Není to tak dávno, co řada českých pacientů s idiopatickými střevními záněty (tj. Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou), kterým nezabrala konvenční léčba, museli na léčbu biologickou čekat nebo se k ní vůbec nedostali.
U této diagnózy přitom biologika v podobě monoklonární protilátky infliximabu nejsou žádnou novinkou – poprvé se v klinické praxi ve světě objevila v roce 1998 a i v Česku jsme je měli k dispozici na začátku minulého desetiletí.
„Zásadní nevýhoda v České republice i v chudších zemích byla, že se jednalo o terapii velmi ekonomicky nákladnou a nebyli jsme schopni poskytnout dostupnost biologické léčby všem potřebným pacientům.
V gastroenterologii i dalších oborech jsme měli seznamy čekatelů, kteří byli dle průběhu nemoci vytipováni jako vhodní kandidáti.
Ti čekali, až se uvolní místo, protože finanční budget u plátců péče byl omezený,“ vysvětluje předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP profesor Milan Lukáš s tím, že zatímco v BENELUXu a Francii byla proléčenost pacientů touto terapií kolem 30 procent, u nás šlo o pět až osm procent.
Zlom nastal v roce 2015
Rozdíl se začal snižovat po zavedení biosimilárního infliximabu, který schválila Evropská léková agentura v roce 2013 ve všech indikacích originálu.
Šlo přitom o vůbec první biosimilar monoklonární protilátky (první biosimilární přípravek vůbec se v EU objevil v roce 2006, šlo o růstový hormon somatropin).
Zpočátku ovšem byli lékaři k nové možnosti vlažní, protože nebylo dostatek zkušeností s její bezpečností a tím, jak ji používat. I v roce 2014 tak biosimilární přípravek používalo jen několik center.
„V roce 2015 se situace zásadně změnila. Na našem pracovišti v současné době používáme biosimilární infliximab téměř u 400 nemocných se střevními záněty. Jeho zavedením totiž došlo ke snížení ceny nákladů na biologickou terapii téměř o 50 až 60 procent.
Budgety jednotlivých plátců přitom zůstávaly stejné nebo byly mírně navýšené, takže o to jsme mohli léčit více pacientů,“ uvádí profesor Lukáš, podle kterého je biosimilární přípravek stejně účinný jako originální léčba. Problém podle něj není ani výměna léků u rozléčeného pacienta. „Záleží na rozhodnutí konkrétního lékaře.
Ve státech, kde je cena diferencovaná a originální infliximab je dražší, je preferenčně podáván biosimilární přípravek a pacienti jsou převáděni z originálu na biosimilar,“ uvádí Milan Lukáš, podle kterého se masivně převádí například v Norsku. U nás je ale úhrada stejná, takže tzv. switchování nemá ekonomický smysl.
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl k tomu dodává, že dnes jsou biosimilars infliximabu využívány ve 40 procentech případů a během tohoto roku by se jejich podávání mohlo zvýšit až na polovinu pacientů.
Zdroj: ČAFF
Jak lékaři využívají biosimilars. Zdroj: ČAFF, IMS Health
Dnes je přitom v EU dostupných celkem 20 biosimilárních léčivých přípravků s osmi účinnými látkami určenými pro léčbu různých chorob (epoetin alfa, epoetin zeta, filgrastim, follitropin alfa, infliximab, insulin glargine, somatropin a etanercept).
Celkem už s nimi bylo na světě odléčeno přes 400 milionů pacientodnů.
Nyní se navíc očekává vstup biosimilars do oblasti onkologie, kde by měl být během letošního roku dostupný pegfilgrastim (podpůrná léčba v onkologii a hematoonkologii, v roce 2015 dosáhly náklady na něj 200 milionů korun), rituximab (přípravek na leukemii a lymfomy, v roce 2015 tvořily náklady 614 milionů korun) a trastuzumab (karcinom prsu a žaludku, náklady 2015 činily 604 milionů korun). „Zlevnění léčby bude významné a z hlediska dostupnosti pro pacienty přínosné,“ uvádí Mátl, který zároveň pokládá otázku, zdali je český systém schopný plně potenciál biosimilars využít.
Mátl také poukazuje na to, že proléčenost biologickou léčbou je u některých diagnóz v ČR stále ve srovnání se zahraničím poměrně nízká.
Například u revmatoidní artritidy jde o necelých pět procent, zatímco Maďarsko má devět procent, Slovensko deset a západní Evropa dvacet až třicet procent; pacienti s lupénkou se u nás dostanou k biologické léčbě ve dvou až pěti procentech indikovaných případů a u lidí s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou se proléčenost nyní odhaduje na deset až dvanáct procent, zatímco indikováno by mohlo být přes třicet procent pacientů. V posledním jmenovaném případě je důvodem to, že se terapie nyní hradí jen lidem s těžkou formou Crohnovy choroby. „Stále pokulháváme za potenciálními možnostmi léčby. Je to nastavením indikačních kritérií,“ konstatuje Mátl.
Úhradu zřejmě letos dostane nový lék. A další se blíží
Bohužel, efekt infliximabu u idiopatických střevních zánětů nemusí být trvalý – podle zahraniční studie ztrácí polovina pacientů během deseti let na terapii odpověď. V Česku ještě máme k dispozici adalimumab (který taktéž pochází ze skupiny anti TNF-α), který by měl mít na trhu biosimilar v tomto nebo příštím roce.
Zároveň se hledají nové přípravky, mezi něž patří antiintegriny, které jsou už v Evropě využívané, ale v Česku ještě nemají úhradu. Vedolizumab, který do této skupiny spadá, přitom působí jen na trávicí ústrojí, takže má méně nežádoucích účinků než protilátky proti TNF.
Nově pak byl také v Evropě na konci loňska povolen v indikaci Crohnovy choroby ustekinumab (jinak užívaný na psoriázu).
„Vedolizumab ani ustekinumab ale bohužel nejsou součástí klinické praxe. Věříme, že v průběhu tohoto roku bude mít úhradu vedolizumab a stane se tak součástí běžné klinické praxe.
Zatím jsou oba léky dostupné omezeně v rámci povolení revizního lékaře na paragraf 16, kdy dokumentujeme reviznímu lékaři a plátci, že jsme vypotřebovali veškeré možné dostupné prostředky.
Jde tedy o časově náročný byrokratický proces,“ říká profesor Lukáš s tím, že vedolizumabem je v Česku nyní léčeno kolem šedesáti pacientů, zatímco v Německu je to pět tisíc. I do budoucna by pak na tomto poli měly léky přibývat, protože je v současnosti testováno minimálně čtyři až pět slibných molekul.
Náklady VZP na centrovou léčbu Crohnovy choroby. Za rok 2016 první tři čtvrtletí. Zdroj: VZP
To pochopitelně nebude pro pojišťovny snadná situace, protože náklady na centrovou léčbu rostou napříč diagnózami. „Náklady na centrovou péči v současné době vykazují největší dynamiku nárůstu v porovnání s ostatními segmenty zdravotní péče.
Zdravotně pojistný plán pro rok 2016 předpokládal pro centrovou péči objem financí ve výši 8 451 milionu Kč. V současné době je však zřejmé, že očekávaná skutečnost je vyšší – a to ve výši 9 119 milionů Kč.
Velký objem nákladů na centrovou péči a několikanásobná dynamika nárůstu v porovnání s disponibilními příjmy představuje vysoké riziko pro finanční stabilitu VZP ČR v roce 2017,“ konstatuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Největší nadějí pro zvýšení proléčenosti pacientů s idiopatickými střevními záněty tak zůstávají biosimilars, které by za stejné peníze zpřístupnily terapii většímu počtu lidí.
Účinnost léčby zmonitoruje nový registr
Na kolik dnes léčba člověka s idiopatickým střevním zánětem vyjde? „Pacient, který je konvenčně léčen, stojí kolem sta tisíc korun, pacient na biologické léčbě tři sta tisíc korun, a pokud pacient musí podstoupit chirurgický zákrok, což je u pacientů s Crohnovou chorobou v 80 procentech případů, vyjde to pojišťovnu navíc na 80 až sto tisíc korun,“ přibližuje Martina Pfeiferová, předsedkyně pacientské organizace Pacienti IBD, která se snaží zvyšovat počty pacientů na biologické léčbě také proto, že počet nemocných i agresivních průběhů choroby přibývá. Profesor Lukáš dodává, že oněch 300 tisíc korun je už po zavedení biosimilars – například v roce 2007 tato léčba vyšla na 550 tisíc korun za rok. Cena ovšem může být vyšší v závislosti na váze pacienta (dávkuje se podle kilogramů) a délky léčby – jak bylo naznačeno výše, po čase tělo začne látku rychle odbourávat a je tedy třeba její dávku zvyšovat.
Jaké jsou vlastně výsledky nákladné léčby, začal nyní v Česku monitorovat nový registr pacientů. Díky němu by pak mělo být do budoucna snazší drahou terapii prosazovat.
Registr CREDiT založený loni Českou gastroenterologickou společností ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity už v současnosti zahrnuje téměř dva tisíce pacientů se střevními záněty na biologické léčbě (70 procent tvoří právě pacienti s Crohnovou chorobou – ke konci loňského roku bylo v registru 1341 lidí s Crohnovou chorobou a 425 s ulcerózní kolitidou).
Zdroj: ČAFF
„Jestliže se lék uvádí do klinické praxe, využívají se kontrolované, randomizované klinické studie. Ukázalo se ale, že nelze přenášet výsledky klinických studií do klinické praxe, protože klinická studie je arteficiální podnik, který je trochu mimo realitu – pacienti mají mnohem vyšší adherenci k postupům a jsou přísně selektovaní.
Klinické studie slouží k tomu, aby přesvědčily, potvrdily účinnost a v jednotlivých státech ukázaly, že by plátci měli léčbu hradit. V klinické praxi, kde je těhotenství, mladý pacient, starý pacient, komplikovaný pacient, kteří v klinických studiích nejsou, je to trošku něco jiného.
Proto jsou pro konkrétního doktora výsledky z registru daleko přínosnější a významnější, než z klinických studií, které jsou pochopitelně nutné, ale jsou z arteficiálního prostředí,“ vysvětluje profesor Lukáš. V současnosti je v České republice 30 center, která mohou biologickou léčbu podávat.
Z nich 24 v tuto chvíli do registru přispívá svými daty. První výsledky by přitom mohly být prezentovány za jeden až dva roky.
V ČR žije přes 40 tisíc lidí s idiopatickými střevními záněty a jejich počty rostou. Protože většinou postihují lidi v produktivním věku, často kolem 20. či 30. roku, je důležitá včasná diagnostika a léčba, aby se předešlo nevratnému poškození střev.
Onemocnění se projevuje chronickými průjmy, bolestmi břicha, teplotami, oslabenou imunitou a řadou mimostřevních projevů. Střídají se při něm fáze vzplanutí nemoci a remise, vyléčit ho ovšem nelze.
Díky biologické léčbě lze ale zvýšit kvalitu života téměř u 90 procent pacientů.
Michaela Koubová
Roste počet lidí s různými záněty střev. Kromě genetických faktorů mají jeden společný jmenovatel
Lifestyle / Zdraví
Střevní záněty se projevují i bolestmi břicha. Ilustrační foto: Richard Dudley / Freeimages.com
Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí, časté nucení na stolici – to jsou časté příznaky střevních zánětů.
Každý rok si vyslechne diagnózu asi 2000 Čechů, dalších přibližně 7600 ročně se od lékaře dozví, že má rakovinu tlustého střeva nebo konečníku.
Zatímco úmrtnost na tento typ rakoviny kvůli účinnému screeningovému programu za posledních 10 let v Česku klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o 4 až 5 procent vzroste.
V tuzemsku nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. „Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty.
Zvyšuje se také množství lidí, trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety tedy 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti.
Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou podle profesora Lukáše důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají.
Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami, bohatými na různé chemikálie.
Střevní záněty postihují stále více mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi patnácti až třiceti lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u patnácti až dvaceti procent.
Autor: TZ, red
Sdílet na FB
Střevní zánět nemusí vést k nádoru, říká odborník | Zdraví
Ještě před deseti lety neměli pacienti s takzvanými idiopatickými střevními záněty příliš dobré vyhlídky. Dnes jim pomáhá biologická léčba a ani chirurgický zákrok nemusí pro pacienta skončit vytvořením umělého vývodu střeva, říká Ondřej Urban, místopředseda České gastroenterologické společnosti.
LN U Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy se začala užívat biologická léčba. Jak velký přínos pro pacienty má?Je to obrovský průlom.
Srovnal bych to se situací, kdy se před třiceti lety přišlo na to, že příčinou dvanácterníkových vředů je v mnoha případech bakterie Helicobacter pylori. Díky antibiotikům se toto onemocnění v západních zemích dnes vyskytuje velmi málo.
Idiopatické střevní záněty nedokážeme zcela vyléčit, ale umíme změnit průběh onemocnění. Můžeme dosáhnout i toho, že pacient nemá žádné příznaky a jeho záněty a vředy se zhojily.
LN Účinkuje tedy lépe než kortikosteroidy, které se pacientům podávaly v posledním půlstoletí?Je to tak.
Navíc nemají vedlejší účinky jako tyto hormony – to znamená například vznik cukrovky, osteoporózy, poškození imunitního systému a dále pak zakulacení obličeje a jizvy v kůži, což jsou příznaky, které pacienty stigmatizují. Na druhou stranu je třeba říci, že ne všichni pacienti na biologickou léčbu zareagují.
LN Jak velkého procenta nemocných se to týká?Máme 15 až 20 procent pacientů, u nichž léčba nepomáhá. U těch musíme hledat jiné varianty léčby. Pak ale bohužel dalších patnáct až 20 procent lidí ročně přestane na léčbu reagovat.
Tam pak zkoušíme zvyšovat dávky nebo zaměnit užívaný preparát za jiný. Na českém trhu nyní máme tři preparáty a ty se liší mimo jiné i v tom, jakým způsobem se podávají.
Někdy je to formou infuze třeba jednou za dva měsíce, jindy je podáváme prostřednictvím podkožních injekcí zpravidla jednou za dva týdny. Pro pacienta vždy vybíráme léky individuálně.
LN Pokud pacient na léčbu nereaguje, přichází na řadu chirurgie…Ta je stále důležitou součástí léčby těchto nemocných. Odstranění tlustého střeva ale dnes provádíme méně často než dříve.
Stává se například, že k nám přijdou pacienti, kteří náhle onemocněli z úplného zdraví, a nám se je nedaří stabilizovat ani biologickou léčbou. V takovou chvíli je třeba chirurgicky zasáhnout.
Chirurg léčí také zúžení střeva a píštěle.
LN Pacienti také méně často končí s takzvanou kolostomií, tedy vývodem střeva břišní stěnou.Ano. Vývod mívají jen dočasně, protože chirurgové umějí nahradit konečník váčkem zvaným „pauch“, který vytvoří z části tenkého střeva. Pacient má pak normální kontinenci.
LN Jakou roli hraje u idiopatických střevních zánětů endoskopie?Ta má v tomto případě tři důležité úkoly. První je diagnostický, kdy jen díky ní dokážeme toto onemocnění stoprocentně potvrdit.
Další je terapeutický, kdy při Crohnově chorobě dochází ke stenóze, tedy zúžení tlustého střeva,amy jej díky ní dokážeme roztáhnout. Za třetí pak endoskopii používáme ke sledování u pacientů, u kterých je riziko zhoubného bujení.
Zvláště v případě ulcerózní kolitidy po čase hrozí vznik rakoviny tlustého střeva, což díky endoskopii zachytíme včas. Aněkteré časné nádory můžeme endoskopicky odstranit.
LN Takže vývoj nádoru v těchto případech probíhá jinak?Jistě. Běžně se nádor vyvíjí z polypu, což trvá deset až patnáct let. Díky tomu dokážeme u lidí, kteří se zúčastní screeningového programu, včas zachytit stadium, které rakovině předchází. Polyp jednoduše odstraníme při endoskopii.
LN Kolonoskopii absolvují lidé nad 55 let a lidé s pozitivním testem na skryté krvácení. V kolika procentech případů polyp najdete?Je to přibližně jedna třetina lidí. Ke zhoubnému bujení vede jen pět procent polypů, nicméně my nedokážeme odhadnout, které z nich to budou, a proto preventivně odstraňujeme všechny.
LN Zmínil jste, že endoskopie si dnes dokáže poradit i s časnými nádory.Celý zákrok trvá jednu až dvě hodiny a my během něj dokážeme vyříznout nádor ze střevní stěny.
Je to velmi výhodné, protože pacient není zatížen celkovou anestezií, nemá zkrácené střevo ani žádné jizvy.
Odstraňování velkých nádorů a polypů ale směřuje do gastroenterologických center, kde jsou přítomni také chirurgové, bez kterých se v takových případech neobejdeme.
LN Změnila se i léčba pokročilých nádorů?Ty stále tvoří v době diagnózy většinu a v takových případech je nutná chirurgická operace, která znamená zkrácení střeva. Velkým pokrokem je fakt, že to dnes dovedeme udělat laparoskopicky a mnohem méně často má pacient také vývod.
K dispozici dnes máme také robotické operace. Pokud už nádor založil metastázy, je nutná chemoterapeutická a někdy biologická léčba v režii onkologů.
Ještě před deseti lety měli tito pacienti vyhlídku na život v horizontu několika měsíců, dnes tato léčba dokáže jejich život prodloužit o dva až čtyři roky.
Zánět střeva může překvapit ze dne na den. Problémy má čím dál více lidí
„V podstatě ze dne na den jsem z plného zdraví spadla do naprosto šíleného stavu. Měla jsem velké křeče v břiše, bolesti a k tomu se přidal krvavý průjem, který mne přepadal i 30x za den. Téměř jsem nespala, nemohla jsem jíst, zhubla jsem.
Praktický lékař mě poslal na infekční, tam ale nic neobjevili. Absolvovala jsem prohlídky na gynekologii a chirurgii, odkud mě lékař poslal na gastroenterologii, kde provedli kolonoskopii.
Až tam zjistili, že mám silný zánět a střevo v tak špatném stavu, proto raději ukončili vyšetření ve 40 cm, aby ho nepoškodili.“
Přečíst článek ›
Později, při hospitalizaci, lékaři vyšetření zopakovali a zjistili rozsáhlý zánět v celém tlustém střevě, které už prakticky nefungovalo, a potvrdili diagnózu ulcerózní kolitida. „Na jednu stranu jsem byla ráda, že konečně vím, co mi je.
Po měsíci a půl v bolestech a s průjmy už jsem byla opravdu zoufalá.
Na druhou stranu to pro mě byl celkem velký šok, když jsem se dozvěděla, že mám v tak mladém věku nevyléčitelnou střevní nemoc a že se budu muset celý život omezovat v jídle, brát léky a možná budu muset podstoupit operaci, kdy přijdu o celé tlusté střevo,“ vysvětluje Lenka.
PočtyV Česku nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu.Počet lidí se střevními záněty každoročně o 4–5 % vzroste.Nemoc obvykle propuká mezi 20. a 40. rokem života, ale častá je i u pacientů nad 50 let.Ženy bývají postiženy o něco častěji než muži.
Nemoc se objevuje také u dětí.
Nejprve Lenka dostávala vysoké dávky kortikoidů a imunosupresiva, aby se dostala z akutní fáze nemoci. Poté jí lékaři dávky snižovali a po roce nasadili biologickou léčbu.
„Jsem teď na třetím typu biologického léku, protože první dva mi vždy po čase přestaly účinkovat. Docházím jednou za šest týdnů na infuze, období vzplanutí nemoci mívám jen cca 1–2krát za rok, často však přetrvává významná únava a občas se objeví i mimostřevní projevy nemoci, například na kůži nebo jako bolesti kloubů,“ popisuje mladá žena.
Od roku 2009 byl Lence přiznán částečný invalidní důchod. V současnosti je na mateřské dovolené s dvouletou dcerou.
„Z příběhů jiných pacientek s ulcerózní kolitidou jsem tušila, že otěhotnění nemusí být snadné. Po třech mimoděložních těhotenstvích a odoperovaných vejcovodech bylo jedinou možností, jak otěhotnět, podstoupit s partnerem umělé oplodnění. A po několika pokusech to vyšlo,“ usmívá se.
Přečíst článek ›
Od roku 2014 se Lenka angažuje v pacientské organizaci Pacienti IBD z. s., která pomáhá lidem s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou.
S kolegy pořádají semináře, konference, informují pacienty o novinkách v léčbě, provozují poradnu, organizují osvětové akce a kampaně, ve spolupráci s lékaři vydávají tištěné publikace a letáky.
Za dobu, co má Lenka ulcerózní kolitidu, medicína udělala velký pokrok.
Dnes mohou lékaři pacientům nabídnout moderní léky, a to jak biologickou léčbu, tak tzv. biosimilární léky, které léčbu zlevnili a zpřístupnili většímu počtu pacientů.
„Ze zkušeností pacientů, se kterými se v naší organizaci setkávám, vím, že u nových léků pacienty tolik netrápí nežádoucí účinky a dochází poměrně rychle ke zklidnění zánětu.
Díky novým operačním metodám nemusí mít čím dál víc lidí po odstranění střeva vývod jako trvalé řešení.“
Názor lékaře
Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. (přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti)
Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety – tedy 60 000.
Přečíst článek ›
Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla. Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme.
Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie.
Informace o nemoci
- * Jedná se autoimunitní typ zánětu tlustého střeva, který je nevyléčitelný.
- * Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před pár lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná.
- * V některých případech je definitivním řešením radikální chirurgický výkon.
* Ulcerózní kolitida obvykle začíná postižením konečníku a následně se šíří v tlustém střevě.
Poškozuje střevní sliznici, na jejímž povrchu způsobuje vředy, které mohou vylučovat krev a hnis.
* Nemoc se projevuje bolestmi břicha, častými průjmovitými stolicemi s příměsí krve.
* Průběh nemoci je charakteristický střídáním klidných bezpříznakových období (tzv. remise) s fázemi aktivní nemoci (tzv. relaps).
Přečíst článek ›
Tipy pro zdraví
Bohužel neexistuje žádná zázračná dieta pro lidi s ulcerózní kolitidou. Každý si musí najít, které potraviny snáší dobře a které radši z jídelníčku vyřadit. Pomáhá jíst pravidelně malé porce.
Do stravy přidejte i fermentované potraviny, jako je kysané zelí, kefír nebo kombucha. Chronická zánětlivá onemocnění zvyšují pravděpodobnost řídnutí kostí. Proto je důležité přijímat dostatečné množství vitaminu D – jak ze slunce, tak ze stravy.
Při problémech se střevy pomáhají borůvky, lněný olej a čaj z ostružinového listí.
Střevních zánětů je dnes dvakrát více než před 30 lety
Počty nemocných s nespecifickými střevními záněty stoupají. Dnes je jich dvakrát více než před 30 lety. Výskyt ulcerózní kolitidy se odhaduje na 40–45 nemocných na 100 000 obyvatel, u Crohnovy choroby se jedná o 20 případů na 100 000 lidí.
Crohnova nemoc postihuje rovnoměrně muže i ženy a její vznik je ovlivněn dědičnými faktory. Přibližně jedna pětina lidí s Crohnovou nemocí má ve své rodině příbuzného, který trpěl stejným problémem, nejčastěji sourozence nebo rodiče či dítě.
Foto: EUC Laboratoře Popisek: EUC Laboratoře
Ulcerózní kolitida i Crohnova choroba jsou dlouhodobě trvající onemocnění, která mívají střídavý průběh. Období klidu střídá vysoká aktivita, kdy se nemoc projevuje naplno. Proto může trvat dlouho, než je určena diagnóza. „Projevy jsou časté průjmy s příměsí krve, bolesti břicha a další komplikace.
Příznaky ale nemusejí být pouze střevní. Symptomy mohou být mimo jiné i bolesti kloubů, ale také afty nebo kožní vyrážky. U nespecifických střevních zánětů není zcela jasná příčina vzniku. Svou roli zde hraje imunitní reakce proti buňkám trávicího systému,“ uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc.
, odborný ředitel EUC Laboratoří.
Calprotectin pomáhá střevní záněty rozlišit
Calprotectin je protein, který je zjišťován ve vyšší koncentraci během střevního zánětu, např. při ulcerózní kolitidě, Crohnově chorobě či bakteriální infekci zažívacího traktu.
Běžná laboratorní vyšetření zánětu v krvi nejsou specifická pro záněty střev, takže stanovení diagnózy není pro lékaře snadné.
Zvýšená teplota, déle trvající průjem a bolest v břišní oblasti – to jsou společné symptomy různých onemocnění, které se liší původem i závažností.
U funkčních poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku, a u celiakie (nesnášenlivosti lepku) jsou hladiny calprotectinu v normálních mezích.
„Vyšetření calprotectinu ve stolici představuje jednoduchý neinvazivní test, který u zánětlivých poruch střeva může pomoci vyhnout se diagnostické kolonoskopii. Vyšetření calprotectinu nás může upozornit na nemoc i v době, kdy se zcela neprojevuje.
Vyšetření nám také pomáhá zjistit, zda se blíží návrat onemocnění, tzv. relaps. Včasná léčba pak může zabránit možným komplikacím a zajistit kvalitu života,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Jak probíhá vyšetření?
Vyšetření je jednoduché. Vzorek stolice o velikosti hrášku odeberte do nesterilní odběrové nádobky, kterou si můžete vyzvednout ve všech odběrových centrech EUC Laboratoří.
Vzorek je stabilní 6 dnů při teplotě 4–8 °C a můžete jej odevzdat v jakémkoliv odběrovém centru EUC Laboratoří – podrobný seznam najdete na www.euclaboratore.cz.
Nicméně pozor – k dalším možným příčinám zvýšení calprotectinu ve stolici patří i užívání salicylátů a nesteroidních léků proti zánětu, je tedy nutné tuto příčinu vyloučit.
Veškerá vyšetření provádíme i bez doporučení lékaře za přímou úhradu. Našim klientům se často nechce trávit čas v čekárně u lékaře a pak žádat, zda jim konkrétní vyšetření předepíše. Volí rychlejší cestu a navštíví rovnou naše odběrová místa. Jejich seznam a další informace naleznete na webu www.euclaboratore.cz.
Péče o vaše zdraví je nejlepší investice!
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
léčba , zdraví , Crohnova nemoc , EUC
autor: Tisková zpráva
Střevních zánětů je dnes 2x více než před 30 lety
Jak se Crohnova choroba a ulcerózní kolitida projevují?
Jak zjistíte, zda trpíte jedním z těchto onemocnění?
Co je to calprotectin?
Na tyto a další otázky naleznete odpověď v následujícím článku.
Počty nemocných s nespecifickými střevními záněty stoupají. Dnes je jich dvakrát více než před 30 lety. Výskyt ulcerózní kolitidy se odhaduje na 40-45 nemocných na 100 000 obyvatel, u Crohnovy choroby se jedná o 20 případů na 100 000 lidí. Crohnova nemoc postihuje rovnoměrně muže i ženy a její vznik je ovlivněn dědičnými faktory.
Přibližně jedna pětina lidí s Crohnovou nemocí má ve své rodině příbuzného, který trpěl stejným problémem, nejčastěji sourozence nebo rodiče či dítě.Ulcerózní kolitida i Crohnova choroba jsou dlouhodobě trvající onemocnění, která mívají střídavý průběh. Období klidu střídá vysoká aktivita, kdy se nemoc projevuje naplno. Proto může trvat dlouho, než je určena diagnóza.
„Projevy jsou časté průjmy s příměsí krve, bolesti břicha a další komplikace. Příznaky ale nemusejí být pouze střevní. Symptomy mohou být mimo jiné i bolesti kloubů, ale také afty nebo kožní vyrážky. U nespecifických střevních zánětů není zcela jasná příčina vzniku. Svou roli zde hraje imunitní reakce proti buňkám trávicího systému,“ uvádí MUDr.
Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Calprotectin pomáhá střevní záněty rozlišit
Calprotectin je protein, který je zjišťován ve vyšší koncentraci během střevního zánětu, např. při ulcerózní kolitidě, Crohnově chorobě či bakteriální infekci zažívacího traktu.
Běžná laboratorní vyšetření zánětu v krvi nejsou specifická pro záněty střev, takže stanovení diagnózy není pro lékaře snadné.
Zvýšená teplota, déle trvající průjem a bolest v břišní oblasti – to jsou společné symptomy různých onemocnění, které se liší původem i závažností.
U funkčních poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku, a u celiakie (nesnášenlivosti lepku) jsou hladiny calprotectinu v normálních mezích.
„Vyšetření calprotectinu ve stolici představuje jednoduchý neinvazivní test, který u zánětlivých poruch střeva může pomoci vyhnout se diagnostické kolonoskopii. Vyšetření calprotectinu nás může upozornit na nemoc i v době, kdy se zcela neprojevuje.
Vyšetření nám také pomáhá zjistit, zda se blíží návrat onemocnění, tzv. relaps. Včasná léčba pak může zabránit možným komplikacím a zajistit kvalitu života,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Jak probíhá vyšetření? Vyšetření je jednoduché. Vzorek stolice o velikosti hrášku odeberte do nesterilní odběrové nádobky, kterou si můžete vyzvednout ve všech odběrových centrech EUC Laboratoří.
Vzorek je stabilní 6 dnů při teplotě 4-8 °C a můžete jej odevzdat v jakémkoliv odběrovém centru EUC Laboratoří – podrobný seznam najdete na www.euclaboratore.cz.
Nicméně pozor – k dalším možným příčinám zvýšení calprotectinu ve stolici patří i užívání salicylátů a nesteroidních léků proti zánětu, je tedy nutné tuto příčinu vyloučit.Veškerá vyšetření provádíme i bez doporučení lékaře za přímou úhradu.
Našim klientům se často nechce trávit čas v čekárně u lékaře a pak žádat, zda jim konkrétní vyšetření předepíše. Volí rychlejší cestu a navštíví rovnou naše odběrová místa. Jejich seznam a další informace naleznete na webu www.euclaboratore.cz.
Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář