Tohle je 6 nejčastějších druhů rakoviny

Tohle je 6 nejčastějších druhů rakoviny

Rakovina děložního čípku je karcinogenní onemocnění, které je způsobeno lidským papillomavirem (HPV) přenášeným pohlavním stykem. Jedná se o druhý nejčastější typ rakoviny u žen.

Těch ročně na světě onemocní asi půl milionu a zhruba polovina z nich nemoci podlehne. Viru jsou nejnáchylnější mladé dívky a ženy, které často střídají své sexuální partnery.

Určitou prevencí může být očkování.

Rakovina děložního čípku je hned po rakovině prsu nejčastějším karcinogenním onemocněním u žen. Těch ročně onemocní asi půl milionu na celém světě a téměř polovina z nich důsledkem nemoci zemře. Samotnému bujení předchází nákaza lidským papillomavirem, který se z 99, 99 % šíří pohlavní cestou.

Přenos HP viru

Po zahájení sexuálního života se HP virem do dvou let nakazí až 60 % lidí, do pěti let dokonce 80 %. Většina žen prodělá infekci, aniž by si něčeho všimla. Infekce je totiž velmi nenápadná, navíc během 6 až 12 měsíců často sama odezní.

Během sexuálního života se proces nákazy a vymizení viru několikrát opakuje. Pokud infekce dlouhodobě přetrvává, začnou se na děložním čípku tvořit změny (takzvané léze), které mohou vést až k nádorové přeměně buněk.

Rakovina se pak z čípku šíří i na další orgány.

Existuje více než 100 typů HP virů a přibližně 40 z nich postihuje oblast pohlavních orgánů. Ne všechny jsou však nebezpečné, viry, které napadají pohlavní orgány se dělí na vysoce rizikové a viry s nízkým rizikem, mezi které patří například ty, které způsobují genitální bradavice.

Přítomnost HP viru se při vyšetření zjistí přibližně u čtvrtiny žen ve věku 18 až 25 let. Počet žen, u kterých lze infekci prokázat, však s věkem klesá. Například u starších 35 let je přítomnost infekce složité prokázat.

Kromě rakoviny děložního čípku může HPV způsobit také:

  • Rakovinu dělohy
  • Rakovinu vaječníků
  • Rakovinu vulvy
  • Rakovinu vagíny

Příznaky rakoviny děložního čípku

Většina pacientek se o nákaze dozví až na základě výsledků onkologické cytologie (stěru z děložního čípku). V pokročilém stádiu nemoci se pak mohou objevovat tyto příznaky:

  • Bolest v podbřišku
  • Krvácení po pohlavním styku
  • Vodnatý až krvavý poševní výtok
  • Nepravidelná menstruace
  • Krev v moči
  • Řezání, pálení či bolest při močení
  • Hydronefróza

Rizikové faktory

Větší procento nákazy HP viry se vyskytuje u žen, které často střídají své sexuální partnery. Negativní vliv má i kouření a porucha imunity. Rizikovým faktorem je také časnost prvního pohlavního styku (před 16. rokem života), vysoký počet porodů a potratů či první porod ve velmi nízkém věku.

Léčba

Při výskytu rakoviny děložního čípku se uplatňují tři typy léčby, které mohou být aplikovány zvlášť i v kombinované formě. Jedná se o:

  • Operační léčbu
  • Radioterapii
  • Chemoterapii

Operační léčba je možná jen u pacientek v dobrém stavu, u kterých došlo k brzké diagnostice nádoru. Tento způsob léčby umožňuje zachování funkcí vaječníků a plodnosti. V případě rozsáhlého nádoru se často volí radikální hysterektomie, tedy odstranění dělohy, popřípadě také odstranění lymfatických uzlin.

Očkování proti HPV

Proti některým HP virům se lze nechat očkovat. V současnosti existují tři vakcíny, které chrání před nejzávažnějšími viry způsobujícími rakovinu děložního čípku.

Vakcína Cervarix

Vakcína Cervarix je vhodná pro dívky od 10 do 25 let. Chrání před dvěma vysoce rizikovými HP viry (16 a 18) a maligními změnami na děložním hrdle. Na genitální bradavice nemá vakcína žádný vliv. Aplikuje se po třech dávkách v rozmezí jednoho a šesti měsíců.

Vakcína Silgard

Vakcína Silgard je určena pro dívky i chlapce od 9 do 26 let. Chrání před čtyřmi HP viry, z toho před dvěma vysoce rizikovými (16 a 18) a dvěma nízkorizikovými (6 a 11).

Zaručuje také ochranu před vznikem karcinomu hrdla a současně zamezuje i vzniku nádoru vulvy, pochvy, penisu a rekta. Omezuje výskyt přednádorových lézí a většiny genitálních bradavic.

Aplikuje se ve třech dávkách s rozestupem nejprve 2 a pak 6 měsíců.

Vakcína Gardalis

Vakcína Gardalis slibuje ochranu před 9 typy HP viru a chorobami, které s ním souvisejí. U žen také zamezuje vzniku nádorů děložního čípku. Současně je i prevencí genitálních nádorů, jež jsou s HPV přímo spojeny. Vakcína je vhodná pro dívky a chlapce od 9 let věku.

Další prevence

Rakovině děložního čípku se dá v některých případech předejít také pravidelnými prohlídkami, důležité je v tomto případě hlavně cytologické vyšetření buněk z děložního hrdla. Díky tomuto vyšetření lze změny na děložním čípku zachytit včas a zajistit tak účinnou léčbu.

Přestože jsou prevence hrazeny zdravotními pojišťovnami, této možnosti využívá jen něco málo přes polovinu žen v produktivním věku. Většina nádorů děložního čípku se přitom vyskytuje právě u těch pacientek, které pravidelné kontroly zanedbávaly.

Jak poznáte, že vám hrozí rakovina: Tyto typy napadají Čechy nejčastěji

  • Právě dnes, 4. února, je světový den boje proti rakovině. A přestože letošním hlavním tématem jsou nádorová onemocnění plic, která svou léčbou patří také mezi nejnákladnější formy rakoviny, Čechy mnohem častěji postihují jiné typy nádorových onemocnění. Které to jsou a jak je včas rozpoznat?
  • Rakovina kůže je vůbec nejčastějším nádorovým onemocněním, které postihuje českou populaci. Existují i takové druhy, které nejsou tak agresivní a dají se poměrně snadno léčit, ale melanom mezi ně bohužel nepatří. Jedná se o nejagresivnější kožní nádor, který metastázuje do kůže, lymfatických uzlin i do vnitřních orgánů, jako jsou mozek, střeva a plíce. Za posledních 40 let přitom jeho výskyt v České republice stoupl sedmkrát.
    Melanom může vypadat jako skvrna, která se náhle objevila na pokožce a od okolní kůže se liší jen svým zbarvením. Někdy se rozvine z mateřského znaménka, které má člověk na kůži již mnoho let. K lékaři byste se měli vypravit v momentě, kdy zaznamenáte náhlou změnu znaménka. Pokud se objeví ztmavnutí nebo nerovnoměrné probarvení, změna tvaru nebo vystoupnutí, je třeba jednat. Ideální je nechat si svá znaménka pravidelně jednou za rok zkontrolovat u dermatologa.
    Kdy mám nárok na lázně a je to celé opravdu zdarma?

  • Druhým nejčastějším nádorovým onemocněním v České republice je rakovina prsu. Příčiny jejího vzniku, stejně jako u jiných druhů rakoviny, nejsou přesně známy. Existují ale rizikové faktory, které pravděpodobnost rozvoje rakoviny prsu zvyšují. Mezi ně patří věk – čím starší žena, tím vyšší riziko. A také dědičnost a genetika. Mezi rizikovější faktory patří ale také porod prvního dítěte po třicítce, časná menstruace, pozdní menopauza, nadváha a nadměrné užívání alkoholu.
    Nádor prsu se hlásí plíživě a z počátku většinou nebolí. Signály mohou být různé – od citlivé kůže přes nápadnou bulku až po výtok z bradavky. Proto je důležité prsa každý měsíc svépomocí kontrolovat, ideálně vždy po menstruaci. Dobrá zpráva je, že rakovina prsu je velmi dobře léčitelná. Je ale důležité přijít včas!
    Takhle poznáte rakovinu prsu! Nesmíte přehlížet varovné příznaky

  • Do této skupiny patří rakovina jícnu, žaludku, ale i rakovina tlustého střeva a konečníku. Nejčastější u nás je potom rakovina žaludku a právě tlustého střeva. V případě rakoviny žaludku je na vině vzniku karcinomu špatný životní styl – konzumace soli, tvrdého alkoholu, plesnivých potravin a kouření. Mezi příznaky, že máte rakovinu žaludku, patří nejčastěji ztráta chuti k jídlu a pocit na zvracení, krev ve stolici, hubnutí, slabost, únava a bolest břicha.
    Rakovina tlustého střeva je u nás bohužel na vzestupu, a proto je velmi důležité nepodceňovat prevenci! Pokud je vám kolem pětačtyřiceti let, máte nejvyšší čas zajít si na vyšetření. Právě v tomto věku se totiž riziko vzniku tohoto typu rakoviny zvyšuje. Na vině jsou pak také obezita, sedavý životní styl, špatné životní prostředí a nevhodné diety či chemicky upravované potraviny.
    Rakovina tlustého střeva: Jak poznáte, jestli hrozí i vám?

  • Rakovina penisu, rakovina varlat a rakovina prostaty patří mezi další typy rakoviny, u kterých se velmi zanedbává prevence. Z velké části je to způsobeno tím, že jde o citlivé orgány, o kterých muži neradi mluví, pokud na sobě pozorují nějaké problémy. 
    Rakovina prostaty je poměrně běžné onemocnění, které postupuje velmi pomalu. Jejím příznakem jsou problémy s močením – potíže s jeho začátkem, neschopnost se dlouho vymočit, časté močení hlavně v noci, slabý nebo přerušovaný proud moči, bolest a pálení při močení. Další příznaky, které dostanou pacienty do ordinací, jsou bolestivá ejakulace, krev v moči nebo ve spermatu, častá bolest nebo ztuhlost v zádech, bocích nebo horní části stehen.
    Rakovina varlat je naštěstí vůbec nejlépe léčitelnou formou rakoviny. Ovšem jen v případě, že je včas diagnostikována. Nejčastěji se rozvíjí u mužů mezi 20. a 34. rokem věku. Jedná se o velmi agresivní nádor, který rychle roste a tvoří metastázy, proto je nezbytné ihned vyhledat lékaře – urologa či onkologa. Vydejte se k němu v případě nahmatání si bulky ve varleti, bolestivosti varlat, v případě jinak nevysvětlitelných bolestí břicha či zad v bederní oblasti.

  • Zatímco jiné typy rakoviny, jako je třeba rakovina prsu, napadají v převážné většině ženy, rakovina močového měchýře se ve větší míře týká mužů. Nejvíce si s osudem zahrávají kuřáci – riziko, že onemocní nádorem močového měchýře, je oproti nekuřákům čtyřnásobné! A i když s kouřením ihned přestanou, stále to trvá zhruba dvacet let, než se dostanou na úroveň běžné nekuřácké populace.
    Velkým problémem je skutečnost, že rakovina močového měchýře je velmi záludná a trvá velmi dlouho, než postřehnete, že se něco děje. Asi u 75 procent pacientů se jako první objeví krev v moči. Ta může v močových cestách tvořit sraženiny, močení je pak zčásti nebo zcela znemožněno a je doprovázeno silnými bolestmi v podbřišku. Asi třetina pacientů pociťuje dráždivé příznaky spojené s bolestivým močením.

  • Náš tip:  Pokud to se změnou zdravotního stylu myslíte opravdu vážně, doporučujeme vám nový zápisník Můj (re)start, který vám to výrazně usnadní. Je nedatovaný, takže se zapisováním můžete  začít kdykoli. Zaznamenáte si do něj nejen jídelníček, ale také cvičení a své motivace a cíle. S tím vám pomůže výživový poradce Petr Havlíček, svými tipy, ale také dietními recepty. Zápisník právě teď v síti  knihkupectví a ve vybraných trafikách za 249 Kč.

Klíčová slova: rakovina, zdraví, rakovina prostaty, rakovina varlat, rakovina tlustého střeva, rakovina prsu, rakovina kůže, melanom, léčba, příznaky, chemoterapie, nádor

Rakovina nemusí být děsivá. Podívejte se, jaká je prognóza u konkrétních diagnóz

U velké části pacientů vede onkologická diagnóza k depresi; část vyděsí natolik, že boj vzdají předem. Počet sebevražd u onkologicky nemocných je oproti běžné populaci přibližně dvojnásobný (anglicky).

V mnoha případech je přitom trauma zbytečné. U některých diagnóz je totiž šance na přežití ve srovnání s běžnou populací téměř stoprocentní.

V grafu najeďte myší na diagnózu, která vás zajímá. V levém sloupci se zobrazí barevná pole. V modrých oknech najdete dostupná data podle stadií rakoviny. Červené okno znamená, že data pro stadia nejsou k dispozici, pouze pro celkovou diagnózu. Číslo v okně uvádí naději na přežití. Vedle je údaj o podílu nemocných, které se lékaři pokoušejí vyléčit.

Zdroj dat: Národní onkologický registr České republiky

„Jsou onemocnění, jako nádory varlat nebo nádory prsu, u kterých při včasné diagnóze přežívají pacienti ve stejném procentu jako běžná populace,“ vysvětluje Jan Mužík z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity.

„Dokonce se dostáváme do situace, kdy je pětileté přežití pacientů o něco pravděpodobnější než v běžné populaci. Pacienti jsou totiž pod kontrolou, a pokud se u nich objeví jiné závažné onemocnění, je díky tomu zachyceno.“

Co znamená „pětileté relativní přežití“?Pro měření účinnosti léčby rakoviny se obvykle používá pojem „pětileté relativní přežití“. Relativní znamená, že se nemocní porovnávají s těmi, kteří onkologické onemocnění diagnostikováno nemají.

Proto může být tohle číslo i vyšší než sto procent – v okamžiku, kdy pacienti s některou diagnózou rakoviny přežívají pravděpodobněji než zdravá část populace, zejména proto, že jsou pod lékařskou kontrolou.

Pokud pacient s diagnózou rakoviny přežije následujících pět let, považuje se riziko, spojené s tímto konkrétním nálezem, za zažehnané; proto právě „pětileté přežití“.

I dlouhodobě přežívající pacienti zůstávají pod kontrolou lékařů. Ne vždy jde totiž o úplné vyléčení. Velmi často dochází k recidivě, tedy návratu původního onemocnění.

Jak se zvyšuje doba přežití pacientů, setkávají se navíc lékaři se navíc s novým fenoménem: čím dál častěji zachytávají nová onemocnění u osob, které nádor měly již dříve v jiných lokalizacích. U jednoho z deseti onkologických pacientů se tedy i v případě úspěšné léčby rakovina objeví znovu a zasahuje jiný orgán.

„Vyšší výskyt nádorových onemocnění je jakousi daní za úspěchy, které se nám daří na téhle úrovni dosahovat,“ popisuje Mužík. „Při kumulativní pravděpodobnosti výskytu rakoviny platí, že asi třetina Čechů, pokud se dožije osmdesáti let, má pravděpodobnost nějakého nádorového onemocnění.“

Hlavní je přijít včas

Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnóza. Ukazuje to třeba zmíněná rakovina prsu – pokud je odhalena v prvním stadiu, je pravděpodobnost pětiletého přežití prakticky stejná jako ve zdravé populaci. Odhalení ve čtvrtém, tedy posledním stadiu snižuje šanci na čtvrtinu.

Lékaři se spoléhají na programy plošného vyšetření populace, takzvané screeningy. Ty nabízejí pacientům v rizikovém věku vyšetření na nejčastější typy nádorových onemocnění.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Za 25 let se u některých typů nádorů zvýšila šance, že pacient rakovinu přežije. Důležité je přijít včas na vyšetření. Detaily v reportáži Ivety Vávrové

„Takový program dnes máme jen u rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva nebo konečníku a rakoviny hrdla děložního,“ upozorňuje Mužík. „U některých onemocnění není k dispozici přímo screening, ale provádíme vyšetření, které umožní zachytávat právě časná stadia. To je případ nádoru prostaty u mužů.“

Tam, kde je obtížnější rozpoznat příznaky, je šance na přežití obvykle nižší. Zhoubné nádory mozku a míchy, slinivky nebo žlučníku se v raných stadiích neprojevují nijak silnými příznaky, a jsou proto často objeveny až později, kdy se léčí daleko obtížněji.

Pokud je zhoubný nádor objeven včas, zvyšuje se také pravděpodobnost, že se ho lékaři pokusí odstranit. U prvních tří stadií rakoviny prsu se pokoušejí o vyléčení pacientky téměř vždy. Tam, kde je nádor objeven až ve čtvrtém stadiu, často nemůže být poskytnuta dostatečně účinná léčba zaměřená proti nádoru.

Každá rakovina nastupuje v jiném věku. Kdy poprvé zajít na prohlídku?

Rozhodující je tedy přijít včas. Co přesně tahle fráze znamená?

