- Lékař je povinen vydávat rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzovat trvání dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou.
- Papírový tiskopis je možno použít pouze výjimečně v případě technického výpadku.
- Pojištěnci namísto dosavadních dvou (tří) dílů neschopenky je předáván pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.
U ostatních dávek nemocenského pojištění se postupy platné k 31. 12. 2019 nemění.
Vybavení nutné k vystavení eNeschopenky od 1. 1. 2020
Lékař eNeschopenku vystavovuje na počítači a prostřednictvím něj také odesílá. Možné jsou dva způsoby:
- Využití specializovaného software, který si lékař pořídí. Může se přitom jednat pouze o doplňující modul v lékařském SW, který již lékař běžně používá.
- Použití webové aplikace v rámci ePortálu ČSSZ.
Lékař může obě varianty kombinovat. Využití webové aplikace je bezplatné.
Přihlašování a certifikáty (identifikace)
Pro vystavení eNeschopenky je nutné identifikovat poskytovatele zdravotních služeb (lékaře). Způsob identifikace závisí na tom, zda bude eNeschopenku vystavovat ve svém lékařském SW, nebo v rámci ePortálu ČSSZ:
- Při práci v lékařském SW bude identifikace probíhat prostřednictvím certifikátu od SÚKLu, který už lékaři využívají při vydávání eReceptu.
- Při přístupu na ePortál ČSSZ se musí lékař přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv prostředku v rámci Národní identitní autority, tzn. elektronickým občanským průkazem (eObčanka https://info.eidentita.cz/eop/) nebo uživatelským účtem NIA, který lze zřídit bezplatně postupem uvedeným na portálu eidentita.cz (https://info.eidentita.cz/ups/ ).
Identifikační číslo pracoviště pro e-podání (IČPE)
Každý poskytovatel zdravotních služeb je pro komunikaci v rámci nového systému eNeschopenky identifikován pomocí identifikačního čísla pracoviště pro e-podání (IČPE).
Každému poskytovateli zdravotních služeb, kterého ČSSZ eviduje, bylo vygenerováno jedno hlavní IČPE, navázané na jeho IČO.
Každý poskytovatel zdravotních služeb může od listopadu 2019 žádat podle svých provozních potřeb o přidělení dalších IČPE pro jednotlivá pracoviště, jednotlivé lékaře ve společné ordinaci či v případě více pracovišť v různých okresech.
Postupy, jak se poskytovatel zdravotních služeb dozví, jaké IČPE mu bylo přiděleno a jak lze požádat o přidělení dalších IČPE jsou uvedeny v dokumentu Postupy PZS (poskytovatelů zdravotních služeb) pro zavedení do Evidence PZS pro eNeschopenku a generování IČPE.
Elektronický podpis
ČSSZ nevyžaduje elektronický podpis, neboť k tomu není legislativně oprávněna.
Elektronický podpis může být nepovinnou součástí odesílaného elektronického podání, a to sdělí-li poskytovatel zdravotních služeb ČSSZ, že v rámci jeho systému lékaři při vystavení eNeschopenky připojují elektronický podpis.
Postup při technickém výpadku systému, internetu, hardwaru nebo softwaru lékaře
V těchto případech je v souladu se zákonem, pokud lékař vystaví Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti v papírové podobě.
Pro tyto účely je nový papírový tiskopis distribuován stejně, jako do 31. 12. 2019, oproti tehdejšímu tiskopisu však má pouze tři díly. Z hlediska rozsahu údajů a vzhledu je obdobný. Totéž platí i pro potvrzení o trvání pracovní neschopnosti a formulář Hlášení ošetřujícího lékaře.
Rozdílná podoba stávajících a nových tiskopisů
Nové neschopenky jsou koncipovány již pouze jako třídílné. Ať už bude lékař neschopenku vystavovat ve svém lékařském SW, na portálu ČSSZ nebo pro technický výpadek použije papírový tiskopis, vždy půjde o
- I. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
- II. díl – Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce
- III. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
Díly I. a III. zasílá lékař při vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti na správu sociálního zabezpečení, II. díl tiskne a předává pojištěnci. Při trvání dočasné pracovní neschopnosti odesílá lékař na správu sociálního zabezpečení potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Pro zaměstnavatele se již žádný díl nevystavuje, je věcí pojištěnce, aby zaměstnavatele informoval o své dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel má k dispozici služby pro ověření pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, na vyžádání mu jsou o nich ČSSZ odesílány notifikace.
Neschopenky vystavené na pětidílném tiskopisu do 31. 12. 2019 jsou v současnosti dokončovány „postaru“, tzn. prostřednictvím příslušných dílů tohoto tiskopisu nebo služby e – Podání Hlášení pracovní neschopnosti.
V případech rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavovaných od 1. 1. 2020 již není možné použít tiskopisy platné do 31. 12. 2019.
Vystavení eNeschopenky za pomoci údajů z registrů ČSSZ
Při vystavování elektronické neschopenky se lékaři nabízejí údaje z registrů, které vede ČSSZ. Po zadání rodného čísla pojištěnce se tedy lékaři předvyplní všechny dostupné údaje o pojištěnci i jeho zaměstnavateli. Lékař pak může údaje již jen potvrdit, případně upravit, dále doplnit vlastní informace z vyšetření (tj.
zejména diagnózu, datum vzniku pracovní neschopnosti, vycházky) a neschopenku elektronicky odešle ČSSZ. Pokud pojištěnec případně není v registru pojištěnců uveden, vyplní ošetřující lékař do formuláře informace sdělené pojištěncem (jako volný text) stejně jako to dělal do 31. 12. 2019 na papírový tiskopis.
Vystavená neschopenka je uložena v úložišti ePortálu ČSSZ, aby bylo možné s ní následně znovu pracovat.
Webová aplikace
S připravovanou podobou webové aplikace se můžete seznámit prostřednictvím prezentace (PDF 1,88 MB) nebo prostřednictvím videoukázek.
Kde poradí
S případnými dotazy se lékaři/zdravotnická zařízení mohou obracet na příslušnou OSSZ.
Vzhledem k tomu, že přidělování IČPE jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb proběhlo automatizovaně, je tzv. hlavní IČPE přidělováno i těm poskytovatelům, kteří v současnosti již IČPE mají. V takovém případě si lze zvolit, které IČPE bude používáno.
Pro jistotu doporučujeme buď prostřednictvím SW, který budete používat, nebo dotazem na místně příslušné OSSZ ověřit, že Vaše stávající IČPE je přeneseno do nového systému eNeschopenky. Pak v novém systému tedy budete moci používat své současné IČPE.
