Spála (neboli šarlach) – příznaky, příčiny a léčba

Dětská onemocnění jsou pro rodiče nejtěžší zkouškou. Ale i v takové situaci je nutné zachovat schopnost činit správná rozhodnutí. Jednou z nejčastějších infekcí je šarlach. Je dobré, aby každý dospělý věděl, jaké jsou příznaky tohoto onemocnění u dětí a jaké kroky je třeba podniknout, aby dítěti pomohly.

Šarlach je infekční onemocnění přenášené vzdušnými kapičkami, méně často cestou v domácnosti, kde je postižena kůže a hrtan. Je to způsobeno hemolytickým streptokokem skupiny A. Pokud není léčba zahájena včas, jsou možné závažné komplikace, včetně smrti. V raných fázích lze šarlach snadno zaměnit s běžnou bolestí v krku, takže rodiče by se měli vyzbrojit znalostmi a být ostražití.

Sejmeme mazanou masku z tváře zákeřné šarlatky

Spála (neboli šarlach) – příznaky, příčiny a léčba

Toto onemocnění nejčastěji postihuje děti předškolního a základního školního věku – od 1 roku do 9 let. První známky nebezpečného onemocnění lze pozorovat 12 dní po infekci:

  • náhlé zvýšení tělesné teploty na 39-40 ° C
  • jediný záchvat zvracení;
  • zimnice;
  • obecná malátnost;
  • stížnosti na bolest v krku.

Při zkoumání hrtanu se vyskytuje „planoucí hltan“- ostře ohraničené zarudnutí palatinových oblouků, měkké a částečně tvrdé podnebí. Na konci dne nebo následující den po nástupu onemocnění se objeví exantém – vyrážka malého bodu na jasně červeném pozadí, někdy doprovázená svěděním. Vyrážka zahrnuje:

  • hruď;
  • žaludek;
  • vnitřní strany stehen;
  • záhyby paží;
  • tvář.

Změny v hltanu připomínají lakunární, folikulární nebo nekrotické bolest v krku. Osoba bez lékařského vzdělání může rozpoznat šarlach podle vzhledu dětského jazyka: získává karmínovou barvu, papily prudce bobtnají.

Pokožka se vysuší a po 2 týdnech se začne odlupovat, zejména na koncích prstů, dlaních a chodidlech, a odhalí bledě růžový povrch.

Nemocný chlapec nebo dívka může mít zrychlený srdeční rytmus, zvýšení krevního tlaku, často se objevují bolesti hlavy a v akutním období onemocnění jsou postižena játra. Při správné léčbě se pohoda obnoví po 10-15 dnech nemoci.

Šarlach se může objevit u:

  • mírná forma. Klinickým obrazem je vyrážka, zánět hrtanu, celková intoxikace, která odezní po 2–5 dnech;
  • forma střední závažnosti (odpovídá výše uvedenému popisu);
  • těžká forma, která bez lékařského zásahu po dobu 4-6 dnů vede ke smrti pacienta.

Těžká forma se stává:

  • toxické (hypertermie do 41 ° C, bolesti hlavy, zvracení, křeče, ztráta vědomí, snížený krevní tlak, zpomalení srdeční frekvence);
  • septický (zvětšené lymfatické uzliny, zánět nosohltanu, purulentní zánět středního ucha).

Ve vzácných případech nemusí být vyrážka přítomna. Klinický obraz se stává závažnějším a nepředvídatelnějším, pokud je toto onemocnění kombinováno se záškrtem, plané neštovice, spalničky, úplavicí. Abyste se vyhnuli smutným následkům, měli byste okamžitě kontaktovat pediatra, který si všiml prvních příznaků spálu u dětí.

Komplexní léčba je klíčem k rychlému uzdravení

Spála (neboli šarlach) – příznaky, příčiny a léčba

Pokud je u dítěte diagnostikována mírná nebo středně těžká spála, lékař ho nebude hospitalizovat, ale určitě předepíše:

  • antibakteriální léky penicilinové skupiny nebo erythromycin;
  • léky, které zmírňují alergie, například suprastin;
  • vitaminový a minerální komplex.

Doporučuje se opláchnout hrdlo 72% roztokem dioxidinu, furacilinu (1: 5000), bylinných infuzí: heřmánku, měsíčku, šalvěje.

Spála – příznaky a léčba

Spála (scarlatina) je infekční onemocnění způsobené streptokoky skupiny A.

Nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku, přenáší se kapénkami a hlavním příznakem je typická „spálová“ vyrážka. V 19.

století byla spála ještě smrtelnou chorobou, a i dnes může mít neléčená spála vážné následky. Jak dojde k nákaze, jak se spála projevuje a jak se léčí?

Typickým pacientem bývá dítě ve věku 3 až 10 let, inkubační doba je 2–5 dnů.

Spálu způsobuje bakterie Streptoccocus pyogenes ze skupiny A.  K nákaze dochází   kapénkovou infekcí, ale také kontaminovanými předměty. Velmi vzácně může dojít k nákaze skrze otevřenou ránu. V tomto případě se onemocnění označuje jako tzv. ranná spála.

Bakterie uvolňují do krevního oběhu toxiny, které mají na svědomí vyrážku, horečku a další příznaky.  Protože existuje více druhů (podtypů) těchto streptokoků, může se spála opakovat.

Spála u dětí a inkubační doba nemoci

„Spála se nejsnáze přenáší vzduchem (kapénkami) nebo dotykem infikovaných předmětů – mikroskopické částice se mohou držet až několik dnů na rukách či na předmětech, což v dětských kolektivech mohou být např. společné hračky, nádobí, oblečení atd. Typickým pacientem bývá dítě ve věku 3 až 10 let, inkubační doba je 2–5 dnů,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, dětská lékařka z EUC Kliniky Kladno. 

Příznaky spály a průběh nemoci

Spála začíná obvykle horečkou, zimnicí, nevolností, rozvojem anginy. Časté jsou i bolesti hlavy, břicha, zvracení, zduření uzlin na krku. Jazyk bývá bílý, povleklý.

Během 2 dnů dojde k postupnému výsevu vyrážky, která se šíří od podbřišku na trup a na vnitřní strany stehen.  V obličeji pozorujeme zarudnutí tváří s vyblednutím kolem úst.

Zarudnutí tváří může být příznakem spály. Foto: Estreya, Wikimedia Commons

Ačkoliv spála působí jako celkem snadno zvládnutelná nemoc, mohou se objevit i vážnější komplikace. Proto je vždy nezbytné včas vyhledat lékaře, který zahájí vhodnou léčbu.

Diagnóza spály je pro zkušeného lékaře většinou snadná a není potřeba dalších vyšetření nebo odběrů.

Vyrážka může být zpočátku zaměnitelná se spalničkami, zarděnkami, jiným virovým exantémem nebo alergií, obzvlášť pokud ostatní příznaky nejsou výrazné. 

Spálová vyrážka

Typická spálová vyrážka je krupičková – drobounké pupínky zbarvené dočervena (foto spálové vyrážky níže), které jsou na pohmat hrubé („jako rozsypaná krupice“).

Výsev se objevuje na břiše, hrudi, vnitřní straně stehen, v tříslech. Vyrážka nesvědí a není potřeba ji nějak ošetřovat. Po několika dnech léčby vyrážka mizí a kůže se olupuje.

Foto spálové vyrážky. Foto: Estreya, Wikimedia Commons

Léčba spály

Léčba je možná pouze antibiotiky. Pochopitelně zde platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím snáze se pacient s nemocí vyrovná a jen vzácně se objeví komplikace.

Nemocný by měl být izolován alespoň 7 dní od vypuknutí nákazy, jelikož zhruba tak dlouho může být infekční. Základními medikamenty jsou antibiotika penicilinové řady po dobu 10 dnů. Na vyrážku není potřeba aplikovat žádné léky, teplotu a bolesti je vhodné snižovat paracetamolem a ibuprofenem.

Důležitý je klid na lůžku po celou dobu (i po pocitovém zlepšení), dodržovat dostatečný pitný režim a volit vhodný jídelníček.

Při nechutenství či silné bolesti v krku je na místě spíše kašovitá a chladnější strava. Možno doplňovat vitamíny, hlavně C a B. U těžších forem nemoci je nutná hospitalizace.

Při nedostatečné léčbě hrozí závažné komplikace.

Komplikace při spále

Komplikace se mohou objevit jak při nemoci, tak po ní. K těm časným patří například zánět středního ucha, vedlejších nosních dutin a dalších orgánů. Po prodělání spály se může objevit zánět ledvin, většinou až za 2–4 týdny po uzdravení, nebo revmatická horečka postihující srdce a klouby.

Nakažlivost spály a prevence onemocnění

Spála je velmi nakažlivá a velice snadno se šíří v dětských kolektivech – ve škole, na táboře.

  Proti spále nemáme očkování, protože je mnoho typů tohoto streptokoka, a i když si vytvoříme protilátky proti jednomu, je jich ještě mnoho dalších, kterými se můžeme znovu infikovat.

Naštěstí je však spála dobře rozpoznatelná a dobře léčitelná. Komplikacím zabráníme včasnou a důslednou antibiotickou léčbou.

Máte obavy z onemocnění spálou? Můžete se poradit s lékaři ze sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Spála: příznaky, léčba (scarlatina)

Tradiční název onemocnění je odvozen od jeho typického příznaku, tzv.
spálové vyrážky (spálového exantému).

Rozlišujeme dva
typy spály, a to spálovou angínu, kde vyrážka následuje v krátkém
časovém rozmezí za příznaky angíny, a rannou spálu, kde bakterie pronikly
do těla poraněním, což znamená, že příznaky angíny se objevit
nemusejí.

Pokud ano, pak se vyskytnou až po výsevu vyrážky. Oba typy spály
mají společného původce, kterým je bakterie
Streptococcus pyogenes.

Spálová angína, na kterou je následující text
zaměřen, obvykle postihuje děti mladší dvanácti a starší čtyř let.
Onemocnění starších či mladších osob se nevylučuje, není však časté.
U kojenců mladších 5 měsíců se onemocnění nevyskytuje vůbec.

