Pokud si nejste jisti, jestli by bylo vhodné konzultovat Vaše potíže s psychiatrem, může Vám pomoci přehled nejčastějších potíží, jehož součástí jsou také praktické dotazníky. Zabere Vám to jen několik minut a včasné posouzení závažnosti Vašich potíží může výrazně zkrátit dobu potřebnou pro jejich řešení.
Hlavními příznaky jsou zde úzkost a strach, které bývají často zaměňovány.
Strach lze definovat jako emoční a fyziologickou odpověď na rozpoznané nebezpečí. Strach trvá pouze po dobu tohoto hrozícího nebezpečí.
Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné přesněji definovat. Je často doprovázena vegetativními příznaky (projevy autonomního nervstva na orgánových soustavách), které mohou vést po delší době k únavě nebo vyčerpání.
Intenzita úzkosti může být od mírného neklidu až po stav paniky. Panika je náhlá výrazná úzkost, která bývá doprovázena bušením srdce, tlakem na hrudníku, pocitem dušení, závratí a pocity nereálnosti – ztráty kontaktu se sebou samým s okolím (depersonalizace, derealizace).
Mezi neurózy patří izolované fobie – strach z konkrétní věci, situace (ze smrti, z uzavřeného nebo otevřeného prostoru, z vystoupení na veřejnosti, z pavouků, myší atd.), obsedantně kompulzivní porucha (nutkavé myšlenky a činy, např.
opakované kontrolování, zda je vypnutý plyn, zamčeno, opakované a časté mytí rukou apod.) a jiné.
- Psychické příznaky neurózy:
- Pocit ohrožení, potíže se soustředěním, nadměrná bdělost, nespavost, snížení chuti v sexuální oblasti, pocit „knedlíku v krku“, „brnění v ústech“.
- Tělesné příznaky neurózy:
- Třes, cukání, rozechvělost, bolesti v zádech, bolesti hlavy, napětí ve svalech, zkrácení dechu, zrychlené dýchání, větší unavitelnost, tendence k úleku, rudnutí, blednutí, zrychlení srdeční činnosti, pocení, studené ruce, průjem, sucho v ústech, časté močení, brnění a mravenčení rukou a nohou, potíže s polykáním, pocit „kamene v žaludku“, tlak v břiše.
- Tělesné příznaky neurózy spolu s depresivními příznaky jsou dnes sdružovány pod společným pracovním pojmem psychosomatické potíže.
- Pokud máte některý z výše uvedených příznaků, zkuste si udělat kratičký test. Ihned zjistíte, zda by bylo vhodné nás kontaktovat…
Spustit test: „Beckův inventář úzkosti“
Mánie Je opakem deprese. V běžné praxi je mánie zastoupena mnohem méně než deprese.
Vyznačuje se trvale nadnesenou náladou (nejméně týden), která je nezávislá na okolnostech, vzrůstem energie a aktivity, pociťovaným prožitkem dobré pohody a vysoké fyzické i duševní výkonnosti.
Dalšími příznaky jsou větší hovornost, sexuální apetence, snížená potřeba spánku, zvýšené sebehodnocení až velikášské myšlenky, přehnaná sebedůvěra, ztráta sociálních zábran. Bývá zrychleno myšlení a řeč, vzrušení může přecházet v agresivitu a zuřivost.
Deprese se vyznačuje smutnou depresivní náladou, ztrátou zájmů a poklesem energie v trvání nejméně dvou týdnů.
Dalšími příznaky mohou být ztráta sebedůvěry, výčitky, myšlenky na smrt či sebevraždu, snížená schopnost myslet, soustředit se, poruchy spánku a změna chuti k jídlu.
Depresivní příznaky se často vyskytují spolu s příznaky úzkostnými – neurotickými. Viz. Neurózy – úzkostné poruchy.
Pokud máte některý z výše uvedených příznaků, zkuste si udělat kratičký test. Ihned zjistíte, zda by bylo vhodné nás kontaktovat…
spustit test: zungova sebeposuzovací škála deprese
Demence je syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku. V lehčích formách se vyznačuje zhoršením paměti, které je nejnápadnější při učení se novým informacím, nemocný zapomíná, kam odložil věci, co mu kdo řekl, co chtěl udělat.
Není si schopen vybavit, kde je, co dělal, jména známých lidí, v těžších případech nepozná své příbuzné, nezvládá běžné denní činnosti, nakupování, hospodaření s penězi, zanedbává hygienu, nedokáže smysluplně plánovat, může být podrážděný, apatický či obhroublý ve společenském chování.
Dochází k charakterovým změnám.
Nejčastější formou demence je Alzheimerova demence. Její výskyt vzrůstá úměrně se zvyšujícím se věkem populace (http://www.alzheimer.cz/)
Pokud máte některý z výše uvedených příznaků, zkuste si udělat kratičký test. Ihned zjistíte, zda by bylo vhodné nás kontaktovat…
spustit test: orientační laické vyšetření paměti
Halucinace jsou poruchy vnímání, nejčastěji jde o zrakové a sluchové vjemy, které jsou v rozporu s realitou. Pacient vidí např.
osoby, které nejsou skutečné, slyší, že na něj někdo promlouvá, volá, komentuje jeho chování, pomlouvá jej, nařizuje mu… Někdy nejde přímo o hlasy či zvuky, ale o „ozvučené myšlenky“.
Nemocný může mít také pocit, že jsou mu myšlenky „vkládány do hlavy“ nebo „odjímány, kradeny“.
Bludy jsou poruchy myšlení, vyznačují se zkresleným vnímáním a interpretací skutečnosti. Nejčastější jsou bludy paranoidní (pacient má pocit, že je někým ohrožen, sledován, jde mu o zdraví nebo život), bludy velikášské (nemocný se domnívá, že má nadpřirozené schopnosti, komunikuje s bytostmi z jiného světa, dokáže číst myšlenky apod.
), bludy méněcennosti (nemocný se domnívá, že je zbytečný, k ničemu, nic nedokáže, obviňuje se, že svou neschopností zavinil neštěstí apod.).
Kromě halucinací a bludů bývá při psychóze porušeno chování a řeč.
Nemocný mluví „z cesty“, často mění témata hovoru, odpovídá nepřiléhavě, chová se nepřirozeně, zvláštně, gestikuluje, dělá nesmyslné posunky, rituály apod.
O závislosti hovoříme tehdy, když v souvislosti s užíváním návykové látky dochází k zanedbání osobních potřeb, narušení rodinného a profesního života. Dle typu zneužívané látky pak dochází také k různým tělesným komplikacím. Nejčastěji zneužívanou látkou u nás je alkohol.
Narůstá však také závislost na jiných návykových látkách (pervitin, marihuana, extáze…) a herních automatech. Problematika závislostí je o to složitější, že potíže s tímto spojené dopadají na nejbližší okolí pacientů, neboť pacienti samotní svoje problémy zlehčují a potřebu léčby neuznají. Nejtěžší je tedy přesvědčení pacienta k léčbě.
Bez vlastní motivace pacienta je pomoc nemožná.
Mezi ostatní poruchy, kterým se v ambulanci věnujeme, spadají nemoci z oblasti poruch osobnosti (dříve „psychopatie“), poruchy příjmu potravy a poruchy z oblasti sexuologie.
Pokud máte některý z výše uvedených příznaků, zkuste si udělat kratičký test. Ihned zjistíte, zda by bylo vhodné nás kontaktovat…
spustit test: závislost na alkoholu 
Masarykova 114,698 01 Veselí nad Moravou
Telefon: (+420) 518 325 574 Email: [email protected]
byla ke dni 31. 3. 2020 uzavřenaa nebude již v provozu…
Kontaktujte nás prosím na pobočce ve Veselí nad Moravou
Příznaky deprese: Duševní onemocnění odhalí jednoduchý test
Špatnou náladu, únavu, nechuť k jakékoli činnosti a sebekritiku zná jistě každá z nás. Kdy jde jen o dočasné rozladění, a kdy již o nebezpečnou poruchu? To se těžko určuje. Jaké jsou příznaky deprese?
O depresi
Deprese je vážné psychické onemocnění, které se nejčastěji projevuje tzv. patologickým smutkem, který často nemá příčinu. Na vzniku deprese se přitom podílí mnoho faktorů, od vnějších po vnitřní predispozice. Moderní psychiatrie v dnešní době rozlišuje několik forem deprese, které se liší stupněm obtíží.
Deprese a blízcí
Člověk trpící depresí si svou nemoc dost často neuvědomuje, důležitou roli hrají tedy jeho blízcí, na kterých je, aby včas rozpoznali příznaky. Jak tedy poznat, že někdo z vašeho okolí trpí touto poruchou? Existuje hned několik varovných signálů. Zpozornět byste měli, pokud si všimnete alespoň dvou.
Varovné signály
Tím prvním je špatná nálada, která trvá přes dva týdny z nějakého malicherného důvodu. Aktivity, které dříve přinášely radost a potěšení, nyní nevyvolávají žádné pozitivní emoce.
K tomu se přidává pokles energie, což se projevuje i při naprosto jednoduchých a běžných činnostech. Intenzivní příprava na zkoušku najednou nepřichází v úvahu, v práci takto nemocný člověk nepodává dobré výkony. Když už se do něčeho pustí, trvá mu to obvykle mnohem déle, často svoji činnost nedokončí, protože mu zkrátka dojdou síly.
Typické jsou pocity viny, selhání a neschopnosti. Sebevědomí je na nule, člověk je přesvědčen o své vlastní zbytečnosti, neustále trpí výčitkami, přestože k tomu nemá objektivní důvod. Někdy se objevují také problémy se spánkem, pamětí či s příjmem potravy.
Jak na deprese a úzkost pomocí cvičení? Tato metoda prokazatelně funguje
Příznaky deprese
Mezi příznaky deprese proto patří:
- smutek a beznaděj
- chybění motivace
- úzkost, výčitky a osamocení
- neschopnost cítit radost
- stažení ze společenského života
- únava, někdy naopak agrese
- zhoršení pozornosti a soustředění.
U každého člověka se deprese projevuje trochu jiným způsobem. Někdo může být skleslý a neaktivní, jiný naopak vykazuje zvýšenou podrážděnost.
Příznaky deprese u žen a u mužů
Rozdílné projevy se mohou vyskytovat i v rámci obou pohlaví. Problémem můžu je především podceňování deprese a oddalování návštěvy odborníka.
Podle výzkumů se navíc u mužů s depresí častěji objevuje užívání drog a tlumení nemoci alkoholem. Také se u nich více vyskytuje varianta agresivního chování s rizikovými sklony (např. hazardní nebo promiskuitní chování). Objevit se může i naopak pokles chuti k sexu.
U žen se naopak častěji vyskytuje smutek, beznaděj a únava.
3 bylinky na nervy, které vás zbaví jarní deprese
Fyzické příznaky deprese
Deprese se nemusí projevovat pouze změnami v chování, ale pocítíme to i na těle. U lidí trpících depresí se často objevují bolesti zad a hlavy, nechutenství nebo naopak přejídání a problémy se spánkem. Někdy mohou dokonce cítit tlak na hrudi.
Příznaky deprese – test
Psychotestů, které odhalují depresi je několik. V ordinacích se běžně používá Beckova škála, v některých zase Derogatisova depresivní škála, kterou u nás propaguje doktor Honzák. Existuje také Zungova škála.
Testy můžete volně nalézt na internetu, ale i tak je třeba mít na paměti, že nejdůležitější a nejvíce vypovídající se vyšetření odborníkem. Až teprve ten určí, jestli opravdu trpíte depresí anebo máte jen přechodné těžké období.
Poporodní deprese nesmí být tabu. Nebojte se zajít k lékaři
Co dělat při podezření?
Pokud tedy pozorujete některé z těchto příznaků na sobě nebo na někom jiném, neměli byste příliš váhat s návštěvou odborníka. Pomoc při depresi je nevyhnutelná a potřebná. Uvidíte, že se vše postupně zlepší.
Deprese je nemoc jako každá jiná, přestože si ji někteří lidé špatně vykládají jako obyčejnou lenost a mají tendenci ji bagatelizovat. Je to ale velký hazard, protože neléčená deprese může vést až k sebevraždě. Nesuďte proto člověka s depresí. Mozek je tajemná struktura, která ovládá mnohé.
Neodkládejte návštěvu odborníka, jde vám o život!
Léčba deprese
Deprese je psychická porucha, která je léčena antidepresivy a současně také psychoterapií. Rozsah léčby a její náplň rozhodne lékař až po pečlivém vyšetření.
Těžká deprese s psychotickými příznaky
Zvláštní formou deprese je těžká deprese s psychotickými příznaky. V takovém případě se k depresi přidávají ještě poruchy myšlení nebo vnímání, které známe především od schizofreniků. Může docházet k pokřivení reality, bludům či halucinacím.
Deprese – příznaky, druhy a léčba
Deprese jsou jednou z nejčastějších duševních poruch. Léčba deprese zpravidla spočívá v kombinaci léků (antidepresiva, přírodní antidepresiva) a psychoterapie, přičemž neléčená nemoc může být i smrtelná. Jak poznat příznaky deprese, jaké druhy existují a jak konkrétně probíhá léčba?
Deprese (z latinského depressio čili stlačení, potlačení) může mít různé stupně – od lehké, střední až po těžkou, eventuálně s psychotickými příznaky, jako jsou bludy a halucinace, manie. To je již závažná a dlouhotrvající psychická porucha. Reakce na tento duševní stav bývá u jednotlivců různá – od snížení schopnosti prožívat radost po myšlenky na sebevraždu.
Příznaky deprese
- skleslost,
- pokles energie, aktivity a zájmů – u těžké deprese nemůže pacient někdy ani vstát z postele, učesat se či oholit,
- snížení schopnosti radovat se (ahedonie),
- poruchy koncentrace,
- snadná unavitelnost,
- snížené sebevědomí,
- pocity viny a bezcennosti – ty mohou nabývat u těžkých depresí až charakter bludu, kterému se říká mikromanický, kdy se dotyčný může vinit z různých katastrof, válek apod.,
- pesimistický pohled na budoucnost,
- poruchy spánku,
- snížená/zvýšená chuť k jídlu,
- hmotnostní úbytek/nárůst,
- pokles sexuální aktivity,
- myšlenky na sebevraždu – ty jsou velmi nebezpečné, zejména pokud o nich dotyčný hovoří, přemýšlí, jakým způsobem by to udělal nebo se mu o tom zdají sny,
- úzkost a psychomotorický neklid.
Pokleslá nálada neplyne z vnějších okolností nemocného, je dlouhodobě stabilní. Typické je třeba pravidelné zhoršení nálady po probuzení navazující na ranní nespavost. Často se deprese projevuje také tělesnými obtížemi – pocit sevření na hrudi, pocit neklidných nohou, bušení srdce při úzkosti a další bolesti bez jiné adekvátní příčiny. U nejtěžších forem deprese se mohou projevit i psychotické příznaky (halucinace, bludy).
TIP: Na internetu najdete testy deprese, které vám pomohou rozpoznat příznaky. Při podezření, že touto nemocí trpíte, však doporučujeme rovnou vyhledat odbornou pomoc.
Poporodní deprese se objevuje u 1 ze 7 žen. Foto: Jenna Norman, Unsplash
Druhy deprese
Klinická deprese – základní (lehčí) forma deprese, která je ale dostatečně závažná, tedy vhodná ke klinické léčbě.
Endogenní deprese – tzv. velká pravá deprese je nejčastější formou, která přijde náhle a bez příčiny. Způsobuje ji nevyvážené chemické prostředí v mozku, které je třeba upravovat pomocí léků (antidepresiv).
Psychosomatická deprese – u některých případů deprese se projevují psychosomatické potíže jako poruchy spánku, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku, srdce, trávicí potíže, dýchací potíže, závratě.
Symptomatická deprese – projev deprese, která však ve skutečnosti depresí není. Může se jednat o vedlejší příznak otravy, nádoru, epilepsie, případně demence.
Sezónní deprese – přichází v určitých ročních obdobích a většinou se vrací každoročně, nejčastěji v zimě. Lze ji mírnit terapií světlem, tedy stimulací produkce neurotransmiterů (např. serotonin). Při těžší formě se kombinuje s další léčbou.
Deprese v těhotenství – náchylnější jsou zejména mladší ženy, případně ty nad 35 let, ženy s nízkou sociální podporou, bez partnera, se smíšenými pocity ohledně gravidity a ženy po 3 a více porodech. Vyšší riziko je u žen trpících depresemi již před otěhotněním. Vždy je nutné zvážit rizika psychofarmak pro plod a zároveň negativní následky neléčené psychické poruchy.
Poporodní deprese – objevuje se cca u 1 ze 7 žen, od početí do 1. roku po porodu. Hlavními příznaky jsou depresivní stavy, ahedonie, únava, nechuť, poruchy spánku.
Za rizikové faktory se považují osobní či rodinná historie, nízká sociální podpora, deprese v rodině, deprese u rodiče v minulosti / během těhotenství, psychické/fyzické týrání, problémy s kojením, změna hormonální hladiny atp. Jedná se o stav odlišný od poporodní psychózy.
Deprese v menopauze – v období menopauzy dochází ke změnám hladin estrogenů a progesteronů s následným estrogenovým poklesem. To zapříčiňuje riziko rozvoje deprese, zvlášť u žen s depresemi v minulosti.
Deprese u dětí a adolescentů – potká 1 z 33 dětí a 1 z 8 dospívajících. Častěji je spojována s poruchami chování, agresivitou a somatickými stesky.
Objevují se pocity nudy, podrážděnosti, riskantní chování a úzkost spojená s konzumací alkoholu a drog. Zároveň se vyskytují pocity viny z vlastní nedostatečnosti, střídání apatie s mnohomluvností atd.
U depresivních dětí a dospívajících je riziko spáchání sebevraždy vyšší než u dospělých.
Úzkostně depresivní porucha – projevuje se příznaky deprese i úzkosti, má těžší průběh i prognózu než v případě výskytu těchto onemocnění samostatně. Nejčastějšími příčinami jsou dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma, stres.
Larvovaná deprese – projevuje se jiným zdravotním problémem, ale nedochází k dalším projevům deprese. Obvykle vyjde najevo, že se jednalo o depresivní onemocnění až tehdy, kdy není prokázána žádná fyziologická příčina a problémy zmizí po nasazení antidepresiv.
Reaktivní deprese – přímá reakce na traumatické či stresové životní období. Často nastupuje hned po traumatu a trvá cca 1 rok. Nejčastější spouštěče jsou úmrtí blízké osoby, případně jiná velká ztráta (práce, vztahu, majetku).
Rezistentní deprese – obvykle je definovaná jako epizoda deprese, která neodpovídá na 1, ale spíše na 2 a více adekvátních terapeutických pokusů. Nejúčinnější léčbou se jeví elektrokonvulzivní terapie (ECT).
TIP: Věděli jste, že deprese může způsobovat například i celiakie? Přečtěte si o tom v našem odborném článku.
Depresi u dětí a adolescentů považují odborníci za velmi nebezpečnou – riziko spáchání sebevraždy je u nich vyšší než u dospělých. Foto: Francisco Gonzalez, Unsplash
Léčba deprese
Léčba deprese spočívá zejména v těchto oblastech – biologická léčba (tj. léčba léky) a psychoterapie.
Biologická léčba – druhy antidepresiv
Existuje více než 40 skupin antidepresiv s různými mechanismy účinku a farmakokinetickými parametry. Antidepresiva primárně zvyšují dostupnost a obrat neurotransmiterů (noradrenalinu, serotoninu a dopaminu) na synaptických spojeních. Biologická léčba (farmakoterapie) má 3 fáze – akutní, udržovací a preventivní.
- Antidepresiva bez předpisu – jsou registrovaná a volně prodejná. Patří mezi ně například Guajacuran, Persen a Ataralgin.
- Přírodní antidepresiva – používají se pro mírné deprese a v případě, že má nemocný k antidepresivům skeptický postoj. Mohou to být bylinky (třezalka, bazalka, heřmánek, levandule, kozlík lékařský), látky obsažené v jídle, případně aktivity.
- Tricyklická antidepresiva (antidepresiva I. generace) – kromě zvýšení dostupnosti neurotransmiterů blokují ještě další receptorové systémy (muskarinové, histaminové, adrenergní). Od toho se odvíjí nežádoucí vedlejší účinky. Jedná se např. o amitriptylin, imipramin, klomipramin, dosulepin, dibenzepin.
- SSRI, NASA a jiná moderní antidepresiva – Citalec, Escitil, Elicea, Mirtazapin, Trittico.
Psychoterapie
- Kognitivně-behaviorální psychoterapie – kognitivní metody upravují pozornost, vnímání, paměť a hodnocení. Za cíl si kladou změnu chování nemocného směrem k lepšímu řešení problémů. Behaviorální složka zase vychází z teorie učení a pracuje s principy klasického podmiňování.
- Interpersonální psychoterapie – metoda zaměřená na změnu mezilidských vztahů, která je orientovaná přímo na problém. Koncipuje se jako léčba krátkodobá, je tedy časově omezená.
Neléčená deprese aneb Nepodceňujte příznaky
„Pokud se deprese léčí, celkem rychle se dostaví zlepšení. Ovšem neléčená deprese může být i smrtelná. Značná část lidí trpících tzv.
velkou depresí totiž pomýšlí na sebevraždu, přičemž 10 až 15 % z nich ji skutečně spáchá,“ upozorňuje MUDr. Andrea Dutková z EUC Kliniky Praha – Opatovská.
Světová zdravotnická organizace navíc shledává deprese jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti.
Nepodceňujte příznaky deprese. Pokud se u vás či u vašich blízkých osob vyskytnou, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.
V EUC najdete řadu profesionálů, kteří poskytují komplexní psychologickou péči – Praha, Ústí nad Labem, Liberec, České Budějovice. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR.
- Sháním psychiatrii v Praze
- Sháním psychiatrii v Ústí nad Labem
- Sháním psychologii v Liberci
- Sháním psychologii v Českých Budějovicích
Tma, zima, sychravo? Sedm příznaků, podle kterých poznáte depresi
Termín deprese často volně používáme, když se cítíme pod psa po špatném týdnu v práci nebo po těžkém rozchodu. Ale opravdová klinická deprese je mnohem komplikovanější.
Existují specifické symptomy, které určují, zda se jedná právě o ni nebo jen o období smutku, kterým si občas procházíme všichni.
Podle čeho tedy tuto rozšířenou civilizační chorobu poznat? Podle magazínu Healthline k odhalení nemoci pomůže těchto sedm příznaků.
1. Beznaděj
Deprese má vliv na to, jak uvažujeme o životě a o světě. Jejím nejběžnějším projevem je beznadějný pohled na svět. Velmi typické jsou také pocity méněcennosti, sebenenávist nebo neopodstatněné pocity viny.
Deprese jde často ruku v ruce s nedostatkem energie a zaplavujícími pocity únavy.
Depresivním lidem se často honí hlavou například myšlenky typu: „Všechno je moje vina,“ nebo „Jaký to má smysl?“
2. Ztráta zájmů
Deprese odnímá pocity radosti a štěstí, člověk se nedokáže radovat z věcí, které kdysi miloval. Ať už se jednalo o sport, koníčka či chození ven s přáteli – pacient s depresí o ně ztrácí zájem. Další oblastí, kde se může deprese projevit, je ztráta zájmu o sex.
3. Únava a problémy se spánkem
Jedním z důvodů, proč se depresivní lidé nevěnují aktivitám, které milovali, může být také vysoká únava. Deprese jde často ruku v ruce s nedostatkem energie a zaplavujícími pocity únavy. Také je spojena s nespavostí, čímž může vzniknout bludný kruh, protože všechny tyto příznaky se vzájemně ovlivňují a posilují.
Tip: S nespavostí je dnes čím dál více spojováno vystavování se modrému světlu před spaním.
Zatímco modrá složka světla je typická pro denní světlo a má tendenci nás udržovat bdělé, s blížícím se západem slunce začíná převažovat červená složka.
Zkuste proto nahradit vaše současné žárovky LED žárovkami s teple bílou barvou, které váš cirkadiánní rytmus tolik neovlivní, a místo mobilu či televize věnovat večer čtení knihy.
Doktor Maurizio Fava, ředitel klinického výzkumného programu na bostonské Massachusetts General Hospital, zdůrazňuje, že depresivní jedinci často trpí takzvaným neretenčním spánkem, což znamená, že cítí únavu i poté, co celou noc spali.
4. Úzkosti
Přestože nebylo prokázáno, že deprese způsobují úzkosti, tyto dva nepříjemné stavy se často vyskytují společně.
Zatímco někteří lidé s depresí mají zvýšenou chuť k jídlu a tendence přibírat na váze, někteří naopak hubnou.
Pokud často cítíte napětí, nervozitu, zrychlený srdeční tep i dýchání, třes a máte potíže se soustředit na cokoli jiného kromě svých, často neopodstatněných obav, je na čase zpozornět.
5. Podrážděnost u mužů
Deprese působí na ženy a muže odlišně. Podle vědců jsou muži v depresi často podráždění, mají tendence riskovat, zneužívat návykové látky a bezdůvodně se rozčilovat. Také méně často než ženy příznaky onemocnění rozpoznají a jen málokdy vyhledají odbornou pomoc.
6. Změny v chuti k jídlu
Tyto symptomy se u každého liší. Zatímco někteří lidé s depresí mají zvýšenou chuť k jídlu a tendence přibírat na váze, někteří naopak hubnou. Pokud tedy své dietní návyky neměníte úmyslně, ale jednoduše se dějí, pak je možné, že jsou způsobeny právě počínajícími depresemi.
7. Emoční labilita
„Má deprese se projevovala smutkem, frustrací a hněvem a hodně ovlivnila mé nové manželství, protože můj manžel nevěděl, jak tato nemoc funguje,“ popsala Maigen Thomas, vývojářka webů a editorka. Pokud trpíte depresemi, v jednu chvíli máte výbuch hněvu a za pár minut už nekontrolovatelně pláčete, přitom se vlastně nic nestalo. Jen vaše emoce jsou jako na horské dráze.
Pokud máte některý z výše uvedených symptomů po dobu delší než dva týdny, je pravděpodobné, že depresí trpíte. Ale hlavu vzhůru, právě rozpoznání problému je prvním krokem k tomu, abyste jej mohli vyřešit.
foto: Shutterstock, zdroj: Healthline.com
Deprese: diagnóza
Lékař diagnostikuje depresi na základě různých příznaků a s přihlédnutím k životní situaci pacienta. Používá přitom různé diagnostické metody: velmi důležitý je anamnestický rozhovor, provedeno může být i neurologické vyšetření. Při diagnostice deprese se lékař řídí podle tzv.
hlavních příznaků a případných dalších příznaků. Objevit se mohou i tělesné příznaky. Je-li stanovena diagnóza deprese, lze ji dále klasifikovat jako lehkou, středně těžkou nebo těžkou formu. Deprese se mohou vyskytovat jednorázově nebo opakovaně.
Lékař může vyslovit diagnózu deprese na základě charakteristických příznaků a poté, co vyloučí jiná onemocnění.
Výkyvy nálad se běžně vyskytují v životě každého člověka. Podle čeho ale poznáme skutečnou depresi? Ta se vyznačuje tzv. hlavními příznaky a případnými dalšími příznaky.
Hlavní příznaky deprese
K hlavním příznakům deprese se řadí:
- depresivní, skleslá nálada, popř. „pocit vnitřní prázdnoty“,
- netečnost a pocit bezútěšnosti,
- snížené psychomotorické tempo, rychlá unavitelnost (i po menší námaze),
- snížená aktivita.
Další možné příznaky deprese
K dalším možným příznakům deprese se řadí:
- sociální stažení,
- snížená soustředěnost a pozornost,
- snížená sebedůvěra,
- pocity vlastní bezcennosti,
- pocity viny,
- pesimistické nebo negativní myšlenky na budoucnost,
- sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, sebevražedné chování,
- poruchy spánku,
- snížená chuť k jídlu,
- zhoršení kognitivních schopností.
U lehkých a středně těžkých depresivních epizod lze dále rozlišit, zda se u pacienta kromě hlavních a vedlejších příznaků vyskytuje i tzv. somatický syndrom:
- ranní deprese (obzvláště depresivní nálada časně po ránu),
- ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které člověku obvykle působí radost,
- probouzení se v časných ranních hodinách (dvě nebo více hodin před obvyklým časem vstávání),
- zřetelná ztráta chuti k jídlu,
- úbytek hmotnosti (často více než 5 % tělesné hmotnosti za měsíc),
- psychomotorické zpomalení nebo neklid,
- výrazné snížení libida (sexuální touhy).
Navíc se mohou vyskytovat následující příznaky, z nichž nelze přímo usuzovat na depresi:
- ochablost, tělesná vyčerpanost,
- poruchy trávení,
- bolesti hlavy,
- pocit tlaku v krku, pocit „knedlíku v krku“,
- potíže s dýcháním, popř. se srdcem nebo s krevním oběhem (omdlévání, rychlé bušení srdce apod.),
- závrať,
- potíže se zrakem,
- svalové napětí, bolesti nervů,
- problémy s pamětí.
Poznámka: Je bezpodmínečně nutné, aby výše uvedené tělesné příznaky objasnil lékař! Jen ten může vyloučit, že nejsou organicky podmíněné.
U žen, mužů a dětí se příznaky deprese často vzájemně liší. Pokud pacient uvízne v depresivní epizodě, obvykle se to projeví pasivitou, sociálním stažením a tělesným vyčerpáním. Během depresivní epizody může zesílit pacientova tendence k závislostnímu chování (např. závislost na alkoholu). Zároveň s depresí se často vyskytují úzkostné poruchy.
Jak se stanoví diagnóza deprese?
Pro stanovení diagnózy deprese jsou mj. určující následující kritéria:
- Jsou přítomny alespoň dva hlavní příznaky (u těžké epizody tři) po dobu alespoň dvou týdnů (nebo i po kratší dobu, pokud jsou příznaky závažné nebo pokud se objeví obzvláště rychle).
- Ke stanovení tíže deprese: kromě hlavních příznaků jsou přítomny alespoň dva další příznaky (pro lehkou epizodu), 3–4 další příznaky (pro středně těžkou epizodu), resp. více než čtyři příznaky (pro těžkou epizodu).
- Kritéria somatického syndromu (viz výše) jsou splněna v případě lehké nebo středně těžké depresivní epizody, u které jsou přítomny čtyři z výše popsaných příznaků.
U těžké formy deprese se dále rozlišuje, zda jsou přítomny psychotické příznaky, jako jsou bludné představy nebo halucinace.
Bližší informace k různým formám deprese a jejich charakteristickým znakům najdete v článku Deprese: formy a průběh. Pokud nejsou správně interpretovány tělesné obtíže, které se vyskytují u depresivní poruchy (např.
bolesti hlavy nebo nevolnost), může to diagnostiku deprese ztížit, popř. výrazně zpozdit.
Lidé s depresí často trpí i dalšími onemocněními (komorbiditami). Společně s depresí se tak mohou vyskytovat některá další duševní onemocnění, jako jsou např. úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, somatoformní poruchy, poruchy osobnosti nebo zneužívání návykových látek. Z tělesných onemocnění to mohou být bolest, demence, diabetes (cukrovka), zhoubné nádory a další chronická onemocnění.
Diagnostické možnosti
Základními pilíři v diagnostice deprese jsou rozhovor s pacientem a odebrání anamnézy (historie dosavadních onemocnění, včetně nemocí v rodině). V oblasti duševních onemocnění existuje řada různých příznaků, na které se lékař cíleně vyptá; zohlední přitom i tělesné, duševní a sociální vlivy.
Při prvním rozhovoru s lékařem se pacient často zmíní jen o tělesných příznacích (např. o bolestech), případně o pocitech únavy, apatičnosti apod. I ty však mohou poukazovat na depresi. V každém případě je nutné tělesné vyšetření, které lékař většinou provede již při první pacientově návštěvě.
Ke stanovení správné diagnózy může vyšetřující lékař dále pacientovi odebrat krev a odeslat ji k laboratornímu vyšetření, případně může pacienta odeslat na některé ze zobrazovacích vyšetření (CT nebo magnetická rezonance mozku, ultrazvuk cév zásobujících mozek apod.). Diagnostiku deprese usnadňují speciální dotazníky, např. dotazník podle DSM. Kromě toho je potřeba objasnit důvod vzniku deprese.
K základní orientaci může posloužit i velmi jednoduchý, krátký, ale cílený „dvouotázkový test“, při kterém má pacient odpovědět na dvě následující otázky:
- „Cítil jste se během posledního měsíce často sklíčený, smutný, deprimovaný nebo jste měl pocit beznaděje?“
- „Pociťoval jste během posledního měsíce výraznou ztrátu zájmu nebo potěšení v činnostech, které jinak děláte rád?“
Pokud pacient na obě otázky odpoví kladně, rozhodně si to zaslouží bližší pozornost.
Rozpoznáním hrozící sebevraždy můžete zachránit život
U lidí trpících depresí je zvýšené riziko, že si sami vezmou život. Proto je důležité včas rozpoznat sebevražedné úmysly a zabránit neštěstí. Rozpoznáním hrozící sebevraždy můžete člověku zachránit život!
Na koho se mohu obrátit?
Podobně jako u jiných onemocnění je velmi důležité depresi včas rozpoznat, aby mohla být potřebná léčba zahájena co možná nejdříve. V případě podezření proto neváhejte vyhledat lékaře, případně postiženého člověka citlivě upozorněte na možnou pomoc odborníka.
Pokud se cítíte sklíčeně nebo máte podezření, že trpíte depresí, můžete se obrátit na praktického lékaře, psychiatra, psychoterapeuta nebo klinického psychologa.