Pouze upozorňujeme, že je nevhodné kombinovat používání původních IČPE s nově přiděleným hlavním IČPE, neboť to by mohlo vést k nežádoucím důsledkům při správě eNeschopenek.
Poskytovatelé zdravotních služeb (PZS), kteří chtějí pro práci s eNeschopenkou využívat aplikaci ePortálu ČSSZ, musí za pomoci tiskopisu Pověření / zrušení pověření lékaře k elektronické komunikaci za poskytovatele zdravotních služeb prostřednictvím aplikace eNeschopenka (ePortál ČSSZ) pověřit konkrétní lékaře k tomu, aby za PZS (pod konkrétním existujícím IČPE) činili elektronická podání vztahující se k rozhodování o pracovní neschopnosti. Pověřit své lékaře může PZS po přihlášení k ePortálu ČSSZ také službou eNeschopenky ve „Správě pověření“, při jejímž využití se pověření při zadání správných identifikačních údajů zapíše přímo do systému ČSSZ. Službou nebo interaktivním tiskopisem se provádí také zrušení pověření.
Upozorňujeme, že při „vygenerování“ nového IČPE prostřednictvím služby eNeschopenky ve „Správě IČPE“, je také nutné k tomuto novému IČPE v aplikaci eNeschopenka ve „Správě pověření“ nastavit pověření konkrétních lékařů.
Tento krok je nezbytný proto, aby mohli pověření lékaři pod tímto IČPE pracovat v aplikaci eNeschopenka ePortálu ČSSZ.
Pověřený lékař pak bude moci po přihlášení se k ePortálu ČSSZ svými přihlašovacími prostředky využívat za PZS (vždy za konkrétní IČPE, ke kterému byl pověřen) aplikaci eNeschopenka.
Aby mohli poskytovatelé zdravotních služeb (PZS) od 1. 1.
2020 vystavovat elektronické neschopenky, musejí, pokud využívají nemocniční či lékařský software, nejdříve tento SW „napojit“ do systému ČSSZ, což fakticky znamená pouze tolik, že se každému PZS vygeneruje identifikační číslo poskytovatele zdravotních služeb, tzv.
IČPE, pod kterým budou eNeschopenku vystavovat a zasílat ČSSZ, a toto IČPE musí být „vloženo“ do konkrétního lékařského softwaru příslušného PZS, následně bude možno otestovat komunikaci lékařského SW konkrétního PZS se systémy ČSSZ.
Vzhledem k tomu, že poskytovatelů zdravotních služeb („PZS“) jsou řádově desítky tisíc, umožní ČSSZ napojování již od 1. 11. 2019, a to elektronicky, uživatelsky komfortním způsobem.
Při využívání lékařského SW (konkrétní podoba aplikace se může v detailu různit v závislosti na konkrétním dodavateli lékařského SW) tento software B2B službou s využitím systémového certifikátu PZS zjistí, jaké IČPE bylo konkrétnímu PZS vygenerováno a napojí se pod tímto IČPE do systému. Tuto službu lze využít i k přidělení dalších IČPE, pokud to poskytovatel bude potřebovat s ohledem na své vnitřní členění (bude chtít odlišovat jednotlivá pracoviště různým IČPE).
Zmíněný přístupový systémový certifikát je přitom tentýž přístupový systémový certifikát SÚKL, který již poskytovatelé zdravotních služeb využívají pro eRecepty, všichni poskytovatelé zdravotních služeb jej v současné době již běžně využívají.
Lze připomenout, že lékaři budou moci od ledna 2020 využívat pro vystavování nejen svůj lékařský SW, ale i bezplatnou aplikaci na ePortálu ČSSZ.
Poskytovatel zdravotních služeb, který bude využívat bezplatnou aplikaci eNeschopenky na ePortálu ČSSZ, se svoje vygenerované a přidělené IČPE dozví ihned při prvním přihlášení do této aplikace (s využitím přihlašovacích údajů k datové schránce nebo jakýmkoliv prostředkem zahrnutým v tzv. NIA, tj.
eObčanka nebo Jméno/heslo/SMS), bezplatné webové aplikace na ePortálu ČSSZ se tedy tento proces „napojování“ netýká. V aplikaci bude mít rovněž možnost i požádat o přidělení dalších IČPE.
S ohledem na od počátku velmi napjatý harmonogram celého projektu, ale i vzhledem k jednoduchosti výše popsaného procesu, je tak pro napojení lékařů do systému vymezen dostatečný časový prostor dvou měsíců, aby mohli lékaři od 1. 1. 2020 v plynulém režimu zahájit práci s eNeschopenkou.
Pro úplnost dodáváme, že kompletní napojení a vyzkoušení eNeschopenky na reálných případech není do konce roku možné z legislativních důvodů, neboť novela zákona o nemocenském pojištění upravující nové postupy a zpřístupnění údajů z registru ČSSZ lékařům nabývá účinnosti od 1. 1. 2020.
Lékař potřebuje buď specializovaný software, identifikace bude probíhat prostřednictvím certifikátu od SÚKLu, který už lékaři musí mít pro eRecept, nebo může využít bezplatně webovou aplikaci v rámci ePortálu ČSSZ.
Pro přístup na ePortál ČSSZ může použít autentizaci buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv prostředku v rámci Národní identitní autority, tzn. eOP nebo Jméno, heslo, SMS.
Lékař může obě varianty kombinovat.
ČSSZ elektronický podpis nebude vyžadovat, neboť k tomu není legislativně oprávněna.
Identifikovat lékaře (poskytovatele zdravotních služeb) bude ČSSZ prostřednictvím certifikátu od SÚKLu, v případě přístupu přes webovou aplikaci musí mít lékař buď datovou schránku, nebo eOP, nebo Jméno, heslo, SMS.
Elektronický podpis však bude moci být nepovinnou součástí odesílaného elektronického podání, a to sdělí-li poskytovatel zdravotních služeb ČSSZ technické upřesnění, že v rámci jeho systému budou lékaři při vystavení eNeschopenky připojovat elektronický podpis.
Lékař bude mít přístup prostřednictvím on-line služeb do registrů ČSSZ (pojištěnců, zaměstnavatelů).
Po zadání rodného čísla pojištěnce se lékaři předvyplní všechny dostupné údaje o pojištěnci i jeho zaměstnavateli, lékař je pouze potvrdí, nebo upraví, doplní vlastní informace z vyšetření (diagnózu, datum vzniku pracovní neschopnosti, vycházky, případně další údaje dle zákona) a neschopenku elektronicky odešle ČSSZ.
Neschopenku vystaví prostřednictvím papírového tiskopisu.
Neschopenky vystavené na stávajícím formuláři do 31. 12. 2019 budou dokončeny „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím papírových tiskopisů.
Jakmile ošetřující lékař vystavuje dočasnou pracovní neschopnost po 31. 12. 2019, tedy v roce 2020, použije vždy nový třídílný tiskopis, a to bez ohledu na datum vzniku takové dočasné pracovní neschopnosti.
Nebude, každý poskytovatel lékařských služeb již disponuje systémovým certifikátem SÚKL, který postačí pro využití lékařského SW, v případě přístupu přes ePortál je třeba, aby lékař disponoval přihlašovacími údaji k datové schránce nebo jakýmkoliv prostředkem NIA.
V rámci nové legislativní úpravy účinné od 1. 1. 2020 dochází k novelizaci i v tom smyslu, že evidencí se rozumí písemný záznam nebo záznam v elektronické podobě o každém rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti,
Ano, tyto žádosti bude možné odeslat v elektronické podobě (od 1. 1. 2020 je bude ošetřující lékař povinen zasílat pouze elektronicky). Zda budou součástí lékařských SW, bude záviset na dodavatelích těchto SW; v každém případě je bude možné odesílat prostřednictvím formulářů na ePortálu ČSSZ.
Elektronicky, předaný pacient se dostaví k přebírajícímu lékaři s průkazem pojištěnce (II. dílem neschopenky), na základě čísla neschopenky ho lékař vyhledá v systému a elektronicky převezme.
ČSSZ identifikátor zdravotní pojišťovny nepoužívá, základním identifikátorem pro všechny systémy ČSSZ je rodné číslo pojištěnce, popř.
EČP (evidenční číslo pojištěnce), které na přechodnou dobu nahrazuje rodné číslo pro interní evidenci pojištěnce v systémech ČSSZ.
V případě, že nemocný zaměstnanec nebude mít RČ a ani přiděleno EČP, bude mu možné elektronickou neschopenku vystavit na jméno, příjmení a datum narození.
V případě souběžných pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele budou ošetřujícímu lékaři nabízeny všechny, tak jak je u pojištěnce ČSSZ eviduje. Ošetřující lékař totiž u každého z pojistných poměrů rozhoduje zvlášť, zda pro něj uzná zaměstnance dočasně práce neschopným.
Ošetřujícímu lékaři se při vystavování eNeschopenky konkrétnímu pacientovi do formuláře načtou jak osobní údaje pacienta z registru pojištěnců, tak i údaje o jeho zaměstnavateli z registru zaměstnavatelů, které spravuje Česká správa sociálního zabezpečení. Ošetřující lékař bude mít možnost potvrdit (vybrat) nabízené údaje o pojištěnci a o zaměstnavateli anebo (stejně jako v současnosti) údaje ručně vyplnit podle informací, které mu sdělí pacient.
Ošetřující lékař nenese odpovědnost za správnost údajů sdělených pojištěncem, které nemá možnost ověřit. Správnost údajů bude ověřovat a prověřovat příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení v rámci zpracování zaslaného formuláře od ošetřujícího lékaře.
Pokud lékař neschopenku pojištěnci elektronicky vystaví (neboť vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnosti), odešle ji do systému ČSSZ (která dále předává tuto informaci zaměstnavateli) a následně pojištěnec sdělí, že neschopenku nechce, je možné ji jednoduše elektronicky ukončit k aktuálnímu datu. Pokud se stane, že lékař vystaví neschopenku někomu, komu neměl (omylem, technickým nedopatřením), bude existovat technické řešení, které umožní eNeschopenku v systému zrušit, a to v součinnosti s příslušnou OSSZ.
Každý poskytovatel zdravotních služeb bude pro komunikaci v rámci nového systému eNeschopenky identifikován pomocí identifikačního čísla pracoviště pro e-podání (IČPE).
V prvé fázi bude každému poskytovateli zdravotních služeb, kterého ČSSZ eviduje, vygenerováno jedno hlavní IČPE, navázané na jeho IČO.
Od listopadu 2019 pak bude moci každý poskytovatel zdravotních služeb přidělovat (či zneplatnit) podle svých provozních potřeb libovolný počet dalších IČPE pro jednotlivá pracoviště, jednotlivé lékaře ve společné ordinaci či v případě více pracovišť v různých okresech.
Pokud má poskytovatel zdravotních služeb více pracovišť v různých okresech, jsou pro něj místně příslušné různé okresní správy sociálního zabezpečení (místní příslušnost se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře), a proto by si měl vygenerovat více IČPE.
Při vystavování rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (DPN) pro pojištěnce jiných orgánů nemocenského pojištění než ČSSZ (např. policisté, vojáci) se bude postupovat obdobně jako u pojištěnců ČSSZ.
Rozhodnutí o DPN by tedy mělo být vystaveno elektronicky, v papírové podobě pouze při technickém výpadku.
Rozhodnutí o DPN pro příslušníky bude možné vystavit stejně jako u pojištěnců ČSSZ prostřednictvím lékařského softwaru (bude-li používán i pro účely eNeschopenky) nebo prostřednictvím aplikace na ePortálu ČSSZ.
V rozhodnutí se uvádí příslušný orgán nemocenského pojištění, a to výběrem z přednastaveného číselníku (např. u policistů bude vybrána položka „Bezpečnostní sbory ČR“). Pokud bude vybrán jiný orgán nemocenského pojištění než ČSSZ, podání bude následně vyzvednuto z úložiště na ČSSZ tímto příslušným orgánem, vše proběhne automatizovaně.
Neschopenka (dočasná pracovní neschopnost)
Dostali jste od lékaře neschopenku? Zjistěte co to je a jaké nároky a povinnosti jsou s ní spojené.
Definice neschopenky
Pokud jste nemocní, zranění nebo vás lékař uzná jako pracovně neschopným z jiného důvodu, dostanete potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, což je lidově řečeno neschopenka.
Náhradu mzdy, tedy peněz, které byste vydělali, dostanete za prvních 14 dní od zaměstnavatele. Od 15. dne vám nemocenské dávky vyplácí příslušná OSSZ.
O tom, jak vysoká náhrada bude, jsme psali zde.
Vysvětlení pojmu Dočasná pracovní neschopnost
Podle Zákona č.187/2006 Sb. (Zákon o nemocenském pojištění) je podle §55 dočasná pracovní neschopnost stav, který pojištěnci neumožňuje vykonávat své dosavadní zaměstnání nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání déle než 180 dní.
Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje ošetřování pojištěnce v nočním sanatoriu nebo doba, kdy jste na detoxikaci (odvykačce) kvůli alkoholu nebo drogám.
Výjimkou je stav, kdy jste tyto látky požili bez vlastního zavinění (např. vám je někdo podstrčil, aniž byste o tom věděl).Neschopenku nedostanete ani v případě, že jdete na kosmetický zákrok z estetických důvodů, který si hradíte sami.
Pokud vykonáváte několik pojištěných činností (prací) současně, posuzuje lékař váš zdravotní stav s ohledem na každou činnost, kterou vykonáváte samostatně.
Na dočasnou pracovní neschopnost máte nárok v případě, že jste průvodcem nezletilého, kterého přijali do nemocnice. Tento nárok nemáte v případě, že pobíráte výplatu peněžité pomoci v mateřství. Dočasná pracovní neschopnost končí v momentě, když je nezletilý z nemocnice propuštěn.
Pokud pobíráte výplatu peněžité pomoci v mateřství, máte nárok na neschopenku v případě, že máte dlouhodobé závažné onemocnění, které vám neumožňuje se starat o dítě. Onemocnění musí trvat déle než měsíc.
Neschopenku můžete dostat i v případě, kdy přijdete o ortopedickou nebo kompenzační pomůcku, kvůli jejíž absenci nemůžete pracovat. Jakmile pomůcku obdržíte, bude vám neschopenka ukončena.
Jaké povinnosti se s neschopenkou pojí
Pokud dostanete neschopenku, musíte striktně dodržovat režim určený lékařem. S tím souvisí i doba vycházek. Vycházky se odvíjí od vašeho stavu, lépe řečeno od závažnosti onemocnění.
Maximálně vám lékař může napsat 6 hodin vycházek za den, ale také nemusíte dostat vycházky žádné. Denní dobu, ve které můžete vycházky čerpat, určuje lékař. Obecně je rozpětí od 7 hodin ráno do 19 hodin večer.
Neschopenka začíná platit v ten den, kdy ji lékař zjistil.
Pokud dostanete neschopenku, musíte lékaři nahlásit, kde se budete zdržovat a s případnými kontrolory musíte spolupracovat.
Může se jednat o vaše trvalé nebo přechodné bydliště, ale také to může být třeba adresa babičky, sourozence nebo rodičů. Důležité je, aby vás kontrola na uvedené adrese našla.
Nezapomeňte, že v místě pobytu musí být funkční a zřetelně označený zvonek nebo jméno na dveřích bytu.
Pokud se musíte léčit v lázních nebo na jiném lůžkovém rehabilitačním místě, o změnu místa, kde se budete nacházet, lékaře nežádáte. Lékaři ji nahlásíte až při propouštění z lůžkové nebo lázeňské rehabilitační péče. Ten následně rozhodne, zda ještě na neschopence setrváte nebo již můžete nastoupit do práce.
Dočasná pracovní neschopnost končí 30 dní poté, co vám OSSZ přiznala invalidní důchod.
Vycházky na neschopence
Váš vycházkový režim podléhá kontrole. Prvních 14 dní ji provádí zaměstnavatel (je to proto, že právě prvních 14 dní vám náhradu mzdy platí právě on). Od 15. dne, kdy začnete pobírat nemocenskou od ČSSZ, kontrolu provádí právě ona.
Zaměstnavatel nebo kontrola ze sociálky vás tedy doma musejí v čase, kdy nemáte vycházky, zastihnout. Pokud by se stalo, že doma nebudete, protože musíte na lékařskou kontrolu, je potřeba toto doložit potvrzením od lékaře. Nákup potravin či návštěvu lékárny musíte provádět během vycházek.
Pokud by vás kontrola během toho nezastihla doma, nebude pro ni vaše omluva dostačující.
Výjimka, kdy vás kontrola nemusí zastihnout doma: Když jdete na kontrolu k lékaři mimo dobu vašich vycházek.
Jak probíhá kontrola
Pokud vás přijde zkontrolovat sociálka, předložíte jí II. díl tiskopisu Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti – průkaz práce neschopného pojištěnce a také občanský průkaz. Kontrolor vám do neschopenky vypíše datum a také čas kontroly. Informace pak stvrdí svým podpisem.
Co se stane, když vás kontrola nezastihne doma
Jak jsme již psali, relevantním důvodem, proč v uvedený čas nejste doma je návštěva lékaře. Jinak vás prakticky nic neomlouvá.
Pokud vás kontrola doma nezastihne, najdete ve schránce oznámení o provedené kontrole. Následující den byste se měli dostavit k ošetřujícímu lékaři a podat vysvětlení.
Vysvětlení budete muset písemně nebo osobně podat i na okresní správě sociálního zabezpečení.
Pokud sociálka vysvětlení neuzná, může dojít ke krácení nemocenské nebo k jejímu odebrání až na 100 dní. Sankce, pro kterou se orgán rozhodne, záleží na míře porušení i závažnosti případu. Přihlíží se například také k tomu, zda k porušení nedošlo opakovaně.
Pokud vás v uvedený čas doma nezastihne zaměstnavatel, může dojít ke krácení náhrady mzdy a v extrémních případech i ke ztrátě zaměstnání.
Co rozumíme pojmem extrémní případ: O zaměstnání můžete přijít, pokud na neschopence pracujete pro jiného zaměstnavatele nebo odjedete na dovolenou.
Jak uplatnit nárok na nemocenskou
Pokud vám lékař vystaví Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, obdržíte 3 propisovací díly, které budete potřebovat pro zaměstnavatele a sociálku.
II. díl – žlutý pruh. Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Papír se žlutým pruhem u sebe musíte mít po celou dobu neschopnosti a po ukončení jej odevzdáte lékaři.
III. díl – modrý pruh. Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tento tiskopis předáte vašemu zaměstnavateli. Jen tak můžete uplatnit nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dní. Zároveň tato část slouží jako omluva proto, proč nejste v práci.
IV. díl – růžový pruh. Žádost o nemocenské. Tiskopis použijete v případě, že vaše nemoc trvá déle jak 14 dní. Předložíte jej zaměstnavateli, který jej dále předá příslušné OSSZ. V případě, že jste OSVČ, předáváte tuto část OSSZ sami.
V případě, že žádáte o pracovní neschopnost kvůli úrazu, musí nejprve dojít k určení příčiny úrazu. Poté vyplníte Záznam o úrazu nebo písemně prohlásíte, jak k úrazu došlo. Pokud jste si úraz způsobili úmyslně, nemáte nárok na žádnou nemocenskou. V případě, že úraz vznikl třeba kvůli opilosti, dostanete nemocenskou jen poloviční.
Jak vypadá potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti
Lístek na peníze
Aby vám byla vyplacena nemocenská, je potřeba lékaře požádat o vystavení Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (jedná se o tzv. lístek na peníze). Tato situace nastává zpravidla, pokud vaše nemoc trvá jeden měsíc a déle. Potvrzení předáte svému zaměstnavateli a zaměstnavatel OSSZ. OSVČ lístek předávají přímo OSSZ.
Pokud neschopnost trvá déle než 14 dní, je ošetřující lékař povinen vám lístek na peníze vystavit vždy ke 14. dni trvání pracovní neschopnosti. Je však možné se s lékařem domluvit i na dřívějším vystavení potvrzení.
Aby výplata nemocenské proběhla bez problémů, je potřeba, aby vám lékař každý měsíc potvrdil trvání neschopnosti. Toto potvrzení se většinou vystavuje v termínu, kdy jdete na kontrolu.
Pokud nastane situace, že nemůžete vzhledem ke svému stavu uplatnit nárok na výplatu dávky (např. bezvědomí), může OSSZ určit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky.
S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec (tedy vy) i osoba, která se má zvláštním příjemcem stát. Pokud jste ve stavu, kdy nemůžete podat své vyjádření, není váš souhlas vyžadován.
Je však potřeba, aby váš vážný stav potvrdil ošetřující lékař.
Potvrzení o nařízení karantény
Může se stát, že vaše onemocnění bude infekční a lékař nařídí karanténu. Pokud budete v karanténě déle jak 14 dní, musí vám lékař ke 14. dni vystavit potvrzení. Toto potvrzení slouží pro účely prodloužení nemocenské a rovněž jako dokument, který předáte svému zaměstnavateli.
Zpětné vystavení neschopenky
Neschopenku vám může lékař vystavit i zpětně, a to nejdéle do 3 dnů. Záleží však pouze na posouzení lékaře, zda tak učiní. Pokud je prodleva delší, je vše na vaší domluvě s lékařem.
Elektronická neschopenka
Můžeme se s ní rovněž setkat pod zkráceným názvem eNeschopenka. V platnost vstoupí od 1.1.2020 a její hlavní výhodou má být nahrazení papírových tiskopisů. Tedy zrychlení vyplňování, a hlavně zrychlení přenosu informací.
Co to znamená? Zaměstnavatel může jednodušeji zjistit, zda jste v pracovní neschopnosti. A to skrze online ePortál České správy sociálního zabezpečení.
Vidět bude samozřejmě informace od kdy je pracovní neschopnost platná a kdy byla ukončena (pokud již došlo k ukončení).
K tomu bude dostupná informace, jaké je místo vašeho pobytu během pracovní neschopnosti a rovněž i na rozpis vašich vycházek (tedy jak jsou dlouhé a v jakých časech je můžete využít).
To by nebylo možné bez toho, aniž by měl ošetřující lékař zákonem danou povinnost podávat hlášení o pracovní neschopnosti elektronicky.
Díky tomu dojde i ke zkrácení lhůty, ve které musí ošetřující lékař odeslat hlášení o vzniku (případně zániku) pracovní neschopnosti, – a to nejpozději na následující den, po vzniku této události (příklad: pokud budete práce neschopným uznáni v pondělí, nejpozději v úterý má lékař povinnost tuto informaci odeslat okresní správě sociálního zabezpečení).
Od 1.1.2020 zaměstnavateli odpadne povinnost přijímat žádost o nemocenské (při pracovní neschopnosti kratší než 14 dní), kterou poté odesílal na okresní správu sociálního zabezpečení.
Pokud bude pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů, tak stále musí OSSZ odeslat informace o výši příjmů zaměstnance a způsobu výplaty mzdy (nejčastěji na účet).
Díky tomu je úřad schopen vám správně spočítat a vyplatit nemocenskou.
Papírových formulářů se však zcela nezbavíme. Nadále zůstane tzv. „Průkaz práce neschopného pojištěnce„. Pomocí něj se budeme nadále prokazovat při případné kontrole během pracovní neschopnosti.
Rovněž se nemění povinnost zaměstnance informovat zaměstnavatele o pracovní neschopnosti. eNeschopenka tedy slouží primárně k ulehčení komunikace během lékařem a úřady (případně zaměstnavatelem). Předat svému vedoucímu informace o nemoci však máme nadále.
Do kdy informovat zaměstnavatele o neschopnosti
Doba, která by přesně určovala, do kdy musíte svého zaměstnavatele informovat o neschopence, není zákonem jasně definovaná.
Dočtete se pouze, že byste to měli udělat bez zbytečných průtahů. Zároveň ani není uvedeno, jakým způsobem svého zaměstnavatele informovat (zda postačí scan či musíte použít poštu).
V praxi však bývá běžné, že byste zaměstnavatele měli informovat do 3 dnů.
Příliš se nedoporučuje svého zaměstnavatele informovat formou SMS. Nejlepším způsobem je použít mail s potvrzením o přečtení zprávy či doporučený dopis. Oba tyto způsoby s potvrzením mají v případném soudním řízení větší váhu.
Těhotenství a neschopenka v roce 2021
Průběh těhotenství je u každé ženy individuální. Některá jej zvládá bez problémů, jiná může mít silné nevolnosti a jiné stavy. Proto je tu možnost požádat o neschopenku buď svého obvodního lékaře, nebo gynekologa. V případě neschopenky mají maminky vycházky jen 6 hodin denně.
Ukončení neschopenky
O tom, zda bude neschopenka ukončena, rozhoduje lékař. Ukončit ji může i předčasně v případě, že se nedostavíte bez vážného důvodu na vyšetření. Tento fakt dále nahlásí vašemu zaměstnavateli nebo OSSZ. K ukončení ale dojde také tehdy, uzná-li lékař, že se stav pacienta natolik zlepšil, že již může nastoupit do práce.
Při ukončení lékaři odevzdáte listinu se žlutým pruhem (II. díl) a lékař vám vystaví V. díl, který náleží zaměstnavateli. Tento tiskopis slouží jako rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
Vaše práva a povinnosti, když jste na nemocenské
Pokud dostanete neschopenku, musíte:
- dodržovat režim určený lékařem,
- umožnit kontrolu svým zaměstnavatelem nebo zaměstnancem OSSZ,
- dostavit se na kontrolu stanovenou vaším lékařem nebo se domluvit na jiném termínu,
- dostavit se na vyšetření vašeho závodního lékaře, pokud jste k tomu vyzván,
- pokud vás kontrola nezastihne doma, podat následující den vysvětlení, proč jste tam nebyl,
- dostavit se podle termínu na kontrolu po skončení lázní či jiného lůžkového rehabilitačního léčení,
- pokud chcete mít neschopenku napsanou na jiné adrese než na vaší, říct toto lékaři dopředu,
- nahlásit lékaři změny týkající se vaší práce nebo zaměstnavatele,
- v případě, že máte ortopedickou pomůcku poškozenou, nahlásit dobu opravy,
- při ukončení neschopenky odevzdat správnou část listiny,
- sdělit lékaři, kdo je vaším zaměstnavatelem (pokud je jich více, tak uvést všechny), uvést vaše zaměstnání (pokud jich u zaměstnavatele vykonáváte více, tak všechny), zda jste OSVČ nebo zahraničním zaměstnancem,
- předat ošetřujícímu lékaři potvrzení, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
- sdělit ošetřujícímu lékaři kontakt a jméno registrujícího lékaře,
- předat zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku neschopenky,
- dostavit se na základě výzvy zaměstnavatele do 7 dnů k závodnímu lékaři.
Kdo vám příště vypíše neschopenku? Praktici se papírování hodlají zbavit
Má jít o krok, který zjednoduší život lékařům, zaměstnavatelům i pacientům. Projekt eNeschopenek startuje už v lednu, dění okolo něj ale příliš klidné není.
Kritika zní hlavně od praktických lékařů. Už před pár měsíci upozorňovali, že je podle nich celý systém nedotažený, nedostatečně vyzkoušený a ve výsledku jim od administrativní zátěže příliš neulehčí. Nyní se rozhodli bojovat po svém a plánují se zbavit části práce, kterou dosud dělali.
Oznámili, že od ledna nebudou vystavovat neschopenky za ambulantní specialisty, kteří k nim některé pacienty posílají. Dosud běžná praxe by měla skončit začátkem ledna 2020, shodně se startem eNeschopenek. Praktičtí lékaři odhadují, že ročně za specialisty vypíšou až 50 procent neschopenek, tedy statisíce ročně. Dál v tom ale odmítají pokračovat.
„Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. To se týká všech ambulantních lékařů, kromě záchranné a pohotovostní služby.
Tím, že jsme dosud psali neschopenky za specialisty, jsme v podstatě porušovali zákon.
Pacienti tak navíc trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, již jim vypisovali neschopenky,“ uvedl k věci Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Za minulý rok vystavili praktici přibližně 1 800 000 neschopenek. Vypisováním dokladů za jiné tak podle svých dat strávili až 90 000 hodin. Tvrdí, že suplovali hlavně práci zubních lékařů, ortopedů, chirurgů, onkologů či urologů.
O změně se pacienti dozvědí z plakátů v ordinacích svého lékaře.
Revolta praktiků proti eNeschopenkám tím ale nekončí. Zcela bojkotovat je hodlá část doktorů ve Zlínském kraji. Vadí jim, že náklady s jejich zavedením a provozem nebudou mít hrazené.
Chtějí proto od ledna neschopenky vypisovat v papírové podobě na nových tiskopisech. Podle krajského předsedy Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase je v kraji 290 praktiků, s bojkotem souhlasilo 80 z nich.
„Rozšíření softwarových modulů na elektronické neschopenky bude v prvním roce provozu pro každého z nás představovat částku minimálně 5000 korun. Přičemž vystavení každé jednotlivé neschopenky není hrazeno ani ze zdravotního pojištění, ani ze sociálního pojištění zaměstnanců,“ uvedli praktici.
V dalších krajích se k přímému bojkotu eNeschopenek nepřidají, obavy z fungování nového systému ale sdílí. V lednu navíc kvůli chřipkové sezoně očekávají nápor pacientů.
„Opravdu se toho ostrého provozu od 1. ledna bojíme a jsme z toho ve stresu, protože lidé budou chtít neschopenky jednak zpětně za období Vánoc a také z důvodu chřipkové sezony,“ řekla Jaroslava Švandrlíková ze Sdružení praktických lékařů Karlovarského kraje.
Námitky praktici směřují i na podobu elektronického systému, který je prý papírování nezbaví.
I přes převedení neschopenky do elektronické formy podle nich počítá nový systém s tiskem jedné její části. Lékař do něj podle praktiků bude ručně psát návštěvy příštích kontrol, případně změny v době vycházek.
„Podle nás je to zbytečné. Hlavním smyslem elektronizace bylo snížit administrativní zátěž, což tento model nesplňuje. Kontrola, která navštíví nemocného, přece ví, že je v pracovní neschopnosti. Jinak by za ním nešla. Tak k čemu by měla chtít vidět ještě papírový doklad?“ řekl předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se kritice brání. Jak už Seznamu dříve sdělila mluvčí resortu Barbara Hanousek Eckhardová, ministerstvo s praktiky i dalšími odborníky projekt intenzivně projednávalo. Odmítá i tvrzení o administrativní zátěži.
„Není pravda, že lékař bude muset část neschopenky vypisovat ručně. Od ledna 2020 bude rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti plně elektronické.
Pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce bude v tištěné podobě, a to z důvodu, aby nemocný měl kdykoli k dispozici všechny údaje o své pracovní neschopnosti, především, kdy se má dostavit na další kontrolu,” uvedla mluvčí.
Prostor by měl podle ní být i pro případné zrušení omylem vystavené neschopenky.
Resort odráží také kritiku mířící na nedostatečnou prozkoušenost systému. „Proběhlo testování externí komunikace spolu s 34 vývojáři z 18 společností, které vytvářejí specializovaný software pro nemocnice a ordinace lékařů,” dodala mluvčí.
MEDICAL TRIBUNE CZ > eNeschopenky – elektronizace po česku
eNeschopenky si lékaři nemohli vyzkoušet nanečisto, systém byl spuštěn rovnou naostro. Pokud však od 1. ledna nevystaví neschopenku elektronicky, hrozí jim sankce 10 000 korun. Cílem eNeschopenek má být zjednodušení administrativy.
Realita je zatím jiná: vystavení eNeschopenky trvá násobně déle. Lékaři posílají hlášení elektronicky OSSZ, pro pacienta ale dál tisknou papírový průkaz práce neschopného. Zpracování eNeschopenek trvá ČSSZ řadu hodin, což znemožňuje např.
to, aby si lékař převzal neschopenku vystavenou v nemocnici. Lékaři žádají, aby za práci pro stát dostali zaplaceno. Argumentují tím, že museli nakoupit speciální moduly k softwaru, platí za provoz i za práci IT specialistů. Zvažují žalobu, pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodnou.
Zeptali jsme se lékařů, nemocnic, MZ a MPSV: Jaké jsou vaše zkušenosti z prvních dní provozu eNeschopenky?
praktický lékař, Dobřichovice
Systém elektronických neschopenek má standardní dětské nemoci. Občas se zasekne, občas něco nefunguje, některé funkcionality nejsou dotažené. S tím vším se dalo počítat a takto velké projekty se obvykle testují několik měsíců i roků, ale tento systém se došil horkou jehlou na konci roku 2019 a nyní se testuje v ostrém provozu.
Dodavatelé informačních systémů neměli dost času na implementaci a testování a nyní horečnatě vydávají každou chvíli aktualizace, servisní linky jsou přetížené atd.
Problém celého přístupu je ten, že lidé, kteří to vymýšlejí a prosazují, nikdy neseděli v ordinaci a naprosto nechápou, že my lékaři na to nemáme čas a že se potřebujeme soustředit na léčbu, a ne být rozptylováni nějakou nedotaženou administrativou.
Dále jsou v systému obsaženy některé naprosto zbytečné věci, bez kterých by se obešel (zejména nesmyslné hlášení trvání PN). Finanční náročnost na bezchybné informační systémy v ordinacích se přehlíží a k nákladům se nikdo nehlásí.
Jak z toho ven? Předně doladit systém, zajistit jeho fungování a po dobu ladění akceptovat papírové neschopenky. V druhém sledu ho zjednodušit a zrušit některé nesmysly. A hlavně bych tímto chtěl apelovat na ministryni Maláčovou, aby si k úpravám přizvala zástupce praktických lékařů, kteří vystaví nejvíce neschopenek a kterým její nekompetentnost a bezohlednost nejvíce komplikuje život.
chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.
Vzhledem k tomu, že Nemocnice Jihlava je z důvodů technických i z důvodu zdravého rozumu nucena zatím využívat webovou aplikaci poskytovanou ČSSZ, mohu se vyjádřit k této části. Systém – asi očekávaně – zkolaboval 6. 1. 2020 a byl několik hodin nedostupný. Vystavovali jsme papírové neschopenky na nových formulářích. Potíže se myslím daly čekat.
Snad bych je nikomu nevyčítal, každá nová věc má své „porodní“ bolesti. Co bych považoval za chybu, je jistá urputnost českého státu a jeho úředníků při zavádění elektronických nástrojů obecně. Systém byl spuštěn 1. ledna 2020. To je v ČR běžné, jakkoli 1. leden je státním svátkem, co pamatuji.
Pochybuji, že byla ten den zajištěna jakákoli technická podpora. Tento nešvar, tedy zahájení čehokoli 1. ledna v 00.00, bezprostředně po odstřelení špuntu z láhve šampaňského, ale nelze mezi úředníky vykořenit. Nebylo také stanoveno přechodné období, např. půlroční. Takže vlastně hned naostro a de iure také pod sankcí.
Po eReceptu už podruhé bylo nutno korigovat prohlášeními politiků, že sankce zatím nebudou uplatněny. Právní závaznost takové deklarace je dle mého sporná. Nebyl poskytnut čas a příležitost na spotřebování starých a celkem nákladných formulářů neschopenek. Takže vyhozené peníze a Grétičku Thunbergovou jsme také asi nepotěšili.
Záměr dobrý, realizace špatná. Bohužel stále neumíme řídit společnost podle zásady zdravého rozumu.
Kardiomed, s. r. o., Praha
Vyjdu nejen ze svých zkušeností, ale především z velmi četných e‑mailů od kolegyň a kolegů z celé ČR, které mi jako předsedovi SAS posílají. Převažuje zcela jednoznačně negativní pohled.
Časté výpadky systému, nepředvídatelnost časové zátěže při vypisování neschopenky, obtížnost jejího vystavování v případě cizinců zaměstnaných v ČR a mnoho dalších problémů, které jen potvrzují oprávněnost i našich dřívějších výtek, mě vedou k jednoznačnému přesvědčení, že v současné době by bylo zcela namístě, aby se ministryně práce a sociálních věcí všem lékařům za projekt eNeschopenka veřejně omluvila, přerušila jej, nebo alespoň prosadila přechodné období s možností vypisovat klasické papírové neschopenky bez rizika pokuty. Za správné bych považoval, pokud by MPSV akceptovalo, že nejlepší motivací k zavedení eNeschopenky (vedle toho, že bude opravdu fungovat) by bylo to, pokud by práce s ní byla řádně zaplacena.
- MUDr. Petr Chudomel, MBA,
ředitel Oblastní nemocnice Kolín
Vystavování eNeschopenky je v základní rovině, která odpovídá zákonné dikci, funkční. Nemocniční informační systém Oblastní nemocnice Kolín vystavení formuláře a jeho odchod od 1. 1. 2020 plně umožňuje.
- Nezbytné je však ve spolupráci s OSSZ v zájmu dalších návazných kroků a řešení vzniklých situací doladit některé detaily v oblasti přesnější identifikace pracoviště, ve kterém byla eNeschopenka vystavena.
- Přínosem těchto kroků by mělo být usnadnění následné komunikace mezi OSSZ a poskytovatelem zdravotních služeb s více pracovišti.
- kožní ambulance, Praha
PN prakticky nevystavuji, protože spektrum pacientů to nevyžaduje, nebo dokonce z finančních důvodů odmítá. Pokud má někdo závažnější kožní projevy, většinou je nutno řešit tento stav za hospitalizace.
Tam už vystaví i potvrzení o pracovní neschopnosti. Přesto jsem pod tlakem okolností objednala a koupila modul, který je součástí ordinačního softwaru a který to umí.
Upřímně ale doufám, že ho nebudu muset používat.
praktický lékař, Chomutov
Vzhledem k tomu, jak je projekt poloelektronické neschopenky špatně připravený a nedotažený, tak je překvapením, že lze alespoň neschopenku elektronicky vystavit a ukončit. Bohužel není pravdou, že by se mělo jednat o zjednodušení či urychlení práce lékaře. Mnoho hodin trvá jen zprovoznění potřebného softwaru na počítači lékaře i sestry.
Vystavení poloelektronické neschopenky trvá déle než vypsání papírového formuláře. Prakticky nikdy nesouhlasí nabízené údaje z registru obyvatel či registru zaměstnavatelů a je nutné s pacientem vše opravovat a aktualizovat.
V případě, že je pacient v novém zaměstnání krátce a není tímto zaměstnavatelem ještě přihlášen k nemocenskému pojištění, pak je třeba všechny údaje opět dlouze hledat a vyplňovat. Další specifické problémy vznikají u pacientů zaměstnaných v zahraničí.
Zatím jsem nepřebíral neschopenku od jiného poskytovatele ani nepředával pacienta s neschopenkou jinému poskytovateli zdravotní péče, takže očekávám ještě další komplikace.
Záměrně uvádím, že se jedná o projekt poloelektronické neschopenky, protože tisk papíru pro pacienta a povinnost tam ručně zapisovat termíny kontrol a další údaje je názornou ukázkou diletantského řešení elektronizace. Proč by např.
tyto informace nemohly pacientovi přijít v SMS? Další zoufalostí je povinnost potvrzovat elektronicky trvání elektronické neschopenky po 14 dnech a pak minimálně jednou měsíčně, a ještě o tom činit zápis na pacientský papír. Online vedená PN, která trvá a není online ukončena, prostě trvá, proč ještě další potvrzení? Jako zásadní problém vidím i to, že za tuto časově náročnou posudkovou a administrativní práci nehodlá ministerstvo práce a socialistických věcí lékařům nic platit. Naopak, z pozice státní moci arogantně vyhrožuje pokutami. Nicméně stále věřím, že tlakem profesních lékařských organizací na MPSV se podaří většinu nesmyslů odstranit.
člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s.
Obdobné jako se zaváděním eReceptu. Trochu zmatku ve fázi přípravy, pak přechodná nespokojenost po jejich spuštění, když lékaři zbytečně ztráceli čas čekáním na zpracování eNeschopenky Českou správou sociálního zabezpečení, až po současnost, kdy na odezvu nečekají a eNeschopenky bezproblémově fungují.
Stejně jako eRecept jsou eNeschopenky takové přenošené dítě, jehož cesta do života byla nepřiměřeně dlouhá a kostrbatá, shodně s eReceptem není jejich podoba optimální, třeba pro jejich nedotažení do plně digitalizované podoby, ale je to další reálný krok k elektronizaci zdravotnictví a státní správy.
Takže za nás dobrý.
- MUDr. Vladimír Dvořák, PH.D.,
- Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, Brno
- Zatím v mém centru nemáme žádnou negativní zkušenost, systém funguje bez problémů.
- mluvčí FN v Motole
eNeschopenka od 1. ledna ve FNM funguje, byly vystaveny řádově stovky neschopenek. Vystavení eNeschopenky je jednoduché, rychlé.
Ti, kdo s ní pracují, jsou celkem spokojeni. Stejně rychlé je i vystavení „Hlášení“ různých změn týkajících se již vystavené neschopenky.
Převzetí eNeschopenky od jiného lékaře nebo zdravotnického zařízení je funkční. Odpadly problémy s propisováním šesti kopií papírové neschopenky a nečitelností posledních průpisů. Ušetřil se čas se zapisováním do spisové služby při zápisu jednotlivých položek, když se neschopenky zasílaly v papírové podobě příslušné správě sociálního zabezpečení.
Výpadky konektivity ČSSZ byly krátké, zatím nás vážně neohrozily.
náměstek pro řízení zdravotní péče, Krajská zdravotní, a. s.
Krajská zdravotní, a. s., která spravuje nemocnice v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě a Chomutově, se na ostrý start spuštění eNeschopenek připravila v dostatečném časovém předstihu.
Lékaři bez problémů na všech zdravotnických pracovištích eNeschopenky vydávají.
Společnost Krajská zdravotní jako jeden z největších zaměstnavatelů v Ústeckém kraji bez problémů i v případě pracovní neschopnosti svých zaměstnanců eNeschopenky přijímá.
praktický lékař, Praha
eNeschopenka funguje jedním slovem nepřátelsky: občas ano, občas ne, někdy nejde odeslat, jindy zase ukončit, občas nejde změnit adresa, pokud přijde např. Slovák, měl by si lékař vzít raději dovolenou, pokud už jde neschopenka odeslat, „visí“ často mnoho hodin kdesi v kyberprostoru.
Neobstojí argument, že za některé z těchto chyb mohou dodavatelé softwarů. Pokud by systém byl připraven např. v dubnu, a ne v polovině prosince (pár dní před spuštěním), byly by chyby dávno odstraněné. Neuvěřitelná je též povinnost tisknout papírový výstup pro pacienta, kde jsou dokonce rubriky na dopisování propiskou (!).
Po devíti letech úřednické „elektronizace“ opravdu grandiózní výsledek! Paradoxní na celém systému ePN je, že jej vymysleli před lety sami lékaři, resort MPSV ho převzal a následně … zkazil (ale sám ho vydává za své velké vítězství). Murphyovské heslo: „Každý i sebebelepší projekt umí neschopný úředník nakonec zkazit“ zde nebezpečně rezonuje.
A aby toho nebylo málo, je zcela opovrhováno časem a prací zdravotníků: resort MPSV nejen nebyl do dnešních dnů schopen mnoha lékařům dodat nové papírové formuláře („ať si pro ně dojedou sami“), ale odmítá posudkovou činnost a agendu kolem PN (která nemá s léčením nic společného) hradit s úsměvným argumentem, že je platí resort ministerstva zdravotnictví. Se stejně logickým argumentem by mohl přijít ministr dopravy a tvrdit, že pacienti jezdí do ordinací vlakem, tudíž musejí lékaři dvě hodiny týdně povinně chodit štípat lístky do vlaku zdarma – mají to přece hrazeno ve výkonech/kapitaci (navíc by si lékaři ještě museli klíšťky koupit sami). Vskutku kafkovská obludnost celé situace graduje na faktu, že na jedné straně resort MPSV za práci nic neplatí, na straně druhé může za tutéž práci udělit lékaři pokutu (nenapadá mě jiné slovo než nevolnictví). Již jsem slyšel argument od několika lékařů, že jasnozřivost MPSV a ČSSZ není asi příliš velká (eufemismus), pokud se cíleně snaží znepřátelit si ty, kteří jediní stojí mezi bezbřehými neschopenkami fluktuantů a dalších, kteří systém PN zneužívají (odhaduje se na cca 15–20 procent) a kterým resort MPSV hradí dávky v neschopnosti. Zaznívá: „Když mně nejsou schopni hradit dokonce ani náklady, proč bych se snažil, mám své medicínské práce dost.“ Obávám se, že tato „stávka laxností“ se může vymstít nejen resortu MPSV a státu, ale nakonec i zaměstnavatelům, kteří jsou v tom zcela nevinně.
Nechť si každý nakonec sám srovná nástup podobného systému eReceptu, který má sice též obrovské množství chyb, ale: eRp bylo možno vyzkoušet naostro několik let předem, tisk/netisk je zcela na rozhodnutí zdravotníka/klienta, nebylo vyhrožováno sankcemi (resp. byly pozastaveny) a i sám resort zdravotnictví na provoz systému zdravotníkům přispívá (1,70 Kč/položku na Rp).