Před objevem penicilinu bylo toto onemocnění nezřídka smrtelné nebo
zanechávalo závažné následky, především na srdci
(srdečním svalu a chlopních), ledvinách a
kloubech.

V dnešní době se četnost výskytu spály spíše snižuje, úmrtí na
něj nebylo v ČR v posledních letech zaznamenáno. Poměrně snadné
rozpoznání onemocnění dle typických příznaků, možnost rychlého
průkazu původce a především výborná účinnost antibiotika první volby
(penicilinu) na pyogenního streptokoka jsou důvodem toho, že
spála již není obávaným onemocněním.

Budete mít zájem:  Opalování musí být bezpečné

Streptokok, vyvolavatel spály a jiných onemocnění

Streptococcus pyogenes není nijak výjimečnou bakterií. Jejím zdrojem
v prostředí a tedy zdrojem nákazy je pouze člověk, ať
už se jedná o osobu jevící příznaky onemocnění nebo o nosiče bez
příznaků.

Nosičství streptokoka taktéž není žádnou vzácností.
Především mladí lidé se mohou jako nosiči uplatnit, avšak obvykle pouze
po krátkou dobu. Jakmile si tělo nosiče vyrobí protilátky proti
konkrétnímu kmenu bakterie, nosičství končí.

Streptokok je také schopen přežít poměrně dlouhou dobu v předmětech
člověka obklopujících (v prádle, na nádobí, ale i např. v prachu).

Přenos z člověka na člověka se děje kapénkovou cestu
(kašlem či kýcháním), cestou trávicího ústrojí
(například použitím znečištěného nádobí).

V případě již
zmíněné ranné spály je místem vstupu porušená
pokožka
.

Různé kmeny streptokoků se liší ve virulenci, schopnosti působit
škodlivě na lidský organismus. Virulence závisí
především na tom, jakou má konkrétní kmen stavbu bakteriální stěny
(buněčného obalu), tedy zda na svém povrchu nese molekuly odpovědné za
nepříznivé reakce s tkáněmi člověka.

Dále je podstatné, zda vlastní genetická výbava dovoluje bakterii
tvořit tzv. pyrogenní (erytrogenní) toxin. Tato látka,
existující v několika variantách, je přímo zodpovědná za hlavní
příznak spály, tedy vyrážku.

Ta vzniká jednak z důvodu
poškozování jemných cév toxinem, za další pak z důvodu
imunitní reakce, která je proti toxinu namířena.

Pyrogenní
toxin může u osob s poruchami imunity způsobit až toxický
šok
, což je závažný, život ohrožující stav, charakterizovaný
poruchou krevního oběhu a následným možným mnohoorgánovým
selháním.

Streptokoky produkují množství dalších látek, které napomáhají
šíření infekce v těle a vytvářejí ideální prostředí pro život a
množení bakterie. Značná variabilita ve stavbě a virulenci streptokokových
kmenů je důvodem, proč streptokoky kromě spály mohou vyvolávat řadu
jiných onemocnění (např. impetigo, prosté streptokokové angíny aj.).

Neléčená streptokoková infekce hrozí vznikem postreptokokových
sterilních následků
, což jsou samostatná onemocnění, při
kterých však už streptokok není v těle přítomen.

Patří mezi ně
vážné záněty ledvin, revmatická horečka
a poruchy nervové soustavy (rozvíjejí se v období týdnů
po prodělané streptokokové infekci). Na to, že za vznikem těchto
onemocnění stojí původně infekce streptokokem, lze usuzovat podle
zvýšené hladiny protilátek proti tzv.

streptolysinu O,
bílkovinnému produktu streptokoka, které v krvi zůstávají delší dobu
zachovány. Tento test je znám jako ASLO
(anti-streptolysin O).

Imunita proti streptokoku

Po proběhlém streptokokovém onemocnění je člověk nadále imunní proti
kmenu, který tuto nemoc vyvolal. Vzhledem k již naznačené existenci mnoha
variant streptokoka je však možné onemocnět streptokokovou nemocí znovu,
ale jiným kmenem, proti kterému tělo protilátky nemá.

Pyrogenní toxiny se také vyskytují v několika typech. Onemocní-li
jednou člověk spálou, je nadále imunní vůči toxinu, který ji vyvolal.
Infekce streptokokem produkujícím jiný typ toxinu však může spálu
vyvolat znovu.

Očkování proti Streptococcus pyogenes nelze provádět právě pro velké
množství existujících kmenů. Účinná očkovací látka by musela všechny
tyto kmeny zahrnovat, což je zatím nemožné.

Rizikové faktory a možnosti prevence spály

Rizikovým faktorem je věk, tedy cca 4-10 let a také
roční období (zima a jaro).

Vzhledem k výše uvedeným poznatkům o rozšířenosti streptokoka jsou
možnosti prevence omezené.

V souvislosti s poměrně velkým množstvím
bacilonosičů nelze než doufat v kvalitní hygienické
návyky
ve společnosti (zakrývání úst při kašli a kýchání),
děti se mohou nakazit při dělení o jídlo a nápoje nebo
z kontaminovaného prachu či hraček, proto i zde je důležité poučení
o častém mytí rukou. Očkování neexistuje.

Nemocné dítě musí být okamžitě vyřazeno z dětských kolektivů.
Pokud se jedná o kolektivy předškolních dětí, pak tyto mají být po osm
následujících dní sledovány lékařem. V případě vícečetného
výskytu spály v kolektivu může být dosud zdravým osobám podán
jednorázově penicilin s dlouhodobým účinkem.

Osobám, se kterými byl nemocný v kontaktu, je odebrán výtěr a
vyšetřen na přítomnost streptokoka. Pokud je vyšetření
pozitivní, musejí se i tyto osoby podrobit léčbě antibiotikem. Děti,
v jejichž rodině se spála vyskytla, nesmějí po dobu osmi dnů od vzniku
onemocnění navštěvovat dětský kolektiv. Případy spály v České
republice podléhají povinnému hlášení.

Příznaky a projevy spály

Pokud bakterie vstoupila do těla ústy, pak po krátké inkubační době
dlouhé jeden až pět dnů se objevují příznaky angíny,
rozvíjející se velmi rychle.

Nejprve je to zchvácenost doprovázená bolestmi hlavy,
mnohdy se objevují i bolesti břicha a
zvracení. Pacient má horečku a
zimnici.

Polykání je bolestivé, při
pohledu do krku vidíme charakteristické změny, jako jsou
povlaky a čepy na mandlích, drobné
skvrnky na patře.

Jazyk je zprvu bělavě
povleklý
, po cca 2 dnech onemocnění se začne
olupovat, barva se mění v sytě červenou a
povrch nabývá vzhledu podobného malině (malinový
jazyk
).

Pohmatem na krku můžeme zjistit zvětšené tvrdé uzliny,
které jsou na pohmat bolestivé. Mohou působit bolest i při
pouhém pohybu krkem. Tváře pacienta jsou
rudé („hoří“), kolem úst je kůže naopak vybledlá.
Oči jsou lesklé.

Spálová vyrážka má obvykle podobu světle červených
teček
, ale může se projevit pouze jako zdrsnění
pokožky
patrné na pohmat (bez zbarvení).

Vyskytuje se často
v typickém sledu: nejprve v podbřišku, dále na hrudníku a z těchto
lokalit se šíří na další místa (vnitřní strany stehen, podpaží,
loketní jamky). V kožních záhybech tvoří vyrážka patrné
čáry (výsevové linie).

Kolem nehtů a na ušních
lalůčcích mohou být patrné bledé pupeny. Vyrážka po
tlaku na kůži ztrácí své zabarvení. Pacient si může stěžovat na
svědění, být neklidný a škrábat se.

Vyrážka ustupuje asi za 4 dny. Kůže po vyrážce rohovatí a
olupuje se. Míra olupování závisí na závažnosti
průběhu spály. Může zcela chybět, ale může mít též podobu slupování
až cárů pokožky, které je patrné po dlouhou dobu (až týdny) po vymizení
ostatních příznaků.

Vyšetření a léčba spály

K lékaři je nutné se při podezření na spálu vypravit co
nejdříve
. Lékař diagnózu stanovuje podle typických příznaků.

K potvrzení diagnózy odebírá výtěrem z krku vzorek na
mikrobiologické vyšetření.

Vzhledem k tomu, že jeho výsledek není
k dispozici okamžitě, může lékař také orientačně stanovit přítomnost
streptokoka pomocí testovací sady přímo v ordinaci.

odebrané krvi stanoví biochemická laboratoř známky
zánětu (především tzv. CRP, jehož zvýšené hladiny mohou poukázat na
bakteriální vyšetření dříve, než jsou plně vyvinuty viditelné
příznaky).

Po vyšetření nasadí lékař penicilinové antibiotikum.
Zatím není znám kmen Streptococcus pyogenes, který by byl proti penicilinu
odolný a léčba přináší skvělé výsledky již během 2-3 dnů.

Při
těžších formách spály je pacient hospitalizován a antibiotikum je
podáváno injekční cestou. Obvykle je však možné ponechat nemocného doma.
V tabletách se penicilin podává po dobu 10 dnů, poté se
podá ještě tzv.

depotní penicilin, jehož dlouhotrvající
účinná hladina v organismu zabraňuje návratu nemoci.

Při nepříjemném svědění může lékař předepsat také úlevový lék
(antihistaminikum). Teplota se léčí
paracetamolem, ibuprofenem nebo jejich kombinací, kterou
doporučí lékař. Možné je aplikovat chladné zábaly.

Jak si mohu pomoci sám

Dohlédneme na to, aby dítě dodržovalo klid na lůžku,
minimálně jeden týden
. V prvních několika dnech může pacient
nakazit rodinné příslušníky, v souladu s výše uvedenými poznatky
o šíření streptokoka zabráníme kontaktu se sourozenci, pacient používá
vlastní nádobí a ručník. Po léčbě ložní prádlo, ručníky a nádobí
kvalitně hygienicky ošetříme.

Nemocnému podáváme dostatek tekutin. Bolesti v krku
můžeme mírnit kloktadly, která zakoupíme v lékárně.
Nemocný může mít vzhledem k bolestem v krku a únavě sníženou chuť
k jídlu, kterou respektujeme.

Budete mít zájem:  Problémy s krevním cukrem vyřeší správné potraviny

I po ukončení léčby je nemocný unavený, je nutné počítat s delší
dobou rekonvalescence (cca ještě jeden týden po ukončení léčby
antibiotiky).

Komplikace spály

Při včas zahájené léčbě nejsou obvyklé. Zánět se může šířit
např. do nosních dutin, středouší, ale také do kostí a jinam.

Po ukončení léčby se obvykle vyšetřuje moč, zda nedošlo
zánětu ledvin. Léčba infekce ledvin je dlouhodobá, za
nepříznivých okolností může zánět přejít do chronické formy, což je
v podstatě trvalým následkem.

Při neléčené streptokokové nemoci vznikají poškození srdečního
svalu, chlopní, kloubů a také poruchy nervové činnosti, proto je vždy
nutno každou streptokokovou angínu, nejen spálu, dostatečně přeléčit
antibiotiky (viz. výše sterilní následky). Následky
neléčených infekcí se začnou projevovat v horizontu
několika týdnů.

O spále
u dětí najdete informace na eMimino.cz

Diskuse

  • Spála –
    průběh
  • Spála a
    miminko
  • Spála
    – pravděpodobnost nakažení

Další názvy: scarlatina, skarlatina, spálová angína, ranná spála, šarlach

Jak léčit spálu nejen u dětí

Foto: anastasiya parfenyuk, Shutterstock.com

Spála byla dlouho popisována hlavně jako vyrážka na těle. Ano, projevuje se tak, ale většinou ji doprovází bolest v krku způsobená streptokoky. Oba problémy mají příčinu v toxinech, které bakterie produkují.

Zatímco většina kožních problémů se léčí mastičkami, spála vyžaduje celkovou léčbu antibiotiky, která ničí streptokoky.

Trápí nejčastěji děti, protože mezi nimi se bakterie způsobující spálu neboli spálovou angínu nejsnadněji přenáší. Tyhle bakterie dokážou škodit v těle hned na několika místech.

Kromě spály způsobují také zánět mozkových blan, středního ucha i závažné kožní problémy, takzvané furunkly.

Nemoc se nejčastěji projevuje v dětském věku od 3 do 10 let. Proč? Je to logické. Děti se ve školních a školkových kolektivech snadněji nakazí. Onemocnět jí ale může i dospělý, u něj jsou příznaky a léčba podobné jako u dětí.

Obvykle to začne bolestí v krku, která je výrazně horší než při viróze, špatně se polyká, nemocný nemá vůbec chuť jíst.

Teplota se zvyšuje, přidává se velká únava, v tu chvíli jsou již mandle rudé, zvětšené a mohou na nich být vidět bílé povlaky související s probíhajícím zánětem.

Teplota nad 38. Kdy si horečku nechat a kdy ji srazit? 

V tu chvíli už v těle působí streptokoky a produkují toxiny neboli jedovaté látky, které poškodí kůži a vytvoří se červená vyrážka. Nejvíce se projevuje na hrudi, v podpaží a na krku, částečně i na obličeji, zejména kolem pusy. Častým příznakem je takzvaný malinový jazyk, který je následkem zánětu jazyku spojeného s výrazným zbarvením.

Foto: Tridsanu Thopet, Shutterstock.com

Pupínky přijdou až poslední, nemoc začíná bolestí v krku

Zhruba za dva dny od prvních příznaků infekce streptokoky, čili zejména po nástupu bolesti v krku, se na kůži objeví i vyrážka. Problém je, že nemoc mohou přenášet i jedinci, u kterých se žádné potíže neprojevily.

4 nejúčinnější zabijáci bakterií, pro které nemusíte do lékárny. 

Nemoc se léčí antibiotiky a klidem na lůžku s dostatkem tekutin a spánku. Není přitom pravda, že nemoc se po prodělání nemůže vrátit, tělo si sice proti konkrétnímu streptokoku způsobujícímu spálu dokáže udělat protilátky, ale streptokoků je více a mohou člověka klidně nakazit znova. Kromě antibiotik uleví obklady, nepijte ale horké nápoje, ty jen podporují zánět.

Antibiotika, která najdete v lednici nebo na zahradě. 

Typické projevy nemoci obvykle nevyvolávají žádné pochyby o diagnóze, kterou lékař snadno určí. Je možné udělat další vyšetření, jako je zejména CRP (z kapky krve), výtěr z krku, a pokud problémy přetrvávají i takzvané ASLO, které případně ukáže, že organismus není po proběhlé infekci v pořádku.

Nákaza streptokokem může zasáhnout i jiné části těla. Největší komplikací je meningitida, menší jsou pak záněty plic či středního ucha nebo revmatické horečka. Problém může nastat, pokud nezabírají antibiotika, což se vzhledem k tomu, jak narůstá rezistence bakterií, může stát. Náchylnější jsou samozřejmě zejména ti, kdo mají oslabenou imunitu.

Prevence neexistuje. Nemoci se člověk jen těžko vyhne, to platí zejména u dětí v kolektivu.

  • Popis – Onemocnění způsobené streptokokem, které způsobuje záněty v krku i na kůži
  • Inkubační doba – Od setkání s nakaženou osobou do prvních příznaků obvykle uplyne až pět dní. Od prvních příznaků bolesti v krku do výsevu vyrážky jsou to většinou dva dny
  • Příznaky – Bolest v krku, únava, vyrážka na hrudi, krku a kolem úst, malinový jazyk
  • Léčba – Antibiotika, zejména penicilin
  • Smrtnost – Na samotnou spálu, pokud se nezkomplikuje jiným onemocněním, se neumírá
  • Prevence – Jedině vyhýbání se nákaze čili pobytu v kolektivu

Víte, jak srazit horečku přírodní cestou a hned? 

Scarlet fever. Příčiny. Symptomy. Diagnostika. Léčba

Scarlet fever je akutní infekční onemocnění charakterizované cyklickým průběhem, obecnou intoxikací, angínou, malou až malou vyrážkou a tendencí k purulentně-septickým komplikacím.

Na konci 17. Století. T. Sydenham dal tuto chorobu název „scarlatina“ a jako první uvedl svůj přesný klinický popis. Ve století XVIII a XIX. Francouzští lékaři A.Trousseau a R.Vretonneau na základě pozorování během epidemie, která se přehnala Evropou, ale všechny země vypracovaly podrobné klinické charakteristiky spálu a aj diferenciální diagnostiku spalniček a záškrtu.

Epidemiologie šarla. Šarlatová horečka je častá ve všech zemích světa. Zdrojem patogenu jsou nemocní s spála, hrdlo strep a nosohltanu (nakažlivé v průběhu jejich nemoci), nosiče hemolytické streptokoky skupiny A.

Použití penicilinu po 7 až 10 dní vede k uvolnění Streptococcus, a pacient je neškodný pro ostatní. V případě komplikací se prodlužuje načasování infekčního období. Most epidemiologické riziko jsou pro pacienty s mírnými a nepoznaných atypické formy spálu. Hlavní cesta přenosu je ve vzduchu.

Infekce může dojít pouze v poměrně těsné blízkosti pacienta, jako je zůstat s ním ve stejné místnosti (Ward) jako streptokoky, a to navzdory jeho životaschopnost ve vnějším prostředí, rychle ztratí patogenitu a infekčnost in vitro. Je také možné infikovat běžnými předměty pro domácnost.

Nejčastější šarla je pozorována u dětí předškolního a školního věku. Maximální výskyt je zaznamenán v období podzim / zima.

Odolnost proti spále vyznačující antitoxický a antibakteriální účinek a je produkován jako výsledek této nemoci a také v tzv domácností imunizace v důsledku opakovaných streptokokových infekcí vyskytujících se ve světle a často subklinické formě. Při nedostatečné intenzitě imunity se vyskytují opakované případy šarlatové horečky, jejichž frekvence na konci XX. Století. Se zvýšila.

Příčina šarlatánky. Toxikogenní patogeny spála je beta-hemolytické streptokoky skupiny A. Jeho stálá přítomnost v krku pacientů s spálu byla založena v roce 1900 a Bagiński Sommerfeld. I.G.

Savchenke (1905) vlastní objev streptokokového (erytropického, šarlatového) toxinu. V roce 1923, v roce 1938 pár Dick (G.Dick a G.

Dick) zkoumal vzory odezvy organismu na zavedení šarlatového toxinu, vyvinutá na základě tzv reakce Dick, hrají významnou roli v diagnostice spálu. Podstata výsledků získaných těmito autory je následující:

  1. podávání exotoxinu šarlami osobám, které měly šarla, způsobuje vývoj symptomů charakteristických pro první období šarla;
  2. intradermální podání toxinu vyvolává lokální reakci u osob náchylných k šarlatové horečce;
  3. u osob, které jsou imunní vůči šarlatové horečce, je tato reakce negativní, protože toxin je neutralizován specifickým antitoxinem přítomným v krvi.

Patogeneze šarlatky. Brána pro infekci patogeny v případech anginy pectoris šarlatový je sliznice mandlí. Na lymfatických a krevních cévách se patogen vstupuje do regionálních lymfatických uzlin a způsobuje jejich zánět.

Toxin je původcem, proniká do krve, v prvních 24 dnech je rozvoj silné toxické symptomy (horečka, vyrážka, bolesti hlavy, atd.).

Zároveň dochází ke zvýšení citlivosti organismu na proteinové složky mikroorganismu, která se může projevovat 2-3 týdnů tzv alergické vlny (kopřivka, otok tváře, eosinofilie, atd), které jsou zvláště výrazné u dětí senzibilizovaných předchozí streptokokové onemocnění, a často se vyskytují v prvních dnech onemocnění.

Patologická anatomie. Místo provedení primární scarlatinal Vibrační budič podle návrhu K.Pirke nazývá primární scarlatinal ovlivnit, primární lokalizace cíl, který slouží Palatine mandle (data M.A.Skvortsova 1946, v 97% případů).

Proces začíná v kryptoch mandlí, ve kterých se nachází exsudát a skupina streptokoků. Pak nekróza plocha vytvořena v okolních parenchymu krypt, které obsahují velký počet patogenů, které napadají zdravé tkáně a způsobit další destrukci amygdala.

Budete mít zájem:  Nejprodávanějším chlebem je Šumava. Jak se vyrábí?

Pokud nekróza procesu zastaví, hranice je na svém reaktivní leukocytů hřídele (myeloidní metaplázie limfoadenoidnoy mandle tkáně), které zabrání dalšímu šíření infekce.

V prvních dnech nemoci rozvinout reaktivní edému a fibrinových pocení v tkáni obklopující primární vliv, a zavedení bakterií do krve a lymfatických cév a uzlin. V regionálních mízních uzlinách jsou pozorovány stejné změny jako u primárního postižení: nekróza, edém, fibrinózní výpotek a myeloidní metaplázie.

Velmi zřídka má primární vliv charakter katarálního zánětu, který maskuje skutečné onemocnění, což dramaticky zvyšuje epidemiologické nebezpečí. Vyrážka, tak typické pro spály histologicky je nic konkrétního (hyperemie ložiska perivaskulární infiltráty a malá zánětlivého edému).

Symptomy šarla. Inkubační doba se pohybuje od 1 do 12 (obvykle 2-7) dnů. V typických případech mírné závažnosti začíná onemocnění nejčastěji rychlým nárůstem tělesné teploty na 39-40 ° C, nevolností, zvracením, často zimnicemi a bolestí při polykání. Celkový stav se znatelně zhoršuje již v prvních hodinách onemocnění.

Kůže během prvních 10-12 hodin je čistá, ale suchá a horká. Vyrážka se objeví na konci prvního nebo na začátku druhého suhu. Obvykle vyrážka začíná od krku, šíří se do horní části hrudníku, dozadu a rychle se rozšiřuje po celém těle. Jasně se projevuje na vnitřních plochách ramen a boků, v záhybech záhybů a dolní části břicha.

V místech přírodních záhybů pokožky je zaznamenáno výraznější rozšíření, kde se často vyskytují četné petechie tvořící tmavě červené pruhy, které při lisování nezmizí (Pastiův příznak). Pro šarlatovou horečku je charakteristický opačný jev – nepřítomnost vyrážky uprostřed obličeje, nosu, rtů a brady.

Zde je patognomická známka pro šarlatovou horečku, filantovský trojúhelník (bledost těchto formací ve srovnání s jasně přehnaným zbytkem obličeje). Charakteristickým je vzhled petechií, zejména v záhybech a místech tření kůže.

Vzhled petechie v důsledku toxického kapilární křehkosti, což lze zjistit pomocí kožního nebo překryty na ramenním popruhu (Konchalovsky příznak – Tiller – LEED).

V krvi není signifikantní změna počtu erytrocytů a hemoglobinu. V počátečním období, spála vyznačuje leukocytóza (10-30) x10 9 / l, neutrofilie (70-90%) s výrazným posunem k levé počet leukocytů, zvýšení ESR (30- 60 mm / h). Na začátku onemocnění počet eosinofilů snížil, pak, jak vývoj senzibilizace na streptokokové proteiny (mezi 6. A 9. Dny onemocnění) se zvyšuje na 15% a výše.

Vyrážka obvykle trvá 3-7 dní, poté zmizí bez zanechání pigmentace. Pleťový peeling obvykle začíná ve druhém týdnu onemocnění, s hojnou vyrážkou dříve, někdy dokonce ještě před zmizením.

Teplota těla se snižuje krátkou lýzou a normalizuje se 3. Až 10. Den onemocnění.

Jazyk se začíná vylučovat z nájezdů od druhého dne onemocnění a stává se, jak je uvedeno výše, jasně červená se zvětšenou papilou („karmínový“ jazyk) a zachovává si vzhled po dobu 10-12 dní.

A nejvíce charakteristické příznakem spály je konstantní bolest v krku, příznaky, které, na rozdíl od vulgární anginy pectoris, rostou velmi rychle a jsou charakterizovány těžkou dysfagií a pocit pálení v krku. Angina se vyskytuje na samém počátku onemocnění ve fázi invaze a projevuje jasnou hyperemii (erytematózní anginu) s jasně vymezenými hranicemi.

Jazyk na začátku onemocnění je bledý s hyperemií na špičce a podél okrajů; pak se během týdne stává úplně červená a získává malinovou barvu. S šarlami mírné závažnosti se katarální sinus vyvíjí s povrchovou nekrózou sliznice. Nekrotická angina pectoris, pozorovaná u závažnějších forem šarlatury, se vyvíjí nejdříve po 2-4 dnech onemocnění.

Prevalence a hloubka nekrózy je dána závažností procesu. V těžkých případech, které jsou v současnosti velmi vzácné, se šíří mimo mandle, v obloucích, měkkém patře, jazyku a často, zejména u malých dětí, zabíjejí nosohltanu. Vyrážky v šarlatě jsou koagulační nekróza tkání a na rozdíl od záškrtu nesvedou nad hladinu sliznice. Angina trvá od 4 do 10 dnů (s nekrózou).

Zvýšené regionální mízní uzliny zůstávají delší.

Spolu s typickou šarlami středního stupně jsou také atypické formy – vymazané, hypertonické a extrabulační šarla. Když vymazal všechny příznaky jsou mírné, tělesná teplota je normální nebo jen mírně zvýšené po dobu 1-2 dnů, je celkový stav není poškozena, v některých případech, vyrážka, a změny mohou být chybějící jazyk.

Avšak při tak nízké nakažlivost rozlišených forem zůstává na vysoké úrovni, a jako takové formy spála prakticky ignorovány, nebezpečí infekce v průběhu jejich nejvyšší.

Hypertoxic spála je charakterizován tryskem nárůst o intoxikaci, dosáhl v prvním dnem kritické úrovně, které mohou způsobit smrt pacienta (smrt na prahu nemoci), když hlavní morfologické projevy nebyly dosud dostatečně vyvinuté.

Extrabulická šarla se vyskytuje, když je hemolytický streptokok infikován ranou nebo spálením v jakékoli části těla. Inkubační doba je 1-2 dny, regionální lymfadenitida se vyskytuje v blízkosti místa infekce, angina není přítomna nebo slabě exprimovaná.

Komplikace šarlami mohou nastat s jakoukoliv závažností onemocnění. Jsou rozděleny na počátku a pozdě.

Časné komplikace, které vznikají v průběhu počátečního období spály jsou vyslovovány limfoadenit, někdy s hnisání lymfatických uzlin, zánět středního ucha, doprovázený těžkou destrukcí středního ucha struktur mastoiditida, rinosinusitidy, synovitidy a jiných malých kloubů.

Pozdní komplikace vznikají obvykle po dobu 3-5 minut týden od začátku onemocnění a zjevně alergická myokarditida, difuzní glomerulonefritida, polyartritida serózní a hnisavé komplikace. Na 3-4th týdnu relapsů onemocnění spála, způsobené opakované infekce (3-hemolytických streptokoků skupiny A jiného sérotypu.

Diagnóza je založena na epidemiologických údajů (kontakt s pacienty s spála), údaje o klinických a laboratorních vyšetření registrována příznaky charakteristické spálu (vyrážka, „malina“ jazyk, angína, olupování kůže).

Pro spálu charakterizován změnami v krvi: zvýšená ESR, leukocytóza, neutrofilii s posunem leukocytů vzorce vlevo, eozinofilie, dochází mezi 4. A 9. Dny nemoci, v těžkých případech – vakuolizace a zrnitosti neutrofilů. V moči se často vyskytují stopy bílkovin a čerstvých červených krvinek.

Diagnostické potíže vznikají u vymazaných a extra-bukálních forem šarla. V některých případech se uchýlí k bakteriologickým a imunologickým metodám diagnostiky.

Při diferenciální diagnóze je třeba mít na paměti, že výskyt vyrážky „šarlatového úponu“ je možný v prodromální době spalniček, kuřat a také se stafylokokovou infekcí.

Prognóza ve většině případů s včasnou detekcí šarlami a správnou léčbou je příznivá. S hypertonickou formou šarla a gangrenózní nekrotické anginy je prognóza opatrná nebo dokonce pochybná.

Léčba šarlami. Pacienti s mírnými formami šarlami, kteří nejsou doprovázeni komplikací a pokud možno je izolovat doma, nemohou být hospitalizováni. V ostatních případech je indikována hospitalizace v infekčním oddělení. S mírnou formou odpočinku, 5-7 dní, s těžkou – až 3 týdny.

Místně podávány oplachovací roztoky roztokem hydrogenuhličitanu hltanu, furatsilina (1: 5000)., Mírně růžový roztok manganistanu draselného, odvary šalvěje, heřmánku apod intramuskulární injekcí penicilinu 500 000 až 1 000 000 jednotek / den po dobu 8 dnů, nebo jediné podání bitsillina -3 (5), nebo per-fenoxymethylpenicilin.

V případě intolerance penicilinových léků se užívají erytromycin, oleandomy a další antibiotika působící proti streptokokům. Při komplikacích ledvin se sulfonamidy snaží předepsat. Doporučuje se použití hyposenzibilizujícího, antihistaminika podle indikací, detoxikační terapie.

V případě toxické myokarditidy, polyartritidy nebo nefritidy konzultujte příslušné specialisty.

Pacient potřebuje plnou stravu obohacenou vitamíny. S albuminurií – sůl dieta, bohaté pití čaje s citronem, šťávy vyrobené z čerstvého ovoce.

Při regeneraci jsou kontrolní testy krve a moči povinné.

Prevence v zařízeních zahrnuje pravidelné větrání místnosti, mokré čištění, dezinfekce hraček, výroba nádobí, vařit mléko před pitím, průzkum žadatelů pana osobních dopravců beta-hemolytických streptokoků.

Izolace pacienta trvá nejméně 10 dní, po níž děti, které navštěvují předškolní zařízení, a první 2 třídy školy jsou izolovány od kolektivu dalších 12 dní.

Dospělí, kteří měli spálu, do 12 dnů po uplynutí izolace není dovoleno pracovat v mateřských školách, z nichž první dva školní stupně, chirurgické a porodnicích, mléčných kuchyních, dětských nemocnic a klinik. Zaměřením je pokračování dezinfekce.

[1], [2], [3], [4], [5], [6], [7], [8], [9], [10], [11], [12], [13], [14]

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector