- Zdroj: CC 2.0 Generic, Marco Verch
I když spotřeba pesticidů na hektar půdy patří v Česku ve srovnání s jinými zeměmi k těm nižším, v množství těchto látek v potravinách naopak vedeme.
S toxikologem Jiřím Patočkou jsme si povídali nejen o pesticidech, ale i dalších jedech, které na nás „čekají“ před Vánocemi v oblíbených potravinách. Příkladem mohou být ořechy, datle nebo fíky.
Čeští zemědělci aplikaci pesticidů stále snižují a v tomto smyslu patříme k zemím s nejnižší spotřebou pesticidů v rámci EU, v potravinách prodávaných v ČR se rezidua pesticidů nad zákonem povolené limity nacházejí naopak mnohem častěji, než je průměr EU. Jak je to možné?
Ze statistik Evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že v ČR činí průměrná spotřeba pesticidů 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Rakousku je to 3,1 kilogramu, v Německu 3,4 kilogramu, v Itálii 7,7 kilogramu a v Belgii dokonce 8 kilogramů pesticidů na hektar.
Potraviny z našich polí by proto měly mít obsah reziduí velmi nízký. Přesto máme v potravinách víc pesticidů než jiné země. Centrum pro zdraví, výživu a potraviny Státního zdravotního ústavu zjistilo na základě analýz, že celkem 41 % analyzovaných vzorků potravin prodávaných v ČR obsahuje rezidua pesticidů, z toho 3,6 % nad povolený limit.
Průměr v EU je přitom 2,4 %, v Německu 2,3 % a v Rakousku dokonce jen 0,6 %.
Lze těmto statistikám věřit? Kdo je na vině?
Těžko říct. Můžeme jen spekulovat.
Může za to černý trh s pesticidy, na němž se objevují neevidované nebo dokonce zakázané látky? Může za to dovoz potravin ze zemí, jako je Polsko, kde je toto procento ještě vyšší než u nás a dosahuje 4,1 procenta? Je pravda, že potraviny s pozůstatky pesticidů obvykle nejsou vyrobené v ČR? Nebo za to může fakt, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádí nejrozsáhlejší testy na rezidua pesticidů z celé EU? Kdo víc hledá, ten víc najde. V roce 2018 testovala přítomnost 460 druhů reziduí pesticidů, a to na vzorku 1186 potravin.
Před Vánocemi spotřebitelé ve srovnání se zbytkem roku ve větším množství kupují sušené ovoce, rozinky a podobně, v nichž bývá vyšší obsah pesticidů. Podle čeho by je měli vybírat, aby si z obchodu odnesli ty pro zdraví nejprospěšnější bez obsahu nechtěných pesticidů?
Sušené ovoce je neodmyslitelnou součástí naší stravy a zdá se, že jeho obliba stoupá v souvislosti s propagováním zdravé výživy. V procesu sušení je v ovoci snížen obsah vody na 15–20 % a ovoce je tímto způsobem konzervováno. Moc „zdravá“ potravina to ale není.
Obsahuje velké množství cukru a do kandovaného ovoce se ještě cukr přidává. Sušené ovoce obsahuje však i řadu látek, které lidskému zdraví prospívají. Třeba vláknina, vitamíny, antioxidanty, minerály či stopové prvky, například vysoký obsah draslíku v sušených meruňkách.
Ledové čaje jsou hrozbou pro ledviny. Nepijte je, radí odborníci
Hlavní úskalí spočívá v tom, že výrobci často přidávají do sušeného ovoce různé konzervanty. Takovou látkou je třeba oxid siřičitý (SO2), který se používá také jako látka, která současně vylepšuje vzhled sušených plodů. Zabraňuje oxidaci některých látek v ovoci a ztrátě původní barvy. Proto mají sušené meruňky v bio kvalitě hnědou barvu, zatímco ty sířené jsou oranžové.
Někteří lidé jsou na siřičitany citliví a může u nich po konzumací sířeného ovoce dojít k žaludečním křečím, kožním vyrážkám či astmatickým záchvatům. Tyto případy nejsou časté, ale jsou velmi nepříjemné. Pokud se sušené ovoce nesprávně suší, skladuje nebo je s ním chybně manipulováno, může být také znečištěno houbami, mykotoxiny a jinými toxickými látkami.
Vedle sušeného ovoce najdeme pesticidy i v čerstvém ovoci a zelenině. V jakých druzích nejčastěji?
Pesticidy a herbicidy se mohou objevit ve všech zemědělských produktech. Nelze jednoznačně říct v kterém nejčastěji.
Existuje obrovské množství pesticidů a herbicidů, ale po zjištění, že mnohé jsou nebezpečné i pro člověka, se jejich spotřeba ve vyspělých zemích snižuje a nebezpečné pesticidy jsou nahrazovány bezpečnějšími.
I když se zvyšuje počet zemědělských bio farem, které pesticidy nepoužívají, zcela se bez nich zemědělská výroba neobejde. Jsou proto všudypřítomné a vyhnout se jim je nemožné.
Je na národních kontrolních orgánech, aby jejich obsah v potravinách systematicky kontrolovaly a závadné potraviny včas zadržely, aby se nedostaly na trh a ke spotřebiteli.
U mnoha těchto prostředků dosud není známo, zda opravdu škodí lidskému zdraví a jakým způsobem.
Příkladem takové látky může být herbicid glyfosát (hlavní přísada RoundUpu, hojně používaného přípravku na hubení plevele, pozn. red.).
V jakých dalších potravinách jsou vyšší koncentrace pesticidů a proč?
Množství typů vyráběných pesticidů a herbicidů je obrovské jak po stránce chemické, tak po stránce jejich užití. Mohou se proto objevovat téměř všude.
Co vlastně pesticidy a jejich konzumace ve stravě způsobují?
Při obrovském množství vyráběných a v každodenní praxi používaných pesticidů je nemožné stručně a jasně říct, jaké zdravotní problémy způsobují. Látky se liší chemickou strukturou, způsobem vstupu do organismu, mechanismem biologického účinku i klinickými příznaky.
Jaký vliv má na obsah pesticidů v potravinách jejich skladování?
Pesticidy a herbicidy se do rostlin dostávají při jejich růstu a ošetření na poli, do živočichů při jejich krmení a ošetřování. Skladování potravin již není, až na výjimky, s používáním pesticidů spojeno. Spíše v průběhu jejich skladování obsah těchto látek klesá, protože podléhají chemickému rozkladu.
Dá se z hlediska pesticidů, ale i dalších nebezpečných látek, například kadmium či rtuť nebo arsen, srovnat současnost s obdobím před padesáti či sto lety?
Exaktní srovnávání je nemožné, protože naměřená data o těchto látkách z dřívější doby neexistují. I dnes, přes vyspělou techniku a celospolečenský zájem, tyto informace mnohde chybí nebo jsou nedostatečné. Není s čím srovnávat. Lze pouze spekulovat.
Toxikolog Jiří Patočka
Lze „pesticidovou“ potravinu poznat podle vzhledu nebo pomocí olfaktorických vjemů?
Nelze. Člověk takovou rozpoznávací schopnost nemá. Domníváme se, že takovou schopnost mohou mít některá zvířata. Často přeci říkáme o nějaké podezřelé potravině, že to „ani pes nežere“.
Pesticidům se asi nelze vyhnout, může ale spotřebitel nějak jejich příjem v potravě zredukovat?
Pouze výběrem a znalostmi, ať už získanými osobně nebo z veřejných zdrojů. Funkci kontrolora musí převzít stát prostřednictvím svých kontrolních orgánů.
Kromě pesticidů se ve stravě vyskytují i další toxiny. Které potraviny jsou z vašeho pohledu nejrizikovější a proč?
V ČR je takových potravin pomálu, ale lidé se s nimi mohou setkat při cestách do zahraničí, zejména do exotických zemí.
Zde jsou velmi často používány suroviny (ovoce, zelenina i živočichové), které česká kuchyně (zatím) nezná, takže setkání s nimi může být provázeno zdravotními problémy. Občas i závažnými.
Problémem posledních let je nález velkého množství mikročástic a nanočástic plastů v potravinách.
Blíží se Vánoce a kromě sušeného ovoce roste v tomto období také prodej oříšků. Jaké máte doporučení ohledně jejich koupě, aby si spotřebitel z obchodu spolu s ořechy domů nepřinesl i nežádoucí jedy?
Různé druhy ořechů a mandlí jsou z výživového hlediska významné pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, důležitých bílkovin, vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K) i ve vodě (B1, B6, C) a obsahu minerálních a stopových prvků, jako jsou vápník, hořčík, fosfor, železo, zinek, mangan či bór.
Rizikem je jednak vysoký obsah energie, jednak změny, které provází jejich stárnutí (žluknutí tuků). Závažným rizikem jsou mykotoxiny, jedovaté produkty plísní. Jejich vzniku je třeba zabránit správným usušením po sklizni a skladováním, aby nedocházelo k rozvoji plísní.
Za nejnebezpečnější je považována plíseň Aspergillus flavus, která produkuje mykotoxin zvaný aflatoxin. Ten může v případě kumulace v lidském organismu způsobovat zdravotní potíže, poškozovat játra a podporovat vznik zhoubných nádorů. Aflatoxiny jsou proto při dovozu ořechů (zejména arašídů a pistácií) do ČR přísně kontrolovány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.
| Narodil se ve Veverské Bítýšce, vystudoval obor chemie – fyzika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působil ve Vojenském lékařském, výzkumném a doškolovacím ústavu J.E. Purkyně v Hradci Králové na Katedře toxikologie, Univerzitě obrany či Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na katedře radiologie a toxikologie a ochrany obyvatelstva. Zde působí dodnes. Aktivní je také v Centru biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Je rovněž autorem či spoluautorem více než 100 článků ve vědeckých časopisech a mnoha popularizačních článků v novinách a časopisech. |
Jak byste doporučil vybírat lidem datle a fíky, které jsou v době adventu oblíbené?
Největším zdravotním rizikem je přítomnost plísní a mykotoxinů, které tyto plísně produkují.
Proto je třeba při koupi datlí a fíků zboží dobře prohlédnout, zda má přirozenou barvu a zda není poškozený obal, dlouho je v domácnosti neskladovat a rychle zkonzumovat. Jeho doba použitelnosti je omezená.
Toto zboží je často napadáno roztoči, kteří pronikají i pevnými obaly. Nejčastěji se jedná o roztoče Carpoglyphus lactis (mlékohub obecný), který se velmi rychle množí a napadá i další druhy sušeného ovoce.
Jak je to s čokoládou?
Čokoláda patří bezesporu k nejpopulárnějším sladkostem na světě a milují ji nejen děti, ale i dospělí. Její konzumace je spojována s vysokou výživnou hodnotou danou vysokým podílem tuků a cukrů a také flavonoidů s pozitivním vlivem na lidské zdraví.
Pokud její konzumace nepřesáhne rozumné meze, představuje vítaný pamlsek. Objevují se však i varovná slova o riziku konzumace čokolád s vysokým podílem kakaa.
Kakaovník pravý, který je zdrojem kakaového prášku, je současně silným akumulátorem toxického kovu kadmia, které se tak z půdy dostává až do této sladké pochoutky.
S Vánocemi je spojena zvýšená konzumace ryb. Jaký máte názor na obsah rtuti v rybách, zvláště těch oblíbených mořských, například v tuňáku?
Dietologové na celém světě zdůrazňují, že konzumace rybího masa je zdraví vysoce prospěšná. Aktivně snižuje cholesterol, krevní tlak, tvorbu trombů, snižuje riziko infarktu, má pozitivní účinek na udržení správných funkcí nervové soustavy a mozku a snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárního systému.
Omega-3 mastné kyseliny, které rybí maso obsahuje, se podílí na redukci hmotnosti a nadbytečného podkožního tuku. Rybí maso je lehce stravitelné, nevyžaduje dlouhou kuchyňskou přípravu, ani vysoké teploty. Má vysoký obsah kvalitních bílkovin, nízký obsah cholesterolu a nulový obsah sacharidů.
Je také bohaté na zinek, selen, železo a vitamín B12.
Konzumace rybího masa v Česko je ve srovnání se světem nízká. Zatímco průměrná roční spotřeba v zemích EU je 22 kg na osobu, v ČR je to pouhých 5,7 kg. V některých domácnostech je omezena jen na smaženou rybu na štědrovečerním stole.
Člověk svou průmyslovou činností významně zvyšuje zamoření prostředí těžkými kovy včetně rtuti. Ta je v přírodě přeměňována bakteriemi v půdě a vodním prostředí na vysoce nebezpečnou organokovovou sloučeninu – methylrtuť. Methylrtuť se koncentruje hlavně ve vodních ekosystémech, proto jsou jejím nejvýznamnějším zdrojem ryby a mořské plody.
Nejvíce ohroženi jsou lidé s vysokou spotřebou ryb a mořských produktů. Ohroženy jsou také těhotné ženy nebo ženy v produktivním věku, které plánují mít potomky. Methylrtuť snadno proniká z těla matky přes placentu do těla vyvíjejícího se plodu v děloze. Prochází také mozkovou bariérou, což může vést k narušení vývoje nervového systému u dítěte.
Kromě toho existují důkazy o škodlivých účincích methylrtuti na srdečně-cévní systém nebo imunitu.
Jak nahlížíte na tvrzení, že nejzdravější ryba je český kapr?
I když používání rtuti v běžném životě a různých průmyslových odvětvích je neustále snižováno, jsou místa, kde je její koncentrace v životním prostředí vysoká a dostává se proto i do potravin a potravinářských surovin. V ČR je takovým místem okolí Spolany Neratovice. Kapři lovení v českých rybnících, kteří se dostanou na náš vánoční stůl, obsahují podlimitní množství rtuti a strach z nich mít nemusíme.
- Dále čtěte:
- Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami
- Masem a mléčnými výrobky proti infarktu. Kardiologové překvapili novou studií
- Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba
- Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy
-
Rozinky, datle, fíky… Kterým výrobkům se nejen o Vánocích raději vyhnout?
Celkem 37 druhů sušeného ovoce nakoupila před Vánoci produkce pořadu A dost!, nezávislých testů internetové televize Stream.cz. Jak testy dopadly a neobsahují sušené plody na českém trhu nějaké škodlivé látky?
„Zajímalo nás především to, jestli všechny zahrnuté druhy sušeného ovoce i kandované citrusové kůry nepřekračují povolené limity pesticidů a mykotoxinů, tedy toxických produktů plísní,“ upřesňuje Jan Tuna, moderátor, scenárista a režisér pořadu A dost! Úskalím testu na obsah pesticidů podle něj ovšem je, že česká a evropská legislativa stanovuje limity pouze pro jednotlivé typy těchto látek, nikoli pro jejich „koktejl“.
„Je jasné, že i když přijímáme jednotlivé pesticidy nebo jiné chemikálie v povolených limitech, dohromady na nás jejich konzumace nepůsobí dobře,“ dodává Jan Tuna s tím, že vědci a lékaři se právě na účinky takových „směsí“ v současnosti zaměřují. „Stanovit legislativně jejich limity je ovšem velmi těžké, protože takových látek jsou stovky.“
Proč jsou některé sušené plody upravované oxidem siřičitým?
K síření sušeného ovoce, především meruněk nebo rozinek, výrobci přistupují kvůli zachování původní barvy plodů. Před konzumací se takto upravené sušené ovoce doporučuje oplachovat horkou vodou.
Rozinky
Hlavně z těchto důvodů žádné rozinky nepřekročily maximální povolené limity. I přesto tři z deseti testovaných druhů rozinek obsahovaly 17, respektive 16 druhů různých pesticidů, a to konkrétně Billa Raisins trio z Chile, Fine Life Rozinky obří zlaté od firmy K-servis Praha také z Chile a Naturalia Rozinky a Brusnice od firmy Encinger SK.
Kvůli zjištěnému obsahu toxických produktů plísní pak autoři pořadu A dost! prodejcům a výrobcům doporučují, aby se zaměřili na dodavatele produktů Albert Rozinky od Encinger SK z Turecka a Rozinky privátní značky Makra aro od firmy Vog dovezené z Iránu.
V testu byly ale i rozinky, které neobsahovaly téměř žádné nežádoucí látky.
Rozinky zlaté od firmy Poex Velké Meziříčí a Albert rozinky Zlaté od stejné firmy, oboje původem z Jihoafrické republiky, obsahovaly pouze stopové množství jednoho druhu pesticidu.
Zcela bez pesticidů a jen s nízkou hodnotou jednoho respektive dvou mykotoxinů vyšly z testu Tesco Jumbo rozinky zlaté a Dr.Ensa rozinky od firmy Encinger SK z Uzbekistánu, ty nebyly jako jediné dokonce ani sířeny.
Kandovaná citrusová kůra
Mezi testovanou kandovanou citrusovou kůrou dopadly nejlépe: Belbake Citronat – cedrátová kandovaná kůra z Lidlu (mimochodem nejlevnější mezi testovanými).
Dále Ensa kandovaná citrónová kůra od firmy Encinger SK původem z Itálie a také la Perla – Kůra plodů cedrátu kandovaná vyrobená na Sicílii firmou Candit frucht SpA Barcellona.
Všechny tyto tři druhy citrusové kůry jsou absolutně bez pesticidů i toxických produktů plísní.
Propadákem testu je kandovaná pomerančová kůra Fruit Exclusive od firmy Poex Velké Meziříčí, a to kvůli obsahu v Evropské unii nepovoleného pesticidu propargite.
Fíky
Z testovaných druhů fíků vyhrály Fíky sušené, které z Řecka dováží firma Hortim-International Brno. Neobsahují vůbec žádné pesticidy a jen nepatrné stopy jediného mykotoxinu.
Jde přitom o nejlevnější fíky mezi testovanými. Dobře naopak kvůli obsahu pesticidu boscalid nedopadly Fíky sušené Dr.
Ensa dodávané firmou Encinger SK a kvůli třem druhům toxických plísní ani Fíky Sykiki dovážené firmou Ing. Bohuslav Kratochvíl – IBK Trade.
Datle
Nejlepší celkové hodnocení si z testu odnesly sušené datle, které neobsahovaly žádné pesticidy ani mykotoxiny. Zeměmi jejich původu byly Tunisko, Írán a Alžírsko.
„Takto dobře ještě v nezávislých testech A dost! nikdy nic nedopadlo,“ zdůrazňuje Jan Tuna.
Výjimkou byly kvůli pesticidu fenpyroximate jen Tesco datle vypeckované a kvůli poměrně vysokému nálezu mykotoxinu citrininu Bio datle sušené vypeckované balené firmou Vetter Slovakia, Hlohovec.
DOLNI RAM
Přehled starších zpráviček
27.9. 2018 Dny českého piva začínají v předvečer svátku sv. Václava, patrona českého piva. V hospodách na vás od 27. září do 1. října čekají pivní speciály.
Dnešní Světový den cestovního ruchu (nebo také Světový den turistiky) byl vyhlášený třetím Valným shromážděním Světové organizace cestovního ruchu (WTO) v roce 1979, slaví se od roku 1980
Středoškoláci by do čela Prahy vyslali Piráty, druhá je TOP 09 ….. Studentské obecní volby v Praze vyhráli Piráti. Hlas jim dalo 26 procent z asi 3000 zúčastněných středoškoláků. Druzí byli s 20 procenty TOP 09 a Starostové. Další sněmovní strany získaly jen několik procent hlasů.
Volby se konaly v pondělí a úterý. Výsledky oznámila Táňa Abrhámová z projektu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni, který studentské volby pořádá od roku 2010 před vybranými skutečnými volbami. Reálné obecní volby se konají 5. a 6. října. Piráti zvítězili i v loňských studentských sněmovních volbách. (Čtěte na stránkách Echo24)
Stačí počkat, až “pochcípají” v ČR Husákovy děti, tedy lidé narození v 70. letech min. století, kteří tvoří nejsilnější populační kmen ČR? Po nich přijde potopa …..
Arabům se v České republice zalíbilo, odejít už neplánují! Nakupují pozemky, staví domy, pronajímají si od státu prostory na prodej křišťálu a provoz směnáren, kandidují do zastupitelstev, figurují už prakticky ve všech oblastech veřejného života! Zatímco je pohled médií upřen na sirotky a nelegální migranty, tak ti legální mezitím potichu mění kulturu naší země!
Politický cirkus okolo přijetí nebo odmítnutí sirotků ze Sýrie zaplňoval v posledních dnech hlavní stránky českých médií, jako kdyby na tom stál veškerý život v České republice.
Sirotci, kteří s největší pravděpodobností přišli o své rodiče v řadách bojových útvarů Islámského státu, prostě do Česka nepatří, a to hlavně z kulturně-sociálních důvodů.
Česká republika totiž už má dostatek arabských spoluobčanů a každým rokem jich přibývají další tisíce a tisíce, kteří do země přichází na základě víz ze zemí Blízkého a Středního Východu a také z Afriky. A právě o nich budeme v dnešním článku mluvit.
Jak se totiž ukazuje, Arabům se v České republice zalíbilo natolik, že se rozhodli usadit natrvalo a nemají důvod migrovat dále na západ nebo na sever do Skandinávie. Životní prostor českých a moravských zemí je ideální místo pro zakořenění nové kultury, islámu. Kořeny tohoto procesu mají přitom počátky již v 90. letech, do kterých se na chvíli vrátíme. (Čtěte na stránkách Quintus Sertorius)
Blba. Divna. Zkažena. Zkur.vena mlada generace ….. Zkušal sem jiny nazev. Blba. Divna. Zkažena. Ale nic nevystihovalo podstatu přesněji, než to co sem napsal, tuž se omluvam.
Ja fakt netušim, kaj zme my, synci narozeni v Československu, kerym je přes štyrycet, mohli zrobit chybu. Že zme zblbnuli nekonečnym omilanim mantry o internacyjonalni pomoci a zkompromitovali se nechutnym členstvim v Pionyru a eSeSeM, to nam snad hystoryja odpusti.
Ale kaj zme zrobili chybu, že se z tych dnešnich mladych duši, nepoznamenanych bolševickym ohybanim hřbetu, stala zkurvena generace?
Jak je možne, že z mladych lidi (je jedno, jestli jim je dvacet, třicet, nebo skoro štyrycet) je beztvara amorfni hmota? Co je to za lidi, kere nic nenuti, aby se odlišili od stupidni televizni kultury, kera se na ně hrne z jejich třicetipalcovych TV obrazovek v hadečkove qalitě? Čim se matrjošky teto podivne generace vyznačuju?
Šmatlaju po ulicach s PETkamav pracce, nebo je maju zahaknute za popruhy svojich baťohu. Kdybyste měli dvě vody, ale dvě uplně stejne vody, a ta jedna by byla v PETce za stonasobnu cenu oproti te kohutkove.
Keru byste si vybrali? Pokud ste ze zkurvene generace, pak přirozeně tu stonasobně dražši z PETky.
Misto teho, aby si doma natočili fajnu vodu z kohutka, povali do deset kilaku vzdaleneho hytlermarketa enem proto, aby mohli nakupit piksle PETkovych lahvi balenych po šesti v igelitu. Hlavně že maju vyvaženy přijem optymineralu…
Z hlavy jim lezu draty.Ať robi cokoliv, maju do hlavy zapojene draty. Asi to služi k dobijani baterek, nebo k vymyvani mozku, ja nevim. Jede na kole, z hlavy trči draty. Leze po cestě, zas draty. Nastupuje do vlaku – draty. Běži po lesni mytině – z hlavy jim furt lezu draty.
Na druhe straně, než je hlava, je napojena taka mala krabička. Buď baterka, nebo ovladaci zařizeni na hlavu. Až nebudu měkky, prubnu to na ulici, vyrvu jim ty draty z hlavy. Ale bojim se, že se vybuli na zem, bo jim tym odpojim přisun energie…
(Čtěte na stránkách euPortál)
Hlava Velké sfingy v Gíze byla vyměněna. Skrývá vchod do tajemného podzemního světa? ….. Jednou z nejzáhadnějších soch na naší planetě je bezesporu Velká sfinga v Gíze. Žádná jiná socha nejitřila lidskou fantazii tolik jako tato egyptská památka.
Spekuluje se o jejím stáří i účelu, způsobu stavby, skrytých komnatách, její roli v proroctvích i vztahu ke stejně tajemným pyramidám v Gíze.
Podle nedávného výzkumu dvou historiků byla hlava Sfingy vyměněna a možná skrývá vchod do tajemného podzemního města, který vybudovala dávno zaniklá civilizace.
První zmínka o tom, že by se v okolí Sfingy mohly vyskytovat nějaké tajné prostory, se objevuje v takzvaných Textech staveb, nalezených na zdech Horova chrámu v Edfú. Hieroglyfy hovoří o jakési Síni dějin, v níž mají být uloženy poznatky o stavbách egyptských chrámů, svaté knihy a insignie moci.
O existenci obrovského podzemního labyrintu v Egyptě se zmínilo i několik dalších starověkých i středověkých historiků. Také známý prorok Edgar Cayce měl vizi, že pod Sfingou se nachází podzemí, ve kterém má být ukryt odkaz bájné země – zaniklé Atlantidy. Vchod se má skrývat pod přední tlapou Sfingy.
V roce 1987 provedli vědci z univerzity Waseda v Tokiu elektromagnetický průzkum Velké pyramidy a Sfingy, který přinesl šokující objevy: několik dutých prostor a tunelů pod oběma monumenty!
V letech 1991 až 1993 prozkoumávala podzemní podloží Sfingy americká expedice vedená vedená archeologem Johnem Anthony Westem. Za pomoci ozvěn vibrací způsobených úmyslně vyvolanými otřesy podloží detekovali pod Sfingou anomálie, které naznačují přítomnost skrytých pravoúhlých prostor. Víc už však nezjistili, neboť egyptské úřady této expedici odebrali povolení k vykopávkám.
Ve své nejnovější knize nazvané Tajemství Gízské plošiny a druhá hlava Sfingy odhalena (The Giza Plateau Secrets and a Second Sphinx Revealed) přicházejí s novou kontroverzní teorií historici Gerry Cannon a Malcolm Hutton.
Tvrdí, že pod Sfingou se skrývá rozsáhlý labyrint plný prastarých tunelů, jež vedou do podzemní metropole. Jeden z vchodů do toho podzemí se podle nich nachází na vrcholu hlavy Velké sfingy.
(Čtěte na stránkách extraStory)
Římský klub po půl století jede stále stejně: Vylidnit planetu válkou. Zničit národní státy ….. Jen málokdo dnes dokáže docenit roli Římského klubu v osudech světa po druhé světové válce.
Nejčastěji slyšíme, že Římský klub byl a je pouze seriózní mezinárodní mozkový trust (think tank), který se zabývá především prognostikou světových procesů. Nicméně zásadně se liší od jiných podobných organizací.
Římský klub je instituce, která o sobě tvrdí, že pracuje „v zájmu lidstva“. Ovšem prospěch z něho mají především ti, kteří ho před 50 lety založili.
Římský klub oficiálně zorganizovali velký italský průmyslník, vědec a veřejný činitel Aurelio Peccei (1908-1984) a generální ředitel OECD pro vědu Alexander King. Nicméně pravým zakladatelem této struktury byl samozřejmě David Rockefeller, který zemřel v roce 2017 ve stáří 102 let.
Nový světový řád … V roce 1965 se na panství Davida Rockefellera v italském Bellagiu uskutečnila konference „Podmínky světového řádu“, na kterou dostaly pozvánku dvě desítky intelektuálů. Ale až ve dnech 6. až 7.
dubna 1968 se v Římě uskutečnilo reprezentativní setkání za účasti 75 osob, kde o založení Římského klubu rozhodli.
Účastníci setkání vydali prohlášení, že klub by se měl zapojit do intelektuální činnosti v souvislosti s vytvořením specifikace požadovaných parametrů budoucnosti lidstva.
Při jednání si zároveň odsouhlasili, že počet členů Římského klubu bude rovných 100 a jeho sestava bude tvořena nejvýznamnějšími vědeckými, veřejnými, politickými a finančnickými osobnostmi z různých zemí. Výkonný výbor složený z 12 osob určuje činnost a program každoročních shromáždění klubu. To letošní jubilejní má být věnováno 50. výročí založení a konat se bude v Římě ve dnech 17. až 18. října.
Od roku 2008 sídlí Římský klub ve Švýcarsku ve Winterthuru. Vedle řádných členů má ještě přidružené členy, kteří se účastní přípravy projektů a zpráv podle zadání klubu.Na každoroční setkání jsou zváni jako hosté vedoucích státní představitelé, vědci a politici.
Kromě řádných a přidružených členů existují také čestní členové.
Na soupisce je bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger, belgický král Filip, bývalý generální tajemník NATO Javier Solana, bývalý generální tajemní ústředního výboru KSSS Michail Gorbačov, miliardář a zakladatel CNN Ted Turner, bývalý americký viceprezident Al Gore, zakladatel společnosti Microsoft Bill Gates, bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, bývalá holandská královna Beatrix, bývalý americký prezident Bill Clinton, samozřejmě také finančník George Soros, bývalý britský premiér Tony Blair, nebo bývalí evropští předsedové Evropské komise Romano Prodi a Jacques Delors. (Čtěte na stránkách FreeGlobe)
Macron vyhrožuje nesolidárním státům „vykopnutím“ ze Schengenu ….. Podle iDnes.cz francouzský prezident Emmanuel Macron tvrdě zaútočil na ty státy EU, které odmítají přijímat imigranty. Pohrozil jim vyloučením ze schengenského prostoru, což by těmto státům mohlo i vyhovovat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je pod tlakem. Ve Francii ztrácí popularitu a stal se dokonce méně populárním než svého času jeho předchůdce Francois Hollande ve stejné době po zvolení.
Podle ČT si například nepočínal obratně v jakési diskusi s mladíkem před televizními kamerami. Mladík ho oslovil křestním jménem a Macron mu sdělil, že pro něho je „pan prezident“.
Sociální sítě ve Francii pak z toho pár hodin „žily“.
Na neformálním summitu lídrů EU v Salzburgu však šlo o něco mnohem závažnějšího. Především se ukázalo, že EU nechce s Velkou Británií dohodu, kterou jako kompromis navrhla britská premiérka Theresa Mayová. Naopak, lídři EU se snažili z vnitropolitických potíží britské premiérky vytěžit maximum a trvají například na tom, aby Severní Irsko zůstalo v celním prostoru EU.
Plán Mayové odmítli jako to, co „nebude fungovat“. Britská premiérka po „ponížení“, jak o tom psala britská média, vystoupila s projevem, kde zřejmě poprvé z jejích úst zaznělo, že „žádná dohoda s EU je lepší než špatná“. Vrátila se tedy ke konceptu prosazovaném tvrdými odpůrci „dvojdomku“ s EU na čele s Borisem Johnsonem.
Jestli to zachrání její pozici premiérky, ale není jasné.
Francouzský prezident si kromě „ponížení“ britské premiérky dal záležet i na tom, aby se důrazně distancoval od politiky „některých států EU“, které by chtěly „vyzobávat“ z projektu EU to dobré a pro ně výhodné a nechtějí se solidarizovat s jinými státy v případě migrace. Myslel tím prý zejména maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Země, které odmítají rozšíření Frontexu nebo solidaritu, opustí Schengen.
Země, které nechtějí silnější Evropu, si už nesáhnou na strukturální fondy,“ prohlásil podle portálu Politico šéf Elysejského paláce během neformálního summitu evropských lídrů v Salcburku, který ve čtvrtek skončil.
Na summitu se projednával nedávný návrh Evropské komise k roku 2020 výrazně posílit pravomoci unijní pobřežní a pohraniční stráže Frontex a navýšit početně její personál na 10 000 lidí. (Čtěte na stránkách Czech Free Press)
Díky EU dokázaly německé elity to, co chtěl Hitler – mají Evropu pod kontrolou …..
Letos si připomínáme několik důležitých historických událostí, které se odehrály před celými desetiletími.
V únoru jsme si připoměli sedmdesát let od komunistického převratu, kterým byly odstraněny poslední zbytky demokracie a země byla uvržena pod totalitární diktaturu na více než 41 let.
V srpnu tomu bylo půl století od sovětské invaze. 28. října budeme slavit sto let od vytvoření nezávislého Československa. Ale už před tím, 29. a 30. září si přimínáme 80 let od podepsání neslavně proslulé Mnichovské smlouvy.
Lidé mé generace o ní vědí od dětství. Vzpomínám si ještě na slavnou fotografii Hitlera, Mussoliniho, Chamberalaina a Daladiera, pořízenou při jejím podpisu.
Komunisté jí všude vystavovali, aby nás přesvědčili, že fašisté a buržoázní demokraté se snadno dohodnou, že Západ nás zradil a že jenom komunistický totalitarismus a vasalství vůči sovětskému Rusku zajišťují naši národní existenci.
Formací historik, domnívám se, že znalost minulosti nám pomáhá lépe rozumět přítomnosti a lépe předvídat budoucnost. Nedělat stejné chyby, jako naši předkové. Řekl bych, že T.G. Masaryk, E. Beneš, M.R.
Štefanik a další zakladatelé Československa udělali stejnou chybu, jako tu, kterou nyní dělají vedoucí představitelé západoevropských států.
Je to chyba si myslet, že lidé, kteří se nemají rádi, kteří se spolu neztotožňují, se mohou stát spoluobčany a, v případě nutnosti, společně hájit svůj stát. (Čtěte na stránkách EUrabia)
Zeman se rozpovídal o nepracujících Romech a hned to schytal ….. Prezident Miloš Zeman v rámci návštěvy Olomouckého kraje mluvil o Romech a o tom, jak museli za komunismu pracovat. Jeho výrok vyvolal velký rozruch, kritizuje jej třeba Zemanův někdejší soupeř z prezidentské volby Jiří Drahoš.
O Romech promluvil prezident na návštěvě Kojetína na Olomoucku. „Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. Většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení,“ vysvětlovala hlava státu.
Jeho slova podle serveru Seznam Zprávy souvisela s anketou, kterou si nedávno nechala udělat kojetínská radnice. Z ní vyplynulo, že zdejším lidem nejvíc vadí stěhování Romů do jejich obce. Toho Zeman využil a začal mluvit o Romech a o tom, že podle něj tvoří valnou většinu nezaměstnaných.
rávě za minulého režimu by se podle něj něco takového nestalo. „Za komunismu byl systém, že romské pracovní čety vedli opět Romové, kteří měli přirozenou autoritu. Takže když v jejich týmu někdo nepracoval, tak ho zfackovali. Je to velmi humánní metoda a zpravidla se osvědčuje,“ dodal Zeman.
Jeho slova kritizoval například kandidát na senátora Jiří Drahoš. „'Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale…' je věta, kterou vážně nechcete slyšet od hlavy státu třicet let po revoluci.
A zmínka o prospěšnosti fyzického násilí byla snad pouze jedním z řady jeho nepovedených bonmotů,“ nešetří Zemana muž, který se také ucházel o křeslo na Hradě.
(Čtěte na stránkách EuroZprávy)
Výchova dětí v homosexuálních anti-rodinách ….. Ze západu, kde už jsou homosexuální anti-rodiny běžnou součástí nemocné společnosti, přichází množství zpráv o tom, jak vypadá výchova dětí v takových domácnostech.
Je naprosto běžné, že v „LGBT rodinách“ jsou děti v systematicky vychovávány k úchylkám, je u nich uměle pěstováno deviantní chování a je nabouráván přirozený vývoj jejich vrozené identity.
Hnutí sexuálních menšin vzniklo koncem 60-tých let jako politické hnutí, provázané s „progresivní“ levicí. Na pozadí většiny toho, co dělají, jsou politicko-ideologické pohnutky – homosexuálové si tak chtějí vychovat další generaci aktivistů a bojovníků za zvrhlá práva.
To je také důvod, proč si mnohé lesbické a gay páry pořizují / adoptují děti. Ne proto, že by o ně opravdu stály, ale proto, že touto cestou chtějí provokovat, podkopávat a nabourávat dominanci zdravé, tradiční rodiny. (Čtěte na stránkách White Media)
Zneužívání psychiatrie jako další „evropská hodnota“: Stále ještě demokracie? Absolutní výsměch ….. Před více než třiceti lety byla sovětská psychiatrická společnost vyloučena ze Světové psychiatrické asociace na základě obvinění ze zneužívání psychiatrie v SSSR.
Jednak byli mnozí odpůrci režimu nedobrovolně „léčeni“ v psychiatrických nemocnicích, jednak byl „vymyšlen“ zvláštní druh schizofrenie, který se projevoval odmítáním sovětského systému.
Nyní francouzský soud nařídil psychiatrické vyšetření vůdkyni opozice Marine Le Pen… Hrozí jí tři roky vězení za šíření „násilných zpráv, které podněcují terorismus nebo pornografii či vážně poškozují lidskou důstojnost”.
Psychiatrie je lékařským oborem, který má a musí mít ve svém armamentáriu možnost nedobrovolné hospitalizace, disponuje léky, které mohou mít nepříznivé vedlejší účinky a také od nepaměti provází duševní poruchy společenské stigma.
Je tedy pro každou moc lákavé bez jasného důvodu stigmatizovat diagnostikou duševní poruchy, zavřít do ústavu, který stigmatizaci prohlubuje a případně podrobit „léčení“ předávkováním léky a tím dosažením nepříznivých vedlejších účinků.