Obecně platí, že vyšší riziko onkologických onemocnění přichází s vyšším věkem. Pro stárnoucí populaci, jako je ta česká, je tedy rakovina závažný problém; umírá na ni dnes přibližně třetina populace.

„Vyšší délka dožití zvyšuje šanci, že se dožijete své rakoviny,“ komentuje demografický vývoj Jan Holčík z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Pro ilustraci: zatímco u patnáctiletých Čechů se každoročně objeví 18 případů rakoviny na 100 tisíc lidí, u padesátiletých je to 502 případů a po osmdesátce dokonce 2203 případů.

Pro každé onkologické onemocnění je typický věk nástupu trochu jiný. V relativně nízkém věku se objevují například nádory varlat u mužů a nádory děložního hrdla u žen: u nich roste riziko nejrychleji mezi dvacátým a třicátým rokem života, nádory prsu začnou vážně hrozit po čtyřicítce.

U nejčastějších onkologických onemocnění – rakoviny prostaty, tlustého střeva a plic – prudce stoupá riziko nálezu kolem padesátého roku života. Sem proto míří i většina preventivních a screeningových programů.

Zdroj dat: Národní onkologický registr České republiky

Lékaři doporučují úvodní kontrolu mezi čtyřicátým a padesátým rokem, v případě genetické dispozice je však zapotřebí zahájit pravidelné kontroly co nejdříve. Vyšetření, které dokáže s vysokou pravděpodobností začínající nádor odhalit, nabízí síť onkologických center ve většině krajských měst.

V grafu se vyskytují také dvě netypická onkologická onemocnění, která se od ostatních výrazně liší. Je to hlavně diagnóza „jiný kožní nádor“. Ta je sice v populaci nejčastější, ale oproti jiným nádorům není tak nebezpečná. Na rozdíl od závažnějšího onkologického onemocnění kůže, melanomu, je u jiných kožních nádorů pětileté přežití prakticky stoprocentní.

Druhou netypickou diagnózou jsou „nádory in situ“. Jde o „nulté“ stádium nádoru, jeho objevení neznamená aktuální nebezpečí. Největší nástup ve věku 25-29 let odráží výsledky screeningu děložního hrdla.

Za minulých 25 let se prognózy zlepšily až pětinásobně

Hrůza z diagnózy „rakovina“ má velkou setrvačnost. Od roku 1990, kdy jsou k dispozici srovnatelná data, se přitom u drtivé většiny nemocí prognózy významně zlepšily.

Příkladem může být opět zhoubný nádor prsu. Šance na pětileté přežití se u něj zvedla z 66 na 84 procent; pokud byl objeven v prvním stadiu, šance se zvýšila z 91 na 99 procent. Ještě radikálnější změnu pak můžeme vidět u nádorů plic, tlustého střeva a prostaty.

„U nádorů tlustého střeva lze do budoucna předpokládat pozitivní vliv screeningu, jeho vliv byl však doposud limitován nedostatečným pokrytím cílové populace,“ vysvětluje doktor Mužík z Institutu biostatistiky a analýz. „To se postupně, i díky úspěšnému projektu adresného zvaní, daří zlepšovat.“

Následující graf ve výchozím stavu ukazuje, jak se zvýšila naděje na přežití mezi lety 1990 a 2010. Když najedete myší na konkrétní diagnózu, zobrazí se šance na přežití v jednotlivých obdobích, úplně vlevo v nestarším, vpravo v nejaktuálnějším. Červený box opět znamená, že jsou k dispozici pouze data pro celkovou diagnózu, modrý box znamená konkrétní stadium.

Zdroj dat: Národní onkologický registr České republiky

Pokrok v onkologii se projevuje zejména podílem pacientů s konkrétní diagnózou, u kterých se lékaři rozhodnou zhoubný nádor léčit. Přitom nemusí jít jen o čistě medicínské hledisko – léčba rakoviny patří k nejdražším, spolurozhoduje tedy i nákladnost léčby nebo věk pacienta.

Pokud se tedy u některé diagnózy za minulé čtvrtstoletí zlepšila prognóza, znamená to obvykle, že se léčí i případy, dříve považované za beznadějné. V případě zhoršení pak obvykle nejde o snížení kvality onkologické péče. „Může to znamenat, že se prostě snažíme léčit pacienty, kteří jsou na tom prognosticky hůř,“ vysvětluje Michal Uher z Institutu biostatistiky a analýz.

Diagnózou se zajímavým vývojem je zhoubný nádor plic. Data ukazují, že v posledních letech neklesá počet nálezů ani počet úmrtí. Při detailnějším pohledu se ale ukáže, že změny v diagnózách jsou poměrně zřetelné – jen jsou u mužů a u žen opačné. Zatímco u mužů výskyt i úmrtnost klesá, u žen roste. Souvisí to pravděpodobně s hlavním rizikovým faktorem, tím je kouření.

Současné trendy v léčení nádorových onemocnění řeší například únavu imunitního systému. Rozvoj nádoru vyžaduje jak genetickou predispozici, tak zátěž organismu, která oslabuje imunitní systém člověka. Imunitní systém pak nedokáže včas rozpoznat a zastavit nádorové bujení. Nově vyvíjená léčiva proto míří právě na posílení imunity.

„Délku života ale nemůžeme prodlužovat donekonečna, je to dáno i biologickým nastavením člověka,“ dodává Mužík. „Náš organismus je evolučně nastavený na úplně jinou délku života, než máme dnes.“

Nejčastější typy rakoviny mají nenápadné příznaky, lidé je často ignorují

18. 12. 2020 | Doba čtení 6 minut

Přestože je rakovina u nás druhou nejčastější příčinou úmrtí, lidé prevenci často podceňují. Některé typy zhoubného onemocnění jim to svou nenápadností neulehčují, ale přesto existují způsoby, jak riziko objevení nádoru až v pokročilém, tedy špatně léčitelném stadiu snížit. Které to jsou a čemu bychom měli věnovat pozornost?

V Česku jsou nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév a rakovina. To se nemění, i když neustále vzrůstá věk dožití a snižuje se úmrtnost (ačkoliv letos možná statistikami zamíchá covid-19).

Rakovina v roce 2018 stála za úmrtím čtvrtiny zemřelých z celkových 112 920 lidí.

Co se týče typu nádoru, největším zabijákem je rakovina plic, tlustého střeva a konečníku a slinivky, u žen pak rakovina prsu a u mužů prostaty.

Přestože se možnosti medicíny stále zlepšují a pacienti s diagnózou zhoubného nádoru mají čím dál větší naději na vyléčení, stále platí jedno: čím dříve se na rakovinu přijde, tím jsou šance na uzdravení vyšší.

S pokročilými metastazujícími nádory lékaři ani v dnešní době a přes veškerou snahu moc nezmohou, a pacientům často zbývá jen paliativní péče, která má zlepšit kvalitu jejich života, ale už je nemůže vyléčit.

Nejčastější druhy nádorových onemocnění podle pohlaví. Zdroj: Sudowoodo / Shutterstock.com

Je proto dobré sledovat své tělo a vnímat signály, které vydává.

U některých typů rakoviny, například u obávané rakoviny slinivky, není prakticky možné zjistit diagnózu včas, protože je dlouho téměř bezpříznaková, a ve chvíli, kdy se objeví nápadné symptomy, které pacienta dovedou k lékaři, už je často pozdě. Ovšem u jiných typů lze diagnózu stanovit v časnějších, a tedy mnohem nadějnějších stadiích.

Čemu věnovat pozornost?

V prvé řadě je potřeba nepodceňovat preventivní prohlídky. Ty mohou leccos odhalit, navíc lékař posílá pacienta na další preventivní vyšetření, na která má v určitých věkových kategoriích nárok – například u žen jde o mamografický screening prsu, u mužů o urologické vyšetření.

V kategorii 50+ jde o test na přítomnost okultního krvácení do stolice, který může odhalit i běžným pohledem neviditelné krvácení. To hned nemusí znamenat rakovinu tlustého střeva a konečníku, ale pacient je odeslán na další vyšetření, které by už mělo dát odpověď.

Preventivní prohlídky probíhají u praktického lékaře, ženy by měly alespoň jednou ročně navštívit gynekologa. Zapomínat bychom neměli ani na návštěvy zubaře.

V případě podezření pošle lékař pacienta na kolonoskopické vyšetření. Zdroj: Alila Medical Media / Shutterstock.com

Dále je dobré nepřecházet zjevné změny, které se dějí s naším tělem. Ano, všichni jsme ve spěchu, nemáme čas jít k doktorovi, říkáme si, že to přejde, případně že je to normální příznak našeho věku, a možná se také podvědomě bojíme, co bychom se dozvěděli.

Tato pštrosí taktika se ale nemusí vyplatit.

Zpozornět bychom měli, pokud výrazně bez příčiny hubneme, trápí nás časté bolesti břicha nebo zad, místo pravidelného vyprazdňování se potýkáme s déletrvajícím nebo opakujícím se průjmem či zácpou, jsme malátní a unavení a bez chuti k jídlu.

Samovyšetření prsu je důležité, ale neodhalí vše. Zdroj: Jacek Chabraszewski / Shutterstock.com

Muži by neměli zlehčovat problémy spočívající v častém močení, obtížném močení, případně v příměsi krve v moči. V takovém případě není dobré návštěvu lékaře odkládat.

Stejně tak by si měly ženy samovyšetřením kontrolovat prsa a jakýkoliv podezřelý nález konzultovat s lékařem. Obě pohlaví by měla věnovat pozornost mateřským znaménkům, obzvlášť těm velkým a tmavým.

Jakékoliv změny tvaru, barvy, případně krvácení je nutné rovněž zkonzultovat s odborníkem.

Podceňovat bychom neměli ani mateřská znamínka, respektive jejich změny. Zdroj: Pixel-Shot / Shutterstock.com

Jak zhoubným novotvarům předcházet?

U některých není příčina vzniku známá, svou roli také mohou hrát geny, například u rakoviny prsu. Pokud má žena rakovinu prsu „v rodině“, je nutné situaci více sledovat, případně podstoupit genetické vyšetření.

Ale existují faktory, které ke vzniku rakoviny přispívají, přitom je můžeme ovlivnit. V prvé řadě je to kouření.

Kouření má nejen zásadní podíl na rakovině plic, což je tak nějak jasné, ale je to také významný rizikový faktor například rakoviny slinivky, onoho tichého zabijáka, s kterým si dnešní medicína přes veškerou snahu neumí příliš poradit.

Kouření má zásadní podíl na rakovině plic. Zdroj: vchal / Shutterstock.com

Kromě toho kouření negativně ovlivňuje i naše srdce a cévy, zkrátka přestat kouřit se vyplatí celému tělu (i naší peněžence). Dalším rizikovým faktorem je obezita a nedostatek pohybu, což spolu často souvisí.

Měli bychom se snažit přijímat pestrou stravu s dostatkem vitaminů, minerálů a vlákniny, naopak omezit příjem živočišných tuků, uzenin, cukru a alkoholu, který je rizikovým faktorem rakoviny různých částí zažívacího traktu, ale také prsu.

A zdravě se hýbat, nemusíme být vrcholoví sportovci, našemu tělu prospěje i svižná procházka pokud možno v neznečištěném prostředí.

Kdo toto všechno splňuje, a snaží se vyvarovat všudypřítomného stresu, což je možná to vůbec nejtěžší, ale zároveň velmi důležité, udělal pro své zdraví maximum. Stoprocentní jistotu, že neonemocní, nemá nikdo, ale tímto chováním lze riziko podstatně snížit.

Zdroj: www.irozhlas.cz

5 nejčastějších rakovin, které hrozí ženám. Jak je poznáte?

Foto: vectorfusionart, Shutterstock.com

Rakovina rozhodně není pouze ženská či mužská záležitost, riziková je pro obě pohlaví. Nicméně různé typy karcinomů jsou více specifické pro jednu, či druhou stranu, a rozhodně nejde jen o rakovinu prsu. Které typy nádorových onemocnění jsou nejčastější u žen?

Rozhlédněte se kolem a zamyslete se. Znáte někoho, kdo prodělal rakovinu? S největší pravděpodobností odpovíte ano. Bohužel nádorová onemocnění jsou v dnešní společnosti čím dál častější.

Podle dat Národního onkologického programu onemocní rakovinou v průběhu života každý třetí obyvatel České republiky a každý čtvrtý z nemocných zemře.

V číslech to znamená, že každoročně je karcinom diagnostikován u zhruba 96 500 Čechů a zemře zhruba 27 000 pacientů.

Dříve byla rakovina prsu spojována zejména se ženami staršími 40 let, jenže nemoc se nevyhýbá ani mladším ročníkům.

„Do pětatřiceti je nově diagnostikovaných kolem sto padesáti případů ročně, do čtyřiceti pak čtyři sta ročně,“ říká docentka Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1.

lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Proto není radno podceňovat prevenci samovyšetřením a od 45 let jednou za dva roky vyšetřením mamografem.

Celkový počet nových pacientek ročně je podle docentky Tesařové kolem 7800. Klasickými příznaky jsou hmatatelná bulka, kožní změny na prsu a výtok z bradavek.

„Nepřímým příznakem je pak změna tvaru prsa, která je patrná nejčastěji při zvedání obou paží, velmi nebezpečným symptomem je zarudnutí prsu s otokem kůže, která vypadá jako pomerančová kůra.

“ Může jít totiž o inflamonorní karcinom, který mívá špatnou prognózu.

Foto: Gorodenkoff, Shutterstock.com

Ženy by po pětačtyřicátém roce měly chodit na mamograf každé dva roky

Nejčastějším nádorovým onemocněním ženských reprodukčních orgánů je rakovina děložního těla. Ročně potká přibližně 2000 pacientek, úmrtnost naštěstí díky preventivním vyšetřením není tak vysoká (kolem 450). Pokud se na prekancerózní změny přijde včas, lze je odstranit. Příznaky nebývají moc viditelné, zpozornět byste ale měly při hnisavém výtoku a neobvyklém krvácení.

Nemoc se nejčastěji objevuje u žen po 60. roce života, ohroženy jsou zejména ty, které začaly menstruovat dříve, anebo naopak měly menopauzu až později. Vliv má i životní styl spojený s nadváhou.

Rakovina vaječníků bývá mnohdy spojována s karcinomem prsu, oba dva druhy mohou být dědičné. „Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 zvyšují riziko nádoru prsu až desetinásobně, nádoru vaječníků deseti až třicetinásobně, oproti riziku běžné populace,“ varuje lékařka Magdalena Uvírová, ředitelka CGB laboratoře, kde genetické mutace zkoumají.

Nemoc se ale nevyhýbá ani ženám, které v rodinné anamnéze genetickou mutaci nemají. Bohužel v tomto případě jsou příznaky nejasné, a tak když lékař nemoc odhalí, je těžší ji léčit.

Nejčastěji postihuje ženy mezi 50 až 75 lety, u mladších se vyskytuje zřídka.

Varovnými signály mohou být pocity nafouklého břicha, zácpa, průjem, ale také bolest břicha, zejména v podbřišku, časté močení a nechutenství.

Foto: michaeljung, Shutterstock.com

Bolesti břicha mohou být jedním z příznaků rakoviny vaječníků, bohužel často je lze zaměnit za jiné zdravotní problémy

Čím dál častěji ženy postihuje rakovina plic, a to nejen proto, že se zvyšuje počet kuřaček.

„Populace také stárne, a tím pádem se prodlužuje doba, kdy je nekuřačka žijící s kuřákem vystavována pasivnímu vlivu, který může vést ke vzniku bronchogenního karcinomu,“ vysvětluje Michaela Fridrichová, prezidentka Ligy proti rakovině. Tato organizace vyhlásila letošní rok právě rokem boje proti rakovině plic (příčin je ale mnohem více).

Bohužel v tomto případě je mortalita stále poměrně vysoká, pacienti totiž nevěnují příznakům pozornost. Patří mezi ně ranní kašel, zahlenění, menší kapacita plic, námahová dušnost.

Podle Michaely Fridrichové lidé lékaře vyhledají až ve chvíli, kdy v hlenech objeví krev, dušnost je příliš výrazná anebo se přidá teplota.

„I proto se ve světě znovu uvažuje o zavedení plicního screeningu, jako to bylo dříve,“ říká lékařka.

V posledních letech se stále častěji mluví také o rakovině tlustého střeva. Je to totiž všeobecně druhé nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Ročně u nás přibývá zhruba 8000 pacientů. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pak na tento druh nádorového onemocnění u nás ročně zemře zhruba 3000 lidí.

Pokud se ale nemoc odhalí v prvním stadiu, uvádí se, že je 86% šance na záchranu. Včasné odhalení je ale možné pouze screeningovým vyšetřením, tzv. kolonoskopií.

Mezi příznaky patří problémy se stolicí, jako je zácpa, anebo naopak průjem, bolest při vyprazdňování nebo bolest břicha.

Nemoc je ovlivněna také špatným životním stylem spojeným s nadměrnou konzumací tučného jídla a alkoholu a nedostatkem pohybu.

Chodíte na pravidelné kontroly k lékaři? 

