I když se nejvíc bojíme rakoviny, nejčastější příčinou úmrtí, to nejen v ČR, je onemocnění srdce a cév. Hrozí hlavně těm, kdo mají vysoký cholesterol – a těch je čím dál víc i mezi mladými. Dnes je Světový den srdce, myslete na to svoje.
K nejčastějším příznakům toho, že se srdcem je něco v nepořádku, patří:
- silná bolest na prsou (může se šířit do levé ruky nebo do čelisti)
- pocení
- nevolnost
- pocit na omdlení
Občas se najde pacient, u něhož se objeví jen mírná, či dokonce žádná bolest na hrudi. To platí hlavně pro ženy, u nichž často proběhne takřka bez příznaků. Prodělaný infarkt se pak zpětně pozná až podle elektrokardiogramu (EKG).
Říká se mu „němý“ infarkt a hlásí se jinak, protože i ženské srdce je jiné. Může ho provázet bolest břicha, závrať, ledový pot a nedostatek dechu, ale především nesmírná únava.
Varování v podobě bolesti
Nejčastější je ale silná bolest. Jestliže náhle ucítíte prudkou bolest na hrudi, neváhejte okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu. Včasné podání léku proti sraženinám nebo jiný způsob co nejrychlejšího obnovení průtoku krve do srdce vám může zachránit život.
Srdce je složeno ze speciální svaloviny, která se odborně nazývá myokard. Tento orgán pumpuje krev do tepen, které ji dále rozvádějí do celého těla. Podobně jako každý sval potřebuje i srdce pro svou práci dobré prokrvení. Krev přináší do srdce kyslík a živiny. Zásobování krví mají na starost právě věnčité neboli koronární tepny.
Návrat do života
Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu vzniká tehdy, když krevní sraženina ucpe některou z přívodných tepen do srdečního svalu. Pak hrozí odumření této části srdce. Závažnost infarktu závisí na množství srdečního svalu, který byl poškozen. V mnoha případech je zasažena pouze malá část, která se pak zhojí jizvou a srdce může dál fungovat.
Pokud jde o rozsáhlejší poškození srdce, hrozí velké komplikace, či dokonce smrt. Když se do několika hodin obnoví úplný průtok krve, podaří se za pomoci moderní léčby dnes již zachránit vysoké procento lidí. Hlavním cílem je dostat postiženého zpátky do normálního života a minimalizovat vznik dalšího infarktu.
Vstoupit do galerie | 18 Celebrity, které nevypadají na svůj věk
Co děláte špatně vy?
Infarktem jsou nejvíc ohroženi lidé ve věku nad padesát let. Stále častěji se však vyskytuje i u mladších jedinců. Co vše patří k hlavním rizikovým faktorům?Začněte věnovat svému srdci větší pozornost a možná zjistíte, že tím, jak žijete, se k infarktu postupně propracováváte. Existuje však několik kroků, které riziko snižují.
- Kouření. Pokud denně konzumujete tabák, měli byste vyvinout veškeré úsilí k likvidaci tohoto zlozvyku.
- Vysoký krevní tlak. Tento problém se dá léčit. Navštivte svého lékaře.
- Nadváha. Shozením přebytečných kilogramů snížíte míru pracovního zatížení srdce a také svůj krevní tlak.
- Nadměrný cholesterol. Ošetřující lékař by vám měl pravidelně kontrolovat hladinu této látky v krvi. Vysoký cholesterol lze dnes velmi dobře řešit, a to nejen tabletami. Na obzoru je již i nová, injekční léčba, z níž prý budou pacienti nadšeni. Rizikem je i tzv. familiární hypercholesterolemie, což je dědičné onemocnění projevující se vysokou hladinou cholesterolu. I tato nemoc se dá léčit.
- Tělesná nečinnost. Pro zdraví srdce byste měli každý den věnovat alespoň 30 minut nějaké mírné fyzické aktivitě. Příkladem může být třeba rychlá chůze, plavání, jízda na kole, tanec, zahradničení apod.
- Špatná volba stravy. Do jídelníčku zařaďte více ovoce a zeleniny.
