Světový den artritidy aneb Pracujme společně

Každoročně je 17. duben Světovým dnem hemofilie. Upozorňuje na závažné vrozené krvácivé onemocnění a neustálý pokrok v jeho léčbě, zároveň zvyšuje povědomí o hemofilii a zaměřuje se na osvětu široké veřejnosti týkající se péče o hemofiliky.

Světový den artritidy aneb Pracujme společně Světový den hemofilie se slaví 17. dubna už od roku 1989.

Nemoc zaměňovali za týrání

O tom, jak náročná je péče o děti s hemofilií – vrozeným krvácivým onemocněním – ví své i Silvie Bereňová, dnes místopředsedkyně a spoluzakladatelka sdružení Hemojunior, které pomáhá dětem s hemofilií. Její syn Michael se narodil v březnu 1989, tedy v době, kdy nebylo možné získat jako dnes informace z internetu nebo ze zahraničí a kdy ani samotní pediatři neměli o této nemoci velké povědomí.

Podezření, že s miminkem není něco v pořádku, přicházelo postupně. Hlavní roli v něm hrály modřiny. „Měl je všude, kde jsem ho chytila, dělaly se mu, když se uhodil o hračku… Zkrátka pořád. V té době jsem vůbec netušila, že něco jako hemofilie existuje.

Samozřejmě s odstupem času, kdy jsem se začala o tuto nemoc zajímat, jsem zjistila, že jsem měla typické projevy přenašečky – časté modřiny, silnou menstruaci, časté krvácení z nosu a podobně.

Ale v té době jsem o tom ještě vůbec nic nevěděla,“ vzpomíná Silvie Bereňová na období před diagnózou.

Když bylo synovi osm měsíců, rozhodla se neobvyklé množství modřin řešit a svěřila se se svými obavami dětské lékařce. Návštěva však místo uklidnění přinesla šok: „Lékařka se zachovala naprosto nepředstavitelně. Řekla mi: To mi sem ani nechoďte, protože ho určitě týráte.

Štípla ho do ručičky a řekla mi: Kdyby byl nemocnej, tak by se mu hned udělala modřina. Samozřejmě že to byl nesmysl. Myslím si, že ani ona o žádné hemofilii nikdy neslyšela,“ vzpomíná matka dnes třicetiletého muže. Lékařka poslala Silvii Bereňovou se synem na dětskou kliniku Ke Karlovu, kde si malého Míšu nechali.

Možnost, že by mohla v nemocnici s dítětem zůstala, byla v té době nepředstavitelná.„Bylo mi příšerně. Byla jsem úplně na dně. Jediné, co jsem dokázala manželovi říct, bylo: Asi nám Míša umře. Když jsem za ním druhý den přijela, ležel v  postýlce a měl do hlavičky zavedenou kanylu. V místě, kam mu ji zavedli, měl obrovskou bouli.

Teprve poté, co jsem tam ztropila scénu, jsem se dozvěděla, že je můj syn hemofilik,“ vypráví Silvie Bereňová.

Lékaři jí vysvětlili, že syn trpí vrozeným krvácivým onemocněním, jehož výsledkem je, že se mu nesráží krev. „Řekli mi, že jediné, co mu pomůže, je krevní plazma.

V té době u nás žádné jiné léky nebyly,” vzpomíná Silvie Bereňová. Se synem se dostala do péče primáře MUDr. Vladimíra Komrsky, CSc.

, ve Fakultní nemocnici v Motole, který jim poskytl veškeré tehdy dostupné informace a s jehož pomocí bojují s nemocí dodnes.

Život rodiny šel dál a společně s přibývajícími lety se vyvíjely i možnosti diagnostiky a léčby hemofilie. Jak, to si můžete přečíst v rozhovoru se Silvií Bereňovou na webu Hemofilie.cz.

Podpořte nemocné na Světový den hemofilie, oblečte se do červené

Příběh Michaela Bereně je jedním z více než 1 000 příběhů, které by mohly vyprávět rodiny z různých koutů České republiky, jejichž chlapci se narodili s hemofilií. Více než 90 procent z nich trpí typem hemofilie A – onemocněním, které přenášejí ženy a které se klinicky projevuje u mužů zvýšeným krvácením.

U lehké formy hemofilie A se krvácení v běžném životě nemusí projevit, u střední a těžké formy může nastat nejen po sportovní nebo traumatické zátěži, ale také spontánně, a to především do kloubů. Proto je v léčbě hemofilie zásadní tzv. profylaxe. Cílem profylaktické terapie je předejít všem krvácením a tím chránit pacienty před komplikacemi hemofilie.

Upozornit na neustálý pokrok v léčbě hemofilie a současně zvýšit povědomí laické veřejnosti o této nemoci, má za cíl Světový den hemofilie,  který se slaví 17. dubna už od roku 1989. Toto datum není náhodně zvolené – v tento den se narodil Frank Schnabel, zakladatel Světové federace hemofilie.

Společnými aktivitami se k oslavám tohoto dne každoročně připojují i dvě pacientské organizace v ČR.

Sdružení Hemojunior, které v roce 2001 založila Silvie Bereňová se svým manželem a s dalšími rodiči stejně nemocných dětí, a Český svaz hemofiliků, který své aktivity směřuje k dospělým hemofilikům.

Po celé republice se v těchto dnech konají mezioborové edukační workshopy s odborníky z oborů hematologie, ortopedie, zubního lékařství, fyzioterapie, psychologie, kardiologie, urgentní medicíny a také sociální péče a z dalších oborů.

Hemofilici a jejich blízcí tak mají možnost potkat se nejen se specialisty z různých oborů na jednom místě, ale i individuálně. Další speciální akce se konají také v centrech pro léčbu hemofilie, která jsou zaměřená například na fyzioterapii, tejpování nebo vyšetření kloubů pacientů s hemofilií.

Připojit se ke Světovému dni hemofilie a vyjádřit tak podporu pacientům s hemofilií můžete i vy – stačí si na sebe ve středu 17. dubna obléci jakýkoliv kus oblečení nebo módní doplněk červené barvy. Podpoříte tak snahu o kvalitnější život hemofiliků a jejich blízkých.

Další informace o životě s hemofilií najdete na www.hemofilie.cz.

(zuj)

Zdroje informací: https://www.hemofilie.cz/novinky/nasim-cilem-jsou-zdravi-hemofilici-rika-v-rozhovoru-silvie-berenova-1077 https://www.hemofilie.cz/novinky/vezmete-si-17-dubna-na-sebe-neco-cerveneho-podporite-tim-pacienty-s-hemofilii-1081

Světový den artritidy 2019 | Revma Liga Česká republika, z.s

Revma Liga ve spolupráci s Českou revmatologickou společností ČLS JEP a Revmatologickým ústavem v Praze, Vás srdečně zvou na Světový den artritidy (World Arthritis Day), který se uskuteční v sobotu 12. 10. 2019, od 10:00 do 14:00 hodin na Palackého náměstí v Praze.

Záštitu nad touto akcí převzal ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr.  Adam Vojtěch, říká Edita Müllerová

Je to pro nás čest, že pan ministr převzal záštitu nad touto osvětovou akcí a zároveň velká zodpovědnost. Včasná diagnostika a kvalitní péče je pro revmatické nemoci velmi důležitá, proto je naším cílem zvýšit povědomí o těchto nemocech mezi širokou veřejností i samotnými pacienty.Je to naše první velká akce Revma Ligy pro veřejnost, tak nás přijďte podpořit a rozhýbat to s námi!

Shlédněte pozvánku od Petra Čtvrtníčka

Chcete se zeptat na něco, co jste se v ordinaci nedozvěděli?

Čeká na Vás revmatolog, fyzioterapeut a my ????

Připravujeme pro Vás několik stanovišť, jejichž cílem je informovat o revmatických nemocech, včasné diagnostice, případných komplikacích a léčbě revmatických onemocnění. Na místě Vám budou k dispozici revmatolog, fyzioterapeut, ergoterapeut a další odborníci své profese, kteří s Vámi zkonzultují zdravotní stav a odpoví na vše, co Vás v souvislosti s Vaším onemocněním zajímá.

Hlavním letošním tématem je POHYB

a zejména to, jak důležitý je u revmatických onemocnění. Naším dalším cílem bude dokončit pochod Českou republiku z Aše do Jablunkova – tato podpůrná akce začíná od 1. 10. do 12.10.

Budete mít zájem:  Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Dále oceníme nejzdárnější účastníky projektu REVMA V POHYBU, který získal záštitu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v roce 2018.

Shlédněte video pozvánku na akci od Jakuba Žáčka a Jany Plodkové

Máte strach, že v říjnu všichni zmokneme?

Nebojte se, máme to totiž pod střechou – jako dar jsme získali rozkládací párty stan od společnosti ExpoDům.

Tak už na nic nečekejte a přijďte za námi 12. 10. na Palackého náměstí v Praze!

Pro prvních 100 příchozích máme připravený dárek. Stačí říct heslo: “Revma si nevybírá”

Těšíme se na Vás! Vaše Revma Liga Česká republika

World TB Day 2015 – Světový den boje proti tuberkulóze, SZÚ

25. březen 2015 | MUDr. Ilona Zemanová

Světový den boje proti tuberkulóze je jednou z osmi kampaní Světové zdravotnické organizace (WHO) v ochraně veřejného zdraví, spolu se Světovým dnem zdraví, Světovým dnem dárců krve, Světovým dnem očkování, Světovým dnem malárie, Světovým dnem bez tabáku, Světovým dnem hepatitiy a Světovým dnem boje proti AIDS.

Dne 24. března si každoročně připomínáme Světový den boje proti tuberkulóze. Světová zdravotnická organizace (WHO) určila toto datum jako připomínku oficiálního oznámení objevu bacilu tuberkulózy vědecké společnosti doktorem Robertem Kochem v roce 1882 na Ústavu hygieny univerzity v Berlíně.

V té době byla tuberkulóza příčinou každého druhého úmrtí u lidí do 40 let. Tímto objevem položil Robert Koch také základy prevence přenosu tuberkulózy izolací nemocných nebo např. zákazem plivání ve školách a jiných veřejných budovách. Roku 1905 dostal Robert Koch za svůj objev Nobelovu cenu.

V roce  1944 byl objeven první lék proti tuberkulóze streptomycin, od roku 1950 začala éra kombinované léčby tuberkulózy.

Tuberkulóza je chronické granulomatózní onemocnění postihující nejvíce plíce. Zdrojem nákazy je především nemocný člověk vylučující mykobakterie. Z hlavních příznaků onemocnění je déletrvající kašel, noční pocení, úbytek váhy. Jeden neléčený člověk může za rok nakazit  10 – 20 dalších lidí.

Cílem tohoto výročí je připomínat přetrvávající celosvětovou závažnost problému tuberkulózy. Žádné zemi se dosud nepodařilo tuberkulózu vymýtit a žádná populace není vůči ní imunní. Každoročně onemocní ve světě tímto závažným onemocněním okolo 9 miliónů lidí, 3 miliónům nemocných se nedostane adekvátní péče.

Většina z nich žije v těch nejchudších podmínkách a nejzranitelnějších komunitách zahrnujících např. migranty, uživatele návykových látek, bezdomovce, vězně, lidi žívící se prostitucí apod.

Nakažena je přibližně jedna třetina světové populace, nejvíce postiženy jsou rozvojové země, kde tuberkulóza jde „ruku v ruce“ s nákazou virem HIV a dosahuje až 95% všech případů onemocnění tuberkulózou.

Pro globální řešení problému tuberkulózy je nezbytné řešit problémy a nedostatky ve zdravotnických systémech jednotlivých zemí, zajistit financování a politickou podporu.

Přestože již byly provedeny velké kroky vedoucí ke zlepšení kontroly a léčby tuberkulózy, onemocnění se stále šíří a je třeba udělat pro vymýcení mnohem více.

Pro letošní rok je zvolen slogan : „ Najděme TB, léčme TB, pracujme společně na eliminaci TB“.

Ve zprávě Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se sloganem pro rok 2015 „Od pasivní kontroly k aktivní eliminaci“ se uvádí, že při současném tempu ročního poklesu výskytu tuberkulózy o 6% by mohl být evropský region zbaven tuberkulózy až v příštím století. Aby se v Evropě dosáhlo eliminace tuberkulózy do roku 2050, musel by se počet případů snižovat dvakrát rychleji. Ve většině zemí Evropy s nízkým výskytem tuberkulózy jsou počty dlouhodobě stabilní nebo klesají jen velmi pomalu a hodně pacientů jsou cizinci. Země s vysokým výskytem zase čelí vysokému podílu opakovaných infekcí a recidiv a hlásí mnohem více onemocnění multirezistentní tuberkulózou. Nástrojem pro eliminaci tuberkulózy v Evropě zůstává účinnější využívání stávajících nástrojů kontroly tuberkulózy a doplnění o nové a efektivnější.

Poslední surveillance data ECDC ukazují v roce 2013 ( 28 zemí EU, Island, Norsko) 12,7 případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel. V celkovém počtu se jedná o 64 844 případů. Z tohoto počtu bylo 2655 onemocnění diagnostikováno u dětí. 28% z celkového počtu připadlo na cizince.

U 4,1 % pacientů se jednalo o multirezistentní tuberkulózu.

Úspěšnost léčby po 12 měsících se pohybovala okolo 74%, horší výsledky léčby jsou u multirezistentní tuberkulózy, kde pacienti čelí mnohem delší terapii více léky, trpí vyšším výskytem vedlejších nežádoucích účinků léků a v neposlední řadě i náklady na léčbu jsou pětkrát vyšší.

Přesto pouze kompletní a úspěšná léčba zabrání přenosu a vzniku rezistentních kmenů v populaci. Pokud nebudeme včas diagnostikovat a úspěšně léčit pacienty s multirezistentní tuberkulózou, připravíme tak půdu pro vznik a šíření extenzivně rezistentních kmenů.

Světový den artritidy 12.10

Zákeřná nemoc napadá klouby v těle, způsobuje chronický zánět a může vést až k trvalé invaliditě – s revmatoidní artritidou se potýká přes 85 tisíc Čechů. Ročně si tuto diagnózu vyslechnou až 4 tisíce nových pacientů. Choroba přitom často propuká už v mladém věku.

První příznaky se objevují mezi 30. až 50. rokem života. Nadějí pro pacienty je včas zahájená léčba, která dokáže zabránit dalšímu poškození kloubů. Na aktuální výzvy v léčbě nemoci upozorňuje organizace Revma Liga ve spolupráci s Ústavem lékového průvodce u příležitosti Světového dne artritidy 12.

října.

„Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že imunitní systém člověka napadá klouby vlastního těla a vyvolává chronický zánět, který je trvale poškozuje.

Zatím neumíme popsat přesné příčiny, proč se tělo takto zachová.

Roli mohou hrát dědičné faktory, spouštěčem může být prodělaná infekce, nebo třeba kouření,“ upřesňuje předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.

Revmatoidní artritida se projevuje ztuhlostí a bolestivými otoky. Postihuje drobné klouby na rukou a zápěstí, napadá ale také velké klouby – ramena, kolena, kyčle nebo krční páteř. Může zasáhnout i vnitřní orgány nebo oči. Nemoc zatím nelze vyléčit. Pomocí moderní léčby, včetně biologických léků, dnes však lékaři umí výrazně zmírnit její příznaky.

„V nejnovějších doporučeních odborné společnosti hovoříme o tzv. principu „léčby k cíli“. V praxi jde o to, že musíme pacienta začít léčit intenzivně už v začátku nemoci a pravidelně sledovat aktivitu choroby. Snažíme se postupně nasadit všechny dostupné prostředky, abychom nemoc co nejrychleji dostali do bezpříznakového období neboli remise.

Jen tak můžeme zabránit dalšímu poškození kloubů,“ shrnuje prof. Vencovský.

Předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR, Edita Müllerová, zároveň upozorňuje, že v tomto modelu léčby je klíčové také aktivní zapojení pacienta.

„Rozhodnutí o léčbě by mělo být výsledkem vzájemné diskuze lékaře a pacienta. Lékař by měl pacientovi vysvětlit všechny možnosti a probrat s ním přínosy a rizika léčby.

Rozhodnutí by mělo být sdílené a pacient by měl tento přístup vyžadovat,“ říká Müllerová.

Z výsledků dotazníkového šetření Revma Ligy, do kterého se od března letošního roku zapojilo 246 revmatických pacientů, vyplývá, že model sdíleného rozhodování není v tuzemsku příliš zažitý. Například jen ve 46 % případů nabídl lékař pacientovi více možností léčby. Možnosti požádat o názor druhého lékaře někdy využilo jen 41 % pacientů.

Budete mít zájem:  Kolik máme stoletých? Více než čtyři sta

 „Oproti západním zemím u nás stále přežívá přístup, kdy komunikace ze strany lékaře není vždy zcela otevřená a informace úplné. Na druhou stranu mnohdy chybí také vůle ze strany pacientů, aby na sebe převzali odpovědnost za rozhodování o své léčbě.

Cesta k vzájemnému partnerskému vztahu tak vyžaduje odlišný přístup na obou stranách,“ dodává Müllerová.

Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové hrají v tomto procesu důležitou roli právě pacientské organizace: „Jedním z hlavních úkolů, kterého jsem se ze své pozice ujala, je nastavení efektivní spolupráce státní správy s pacientskými organizacemi a jejich podpora.

Pacientské organizace totiž mají v systému zdravotní a sociální péče nenahraditelnou roli.

Poskytují nezbytné informace a podporu pacientům i jejich blízkým, motivují k aktivnímu přístupu k léčbě a vlastnímu zdraví, umožňují sdílení zkušeností a rad mezi pacienty, zvyšují povědomí o jednotlivých onemocněních, životě s nimi i o důležitosti prevence.

V současné době se na Ministerstvu zdravotnictví konají pravidelná setkání s pacientskými organizacemi, pro jejich podněty byla zřízena zvláštní e-mailová adresa: [email protected] Komunikací s pacientskými organizacemi se nyní nově intenzivně zabývá tým vyřizující jednotlivé podněty,“ vysvětlila náměstkyně Lenka Teska Arnoštová.

Pacientská organizace Revma Liga má dnes přes 380 členů a působí v osmi regionálních klubech. „V letošním roce slaví Revma Liga dvacet pět let let od svého vzniku. Za tu dobu se nám podařilo navázat úzkou spolupráci s odbornou společností a lékaři, ale také s dalšími zdravotnickými subjekty v Česku a v zahraničí.

Naším cílem je poskytovat pacientům zázemí a podporu, ale také upozorňovat na aktuální témata v léčbě revmatických nemocí. Ve spolupráci s Českou revmatologickou společností jsme v letošním roce vydali průvodce léčbou tzv. White Paper, který poskytuje ucelený a aktuální pohled na léčbu revmatoidní artritidy nejen pro pacienty.

Informovaný a aktivní pacient je totiž hlavním klíčem k úspěšné léčbě,“ doplňuje Müllerová

Na nemoc upozorňuje také společná kampaň pacientské organizace Revma Liga a Ústavu lékového průvodce s názvem Revma výzva – druhé podání. Symbolem kampaně se staly speciální rukavice, které umí simulovat postižené ruce revmatika. Jako první si rukavice na kameru vyzkoušela náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která tak symbolicky podpořila revmatiky.

Více informací o kampani Revma výzva najdete na www.revmavyzva.cz. U příležitosti Světového dne artritidy se dále uskuteční akce Revmaden, která je letos zaměřena na Bechtěrevovu chorobu. Akce proběhne v sobotu 15. října v Praze (OC Chodov) a Ostravě (Avion Shopping Park) od 10 do 18 hodin.

Lidé se tady mohou ve speciálním stánku nechat zdarma otestovat a konzultovat svoje potíže s revmatology.

Aktuální data z pojišťoven: Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má 5,9 milionu pojištěnců, evidovala loni asi 199.600 pacientů s artritidou, což je zhruba o 14.000 více než o rok dříve. Biologickou léčbou je ale léčeno jen asi 1800 lidí, což není ani procento z celkového počtu.

Z asi 1,23 milionu pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) se s tímto bolestivým onemocněním kloubů loni léčilo asi 20.700 lidí, z toho jen 360, tedy asi 1,7 procenta, mělo biologickou léčbu.

U Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV), která zastupuje 1,28 milionu pojištěnců, na moderní léčení dosáhlo loni 715 lidí. Jaký podíl je to z celkového počtu pacientů s artritidou, pojišťovna neuvedla.

Na to, že moderní léčba je hrazena jen lidem v nejtěžší fázi nemoci, si dlouhodobě stěžují pacientské organizace. Například Revma liga loni měla kampaň, ve které apelovala na zlepšení dostupnosti biologických léků. Podle VZP je však tato léčba extrémně drahá. Zatímco běžné léčení stojí u jednoho pacienta asi 6800 korun, při moderní cílené léčbě je to zhruba 217.000 korun ročně.

Výdaje na léčbu artritidy se především kvůli využití biologické léčby každoročně zvyšují. U VZP meziročně stouply o asi 124 milionů korun na loňských 1,36 miliardy korun.

U ČPZP vzrostly zhruba o tři miliony na loňských 115,1 milionu korun.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra evidovala loni náklady na léčení pacientů s biologickou léčbou ve výši 156,7 milionu korun, tedy asi o šest milionů více než o rok dříve.

Artritida je bolestivé zánětlivé onemocnění kloubů. Postihuje výrazně častěji ženy než muže. Například u VZP tvořily loni ženy 63 procent z celkového počtu nemocných.

Takzvaná neinfekční artritida bývá často následkem streptokokové infekce nebo má původ v metabolickém onemocnění (revma, dna). Oproti tomu infekční artritida bývá často vyvolána některými bakteriemi.

Pokud se léčba zánětu zanedbá, může to vést až k destrukci kloubu. Rizikovými faktory pro vznik artritidy je nadváha a věk.

Světový den revmatismu, artritidy a osteoporózy v rámci Světového týdne kostí a kloubů (12. 10. až 20. 10. 2015)

O bolestech a onemocnění kloubů se mluví často, ale mnohým z nás není jasný rozdíl mezi revmatismem, artritidou, artrózou či osteoporózou. Vždycky nás bolí klouby, ale jak to vlastně je?

O bolestech a onemocnění kloubů se mluví často, ale mnohým z nás není jasný rozdíl mezi revmatismem, artritidou, artrózou či osteoporózou. Vždycky nás bolí klouby, ale jak to vlastně je?

Revmatických chorob, které vznikají na podkladě genetickém, metabolickém či degenerativním je mnoho, něco přes dva tisíce. Mezi ně patří i revmatoidní artritida (RA), nejčastější revmatická onemocnění, které postihuje přibližně 1 % populace. Ženy jsou postiženy třikrát častěji.

Toto chronické zánětlivé kloubní onemocnění vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit. Revmatoidní artritida je systémové autoimunitní onemocnění, a může proto kromě kloubů postihovat i jiné orgány (mimokloubní postižení).

Revmatoidní artritida není nemocí z prochlazení nebo chladného podnebí, jak se řada pacientů domnívá. Vyskytuje se na všech kontinentech i ve všech podnebných pásech. Příčinu vzniku a rozvoje revmatoidní artritidy zatím stále neznáme.

Jisté je, že se na jejím vzniku podílí více faktorů vnitřních (genetická predispozice) i vnějších (virové a bakteriální antigeny), jež aktivují imunitní systém a vedou k rozvoji chronického kloubního zánětu, spojeného s destrukcí kloubních tkání.

Pro revmatoidní artritidu je typické symetrické (oboustranné) postižení většího počtu kloubů. Při RA se uvnitř kloubu vytváří revmatická tkáň, která prorůstá do nitra kloubu a poškozuje chrupavku i přilehlé kostní struktury.

Budete mít zájem:  Užívat či neužívat kortikoidy?

První poškození kosti (eroze) se objevují v okrajových místech, tam, kde je kost ještě součástí kloubu, ale není kryta chrupavkou. V konečném stadiu dojde k úplné destrukci kloubní štěrbiny a ke spojení kostních trámců – kostěné ankylóze. Onemocnění může končit konečným tělesným omezením až úplnou bezmocností vycházející z těžkých deformit a ankylóz kloubů.

Další ze zánětlivých artritid je reaktivní artritida (ReA), kdy se jedná o kloubní zánět, který vzniká u geneticky disponovaných jedinců v důsledku infekce proběhlé v jiné části organismu, nejčastěji v oblasti urogenitální nebo ve střevě.

V kloubu nemocných s ReA je přítomna buď živá bakterie, která je v alterované podobě a není schopna množení, anebo jsou přítomny jen její součásti.

Nemoc může mít systémový charakter s řadou extraartikulárních  projevů (vně kloubu), ale může probíhat i s nečetnými charakteristickými příznaky.

Septická artritida (hnisavá, negonokoková) artritida je velmi závažné onemocnění (více než 20 % onemocnění končí úmrtím). Nejčastěji postihuje starší osoby nebo jedince ohrožené poklesem imunit. Tato nemoc může být též komplikací úrazu u jinak zdravého člověka.

Septická artritida je způsobena pyogenními bakteriemi, nejčastěji zlatými stafylokoky nebo β-hemolytickými streptokoky. Bakterie se mohou do kloubu dostat přímo, např. v důsledku úrazu nebo zavlečením např. při vnitrokloubní punkci či injekci do, častěji jsou však do kloubu zaneseny krví bakterie ze vzdáleného infekčního ložiska, např.

v dýchacích cestách. Septická artritida může být závažnou komplikací implantace endoprotézy. V popředí jsou celkové těžké příznaky sepse (horečka, třesavka, celková slabost), obvykle s akutním začátkem. Postižený kloub bývá výrazně oteklý, zarudlý, horký a velmi bolestivý. Nejčastěji se jedná o monoartritidu velkého kloubu (nejčastěji kloub kolenní).

Infekce se může z kloubu kontinuálně šířit i do přilehlé kosti (osteomyelitida).

Další ze závažných revmatických chorob je osteoartróza, která postihuje 80 % populace nad 55 let.

V České republice je od 45 let populace četnost pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění kloubů osteoartrózou téměř 90 tisíc případů ročně, kdy pracovní neschopnost v průměru trvá 62 dnů.

Případy pracovní neschopnost pro onemocnění kloubů osteoartrózou se však vyskytují už u mladých lidí, kdy je v pracovní neschopnosti téměř 10 tisíc mladých lidí do 30 let. Ve věku 70 let je pak osteoartrózou postiženo až 90 % obyvatelstva této věkové skupiny.

Pojmem osteoartróza je označována skupina překrývajících se chorobných stavů, při nichž je porušena rovnováha mezi výživovými činiteli chrupavky či mezi anabolickými a katabolickými procesy probíhajícími v kloubní chrupavce i v subchondrální kosti.

V průběhu osteoartrózy dochází zpočátku k patologickému zvýšení metabolické a enzymatické aktivity v chrupavce, je zvýšená hydratace chrupavky, která se stává měkčí a méně odolnou k zátěži. Postupně je možné pozorovat rozvláknění chrupavky a vznik trhlin na jejím povrchu. Současně se mění i subchondrální kost.

Konečným výsledkem je destrukce chrupavky i kosti. Osteoartrózou jsou postiženy především velké nosné klouby – kolena, kyčle, páteř, ramenní klouby, drobné klouby rukou a nohou. Toto nemocnění se pak rozšiřuje se na celý kloubní systém.

Postihuje kromě chrupavky také subchondrální kost a kost kloubů, kloubní pouzdro a synoviální membránu, ale také vazy, šlachy a svalstvo, které kloub ovládají.

Osteoartróza není pouze degenerativní onemocnění kloubů, které je důsledkem stárnutí a opotřebování kloubů, jak se dříve myslelo, ale postihuje i mladší lidi a její mikroskopické známky a někdy i projevy lze pozorovat už u dvacetiletých lidí. Je podmíněno geneticky, ale významně ovlivňuje jeho vznik a průběh životní styl, způsob pohybu a výživy.

V říjnu si každoročně připomínáme Světový den revmatismu, artritidy a osteoporózy, kterým začíná Světový týden kostí a kloubů. Vzhledem k prodlužující se délce lidského života jsou choroby pohybového aparátu stále závažnějším medicínským a socioekonomickým problémem.

Proto Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila dekádu 2000 – 2010 za „Dekádu kostí a kloubů“. Jedním z cílů této globální kampaně bylo nalézt efektivní a bezpečnou léčbu, zlepšit prevenci, diagnostiku a léčení. Také podpořit pokrok výzkumu v prevenci a léčení a především povzbudit pacienty k aktivní účasti na rozhodování o jejich péči.

Toto nám každoročně připomíná Světový den revmatismu, artritidy a osteoporózy.

Jednou z možností, jak povzbudit pacienty k aktivní péči o svůj pohybový aparát je užívání kloubní výživy, která by se měla stát součástí životního stylu lidí s namáhanými klouby. Kloubní výživa tak, jak ji dnes známe, vznikla na základě myšlenky zakladatele moderní evropské medicíny Hippokrata: „Tvoje strava budiž Tvým lékem“.

Tuto myšlenku pak dále rozvedla významné evropská léčitelka a lékařka sv. Hildegarda z Bingenu, která ve 12. století poručovala polévku z telecích nebo vepřových nožiček, tedy extrakt z kolagenu. Přestože sv. Hildegarda popisovala blahodárný účinek kolagenu na onemocnění kloubů již v roce 1175 n. l., byla mu větší pozornost věnována až ve 20. století.

Mezi prvními lékaři, kteří se zabývali působením kolagenu na choroby pohybového aparátu, byl prof. MUDr. Milan Adam, DrSc. který se zabýval výzkumem revmatických chorob a biochemie kolagenu přes 50 let. Prof.

Adam zjistil, že jen specifické kolagenní peptidy s molekulovou hmotností asi 3000 Da jsou schopné přimět chrupavčité i kostní buňky k produkci mladých kolagenních řetězců, což přispívá k výživě buněk pojivových tkání kloubů a ke zvýšení syntézy fyziologického typu kolagenu o 100 %. Svými novými výzkumnými výsledky prof. Adam potvrdil Hildegardino učení o blahodárném působení kolagenního extraktu na nemoci pohybového aparátu. Nakonec, toto zjištění zcela koresponduje s doporučením zakladatele evropské medicíny Hippokrata, jehož přísahu skládají lékaři dodnes, a který považuje naši stravu za náš lék.

Výzkum prof. Adama týkající se výživy kloubů kolagenními peptidy pak potvrdila řada významných lékařů a vědců a to včetně prof. Ronalda F. Moskowitze z USA, který byl předsedou mezinárodní společnosti pro výzkum osteoartrózy (OARSI). Praktickým využitím poznatků sv.

Hildegardy, Dr. Hertzky i prof.

Adama, průkopníka ošetření zatěžovaných kloubů kolagenní kloubní výživou, který byl v roce 2003 oceněn prestižní cenou UNESCO za celoživotní přínos lékařské vědě, je kloubní výživa Geladrink®, která se zrodila v minulém století, v roce 1992.

Poté byl vytvořen celý systém doplňků stravy Geladrink®, který je určen ke specifické, intenzivní a hloubkové výživě zatěžovaných kloubů. Tento originální český doplněk stravy byl první kloubní výživou a stále je první, co se týká složení, od kterého se odvíjí účinnost kloubní výživy.

Po roce 2000 vznikla řada dalších kloubních výživ na bázi glukosaminu a chondroitinsulfátu, ale pojivové tkáně pohybového aparátu jsou tvořeny převážně kolagenem, který je dnes do kloubních výživ přidáván v příliš nízkých mikrogramových množstvích jako nedenaturovaný kolagen typu I a II, jehož vliv na výživu kloubů nebyl, na rozdíl od kolagenních peptidů, prokázán.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector