Boj proti alkoholu
Nové Jmenování Adama Vojtěcha do funkce ministra zdravotnictví Foto:
Jan Zatorsky
Vláda Andreje Babiše vyrukovala v letošním roce na líh a tabák s vyššími daněmi. Od příštího roku tak podraží každá krabička cigaret v průměru o 15 korun a láhev tvrdého alkoholu o 10 korun. Ministr zdravotnictví však plánuje, že reklamy na alkohol budou v budoucnu ještě více regulovány.
„Pracujeme na regulaci reklamy na alkohol. Právě ta má zásadní vliv na toleranci společnosti k alkoholu a působí negativně, hlavně na děti.
Zároveň jsme s ministerstvem financí prosadili jeho vyšší zdanění, což patří k nejefektivnějším nástrojům jak snížit spotřebu,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
S návrhem spolupracuje ministerstvo zdravotnictví s vládní protidrogovovou koordiátorkou Jarmilou Vedralovou. „Reklama na alkoholické nápoje je v České republice omezena v minimální míře a přispívá ke společenské normalizaci pití.
U mladých lidí reklamy často vyvolávají pocity relaxace a zábavy, takže mají konzumaci alkoholu už od raného věku spojenou s pobavením bez zábran.
Obsahem návrhu omezení reklamy, který připravujeme, je tak mimo jiné bližší specifikace podoby reklamy,“ řekla pro Echo24 Vedralová.
Podle ní by reklama neměla obsahovat také prvky, které by označovaly alkohol jako přirozenou součást života. „Dále návrh zahrnuje omezení vysílacího času v souvislosti s televizním vysíláním. Teď nás ke zpracovanému návrhu čeká další věcná diskuse,“ řekla dále Vedralová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvádí, že důvodem k chystané regulaci je vysoká spotřeba alkoholu po celé zemi. „Snížení alarmující spotřeby alkoholu u nás řešíme komplexně. Od prevence po regulace. Pracujeme s daty, doporučeními WHO a OECD, řídíme se radami odborníků a samozřejmě velmi vnímáme i zahraniční zkušenosti. Naším cílem je zavádět maximálně efektivní opatření,“ uvedl Vojtěch.
Ve sněmovně bude mít návrh zřejmě podporu i u části opozice. „S omezením reklamy na alkohol souhlasím, i když spotřeba alkoholu v České republice klesla. Stále je v naší zemi vysoká a opravdu velkým problémem je zejména konzumace alkoholu u mladistvých,“ řekl pro Echo24 místopředseda zdravotnického výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Oproti tomu lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) vidí za záměrem pouze líbivé gesto bez většího dopadu. „Tento návrh je líbivý a těžko ho kritizovat, jako lékař pak musím souhlasit. Podle mého názoru by ale důležitější bylo hradit efektivní léčbu lidí závislých na alkoholu.
Navíc se záměr ministerstva zdravotnictví netýká vína ani piva. Opět ale jako lékař vidím velký problém v akutní medicíně, kdy na urgentních příjmech přibývá pacientů, kteří si způsobili zranění pod vlivem alkoholu.
Tady by měla být jejich spoluúčast na úhradě zdravotní péče samozřejmostí,“ řekl pro Echo24 Válek.
Podle něj se na urgentních příjmech lékaři často setkávají s případy agresivních pacientů pod vlivem alkoholu a drog. „Řešení tohoto ale není tak jednoduché, jako zákaz reklamy a zvýšení zdanění a tím pádem zlepšení příjmu státní kasy. A to se obávám, že je hlavní důvod celé této aktivity,“ řekl pro Echo24 Vlastimil Válek.
Spotřeba tvrdého alkoholu klesá
Vláda se v boji proti alkoholu rozhodla v letošním roce navýšit daň na líh. „Od příštího roku by spotřební daň z lihu měla stoupnout o třináct procent. U půllitru čtyřicetiprocentního alkoholu by se mělo jednat o zvýšení z 57,0 na 64,5 koruny.
Za těchto okolností vzroste konečná cena pro spotřebitele minimálně o deset korun. Prémiové značky alkoholu však budou muset zdražit více, aby si udržovaly cenový odstup od levnější konkurence.
V těchto případech lze uvažovat zdražení až o dvacet korun,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Opozice vyšší zdanění zkritizovala, protože se podle ní jedná pouze o snahu navýšit příjem státní pokladny. Kdyby boj s alkoholem myslela vážně, snížila by daň z příjmu. To se však nestalo.
Spotřeba alkoholu v České republice podle dat Českého statistického úřadu klesla za deset let o šest procent. Přesto je Česko podle různých mezinárodních srovnání na předních pozicích ve spotřebě alkoholu.
„V ČR se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.
Konzumace alkoholických nápojů má jednoznačně škodlivé důsledky a způsobuje či komplikuje celou řadu vážných onemocnění,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde
Čtěte také: Poslanci projednají alkohol u vodáků a cyklistů. Pak se sejdou až v září
Schillerová je proti volnějším pravidlům domácího pálení alkoholu. Kvůli kauze metanol
Jak v Česku omezit spotřebu alkoholu? Reklama by mohla zmizet z televize, ministr Vojtěch chce i vyšší daň
video
Události: Reklama na alkohol by mohla zmizet z médií
„Alkohol stále bereme jako běžnou součást života a společnost je k jeho užívání zatím velmi tolerantní,“ upozorňuje protidrogová koordinátorka Vedralová. Podle vedoucího kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srdana Matiće by se země teď měla zaměřit právě na alkohol.
Ministr Vojtěch vidí prostor pro větší regulaci těchto legálních drog. Už teď zákon zakazuje propagaci cigaret v médiích, podobné omezení by se mohlo podle něj týkat i alkoholu. „Hovoříme i o otázce nějakého vyššího zdanění,“ uvedl ministr s tím, že změna spotřební daně rozhodně nemá být skoková. Primárně je to podle něj na ministerstvu financí.
Vláda ovšem v programovém prohlášení slibovala snížení DPH u točeného piva. „Měla to být hlavně úleva pro restauratéry. Je možné se bavit o jiném zdanění, a to zejména pro tvrdý alkohol,“ dodal Vojtěch. Za nadměrnou dávku alkoholu považují odborníci více než tři až čtyři piva nebo půl litru vína.
Zdraží pivo, padne vláda? Zdražit je potřeba, věří protidrogový koordinátor
Alarmující je podle ministerstva zejména konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česká republika nad mezinárodním průměrem. Také proto se na opilé teenagery opakovaně zaměřují kontrolní akce v restauracích, v barech či na diskotékách.
Potřeba je podle Vojtěcha pracovat také na dostupnosti služeb pro léčbu závislých na alkoholu a tabáku. V současné době si například léky na odvykání kouření platí sami, nejsou totiž hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
video
Brífink ke spotřebě alkoholu a tabáku v České republice
Zástupce WHO v Česku na odborném setkání upozorňoval, že jsou kouření a alkohol jedny z hlavních příčin úmrtí obecně. V Evropě každý rok v jejich důsledku zemře přes 700 tisíc lidí. Podle statistik z loňského roku u nás hrozí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem u zhruba 900 tisíc lidí.
„V oblasti zdraví se v první řadě jedná o duševní poruchy a poruchy chování způsobené jeho užíváním,“ uvedla Vedralová s tím, že vede také k více úrazům a vzniku některých nádorových onemocnění. Velký problém je podle ministra také užívání alkoholu těhotnými, které může fyzicky poškodit dítě a snížit jeho IQ a vést až k fetálnímu alkoholovému syndromu.
Fakta Fetální alkoholový syndrom
Fetální alkoholový syndrom
- Fetální alkoholový syndrom je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Hlavním příznakem je trvalé poškození centrální nervové soustavy a zejména mozku. Více než polovina dětí s FAS není schopna samostatného života v dospělosti.
V oblasti kouření už se podle ministra Vojtěcha po přijetí protikuřáckého zákona pozitivní efekty projevily. V posledních letech u nás kuřáků mírně ubylo – více mezi ženami. Největší pokles byl ve věkové skupině mezi 15 a 24 lety. Zatímco v roce 2012 bylo v této věkové skupině 45 procent kuřáků, v roce 2016 už necelých 35 procent.
Navíc klesá i počet lidí, kteří jsou cigaretovému kouři vystaveni doma, z nekuřáků to bylo necelých devět procent. Na pracovišti pak byla tabákovému kouři vystavena necelá pětina nekuřáků.
Fakta
- Podle statistik kouří v Česku asi čtvrtina populace starší 15 let, z toho 18 procent každý den.
- Každý rok zemře na nemoci způsobené kouřením tabáku okolo 16 tisíc lidí. Průměrně si zkrátí život o 15 let.
- Závislost na tabáku je navíc podle odborníků jedna z nejtěžších na léčbu.
Dopady protikuřáckého zákona se projevily i v postupném snižování spotřeby alkoholu u mladistvých. Tady sice Česko stále zůstává nad evropským průměrem, zhruba od roku 2010 ale konzumace alkoholu v této věkové skupině klesá, jak ukázala mezinárodní studie o mladých a zdraví (HBSC).
Češi nejsou tak velcí alkoholici, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví, tvrdí šéf unie lihovarníků | Firmy a trhy
Praha Výrobci a prodejci alkoholu bijí na poplach. Ministerstvo zdravotnictví se snaží v rámci omezení konzumace nasadit přísnější pravidla pro reklamu na alkohol, což by mělo snížit jeho přitažlivost zejména pro mladistvé. Šéf Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník však tvrdí: „Češi nejsou takoví alkoholici, jak uvádí ministr zdravotnictví.“
LN: Co je špatně na tom, pokud by byla v televizi nebo rozhlase povolena reklama na alkohol až od 22. hodiny?My především nevidíme důvod, proč by měla být reklama na alkohol uváděna jen v době od 22 do šesti hodin ráno. Ministerstvo zdravotnictví jako hlavní důvod uvádí, že by se tato reklama neměla dostávat na oči dětem.
Ale už v současné době, když se podíváte na zákon o šíření rozhlasového a televizního vysílání a na zákon o reklamě, tu omezení reklamy v tomto směru platí. Tahle reklama se nesmí uvádět v pořadech určených pro děti. Tím se myslí pořady, na něž se dívá 30 a více procent dětí. Takže omezení v rozmezí 22 až šest hodin nemá smysl.
Špatné na tom také je, že vysíláním reklamy až po 22. hodině by se v této době reklamy na alkohol zahustily a reklamní bloky by byly plné alkoholu. Nebo minimálně v daleko větším měřítku, než jsou po 22. hodině dnes.
LN: Reklamy na alkohol jsou přes den k vidění v TV i mezi jednotlivými pořady, tomu zákon dnes nebrání.
Myslíte si, že na děti – nebo ještě spíš na mladistvé do 18 let – nemají žádný vliv? Když třeba 16letý mladík, který si chce připadat dospělý, vidí v televizi rozesmáté partičky s whisky v rukou, že ho to nemotivuje lidi z reklamy napodobovat?Myslím, že to vůbec není hlavní spouštěč, který mladistvé vede ke konzumaci alkoholu. Hlavní motiv je podle nejrůznějších průzkumů rodina a kamarádi. Na to bychom se měli prioritně zaměřit.
My jako Unie výrobců a dovozců lihovin už přes deset let zajišťujeme preventivní program nazvaný Pobavme se o alkoholu. Jde hlavně o formu besed a diskusí odborníků z neziskové organizace s 13letými dětmi ve školách. Tématem jsou úskalí a rizika konzumace alkoholu v takto nízkém věku.
Nejsou to žádné nudné přednášky a měli byste vidět, jak to ty děti zajímá a co všechno se od nich dozvíme. Třeba že není výjimkou, když jim rodiče při různých oslavách sami nalijí alkohol a podobně.
Takže k omezení konzumace u dětí nedojdeme regulací reklamy, ale důslednější prevencí a osvětou směrem k veřejnosti, rodičům nebo i učitelům ve školách.
LN: Hodně mladistvých bere alkohol jako frajeřinu, jakési chlapáctví před kamarády. A řeči rodičů či učitelů je od jeho popíjení neodradí…Samozřejmě, to je pravda…
Ale odpovím také otázkou: Myslíte si, že tuto skupinu mladistvých odradí od pití alkoholu, když se reklama na něj bude vysílat pouze od deseti hodin večer? To určitě neodradí. Platí pořekadlo, že zakázané ovoce nejvíc chutná.
Takže je to naopak – když budeme z alkoholu dělat nějakou tajnou nebo co nejvíc skrývanou věc, pití mladistvých tím neomezíme. To by nebyla správná ani účinná cesta.
LN: Padly také návrhy, že by se v reklamách na alkohol neměli vyskytovat lidé…To je velmi zajímavý požadavek.
Členové unie, ke kterým patří všichni přední výrobci a dovozci u nás, už před 15 lety přijali etický kodex, který mimo jiné zakazuje členským firmám využívat v reklamě na alkohol lidi, jimž je méně než 25 let nebo kteří vypadají na méně než 25 let.
Takže v žádné reklamě, kterou dnes kolem sebe vnímáte, nevidíte člověka mladšího 25 let. Pro skupinu teenagerů, myslím, není lákavé, když v reklamě na alkohol vidí lidi, kteří svou věkovou kategorií nejsou pro teenagery zajímaví.
LN: Výrobci a prodejci alkoholu se snaží nyní všechny kolem sebe přesvědčovat, že navrhovaná regulace reklamy je k ničemu. Možná je to pravda. Ale hádám, že byste nebyli tak aktivní, kdyby v první řadě nešlo o vaše příjmy, respektive zisky firem z celého oboru.
Přišli by tedy výrobci a prodejci o část tržeb?Toto je velmi diskutabilní věc, zda ano, či ne. Byl by to významný zásah do podnikání. Když se podíváte na průmysl jako takový, najdete řadu oborů, které také mají významný vliv na lidský organismus.
Televizi máte plnou třeba reklam na léky, které do vás bez nejmenší regulace valí, že je správné řešit sebemenší potíž polykáním prášků. A na fakt, že v Česku několikanásobně vzrostla spotřeba psychofarmak a dalších léčiv, se nikdo nedívá. Všichni se zaměřují pouze na alkohol.
Komplexní řešení by bylo podle mne lepší. Nezaměřovat se jen na jednu oblast.
LN: Já jsem se ale ptal na ty klesající zisky…K tomu snad jen to, že reklama patří ke každému podnikatelskému prostředí. Výrobci alkoholických nápojů vystupují také jako partneři a sponzoři řady sportovních, kulturních i společenských akcí. Členů Unie výrobců a dovozců lihovin se týkají hlavně akce kulturní – v tomto směru by mohlo dojít k omezení jejich podpory.
Myslím, že navrhovaná regulace reklamy by vedla ke znatelnému snížení konkurenceschopnosti menších firem, a tedy významnému zásahu do podnikatelského prostředí.
LN: Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že spotřeba alkoholu v Česku je extrémně vysoká, byť jsme ve světovém žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) v poslední době klesli na čtvrté místo.
To podle vás není alarmující?
Já na tuhle statistiku vždycky říkám, že stejná čísla se dají interpretovat různě.A v tomhle případě skutečně dochází ke zneužívání čísel a zneužívání jména WHO jen proto, aby se prezentovala špatná čísla.
LN: To můžete nějak doložit?Samozřejmě.
Když se podíváte na dlouhodobou statistiku Českého statistického úřadu, která je vedena na základě dat tuzemských úřadů a institucí každý rok stejným způsobem, uvidíte, že průměrná spotřeba v Česku na jednoho obyvatele včetně kojenců a starých lidí je 9,9 litru stoprocentního alkoholu. Pokud to přepočtete za účelem porovnání s údaji WHO na počet obyvatel starších 15 let, tak u nás dojdete ke konzumaci 11,6 litru čistého alkoholu za rok. WHO přesto uvádí pro Českou republiku údaj 14,4 litru.
LN: Zjišťovali jste, jak k tomu číslu WHO došla?To bylo to první, co nás zajímalo. Kde WHO vzala navíc ty skoro tři litry, které dnes ministerstvo zdravotnictví používá a zneužívá ve své propagandě. Dověděli jsme se, že Světová zdravotnická organizace používá pro jednotlivé země různé koeficienty.
LN: Jaké třeba?Například se v nich zohledňuje nelegální spotřeba, přesněji spotřeba nelegálně vyrobeného alkoholu.
Když si uvědomíme, že Česko si v letech 2012 a 2013 prošlo metanolovou aférou, porovnáme statistické údaje o výběru spotřební daně na lihoviny před ní a po ní, zjistíme, že po roce 2013, kdy byly vytvořeny zcela nové a velmi striktní podmínky pro kontrolu výroby a prodeje, vzrostl významně výběr spotřební daně na lihoviny. To nebylo větší spotřebou alkoholu, ale tím, že do té doby poměrně velký nelegální trh zanikl a spotřebitelé přešli na nákup legálně vyrobeného alkoholu. Lidé samozřejmě nezačali pít víc.
LN: WHO nám přitom od té doby stále započítává větší nelegální spotřebu, než jaká ve skutečnosti je?Ano. Odhadujeme, že před metanolovou aférou činil podíl černého trhu kolem 20 až 25 procent, dnes je na úrovni zhruba pěti procent.
Kromě toho tu ale máme Státní zdravotní ústav, který jako součást ministerstva zdravotnictví pravidelně už roky vyhodnocuje spotřebu alkoholu českou populací. A z jejich studií vychází, že spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele je zhruba sedm litrů absolutního alkoholu.
Když toto porovnáme s 9,9 litru celkové spotřeby na hlavu na našem území podle statistického úřadu, dostaneme rozdíl, který bychom mohli přičíst turistice ze zahraničí.
LN: Mohli, ale nemuseli. Je to jen hrubý odhad…Já to ale zkusím uvést na konkrétním příkladu. V roce 2018 navštívilo Česko 8,8 milionu turistů, z nichž každý u nás strávil v průměru dva a půl dne.
Když by každý z nich vypil jen jeden půllitr 12stupňového piva, udělá to v celkové statistice spotřeby za celou republiku a na jednoho obyvatele nárůst o 0,4 litru stoprocentního alkoholu.
Je ale naivní si myslet, že každý přijíždějící turista si u nás vypije jen jedno pivo, často je pivní turistika hlavní důvod příjezdu. Takže považuji za reálné, že ten rozdíl zhruba dvou litrů alkoholu na hlavu jde na vrub cizinců.
LN: Existuje nějaké objektivnější srovnání?V současné době WHO zpracovává novou strategii vztahu ke zneužívání alkoholu. Není to boj proti alkoholu, ale strategie proti jeho zneužívání, proti jeho nadměrnému užívání, proti nárazovému pití.
A v této strategii se uvádí, že hodnocení podle indexu spotřeby na jednoho obyvatele v jednotlivých zemích je velmi zavádějící, protože v současné době je ve světě velká migrace a velký turistický ruch.
Proto se WHO přiklání k tomu, aby se spíš porovnávala úroveň nebezpečného pití nebo počty lidí, kteří alkohol zneužívají.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má k těmto parametrům speciální studii Health at a Glance 2019 (Zdraví, letmý přehled za rok 2019), kde se také uvádí, že spotřeba na hlavu v Česku je čtvrtá nejvyšší ze všech hodnocených zemí, což pan ministr zdravotnictví rád hned využil, aby poukázal na naši obrovskou spotřebu alkoholu.
Ale zapomněl se podívat na další graf stejné studie. Ten zobrazuje, kolik lidí v každé ze 44 sledovaných zemí včetně Ruska, USA a podobně zneužívá alkohol a je na něm závislých.
V této tabulce je vidět, že země, které uplatňují velmi tvrdé restrikce v distribuci alkoholu a reklamě na něj, například Skandinávie, mají výrazně vyšší podíl lidí závislých na alkoholu než ČR. A podílem závislých konzumentů alkoholu (28. místo ze 44) jsme pod průměrem všech zemí OECD.
Z toho je zřejmé, že nejsme tak velcí alkoholici, jaké se z nás snaží udělat ministerstvo zdravotnictví.
LN: Na druhou stranu, když se podíváme na vámi zmiňovaná čísla o spotřebě alkoholu prezentovaná za domácí trh českými statistiky, tak vrchol byl sice zkraje tisíciletí, ovšem za poslední roky neklesají. A těch necelých deset litrů čistého alkoholu na osobu asi není málo. Pletu se?To je pravda.
Když se podíváme na vývoj za posledních třicet let, celková spotřeba alkoholu je zhruba stejná, ale mění se podíl jednotlivých druhů nápojů na celkové spotřebě. U piva je konstantní a tvoří zhruba polovinu, ale mění se poměr mezi vínem a lihovinami.
Množství vína vypitého v Česku se zvyšuje, zatímco množství lihovin se mírně snižuje.
LN: Nepovažujete za efektivní způsob snižování spotřeby zvýšit cenu alkoholických nápojů?Když si přečtete studii Státního zdravotního ústavu, která je skutečně objektivní a není politicky ovlivněná, dojdete k zajímavému zjištění. Ta studie říká, že 67 procent celkové spotřeby alkoholu vypije u nás dvacet procent obyvatel.
A je zřejmé, že pokud budete zvyšovat cenu alkoholu této části obyvatel, která evidentně alkohol zneužívá, bude tato část hledat cestu k levnějšímu alkoholu. Jsou to lidé, které často potkáváte na ulici s nekvalitním vínem v PET lahvích nebo krabicích.
Když si ale vezmete, že 80 procent obyvatel u nás konzumuje alkohol zodpovědně, tak v jejich případě zdražení nic neřeší.
Pokud k řešení přistoupí nějaký protialkoholový fanatik, zdražíme alkohol, uděláme vysoké daně, zakážeme jeho propagaci, omezíme prodej, zlepšení se nedočkáme. Vidíme to na příkladu zemí, jako je Švédsko, Norsko a podobně.
Ne, raději ANO
Když už nic jiného, mohli bychom říct, že nápad z dílny ministerstva zdravotnictví a Úřadu vlády povede k nebývalé explozi kreativity v reklamním průmyslu.
V televizním spotu libovolného výrobce piva, který by se v brzké době mohl objevit na obrazovkách, by mohla vystupovat například zombie a prohlásit: „Pivo XY, nejoblíbenější značka mezi nemrtvými!“ Přijde vám to bizarní? Tak by ovšem podle představ ministra Adama Vojtěch a protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové mohla reklama na alkoholické nápoje opravdu vypadat.
Jejich společný návrh na změnu zákona o regulaci reklamy, který aktuálně koluje legislativním procesem, zapovídá v souvislosti s alkoholem zobrazování veškerých živých bytostí.
O těch balancujících na hranicích světů se však nezmiňuje a podle společných plánů obou institucí by inzerce na jakýkoliv alkoholický nápoj s výjimkou nejrůznějších „zombíků“, upírů a dalších neživých bytostí mohla obsahovat v podstatě jen láhev s logem.
To by se týkalo i nealkoholických piv, která minimální množství návykové látky obsahují.
V televizích či rádiích by se navíc mohla alkoholová reklama objevit výhradně mezi dvaadvacátou a šestou hodinou.
Navíc podobně, jako je tomu dnes u tabáku, 20 procent reklamní plochy by muselo obsahovat varování o škodlivosti alkoholu.
Zapovězení tvrzení, že pití může vést k sexuálnímu úspěchu, je pak už jen vtipným dodatkem paragrafového znění návrhu, která veškerý alkohol včetně v Česku tradičního piva řadí na úroveň cigaret a tabáku.
Ne že by podobně přísná regulace reklamy v Evropě neexistovala, rozhodně však nejde o obecný trend.
Podobně striktní pravidla platí podle rešerše Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) ve skupině zastánců tvrdé linie z řad skandinávských států se silnou prohibiční tradicí, případně v pobaltských zemích a ve Francii, jejíž postoj je ovšem dost ojedinělý. Ve středoevropském geografickém prostoru by šlo o naprostou výjimku.
Comeback doktora Šimsy
Nejde přitom o jediný útok na výrobce a prodejce alkoholických nápojů pod taktovkou vládního ANO. Hnutí proti odvětví odstartovalo ofenzivu hned na několika frontách.
Legendární český průkopník boje s alkoholismem doktor Jan Šimsa by jistě zaplesal. Začalo už před třemi roky zavedením elektronické evidence tržeb (EET), která mělo za následek konec mnoha vesnických hospod, a tedy i odbytišť.
K tomu se přidal zákaz kouření v restauracích.
Nejspíš dobře míněné bylo avizované snížení DPH na točené pivo, které mělo ztráty za EET vykompenzovat. Amatérismus členů Babišova kabinetu však ve výsledku přinesl naprosto chaotickou a nepřehlednou sadu proslulých „kelímkodžbánkových“ daňových sazeb, kdy se pivo natočené do džbánu daní jinak než do skleněného půllitru.
Nejspíš, aby odvedl pozornost od selhání vlastní vlády, zaútočil následně Andrej Babiš na hostinské a vyzval je ke zlevnění piva, ačkoliv v praxi nic nenasvědčuje tomu, že by se jejich situace jakkoliv zlepšila a marže vylepšily. K tomu je potřeba přičíst zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol, který láhev destilátu od letošního ledna prodražil o devět korun.
A ještě před předložením návrhu o praktickém zákazu reklamy na alkohol se v médiích rozjela státem hrazená protialkoholová kampaň.
Šlo o předzvěst tradiční akce Suchej únor, propagující dobrovolnou abstinenci v průběhu nejkratšího měsíce roku.
Tu po zahraničním vzoru s mírnými obměnami přivedla do Česka Liga otevřených mužů (LOM) a letos se konala už poosmé. Poprvé ovšem mohla spoléhat na solidní finanční polštář z eráru.
Jak vyplývá z výročních zpráv LOM, ještě předloni si akce musela vystačit s 15 784 korunami od soukromých dárců. Další ročník už zaštítila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV).
Jak však uvádí mluvčí Hana Kadečková, pojišťovna se k akci přidala až na poslední chvíli, a tedy ani podpora nebyla nijak vysoká. Na letošní ročník už ovšem pojišťovací ústav přispěl 363 tisíc korun včetně DPH, což je na mediální prezenci dost patrné.
Mediálními partnery akce se stala Česká televize nebo server Aktuálně.cz, kde se v posledních měsících ve zvýšené míře objevovalo i zpravodajství s protialkoholovou tematikou.
Už od loňského podzimu se proto v českých médiích výrazně zvýšila frekvence zpráv upozorňujících na škodlivost konzumace alkoholu.
Podle mediálního monitoringu tak například slovo abstinence zaznělo v druhém pololetí loňského roku v tuzemských médiích celkem 754krát.
V prvních šesti měsících roku to bylo o dvě stovky zmínek méně a ještě méně o půl roku dříve. Ve veřejné debatě tedy téma výrazně nabylo na intenzitě, nešlo však o náhodu.
300 tisíc abstinentům, 40 milionů vinařům
Zde je potřeba dodat, že nelze popírat četné negativní dopady spojené s konzumací alkoholu.
Jde o odvětví, které ze své podstaty bude vždy stát jednou nohou na temné straně a nese spoluzodpovědnost za četné patologické jevy ve společnosti. Podpora prevence i debata o posílení regulace je tak jistě namístě.
Nelze nic namítat vůči protialkoholové kampani a aktivitám LOM či ZPMV. Toho jsou si vědomi i producenti alkoholických nápojů, kteří je nijak nerozporují.
Protialkoholní zapálení současné vlády a stovky tisíc korun ovšem ostře kontrastují s úplně protichůdnými kroky toho samého kabinetu, a budí tak pochybnosti, do jaké míry to myslí ministři za ANO upřímně.
Loni na podzim tak například varovala Asociace nestátních organizací, že vláda se v rámci přesunu protidrogové problematiky mezi Úřadem vlády a ministerstvem zdravotnictví chystá osekat rozpočet na boj se závislostmi o 35 milionů korun.
Podle bývalého náměstka brněnského primátora a dnes šéfa asociace Matěje Hollana se nakonec podařilo peníze uhájit.
Nejspíš se tak stalo ale jen díky křiku, jaký neziskovky spustily, a je otázka, zda by se peníze na celostátní úrovni našly i bez mediální pozornosti.
„Třeba Středočeský kraj ale drasticky seškrtal peníze na protidrogovou léčbu,“ dodal ovšem Hollan a my dodejme, že v čele středních Čech stojí hejtmanka Jaroslava Jermanová za ANO.
Snižují se i peníze na protidrogovou prevenci, už loni klesla částka o 29 procent na celkem 30,5 milionu. V kontrastu s tím přitom stát podporu konzumace návykových látek štědře dotuje. Konkrétně se to týká vína. Řeč je o příspěvcích Vinařskému fondu, ze kterých se hradí propagace moravských a českých vín.
Už léta platí vinaři z každé prodané lahve korunu na marketing domácích vín a stát to stejnou částkou dorovnává. Ročně jde zhruba o 40 milionů korun, které stát do propagace alkoholu investuje.
Cílem je zvýšit spotřebu moravských a českých vín, a podpořit tak domácí vinaře.
A je nutno dodat, že na rozdíl od jiných marketingových kampaní státu peníze byly vynaloženy účelně a naplnit cíl se mimořádně daří.
Spotřeba vína na hlavu se za posledních deset let zvedla o téměř dva litry na 20,4 litru za rok.
Mezi vinaři panuje shoda, že růst jde téměř výhradně na úkor domácího vína a ve velké míře masivní státem podporované kampani, jejíž hlavní tváří se v posledních letech stal herec Ondřej Brzobohatý.
Projde-li záměr ministerstva zdravotnictví, Brzobohatého degustujícího červené už nejspíš neuvidíme.
Kolik pijí české děti?
Proč tedy tak radikální omezení reklamy? Ministerstvo zdravotnictví se ve svém protialkoholovém tažení odvolává na znepokojivou zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta mimo jiné doporučuje právě výrazné omezení reklamy a vyšší zdanění.
Podle dokumentu se spotřeba čistého alkoholu na osobu a rok mezi lety 2010 a 2016 zvýšila ze 14 na 14,4 litru a 16,8 procenta populace starší 15 let užívá alkohol rizikově nebo je vystavena závislosti a nadprůměrné je i nárazové pití u mladých lidí.
Zhruba šest procent úmrtí pak souvisí s alkoholem, což je nad evropským průměrem.
Čísel o alkoholu však koluje mnoho a podle producentů je potřeba podívat se na dostupná data detailněji a nejen vyzobávat alarmující údaje. Třeba Český statistický úřad (ČSÚ) dochází k poněkud odlišným zjištěním.
ČSÚ disponuje navíc posledními dostupnými daty nikoliv za rok 2016 jako WHO, ale i za rok 2018. Spotřeba čistého alkoholu se sice podle dat ČSÚ od roku 2010 nezměnila, ovšem v rozporu s údaji WHO ani nevzrostla.
A kdybychom si však vzali jako výchozí hodnotu nikoliv rok 2010, ale rok 2009, zaznamenali bychom už pokles o půl litru čistého lihu na osobu.
Rozděleno na jednotlivé typy alkoholu je pak výše zmíněná rostoucí obliba vína spíš výjimkou.
Spotřeba vysokoprocentních destilátů klesla mezi lety 2008 až 2018 o více než litr z 8,1 litru na sedm litrů na hlavu a rok.
Piva vypijeme v průběhu roku 145,2 litru, to je o pět a půl litru méně než na konci minulého desetiletí, a k žádnému výraznému nárůstu nasávání tedy v Česku nedochází. Spíš naopak.
Co doporučuje Světová zdravotnická organizace Česku?
- Zakázat prodej alkoholu na čerpacích stanicích, sportovních a kulturních akcích
- Zavést omezení časů, kdy může být alkohol prodáván
- Zachovat nulovou toleranci při řízení
- Zvýšení postihů za řízení pod vlivem
- Výrazně posílit regulaci reklamy a propagace alkoholu
- Důsledně sledovat reklamu v online médiích
- Zvážit zákaz slev na alkohol
- Zvážit zavedení zdravotních varování na reklamu a obaly alkoholických nápojů
- Zvážit regulaci sponzorských aktivit
- Zdanit tiché víno
- Zavést automatický růst spotřební daně podle inflace
- Zajistit, aby systém zdanění neposkytoval pobídky pro nadměrnou konzumaci některých druhů alkoholu
Podle zástupců branže je navíc potřeba zohlednit především pozitivní vývoj v obzvlášť rizikových oblastech, jako je konzumace mladistvých.
Na tu se zaměřují dvě rozsáhlé mezinárodní studie, které za Česko vypracovávají týmy domácích vědců.
Podle studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z roku 2014 je konzumace alkoholu mezi dětmi ve všech ohledech nad evropským průměrem. Ovšem je potřeba také dodat, že ve všech ohledech rapidně klesá.
Před šesti lety pilo jednou týdně alkohol 17 procent patnáctiletých. Ještě na začátku dekády to však bylo 38,6 procenta, tedy více než dvojnásobek. Poprvé se před 14 rokem života opilo 25 procent dotázaných dětí. O čtyři roky dříve to bylo 57,9 procenta.
Studie HBSC se opakuje v čtyřletých odstupech, a aktuálnější data tedy vědci nasbírali už před dvěma lety. A zatímco u jiných typů rizikového chování, jako je třeba kouření, jsou již veřejnosti dávno k dispozici, u alkoholu stále chybějí.
Podobně je tomu i u Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která před pěti lety dospěla také k pozitivním výsledkům. Pokles obliby alkoholu a kouření mezi mladistvými byl natolik překvapivý, že stát šetření o rok později pro jistotu zopakoval. I podle validační studie však konzumace alkoholu mezi šestnáctiletými prudce poklesla.
Stejně jako u HBSC je přitom už dokončen sběr aktuálnějších údajů, které nyní procházejí vyhodnocením a k dispozici by měly být v průběhu letošního roku.
Podle hlavního řešitele HBSC Michala Kalmana z Univerzity Palackého v Olomouci budou i nejnovější čísla druhého z průzkumů zveřejněná na konci dubna.
„Trend je pozitivní, konzumace alkoholu klesá,“ nastínil ovšem Kalman, že u dětí nedošlo od minula k žádnému radikálnímu obratu a situace se nadále zlepšuje.
Ostrouhají reklamky i olympionici
Je tak otázka, proč ministerstvo přichází s návrhem striktních omezení těsné předtím, než budou k dispozici čísla, která s největší pravděpodobností vypovědí o pozitivních trendech ve spotřebě alkoholu i bez zásahu státu.
Ne že by se výrobci alkoholu zříkali odpovědnosti za způsobené škody. Sami věří však spíše v samoregulaci a důsledný tlak na dodržování již existujících pravidel, jako je třeba zákaz prodeje alkoholu mladistvým. Poukazují právě na fakt, že rizikové konzumace ubývá i bez státních restrikcí.
„Ministerstvo zdravotnictví se místo zaměření na problematické oblasti lidského zdraví, jako je nadužívání antidepresiv, užívání nelegálních drog a například obezitě, věnuje minoritní problematice alkoholu,“ neskrývá rozhořčení šéfka ČSPS Martina Ferencová.
Striktní omezení reklamy nebude mít totiž dopad nejen na výrobce alkoholu, ale na celé hospodářství. ČSPS vyčíslil, že zhruba z 90miliardového reklamního trhu připadá 2,1 miliardy korun na alkoholické nápoje.
Studie společnosti Deloitte z roku 2017 pro Světovou federaci zadavatelů reklamy přitom dospěla k závěru, že každé euro investované do reklamy generuje sedm dalších.
Čistou projekcí tak reklama na alkohol přispívá 14 miliardami korun k českému HDP, což by v případě schválení návrhu spadlo prakticky na nulu.
Negativních následků se pak obávají především výrobci prémiových značek. Ty jsou dražší, a mají tak i větší přínos pro ekonomiku státu.
Poukazují přitom na studie, podle kterých nemá zákaz reklamy na celkovou konzumaci vliv, vede však právě k poklesu zájmu o dražší nápoje a většímu příklonu k nejlevnějším variantám. To dosvědčují i data o spotřebě.
Litva nebo Francie, kde platí velmi přísná regulace reklamy, vykazuje vyšší spotřebu alkoholu na hlavu než zatím stále poměrně liberální Česko.
V druhém sledu by zákaz reklamy dopadl na oblasti sportu a kultury. Týkal by se totiž sponzoringu veškerých kulturních a sportovních akcí pro osoby mladší osmnácti let.
Proč?
Týdeník Hrot v uplynulých týdnech a hovořil s několika pivovarníky a tázal se jich, jak si aktuální útok státu vysvětlují. Odpovědí byl jen bezradný výraz a krčení rameny.
Je pravda, že premiér Andrej Babiš příliš nepije, a osobní životní styl by tak dost vysvětloval. Mnozí jeho voliči však považují minimálně pivovarnictví za historické dědictví Česka. Podobně tomu nejspíš bude i u vinařství a v některých regionech i ovocných destilátů.
Útok na odvětví by nemuseli přijmout zrovna pozitivně, a jak je známo, výsledky průzkumu veřejného mínění jsou pro premiéra hlavním vodítkem při jakémkoliv rozhodování.
Podivné sazby DPH jsou tak nejspíš opravdu výsledkem diletantismu Babišových ministrů a snahou naplnit státní kasu dostatečnými prostředky na další nesmyslné dárky vybraným skupinám voličů než prvoplánovým záměrem.
Co říká Světová zdravotnická organizace o Česku?
Podle WHO vzrostla mezi léty 2010 a 2016 spotřeba čistého alkoholu na osobu z 14 na 14,4 litru.
Pětina populace nad 15 let užívá alkohol rizikově, především míru nárazové konzumace ve skupině 15 až 24 let označuje organizace za znepokojující.
6,2 procenta úmrtí všech věkových skupin souvisí s alkoholem, v evropském průměru je to 5,5 procenta. V Česku abstinuje pouze 14 procent mužů a 34,6 procenta žen, což je jeden z nejnižších podílů v Evropě.
Jinou motivaci může mít ministr Vojtěch a protidrogová koordinátorka Vedralová. Zdravotnictví jako takové neskrývá totiž mnoho příležitostí, jak politicky zazářit.
Při většinou komplikované a těžko čitelné agendě je vedení problémového resortu nuceno rozhodovat spíše tak, aby naštvaných bylo co nejméně a ekonomické škody co nejmenší. To na popularitě opravdu nepřidá.
Neústupný boj s alkoholismem je oproti tomu veřejnosti jasně srozumitelný a nemalou části voličů i pozitivně přijímán. Ministrovi nabízí téma, jak se viditelně profilovat a nasbírat politické body.
Podobný důvod může mít i Vedralová. Jmenování bývalé úřednice ministerstva doprovázela značná kritika, pochybnosti o kompetencích i nařčení z přílišné blízkosti k tabákovému průmyslu.
Zvlášť když ve funkci musel nedobrovolně skončit její předchůdce, uznávaný protidrogový expert Jindřich Vobořil.
Tvrdý postup vůči tolerované droze může Vedralové posloužit jako odpověď všem kritikům a vybudovat pověst rázné odpůrkyně návykových látek.
Zda jsou osobní kariérní ambice dostatečným důvodem pro frontální útok na odvětví, jakým je pivovarnictví, které ročně odvede na 29 miliard korun na daních a zaměstnává 65 tisíc lidí, lze pochybovat.
Alkohol v českých tištěných médiích, rozhlase a televizi, výběr témat 5.-18. 7. 2020
Zhruba dvě stovky dopravních policistů se zapojí do bezpečnostní akce, která včera začala v celém Královéhradeckém kraji. Policisté se u řidičů zaměří na dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů a návykových látek před a v průběhu jízdy.
V hledáčku dopravních policistů budou i motorkáři a cyklisté. Ani oni nemohou jako účastníci silničního provozu sednout na kolo po požití alkoholu. Policejní hlídky potkáte v těchto dnech mnohem častěji na všech typech silnic od dálnice D11 až po okresní silnice.
Hlídky budou podle mluvčí krajských policistů Magdaleny Vlčkové z taktických důvodů svá stanoviště často měnit. Od začátku roku zjistili policisté požití alkoholu už u 153 účastníků dopravních nehod.
Kromě vysoké pokuty hrozí řidičům v případě pozitivní dechové zkoušky odebrání řidičského průkazu až na jeden rok.
Rychnovský deník, 18.07.2020
Karanténa? Drog bylo v Ústí dost
Koronavirus neměl vliv na závislé na drogách, stoupl ale počet alkoholiků. Jestli něco fungovalo během nouzového stavu normálně, tak to byl trh s drogami a jejich užívání. Aspoň to říkají experti, kteří denně přicházejí do kontaktu s narkomany na Ústecku.
Obchod s návykovými látkami tady podle nich zároveň nedoznal zásadních změn. […] Epidemie a její následky ale vedly k vyššímu počtu lidí s problémem s alkoholem. Potvrdila to vedoucí adiktologických ambulancí DrugOut klubu Ilona Šulcová. „Objevili se klienti, kteří začali víc pít v době, kdy byli doma.
Nebo si toho začalo víc všímat jejich okolí. Třeba proto, že zůstávali doma s manželkou,“ řekla Šulcová s tím, že poslední vývoj se oproti tomu nepodepsal na růstu počtu gamblerů ani uživatelů drog. „Měli drog dostatek. Sami klienti to říkají.
Neubylo jich, měli jsme i vysoké výměny stříkaček,“ potvrdila ředitelka odborných programů a služeb Drug-Out klubu Radka Kobližková. […]
Ústecký deník, 18.07.2020
Po epidemii může hrozit více sebevražd
Po epidemii nového typu koronaviru může podle odborníků na duševní zdraví hrozit zvýšení počtu sebevražd, i kvůli nezaměstnanosti a ekonomické krizi. Uvedli to členové Rady vlády pro duševní zdraví.
Studie Národního ústavu pro duševní zdraví prokázala, že se během pandemie o třetinu častěji u lidí objevily sebevražedné myšlenky.
[…] Studie NUDZ také ukázala, že v době pandemie zhruba o desetinu přibylo lidí s úzkostmi a depresemi. Více se také lidé nárazově opíjeli. Jestli vzrostla celková spotřeba alkoholu zatím není jasné.
Podle Anderse sice lidé nemohli chodit pít do hospod, více ale pili doma.
Linka psychické pomoci, kterou ministerstvo zdravotnictví po dobu karantény zřídilo, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) za tři měsíce provozu odbavila 2600 hovorů, někdy až stovku denně.
Haló noviny, 18.07.2020
Dva roky prodával nelegální alkohol
Na parkovišti uprostřed náměstí ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku zastavuje tmavě modrá dodávka. Během několika minut se u ní začínají houfovat lidé, kteří následně odcházejí s plnými taškami. Tímto způsobem podle policie nejméně dva roky fungoval pouliční prodej nelegálního alkoholu na různých místech v České republice, za kterým údajně stojí obchodník z Břeclavska Martin T.
Zahájili jsme trestní stíhání 52letého muže pro přečin porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží,“ potvrdila Právu domažlická policejní mluvčí Dagmar Brožová. Hrozí mu za to až tři roky vězení. Právě na Domažlicku v červnu 2018 celníci při kontrole vozidla Martina T. objevili stovky nekolkovaných lahví tvrdého alkoholu.
Když o několik měsíců později u stejného řidiče našli při další kontrole na Klatovsku znovu nekolkované zboží, požádali o soudní povolení k jeho sledování. Podle dobře informovaného zdroje pak celníci půl roku Martina T. monitorovali. „Zjistili, kam jezdí nezdaněný alkohol prodávat. Šlo o desítky míst ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji.
Na trasu vyjížděl pravidelně jednou za dva až tři týdny. Dodávkou objížděl obce a města, kde už měl, dá se říci, pravidelnou klientelu. Tvrdý alkohol nabízel v litrových lahvích,“ uvedl zdroj. Detektivové měli také přehled o pohybu peněz na jeho účtech. Vklady vyšších částek prováděl vždy poté, co se vrátil z obchodní cesty.
Vše pak vyvrcholilo domovní prohlídkou v bydlišti obviněného loni v listopadu, kde mimo jiné celníci našli barel s desítkami litrů alkoholu a dále lahvičky s aromatickými ochucovadly, jako například meruňka, višeň nebo hruška. „Samozřejmě že se tady o té šťáře mluvilo. Žádné podrobnosti ale nevím,“ reagoval starosta obce, kde obviněný bydlí.
Jak Právo dále zjistilo, zákazníci Martina T. měli za to, že od něj kupují pravou ovocnou pálenku. Ve skutečnosti se ale jednalo o pančovaný alkohol. Zjistil to laboratorní rozbor ze zajištěných vzorků. „Obviněný muž odběratelům tvrdil, že jde o čistý produkt z pěstitelské pálenice.
Analýza ale ukázala, že šlo buďto pouze o konzumní líh ochucený ovocným aroma, nebo směs ovocného destilátu a potravinářského lihu vyrobeného průmyslovým způsobem z řepky či brambor,“ dodal zdroj. Odkud Martin T. alkohol získával, není jasné. Podle informací Práva odmítl vypovídat.
Právo, 16.07.2020
Nenechte se opít rohlíkem či pralinkou
[…] Redakce MF DNES se […] rozhodla, že alespoň některé legendy uvede na pravou míru. Domluvila se s Nemocnicí Na Bulovce a předním českým odborníkem v oboru toxikologie Jaroslavem Zikmundem, který se problematice detekce a odbourávání alkoholu věnuje přes třicet let.
Společně pak vytipovali nejproblematičtější nápoje a potraviny: nealkoholické pivní mixy, cukrovinky, pečivo, ovocné pochoutky, ústní vody či deodoranty a mnoho dalších.
Šestice dobrovolníků poté pečlivě pila, pojídala a kloktala, aby se za pomoci profesionálního přístroje značky Dräger dopracovala k překvapivému závěru: i po zdánlivě nevinných potravinách můžete skutečně nadýchat. Ale pozor, omlouvat rumovými pralinkami nebo ústní vodou večírek nemá smysl, za pár minut, maximálně po čtvrthodině totiž alkohol z dechu vyvane.
To se po prohýřené noci nebo alkoholem prokládaném letním odpoledni prostě stát nemůže. […] „Z praxe víme, že některé potraviny a nápoje, ale také nemoci jako cukrovka mohou ovlivnit obsah alkoholu v dechu. Pokud je tedy dechová zkouška pozitivní, provedeme opětovné měření po 5 minutách,“ ubezpečuje řidiče Hana Rubášová z Policejního prezidia.
Nárok máte i na třetí přeměření. A pokud by z vás ani poté vykloktaný etanol nevyprchal, rozhodly by laboratorní testy a odběr krve. […] Zatímco alkoholový pohlavek, který přístroji uštědřila etanolem nasáklá ústní voda, nejspíš nikoho nezaskočil, hodnoty, které hlásil displej po čokoládových pralinkách, bonbonech či plněném croissantu, laiky skutečně překvapily.
[…] Při výrobě „amerického“ pečiva se sice alkohol přímo nepoužívá, etanolem se však housky a rohlíky stříkají zvenčí. „Alkohol totiž funguje jako konzervant,“ připomíná odborník na toxikologii, který řidičům doporučuje vždy prostudovat složení výrobků, ať jde o potraviny, nápoje, drogerii, či léčiva. […]
Mladá fronta DNES, 16.07.2020
V Chorvatsku může řidič za volant i s půl promile
[…] na rozdíl od nás si řidič v Chorvatsku opravdu může dát klidně pivo a sednout za volant, ale pozor, ne ten mladý. Pro řidiče do 24 let tady platí nulová tolerance, co se týká alkoholu v krvi. Stejně jako u profesionálních řidičů. Chorvati alkohol za volantem nepromíjí.
Těch tolerovaných půl promile navíc platí, jen když nejste účastníkem dopravní nehody. Pokud se do nějaké bouračky připletete nebo ji způsobíte, tolerance alkoholu je nulová. A třeba v sousedním Slovinsku netolerují žádný alkohol u těch, kteří mají řidičák méně než 2 roky.
Z Chorvatska Renata Kuková, Rádio Impuls.
Rádio Impuls, 14.07.2020
Radí, do jakého alkoholu investovat
Popravdě, nevím o nikom ani ve střední Evropě, kdo by se věnoval stejné parketě, odpovídá Právu someliér Robert Vaněček z Poděbrad, na otázku, má-li v Česku konkurenci. Zájemcům radí, do jakých značek, druhů alkoholu je nejlepší investovat. Investice do alkoholu se podle odborníků z oboru v posledních pěti letech zhodnocují lépe než do akcií.
[…] Zlomový okamžik, co se alkoholu jako investice týče, přišel v roce 2007. Koňak Black Pearl rodinné firmy Louis XIII. se vydražil za 360 tisíc korun. Vyvolávací cena činila 60 tisíc. „Nevěděli jsme, co s lahví, kterou jsme měli v distribuci, dělat. Napadla mě dražba,“ zavzpomínal.
[…] Nelze počítat, že člověk koupí vhodnou láhev, za pět let ji prodá a trhne velké peníze. Alkohol vydělává tak za 15 až 25 let, mírní Robert nadšení. Ceny whisky nebo koňaku, jimiž se zaobírá, se pohybují v cenové relaci od 30 tisíc do tří milionů. „Trendy jsou i v tomto oboru. Jenže jsem strašně konzervativní, nedoporučuji je. Jde to nahoru a pak zase dolů.
Věnuji se tradičním značkám, které, když přijde krize, zůstanou na úrovni,“ vysvětluje. […]
Právo, 15.07.2020
Na loňská čísla už se nikdy nedostaneme
Ředitel likérky Fruko–Schulz Josef Nejedlý hodnotí dopady koronavirové krize. Jen málokdo by neznal proslulou etiketu s námořní plachetnicí. Tuzemák, dříve v Česku známý hlavně jako tuzemský rum, je vlajkovou lodí jindřichohradecké likérky Fruko–Schulz.
Jenže zavřené hospody v době koronavirové krize se podepsaly i na jeho spotřebě a hlavním produktem společnosti se na čas stala dezinfekce. „Už teď víme, že se na loňská čísla nikdy nedostaneme. Významně nám klesl i odbyt v zahraničí,“ říká ředitel likérky Josef Nejedlý. Před téměř osmi lety zamávala trhem s alkoholem metanolová aféra.
Tehdy jste prorokoval, že bude trvat měsíce, než se odbyt vrátí do původních čísel. Dá se to samé říci i o letošní koronavirové epidemii? Metanolová aféra byla pro producenty alkoholických nápojů daleko složitější a vážnější. Nikdo totiž nevěděl, jak se k tomu stát postaví, protože se tu kořalka roky prodávala načerno.
Věděl o tom stát a nikdo to nechtěl řešit. Tím ale nechci zlehčovat současnou situaci, protože byly dva a půl měsíce zavřené hospody. Tvrdý alkohol se pije hlavně tam, a to bylo citelně znát. Propad prodeje byl v té době přibližně čtyřicet procent. Týkalo se to všech lihovarníků a producentů tvrdého alkoholu, a to bez výjimky.
[…] V likérce pracujete už 30 let, jak se podle vás za tu dobu proměnila česká kultura pití alkoholu? Nemyslím si, že by se nějak dramaticky proměnila. Český národ byl odjakživa národ pivařů, tak to asi zůstane i nadále. Co si však pamatuji, tak i za studií na vysoké škole jsme pili tuzemák nebo zelenou.
Zdá se mi, že právě zelená začíná být v poslední době stále více oblíbená. Jenže ceny lihovin jsou neustále vyšší hlavně kvůli spotřební dani v Česku. I přesto je vidět, že tvrdý alkohol zůstává u Čechů populární.
Mladá fronta DNES, 13.07.2020
Češi teď pijí méně lihovin
Šéf vizovické likérky Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček popisuje, jak firma zvládala koronavirovou krizi, jak lidé během ní kupovali méně alkoholu a jak se v tomto byznyse stále obtížněji podniká. Vletech 2008 a 2009 přišla finanční krize, v roce 2012 prohibice a letos nouzový stav vyhlášený kvůli koronaviru. Alkoholový byznys neprochází skvělými časy.
„Pokud jde o výrobu destilátů, tak jsme v posledních zhruba deseti letech pod obrovským tlakem. Musíme k tomu ještě přičíst zvýšení spotřební daně v roce 2010, což vedlo až k metanolové kauze. Lihoviny začínaly být drahé a pro spoustu skupin lidí bylo zajímavé nelegálně vyrábět alkohol.
Navíc se spotřební daň velmi výrazně zvýšila také od letošního roku, a to o 13,5 procenta, což je bezprecedentní,“ říká [Dvořáček]. […] Neplatilo v tuzemsku, že by si lidé kupovali víc alkoholu domů, když nemohli pít v hospodách? I kolegové z jiných branží si mysleli, že to, co neprodáme v gastronomii, prodáme v řetězcích. Nebylo to tak.
Spotřeba lihovin se během koronavirové krize razantně snížila. Nezapomeňme na to, že do Česka ročně přijede více než deset milionů turistů, jejichž spotřeba alkoholu na hlavu je mnohem vyšší než u průměrného Čecha. Jezdí sem za památkami, ale také za levným alkoholem, zejména pivem. Máme nejlevnější pivo v celé Evropy.
Spotřeba alkoholu poklesla také proto, že odjela většina z 600 až 800 tisíc cizinců, kteří do republiky jezdí oficiálně či neoficiálně pracovat. Tato situace byla skvělým laboratorním prostředím. Pokud jde o spotřebu alkoholu u Čechů, tak jsou v evropském průměru. […]
Mladá fronta DNES, 13.07.2020
Kradl alkohol v obchodech i v domě. Hrozí mu 3 roky vězení
22letý recidivista skončil ve vazební věznici poté, co se v uplynulém týdnu dopustil nejméně pěti krádeží. V minulosti byl už čtyřikrát trestaný. Mladý muž kradl v různých prodejnách ve Varnsdorfu převážně alkohol, který pak dále rozprodával.
Postupně odcizil alkohol za více jak čtyři tisíce korun. Krást v obchodech mu ale nestačilo. V noci z neděle na pondělí se vloupal do rodinného domu, kde ukradl šest lahví alkoholu a také mobilní telefon. Celková škoda byla více než šest tisíc korun.
Muž je obviněný z přečinů krádeže a porušování domovní svobody. Hrozí mu až tříletý trest.
Děčínský deník, 09.07.2020
VŠE o… Češích a alkoholu
Alkohol si u nás denně dopřeje 600 tisíc lidí. Je vnímán jako součást života a společnost je k jeho užívání tolerantní. Průměrná spotřeba je dlouhodobě vyšší než 11 litrů čistého alkoholu na osobu ročně (podle použité metodiky). Téměř 70 procent spotřebovaného alkoholu v zemi vypije pouhá pětina populace.
Ve většině evropských zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku naopak rostla. Průměrný český muž ročně vypije dokonce více než 18 litrů čistého lihu. Téměř na současnou úroveň se spotřeba vyšplhala už v roce 1992. Maxima dosáhla v roce 2008, ale ještě v roce 2013 byli Češi ve spotřebě alkoholu na osmém místě. Více pili například Němci, Rakušané, Litevci nebo Rusové.
Trend v objemu konzumace alkoholu (měřený spotřebou čistého lihu) v Česku za posledních pět let vykazuje mírný pokles, v letech 2008 až 2018 podle ČSÚ o 5,77 procenta. Negativní dopady způsobené konzumací alkoholu během posledních 10 let poklesly, ubylo trestných činů i nehod pod vlivem alkoholu. Ovšem, zvýšil se počet úmrtí na alkoholické onemocnění jater.
Trendem je, že Češi pijí stále častěji doma. Cenová dostupnost alkoholu obecně se dlouhodobě zásadně nemění. Češi utrácejí za alkohol zhruba 3,5 procenta svých příjmů, více než dvojnásobek průměru Evropské unie. Evropa je pak v celosvětovém kontextu centrem konzumace alkoholu. Na konci světového žebříčku jsou převážně muslimské země.
Alarmující je konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česko nad mezinárodním průměrem. U mladších osob převažuje nárazové pití nadměrných dávek ve stylu „binge drinking“, u starších každodenní konzumace alkoholu. Významný vzhledem k dopadům na jednotlivce i společnost je podíl neevidované spotřeby alkoholu. Ten je však v Česku skutečně malý.
Typicky česká struktura konzumace alkoholu má těžiště v konzumaci piva (téměř 50 procent), asi 130 litrů na hlavu, doplněné nějakým tím panákem (až 29 procent) a teprve třetí příčku zaujímá alkohol obsažený ve víně. Tento charakteristický vzorec se pozvolna mění. Pivaři preferující klasické hospody stárnou a mizí.
Mladí muži hlásící se k pití piva jsou stále nejpočetnější skupinou, ale oproti starším konzumují méně díky nižší frekvenci pití. Navíc svůj zájem více štěpí mezi ostatní alkoholické nápoje. Podíl žen pivařek dlouhodobě klesá a pohybuje se pod 60 procenty žen, jejich spotřeba přepočítaná na osobu stagnuje (dvě piva týdně).
Již desítky let trvá růst konzumace vína (na necelých 20 litrů na osobu ročně), čemuž nahrává i zvyšující se podíl žen v populaci v souvislosti se stárnutím populace. Uvážíme-li rostoucí oblibu vína u žen i mladších mužů a dále srovnatelně vyšší podíl alkoholu ve víně, tak výpadek stárnoucí populace konzumentů piva je v jisté míře kompenzován.
Pokud jde o lihoviny, spotřebuje jich Čech ročně asi sedm litrů a preferuje rum či vodku, představující bezmála polovinu jejich spotřeby. S odstupem následuje brandy a ovocné destiláty. Vzhledem k mladší generaci od dětství zvyklé na sladké limonády roste obliba likérů, sladšího pití s nižší lihovitostí.
Konzumace destilátů poklesla po metanolové aféře a k předešlé úrovni se již nevrátila. Domácí spotřebu ovlivňuje i nárůst počtu zahraničních turistů, přeshraniční nákupy alkoholu, tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery a zahraniční pracovníci z východních zemí.
Hospodářské noviny, 09.07.2020
Zdroje:
newton media