Počítače používáme stále více a někteří na nich trávíme celé hodiny a dny. Jenomže všeho moc škodí a při dlouhodobé práci na počítači se objevují zdravotní problémy.
Relativně nový pojem je syndrom počítačového vidění.
„Podle publikovaných studií se týká až devadesáti procent lidí, kteří tráví více než dvě až tři hodiny denně před obrazovkou počítače,“ říká Jana Mikšovská z Oční kliniky DuoVize.
Jana Mikšovská, zástupkyně primářky Oční kliniky DuoVize
Co je to syndrom počítačového vidění?
Computer Vision Syndrome – syndrom počítačového vidění je relativně nový oční syndrom, který vzniká při dlouhodobém namáhání očí při práci na počítači.
Při dlouhodobém zaostřování na obrazovku dochází k nadměrnému a nepřirozenému napětí nitroočního ciliárního svalu, který umožňuje zaostření očí na potřebnou vzdálenost.
Zároveň jsou namáhány i okohybné svaly, které udržují jednoduché binokulární vidění očí, tak aby nedocházelo k rozdvojení sledovaného obrazu. Při upřeném sledování počítačové obrazovky se snižuje frekvence mrkání a povrch oka má tendenci více osychat.
Jak člověk pozná, že trpí tímto syndromem?
Mezi nejčastější projevy patří podráždění očí – pálení, slzení, ale také naopak pocit suchých očí, pocit pásku v očích a únava očí.
Důsledkem nepřirozeného namáhání očí může dojít ke snížení schopnosti zaostřit a obraz se po určité době začne zamlžovat a rozostřovat. Někdy je možné dvojité vidění.
Oční projevy doprovází i celková únava organismu, často i bolesti krční páteře anebo hlavy. Po přerušení práce s počítačem a změně pohledové vzdálenosti dochází k rychlému odeznění většiny těchto potíží.
Hovoříme o syndromu počítačového vidění. Ale co takové telefony, televize či tablety?
Další elektronická zařízení, jako jsou telefony či tablety mohou vyvolat při delším používání stejné potíže, jako vyvolává práce s počítačem. V běžném životě ale používáme tato zařízení kratší dobu a ke zmiňovaným obtížím nedochází.
Televizní obrazovky jsou sledovány z výrazně větší vzdálenosti, než je vzdálenost počítačového monitoru. Čočka oka na větší vzdálenosti nemusí zaostřovat a také nedochází ke snížené frekvenci mrkání.
Oči tedy při sledování televize nejsou tak zatížené a namáhané jako při práci s počítačem a nevyvolávají – či pouze zřídka – syndrom počítačového vidění.
Spousta lidí v dnešní době vykonává kancelářskou práci a u počítače sedí osm hodin denně. Co byste jim doporučila?
Unaveným očím pomohou takzvané umělé slzy, které doporučuji mít po ruce v kanceláři a v případě potřeby s nimi oko zvlhčit. Dále je vhodné dodržovat pravidlo 20–20–20, tedy po dvaceti minutách práce na počítači se na dvacet vteřin dívat na předmět vzdálený dvacet stop (asi šest metrů).
A pokud má někdo dioptrickou vadu, je důležité používat správné korekční pomůcky. Špatně korigovaná dioptrická vada může totiž působit astenopické obtíže (astenopie = slabozrakost, chabozrakost, nezřetelné vidění, pozn. red.) spojené s bolestí hlavy, únavou očí a zarudnutím očí.
Proto doporučujeme nosit brýlovou korekci, která tuto refrakční vadu koriguje zvláště při náročné práci u počítače.
A pro všechny platí, že vzdálenost monitoru počítače by měla být přibližně šedesát centimetrů od očí a monitor počítače bychom měli sledovat pod úhlem patnácti až dvaceti stupňů.
Lze říci, že někdo je tímto syndromem ohrožen více? Samozřejmě vycházíme z toho, že se jedná o lidi, kteří pracují u počítače. Ale mám na mysli např. z hlediska věku, pohlaví a podobně.
Syndromem počítačového vidění jsou více ohroženi lidé, kteří mají nekvalitní slzný film, jenž nedokáže dostatečně hydratovat oční povrch. Tito lidé častěji a ve větší míře mohou pociťovat oční nepohodu při práci s počítačem.
Častěji se v tomto ohledu jedná o ženy, u kterých bývá, zejména ve vyšším věku, narušena kvalita slzného filmu. Druhou skupinou jsou lidé, kteří mají nekorigovanou oční vadu, jež se při práci s počítačem snaží usilovně doostřit.
Tento problém se týká obou pohlaví a nezáleží na věku.
Jaký názor máte na vyzařování elektromagnetického záření, tzv. blue light? Hodně se toto téma diskutuje…
Blue light je světlo o vlnové délce 415 – 445 nm, které emitují (vyzařují, vysílají, pozn. red.) obrazovky televize, displeje mobilních telefonů a podobně. Vliv tohoto světla je především na produkci melatoninu – spánkového hormonu.
Nedostatek melatoninu narušuje cirkadiální rytmus a vyvolává zejména poruchy spánku. Je zvažována i souvislost mezi blue light a vznikem šedého zákalu čočky anebo degenerativních změn sítnice.
Tato souvislost ovšem nebyla klinickými studiemi zatím ověřena.
Melatonin je někdy označován jako spánkový hormon. Z mozku se ve správném množství uvolňuje za tmy. Rušivou okolností je světlo lampičky, obrazovky monitoru, svítící kontrolky na domácí elektronice, světlo při nedokonalém zatemnění. Melatonin dává organizmu signál pro zahájení, průběh a trvání spánku. Je považován za nejlepší lék při nespavosti.
Můžete uvést nějaký případ z praxe, „perličku“, týkající se této problematiky?
Před několika lety přišel pán se zhoršeným viděním zejména při práci s počítačem. Tento pacient dlouhodobě a bez jakýchkoliv potíží používal kontaktní čočky. Po přeměření jeho dioptrické vady jsem nezjistila žádný oční problém. Ale pacient trval na tom, že se mu vidění výrazně zhoršilo.
Tak jsem ho požádala, aby mi ukázal své kontaktní čočky. Kontaktní čočky byly správně, jen pacient si zaměnil čočky stranově a na pravém oku nosil čočku pro levé oko a obráceně (Pravá a levá, rub a líc. Jak si neplést kontaktní čočky?).
Problém se zhoršeným viděním se rychle vyřešil, pacient poté žádal pouze jednu věc: „Neříkejte to, prosím, manželce!“
MUDr. Jana Mikšovská
zástupkyně primářky, laserový chirurg
Vystudovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze. Působila jako oftalmolog v oční klinice Lexum a zároveň na oční klinice VFN Karlovo náměstí v Praze. V Oční klinice DuoVize působí jako odborná oční lékařka od září 2010. Je specialistkou na léčbu refrakčních vad a šedého zákalu.
Refrakční chirurgii se věnuje od roku 1995 a během své praxe provedla více jak 3500 laserových operací. V oblasti oční mikrochirurgie se specializuje na laserovou léčbu dioptrických vad femtosekundovým laserem a excimerovým laserem všemi metodami.
Pravidelně se aktivně účastní odborných oftalmologických kongresů a seminářů. Je členkou ČLK, ČOS, ČSRKCH, ČVRS.
Čočky a počítače 1. část: Jak mohou počítače ovlivnit náš zrak?
Určitě si pamatujete, jak nás
rodiče vyháněli od televizních obrazovek, aby se nám nekazily oči. V
dnešní době se tato problematika stává opět aktuálním a stále více
diskutovaným tématem. Můžeme se setkat s řadou případů, kdy se
kvůli práci s počítačem objevil u lidí syndrom suchého oka nebo jiné
zdravotní potíže. Takto se dostáváme k otázce „mohou obrazovky
poškodit náš zrak?“ .
Bohužel, výzkumy potvrdily, že
obrazovky mohou skutečně zhoršit zdravotní stav našich očí. V dnešním
moderním světě je téměř nemožné vyhnout se kontaktu s počítačem,
televizí, telefonem nebo jakýmkoli jiným zařízením, které má obrazovku
nebo displej.
Miliony lidí tráví v zaměstnání hodiny prací na počítači
a po příchodu domů ve svém volném čase se věnují sledování televize,
prohlížení internetu v mobilu nebo se znovu posadí k počítači.
A právě
díky častému využívání zařízení s obrazovkou se syndrom suchého oka
může objevit již v raném věku! Z neustálého sledování obrazovek také
pociťujeme únavu očí nebo tzv. syndrom počítačového vidění
(CVS), který negativně ovlivňuje naši aktivitu a „vysává“ z nás
energii.
Zdraví našich očí a obrazovky
počítačů nejdou bohužel vždy ruku v ruce. Sledováním obrazovky se
naše oči rychleji unavují, protože je neustále nutíme soustředit se na
jedno stejně vzdálené místo.
Oční svaly se nejvíce namáhají tehdy,
když svůj zrak soustřeďujeme na objekty, které jsou blízko (jako
například při čtení, sledování obrazovky nebo používání mobilního
telefonu). Nicméně nejnáročnější aktivitou pro naše oči a svaly kolem
nich je právě čtení z obrazovek počítačů nebo dalších elektronických
zařízení.
Oči jsou totiž kromě zaostřování na malou vzdálenost
namáhané i zářením, které jejich obrazovky produkují. Stejné je to při
používání mobilních telefonů, kde jsou oči ještě navíc soustředěné
na malé detaily na displejích. Kromě toho, že obrazovky unavují naše oči,
zapříčiňují i jejich vysychání. Příčina je jednoduchá.
Při
soustředění se na obrazovku mrkáme mnohem méně, takže naše oči nejsou
dostatečně zvlhčovány a dochází k vysychání. Jednoduchou a velmi
účinnou pomocí jsou kapky do očí, vědomé
časté mrkání, pauzy a cvičení.
Využíváte často mobilní telefon? Trávíte
velkou část dne před televizní obrazovkou? Pracujete s počítačem? Může
se stát, že pociťujete syndrom počítačového vidění. Jaké jsou jeho
příznaky, podle kterých to lze rozpoznat? Čtěte zde: • Dvojité vidění • Rozmazané vidění • Tunelové
vidění • Červené a suché oči • Zvýšená
citlivost na světlo • Zhoršení zraku na dálku
Dlouhé hodiny práce před počítačem mohou způsobit zhoršení zraku na
dálku (tzv. krátkozrakost). Pokud již krátkozrakostí trpíte, dlouhé
hodiny strávené před počítačem dále zvyšují riziko, že se vaše oční
vada bude nadále zhoršovat.
Pokud máte problém se zrakem, je velice
důležité, abyste nosili čočky nebo brýle se správnými dioptriemi. S
denními
čočkami očím výrazně ulevíte, neboť denní čočky představují
nejzdravější a nejpohodlnější způsob nošení.
Pokud vám však vyhovují
více čtrnáctidenní
nebo měsíční
čočky, je nutné vybrat takové, ve kterých se vaše oči budou cítit
nejpohodlněji!
Obrazovky mohou kromě únavy očí
způsobit i další zdravotní problémy, protože vyzařují tzv. modré
záření.
Během dne to není vidět, ale pokud někoho uvidíte sledovat
svůj telefon nebo tablet v noci, tak celkem jasně uvidíte, že jeho tvář je
ozářena modře. Modré resp.
modrofialové záření může z dlouhodobého
hlediska způsobit vážné problémy s očima, jako například šedý zákal
nebo ztrátu zraku ve středu zorného pole.
Mimo jiné,
světlo z obrazovek elektronických přístrojů nám může přivodit problémy
se spánkem. Problémy se spaním a čas strávený u obrazovky spolu velmi
úzce souvisí.
Modré světlo, které monitor vyzařuje, vytváří iluzi, že
je denní doba, kdy bychom se měli probudit a nikoli jít spát, a tím
narušuje přirozený lidský biorytmus.
Vyvarujte se tedy zapnutému monitoru
nebo televizi v případě, že se chystáte ke spánku.
Před modrým zářením nás mohou ochránit
speciální brýle nebo filtry na obrazovce. K omezení tohoto záření ve
večerních hodinách si můžete nainstalovat noční filtr pro
počítače. Ten přizpůsobuje záření obrazovky okolním světelným
podmínkám. Vyzkoušet ho můžete zde the
tool F.lux . Filtr funguje také pro Mac, Iphone a Ipad.
Problematika počítačů a očí je dosud ne zcela prozkoumanou oblastí. Pokud
pracujete s počítačem nebo denně sledujete několik hodin televizní
obrazovku, navštěvujte pravidelně svého optika a starejte se o své oči. O
syndromu počítačového vidění nebo jiných důsledcích vám určitě více
řekne i váš oční lékař.
Syndrom počítačového vidění dokáže znepříjemnit život – Zelený zákal – otestujte své oči!
Trávit pracovní dobu dlouhým hleděním na monitor počítače je v dnešní době úplně běžné. Tento způsob práce však klade na naše oči velké nároky a může být příčinou různých nepříjemných příznaků. Jedním z nich je syndrom počítačového vidění.
Jak počítač unavuje naše oči?
Syndrom počítačového vidění je podobný například syndromu karpálního tunelu nebo dalším potížím, které jsou způsobené opakovaným namáháním jedné části těla. Stejně jako tato poškození, také tento syndrom je tím horší, čím déle danou činnost opakujeme.
Práce na počítači vyžaduje, aby naše oči neustále zaostřovaly na různou vzdálenost a velikost písmen, případně sledovaly tok textu. Často je nutné také přeostřovat z monitoru počítače na tištěné dokumenty. Všechny tyto činnosti vyžadují přesnou souhru mnoha drobných očních svalů, které se tím dost unavují.
Čtení na monitoru je navíc pro oči namáhavější než čtení tištěného textu. Na únavu očí má vliv i náš věk nebo již existující oční vada (například krátkozrakost).
Projevy jsou různé
Hlavní a nejčastější příznaky syndromu počítačového vidění jsou tyto:
- rozmazané či dvojité vidění,
- pocit suchých očí,
- zarudlé a podrážděné oči,
- bolest hlavy,
- bolest zad a krční páteře.
Jak zraku ulevit
Problémy s unavenýma očima nám může pomoci odstranit několik jednoduchých změn pracovního prostředí:
- Omezte odlesky – změňte okolní osvětlení, abyste minimalizovali lesk na monitoru. Na okně zatáhněte žaluzie nebo snižte intenzitu umělého světla.
- Upravte pozici monitoru – ideální umístění obrazovky, při kterém oči namáháte nejméně, je mírně pod úrovní zraku, asi 70 cm od obličeje. Je-li v této pozici, nemusíte zbytečně namáhat krční páteř ani oči, abyste dobře viděli. Pokud zároveň pracujete i s tištěnými materiály, umístěte je na stojánek vedle monitoru, abyste je měli co nejvíce ve svém zorném poli.
- Změňte nastavení počítače – upravte jas, kontrast a velikost písmen tak, aby pro vás byla práce co nejpohodlnější.
- Dopřejte svým očím pauzu – přibližně každých dvacet minut vzhlédněte od obrazovky a nechte oči bloudit po místnosti nebo se dívejte chvíli z okna. Střídavě zaostřujte na vzdálenější a bližší předměty.
(vek)
Zdroj: www.webmd.com
| Líbí se vám článek? | Počet hlasů: 0 |
Syndrom suchého oka: Zhoršuje ho i nošení respirátoru. Jak na beznadějné případy
Zdroj: Shutterstock
V době pandemie tráví lidé podle odborníků ještě více času u počítače než předtím. Je to i tím, že se rozmazala hranice mezi prací a odpočinkem a lidé se tak do nějaké obrazovky dívají stále více. Přispívá k tomu i skutečnost, že moc jiná zábava nebyla možná. Zhoršuje se ještě více digitální únava očí a zejména syndrom suchého oka.
Zatímco v „předepidemické době“ lidé po skončení pracovní doby vyzvedávali děti ze školy, poté obstarali nákupy nebo šli do posilovny či s přáteli do restaurace a k počítači nebo telefonům se vrátili až večer, dnes je to jinak.
Mnoho takových běžných aktivit z života odpadlo a čas strávený u počítače se tak v prostředí home office výrazně „nafouknul“.
Práce na počítači kombinovaná s odpočinkem u oblíbených seriálů a sledováním sociálních sítí znamená velkou zátěž pro zrak, která s sebou ale přináší kromě mnoha jiného také tzv. digitální únavu očí.
Nemoc 21. století
O digitální únavě očí se hovoří jako o nemoci 21. století a o problému posledního roku, který je silně ovlivněný pandemickými opatřeními.
„Celodenní práce na počítači v kombinaci s pravidelným sledováním telefonu, televize, hraním počítačových her, navíc s nedostačujícím pobytem venku má za důsledek potíže s viděním.
Pacienti si často stěžují na podráždění očí, pocit suchých očí, na obtížnější zaostřování, bolest hlavy anebo také na bolest zad a šíje,“ vyjmenovává MUDr. Silvie Zapletalová, primářka oční kliniky Lexum v Praze.
Syndrom suchého oka se projevuje pocitem suchých, unavených, červených očí, oteklých víček, pocitu písku či jiného cizího tělíska v oku, svrběním či pálením očí. „Paradoxně se syndrom suchého oka často projevuje také zvýšeným slzením, kdy slzy z oka nadměrně odcházejí slznými kanálky místo toho, aby oko zvlhčovaly,“ doplňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské Oční kliniky DuoVize.
Jak zhoršuje suché oko respirátor
Očím pomohou takzvané umělé slzy. I o jejich dlouhodobějším používání je dobré se poradit s očním lékařem. V případě větších obtíží lze implantovat do oka takzvané plugy, tedy ucpávky slzných kanálků, které zabraňují odtoku slz. A samozřejmě dbát na prevenci a udržovat v místnostech optimální vlhkost vzduchu.
Zajímavé je též zjištění, že v době pandemie covid-19 přibývá problémů se suchým okem kvůli nesprávně nasazeným ochranným pomůckám, které brání přenosu koronaviru.
Jestliže však horní okraj roušky či respirátoru nepřiléhá pod očima těsně ke kůži, vydechovaný vzduch pak míří přímo k povrchu očí.
Následkem toho se narušuje slzný film a tím pádem se rozvinou obtíže související se syndromem suchého oka.
Přirozenou tvorbu slzného filmu nenarušuje jen sledování obrazovek. Neblahý vliv na ni má také klimatizace, vítr, pobyt v přetopené místnosti, prašném, suchém či zakouřeném prostředí… Svou roli hraje ovšem také stres a u žen menopauza, vyznačující se výkyvem hormonů, které mají vliv na celou řadu tělesných změn, včetně vysychání očí.
Problémy mohou způsobit i některá onemocnění, jako jsou cukrovka, zánět očí, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění… Vliv má rovněž užívání některých léků, dlouhodobé používání očních kapek, ale také nevhodné dioptrie nebo nošení kontaktních čoček. Někdy se toto onemocnění také objevuje u lidí s různými vrozenými či získanými anomáliemi očních víček.
Z čeho jsou slzy
Řada lidí si myslí, že slzy jsou tvořeny pouze vodou. Ve skutečnosti se ovšem skládají ze tří hlavních složek: tuku (oleje), hlenu a vody. Netryskají nám pouze ve chvíli, kdy jsme smutní a pláčeme.
Ve skutečnosti mají důležitý úkol – neustále zvlhčovat povrch oka. „Slzy se rozmrkávají po oku a je to zcela zásadní pro pohodlí očí.
V okamžiku, kdy se soustředíme na práci nablízko – třeba čtení knihy – nebo velmi intenzivně pracujeme s počítačem, mrkat zapomeneme,“ vysvětluje Valešová.
Svaly ovládající oči jsou nejaktivnější ze všech svalů v těle, jedno mrknutí obvykle trvá 100 až 150 milisekund a je možné mrknout až pětkrát za sekundu! Průměrně však oči mrkají 17krát za minutu, 14280krát denně a 5,2milonkrát za rok. Když ale mluvíte, mrkáte rychleji, než když čtete nebo pracujete s počítačem. Pak člověk mrkat „zapomíná“, což způsobuje rychlejší únavu a namáhání očí.
Při jejich vysychání pak může dojít až ke vzniku drobných poškození na povrchu oka, objevit se zánět rohovky a spojivky. Paradoxem je, že právě suché oko se může projevovat nadměrným slzením, které je vyvoláno zhoršenou kvalitou slzného filmu. Ten oko nedostatečně chrání, dochází k jeho podráždění – a o to víc potom slzíte.
Nový problém naší doby – syndrom počítačového vidění
Technologický pokrok přináší neuvěřitelná nová řešení, ale i nové problémy. Internet a neustálá práce s počítačem nám umožňuje zpracovávat mnohem více informací a využívat větší počet nástrojů než kdy předtím.
To všechno ale znamená, že spoustu času trávíme před obrazovkami – u pracovních počítačů, doma u laptopů, se smartphony. Dlouhé hodiny před monitorem nám ale nepřináší mnoho dobrého.
Syndrom počítačového vidění
Skupina potíží se zrakem a očních vad, které souvisejí s nadměrným používáním počítače, je charakterizována jako syndrom počítačového vidění (Computer Vision Syndrome, CVS). Sledování monitoru počítače se od čtení tištěného textu liší a často nutí naše oči vyvíjet mnohem větší úsilí.
Zář obrazovky a odraz světla, nízký kontrast a chabá definice jsou příčinami toho, že bývá obtížné text přečíst. Způsob práce s monitorem počítače na pracovním stole a s digitálními „stránkami“ je naprosto odlišný od čtení a psaní textu na papír. Tato dodatečná zátěž může vyvolávat nebo zhoršovat oční problémy.
Projevy syndromu počítačového vidění
Zrakové problémy způsobené používáním počítače nebo zhoršující se v jeho důsledku zahrnují mimo jiné:
- Rozostřené vidění
- Suché a podrážděné oči
- Únavu očí
- Bolesti hlavy
Až budete o těchto symptomech hovořit s očním lékařem, připravte se na to, že vás podrobí komplexnímu vyšetření zjišťujícímu jasnost vidění, zaostřování zraku, postavení očí a potíže s pohybem očí.
Léčba syndromu počítačového vidění
Různé zrakové obtíže související se syndromem počítačového vidění se léčí odstraněním stresu nahromaděného v důsledku nadměrného používání počítače. Léčba a prevence pomáhají chránit a zlepšovat váš zrak.
Jak si pomoci při léčbě a prevenci syndromu počítačového vidění
Najděte si tu správnou polohu. Naše oči se přirozeně dívají dopředu a dolů. Chcete-li tomuto požadavku vyhovět, umístěte obrazovku počítače tak, aby byl její střed několik centimetrů pod úrovní očí a vzdálený od nich 50 až 70 centimetrů.
Dbejte na vhodné osvětlení. Zajistěte si dostatek světla, monitor počítače a zdroj osvětlení ale umístěte tak, aby nedocházelo ke vzniku odlesků.
Používejte monitory s antireflexní úpravou. Antireflexní filtr, který lze umístit před monitor, může snížit vznik odlesků, pokud na umístění okolních zdrojů světla máte jen minimální nebo žádný vliv.
Dělejte si přestávky a často mrkejte. Abyste předešli únavě očí, nechejte každé dvě hodiny oči na 15 minut odpočinout, a každých 20 minut jim umožněte zaostřit do jiné vzdálenosti tím, že se rozhlédnete po místnosti. Mrkání udržuje oči vlhké a snižuje možnost vzniku syndromu suchého oka.
Mějte na paměti, že vaše oči vám poskytují neocenitelné služby. Nezapomínejte tedy na odpočinek a přispějte tak ke zdraví svého zraku. Jste-li na pochybách, poraďte se se svým očním lékařem.
Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.
Celý den u počítače? Poradíme vám, jak se vyhnout problémům s očima
Každý, kdo pracuje u počítače, by měl do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20.
„Tedy po každých dvaceti minutách hledění na monitor se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům.
Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání. Podstatné je rovněž upravit osvětlení na pracovním stole a pozici monitoru,“ nabádá Lucie Valešová, primářka pražského očního centra DuoVize.
O nejčastějších chybách, které děláme při péči o zrak, čtěte zde.
Mrkání chrání oči
Lidské oko za běžných okolností za den mrkne více než 14 000krát. Mrkání je zásadní pro zachování zdraví oka a jeho průběh je zajištěn takzvaným slzným filmem, který se nachází na jeho povrchu.
„Ten se mrkáním rovnoměrně roztírá po celém povrchu oka, rohovky a spojivky a zajišťuje tak lesk, průhlednost a ve výsledku dokonalou zrakovou ostrost. Udržuje povrch oka vlhký, hladký a čistý.
Současně ale zajišťuje i výživu rohovky a chrání proti infekci,“ říká oční lékařka As. MUDr. Pavlína Skalická z 1. LF UK a VFN v Praze.
Zatímco v klidu mrkáme častěji, při soustředění se četnost mrkání snižuje. A jakmile dojde k jakékoli poruše rovnováhy, objeví se syndrom suchého oka. Pokud vás trápí suché oči, a tento problém má více jak tři miliony obyvatel, je dobré občas zavřít víčka, zamrkat nebo používat umělé slzy (vždy bez konzervantů) na svlažení povrchu oka, které odstraní pocit pálení a únavy očí.
Zraku prospívá i vhodný jídelníček obohacený o čerstvou zeleninu a ovoce a také omezení kouření. Problémy může způsobovat rovněž fakt, že v ovzduší našich domovů je omezená cirkulace vzduchu a akumulují se v něm nečistoty, které sice nejsou viditelné, nicméně mohou dráždit naše oči, zejména alergikům.
Slábne vám zrak? Nepanikařte. Více informací najdete zde.
Střídejte vzdálenosti ostření
Proč nám obrazovky dělají takové problémy? „Nebyli jsme vyvinuti na práci s počítačem, ale na běhání v lese a sbírání borůvek. Osm hodin za monitorem je obrovský výkon,“ říká MUDr. Lucie Valešová.
Přestože sledování televize nebo práce na počítači podle ní přímo nezhoršují kvalitu zraku, při dlouhodobém pohledu na monitor či displej hrozí kromě suchého oka i další oční komplikace včetně únavy očních svalů.
V době karantény se to zhoršuje v důsledku dlouhodobého sezení u počítače či televize, jež je pro naše tělo nepřirozené. Ostříme totiž nepřetržitě nablízko a chybí nám střídání pohledových vzdáleností.
„Na počítač se díváme zhruba ze 75 centimetrů, na tablet nebo mobilní telefon obvykle asi ze 30 centimetrů. Čím předměty sledujeme z bližší vzdálenosti, tím je to pro oči namáhavější.
Nejvhodnější vzdálenost držení mobilního telefonu pro naše oči je asi 40 centimetrů,“ upozorňuje Valešová.
O tom, jak zvítězit nad pálením a řezáním v očích, čtěte zde.
Proč škodí modré světlo
Pokud jde o světlo, je pro lidský organismus důležitá jak jeho intenzita, tak i barva. Většina současných elektronických zařízení, jako jsou chytré telefony, monitory počítačů, tablety a ploché televize, vyzařují vysokoenergetické modré světlo (označované zkratkou HEV). To aktivuje na oční sítnici receptory řídící bdělost.
Expozice modrého světla je proto škodlivá zejména po setmění, kdy narušuje přirozený biorytmus těla. Světlo přispívá ke zdání, že je stále den, takže buňky nedostanou „pokyn“ k přirozeným opravným procesům.
Tento fakt má neblahý vliv nejen na oči, ale také na soustředění, únavu, ale i některá onemocnění zraku. „Podle odborných výzkumů je toto světlo jednou z příčin věkem podmíněné makulární degenerace.
Modrá oblast světelného spektra může také přispívat k poškození sítnice,“ vyjmenovává primářka Valešová možné potíže.
Na nejrůznější elektronická zařízení proto existují filtry, které dokážou modré světlo eliminovat, chytré telefony zase nabízejí nastavení nočního režimu.
Přitom ale platí, že minimálně hodinu před usnutím je dobré nepoužívat žádné elektronické zařízení, aby byl váš spánek kvalitnější. Pokud u vás problémy se zrakem přetrvávají, neotálejte a vydejte se k očnímu lékaři.
Na vině totiž mohou být nevhodné brýle či kontaktní čočky nebo nekorigovaná oční vada. Nechte si proto zrak zkontrolovat odborníkem.
Autor: Alžběta Javorková