- Diabetes. Lidé s cukrovkou mají vyšší riziko výskytu infarktu. Nebezpečí lze snížit udržováním hladiny cukru v krvi v normálních mezích pomocí správné léčby.
- Výskyt infarktu v rodině. Máte-li v rodinné anamnéze srdeční chorobu nebo mrtvici, k nimž došlo u otce či bratra ve věku do 55 let nebo u matky či sestry ve věku do 65 let, pečujte o své srdce opravdu poctivě.
Zdroj: http://patient.info/
více na uLékaře
Video Mohlo by Vás také zajímat: K testování školáků nemáme žádné informace, velmi se toho obáváme, říká Jirásko | Video: Michael Rozsypal
Test: Hrozí vám infarkt?
Důvodů k hrozbě infarktu je mnoho, mezi jinými i nedostatek pohybu, příliš kalorická strava, genetika…
Jestli chcete vědět, do jaké míry i vás ohrožuje infarkt, pusťte se do následujícího testování…
1. Kolik je vám let:
a) méně než 30 …….. 0 bodůb) 30 – 50 let ……….. 1 bodc) více než 50 let ……. 2 body
2. Trpí nebo trpěl někdo ve vaší rodině nemocí srdce nebo cév?
a) ano, nemocní jsou nejbližší příbuzní (rodiče nebo sourozenci) ……… 2 bodyb) ano, nemocní jsou vzdálenější příbuzní (strýc, teta, případně bratranec nebo sestřenice) …….. 1 bodc) ne, nevím o nikom v rodině …………………. 0 bodů
3. Kouříte?
a) ano, aktivně……………. 2 bodyb) ne…………………………… 0 bodůc) pasivně, (tj. sami nekouříte, ale častěji se pohybujete v zakouřeném prostředí)……… 1 bod
4. Sportujete?
a) ano, pravidelně …………….. 0 bodůb) ano, ale jen příležitostně………….(na dovolené, o víkendu) …………………… 1 bodc) ne, vůbec ………………. 2 body
5. Pijete alkohol?
a) vůbec, jsem abstinent ……………. 1 bodb) občas a pouze v malých dávkách ……….. 0 bodůc) často a hodně ……………….. 2 body
6. Jak vypadá váš obvyklý jídelníček?
a) jím denně ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky a z masa především drůbež a ryby …….
0 bodůb) jím téměř každý den maso (často hovězí a vepřové), rád konzumuji uzeniny a smažené potraviny ………………….
2 bodyc) většinou se snažím dodržovat zásady zdravé stravy, ale občas zhreším, například na dortících a podobně ………….. 1 bod
7. Máte vysoký krevní tlak (více než 140/90)?
a) ano …………… 2 bodyb) ne………………. 0 bodůc) nevím ………… 1 bod
Cítíte se často unaveni, bolívá vás hlava?
a) ano…………….. 2 bodyb) ne ……………… 0 bodůc) občas………….. 1 bod
9. Zažíváte opakovaně stres (například v zaměstnání)?
a) bohužel ano……………… 2 bodyb) jen nárazově …………….. 1 bodc) ani ne ……………………….. 0 bodů
10. Zadýcháváte se (například při chůzi do schodů nebo při fyzické práci)?
a) většinou ne ………………. 0 bodůb) jen když je moc teplo …………… 1 bodc) skoro pokaždé ………………………… 2 body
11. Vypočítejte si index tělesné hmotnosti BMI: Svoji hmotnost v kg vydělte druhou mocninou své výšky v metrech. Například 70: 1,7 na druhou = 24,2
Výsledek je:a) méně než 25 …………. 0 bodůb) 25 – 30 ……………….. 1 bodc) více než 30 ……………. 2 body
12. Máte v normě hladinu cholesterolu v krvi? (tj. max. 5 mmol/l?)
a) ano……………. 0 bodůb) ne……………… 2 body c) nevíte …………… 1 bod
VYHODNOCENÍ:
21 – 24 bodů:
Riziko srdečního onemocnění je ve vašem případě bohužel vysoké. Neodkladně navštivte svého lékaře a nechte si změřit tlak, udělat podrobný rozbor krve a vyšetření srdce pomocí EKG. Jestliže chcete opravdu předejít riziku srdečního kolapsu, máte na prevenci nejvyšší čas!!
10 – 20 bodů
Ve vašem případě je riziko mírně zvýšené. Doporučujeme vám domluvit se s praktickým lékařem na preventivním sledování krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi. Zároveň se zamyslete nad jídelníčkem – omezte hlavně sůl, živočišné tuky, pití zejména tvrdého alkoholu (s mírou i víno či pivo) a začněte aspoň trochu sportovat.
Méně než 9 bodů
Vaše srdce je s největší pravděpodobností v dobré kondici, takže se o něj nemusíte momentálně bát. Rozhodně to ale neznamená, že byste neměli žít zdravě a teď či v budoucnu podceňovat zdravý jídelníček. Nezapomínejte na konzumaci ovoce, zeleniny, na pravidelný a dostatečný pohyb a nekuřte.
11 typů lidí, kterým nejvíc hrozí infarkt. Patříte mezi ně?
K infarktu myokardu neboli srdeční mrtvici dochází, když není srdeční sval dostatečně prokrven. To může vzniknout, pokud se ucpe či kriticky zúží tepna zásobující srdce. Poté dochází k jeho odumření. Infarkt vám hrozí víc, pokud:
1, Kouříte Kouření poškozuje cévy v srdci, mozku a dalších částech těla. Uvádí se, že kuřáci umírají až třikrát častěji na infarkt a dvakrát častěji na mrtvici. Dobrou zprávou je, že když se vám podaří přestat kouřit, riziko infarktu u vás značně klesne. Pokud to nezvládnete s pomocí vlastní vůle, obraťte se odborníka, který vám závislost na nikotinu pomůže překonat.
2, Nezdravě jíte To, kolik a jakého jídla denně sníte, může zvýšit riziko vzniku srdečních chorob, vysokého tlaku i cholesterolu, cukrovky i obezity.
Zdravá strava je proto jedním z nejlepších způsobů, jak se vyhnout infarktu a dalším vážným zdravotním problémům.
Prospěje vám strava s nízkým obsahem nezdravých tuků, soli a přidaného cukru, která bude obohacená o vlákninu, vitamíny, antioxidanty a zdravé tuky.
3, Nehýbete se V takovém případě vám časem hrozí nejen infarkt a další srdeční potíže, ale také cukrovka 2. typu či osteoporóza.
Aktivnější život navíc znamená větší množství energie, silnější kosti i svaly a celkově lepší fyzickou kondici, díky které se můžete bránit případným nemocem, které by se u vás v budoucnu mohly objevit.
Ideální bude, když začnete rychlou chůzí, stačí 30 až 60 minut denně, a brzy se budete cítit mnohem lépe.
4. Jste obézní Pokud jste to se svým nezdravým životním stylem dohnali tak daleko, že vás varuje i ručička na váze, měli byste opravdu zpozornět. Obezita totiž zvyšuje krevní tlak i cholesterol, způsobuje cukrovku i kornatění tepen.
To všechno zároveň výrazně zvyšuje riziko infarktu. Pokud si nejste jistí, jestli vaše váha spadá do rizikové kategorie, zaměřte se na obvod pasu. Ženy by měly mít obvod menší než 80 cm, muži méně než 94 cm.
Samozřejmě všichni víme, že hubnout někdy není snadné, přesto se nepouštějte do žádných nezdravých a drastických diet. Nejlepší způsob, jak shodit kila navíc, je pomalá změna stravovacích návyků a postupné přidávání fyzické aktivity.
Začněte tedy menšími změnami, dejte sami sobě realistické cíle a držte se jich. Jedině tak bude výsledek vašeho úsilí dlouhodobý.
- Více o tom, jak si udržet správnou váhu, čtěte zde.
5, Holdujete alkoholu Nadměrné pití může zvyšovat riziko vzniku srdečních chorob. Z dlouhodobého hlediska zrychluje tep, zvyšuje tlak, oslabuje srdeční sval a zvyšuje hladinu některých tuků v krvi.
Pokud rádi popíjíte alkohol, měli byste se omezit maximálně na 20 až 40 gramů u zdravých mužů (čtyři deci vína), ženám se doporučuje o deci méně. Kardiolog Milan Šamánek uvádí, že nejnebezpečnější je tzv.
rychlé pití, což je konzumace pěti drinků během dvou hodin.
6, Máte vysoký krevní tlak Krevní tlak je tlak krve na stěny vašich tepen, když ji srdce pumpuje do celého těla. Pokud se tento tlak neustále zvyšuje, může to být pro vaše srdce nebezpečné.
Problém ovšem je, že hypertenze nebolí, a tak se někdy ani nedá odhalit.
Pokud ale máte vysoký tlak v rodině, nechte si ho čas od času přeměřit – minimálně na tom trvejte při pravidelné preventivní prohlídce u svého lékaře.
7, Máte vysoký cholesterol Cholesterol je mastná látka, která proudí v krvi. Je nezbytná pro normální fungování organismu, ve zvýšeném množství ale může škodit.
Cholesterol se totiž hromadí na stěnách tepen, čímž je ucpává a tím zvyšuje riziko infarktu a mrtvice.
Změna životního stylu dokáže s cholesterolem divy, a pokud ani ta nepomůže, poraďte se se svým lékařem o případných lécích na úpravu hladiny cholesterolu.
O potravinách, které vám pomůžou snížit cholesterol, čtěte zde.
8, Jste diabetikU lidí s diabetem je až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost infarktu. Častěji se u nich také objevují srdeční choroby v mladém věku. V průběhu času může vysoká hladina cukru v krvi poškozovat cévy, ve kterých se pak snadněji tvoří nebezpečné usazeniny. Diabetes je tedy potřeba vždy včas rozpoznat a zaléčit.
9, Trpíte psychickými problémy Pracovní stres, deprese, úzkost, psychické poruchy… To vše vede k tomu, že máme tendence zanedbávat zdravý životní styl a častěji sklouzávat k tomu nezdravému. A nejen to. Celá řada vědeckých průzkumů už prokázala, že stres se sám o sobě negativně projevuje na našem fyzickém zdraví. Tělo je pak oslabené a mnohem hůř snáší zátěž, které je vystavováno.
10, Máte srdeční choroby v rodině Pokud měl blízký člen vaší rodiny (rodič, sourozenec) infarkt nebo mozkovou příhodu před dosažením 60 let, patříte do rizikové skupiny. To, že máte srdeční nemoc v anamnéze, ale zároveň neznamená, že ji nutně budete mít i vy. Měli byste ale udělat všechno proto, abyste své riziko snížili.
11, Jste žena Zní to zvláštně, protože muži a ženy do určité míry sdílejí stejné rizikové faktory vzniku infarktu. Některé další jsou ale specifické pouze pro ženy. Patří sem komplikace během těhotenství, preeklampsie a těhotenská cukrovka či menopauza.
Jak poznat infarkt?
Nejčastějšími příznaky srdečního infarktu jsou:
- bolest na hrudi popisovaná jako pocit tísně, tlaku, pálení nebo svírání. Bolest se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, může vyzařovat do ramene, levé paže nebo obou horních končetin, může být i v zádech mezi lopatkami nebo v oblasti břicha.
- bolest neustupuje, ani když jste v klidu
- pocit nedostatku vzduchu
- pocit na zvracení, zvracení
- chladný pot, bledost
- úzkost
- nepravidelný srdeční tep
U žen se mohou příznaky lišit:
- slabost
- pocit náhlé žaludeční nevolnosti
- náhlá silná únava
Podrobné informace o infarktu a jak se mu vyhnout čtěte zde.První pomoc při infarktu si nastudujte zde.
Autor: Marie Bezděková
Méně infarktů v nemocnicích? ‚Někteří lidé je kvůli strachu z koronaviru přechodili,‘ říká lékař
„V praxi se zdá, že počty akutních koronárních příhod (srdečních infarktů – pozn. red.) poněkud poklesly,“ řekl pro iROZHLAS.cz předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, který současně působí jako přednosta kardiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Hledáme koronavirus v odpadní vodě, říká česká expertka. Cílem je předpovědět další vlnu nákazy
Číst článek
Podobně mluví na základě zkušeností z terénu i další lékaři. „Během šesti týdnů žádný infarkt. Ve chvíli, kdy to uvolnili (mimořádná opatření – pozn. red.), to byly čtyři infarkty za den,“ popsal pražský kardiolog.
Redakce proto oslovila některé velké nemocnice: zaslané údaje úbytek srdečních infarktů s nástupem koronavirové krize vesměs potvrdily. Někde se statistiky propadly o desítky případů, jinde o jednotky.
Papírový propad
Výrazný pokles srdečních příhod zaznamenali s příchodem pandemie například v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jak upozorňuje tamní primář akutní kardiologie Marek Šramko, v té době klesy počty všech akutně ošetřených pacientů.
Do normálu se situace v pražském institutu začala podle Šramka vracet koncem března. „Ke konci druhého týdne (pandemie – pozn. red.) se počty akutně ošetřených pacientů pro infarkt myokardu začaly postupně navyšovat na počty odpovídající minulým letům,“ přiblížil.
IKEM zároveň začal přijímat podle Šramka pacienty s onemocněním srdce, které by jinak ošetřily „covidové“ fakultní nemocnice. „Nyní se počty a spektrum ošetřených pacientů s infarktem myokardu už ale neliší oproti předchozím letům,“ doplnil.
Od nástupu koronavirové krize eviduje mírný úbytek infarktových případů také kardiocentrum Nemocnice Na Homolce. Za březen a duben tam měli celkem 66 pacientů s náhlou srdeční příhodou. V roce 2019 řešili během této doby o osm případů více.
Strach z infekce
Co to tedy v praxi znamená? Šéf českých kardiologů Linhart připouští, že je skutečně možné, že infarktových případů ubylo. „Může to být dáno ‚nucenou dovolenou‘, která alespoň zpočátku mohla být paradoxně pro řadu lidí úlevná. Roli může hrát i menší možnost sdružování, která možná snížila kouření, které je často na společenský kontakt vázáno,“ vylíčil.
Jako pravděpodobnější vysvětlení ale vidí spíš to, že část lidí kvůli obavám z nákazy koronavirem nešla se zdravotními potížemi k doktorovi. „Bohužel jednoznačně vidíme, že někteří nemocní prostě infarkty doma ‚přechodili‘ a dostávají s k nám často pozdě nebo vůbec. Jako důvod často uvádějí obavy, že v nemocničním prostředí bude šance infikovat se větší,“ pokračoval.
Měření teploty při vstupu do nemocnice Na Homolce | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz
Včasný zásah přitom může podle Linharta zabránit zbytečným zdravotním komplikacím i úmrtím. Upozorňuje také, že se dá nyní u kardiaků předpokládat naopak nárůst srdečních příhod. „V době nouzového stavu byly odložena preventivní vyšetření i plánované výkony, což prodloužilo čekací doby a zvýšilo riziko komplikací,“ doplnil kardiolog.
Nemocnice se už vrací do normálu. Linhart proto apeluje především na pacienty s rizikovými faktory jako vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo již prodělané infarkty, aby na preventivní prohlídky nerezignovali jen kvůli obavám z návštěvy lékařů.
Fatální následky
Papírový pokles případů odpovídá době, kdy se Česko začalo potýkat s nákazou koronavirem. V polovině března vládní kabinet vyhlásil nouzový stav a omezil současně provoz nemocnic. Rušily se návštěvy u lékaře i plánované operace, výjimkou byly pouze akutní zdravotní potíže. A mezi ně infarkt jednoznačně patří.
„Klinické příznaky srdečního selhání způsobují citelné zhoršení kvality života nemocných, a to od různě závažného snížení tolerance námahy až po výrazné klidové potíže jako například dušnost nebo otoky.“
Rudolf Špaček (primář Nemocnice Na Františku)
Srdeční obtíže, které lidé během krizových opatření neřešily, by mohly vést k závažnějším problémům. „Fatální následky může mít každý infarkt myokardu.
Určité procento nemocných může zemřít náhlou smrtí již při prvním infarktu, a to většinou na kritickou srdeční arytmii. Je ale pravdou, že opakovaný infarkt prognózu nemocného dále zhoršuje,“ přiblížil pro iROZHLAS.
cz primář interního oddělení Nemocnice Na Františku Rudolf Špaček.
Během infarktu dochází k odumření části srdečního svalu v důsledku nedostatku kyslíku. Na vině jsou ucpané tepny, které je proto potřeba v nemocnici znovu zprůchodnit. „Jde o rutinní výkon, pro pacienta zcela nebolestivý, který je často možný provést cestou punkce arterie (tepny – pozn. red.) na zápěstí ruky, případně v třísle,“ pokračoval Špaček.
K lékaři tak má podle Špačka – aby se v budoucnu předešlo závažnějším potížím – smysl zajít i zpětně. Lidé, kteří během uplynulých týdnů pociťovali příznaky infarktu, by se tak měli nechat vyšetřit.
„Nejčastěji jde o tlakové nebo pálivé bolesti za hrudní kostí, které se zprvu objevují při námaze a mohou být spojeny s dušností. Při rozvíjejícím se infarktu jsou potíže klidové,“ popsal.
Jinak ale podle Špačka platí, že v případě potíží mají lidé volat pomoc neprodleně.
Opatření nemocnic
Obavy z nákazy nemocí covid-19 v nemocničním prostředí nejsou na místě, jak upozorňuje například šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. „Bohužel ze strany pacientů se i k nám dostává negativní zpětná vazba, kvůli koronaviru se stále bojí chodit do nemocnice. Rád bych všechny ubezpečil, že v Motole tento problém nehrozí, máme zde maximální opatření,“ uvedl.
Motolská nemocnice podle Ludvíka testuje každého pacienta, jehož přijímá k hospitalizaci, a průběžně testuje i všechny zaměstnance. „Výsledkem této snahy je, že z 6300 zaměstnanců jsme měli pouhých 12 nemocných. Z pacientů nám neonemocněl nikdo. Tedy skutečně není třeba se obávat, protože opatření jsou velmi důsledná,“ dodal.
Rozptýlit strach z toho dojít si k lékaři chce také šéf Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. „Apeloval bych na veřejnost, pokud potřebují, aby se do nemocnic nebáli chodit. Máme tu opatření, aby se s infikovaným pacientem nepotkali. Riziko je minimální. Řekl bych, že snadněji se člověk nakazí i v tramvaji než v nemocnici,“ řekl.
Počty infarktů
Celostátní statistiky týkající se onemocnění srdce vydává každoročně Ústav zdravotnických informací a statistiky, ovšem se zpožděním. Nejnovější údaje jsou tak zatím dostupné pro rok 2018, kdy lékaři napočítali necelých 15 tisíc případů infarktu.
Počet lidí, kteří náhlou srdeční příhodu prodělali, mírně klesá. Jejich množství se však výrazně liší mezi regiony. Největší nebezpečí infarktů hrozí lidem v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, nejmenší naopak v Praze.
Velkou roli hraje životní styl.
K možnému poklesu evidovaných infarktů pak Arenberger dodává, že podobně na tom mohou být – vzhledem k útlumu nemocnic během pandemie – i údaje pro další onemocnění. „Viděl jsem třeba statistiky ohledně zánětů slepých střev, kde to pokleslo na desetinu. V tomto případě to ale člověk nepřechodí a dříve nebo později do nemocnice bude stejně muset.“
Podobně mluví také ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Lidé by podle něj neměli brát zdravotní potíže na lehkou váhu. „Rozhodně doporučuji všem pacientům, kteří mají potíže, aby je nebrali na lehkou váhu a domluvili se s lékařem telefonicky na dalším postupu. Na své zdraví bychom určitě měli myslet nejen v kontextu s pandemií koronaviru,“ uvedl.
Co se týče množství srdečních onemocnění, v případě svatoanenské nemocnice naopak narostly. Zatímco loni za březen a duben evidovali 38 případů, letos to bylo 49.
Podle mluvčí nemocnice Dany Lipovské to mohlo ale být ovlivněno výpadkem počítačové sítě v brněnské fakultní nemocnici.
„V březnu tam nefungoval systém odesílání EKG a je možné, že větší část akutních infarktů než obvykle skončila u nás,“ vysvětlila.
Komentář: Proč záhadně ubylo infarktů?
„Dokážete mi říct, jaká je pravděpodobnost, že právě já zemřu na koronavirus?“ Když tuto otázku položila v Americe v televizi tento týden jedna moderátorka přednímu epidemiologovi, na chvíli se zarazil. A pak odpověděl, že asi hodně malá. Vzhledem k jejímu věku, sociálnímu postavení i k tomu, že se nepochybně chová zodpovědně.
Ale zároveň dodal, že přesně to neví. A zřejmě to ani nejde určit. Stále ze stejného důvodu, s kterým se potýkáme už dlouho. Máme příliš málo dat. O viru, ale i o našem chování, jež jeho šíření umožňuje a ovlivňuje. Nákaza je exponenciální událost, kterou je velmi obtížné predikovat.
Pokračoval: „Ale řeknu vám jinou věc, která vás možná nepotěší. Nevím, jestli pravděpodobnost úmrtí na covid-19 bude stoupat, protože nemoc se bude dál šířit, anebo klesat, protože se s ní naučíme lépe bojovat. Obojí je možné. Ale co naopak bude stoupat jistě, je pravděpodobnost, že zemřete na nějakou jinou nemoc.“
Skoro polovina lidí, kteří ve vyspělých zemích zemřou (v Česku je to asi 100 tisíc ročně), zemře buď na kardiovaskulární chorobu, nebo na nádorové onemocnění. A jakkoli je svět ochromen strachem z koronaviru, je pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo infarkt kohokoli v tuto chvíli vyšší, než že zemře na covid-19.
Pozor, to není argument proti represivním opatřením. Jak už bylo mnohokrát řečeno, jde o exponenciální událost s dynamikou, kterou neumíme předvídat. Vysoká obezřetnost, třeba i předběžná, je nezbytná.
Píšu o tom z jiného důvodu.
Deník The New York Times referoval před pár dny o záhadě, kterou řeší mnozí lékaři ve Spojených státech, ale i jinde ve světě. Když si odmyslíme pacienty s covid-19, kterých každý den přibývá, jsou nemocnice poloprázdné.
Výrazně poklesl počet nových pacientů s infarkty a mrtvicemi. Kam se poděli? „Yale New Haven Hospital, kde pracuji, má 300 pacientů s covid-19 a jejich počet roste. A přesto nemáme zaplněnou kapacitu, protože výrazně ubylo běžných pacientů. Nikdy jsme neměli tolik prázdných postelí,“ napsal Harlan Krumholz, lékař a sloupkař.
Profesor Josef Veselka, šéf kardiologické kliniky v Motole, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy něco podobného. Největší česká nemocnice pracuje podle jeho odhadu na 50 procent. Kromě onkologických byly zrušeny všechny tzv. plánované úkony.
Nemocnice samozřejmě dál léčí a zachraňuje pacienty s akutními problémy. Ta záhada ovšem je v tom, že i jejich počet výrazně poklesl.
Nenápadné symptomy infarktu, které byste neměli ignorovat
Foto: fizkes, Shutterstock.com
Infarkt myokardu si řada lidí spojuje s intenzivní bolestí na hrudi. Ta je hlavním, ale ne jediným symptomem. Objevují se i další, méně nápadné, nebo dokonce žádné. Jak správně odhadnout závažnost situace?
Výraz ve tváři se zkroutí bolestnou grimasou, dotyčný se chytne za srdce a sesune se k zemi. Podobně bývá infarkt myokardu (poškození srdečního svalu) zobrazován ve filmech. Ve skutečnosti se ale tak dramaticky projevovat nemusí. Jeho nástup může být velmi tichý.
Řada lidí zjistí, že prodělala slabý srdeční infarkt třeba až poté, co je postihne další, silnější, jehož následkem skončí v nemocnici (jak pečovat o srdce po 40). „Nejčastěji přichází nad ránem, kolem 4–5 hodiny ranní,“ říká doktorka Marie Skalská z Pro Fit institutu.
A nemusí vás ani probudit.
Existují pacienti, u kterých se vůbec neprojeví typický příznak infarktu, tedy bolest na hrudi, ale jsou stiženi netypickými projevy, jako jsou bolesti břicha se zvracením, bolesti v zádech nebo náhle vzniklá dušnost (co všechno může bolest břicha znamenat).
V případě počínajícího kardiogenního šoku (selhání funkce srdce jako pumpy) se může dostavit i zmatení, případně agrese důsledkem zvýšení tlaku v centrálním nervovém systému.
Tytoméně patrné symptomy jsou typické zejména pro ženy a starší pacienty, u kterých bolest z hrudi může vystřelovat až do horní části zad, ramen, krku a čelisti.
Foto: okawa somchai, Shutterstock.com
U žen a starších pacientů bolest může vystřelovat až do ramen a horní části zad
Pociťovaná bolest nemusí být intenzivní a může trvat celé hodiny. Jak při mírných obtížích poznat, že je čas jednat? Všímejte si charakteru bolesti – může mít podobu tlaku, svírání nebo pálení.
Nezaměřuje se na jednu oblast a postižený není schopen ukázat prstem, kde ji pociťuje – činí to spíše plochou dlaně nebo pěstí. Až v polovině případů také nevzniká z ničeho, ale předcházejí jí kratší epizody podobné bolesti, zejména při fyzické zátěži.
Bývají doprovázeny pocity strachu, sevřením na hrudi, pocením, nevolností a slabostí (co udělá strach s vaším tělem). Pokud takové symptomy trvají déle než 20 minut, volejte záchranku.
Infarkt může ale proběhnout i zcela bez příznaků. Děje se to asi v 10 procentech případů a říká se tomu tichý nebo němý infarkt. Nejčastěji nastává u diabetiků a starších pacientů (hrozí vám cukrovka?). „Tím, že má diabetik zničené nervy ukazující na bolest, necítí klasické bolesti na hrudi jako normální pacient,“ vysvětluje doktorka Marie Skalská.
Po takovém prodělaném a neléčeném infarktu se mohou vyskytnout příznaky snížené funkce srdce, jako je únava, otoky končetin nebo námahová dušnost. Část pacientů nemá žádné obtíže, a na prodělaný infarkt se přijde až náhodně v rámci preventivní prohlídky nebo předoperačního vyšetření, kdy se natočí EKG.
Foto: ldutko, Shutterstock.com
Pravidelné prohlídky u lékaře sníží možné riziko budoucího infarktu
Ať už se jedná o infarkt s typickými či atypickými příznaky, rizikové faktory jsou stejné – vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, kouření,nadužívání alkoholu, stres a rodinná anamnéza. Ve všech případech platí, že prevence je nejlepší lékař.
Pokud se chcete infarktu vyvarovat, dbejte na to, abyste ke každému jídlu snědli porci ovoce a zeleniny (porce je jeden kus nebo hrst ovoce, u zeleniny prakticky neomezeně), udržovali optimální hmotnost, učili se zvládat stres a nezanedbávali spánek.
„Nezapomínejte ani na pravidelné preventivní lékařské prohlídky, kdy lékař může včas rizikové faktory objevit a spolu s vámi je začít ovlivňovat a řešit,“ zdůrazňuje Jaroslava Čiefová, praktická lékařka a internistka z EUC Kliniky Praha – Šustova.
Na všeobecnou bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře máte nárok jednou za dva roky.