že můžete transplantovat orgán od dárce, jehož krevní skupina se neshoduje s transplantovaným pacientem?
Přesně. Prvním takovým pacientem byl známý fotbalista Petr Mikolanda, jemuž darovala ledvinu jeho maminka. Nyní už plánujeme třetí takovouto operaci.

Připojili jsme se tak k ostatním velkým zdravotnickým centrům v západní Evropě, které tento typ transplantací provádí a například ve východní Evropě s tímto postupem zkušenosti zatím žádné nemají.

Jde o proces, kdy se speciální technologií odstraní z těla pacienta protilátky proti krevním skupinám a příjemce pak ledvinu neodhojí.

Trochu odbočím. Můžete nám vysvětlit, v čem spočívá křížové dárcovství?

Křížové dárcovství, neboli lépe párová výměna, je jedním z nejlepších způsobů darování orgánů v případě, kdy nelze uskutečnit transplantaci mezi partnery samotnými. Představte si, že máte partnera, kterému selhaly ledviny, a bez nového orgánu by byl odkázán na dialýzu.

Rozhodnete se tak partnerovi darovat svou ledvinu. Na základě vyšetření se však zjistí, že to není možné. Shodou okolností je ale na druhém konci republiky pár, který je ve stejné situaci, jako vy.

Porovnáním výsledků zjistíme, že jste ideálním dárcem pro nemocného ve druhém páru a stejně tak je zdravý člověk z druhého páru vhodným dárcem pro vašeho partnera.

Domluví se tak na jeden okamžik čtyři operace, nemocným jedincům se transplantují zdravé ledviny od dárců a rázem jsou zachráněny dva životy a českému zdravotnictví ušetřeny miliony korun.

Jak to myslíte?
Finanční prostředky vynaložené na transplantaci ledviny jsou v porovnání s několikaletým setrváním pacientů na dialýze nižší.

Budete mít zájem:  Psoriatická artritida (artropatická psoriáza, psoriatická artropatie) – typy, příznaky, příčiny a léčba

Maximální náklady v prvním roce po transplantaci ledviny u velmi komplikovaných případů jsou zhruba na stejné úrovni jako roční dialýza. Další rok je to již zhruba čtvrtina dialyzačních nákladů.

Transplantace ledviny je tak výhodnější pro pacienta a levnější pro celý zdravotnický systém.

Jak se vlastně změní život dárce poté, co poskytne svou ledvinu k transplantaci?
Dárci ledvin mají v naprosté většině případů zcela normální život a podle registru dárců dokonce žijí déle.

Jak je to možné? Je to způsobeno především tím, že po darování orgánu je jejich zdravotní stav pravidelně monitorován a díky tomu jsou včas odhalovány nemoci, na které by se jinak přišlo až v rozvinutějším stádiu, které už bývá obtížněji léčitelné.

Když se dárce rozhodne poskytnout ledvinu k transplantaci, jaké kroky by měl učinit?
Především je důležité zmínit, že darování ledviny je bezpečné. Všichni dárci jsou velice pečlivě vyšetřeni a je dokonale zhodnocen jejich zdravotní stav.

To, že se jedná o náročný proces, svědčí fakt, že pouze třetina dárců může svou ledvinu skutečně darovat. Zbylé dvě třetiny nejsou z různých důvodů jako dárci vhodní.

Když už tedy dárce projde tímto náročným procesem a je označen za vhodného, znamená to, že je zcela zdráv a je schopen podstoupit operaci.

A dárce musí být pouze rodinný příslušník?

Nemusí. Dárcem nemusí být jen rodiče, nebo sourozenci, ale dokonce partneři, nebo kamarádi. Nejdůležitější je, aby byl dárce zdraví a ochotný svou ledvinu darovat.

O jak náročný zákrok se jedná a kolik transplantací ledvin ročně v IKEMu provedete?
Patříme mezi jedny z největších transplantačních center v Evropě a ročně provedeme kolem 200 transplantací ledvin.

Z tohoto počtu jsme například loni provedli 29 transplantací od žijících dárců a dokonce před 14 dny naši chirurgové  uskutečnili transplantaci od pacienta s nebijícím srdcem.

Byl to velice náročný proces, kdy se musely prostřednictvím speciálního zařízení udržovat orgány prokrvené    a následně byly během třech  minut vyjmuty ledviny, které byly rychle transplantovány dvěma pacientům. V současné době jsou již pacienti v domácím léčení.

Když už se bavíme o transplantacích, jaká vlastně úspěšnost těchto operací z hlediska příjmu orgánu pacientem?
Úspěšnost operací je velmi vysoká. V prvním roce po transplantaci je úspěšnost transplantací od žijících dárců 95-97% a od dárců se smrtí mozku 92-94%.

Jak dlouho funguje transplantovaná ledvina?
Transplantovaná ledvina od dárce se smrtí mozku vydrží průměrně 9-10 let a od žijícího dárce až 18-20 let! Zde je zřejmé, že darování ledviny od žijícího dárce má své opodstatnění a pro život transplantovaných pacientů velký význam.

Darují ledvinu častěji ženy, nebo muži.
Je obecně známo, že ledvinu darují častěji ženy a příjemci orgánu jsou častěji muži. Mohlo by se zdát, že to odráží větší altruismus žen, ale není tomu tak, protože selhání ledvin je podstatně  častější u mužů..

Představme si, že jsem zdravý člověk, který se rozhodne darovat ledvinu svému příbuznému. Kam by měly směřovat moje první kroky?
Jednoznačně to musí vědět příjemce, pacient, kterému se rozhodnete darovat ledvinu.

První kroky by asi měly směřovat k ošetřujícímu nefrologovi pacienta. Pak mohou být dvě možnosti. Buď proběhne vyšetření přímo u nefrologa, nebo se uskuteční v transplantačním centru.

V tom případě je vhodné, aby o tom byl nefrolog informován, protože zapojení nefrologů je v celém procesu velmi důležité.

Před tím, než se pacient zařadí na tzv. waiting list (pouze termín pro mrtvého dárce) musí podstoupit celou řadu vyšetření, které mnohdy se samotným zákrokem vůbec nesouvisí. Proč? Jak dlouho trvá podstoupit všechna vyšetření?
Zde je nezbytné upozornit na skutečnost, že u živých dárců žádný waiting list neexistuje.

Pacient, který se chystá dostat ledvinu od živého dárce, na nic nečeká, ten se pouze připravuje na zákrok. Vyšetření však absolvuje úplně stejná, jako kdyby měl dostat orgán od mrtvého dárce, v tom se proces nijak neliší. Rozsah vyšetření však bývá někdy velmi náročný, ale má to své logické opodstatnění.

Za prvé musíme vědět, že pacient zákrok přežije a že nám za měsíc neumře na nějaké druhotné onemocnění, které se dalo jednoduše odhalit. A za druhé si musíme být jistě, že pacient zvládne imunosupresivní léčbu, při které je potlačována pacientova imunita, aby jeho organismus přijal cizí orgán, v tomto případě, transplantovanou ledvinu.

Pokud by měl například v těle bující nádor, tak potlačením jeho imunity by se nádor začal rychleji zvětšovat. Při nedoléčeného zánětu v těle je situace stejná, nemocný by byl zbytečně ohrožen na životě.

Kdy je tedy nejlepší začít podstupovat všechna vyšetření?
To je právě nejdůležitější. Pacient by měl začít podstupovat všechna vyšetření ještě před tím, než skončí na dialýze a měl by být systematicky připravován na transplantaci.

Pro mě, jako pro lékaře je nejhorší vidět sedět mladé lidi třikrát týdně na dialýze. Takoví lidé tam vůbec nemají být, ideálně by totiž měli mít novou ledvinu ještě dříve, než jim ty jejich selžou úplně.

Jakmile je pacient již dialyzován, celý transplantační proces se prodlužuje někdy z původních několika málo měsíců až na roky. A to je špatně.

Česká transplantační společnost se dlouhodobě snaží budovat povědomí o transplantacích od živých dárců. Jak si v tomto směru Česká republika stojí v porovnání se zbytkem světa?
Zatím velmi špatně. Dneska víme, že v USA je provedeno 40% transplantací ledvin od živých dárců a v Holandsku je to dokonce 50%.

Nám bližší Německo jich provede ročně přes 20%, ale v České republice jich uděláme pouze 10%! Máme potenciál dostat se na úroveň našich sousedních států, ale je zřejmé, že výrazně zaostáváme. U nás v IKEMu provedeme asi 15% operací od živých dárců.

Jsme tedy o třetinu před celostátním průměrem a pořád bychom měli udělat o 10 transplantací více, abychom se dostali na úroveň Německa.

Jak dlouhé jsou čekací lhůty na transplantaci ledviny?
Čekací listina neznamená, že jste někde v zástupu a postupně se posouváte v řadě.

Vaše čekání závisí na vhodném dárci, krevní skupině, antigenech, apod. Například pokud máte krevní skupinu 0, tak je průměrná čekací doba je více než 2 roky.. V případě krevní skupiny B je to zhruba půl roku až rok.

Celkově se dá říct, že na vhodnou ledvinu čekáte asi rok a půl.

Kolik dialyzovaných pacientů je zařazeno na transplantační waiting list?
V České republice je něco málo přes 6 000 dialyzovaných pacientů a z toho jich je na transplantačním waiting listu zařazeno asi 600. Z pacientů indikovaných na transplantaci je to tedy 10%!

To je pouhá desetina. Nemělo by to číslo být trochu vyšší?
Je, ale věříme, že se brzy zvýší. A především, že se navýší počet živých dárců.

Nedávno jsem se dočetl o tzv. preemptivních transplantacích. Co to znamená?
Znamená to, že pacientovi je provedena transplantace v době, kdy ještě není dialyzován.

Je to samozřejmě podmíněno tím, že pacient za prvé přijde včas a za druhé už má vhodného dárce. Může ale rovněž nastat situace, že pacientovi ledviny selhávají velmi pomalu a těsně před zahájením dialyzační léčby je zařazen do čekací listiny.

Protože má štěstí, najde se pro něj vhodný dárce velmi rychle a dialýze se vyhne úplně.

Takže z čistě  ekonomického, ale i lidského hlediska je nejvhodnější, když se pacient se závažným onemocněním ledvin dostane na transplantaci ještě před tím, než skončí na dialýze.
Jednoznačně.

Musíme ale vědět, že pacientovi ledviny selhávají a že je vhodným kandidátem na transplantaci, tedy že nemá žádné druhotné problémy, kvůli kterým by zákrok nemohl být proveden. Proto musí být správně vyšetřen.

Kolik takových pacientů ročně v IEKMu odoperujete?
V IKEMu takových operací provedeme asi 10 ročně, většinou se ale jedná o preemptivní transplantace od žijících dárců.

Působí u nás celá řada soukromých subjektů poskytujících dialyzační služby. Spolupracujete v transplantačním programu s některými z nich?
Ano, spolupracujeme. Například velmi vítám, že nám B.

Braun Avitum umožnil mít na svých pracovištích proškolené ambasadorky, jejichž úkolem je informovat pacienty o možnostech transplantací. Vnímám to jako první krok k navázání hlubší spolupráce, která bez vzájemné součinnosti mezi nefrologickými pracovišti a transplantačními centry nemůže fungovat správně.

Nefrologické ambulance jsou totiž většinou prvním místem, kam směřují kroky lidí se začínajícím onemocněním ledvin. Pokud tito specialisté budou mít dostatečné povědomí o nesporných výhodách transplantací a budou naše aktivity podporovat, můžeme pomoci více pacientům.

Rád bych také touto cestou nabídnul lékařům B. Braun Avitum možnost stáže na našem pracovišti, které by jistě mělo přínos pro obě dvě strany.

Děkuji za rozhovor.

Další odkazy:

Transplantace ledviny? Česká republika patří mezi špičky v dostupnosti transplantací

Jste přednostou Transplantcentra a přednostou Kliniky nefrologie IKEM v jedné osobě. Chtěl jste se tomuto odvětví medicíny vždy věnovat, nebo to byla náhoda? 
Já jsem chtěl studovat biologii na Přírodovědecké fakultě. I když pocházím z lékařské rodiny, medicína byla pro mě druhá volba, ale již dlouho si myslím, že správná. 

Jak se vám tehdy jako mladému lékaři podařilo dostat se do IKEM? 
Po promoci v roce 1991 jsem se přihlásil na roční studijní vědecký pobyt na III. interní výzkumnou základnu IKEM (pozdější Kliniku nefrologie) a vzali tenkrát všechny, co se přihlásili.

Plat jsme měli zajištěný formou podpory v nezaměstnanosti. IKEM mě přitahoval již během studia. Je to pracoviště, které má od svého počátku ve vínku spojení vědecké práce a klinické medicíny.

Kde jinde než v IKEM se tak rychle zavádějí nové metody do klinické praxe?

Kolik se ročně uskuteční u nás a v zahraničí transplantací ledviny? 
Transplantace ledviny jsou nejčastěji prováděné transplantace vůbec. V České republice se každý rok provede okolo 500 těchto výkonů, v EU 21 000, ve světě odhadem 90 000. 

Kolik z toho v IKEM? 
V IKEM se v posledních letech provádí 250‒300 transplantací ročně. V roce 2020 to bylo 272 ledvin transplantovaných v IKEM z 443 provedených transplantací ledviny v České republice, tedy 60 %. 

Budete mít zájem:  Šafránový olej – pomůže vašemu kráse i zdraví

Co všechno je možné v lidském těle vlastně transplantovat? 
V současnosti lze rutinně transplantovat ledviny, játra, srdce, plíce, slinivku břišní, Langerhansovy ostrůvky produkující inzulin, střevo, experimentálně pak dělohu, končetiny, obličej. Takové operace se ale provádějí jenom v několika centrech. 

Jaké jsou výhody transplantace ledvin? 
Nemocný po transplantaci ledviny není odkázán na dialýzu a může žít téměř plnohodnotný život. Má větší šanci na delší a kvalitnější život. Ostatní neduhy, kterými pacient trpí, ale transplantace ledviny sama o sobě nevyléčí, ty zůstávají. 

Jaká je průměrná čekací doba na transplantaci ledvin? 
Nemocní čekají na transplantaci po zařazení do čekací listiny běžně kolem jednoho roku, ale závisí to na krevní skupině. Pacienti s krevní skupinou 0 čekají dvakrát déle, nemocní s krevní skupinou AB zase velmi krátce.

Jak se na transplantace díváte v dnešní covidové době? 
Transplantace ledviny by měly být prováděny i nadále a jsem rád, že se to daří. Jejich počty se v roce 2020 snížily, ale vzhledem k zatížení zdravotnického systému je malý zázrak, že se přesto podařilo transplantovat nemalé množství ledvin, podobně jako i dalších orgánů.

Transplantační centra musí činit řadu opatření, aby byly transplantace bezpečné. Hodně také závisí na chování pacientů po transplantaci. Důležité je, aby dodržovali velmi pečlivě všechna doporučení, protože jsou ve vyšším riziku. Onemocnění covid-19 by mělo u nich daleko těžší průběh.

V současnosti je důležité, aby co největší skupina našich pacientů a čekatelů na transplantace byla očkována.  

Pokud se pacient rozhodne podstoupit transplantaci, co všechno ho čeká? 
Především je třeba říci, že otázka, zdali podstoupit transplantaci ano či ne, není vůbec na místě, fakta hovoří jasně.

Důvodem, proč netransplantovat, je samozřejmě nedobrý zdravotní stav, který může způsobit závažné komplikace po transplantace. O tom, zdali je pacient vhodný nebo nevhodný k transplantaci, rozhodne jak lékař dialýzy, tak i lékař transplantačního centra.

V některých případech je rozhodnutí jasné, někdy je to složitější a vyšetřování trvá delší dobu. Po zařazení na čekací listinu musí být pacient k dispozici 24 hodin, sedm dní v týdnu. Musí mít zapnutý mobilní telefon, aby mohl být k transplantaci kdykoliv pozván.

Příprava před transplantací trvá krátce, někdy je třeba provést ještě před operací dialýzu. Po operaci pacienti na jednotce intenzivní péče neleží déle než jeden den a pak jsou překládáni na Kliniku nefrologie.

Doba první hospitalizace po transplantaci se stále zkracuje, dnes je běžné, že při nekomplikovaném průběhu odchází pacienti domů po osmi až deseti dnech a jsou dále sledováni ambulantně. Musejí trvale užívat imunosupresivní léčbu, aby se jejich ledvina neodhojila.  

V čem je transplantace ledviny specifická oproti jiným transplantacím? 
Transplantace ledviny je proti ostatním transplantacím určitě jednodušší, především technicky. Na druhou stranu se transplantovaná ledvina, podobně jako transplantované srdce, v porovnání s játry snadněji odhojuje. 
 

Co je na samotné transplantaci ledviny nesložitější? 

Asi je to samotné nalezení ideálního dárce, který má co nejvíce stejných HLA antigenů jako pacient. Toho lze snadněji dosáhnout v případě transplantací od žijících dárců mezi rodinnými pokrevními příbuznými. Větší míra shody znamená větší šanci na delší funkci transplantované ledviny a nižší výskyt odhojení. Aby to bylo možné, je potřeba tyto antigeny vyšetřit jak u každého dárce, tak samozřejmě i u příjemce, a stejně tak i ověřit, zdali nemá pacient proti dárci před transplantací protilátky. Pokud by je měl, transplantace by nemusela být úspěšná, respektive bychom museli množství těchto protilátek před transplantací snížit. 

Co všechno musí splnit uchazeč o transplantaci? 
Víme, že zhruba 20 % nemocných, kteří jsou léčeni dialýzou, může transplantaci s ohledem na svůj zdravotní stav podstoupit. U ostatních je překážkou transplantaci realizovat přítomnost dalších onemocnění. Přitom věk sám o sobě překážkou není.

Faktem ale je, že velmi málo nemocných starších 75 let je natolik zdravých, že je pro ně transplantace možná. Nemocní musí být vyšetřeni podle daného protokolu. Samotné vyšetřování nemusí trvat příliš dlouho, ale potíže někdy bývají s dostupností požadovaných vyšetření.

Ideální je všechna vyšetření podstoupit ještě před zahájením dialýzy a na čekací listinu být zapsán krátce předtím, než se s dialýzou začne.

Co všechno musí splnit uchazeč o transplantaci? 
Víme, že zhruba 20 % nemocných, kteří jsou léčeni dialýzou, může transplantaci s ohledem na svůj zdravotní stav podstoupit. U ostatních je překážkou transplantaci realizovat přítomnost dalších onemocnění. Přitom věk sám o sobě překážkou není.

Faktem ale je, že velmi málo nemocných starších 75 let je natolik zdravých, že je pro ně transplantace možná. Nemocní musí být vyšetřeni podle daného protokolu. Samotné vyšetřování nemusí trvat příliš dlouho, ale potíže někdy bývají s dostupností požadovaných vyšetření.

Ideální je všechna vyšetření podstoupit ještě před zahájením dialýzy a na čekací listinu být zapsán krátce předtím, než se s dialýzou začne. 

Jak dlouho může transplantovaná ledvina fungovat? 
Střední doba funkce transplantované ledviny od zemřelého dárce je 12 let, v případě žijících dárců je to o dva roky déle. V některých případech ledvina selže brzy po několika málo letech, v některých dalších případech zase po více než dvaceti letech.  

Kdo může být vhodným dárcem? 
Dárci jsou buď zemřelí, nebo žijící. Žijícími dárci jsou většinou blízcí příbuzní pacienta, ale mohou to být i vzdálení příbuzní nebo kamarádi.

Musí být pečlivě vyšetřeni a jejich zdravotní stav jim musí garantovat bezpečný život s jednou ledvinou.

Zemřelí dárci jsou pacienti s prokázanou smrtí mozku nebo oběhu hospitalizovaní na ARO po předchozím krvácení do mozku, mrtvici, úrazu apod.

Darují ledvinu častěji ženy nebo muži? 
Žijícími dárci jsou většinou ženy, příjemci pak muži.

Jak mám postupovat, když se rozhodnu ledvinu darovat? Kam mají směřovat mé první kroky? 
Především byste měla vědět, komu chcete ledvinu darovat. S ním člověkem byste také měla vést rozhovor.

Následně by mělo být jasné, že pacient je schopen transplantaci podstoupit.

Detailní vyšetření dárce provede ve své režii transplantační centrum a rozhodne, zdali je dárce k darování vhodný nebo ne, a také naplánuje provedení transplantace.  

Jaká vyšetření dárce čekají? 
Vyšetření žijícího dárce jsou docela jednoduchá. Opakovaně se přesvědčíme o funkci ledvin a vyloučíme závažnou hypertenzi nebo přítomnost takového onemocnění, které by darování vyloučilo.

Následně se provedou také imunologické testy. V principu jde o odběry krve a moče, ultrazvuk břicha, rtg hrudníku, CT ledvin s kontrastem, vyšetření očního pozadí a eventuálně ECHO srdce. V indikovaných případech jsou prováděna další vyšetření.

Vyšetření se dají stihnout během měsíce.  

Je třeba mít obavu z pohovoru před etickou komisí? Co při něm člověka čeká? 
Etická komise posoudí pouze ty dvojice, které spolu nemají rodinný nebo blízký vztah. Typicky jsou to kamarádi. Cílem pohovoru je vyloučit darování pod nátlakem, včetně finančního. To je u nás trestné.

Jak je to v naší zemi s transplantací orgánů? V naší republice platí automatický souhlas s transplantací, a pokud by někdo být dárcem nechtěl, musí sepsat nesouhlas? 
Ano, platí předpokládaný souhlas s darováním orgánů po smrti.

Existuje registr lidí, kteří s darováním nesouhlasí, a u každého dárce je nutné ověřit, zdali v tomto registru není. Je třeba uvést, že naše legislativa byla vždy v tomto ohledu moderní a podobná jako v Rakousku.

Tento systém v minulém roce převzalo Holandsko a mluví se o něm i v USA. 

Stalo se vám někdy, že žádal o transplantaci člověk, který měl zároveň podepsaný výhradní nesouhlas s darováním svých orgánů? 
To nevíme, protože do registru se nahlíží pouze v případě dárců.

Je to ale samozřejmě možné. Mnoho průzkumů veřejného mínění prokázalo, že existují lidé, kteří souhlasí s transplantacemi, které jim zachrání život, ale nesouhlasí s darováním orgánů po své smrti.

Tento paradox by mohli spíše vysvětlit psychologové. 

Děláte i řetězové transplantace, což je výměna orgánů u několika lidí. Vzpomenete si na nějakou poslední řetězovou transplantaci? 
Správně se tyto transplantace označují jako transplantace od žijících dárců formou párové výměny. Jenom některé z nich mají charakter řetězu.

U řetězové transplantace je na počátku dárce, který je buď altruistou, tedy nemá svého příjemce, nebo je to dárce z posledního segmentu předchozí řetězové transplantace, který zbyl. Tomu pak říkáme přemosťující dárce.

Tento první dárce daruje ledvinu dalšímu příjemci, jehož dárce ji daruje dalšímu a tak dále. Nejvhodnější páry pro transplantace určuje počítač. Neukončená řetězová transplantace v IKEM probíhá poslední dva roky. Každé tři měsíce existuje možnost jejího dalšího pokračování.

Byli v ní transplantováni pacienti jak v IKEM, tak i ve Vídni. Dvojice jsou nyní určovány počítačovým programem, který byl vyvinut s cílem dosáhnout shodu v krevní skupině a také co největší míry shody mezi dárcem a příjemcem.

Když dvojice přijde do nemocnice a není kompatibilní, v případě řetězové transplantace těmto lidem řekneme, že příjemce dostane ledvinu od někoho jiného a dárce daruje někomu jinému nyní nebo později.

Která země ve světě je transplantačním „bossem“? 
Nejvíce dárců má Španělsko.

Česká republika je na tom ale velmi dobře, v dostupnosti transplantací patříme mezi špičkové země, a podobně je tomu Rakousku nebo v Belgii.

Doba čekání na transplantaci je u nás velmi krátká, a to pouze jeden rok. Existují země, kde pacienti na ledvinu čekají i deset let, jako je tomu v Německu nebo v USA. 

Když sundáte bílý plášť, jaký vedete váš život? 
Pokouším se sportovat, hraji tenis, v zimě lyžuji a vůbec rád chodím po horách, také rád cestuji. Vysloveně nesnáším povalování se u moře. Svůj volný čas se snažím trávit především s rodinou. 

Co byste popřál našim čtenářům? 
Čtenářům přeji hlavně zdraví a štěstí, to je nejenom v roce 2021 nejdůležitější. Přeji jim také, ať dostanou vakcínu co nejdříve, a mohou žít tak jako před pandemií. Těm, kteří čekají na transplantaci, slibuji, že v IKEM uděláme vše proto, aby transplantace dopadla úspěšně a aby se jí co nejrychleji dočkali. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector