Syndrom mizejícího dvojčete – co je to, jak probíhá a jak se projevuje?

Používáme cookies. Více informací zde.

Zavři

Pomohl ti tento článek?

 / Ne

• Dvojčata
• Trojčata
• Těhotenství24
• Příznaky těhotenství105

Máš zkušenost se syndromem mizejícího dvojčete?

Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.

Napiš svou zkušenostslunicko707

•

9. únor 2018Hezký dobrý den, i já jsem si prošla syndromem mizejícího dvojčete.Nejdříve radost, když v šestém týdnu byla dvě. Mám i fotečku na památku, ale lékař mi řekl, že je malinké a nejspíš příští návštěvu bude jen jedno. Bohužel i tak se stalo a v 9. týdnu již byla jen jedna kráska/láska. Velice mě to mrzelo a dá se říci i bolelo. Při myšlence, že jsem mohla mít dvě…Když se narodila princezna, tak jsem si stále říkala, že jsem ráda, že máme ji, ale stále tam byla myšlenka i na to druhé. Několikrát jsem si poplakala.Když bylo malé ještě ani né dva a půl roku, tak přišla do mého bříška dušička/miminko. A protože pracuji s energií, mentální techniky mi nejsou cizí atd. a věřím v různé i nerůzné 🙂 , tak vím, že je to dušička onoho miminka, které mělo tehdy přijít a z jistých důvodů odešlo.Přišlo až jsem byla připravená a kdy můžu děťátku dát to, co potřebuje, zvládnu to! ;-)Pokud si to přejete, tak přijde…

Přeji krásný den

1 poděkování

zerog

•

7. únor 2018

V 9 tt na prvním utz v nemocnici mi řekli, že je tam ještě jedna dutina a buď jde o syndrom mizejícího dvojčete nebo o hematom. Mrzelo mě to, těhu příznaky jsem měla tak nějak normální a běžně silné, nenapadlo by mě to.

Chvíli před utz jeden den cesta do Prahy, blbě jsem se najedla a vyspala, pak brzy ráno zpět a v práci do terénu, blbé počasí a lehla jsem se zimnicí, čili hodně podobné jak tu píšete, lehčí viróza. Špinění ne. Tím se to možná rozhodlo, ale utz byl až pak.

Z IVF to nebylo a v rodině nemáme dvojčata, ale má matka měla být z dvojčat a skutečně se celý život cítí osamělá a opuštěná ač má starší sestru. A náš syn má zase mladšího bratra, ale je takový komplikovaný, třeba taky někoho postrádá. Kdo ví… 🙂

0 poděkování

tynka07

•

4. únor 2018Též se přidávám ke zkušenostem. Není to dávno, kdy mi v 8tt bylo sděleno, že máme jeden plod v pořádku a druhý je strašně malý a nejspíš se neudrží. Nechali mne až 5 týdnů čekat. Nehorázná doba, kdy jsem jen rozjímala, jestli se druhátko udrží, nebo ne. Nemohla jsem spát, pořád se mi o tom zdálo. Čím se to blížilo, tím horší to bylo. Nejhorší je, že jsem ani nevěděla (ani jeden z nás), jak to chceme.Cca v 11tt jsem špinila (stres, namahá) a pomalu se s dvojčátkem rozloučila.Jen díky tomu se mi to v hlavě trošku srovnalo a asi i tím, že jsem cítila, jak jsem o to druhé přišla, tak jsme uznali, že jedno stačí. V 13tt na 1sonu byl už vidět jen jeden plod, který byl díkybohu zdravý.Věřím, že mrňátko bude mít po celý život svého strážného andílka. ????????????

Momentálně jsem v 17tt a naplno si prtě užívám. ???? Ale nikdy bych to už nechtěla zažít. 🙁

1 poděkování

bartijana

•

24. led 2018

Taky přidávám svou zkušenost. V 8. týdnu 2 vàčky, čekáte dvojčata. Po 7 letech snažení jsme se konečně s manželem dočkali pozitivní zprávy, syn bude mítsourozence a hned 2. Za týden jsem chytla virozu, trochu jsem zašpinila, ale jen trošičku jednorázově. Za týden v 10. týdnu už byl jen jeden plod.

Divný pocit ve mně zůstal dodnes. A to ani nemluvím, jak jsem se celé těhotenství bála o druhého prcka. Dnes je mu 5 let a máme ještě jednu cácorku, takový malinký zázrak, přišel za dva roky po druhém synovi. Říkám zázrak – neplánovaný těhotenství ????.

Ale ta otázka, kdo byl ten prcíček, co mi odešel, zůstává.

1 poděkování

tb88

•

3. lis 2014To, že čekáme dvojčata nebo spíš čekali, jsme se bohužel nebo možná bohudík dozvěděli až po odchodu jednoho z nich. Na začátku těhotenství jsem začala špinit a následně lehce krvácet. Paní doktorka mi po prohlídce sdělila, že u mě došlo k tzv. syndromu mizejícího dvojčete. To, že jsme čekali původně dvojčátka jsme nevěděli a tak bylo možná snažší se s tím vyrovnat. Prostě jsem si řekla, že u druhého miminka asi nebylo něco v pořádku a tak to vyřešila příroda za nás.

Někdy se ale neubráním myšlenkám, jak by to naše druhé miminko asi vypadalo a jestli by to byl kluk nebo holčička… To už se bohužel nikdy nedozvím… Jsem ale moc a moc šťastná za to, že se nám narodila zdravá a krásná holčička.

2 poděkování

safira.b

•

8. led 2014Druhé těhotenství bylo plánované a chtěné. Tak nějak jsem tušila, že jsem těhotná, těhotenstký test to jen potvrdil, ale na to, že jsem měla dostat MS až za týden, byla čárka velmi silná. Asi za dva dny po zjištění těhotenství jsem začala silně krvácet – žádné špinění, ale krev. Tak jsem si myslela, že z toho nic nebude. Ale krvácela jsem jenom jeden den. Další testy byly stále pozitivní tak jsem se objednala k dr. Dle doktora krásné těhotenství asi 7tt. Jenže v noci jsem opět začala krvácet. Tak jsem si řekla, že z toho opět nic nebude a ráno šla znovu na kontrolu k doktorovi. Byl překvapený, že tak pěkně založné těhotenství a krvácím. Udělal opět UTZ a po větším pátrání našel zdroj. Druhé vajíčko. Pan doktor řekl, že nemá pěkný obal a že z toho nic nebude tedy syndrom mizejícího dvojčete.Doporučil klid na lůžku a že do týdne by se mělo embryo vstřebat. Jenže nevolnosti stále neopadaly a mě bylo hrozně zle. Za týden jsem šla na kontrolu s tím, že je vše v pořádku a ono bylo, ale jinak než jsem čekala. Při kontrolním UTZ pan dr. říká. že jedno srdíčko bije rozměr plodového váčku a druhé miminko taky. Jedno stáří 9tt a druhé stáří 7tt. S úsměvem na tváři mi oznámil, že přece jen budou dvojčátka.

No, já mohu říct, za sebe, že jsem to obrečela! Doma jedno rok a půl staré dítě a dvojčata do toho. Ale asi to tak mělo být a my se měli stát rodiči dvojčátek.

1 poděkování

hlavinka

•

5. led 2014Že čekáme dvojčata, jsem tak nějak tušila od začátku. Ale neměla jsem to potvrzené. Což bylo štěstí v neštěstí. Lékařka buď byla nemocná nebo jim nefungovali počítače a nebo netekla voda, a tak jsem měla návštěvu lékaře 3x zrušenou a potvrzení těhotenství jsem absolvovala až ve 13. týdnu.Pár dní předtím jsem špinila. Ale nebrala jsem to nijak vážně, neboť i s první dcerkou jsem kolem 10. týdne špinila a nic se nestalo. Nicméně už jsem se na vyšetření těšila.Paní doktorka mi ukázala ultrazvuk a říká: bije tam jedno srdíčko, ale tady je druhá bublinka prázdná, to bylo asi to špinění, druhé miminko odešlo.

Ano, byl to šok, byli jsme kvůli tomu s mužem smutní, ale nakonec to vlastně byl zázrak, že jsme se to dozvěděli takhle pozdě.

Ušetřili jsme si starosti typu – co budeme dělat, 3 děti? Kam je dáme? Čím je budeme vozit a jak to zvládnu? A taky jsme se nijak samozřejmě netěšili na 2 miminka, nevymýšleli jsme 2 jména.

Manžel jen nechápal, jak jsem mohla tušit, že čekáme dvojčata a taky, že jsem těhotná, když to jsem mu to řekla ještě asi 2 dny před případným příchodem menstruace. Ale intuice mne nezklamala, prostě jsem to věděla. (Bohužel, od té doby se již intuice nedostavila).

1 poděkování

Obecně o dvojčatech

Ještě před dvaceti lety se rodila na 100 porodů jedna dvojčata. V současné době se počet narozených dvojčat zdvojnásobil (1:50). Důvodem je převážně hormonální léčba, asistovaná reprodukce, ale také otěhotnění do půl roku po vysazení antikoncepce.

Dvojčata mohou být jednovaječná nebo dvojvaječná.

Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho zralého vajíčka jednou spermií. Zárodečná buňka se rozdělí na dvě – dvojčata jsou vždy stejného pohlaví a mají stejný genetický základ (stejnou konstituci, krevní skupinu, atd.). Jednovaječných dvojčat je 25%  z celkového počtu dvojčat.

I u jednovaječných dvojčat můžeme najít  zákonité odlišnosti.

Pokud se vajíčko rozdělí do 3 dnů po oplodnění, každý zárodek má svou vlastní placentu i obě plodové blány, podobně jako je tomu u dvojvaječných dvojčat, ale jejich genetická výbava je, narozdíl od dvojvaječných dvojčat, shodná.

Dojde-li k rozdělení rýhujícího se vajíčka mezi třetím a sedmým dnem od početí (tedy v době, kdy se vajíčko uhnízďuje v děložní sliznici), mají oba zárodky pouze jednu placentu a jeden vnější plodový obal, ale dvě vnitřní plodové blány. Takto vzniká většina jednovaječných dvojčat.

Nejvzácnějším případem (asi 1% všech jednovaječných dvojčat) je rozdělení oplozeného vajíčka mezi osmým a dvanáctým dnem. Takováto dvojčata mají jednu společnou placentu a vyvíjejí se v jedné společné dutině plodového vejce (nejsou oddělena žádnou plodovou blánou).

Dojde-li k rozdělení zárodku po 13 dni od početí (je to asi v 1% všech jednovaječných dvojčat), nemůže již dojít k úplnému rozdělení a vznikají tak dvě částečně srostlé bytosti, tzv. siamská dvojčata.

Název siamská dvojčata pochází od dvou bratrů, Enga a Changa (v překladu levý a pravý), kteří se narodili roku 1811 v Thajsku (dříve nazývaném Siam). Nejčastěji bývají siamská dvojčata spojena v oblasti hrudníku, nejvzácnější je spojení v oblasti hlavy.

Zajímavé je, že se jako siamská dvojčata častěji rodí dívky.

Přestože těhotenství siamských dvojčat se díky pokročilé technice dá včas zjistit a vyvolat tak umělé přerušení těhotenství (často dochází u takovýchto případů i k samovolnému potratu), lze se i dnes s takovýmito případy setkat.  Některá siamská dvojčata se dají chirurgicky oddělit.

Zajímavé je, že počet jednovaječných dvojčat je poměrně neměnný, zatímco dvojvaječná dvojčata se nejméně rodí v Asii a nejvíce v Africe.

Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček (která dozrála v jednom či obou vaječnících) dvěma spermiemi. Zvláštním, a ne tak častým, případem vzniku dvojvaječných dvojčat je tzv. dodatečné oplodnění.

Znamená to, že jedno již oplozené vajíčko se začíná uhnizďovat a přesto dojde k další ovulaci, při které může být i toto druhé zralé vajíčko oplodněno (tím dojde k početí dvou jedinců v různých fázích menstruačního cyklu, nebo dokonce během dvou cyklů).

Přestože se pak dvojčata narodí v jeden den, je jedno z dvojčat vlastně o několik dní či týdnů starší než druhé.

Každé dvojče má svou vlastní placentu i obě plodové blány, každé si nese svou vlastní odlišnou genetickou výbavu, tato dvojčata tudíž mohou být i různého pohlaví. Dvojvaječná dvojčata se na ultrazvukovém vyšetření dají rozpoznat už okolo 6. týdne těhotenství (jednovaječná o něco později).

Zajímavé je, že počet jednovaječných dvojčat je poměrně neměnný, zatímco dvojvaječná dvojčata se nejméně rodí v Asii a nejvíce v Africe.

Jistě není bez zajímavosti, že díky moderním diagnostickým metodám (zejména díky včasným ultrazvukovým vyšetřením) se zjistilo, že až jedna třetina dvojčetných těhotenství se v průběhu prvních třech měsíců změní na  těhotenství jednoplodová. Tento jev se nazývá syndrom mizejícího dvojčete.

Odumřelý plod může odejít při slabém krvácení, je vstřebán placentou (vývoj přežívajícího plodu tím není nikterak narušen) nebo jej vstřebá přežívající plod (paradoxně tak může dojít k tomu, že člověk bez větších zdravotních problémů nosí odumřelý zárodek svého dvojčete na nějakém z vnitřních orgánů, nebo že člověk má tři ledviny jako pozůstatek svého dvojčete).

Každé vícečetné těhotenství je považováno za rizikové.

Je to vcelku logické, protože  organismus ženy je zatěžován dvojnásobně (nebo vícenásobně, dle počtu plodů) – zejména její děloha, ale i  srdce a celý oběhový systém, játra, ledviny, cévy dolních končetin.

Vždyť je naprosto běžné, že žena čekající dvojčata přibere kolem dvaceti kilogramů, někdy i víc (dvojčátka před porodem váží dohromady asi 6kg, více než jeden kilogram připadne na placentu, asi kilogram činí plodová voda a sama maminka přibere 8-10kg)!

Vícečetné těhotenství  s sebou přináší i větší nebezpečí vzniku různých těhotenských problémů (např. těžší formy těhotenského zvracení, anémie, krvácení, vysoký tlak, větší množství plodové vody, potrat), a proto vyžaduje i zvýšený lékařský dohled (zejména pokud jde o jednovaječná dvojčata) a často i preventivní hospitalizaci minimálně ke konci těhotenství.

Důležité proto je včasné rozpoznání vícečetného těhotenství. Přestože se žena může cítit úplně v pořádku, bez problémů a některá lékařská opatření jí připadají zbytečná, jakékoliv riskování a hrdinství naprosto nejsou na místě. Určitě stojí za to podstoupit nějaké to vlastní “nepohodlí” (př. hospitalizace, steh – při zkracování děložního hrdla, indikovaný císařský řez, apod.

) v zájmu zdraví očekávaných dvojčátek. Jistě, někdy může jít jen o jisté “pojištění” případných možných problémů (které se zdravé ženě mohou zdát zbytečné), ale nikdy nevíte, co se může stát… Každopádně by maminka měla zůstat v pracovní neschopnosti v klidu doma (nejpozději od 20.

týdne těhotenství!), i když nepociťuje žádné potíže Nerada bych budoucí maminky strašila, ale máme v Klubu dvojčat a vícečat dost maminek, kterým včasná (a zdánlivě bezdůvodná) hospitalizace děti zachránila – byly včas pod lékařskou kontrolou, přišlo se na neočekávané problémy dětí v bříšku, mohly být ihned převezeny na porodní sál, atd.

V této kapitole bych proto chtěla zmínit možná rizika spojená s vícečetným těhotenstvím, která si některé maminky ani neuvědomují a lékaři nám, přiznejme si, většinou mnoho neřeknou.

Největším rizikem vícečetného těhotenství je předčasný porod. Zkušenosti sice dokazují, že pro dvojčata je příznivější těhotenství trvající 37 – 38 týdnů (jednoplodové těhotenství trvá 40 týdnů), přesto až 50% všech dvojčetných těhotenství končí před 37. týdnem (tedy v osmém měsíci). Porody v období mezi 26. – 37.

týdnem těhotenství jsou u dvojčat až 10x častější než u samostatně narozených dětí. Při předčasném porodu hrozí u narozených dvojčat nebezpečí dýchacích a neurologických komplikací. Naopak dvojčatům narozeným po 38.

týdnu hrozí to, že placenta, která je již “opotřebovaná”, nebude mít dostatečnou schopnost výměny kyslíku a kysličníku uhličitého.

Důsledkem předčasných porodů je nízká porodní hmotnost, se kterou úzce souvisí nebezpečí novorozeneckého úmrtí i vyšší riziko poškození v době kolem porodu. Za dítě s nízkou porodní hmotností je považováno to, jehož hmotnost po porodu je nižší než 2 500 g.

Jelikož se udává průměrná porodní hmotnost u dvojčat asi 2,4 kg (u dětí jednotlivě narozených je to 3,5 kg), je to již samo o sobě jistým varovným signálem.

Díky moderní technice i zkušenostem lékařů se v současné době daří zachraňovat, již celkem úspěšně, i děti s porodní hmotností nižší než 1000 g, přesto jsou tyto děti vystaveny obrovskému riziku různých poškození a nákaz a dlouhodobému pobytu na jednotkách intenzivní péče.

Příčinou nízké porodní hmotnosti může být i opoždění nitroděložního růstu. To nastává nejčastěji v posledních třech měsících těhotenství a může se týkat jednoho nebo obou dvojčat.

Příčiny tohoto opožděného růstu plodu v matčině děloze nejsou zcela známy, nejčastěji se udává, že jde o omezení příjmu živin z matčina těla. Při důsledném sledování ženy čekající dvojčata se, díky ultrazvuku, na podobné opoždění ve vývoji přijde záhy.

Maminka pak chodí častěji na ultrazvuková vyšetření a v případě větších problémů jsou lékaři připraveni provést předčasný porod.

Dalším důvodem nízké porodní hmotnosti může být transfúzní syndrom, který postihuje pouze jednovaječná dvojčata, která se vyvíjejí v jednom společném plodovém obalu s jednou palcentou. V takovémto případě se narodí sice jednovaječná, ale zcela rozdílná dvojčata.

Jedno je malé a bledé, druhé je velké, červené, s různými otoky a někdy má i zvětšené vnitřní orgány. Je to způsobeno nestejnoměrným přísunem živin v době těhotenství, který je důsledkem propojení oběhových systémů obou plodů (přes společnou placentu). Jedno z dvojčat tak zásobuje krví druhé a samo se stává chudokrevným a podvyživeným.

Největším nebezpečím při pozdním odhalení transfúzního syndromu je smrt tohoto plodu v matčině děloze.

Stejně jako je každé vícečetné těhotenství rizikové, je i porod dvojčat rizikový a nebezpečí úmrtí je až 4x větší než u porodu jednoho dítěte. Proto by každý porod dvojčat měl proběhnout v dobře vybavené porodnici.

Zejména z důvodu předčasných porodů je nutné, aby i novorozenecké oddělení bylo náležitě zařízené pro příjem dvojčat s nízkou a velmi nízkou porodní hmotností, tedy aby bylo vybaveno jednotkou intenzivní péče.

Lékaři již vědí (a v případě předem zjištěných komplikací i praktikují), že pro maminku i děti, o kterých se ví, že budou po narození potřebovat speciální péči, je lepší, aby se narodila v tom zdravotnickém zařízení, které je pro narození nedonošenců vybaveno jak přístrojově, tak i zkušenostmi lékařů, než aby se narodila v nejbližší porodnici a následně byla v inkubátorech převážena na specializovaná pracoviště, což vždy znamená určité riziko. Pokud nejsou děti po porodu od matky odděleny, má to na ně (i na matku) vždy pozitivní vliv a nepodstupují rizika, která se mohou vyskytnout při tomto převozu.

Bylo by vhodné, aby maminka byla předem připravena na výskyt některých komplikací a byla seznámena s možnostmi jejich řešení (např. nutnost vyvolání porodu, vedení porodu císařským řezem, apod.).

Způsob vedení porodu dvojčat se v různých porodnicích liší. Některé porodnice dávají přednost normálnímu porodu před císařským řezem, jiné, z důvodu velkého nebezpečí pro druhé dvojče (dvojče B), praktikují císařský řez u složitějších případů automaticky.

Rozhodnutí o způsobu porodu musí jednoznačně učinit lékař (popřípadě lékařský tým), nemá smysl snažit se prosadit svůj názor za každou cenu.

Je samozřejmě dobré, pokud vás lékař včas seznámí s tím, jakým způsobem porod povede, ale někdy může rozhodnutí o provedení císařského řezu padnout až v průběhu porodu.

Normální porod se volí téměř vždy, pokud je v termínu a obě dvojčata jsou hlavičkami dolů (až 45% případů). Takovýto porod může probíhat buď spontánně nebo je vyvolán uměle (v případě např. vysokého tlaku, mírně opožděného nitroděložního vývoje jednoho z dvojčat nebo rozhodne-li lékař o ukončení těhotenství v optimálním termínu mezi 38. – 39. týdnem).

V průběhu porodu je monitorována srdeční činnost obou dvojčat (v některých porodnicích již mají i monitorovací přístroje, které na jednom grafu zaznamenávají srdeční činnost obou dětí, čímž je vyloučena záměna údajů). Průběh porodu prvního dvojčete je prakticky stejný jako u “mono”dítěte.

Druhé dvojče se narodí obvykle 8 až 10 minut po prvním, nemělo by se však narodit po více než 20 minutách. Druhorozené dvojče je totiž více ohroženo nedostatkem kyslíku, neboť prochází dvakrát intenzivními děložními stahy (a při delším intervalu mezi narozením obou dětí je navíc vystaveno stahování dělohy, které nastává po porodu prvního dvojčete).

Prvorozené dvojče zase může být ohroženo krvácením do mozku (z důvodu silnějšího tlaku na hlavičku).

Císařský řez volí lékaři vždy, když je jedno z dvojčat v příčné poloze, když je první dvojče v poloze koncem pánevním a druhé hlavičkou dolů nebo když vykazuje jedno z dvojčat příznaky vážného opoždění nitroděložního vývoje. Další případy, které většinou končí císařským řezem (avšak není to pravidlo), jsou například zjizvená děloha, předčasný porod, porod obou dvojčat koncem pánevním.

Porod císařským řezem může probíhat buď v celkové anestezii (maminka tedy celý porod prospí) nebo v epidurální anestezii (maminka je při vědomí, má jen znecitlivěnou dolní polovinu těla).

Hlavním přínosem tohoto způsobu znecitlivění pro maminku je, že může vnímat narození svých dětí, může je vidět ihned po porodu, může děti (pokud jsou zdravé a umožňuje-li to daná porodnice) hned na sále přiložit k prsům, což stimuluje tvorbu mléka. Matka není ohrožena pooperačními komplikacemi souvisejícími s klasickou anestezií (zvracení po narkóze apod.).

Porod nemusí probíhat v takovém tempu jako při klasickém uspání, protože nehrozí přechod anestetik do krve dětí. Také hojení jizvy po císařském řezu probíhá lépe a rychleji.

Dvojčata (ale i trojčata) se dají velice úspěšně a dlouho kojit, ač ne každá porodnice maminky s dvojčaty kojení učí.

Nejlépe je naučit se (i svá dvojčata) kojit najednou, ušetří se tím spousta času (a i ze zdravotních důvodů se společné kojení doporučuje – rychleji se zavinuje děloha, tvoří se více prolaktinu).

Jde jen o to, aby se maminka nebála, věřila si a našla si polohu pro kojení, která jí nejlépe vyhovuje (velmi dobrým pomocníkem je kojící polštář).

Nejpohodlnější polohu si maminka většinou najdete metodou pokusu a omylu. V úvahu je třeba vzít i to, čemu dávají přednost dnost děti samotné : některé jsou spokojené, když jsou ovinuté kolem sebe, jiné protestují.

Nejčastější polohy pro kojení dvojčat jsou –boční fotbalové držení (do klína lze dát na podložení rukou polštář a hlavičky dětí se drží v dlaních u prsou, nožky směřuj od sebe vlevo a vpravo), poloha do kříže (na polštáři nebo područkami křesla podložených předloktích spočívají hlavičkydětí, jejich nožky směřují k sobě, matce do klína) nebo paralelní tandemová poloha (u větších miminek – obě děti směřují obličejem na jednu stranu a sedí každé na jednom stehně matky, jakoby za sebou). Časem žena vypozorujete vhodnou polohu, která vyhovuje jí i dětem.

Vícečetné těhotenství – porod dvojčat. MUDr. Denisa Doubková

Ve zkratce pro tatínky

1.Co je to vícečetné těhotenství?

Jedná se o stav, kdy se v děloze současně vyvíjí a posléze i rodí více plodů. Může se jednat o dvojčata (gemini), trojčata (trigemini), atd.

Výskyt dvojčat a trojčat je přibližně 1:80/2, ale počet vícečetných těhotenství v současné době značně stoupá díky metodám umělého oplodnění. Vícečetné těhotenství je vázané geneticky (přenos přes ženskou linii) a rasově podmíněné, tzn.

že se dvojčata častěji rodí černochům a naopak nejméně asijským rasám. U ženy, která už porodila dvojčata, je 10x vyšší pravděpodobnost, že opět bude mít vícečetné těhotenství.

2. Jak může dojít ke vzniku vícečetného těhotenství?

Je to dáno oplodněním jednoho nebo více vajíček jednou nebo více spermiemi. Jednovaječná dvojčata vzniknou oplodněním jednoho vajíčka jednou spermií. Oplozená buňka či embryo se na začátku svého vývoje rozdělí na dvě části, ze kterých se vyvíjejí dva samostatné plody.

Tyto dvojčata jsou stejného pohlaví, jsou nápadně podobná a mají i velmi podobné duševní vlastnosti a schopnosti. Dvouvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěmi odlišnými spermiemi.

Mohou, ale nemusí být stejného pohlaví a nejsou tak fyzicky a psychicky nápadně podobná jako jednovaječná dvojčata.

3. Jak se dále dělí jednovaječná dvojčata?

Podle toho, kdy dojde k rozdělení zárodku, mají později 2 plody společné plodové blány, ve kterých se nacházejí a placentu, ze které jsou vyživované. Pokud se embryo rozdělí hned na začátku, již kolem 3. dne po oplodnění, vznikají tzv.

gemini biamniales bichoriales, tzn. že mají každé svou vlastní placentu i plodové blány a tedy vypadají jako dvojvaječná dvojčata. To však nebývá velmi časté. Mnohem častěji dojde k rozdělení embrya až později, mezi 4. – 8.

dnem, tehdy mají společnou placentu, ale každý plod má své vlastní plodové obaly (gemini biamniales monochoriales). Při rozdělení embrya po 9.

dni od oplození mají plody společnou placentu i plodové obaly a vyvíjejí se v jedné dutině v děloze (gemini monoamniales monochoriales).

4. Co jsou to siamská dvojčata?

Velmi raritním problémem mohou být srostlá (siamská) dvojčata, která vznikají neúplným rozdělením embrya. Jsou to tedy jednovaječná dvojčata.

5. Který typ dvojčat se vyskytuje nejčastěji?

Nejčastěji se vyskytují dvouvaječná dvojčata, přibližně 3-4 krát častěji než jednovaječná.

6. Jak vznikají dvouvaječná dvojčata?

Dvouvaječná dvojčata vznikají, pokud v současné době dojde k uvolnění vajíček v každém vaječníku, nebo v jednom vaječníku dozrávají dvě vajíčka, nebo v jednom vaječníku dozrálo dvoujaderné vajíčko. Plody vznikají ze samostatných buněk, mají proto každý svou vlastní placentu a plodové obaly. Nazývají se gemini biamniales bichoriales.

7. Jak je možné zjistit, že žena čeká dvojčata?

Od 6. týdne těhotenství, tzn. přibližně 25 – 30 dní po oplodnění lze zjistit vícečetné těhotenství ultrazvukem. Odlišení jedno a dvouvaječných dvojčat je nejlépe možné do konce I. trimestru.

  Vícečetné těhotenství lze ale zjistit i při vyšetření hormonálních hladin, konkrétně těhotenského hormonu hCG, kterého hodnoty jsou podle počtu plodů násobně větší než u jednočetného těhotenství.  Při zevním gynekologickém vyšetření je patrna nadměrná velikost dělohy.

Poslechem ozev zaznamenáme v pozdějším stádiu těhotenství dvoje srdeční ozvy.

8. Je průběh těhotenství stejný u dvojčetné i jednočetné gravidity?

Děloha i anatomické poměry u ženy jsou přizpůsobeny pro vývoj jednoho plodu, proto je  vícečetné těhotenství spojeno s větší zátěží pro ženu s možnými komplikacemi pro matku i pro plody. Tato těhotenství jsou vedena jako riziková.

Častěji dochází k nadměrnému těhotenskému zvracení, potratům či předčasným porodům, preeklampsii (těhotenská nemoc spojena s vysokým tlakem, otoky a odpady bílkovin v moči). Nadměrně zvětšená děloha vede k tlaku na bránici a následným zažívacím i dechovým potížím. Páteř se zvýšeně prohýbá a je velmi namáhána, což vede k bolestem zad.

Tlakem velké dělohy na cévy v malé pánvi vznikají ve větší míře otoky dolních končetin, zevního genitálu i malé pánve a křečové žíly.

9. Co je to syndrom mizejícího dvojčete?

Je to zánik jednoho dvojčete v prvních 12 týdnech těhotenství. Vzniká nejčastěji špatným uhnízděním jednoho plodu.

Dochází tak ke samovolnému potratu, který se projevuje špiněním, bolestmi v podbřišku. Někdy k potratu nedochází, mrtvý plod zůstává v děloze, kde se postupně zmenšuje a stlačuje (mumifikuje).

Stávající plod se dále vyvíjí a většinou končí úspěšným porodem.

10. Proč je u vícečetného těhotenství větší riziko předčasného porodu?

Hlavní příčinou předčasného porodu u dvojčat je nadměrné roztažení dělohy, které vede k její dráždivosti a následně ke zkracování porodních cest a otevírání děložního hrdla. To je možné ovlivnit pravidelnými kontrolami děložního hrdla, a včasnou hospitalizací. Dvojčata se rodí průměrně ve 37. týdnu těhotenství, trojčata ve 33. týdnu těhotenství.

11. Jaké jsou další komplikace dvojčetného těhotenství?

Závažnou komplikací u vícečetného těhotenství je asymetrický růst. Dvojčata i za normálních okolností mohou mít různou velikost, ale v určitých případech se tato rozdílnost může velmi prohloubit. Toto postihuje zejména jednovaječná dvojčata, která mají společnou placentu.

V placentě mohou vzniknout spojky mezi cévami, které vedou k tomu, že jeden plod si odebírá na úkor toho druhého více krve a a živin. Takto jsou potom ohroženy oba plody, protože jeden plod strádá a druhý plod, který dostává více krve, není schopen toto množství zpracovat a vypořádat se s ním.

Tomuto stavu říkáme twin-to-twin transfuze. Projevy nejsou do 20. – 30. týdne většinou patrné. Později dvojče – dárce neprospívá, má mnohem menší váhu, než odpovídá pro daný týden těhotenství, má málo plodové vody a jeho celkový stav se zhoršuje.

Naproti tomu plod – příjemce je větší, má velké množství plodové vody a později se jeho stav také zhoršuje. Menší, více ohrožený plod může odumřít. Abychom zachytili tento stav, jsou potřebné časté ultrazvukové kontroly obou plodů. V případě zjištění twin-to-twin transfuze lze provést laserem vypálení spojek cév v placentě.

Částečně uleví i odsátí určitého množství plodové vody u plodu, který jí má mnoho. Při zhoršení stavu plodů je nutno těhotenství ukončit.

Nerovnoměrný růst plodů může nastat i u dvouvaječných dvojčat. Nejčastější příčinou je nedostatečná funkce placenty jednoho plodu, která vede k tomu, že tento plod zaostává v růstu. Je potřebné pravidelné sledování funkce placenty ultrazvukem a kardiotokografem (vyšetření srdeční frekvence plodů).

Raritní variantou jednovaječných dvojčat jsou gemini monoamniales monochoriales. Mají jednu společnou placentu a nacházejí se v jedné dutině. Tady hrozí zamotání pupečníků s následnou smrtí plodů. Taková dvojčata musí být bedlivě sledována za hospitalizace a těhotenství včas ukončeno. Rodí se většinou velmi předčasně.

12. Je možné rodit přirozeně u vícečetného těhotenství?

Plody mohou být v děloze uloženy v různých kombinacích poloh. Rozhodnutí o způsobu vedení porodu závisí na délce těhotenství, uložení plodů i na zkušenosti porodníka. Pokud první plod naléhá na porodní cesty hlavičkou, je obecně možné porod vést přirozeně (vaginálně).

Při ostatních variantách naléhání prvního plodu a při troj- a víceplodovém těhotenství je doporučeno ukončit těhotenství císařským řezem. Vzácnou komplikací přirozeného porodu dvojčat je tzv. kolize dvojčat, kdy první dvojče je v poloze podélné koncem pánevním a druhé dvojče v poloze podélné hlavičkou.

Při mechanismu porodu může dojít k jejich zaklínění bradičkami. Při této poloze plodů se vždy provádí císařský řez.

13. Jaké mohou být výhody a komplikace přirozeného porodu dvojčat?

Oba plody bývají menší než plod u jednočetného těhotenství, takže nepoměr mezi velikostí hlaviček a pánví bývá raritní. Na druhou stranu, v důsledku nadměrného roztažení dělohy může někdy docházet k její oslabené funkci během porodu i po něm. Někdy je proto potřebné stahování dělohy (kontrakce) posílit.

Po porodu nedostatečně stažená děloha může vést k většímu poporodnímu krvácení. Během přirozeného porodu je více ohrožený druhý plod. Po porodu prvního plodu se děloha částečně stáhne, to vede ke zhoršení průtoku krve a živin druhému plodu, kterému v tuto chvíli může chybět kyslík.

Proto intenzivně sledujeme ještě neporozený plod a aktivně přistupujeme k jeho porodu.

Nejčastěji se při vícečetném těhotenství setkáváme v děloze s dvojvaječnými dvojčaty. Jednovaječná vznikají oplozením jednoho vajíčka jednou spermií a následným rozdělením na dva samostatné plody se stejnou genetickou výbavou, jsou si podobná.

U dvojvaječných jsou oplozena dvě vajíčka nebo vajíčko se dvěma jádry každé svou „vlastní“ spermií. Genetická výbava nebo podoba odpovídá u těchto dětí situaci jako u dvou sourozenců. To, že maminka čeká dvojčata je na ultrazvuku vidět zhruba od 6.

týdne těhotenství. JM

Autor: MUDr. Denisa Doubková

Diskuze » Poradna »

Vícečetné těhotenství. Na co si dát pozor, když čekáte dvojčata?

Pokud čekáte dvojčátka, určitě oceníte vyčerpávající přehled informací, které s vícečetným těhotenstvím souvisejí. Dozvíte se, jak probíhá těhotenství a porod, proč se mohou plody vyvíjet asymetricky nebo jaké jsou nejčastější druhy dvojčat. Vícečetné těhotenství má mnoho specifik.

Vícečetné těhotenství

Vícečetné těhotenství je stav, kdy se v děloze vyvíjí více plodů najednou. Může se jednat o dvojčata (gemini), trojčata (trigemini) a ojediněle i více. Každé zhruba 50. mamince se narodí dvojčata. Oproti tomu trojčat či vícerčat se rodí ročně pouze několik.

Počet vícečetných těhotenství v současné době značně stoupá díky metodám umělého oplodnění. Je to dáno hlavně tím, že mnoho párů posouvá založení rodiny až za hranici dosažení 30 let, kdy se vyhlídky na přirozené oplodnění snižují.

Pomocí reprodukční medicíny je do dělohy budoucí matky vloženo více oplodněných vajíček najednou, a pravděpodobnost vícečetného těhotenství se tak zvyšuje.

Vícečetné těhotenství – co jste možná nevěděli?

Vícečetné těhotenství je vázané geneticky (přenos přes ženskou linii). U ženy, která už porodila dvojčata, existuje až 10x vyšší pravděpodobnost, že opět bude mít vícečetné těhotenství. Zajímavé také je, že se dvojčata častěji rodí černochům a nejméně asijským rasám.

Jak dochází ke vzniku vícečetného těhotenství přirozenou cestou?

Vícečetné těhotenství vzniká oplodněním jednoho nebo více vajíček jednou nebo více spermiemi.

Jak správně vybrat kočárek

Jednovaječná dvojčata

Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho vajíčka jednou spermií. Oplozená buňka či embryo se na začátku svého vývoje rozdělí na dvě části, ze kterých se vyvíjejí dva samostatné plody.

Tyto dvojčata jsou stejného pohlaví, jsou nápadně podobná a mají i velmi podobné duševní vlastnosti a schopnosti.

Podle toho, kdy dojde k rozdělení zárodku, mají později 2 plody společné plodové blány, ve kterých se nacházejí a placentu, ze které jsou vyživované.

Druhy jednovaječných dvojčat

Pokud se embryo rozdělí hned na začátku, již kolem 3. dne po oplodnění, vznikají tzv. gemini biamniales bichoriales, tzn. že mají každé svou vlastní placentu i plodové blány. To však nebývá velmi časté. Mnohem častěji dochází k rozdělení embrya až později, mezi 4. – 8. dnem.

Gemini biamniales monochoriales mají společnou placentu, ale každý plod má své vlastní plodové obaly. Při rozdělení embrya po 9. dni od oplození mají plody společnou placentu i plodové obaly a vyvíjejí se v jedné dutině v děloze (gemini monoamniales monochoriales).

Velmi raritním problémem mohou být srostlá (siamská) dvojčata, která vznikají neúplným rozdělením embrya. Jedná se tedy o jednovaječná dvojčata.

Vysoký krevní tlak v těhotenství? Proč je tak nebezpečný a co vám pomůže?

Dvouvaječná dvojčata

Dvouvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěma různými spermiemi. Pokud v současné době dojde k uvolnění vajíček v každém vaječníku, anebo v jednom vaječníku dozrávají dvě vajíčka, příp. v jednom vaječníku dozrálo dvoujaderné vajíčko, může vzniknout vícečetné těhotenství dvouvaječných dvojčat.

Plody vznikají ze samostatných buněk, mají proto každý svou vlastní placentu a plodové obaly. Nazývají se gemini biamniales bichoriales. Dvojvaječná dvojčata nemusejí být stejného pohlaví a většinou si nejsou tak fyzicky a psychicky podobná jako jednovaječná dvojčata.

Dvouvaječná dvojčata se vyskytují přibližně 3-4 krát častěji než jednovaječná.

Kdy zjistím, že čekám dvojčata?

Vícečetné těhotenství je možné zjistit při vyšetření hormonálních hladin, konkrétně těhotenského hormonu hCG, jehož hodnoty jsou násobně větší než u jednočetného těhotenství. Od 6.

týdne těhotenství (cca 25 – 30 dní po oplodnění) je možné zjistit vícečetné těhotenství také ultrazvukem. Odlišení jednovaječných a dvouvaječných dvojčat lze již koncem prvního trimestru.

Při zevním gynekologickém vyšetření je navíc patrná nadměrná velikost dělohy. Pozoruhodný je také poslech ozev srdečního rytmu, který je zdvojený.

Dvojčata a vícerčata – průběh těhotenství

Vícečetné těhotenství je automaticky vedeno jako rizikové. Děloha ženy je totiž uzpůsobena pro vývoj pouze jednoho plodu. Vícečetné těhotenství je většinou spojeno s komplikacemi jak pro matku, tak i pro plody.

Častěji dochází k potratům, předčasným porodům nebo preeklampsii (těhotenská nemoc spojena s vysokým tlakem, otoky a odpady bílkovin v moči). Nadměrně zvětšená děloha vytváří tlak na bránici a způsobuje nastávající matce zvýšené zažívací i dechové potíže.

Tlakem velké dělohy na cévy v malé pánvi vznikají otoky dolních končetin, zevního genitálu a křečové žíly. Také páteř je vystavena nadměrné zátěži, což vede k bolesti zad. Těhotná žena by měla maximálně respektovat doporučení lékaře a nejpozději od 20.

týdne těhotenství zůstat v pracovní neschopnosti, i když nepociťuje žádné abnormální potíže.

Výchova dvojčat má svá specifika. Víte, na co si dát pozor?

Syndrom mizejícího dvojčete

Pokud během prvních 12 týdnů těhotenství dojde k úmrtí jedno plodu, hovoří se o tzv. syndromu mizejícího dvojčete. Ten vzniká nejčastěji špatným uhnízděním jednoho plodu.

Odumřelý plod buď v děloze zůstává a postupně se zmenšuje a mumifikuje, anebo dojde k jeho samovolnému potratu, který se projevuje špiněním a bolestmi v podbřišku.

Druhý zdravý plod se dále vyvíjí a většinou končí úspěšným porodem.

Předčasný porod

Dvojčata se rodí nejčastěji ve 37. týdnu těhotenství, trojčata ve 33. týdnu těhotenství. Hlavní příčinou předčasného porodu je nadměrné roztažení dělohy, které vede k její dráždivosti a otevírání děložního hrdla. Je proto nezbytné pravidelně děložní hrdlo kontrolovat a nařídit případně včasnou hospitalizaci, aby se předešlo předčasnému porodu.

Asymetrický růst

Závažnou komplikací u vícečetného těhotenství je asymetrický růst. Dvojčata i za normálních okolností mohou mít různou velikost, ale v určitých případech se tato rozdílnost může velmi prohloubit.

Postihuje to především jednovaječná dvojčata, která mají společnou placentu. Dochází k tomu, když si jeden plod odebírá na úkor toho druhého více krve a živin cévkami.

Tím jsou ovšem ohroženy oba plody, neboť plod, který přijímá více krve, není schopen takové množství zpracovat (twin-to-twin transfuze).

Twin-to-twin transfuze

Do 20. – 30. týdne nejsou projevy většinou patrné. Později začíná mít dvojče – dárce mnohem menší váhu, méně plodové vody, jeho celkový stav se zhoršuje a může dokonce odumřít. Druhý plod je čím dál tím větší a jeho stav se později také zhoršuje.

Je proto zapotřebí častěji plody kontrolovat ultrazvukem. V případě zjištění twin-to-twin transfuze lze provést laserem vypálení spojek cév v placentě. Částečně pomůže také částečné odsátí plodové vody u plodu, který jí má mnoho.

Při zhoršení stavu plodů se těhotenství ukončuje i za cenu předčasného porodu.

Nerovnoměrný růst u dvojvaječných dvojčat

Nerovnoměrný růst plodů může nastat i u dvouvaječných dvojčat. Nejčastější příčinou je nedostatečná funkce placenty jednoho plodu. Je potřeba pravidelné sledování funkce placenty ultrazvukem a kardiotokografem (vyšetření srdeční frekvence plodů).

Zamotání pupečníků

K nebezpečí dochází také u gemini monoamniales monochoriales, kteří mají jednu společnou placentu a nacházejí se v jedné dutině. Hrozí jim tak zamotání pupečníků s následnou smrtí plodů. Taková dvojčata musí být sledována v nemocnici. Často je potřeba těhotenství ukončit velmi předčasně. Naštěstí se jedná o vzácný typ vícečetného těhotenství.

Pupečník a jeho význam. Víte, co je pupečníková krev?

Porod u vícečetného těhotenství

O tom, jakým způsobem bude veden porod, záleží na délce těhotenství, na zkušenosti porodníka a poloze plodů. Plody totiž mohou být v děloze uloženy v různých kombinacích poloh. Pokud první plod naléhá na porodní cesty hlavičkou, je obecně možné porod vést přirozeně (vaginálně).

Při ostatních variantách naléhání prvního plodu se doporučuje sekce. Pokud je první dvojče v poloze podélné koncem pánevním a druhé dvojče v poloze podélné hlavičkou, může dojít k tzv. kolizi dvojčat (zaklínění bradičkami) a vždy se provádí císařský řez.

Také při troj- a vícečetném těhotenství se také ukončuje těhotenství císařským řezem.

Přirozený porod dvojčat

V důsledku nadměrného roztažení dělohy dochází někdy k její oslabené funkci, a je proto potřeba posílit kontrakce. Během přirozeného porodu je navíc více ohrožený druhý plod. Po porodu prvního plodu se totiž děloha částečně stáhne, což vede ke zhoršení průtoku krve a kyslíku druhému plodu. Neporozený plod je potřeba intenzivně sledovat a aktivně přistupovat k jeho porodu.