Doslovný přepis návodu, jak vykadit rakovinu — Infiltrace: Obchod s duší — Česká televize

Novinky

Jedním z argumentů, které používala MUDr. Jarmila Klímová na obranu svého institutu AKTIP a jeho spolupracovníků, konkrétně Lenky Krutilové (která mj. neoprávněně užívala titul Mgr.), byl ten, že dokument Infiltrace je účelově sestříhaný.

Sestříhaný samozřejmě je, protože nahrávek byly desítky hodin, ovšem to, co říkala Lenka Krutilová infiltrátorce Ivaně Lokajové, je přímá řeč, ta se zmanipulovat nedá. V druhém kole obhajoby tedy MUDr.

Klímová zkusila tvrdit, že nezáleží jen na tom, co Lenka Krutilová říká, ale hlavně na tom, jak byla otázka položena: naše infiltrátorka prý pokládala otázky „návodně.“ Těžko odhadovat, jak by musela znít návodná otázka, aby odpověď na ni zněla „můj muž vykadil rakovinu.

“ Aby tým pořadu Infiltrace zabránil dalším spekulacím ohledně manipulace s nahrávkou, zveřejňuje nyní plný přepis inkriminované návštěvy, při níž tato slova padla.

10,18,51 Krutilová: Koupíte si hořkou sůl přes internet nebo v nějakejch zdravejch výživách nebo se jmenuje ta sůl, sůl taky epsomská, ep som ská Tak.

Uděláte si – začíná tahleta malá dieta nebo očista, tenhleten proces – musíte si bejt sama, je to, musíte být sama, protože budete furt na záchodě.

Jo? Uděláte si do velký sklenice – to znamená 4 lžíce, velké lžíce vo – týdletý hořký soli – do osmi decilitrů vody, smícháte. Voda odstátá nebo přefiltrovaná. Ne z kohoutku.

10,19,41 infiltr: Do osmi

Krutilová: Čtyři velké lžíce do 8mi decilitrů vody. Dále si koupíte v lékárně Cholagol a musíte mít k tomu ještě olivový olej a grep. Grepy tak, že je vymačkáte a musí z nich bejt, být 2 deci.

Ne, nesmí to bejt džus, jo, koupila, čersvě vymačkaná grepová šťáva. Tak, začíná se, jakýkoliv den, když máte ty tři dny, takže já začínám v pátek osmnáct nula nula – vypijete, opravdu to má přesně jako pravidla – osmnáct nula nula vypijete první dvě deci tý vody.

10,20,33 Ve dvacet nula nula další dvě deci, / Hm/, ve dvacetjedna třicet si dáte deset kapek Cholagolu. Kdyby to bylo pro vás strašně hnusný to vypít takhle, tak na cukr.

Ve dvacetdva nula nula budete mít připravenou směs, kterou v těch 22 nula nula vypijete – 120 mililitrů oli, olivovýho oleje smíchaného s dvěmi decilitry grepového…..

  • 10,21,17 infiltr: To se teda obávám, že dostanu žlučníkovej záchvat./ / S čím, s dvěma
  • Krutilová: decilitry grepové šťávy / Jo/ x ve 22 hodin
  • 10,21,30 infiltr: Já to špatně snáším ty oleje, já se toho bojím docela.
  • Krutilová: Špatně snášíte olivový olej?
  • 10,21,35 infiltr: Hm, jakejkoliv.
  • Krutilová: jakejkoliv olej špatně snášíte, že začnete mít záchvat.

10,21,40 infiltr: Hm. No tak záchvat. Já nemám žlučník, ale projevuje se to dost podobně, je to stejný skoro.

Krutilová: Hele, je to jakoby jaterní. A když předtím vypijete tu sůl, tak ta to na sebe naváže. Hele, uvidíte.

Jakoby lidi jediný s čím lidi mají problém v ži- jako fakt tohleto tuhletu očistu to je prostě stará egyptská očista, která se prostě jediný, co jsem kdy slyšela je, že lidi mají problém vůbec vypít ten olej jako, jo.

Ale vono s tou grepovou šťávou je to je to totiž jiný, jo? To smícháte dohromady a to nepijete vlastně olej. Pijete prostě tu grepovou šťávu kde vlast – to uvidíte sama

10,22,16 infiltr: Jo, takže ono to udělá jinou konzistenci

Krutilová: Podívejte se na stránky á zet zdraví kde pan doktor, který se věnuje těm různejm očistám – střeva, jaterní tyhlety to všechno popisuje z hlediska i medicíny, jo? protože je původně doktor. Takže tam je, všechny tyhlety očisty napsaný, takže tam se můžete dozvědět – tam i jsou i fotky, protože já to do tu dietu

10,22,42 infiltr: No jasně jasně jasně jasně jasně

Krutilová: Takže ve 22 hodin vypijete tady tu, tady ten olej a lehnete si na pravý bok, kde si na ty oblasti jater dáte něco hodně teplýho. Jo? Takže termoflór, jo nebo jestli máte dečku doma, takovou tu

10,23,01 infiltr: Zahřívací

Krutilová: Zahřívací a tak dále. Tak si na to dáte a hodinu ležíte nehnutě v tom teple zabalená na tom pravým boku. Snažte se neusnout, protože byste na něm neležela. Jo, to znamená fakt, fakt jako se snažit prostě neusnout a ležet poctivě na tom pravým boku.

Von tam dokonce ještě na tom, na těch stránkách á zet zdraví ten, ten leh jak má bejt, popisuje úplně dopodrobna, že si ještě máte dát nohu takhle, jo. Já mám vyzkoušeno, že stačí ležet na tý pravý straně. 10,23,36 Ale samozřejmě kdybyste chtěla být úplně dokonalá, tak si to tam načtete. Hodinu.

Pak jdete spát, všechno. A pak si nařídíte budíka a v 6 ráno vypijete další dvě deci vody a v 8 ráno další. Tak a pak se dějou věci. Podívejte se na ty stránky určitě, protože ten pán tam má fotky toho co z vás vypadne. Vypadává, jo. Ono je důležitý to sledovat.

