Stravovací zvyklosti předních českých lékařů – co a kdy jí? - Úvod

Časopis The Economist označil rok 2019 za rok veganství. Lidí, kteří se vzdávají masa a živočišných výrobků, totiž stále přibývá.

Od ledna také už posedmé vypukne výzva Veganuary, kdy lidé zkusí jíst celý měsíc vegansky. O veganství i o tom, že ani biochovy nejsou z hlediska uhlíkové stopy nic chvalitebného, se Aktuálně.

cz bavilo s Janem Gojdou, který se zabývá epidemiologií populace veganů.

Převažují mezi příčinami, kvůli kterým se lidé stávají vegany, spíš zdravotní, nebo environmentální důvody?

V individuálních rozhodnutích je to, myslím, obojí. Ve společenských, politických rozhodnutích bude převažovat tlak environmentální. Existují predikce, že kdyby měl každý člověk spotřebu masa jako průměrný Američan, tak bychom potřebovali tři a půl planety, abychom se uživili. V případě, že by se každý člověk stravoval vegansky, planeta by byla schopná uživit deset miliard lidí.

Geografické podmínky třeba v Česku nicméně přirozeně neumožňují jíst celoročně vegansky z primárních surovin a při dovážení čerstvých surovin z jiných zemí zase rostou náklady a uhlíková stopa, která je s transportem spojená.

Je to pravda, souhlasím s tím, že pokud bychom se měli stravovat pouze lokálně, tak je hodně míst na planetě, kde by život nebyl možný.

Na druhou stranu, v dnešním globalizovaném světě jsou věci velmi komplikované a paradoxně uhlíková stopa třeba sóji, která se doveze z Latinské Ameriky, může být nižší než něco, co se vypěstuje tady a je to živočišný produkt, který potřebuje velké množství půdy a zkonzumuje hodně primárních zdrojů.

Do budoucna bude asi trend, že každá potravina na sobě bude mít štítek s uhlíkovou stopou. Argument, že lokální automaticky znamená s nízkou uhlíkovou stopou, není pravdivý.

Samozřejmě neříkám, že bychom měli omezovat lokální produkci, protože to má svoje sociální a kulturní dopady. Je ale potřeba se o věcech bavit tak, jak jsou.

Intenzivní chovy mají dneska mnohem nižší uhlíkovou stopu než chovy extenzivní, takže třeba bioprodukce plemenných býků na Vysočině má paradoxně mnohem větší uhlíkovou stopu, protože žijí déle a pasou se na velké ploše, než hovězí, které vyroste rychle v intenzivním chovu.

Podle stránky Vegansociety.com bylo v roce 2017 ve Spojených státech téměř 20 milionů veganů. Jak je na tom Česko?

Není to úplně jednoduché říct, ale podle statistických šetření a odhadů se zdá, že v současné době by v České republice mohlo být až jedno procento populace, které se stravuje vegansky, a tři procenta, která se stravují vegetariánsky.

Myslím si, že vzestupný trend je jasný, když se například podíváte, jaký je trend ve vyhledávání slova vegan v Česku na Googlu, tak uvidíte jasný vzestup. Roste také množství podniků, které nabízí veganskou stravu, a celkově se téma dostává do mainstreamu.

Zcela jistě to souvisí i s environmentálními aspekty produkce potravin.

Už sedmý rok se od ledna řada lidí připojí do výzvy Veganuary a budou celý měsíc jíst vegansky. Lze už po této krátké době pozorovat změny v lidském těle?

Podle studií z toho lidé mohou profitovat asi po třech měsících, kdy se projeví metabolické efekty a změní se střevní mikroflóra.

Lidé, kteří se pro to rozhodnou, ale říkají, že změny pociťují i dříve, třeba v horizontu týdnů. Smysl to na měsíc ale zcela jistě má, i metabolicky.

Navíc, spousta lidí, kteří to vyzkouší, si díky tomu aspoň uvědomí, že to jde. Na druhou stranu zdaleka ne každý, kdo se rozhodne stravovat vegansky, u toho vydrží.

Takže je to pro mnoho lidí příliš extrémní styl stravování?

Podle mě není ani tak důležité bavit se o krajních variantách, což veganství v určitém smyslu je. Co si ale myslím, že je trend mnohem silnější než veganství samotné, je omezování spotřeby živočišných produktů.

To je, myslím, dnes velmi běžné, že lidé, kteří veganství považují za extrém, spotřebu masa a živočišných produktů z různých důvodů vědomě omezují, ať už z důvodů zdravotních, nebo environmentálních. To jsou takzvaní reduktariáni. Je ale potřeba si uvědomit, že i tito lidé jsou potenciálně vystaveni nutričním deficitům.

Většina lidí, kteří to dělají, se stravuje stejně, jenom přestanou jíst tolik masa, což ale nenahradí žádnou plnohodnotnou alternativou nebo suplementací.

Z hlediska deficitu některých důležitých látek u veganů se hodně mluví o vitaminu B12. Jak se jeho nedostatek projevuje?

Existuje autoimunitní onemocnění perniciózní anémie, což je porucha vstřebávání vitaminu B12, a tím trpí tři až čtyři procenta lidí, takže to není něco, s čím bychom se u obecné populace nesetkávali. Nedostatek vitaminu B12 se klasicky projevuje chudokrevností a neurologickými obtížemi.

Protože vegani mají ale výrazně vyšší příjem kyseliny listové, která reguluje stejné metabolické procesy jako vitamin B12, tak chudokrevnost se u nich projevuje později a dříve se projevují poruchy neurologické.

Projevy mohou být velmi variabilní, od nespavosti, zvýšené dráždivosti, nevýkonnosti, depresí a poruch nálad až po poruchy periferních nervů typu necitlivost na horních a dolních končetinách.

Jaká jsou další rizika, se kterými by měli vegani počítat?

Věcí, která se diskutuje, a zdá se, že tam může být problém, je nedostatek vápníku a vitaminu D. Problematika vitaminu D je ale společná celé populaci, to není problém jenom veganů. Stejně tak se diskutuje o jodu, který ale opět není specifický pro vegany, ale celou populaci v našich podmínkách.

Z epidemiologických studií se také zdá, že vegani můžou dosahovat nižší hustoty kostí. Když se však porovná s tělesnou hmotností, která je u veganů průměrně nižší, tak tyto rozdíly mizí. I tak je ale potřeba, aby se na to dával větší pozor. Na co se také díváme, jsou mikronutrienty selen a železo.

Pokud vezmeme v úvahu pouze zdravotní důsledky veganství, nepřevažují pak možné problémy nad výhodami?

Je řada věcí, které jsou potenciálně problematické. Porovnáme-li ale dopady těchto izolovaných nedostatků s obezitou, cukrovkou druhého typu a kardiovaskulárními onemocněními, tak si myslím, že rizika sice nejsou zanedbatelná, ale jsou popsatelná a relativně snadno manažovatelná.

Cukrovka byla loni podle údajů Českého statistického úřadu v Česku čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí a zemřelo na ni přes 4000 lidí. Může veganská strava fungovat nejen jako prevence nemoci, ale také pozitivně přispět k její léčbě?

Určitě, jako součást dietní intervence je veganská nebo vegetariánská strava z hlediska léčby cukrovky výhodnější. Platí to ale třeba i pro kardiovaskulární nebo některá nádorová onemocnění.

Americká asociace klinických endokrinologů ve Spojených státech má dokonce jako první opatření při diagnostikování diabetu místo složité diabetické diety rostlinnou dietu.

Lidem se řekne ‚máte cukrovku, začněte se stravovat čistě rostlinně‘.

Podle americké studie Adventist Health Study-2 mají vegani v porovnání s jinak se stravujícími lidmi nejnižší BMI, neboli index tělesné hmotnosti, který slouží jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity. Pomáhá tedy veganská strava i při hubnutí?

Ano, je ale potřeba říct, že to nemůžeme stoprocentně zaručit, protože každý máme nastavení metabolismu jiné. Podle studií ale lidé obvykle při přechodu na veganskou stravu zhubnou. A stejně tak vegani, kteří se tak dlouhodobě stravují, jsou hubenější než jejich vrstevníci, kteří se vegansky nestravují. Z hlediska prevence a léčby obezity je tedy rostlinná strava vhodná.

Je to díky tomu, že přijímají méně kalorií?

To je dojem z prvních velkých studií z 90. let, kdy se mělo za to, že vegani jedí méně, a proto jsou hubenější. Ukázalo se nicméně, že řada těchto studií má metodologický problém a došlo tam k výraznému podhodnocení kalorického příjmu. Když se potom dělaly malé kontrolní studie, ukázalo se, že kalorický příjem veganů a neveganů je stejný.

Ze stravy, kterou se stravují vegani, jsou ale kalorie pro tělo hůře získatelné. Možné vysvětlení tedy je, že na to, aby získali kalorie z rostlinné stravy, potřebují investovat víc své energie na uvolnění a rozštěpení živin, takže celkový energetický výtěžek je potom nižší.

Je to hůř stravitelné, což ale ve skutečnosti znamená, že mnohem víc živin zůstane pro střevní mikroflóru.

Vy sám jste se rok vegansky stravoval, nyní jste už několik let vegetarián. Jak těžké je podle vaší zkušenosti se živočišným výrobkům ve stravě v Česku vyhnout?

Je potřeba se změně jídelníčku věnovat a dát tomu čas. Ve chvíli, kdy ale člověk jídelníček změní a zajede si svůj systém, tak pak už je to v normálním provozu relativně snadné.

Není pro mnoho lidí překážkou k veganské stravě fakt, že rostlinné výrobky, které dnes specializované obchody a restaurace nabízí, jsou v porovnání s těmi neveganskými podstatně dražší?

Co je dnes drahé, jsou takzvané náhražky masa. Bohužel, často nejsou ani nutričně ideální a jsou postavené na škrobu, ztužených rostlinných tucích a podobně. Průmyslově zpracované potraviny, ať už obsahují, nebo neobsahují maso, jsou spojeny s ne úplně dobrou zdravotní odpovědí.

Pokud se ale stravování postaví na tom, co je optimální z výživového hlediska, jako jsou například kuchyňsky upravené luštěniny, cereálie nebo zelenina, pak je možné náklady stlačit. Když mají lidé kapacitu a možnost vařit z primárních surovin, tak náklady jsou zcela jistě nižší, než kdyby se stravovali nevegansky.

Pokud ale chcete veganské alternativy sýra a masa, pak je to samozřejmě drahé.

Bylo by tedy finančně reálné, aby se v budoucnu vegansky stravovaly třeba děti ve školách?

V Evropě v současnosti existuje řada projektů, které omezují spotřebu masa. Ve Švédsku zkusili například ve vybraných školních jídelnách výrazným způsobem snížit spotřebu masa, v jedné školní jídelně v Německu udělali experiment a měsíc vařili čistě veganskou stravu.

Měli velmi propracovanou metodiku na produkci uhlíkové stopy, kolik jídla děti snědí, kolik se toho vyhodí, jak jim to chutná a podobně. Pozvali tam přední veganské kuchaře, byla kolem toho velká show.

Nakonec se ukázalo, že ve skutečnosti se jim podařilo náklady snížit o deset procent.

Podvýživa

Počet lidí vyššího věku rok od roku vzrůstá. Přestože senioři tvoří již pětinu obyvatel České republiky, o jejich životním stylu a podmínkách se u nás stále příliš nemluví.

Posun za poslední léta nenastal ani v jejich stravě a stravovacích návycích, jež jsou pro jejich zdravotní stav klíčové.

Dokazuje to i průzkum agentury NMS Market Research pro společnost Nutricia s ambasadorkou Taťánou Gregor Brzobohatou, zakladatelkou nadace Krása pomoci, která se podporou seniorů zabývá.

„Zhruba do sedmdesáti let bývají senioři často obézní a mají nadváhu. Nad sedmdesát pak většina z nich trpí podvýživou, protože tuk se přestává již ukládat a ubývá jim svalová hmota.

Nemají chuť k jídlu, nedostatečně pijí a jejich strava bývá velmi jednotvárná.

Odhaduje se, že téměř polovina z nich trpí pokročilou podvýživou,“ říká profesor Zdeněk Zadák, vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty v Hradci Králové a tamní Fakultní nemocnice.

Podvýživa nemusí být vidět

„Stačí mi rohlík a bílá káva. Já už toho tolik nepotřebuji,“ často slýcháváme od starších lidí. Správná výživa je však důležitá pro všechny věkové skupiny, pro seniory pak obzvláště. Přesto jsou to právě oni, kteří tuto oblast stále podceňují. Dokazuje to i průzkum agentury NMS Market Research pro společnost Nutricia.

Budete mít zájem: Léky Na Ječné Zrno?

„Staří lidé mají problémy s chrupem a mnohé potraviny proto nejedí. Musí také často řešit, zda strava není v rozporu s jejich předepsanými léky.

Důležité jsou pro ně i finance a v neposlední řadě je třeba zmínit také osamělost a to, že jídlo pro ně není již společenskou událostí jako dříve, protože jej většinou nemají s kým sdílet,“ dokladuje tento smutný fakt doc. MUDr.

Iva Holmerová, ředitelka pražského Gerontologického centra. „To vše jsou důvody, proč k podvýživě seniorů dochází,“ dodává.

Stále u seniorů převládá pocit, že zdravá strava je drahá

Průzkum ukázal, že polovina dotázaných seniorů si je vědoma svých špatných stravovacích návyků. Přestože 81 % z nich tvrdí, že ví, že ve svém věku mají jiné výživové potřeby, nejčastěji jí prostě to, co jim chutná (27 %), nebo na co jsou léta zvyklí (23 %). Jako hlavní důvod, proč svou stravu nezmění ve zdravější, uvádí v celých 45 % nedostatek financí.

Informovanost seniorů je nízká

Ač sami senioři souhlasí s tím, že jejich tělo má jiné nároky na složení stravy než dříve, z výzkumu je patrné, že o těchto nárocích přehled nemají. Pouhá jedna pětina dotázaných seniorů své stávající stravovací návyky změnila. Nejčastěji je k tomu přivedly zdravotní potíže.

„Ostatní, jež strukturu svého jídelníčku nezměnili, jako hlavní důvod uvádí nedostatek financí, případně slabou vůli ke změně. To dokazuje, že senioři pořád nejsou o tom, co je pro ně zdravá a správná strava, příliš dobře informovaní.

Stále mají pocit, že kvantita je ůležitější než kvalita,“ komentuje výsledky výzkumu profesor Zadák, který je i zakladatelem Nadace pro rozvoj v oblasti metabolismu, výživy a gerontologie.

„Zajímat se o to, jakou stravu by měli ve svém věku jíst, se začnou až ve chvíli, kdy jim ji doporučí změnit lékař kvůli jejich zdravotnímu stavu,“ doplňuje ho přední česká gerontoložka, docentka Iva Holmerová.

Předcházením podvýživy seniorů je třeba se začít akutně zabývat

V současné době tvoří 18,3 % obyvatel České republiky osoby starší 65 let, 4 % z nich jsou starší 80 let. Zejména toto procento se bude v příštích desetiletích významně zvyšovat až na vcelku neuvěřitelných 10 % lidí starších 80 let v roce 2060. „Nejen z tohoto důvodu je třeba se tímto tématem začít vážně zabývat. Podvýživa u seniorů je velmi nebezpečná.

Ve chvíli, kdy k ní dojde, bývá už mnohdy pozdě. Právě ona je totiž příčinou řady onemocnění. Kvůli podvýživě se například špatně hojí zranění, pooperační stavy, proleženiny atd.,“ dodává ambasadorka tohoto průzkumu, topmodelka a Miss World 2006, Taťána G. Brzobohatá, která je zakladatelkou nadace, jež se podpoře důstojného stáří seniorů věnuje téměř deset let.

Zdroj: PR.Konektor, náměstí Republiky 1081/7, 110 00 Praha 1, www.prkonektor.cz

Média

Ambicí iniciativy 1000 dní je za podpory odborníků nasměrovat pozornost veřejnosti na důležitost významu výživy v prvních 1000 dnech života dětí.

Medializací výsledků nedávné Studie a nejnovějších Nutričních doporučení má iniciativa za cíl dosáhnout názorovou jednotnost ve všech komunikačních kanálech.

Ta povede k jednoznačnému návodu pro rodiče, jak mohou vhodně zvolenou stravou a budováním správných stravovacích návyků v časném věku pozitivně ovlivnit celoživotní zdraví dětí a tím i celkovou kvalitu jejich života.

Výstupy v médiích

Iniciativa spolupracuje v šíření osvěty s následujícími partnery:

Odborníci

MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy FN Motol, předseda Společnosti pro výživu a vedoucí studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku.

MUDr. Alena Šebková

Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, vedoucí Plzeňského centra studie Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku.

prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, přední odborník pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu.

MUDr. Jan Boženský

Primář dětského oddělení ve Vítkovické nemocnici v Ostravě

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.

Primář kliniky dětského a dorostového lékařství, VFN v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

MUDr. Martin Fuchs

Imunologická a alergologická ambulance, Immunoflow s.r.o., Praha

MUDr. Radana Kotalová, CSc.

Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, přední odborník pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu.

MUDr. František Jimramovský, MHA

Primář a gastroenterolog, Pediatrická klinika, Fakultní nemonice Brno

MUDr. Natália Szitányi

Praktická lékařka pro děti a dorost, odborníkem v dětské gastroenterologii a výživě.

Štěpánka Duchková

Ambasadorka iniciativy 1000 dní do života.

31.7.2019 Své děti kojí 9 z 10 Češek, ukázal průzkum. Opravdu jsme na tom tak dobře?
28. 12. 2015Výživa batolat může ovlivnit zdraví v dospělosti [Máma a já]

21. 12. 2015NutriCHEQ identifikuje výživová rizika dětí [AM Review]
17. 12. 2015Nový rádce pro rodiče [Miminko]
14. 12. 2015NutriCHEQ – nový pomocník na podporu výživy batolat

10. 12. 2015Trpí vaše dítě nedostatkem vitamínů? Nový program pomůže ve výživě českých batolat [Deník – region Střední Čechy]
9. 12. 2015Trpí vaše dítě nedostatkem vitamínů? Nový program pomůže ve výživě českých batolat [Deník – region Severní Čechy]
9. 12. 2015Zlepšit stravu českých batolat pomůže program NutriCHEQ

7. 12. 2015Stravu českých batolat pomůže zlepšit NutriCHEQ [Florence]
7. 12. 2015Program NutriCHEQ odhalí chyby výživy dětí a dá návod k nápravě
3. 12. 2015Program NutriCHEQ má odhalit chyby výživy dětí [Haló noviny]

3. 12. 2015Program NutriCHEQ pomůže zlepšit stravu českých batolat
2. 12. 2015Nejčastější chyby ve stravování kojících matek
27. 11. 2015Češi krmí batolata špatně

27. 11. 2015Děti překrmujeme cukrem a solí
27. 11. 2015Šokující průzkum dětských lékařů: Češi krmí batolata špatně!
26. 11. 2015Program NutriCHEQ odhalí chyby výživy dětí a dá návod k nápravě

26. 11. 2015Program NutriCHEQ odhalí chyby výživy dětí a dá návod k nápravě
26. 11. 2015Program NutriCHEQ odhalí chyby výživy dětí a dá návod k nápravě
26. 11. 2015Program NutriCHEQ odhalí chyby výživy dětí a dá návod k nápravě

září 2015Naprogramujte tu nejlepší výživu
25. 9. 2015Zdravá energie pro vaše batole
25. 9. 2015Kolik potřebuje energie?

14. 9. 2015Dětem chybí vitamín D
1. 9. 2015Strava kojících matek
1. 9. 2015Mléko v jídelníčku batolat

31. 7. 2015Kojící matky zanedbávají svou stravu
28. 7. 2015Matky kojí odpovědně, ale zanedbávají svou stravu
28. 7. 2015České i Slovenské maminky dnes kojí své děti zodpovědně. Sebe však ve stravě zanedbávají

27. 7. 2015Matky kojí odpovědně, ale zanedbávají svou stravu stravu
24. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu
17. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu

15. 7. 2015Lékaři varují: Kojící matky zanedbávají svou stravu
13. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu
13. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu

11. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu
10. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu
9. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu

9. 7. 2015Kojící matky špatně jedí, děti dostávají méně kvalitní mléko
9. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu
8. 7. 2015Kojící matky špatně jedí, děti dostávají méně kvalitní mléko

8. 7. 2015Kojící matky špatně jedí, děti dostávají méně kvalitní mléko
8. 7. 2015Kojící matky špatně jedí, děti dostávají méně kvalitní mléko
8. 7. 2015Pokud kojíte, tak nezapomeňte také na sebe

8. 7. 2015Kojící matky podceňují stravu
8. 7. 2015Kojící matky špatně jedí, děti dostávají nekvalitní mléko
8. 7. 2015Kojící matky špatně jedí, děti dostávají méně kvalitní mléko

7. 7. 2015Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu
26. 6. 2015Rodiče pozor: Batolata v ohrožení
24. 6. 2015Medicína kojení/Aby ani jednomu nechyběly vitaminy

24. 6. 2015Video: Vzorový jídelníček kojící ženy
18. 6. 2015Porodem to nekončí… jak vylepšit jídelníček v době kojení?
29. 5. 2015Kravské mléko až o třetích narozeninách?

14. 5. 2015Českým batolatům chybí vitamín D, nedostávají správné mléko
12. 5. 2015Porodem to nekončí… Jak vylepšit jídelníček v době kojení?
11. 5. 2015První příkrmy u kojenců – nebojte se kaší

11. 5. 2015Rohlík se šunkou k snídani? Pro děti ne?
9. 5. 2015Českým batolatům chybí vitamín D. Nedostávají mléko
9. 5. 2015Česká batolata dostávají málo mléka, některá vůbec

7. 5. 2015Českým batolatům chybí vitamín D. Nedostávají mléko
6. 5. 2015Českým batolatům chybí v jídelníčku mléko a vitamín D
6. 5. 2015Českým batolatům chybí vitamin D. Nedostávají mléko

4. 5. 2015Českým batolatům chybí vitamin D. Nedostávají mléko
2. 5. 2015Mléko v jídelníčku batolat
1. 5. 2015Kolik by mělo dítě dostávat mléka a jaké mléko vybrat?

1. 5. 2015Českým batolatům chybí vitamin D. Nedostávají mléko
30. 4. 2015Českým batolatům chybí vitamín D. Nedostávají mléko
30. 4. 2015Českým batolatům chybí vitamín D

30. 4. 2015Českým dětem chybí v jídelníčku mléko a vitamin D
28. 4. 2015Když má tělo hodně práce / Jídelníček při kojení
27. 4. 2015První rok / Strava je při kojení důležitější než kdy jindy

24. 4. 2015Šťavnaté masíčko pro nejmenší
22. 4. 2015Kravské mléko batolatům nestačí
21. 4. 2015Strava malých dětí a kojících matek – 1000 dní
17. 4. 2015Kravské mléko až od tří let
14. 4. 2015Jak správně sestavit jídelníček během kojení? Myslete na dítě i na sebe
8. 4. 2015Dětský jídelníček ovlivňuje zdraví v dospělosti
7. 4. 2015Mléko v jídelníčku batolat? Těm českým chybí
31. 3. 2015Dětský jídelníček ovlivňuje zdraví v dospělosti
31. 3. 2015Co jíst při kojení, aby bylo zdravé dítě i matka
30. 3. 2015Naprogramujte zdraví svému dítěti
26. 3. 2015České děti pijí málo mléka. Co s tím?
26. 3. 2015České děti pijí málo mléka. Co s tím?
24. 3. 2015Mléko v jídelníčku batolat často chybí. Může to ovlivnit jejich zdraví.
23. 3. 2015Intolerance nebo alergie? Proč nám nedělá dobře mléko
16. 3. 2015Jak vylepšit jídelníček v době kojení
4. 3. 2015Rohlík se šunkou ke snídani? Ne pro batole
4. 3. 2015Rohlík se šunkou a sýrem? Ne pro batole
4. 3. 2015Aby byly děti zdravé
27. 2. 2015Mléko v jídelníčku batolat a dětí
24. 2. 2015Zdravá snídaně pro batole: Na pečivo zapomeňte
23. 2. 2015Chytré dítě – bez snídaně ani ránu
20. 2. 2015Poradna Zdraví
20. 2. 2015Správná výživa matky při kojení
20. 2. 2015Odhalte nejčastější dětskou potravinovou alergii včas
11. 2. 2015Jak na výživu dětí? Řešením je nutriční programování!
10. 2. 2015Odhalte nejčastější dětskou potravinovou alergii včas
5. 2. 2015Trpělivost se vyplácí
5. 2. 2015Budujte imunitu stravou…
únor 2015Výživa do 1 roku – Speciál časopisu Miminko: Týká se vašeho dítěte alergie?
únor 2015Výživa do 1 roku – Speciál časopisu Miminko: Obilniny
únor 2015Výživa do 1 roku – Speciál časopisu Miminko: Vaše první lžička
únor 2015Výživa hraje klíčovou roli
únor 2015Jak na alergie
únor 2015Zdravé zdroje energie? Podívejte se na nové video
únor 2015Výživa pro nejmenší – pestrá strava
únor 2015Nová doporučení pro výživu – díl 1
30. 1. 2015MUDr. Petr Tláskal, CSc. – potravinové alergie
29. 1. 2015Zdravou energii batoleti dodá cereální snídaně
26. 1. 2015Naprogramujte své dítě jídlem ke zdraví!
26. 1. 2015Alergie na mléko. Máte správnou diagnózu?
25. 1. 2015Jídelníček nejmenších dětí je jednotvárný. Dbejte na pestrost
20. 1. 2015Zdravá energie ve snídani pro batolata
16. 1. 2015Jídelníček nejmenších dětí: Rodiče ho často dělají dost jednotvárný.
9. 1. 2015Zdravá energie pro batolata? Cereální snídaně!
7. 1. 2015Chcete mít zdravé dítě? Naprogramujte jeho stravovací návyky.
leden 2015Syndrom první lahvičky
leden 2015Zdravou energii batoleti dodá cereální snídaně
23. 12. 2014Nutriční programování
20. 12. 2014Změnit zdraví budoucích generací? Řešením je nutriční programování
16. 12. 2014Změnit zdraví budoucích generací?
15. 12. 2014Jídelníček dětí bývá často jednotvárný
12. 12. 2014Změnit zdraví budoucích generací? Řešením je NUTRIČNÍ PROGRAMOVÁNÍ
11. 12. 2014Jídelníček nejmenších dětí je jednotvárný
9. 12. 2014Dětem častěji maso nejen z kurníku
9. 12. 2014Odhalte nejčastější dětskou potravinovou alergii včas
9. 12. 2014Alergii na kravské mléko řešte u dětí včas, může způsobit vážné potíže
8. 12. 2014Odhalte nejčastější dětskou potravinovou alergii včas
4. 12. 2014Jak na výživu dětí? Řešením je nutriční programování!
3. 12. 2014Zdravou energii batoleti dodá cereální snídaně
3. 12. 2014Zdravou energii batoleti dodá cereální snídaně
2. 12. 2014Jak malým dětem doplnit energii? Na celozrnné pečivo zapomeňte
1. 12. 2014Jídelníček nejmenších dětí je jednotvárný. Dbejte na pestrost
č. 11. 2014Dbejte na pestrost
27. 11. 2014Jak na výživu dětí? Sledujte videa iniciativy 1000 dní do života
25. 11. 2014Necpěte dětem jen kuřecí maso, radí lékaři. Jak sestavit jídelníček?
25. 11. 2014Správná strava v prvních měsících ovlivní vývoj dítěte
25. 11. 2014Jídelníček nejmenších má být pestrý
24. 11. 2014Co nového na našem webu
20. 11. 2014Dítě přesolíte už jedním rohlíkem se šunkou
18. 11. 2014Rodič může ovlivnit zdraví dítěte, nejdůležitější je strava do tří let
12. 11. 2014Chcete, aby vaše dítě bylo zdravé? Vše závisí na správné výživě!
10. 11. 2014Jak vypadá snídaně vašeho dítěte? Zeptali jsme se maminek
4. 11. 2014Cereální kaše pro batolata k snídani? Zeptali jsme se odborníka
24. 10. 2014Když dítě nesnídá – jaký je názor odborníka?
24. 10. 2014Zdravá energie pro batolata: Dodá ji cereální snídaně
22. 10. 2014Nejezte za dva, ale pro dva
14. 10. 2014Jak se vyhnout potravinovým alergiím? Ptejte se MUDr. Martina Fuchse
6. 10. 2014Duchková podporuje dětské stravování
1. 10. 2014Rodiče, naučte výživou naprogramovat buňky svých dětí ke zdraví
30. 9. 2014Zdraví dítěte v dospělosti mohou rodiče ovlivnit až z 80 %
30. 9. 2014Zdraví dítěte v dospělosti mohou rodiče ovlivnit až z 80 %
30. 9. 2014Zdraví dítěte v dospělosti mohou rodiče ovlivnit až z 80%
29. 9. 2014Nutriční programování učí rodiče, jak své děti chránit před nemocemi v dospělosti
17. 9. 2014Lékař: Dětem často chybí vitamin D, který může ovlivnit jejich imunitu
17. 9. 2014On-line rozhovor s lékařem Petrem Tláskalem
12. 9. 2014Česká televize (ČT 2), Dobré ráno – Stravování nejmenších dětí, představení 1 000 dní
12. 9. 2014Česká televize (ČT 2), Dobré ráno – Stravování nejmenších dětí, představení 1 000 dní
11. 9. 2014Kojení: Stačí jen půl roku, tvrdí odborník na výživu
28. 8. 2014Jídelníček batolete, vytrvejte i po prvním roce
27. 8. 2014Co je pestré, to je dobé
26. 8. 2014Jídelníček nejmenších dětí je jednotvárný. Dbejte na pestrost
22. 8. 2014Začněte rybou! Nová pravidla, jak krmt děti
20. 8. 2014Stravovací návyky dětí je nutné změnit!
19. 8. 2014Děti by měly jíst hlavně hovězí maso, kuře nestačí
15. 8. 2014Dětem sůl a cukr navíc škodí.Co jim přesně hrozí?
15. 8. 2014Jídelníček nejmenších dětí je jednotvárný. Dbejte na pestrost
11. 8. 2014Dětem do roku by se nemělo dosolovat a doslazovat. Hrozí obezita
11. 8. 2014Dětem do jednoho roku nic nesolte ani neslaďte, radí odborníci
10. 8. 2014Dětem do roku by se nemělo dosolovat a doslazovat. Hrozí obezita
9. 8. 2014Dětem do roku by se nemělo dosolovat a doslazovat. Hrozí obezita
9. 8. 2014Dětem do roku by se nemělo dosolovat a doslazovat. Hrozí obezita
9. 8. 2014Dětem do jednoho roku nic nesolte ani neslaďte, radí odborníci
5. 8. 2014Jak pestrá má být dětská strava? Ptejte se doktora Petra Tláskala
31. 7. 2014České děti mají ve stravě mnoho cukru a soli a málo zeleniny
25. 7. 2014Stravování dětí a nutriční programování s doc. Bronským
21. 7. 2014Útěk před alergeny?
4. 7. 2014Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí. Pomoci by mohlo nutriční programování
30. 6. 2014Nutriční programování v praxi
30. 6. 2014Nutriční programování v praxi
30. 6. 2014Výzkum odhalil nedostatky
26. 6. 2014Pro život dítěte je nejdůležitějších prvních 1000 dní – výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí
25. 6. 2014Co chybí českým batolatům ve stravě
25. 6. 2014Nutriční programování
20. 6. 2014Mnoho cukru a soli a málo zeleniny
19. 6. 2014Děti mají ve stravě hodně cukru
18. 6. 2014Dítě můžete jídlem naprogramovat na zdravý život, tvrdí odborníci
18. 6. 2014Výživa v pvních 1 000 dnech života miminka ovlivní jeho zdraví na celý život
5. 6. 2014Dobře naprogramovaný kojenec = zdravý stařec
5. 6. 2014Největší chyby ve výživě nejmenších dětí
4. 6. 2014Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí
4. 6. 2014Změnit zdraví budoucích generací? Řešením je NUTRIČNÍ PROGRAMOVÁNÍ
3. 6. 2014Změnit zdraví budoucích generací? Řešením je NUTRIČNÍ PROGRAMOVÁNÍ
3. 6. 2014Strava v prvních 3 letech života rozhoduje o budoucím zdraví člověka [13.20 min]
2. 6. 2014Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí
2. 6. 2014Nutriční programování: prvních 1000 dní je fondem pro budoucnost
1. 6. 2014Ve stravě českých dětí je mnoho cukru a soli, chybí zelenina
29. 5. 2014Moc cukru
29. 5. 2014Maso a české děti
29. 5. 2014Dětem chybí pestrá strava
29. 5. 2014Batolatům chybí hovězí, jedí „módní“ kuřecí
29. 5. 2014Dávejte dětem víc hovězího, omezte kuřecí, radí lékaři
29. 5. 2014České děti mají ve stravě mnoho cukru a soli a málo zeleniny
29. 5. 2014Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí: Chybí jim železo, vápník i vitamin D
29. 5. 2014České děti mají ve stravě mnoho cukru a soli a málo zeleniny
28. 5. 2014Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí
28. 5. 2014Malé děti nemají pestrou stravu, upozorňují čeští pediatři
28. 5. 2014Se špatným jídelníčkem zápolí už i batolata. Víte, co je nutriční stravování?
28. 5. 2014České děti mají ve stravě mnoho cukru a soli a málo zeleniny

Budete mít zájem: Může člověk jíst žrádlo pro psy?

Jak se změnily stravovací návyky Čechů

Změna je to patrná, stačí se podívat do nákupních košíků. Ubylo červeného masa, přibylo ovoce a zeleniny.

Změna je to patrná, stačí se podívat do nákupních košíků. Ubylo červeného masa, přibylo ovoce a zeleniny Rostlinné tuky nahrazují dříve hojně používané živočišné.

Stále populárnější jsou mléčné výrobky, včetně nízkotučných, lidé se zajímají o to, co je vhodné pro jejich organismus.

Dá se říci, že dnes jedí mnohem zdravěji než tomu bylo dejme tomu před dvaceti lety.

Jenže lékaři tvrdí: spokojenost není na místě. Trend vývoje dobrým směrem se totiž zastavil a navíc se pozitivní změny ve stravování netýkají zdaleka celé populace.

Zjednodušeně lze říci, že mladší ročníky z větších měst a s vyšším vzděláním jedí stále zdravěji, starší generace, lidé z menších měst a lidé s nižšími příjmy se stále drží starého modelu.

Lze proto čekat, že je budou trápit stejné zdravotní potíže jako ty, kdo jedli celý život nezdravě v minulosti.

Sice jíme méně hovězího a vepřového masa než průměrný člen Evropské unie, zato za rok spořádáme téměř 16 kilo vajec, Evropan jen 12,8 kilogramu. Také ve srovnání s jinými členskými zeměmi méně kupujeme zeleninu, ovoce a mléčné výrobky.

To, že lidé v posledních letech jedli zdravěji než dříve, se přitom už projevovalo právě na zdravotnických statistikách: významně stoupla například střední průměrná délka dožití, až na 78 let u žen a 72 let u mužů. Zdravější jídelníček sice nebyl jediným důvodem jejího prodloužení, ale hrál významnou roli, protože právě strava zásadním způsobem ovlivňuje rozvoj nemocí srdce a cév, které zabijí každého druhého Čecha.

V poslední době však opět stoupá spotřeba některých nezdravých potravin, Češi navíc propadli rychlému očerstvení a potravinám z reklam.

Přestalo ubývat mužů i žen s nadváhou a obézních přibývá i mezi dětmi.

Ty proto stále častěji trpí zdravotními problémy, které dosud trápily spíše dospělé – mají rovněž vysoký krevní tlak a mnoho cholesterolu, a hrozí jim proto, že je postihne třeba infarkt v mladém věku.

Navíc,nejde jen o jídlo: ‚Jsme bohužel součástí celosvětového trendu, kdy se lidé obecně málo hýbou a příliš mnoho jedí,“ říká Rudolf Poledne, vědecký sekretář České společnosti pro aterosklerózu a ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Aktuality

V době sílící epidemie závisí fungování země do značné míry na zdravotnících. Nepřekvapivě na nich pak závisí i lidské životy. Lékařské a zdravotnické odbory v předvečer jednání o penězích ve zdravotnictví upozornily na fakt, že se s oceněním této práce moc nepočítá.

Jak Češi zvládají epidemii koronaviru? Kde dělají chyby? A jak to vypadá jinde? Kritický pohled Francie nabízí český lékař, který tam pracuje a prožil tam i první vlnu epidemie. Postup zdejší vlády považuje za chaotický a chápe zmatenost a rozladěnost české veřejnosti.

S narůstajícím počtem pacientů s covidem-19 strmě rostou také čísla nakažených zdravotníků, sester a lékařů. Je to přitom sotva týden, co se ukázalo, že nemoci podlehl první lékař v Česku. Šíření covidu mezi zdravotníky by mohlo ohrozit i chod nemocnic.

Testování a trasování lidí nakažených koronavirem se v hlavním městě už takřka zhroutilo. Svědčí o tom zkušenosti lidí, kteří jsou buď nemocní, měli rizikový kontakt nebo mají příznaky nákazy. Celé dny se jim nikdo neozývá. Nákazu často šíří dál a sami jsou přitom bezradní.

Pokud budete mít rizikový kontakt s člověkem nakaženým covidem-19 a oba budete mít nasazené roušky, už nebudete pro hygieniky podezřelým a nemusíte do karantény. Té se vyhnou i lidé s prodělanou nemocí. Počítá se s tím, že budou mít nějaký čas imunitu.

Do života Čechů se vrátily povinné roušky a další omezení, ale nákaza má svoji setrvačnost, takže přes všechnu snahu počty nových případů stále nezadržitelně rostou. V pátek testy odhalily dosud nejvyšší počet nemocných za jediný den. Rekordně jich přibylo i v Praze.

Ministr zdravotnictví oznámil, že končí s karanténou, protože i druhý test na covid-19 u něj byl negativní. V karanténě tak strávil celých deset dní. Výsledek druhého testu mu přišel dnes. V podezření na nákazu byl po setkání s pozitivně testovanou hlavní hygieničkou.

Do výstražné oranžové se po Praze zbarvilo dalších pět okresů. Celkem čtyřicet ostatních regionů v zemi dostalo od hygieniků zase zelenou barvu, což je první stupeň rizika. Střední Čechy omezují noční provoz barů, Praha zavádí povinnou dezinfekci u vstupu do budov.

Na jaře Česko šíření koronaviru zvládlo, teď se vymkl kontrole. Doprovází to chaotická opatření, která se stále mění. Hygienici nezvládají, lidé se budou trasovat sami, testy budou možná jen pro vážné případy. Česko promrhalo půl roku, na epidemii není připraveno.

Budete mít zájem: Léky Na Hojení Kostí?

Tři miliony zásilek s rouškami začne v pondělí distribuovat pošta k českým seniorům od 60 let. Včera o tom rozhodla vláda. Jenže do seznamu příjemců nezahrnula také chronicky nemocné pacienty, kteří roušky nedostanou. Proto se jich teď zastaly pacientské organizace.

Politika a populismus podle prezidenta lékařské komory stojí za tím, že se Česko propadá do horší epidemie koronaviru, než tu byla na jaře. Chaotická opatření pak přispěla ke ztrátě důvěry veřejnosti. Pokud místo kampaně nezačne vláda vládnout, může přijít katastrofa.

Šíření koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Ministr zdravotnictví proto rozhodl, že od zítřka budou v celé zemi znovu povinné roušky. Lidé je budou muset nosit ve vnitřních prostorách, a to nejen veřejných, ale třeba i ve firmách. Bude jen několik výjimek.

„Slečna doktorica" Zdeňka Čermáková se stala legendou ještě za svého života

Už zaživa se stala legendou.

Zdeňka Čermáková se narodila 20.února 1884 v Novém Studenci. Otec Zdeňky Čermákové, Karel Čermák, byl sládkem a nájemcem zámeckého pivovaru. Sám pocházel ze staré pivovarnické rodiny. Matka Antonie byla dcerou kupce Františka Burše z nedaleké Chotěboře.

Zdeňka byla první dítě Čermákových, postupně jí přibyli další tři sourozenci, Marie (*1885), která později často zajížděla se svými dvěma dětmi, Vlastou a Vladimírem do Bašky, Oldřich (*1887) a Vladimír (*1892). Otec Čermák vystřídal několik pivovarů v Čechách, až nakonec zakotvil v roce 1891 v Praze – Královských Vinohradech, které v té době byly ještě samostatným městem.

Otevřel si obchod s pivovarskými potřebami, ale ani ten mu příliš neprosperoval, a tak v roce 1909 se stal obchodním cestujícím u svého konkurenta, firmy Hitz.

Začátky v gymnáziu Minerva

Zdeňka začala studovat v dívčím soukromém gymnáziu spolku Minerva v Praze. Toto první české gymnasium pro dívky, založené v roce 1890 z popudu české spisovatelky a národní buditelky Elišky Krásnohorské, vychovávalo českou ženskou elitu. Zdeňka zde maturovala v roce 1903. Ihned nastoupila na českou lékařskou fakultu Karlovy University v Praze (tehdy Karlo-Ferdinandovy University).

Studium žen na univerzitě bylo v té době něčím zcela novým a neobvyklým (poprvé byla v Čechách promovaná česká lékařka v roce 1902, byla jí MUDr. Anna Honzáková). Zdeňka Čermáková promovala 16.ledna 1909, byla v pořadí 10 českou lékařkou, které udělila titul česká univerzita.

O prostředí, v němž Zdeňka Čermáková vyrůstala, víme málo. Otec byl zřejmě často na cestách za obchodem. O čtyři děti se starala matka.

Podstatné však je, že všem čtyřem dětem se dostalo nejvyššího, v té době myslitelného, vzdělání, to nebylo u středostavovských rodin, kam Čermákovi patřili, zcela běžné.

Marie byla absolventkou Pražské konzervatoře ( klavír), Oldřich absolvoval České učení technické a byl strojním inženýrem (se zaměřením na pivovary a lihovary) a nejmladší Vladimír studoval právnickou fakultu, bohužel zemřel v průběhu studií.

Pomocnou lékařkou

Krátce po promoci v březnu 1909 nastoupila MUDr. Zdeňka Čermáková jako pomocná lékařka do Královského českého zemského jubilejního ústavu pro děti skrofulózní, jak se tehdy jmenovala dnešní Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé v Luži –Košumberku, kam ji doporučil MUDr. Janeček.

V Luži působila do 31.října, poté odešla na stáže do Všeobecné nemocnice v Praze jako hospitantka, tzn. že procházela jednotlivými odděleními a získávala praxi.

V dubnu 1910 se v Praze – Smíchově seznámila při návštěvě u pana učitele Koštálka, ředitele feriálních osad v Luži ( s nímž se zřejmě seznámila při svém pobytu v Luži), s paní Annou Geistlichovou, která usilovně sháněla lékaře pro Bašku na ostrově Krku, kde se její muž, ředitel tiskáren Politika, chystal spolu s baščanskými podnikateli založit mořské lázně. Geistlichovi trvalo pouze několik hodin, aby čerstvou lékařku přesvědčil. Potkali se 26. dubna 1910 večer a již prvního května odjížděla MUDr. Zdeňka Čermáková s Geistlichovými do Bašky.

Zdeňka Čermáková začala v Bašce ordinovat 6.května 1910 jako lázeňský lékař, ale v září 1910 žádá MUDr. Čermáková slavno opčinsko poglavarstvo o přidělení stálého místa obecního lékaře. Proč se takto rozhodla, když původně jela do Bašky jen na ‚prázdniny‘, o tom můžeme jen spekulovat.

Jaká byla mladá Zdeňka Čermáková lékařka? Z několika zachovaných vzpomínek pamětníků je zřejmé, že obětavá a chápající a zřejmě i odborně zdatná. Kromě toho, že se věnovala balneologii, což souviselo s její funkcí lázeňské lékařky, se její pozornost zaměřila zejména na matku a dítě.

Hygienické poměry v Baščanské kotlině byly na konci 19. století neutěšené a Čermáková se ihned zapojila do zdravotní osvěty. Boj s pověrou a špatnými zvyky přinášel úspěchy.

Dva roky po příchodu Zdeňky Čermákové do Bašky byli novorozenci a nejmenší děti čistější a zdravější.

Čermáková také vyšla vstříc potřebám svých pacientů, zřídila příruční lékárnu (v té době byla na Krku jediná lékárna v městě Krku) a často zacházela do domácností svých pacientů. Že jí její pacienti zůstávali často dlužni, to není třeba zdůrazňovat.

V roce 1912 se Zdeňka Čermáková angažuje v podpoře Srbska a Černé Hory v I. balkánské válce. Dokonce je připravena odjet do Cetyně jako válečná lékařka, v odjezdu jí zabrání jen zásah doktora Kukaly, předsedy Českého pomocného komitétu lékařského, který vysílání českých lékařů do míst bojů organizoval.

Na čí popud Kukala zasáhl, není známo. S největší pravděpodobností to byla matka, která zajistila účinnou intervenci, ale mohl to být i Emil Geistlich. Zdeňka, která již čekala na molu v Bašce na odjezd, tak alespoň věnovala svůj měsíční plat na podporu protiturecké koalice a začala organizovat v Bašce Červený kříž.

Brzy se schůzky Červeného kříže proměnily v diskusní klub s ostře národoveckým zaměřením.V lednu 1914 podala Zdeňka Čermáková výpověď z funkce obecního lékaře. Zdůvodnila to tím, že se cítí službou vyčerpána, že její rajón je příliš velký a že jí chybí podpora obce, zejména pokud jde o služební byt.

Její vztah s představiteli Bašky byl v té době dosti napjatý. Po vypovězení války Srbsku 28.července 1914 byli v Bašce zatčeni místní přední, ‚protirakousky‘ orientovaní, představitelé. Zdeňka Čermáková se ocitla na seznamu také, zatčena však nebyla.

V její prospěch zasáhl okresní hejtman doktor Karel Lussina, který Čermákovou obdivoval (nebyl ostatně v té době sám, komu půvabná a vzdělaná Češka učarovala) ucítil svou příležitost.

Využil situace, že se krčský lékař Aldo Benevegna odstěhoval a doktor Stanić, který ho měl nahradit, byl povolán do armády a jmenoval mladou lékařku na místo okresního lékaře. Nastoupila 1.8.1914. Nebyla však jediným lékařem na Krku, jak se traduje, sama Čermáková uvádí jistého doktora Nagi, který byl lékařem v Punatu. Čermáková nebyla ve funkci okresního lékaře dlouho.

V létě 1915 onemocněla malárií. Po složitých tahanicích s vojenskými úřady, protože ostrov Krk se stal, po otevření italské fronty, válečným územím, odváží 4.listopadu 1915 Karel Čermák svou dceru do Prahy. Krčský pobyt měl ještě jedno zakončení, o kterém se příliš mnoho neví nebo nemluví. Čermáková a Lussina se sblížili natolik, že Zdeňka začala pomýšlet na vdavky.

V lednu 1916 nastoupila do nervového sanatoria dr. Kosáka a doktora Fišera ve Veleslavíně u Prahy, jako lékařka. Do tohoto sanatoria byla v květnu 1918 hospitalizována žena prvního československého presidenta Tomáše Garrigua Masaryka Charlotta.

Charlotta Masaryková trpěla hlubokými depresemi a celkovým zhroucením, fyzickým ale zejména psychickým, jako důsledek dlouhotrvajících policejních represí vůči ní a jejím dětem. MUDr. Zdeňka Čermáková byla její ošetřující lékařkou a do jisté míry zřejmě i společnicí. V roce 1921 se Čermáková překvapivě vrací s Geistlichem do Bašky, ovšem pouze jako lázeňská a soukromá lékařka.

V Bašce působí v letech 1921 až 1923 vždy jen v sezóně, od května do října, na zimu se pravidelně vrací do Prahy. V těchto letech postihly Zdeňku Čermákovou osudové ztráty.V roce 1921 se Karel Lussina oženil a tím 37leté Zdeňce definitivně sebral naději, že se vdá. V roce 1922 umírá Emil Geistlich a v létě roku 1923, během jednoho týdne, umírají oba Zdeňčini rodiče.

Na podzim 1923 se Zdeňka Čermáková ještě vrací domů, do Prahy. Co se pak stalo mezi sourozenci, nevíme, ale muselo to být něco, co zásadně změnilo Zdeňčin osud.

Do Čech se už nevrátila

A tak, na rozdíl od jiných let, se v roce 1924 vrací do Bašky již v lednu, zřejmě pevně rozhodnuta, že tam již zůstane. Své rozhodnutí dodržela, do Prahy a do Čech se již nikdy nevrátila. V Bašce se ujímá opět své staré úlohy, obětavé lékařky.

Někdy kolem roku 1926 se stává občanskou Kraljeviny SHS (Jugoslávie)a tím pálí poslední most, který ji spojoval s rodnou vlastí. Jediným pojítkem nadále zůstává její sestra Marie a její děti, které jugoslávskou tetu navštěvují pravidelně každé léto, až do vypuknutí II. sv.

války, a také rodina Emila Geistlicha, zejména vdova Anna, která se svojí dcerou Annou Havlíkovou vede dál hotel Baška.

Rodnou vlast jí připomínají každé léto i lázeňští hosté. Češi až do vypuknutí války mají v Bašce stále převahu mezi ostatními lázeňskými hosty. Doba, kdy se rozhoduje, že se stane jugoslávskou občankou, koresponduje s dobou, kdy zřejmě zcela rezignuje na osobní cíle, rodinu i partnerství a rozhoduje se, že se bude zcela věnovat svým pacientům.

V té době je jí 42 let, je stále pohledná a atraktivní žena. Čermáková potom již sdílí osud svých pacientů. Její obětavost se stává legendou. Jako jeden z málo lékařů na Krku navštěvuje pacienty v jejich domech, a to bez ohledu na rozlehlost jejího obvodu. Má ráda děti, snad tím víc, že jí osud nedopřál vlastní.

Ošetřuje své nemocné na ‚dluh‘ a stejně tak na ‚dluh‘ jim poskytuje léky, i když ví, že mnozí jí to nebudou nikdy schopni vrátit. Je v Bašce po dobu italské a německé okupace, prožívá s nimi první roky po válce.

Další vývoj ji zcela odlučuje od rodné vlasti, mezi Titovou Jugoslávií a komunistickým Československem se na mnoho let uzavírají hranice. MUDr.

Zdeňka Čermáková dál věnuje své síly, jak sama říká druhé vlasti Jugoslávii.

Její příjmy soukromého lékaře jsou velmi malé, často žádné, pacienti jí neplatili. V roce 1952, tedy ve svých 68 letech, žádá, aby byla ustavena jako stálý lékař ve státní službě. To by jí zajistilo pravidelný příjem. Žádost byla zamítnuta. Čermáková se ocitla téměř bez prostředků.

A tak slouží jako soukromá lékařka, odkázaná na nejisté honoráře, až do roku 1959, tedy do svých 75 let. Důchod jí byl vyměřen velmi pozdě a nebýt pomoci přátel, neměla by často ani na stravu.

To málo, co měla, rozdala potřebným a na sklonku jejího života jen pár nejbližších vědělo, že teď je to ona, kdo potřebuje pomoc.A tak 8. dubna 1965 z Bašky odešla do Domu za starije i nemoćne osobe ve Volosku, Opatija. Zde zemřela 16.

ledna 1968 v 18.30 hodin ve věku nedožitých 84 let. Pohřbena je v Bašce na Krku, na hřbitově u sv. Ivana vedle hrobu svého přítele a zakladatele lázní Baška Emila Geistlicha. V Bašce je jejím jménem pojmenována ulice a zdravotnické středisko.

Ladislav Chudina