První, při první očistě by z vás měly padat takový / Jo/ jako hrášky. Jo? Kdyby vypadlo on to tam popis – určitě si to načtěte z těch stránek, jo.

To co z vás má vypa/ Hm/, protože musím vám říct zkušenost osobní nebo teda spíš mého manžela, kterej to se mnou dělá, my to děláme dvakrát ročně tyhlety očisty, přitom je potřeba udělat tři. 10,24,39 Tři. Jednu, pak tak za 14 dní, za tři týdny, druhou a pak za 14 dní, za tři týdny třetí.

10,24,45 infiltr: Aha / aby ty / Jo

Krutilová: Při tý první z vás padají takový jakoby hrášky, to se jako v podstatě nic neděje. Pak jako, pardon, serete prostě celej den, jste taková slabá a v tu neděli, protože v sobotu jenom pijete, jo, tam se nesmí vůbec nic jíst a až v neděli, až vlastně ten další den se začíná vývarem.

Jo nějakej vývar, opravdu ten den vydržet nejíst jenom pít, hodně pít, jo, protože budete, to potřebuje protýct. A v neděli se začíná vývarem a až k večeru v neděli si můžete dát třeba vařenou rýži s mrkví. Jo, tak je to takovejhle trošku jako. Takže ty první tři dny vy vlastně tomu tělu ulevujete a pak ho vočistíte.

10,25,29 Když budete dělat podruhý tady ten, tady tu očistu jaterní, tak po druhý už to jakoby ty játra začnou pouštět, jo. Po první je to jako takový mírný ty játra se zatřesou, podruhý a potřetí to je masakr. A fakt jako musím říct, to je masakr.

Můj manžel – a je dobrý – on tam radí na těch stránkách, protože já jsem se u něj učila – takže vím, že to na těch stránkách má, ale já to vím i z tý jeho školy, že je dobrý si koupit prostě takový síto do záchodu, kde to člověk pozoruje 10,25,57 když má jako nějakej problém, ví že jakoby cítí, že to jako není úplně ten organismus óká a tak. Ale já jsem byla úplně v pohodě, ale můj manžel, normálně přísahám, vykadil rakovinu.

  1. 10,26,08 infiltr: Co vykadil?
  2. Krutilová: Rakovinu.
  3. 10,26,10 infiltr: Rakovinu?

Krutilová: Nádor, který jsme poslali na rozbor, na rozbor a byla rakovina. Jako neuvěři, protože voni to pustěj, ty játra. Jo a můj manžel je takovej ten cholerickej typ, beran, jo, klasicky takový a normálně to jako vykadil.

Takže je to jako neuvěřitelný, že oni nám poslali – a pak ještě si to dal na onkologii všechno se jako – naštěští on vopravdu to jako vy, vykadil, jo.

Takže vy tam, vono to sebere jako vopravdu ten bordel z toho těla, proto je potřeba udělat tři, protože napoprvý jsou to jenom hrášky, po druhý už trošičku jste taková x a potřetí je to jako masakr, jo.

10,26,41 On pan obrovsky doporučuje to síto do toho záchodu koupit, ale samozřejmě je to takový jako hrabete se ve svejch jako výkalech, není to úplně, ale von říká, víte, ale to jste vy, jo. Takže on to tam hezky popisuje, takže my jsme si řekli hele fakt, má pravdu, jo. Dyť jako co. Takže jsme to fakt takhle brali a jako manžel, takže jakoby fakt

10,27,01 infiltr: A to bylo – to byl teda jako kulatej nádor? Nebo co to bylo?

Krutilová: Jo, to bylo normálně z něj vypadl, vypadalo to jak brambora.

Opravdu takovej jako patvar, jo, takový divný to bylo a teď mi bylo že jo úplně ježišmarjá a bylo to jako takový šlemovitý vlní takže všechno co je jako atypický, protože ono to tam na těch na těch stránkách všechno popisuje, jo, co z vás někomu vypadne taková třeba vypadá to jak jak klobása, jo takový – on říká a to je velkej průser.

Jo, to rychle pošlete na rozbor a to fakt můžete se jakoby tam poslat, oni vám hned do druhýho dne, do 2 dnů jde prostě výsledek toho co to bylo 10,27,33 a jako můžete vykadit opravdu jako virový zátěže, bakteriální, opravdu jako všechno možný.

Dokonce musím říct, že můj syn, vykadil, protože jsme to dělali i jemu, protože on byl takový vztekloun, jo, hodně, takže to je játra samozřejmě zatíženy, jaterní dieta tohle nebo jaterní očista, takže von si to udělal taky – a jemu vypadlo, takový to vypadalo jak malá chobotnička, jo, bylo to takový jako malinký a mělo to takový jako divný jakoby paprsky nebo jo, takový jakoby chobotnička. Já ty vole, co to je- no a tak jsme to tam poslali 10,28,04 a oni nám poslali, že to byl, že to bylo zapouzdřený virový něco, to nazvali, já si teďkom nevím, neznám ten termín, a normálně to kdyby vám jako prdlo v tom těle, což by se samozřejmě mohlo v průběhu těch let stát, tak je to strašný průser vlastně vono to otráví krev a todle vede třeba k leukémii. Jo? Takže jakoby jenom jsem vám chtěla říct, že že je dobrý tyhle očisty. My to vždycky děláme na jaře a na podzim. Vždycky. Už jako leta. Jo, třeba co jsme spolu patnáct let. To fakt, fakt děláme a to jako hlavně se strašně uleví, protože ty játra, to je velká zátěž, oni to jakoby nestíhají a je člověk tak jako nakoplej jo a takovej jako fajn prostě, ale musí tomu věnovat ten čas, tak je to jako vo vás. Teďko je to prostě o vás.

Přejít na obsah dílu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector