Slunce může psoriatikům pomáhat i škodit

Sluneční ochrana

Jak si alergii na slunce nezaměňovat s jiným kožním onemocněním a jaké jsou její hlavní projevy a příčiny? Trpí jí stále více mužů i žen a ruku na srdce, kolik z nás svou pokožku vystaví po dlouhých měsících strávených v kanceláři rovnou pod tropické slunce? V době last-minute, ultra all inclusive dovolených s cílem dopřát si konečně zasloužený odpočinek zapomínáme často právě na optimální ochranu před slunečním zářením.

Alergie na slunce postihuje především ženy mezi 20. a 40. rokem, ovšem objevit se může opravdu u každého bez rozdílu pohlaví a věku.

Nelze předpovědět, zda vás zastihne u moře, na horách nebo doma na zahradě, proto je ideálním řešením právě její prevence.

Pokud je pokožka vystavena nadměrnému slunečnímu záření (UVA / UVB), může kromě její vážného poškození docházet k fotodermatózám – tedy negativním reakcím na kůži, přímo vlivem záření, to nám může pokazit zaslouženou letní dovolenou.

Nejčastějším negativním kožním projevem je tzv. polymorfní světelná erupce, označovaná lidově jako sluneční ekzém nebo sluneční alergie. Zastihne nás většinou nepřipravené, při prvním jarním oslunění nebo i během léta při náhlém slunění. Projevy se objevují za hodiny až dny po vystavení slunečnímu záření.

Příznaky se mohou lišit: od svědivého začervenání, většinou na trupu, vrchní straně rukou a nohou, přes „krupici“ až ke splývajícím mokvajícím puchýřkům. Charakteristickým znakem je, že u jedné osoby, která má sluneční alergii, se onemocnění projevuje vždy stejným způsobem a lze je tak snadno odhalit a diagnostikovat. Zajímavostí je tzv.

hardening fenomén – s postupujícím létem se kůže „otužuje“, projevy jsou mírnější, stejně tak po návratu od moře se potíže již v sezóně nevracejí.

Ojedinělejší, ale s vážnějšími příznaky probíhající je sluneční kopřivka. Jde také o alergickou reakci vyvolanou UV zářením.

Vzniká po několika minutách slunění výsevem svědivých pupínků na kůži, připomínajících žahnutí od kopřivy, které mohou přerůst až do otoků, provázených celkovými příznaky, např.

bolestmi hlavy, nevolností, poklesem tlaku nebo kolapsovými stavy. V tom lepším případě příznaky zmizí přibližně do dvou hodin.

V léčbě sluneční alergie je základním opatřením odejít z dosahu přímého slunečního záření, což však nemusí vždy stačit. V případě silnějších projevů se využívají antihistaminika, ale pokud vás alergie na slunce postihla už v minulosti, je možné také jejich preventivní užívání.

Doporučuje se začít asi 3 dny před začátkem dovolené a užívat je během celé dovolené. Vyhnout byste se měli také slunečnímu záření, hlavně mezi 11. a 15.

hodinou, a omezit produkty či léky, které by mohly podpořit vznik alergie jako například antibiotika, protizánětlivé krémy, nebo běžně používaný oblíbený parfém.

Lokálně se používají zásypy s protisvědivým účinkem, tekuté pudry a v těžších případech produkty s obsahem kortikoidů.

Nejdůležitějším preventivním opatřením však neustále zůstává používání ochranných opalovacích krémů proti UVA a UVB záření. Jejich koupi doporučujeme výhradně v lékárně a důležité je dbát právě na ideální poměr ochranného faktoru SPF UVA / UVB, aby si pokožka postupně na dávky slunečního záření zvykla, a nedocházelo tak ke vzniku alergie na slunce.

Pro pokožku se sklonem k alergii na slunce byla kdysi doporučována extrémní sluneční ochrana, tzv. TOTAL SUNBLOCK s faktorem SPF 50+. Dnes již víme, že pokud pokožku absolutně odstavíme od slunečního záření, stačí chvilka nepozornosti, stačí se jednou důsledně nenatřít a příznaky sluneční alergie mohou velmi rychle vzniknout.

S alergií na slunce vám pomůže mléko na opalování Photoderm Sensitive SPF 50+. To zvyšuje práh citlivosti pokožky díky dvojímu biologickému účinku.

Jednak chrání buňky před spálením a pomáhá zachovávat ochranné vlastnosti pokožky. Navíc chrání DNA kožních buněk aktivováním přirozené obranyschopnosti a snížením tvorby volných radikálů.

Mléko na opalování Photoderm Sensitive SPF 50+ je k dostání v síti našich partnerských lékáren.

Milujeme slunce, ale všeho moc škodí

Bez slunce by nebylo života, to všichni víme. Ale stejně tak by nebylo života, kdybychom se před sluncem nechránili. Tisíce metrů vody by ochránilo živočichy žijící na mořském dně, ale povrch země by byl pustý.

Skeptici mohou namítnout, že život se vždy přizpůsobí podmínkám naší pla­nety, to se však děje v průběhu stovek tisíc nebo milionů let, rozhodně ne během dese­tiletí.

Ozónová vrstva, která absorbuje vý­znamnou část ultrafialového záření, se na­víc za několik posledních desetiletí výrazně a z hlediska evoluce nesmírně rychle ztenčila.

Takovýmto překotným změnám se složitější organismy nejsou schopny přizpůsobit.

Co se pak stane, když na nás dopadá více ul­trafialového záření? Určitá složka slunečních paprsků poškozuje DNA v buňkách naší kůže. Konkrétně se jedná o buňky, které mají kůži před zářením chránit, tzv. melanocyty.

A po­kud je toto poškozování dlouhodobé, intenzivní nebo velmi časté, může se stát, že se taková buňka začne nekontrolovaně množit. Jinými slovy – vznikne nádor. A jedná-li se o zhoubný nádor, tzv.

melanom, nejsou naše šance na úplné uzdravení příliš vysoké.

Za posledních 40 let vzrostl výskyt zhoubných nádorů kůže šestkrát!

Nejdůležitější však je poznat, že se jedná o melanom a ne jen o pouhou pihu. Takový zhoubný nádor často vypadá nenápadně, nebo si ho vů­bec nevšimneme, protože je třeba na hlavě či vzadu na krku. Ve chvíli, kdy se pak potvrdí diagnóza, může už být na úplné vyléčení pozdě. Pro­to je tak moc důležitá prevence, i když ji spousta z nás stále podceňuje.

ČTĚTE TAKÉ: Krásné opálení? Jedině bezpečně!

Abychom své tělo ochránili před slunečním zářením, je nutné na sobě vytvořit „ochrannou slupku“. Nejlépe chrání samozřejmě oděv, černé a mírně seprané tkaniny chrání lépe než bílé a nové. K létu ale slunce, voda a koupání patří. Když tedy odložíme oblečení, musíme kůži chránit jinak – opalovacími přípravky, tzv. sunscreeny.

Budete mít zájem:  Medovina se pije ledová, ohřátá i v mojitu

Není ale opalovací přípravek jako opalovací přípravek. Před škod­livými účinky slunečního záření nás ochrání jen ty skutečně kva­litní. Kvalitu přípravku nehodnotíme na základě jeho formy (zda se jedná o mléko, olej, pěnu, krém apod.), ale důležitá pro nás je technologie výroby a použitý filtr.

Filtr blokuje dopad nebezpečného slunečního záření na naši pokožku. Může být buď chemický, nebo mi­nerální. Častěji se můžeme setkat s výrobky obsahujícími filtr chemic­ký – lépe se rozmazávají a vyrábí se jich nepřeberné množství.

Těch s minerálním filtrem není na trhu zdaleka tolik. Hůře se rozmazávají a někdy zanechávají na pokožce lehkou bělavou vrstvičku.

Jejich vel­kou výhodou je, že se jedná téměř výlučně o hypoalergenní přípravky a jsou často určeny i těm nejmenším dětem.

Co přesně nám tedy škodí?

Ultrafialové záření proniká na zemský povrch stále, bez ohledu na počasí. Skládá se z několika „typů“ záření. Pro naše účely postačí zmínit UVA a UVB záření.

Zatímco záření UVA dopadne až na zemi z 99 %, UVB by mělo být z velké části „pohlceno“ ozónovou vrstvou.

Záření UVA proniká do hlubších vrstev kůže, způsobuje okamžité zhnědnutí a je příčinou vzniku pigmentových skvrn, slunečních alergií a stárnutí pokožky.

Intenzita záření se zvyšuje s rostoucí nadmořskou výškou (hory), snižující se vzdáleností od rovníku (tropické a subtropické pásmo) a snižující se vzdáleností země od slunce (léto).

Čím slabší ozónová vrstva je, tím více se pro život nebezpečného UVB záření dostane až k nám.

UVB záření má neblahý vliv nejen na kůži, ale též na zrak (dokáže spálit tyčinky, čípky a nervová zakončení v rohovce). Na kůži způsobuje zčervenání a následně pozdní, trvalé zhnědnutí. Může způsobit vznik nádorů na kůži. Abychom byli spravedliví, je třeba poznamenat, že je nezbytné pro tvorbu vitaminu D v našem organismu.

Čím lepší a kvalitnější přípravek je, tím má vyšší stabilitu ve vodě i na slunci. Zpravidla ale bývá také dražší. Při výběru musíme zohlednit několik základních faktorů:

  • – pro koho je (dítě nebo dospělý, člověk s alergií na slunce, nebo užívající některé specific­ké léky, fototyp – světlý, tmavý apod., velikost osoby – množ­ství krému potřebného na stodvacetikilového muže bude jiné než na padesátikilo­vou slečnu)
  • – kde se budeme slunit (čím výše do hor a čím blíže k rovníku, tím vyšší ochranný faktor potřebu­jeme)
  • – jak dlouho budeme nadměrné­mu slunečnímu záření vysta­veni (musíme spočítat, kolik krému konkrétně vymažeme a kolik balení spotřebujeme)
  • – zda jsme slunci již vystaveni byli, nebo zda se jedná o první slunění v roce

Výběrem vhodného sunscreenu ale nic nekončí. Chceme-li si zachovat kůži krásnou a zdravou, nesmí­me zapomínat na určitá pravidla. To, na co bychom si měli dávat po­zor, je shodné s tím, jaké nejčastější chyby při opalování děláme… Na co si tedy musíme dát při pobytu na slunci pozor?

1) Namažme se alespoň 20 minut před začátkem slunění. 

2) Používejme dostatečné množství přípravku. Uvádí se přibližně jedna kávová lžička na obličej a dvě až čtyři polévkové lžíce na tělo. V tomto případě se rozhodně nevyplatí šetřit!

3) Při mazání nezapomeňme na kožní záhyby a různé nerovnosti na těle.

4) Zvýšenou pozornost věnujme ošetření nejexponovanějších míst, jako jsou nárty, nos, uši, prsty na nohou, dekolt, ale třeba i pěšinka ve vla­sech. Stejně tak je důležité pečlivě namazat místa, která nebyla slunci předtím vystavena (např. po změně střihu plavek).

5) Upřednostněme přípravky odolné proti vodě, hypoalergenní a fotostabil­ní (jejich kvalita se nemění ani na slunci).

6) Na jizvy, mateřská znaménka, pihy, rty a okolí očí doporučuji použít výrobek s co nejvyšším ochranným faktorem.

7) Děti chraňme před sluncem obzvlášť důsledně. Kojenci do půl roku věku by neměli být slunci vystaveni vůbec, batolata do tří let jen s nejvyšší opatrností, na krátkou dobu a chráněná přípravky s vysokou účinností.

8) Ochranu před sluncem je důležité ještě zintenzivnit při užívání některých léků, zvyšujících riziko fotosenzitivity nebo vzniku kožního nádoru.

Berete léky? Zpozorněte

Zvýšené riziko vzniku kožních nádorů mají lidé, kteří užívají léky potlačující obranyschopnost jejich organismu, tzv. imunosupresiva. Nejčastěji to jsou pacienti po transplantacích, ale také ti s některými autoimunitními chorobami. Ti všichni by měli být bez výjimky o této hrozbě informováni jak ošetřujícím lékařem, tak lékární­kem při výdeji těchto léků.

Léků, které zvyšují riziko foto­senzitivity (zvýšená citlivost kůže na sluneční záření), je mnohem víc. Nebezpečí sice není tak vel­ké jako u imunosuprimovaných pacientů, ale zato velmi časté.

Mohou to být některá antibiotika, léky na srdeční arytmie, léky na léčbu akné, léčiva s protizánětli­vým a analgetickým účinkem (třeba i s obsahem ibuprofenu), ale také tře­ba antikoncepční tablety. V lékárně by na toto riziko měl být upozorněn každý pacient, kterého se to týká.

Víte, co se děje s kůži při spálení?

Všichni, kdo jsou vystaveni slu­nečnímu záření často, nebo mají z nějakého důvodu vyšší riziko, by se měli chránit stále. Tedy nejen v létě, když se svlékneme do plavek.

Musíme si uvědomit, že slunci nejví­ce vystavujeme hlavu a ruce. To jsou také místa, kde nejčastěji vidíme pigmentové skvrny – hřbety rukou, obličej a pleš. Nejedná se o „sta­řecké“ nebo „jaterní“ skvrny, jak je běžně nazýváme, ale o pigmentace na místech, která jsou dlouhodobě vystavovaná slunci bez ochrany.

Budete mít zájem:  Farmářské trhy míří přes hranice

Pigmentové skvrny nejsou sice ne­bezpečné, ale zato jsou nehezké. Pokud chceme mít zdravou, krásnou a zářivou pleť i po čtyřicítce, měla by být denní ochrana obličeje krémem s UV filtrem samozřejmostí, stejně jako čištění zubů po snídani a po ve­čeři.

Mgr. Leona Štěpková,

Alphega lékárnice, Hostomice nad Bílinou

Sluneční světlo – V čem je prospěšné a kdy nám škodí? – Zdraví.Euro.cz

Kromě toho, že je slunce největším zdrojem energie všech živých organismů na této planetě, má také pozitivní vliv na lidské zdraví. Potlačuje negativní myšlenky, zlepšuje spánek a je prevencí některých chorob. Co ale v malém množství prospívá, může ve velkých dávkách škodit. Dlouhý a nechráněný pobyt na slunci vede až ke vzniku rakoviny kůže.

Určitě to dobře znáte. Po dlouhé zimě jste bez nálady a postrádáte potřebnou energii. To se ale mění s jarem a prvními slunečními paprsky. Není to náhoda. Podle mnohých studií, sluneční svit přímo ovlivňuje nejen naši náladu, ale také celkovou kondici a zdraví. Zřejmě největším přínosem je vitamín D, který tělo získává právě díky slunečnímu záření.

Proč je vitamín D důležitý?

Jak už bylo zmíněno, vitamín D nejúčinněji získáváme ze slunečních paprsků, v určitém množství je však obsažen i ve stravě.

Jeho významným zdrojem jsou například houby, některé bílé (neslazené) jogurty, ryby či vaječné žloutky. Podíl získaný ze slunce je však několikanásobně vyšší. Hovoří se asi o 80 procentech.

Abychom načerpali dostatek vitamínu, rozhodně na slunci nemusíme trávit celý den. Stačí jen několik minut.

A proč je vitamín D tolik důležitý? Poté, co se dostane do našeho těla, se přeměňuje na hormon kalcitriol, který ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Blahodárně působí třeba v játrech, ledvinách nebo mozku.

Má navíc pozitivní účinky na imunitní systém, zažívání i psychiku. A zatímco u žen prospívá placentě, u mužů pomáhá předcházet nemocem prostaty.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správnou funkci kostí a jejich hojení po zlomeninách.

A právě na pohybovém aparátu se nejčastěji promítne i nedostatek vitamínu. Tím trpí především obyvatelé severských zemí. Nízká hladina „déčka“ má vliv i na vznik bolestí hlavy či rakoviny močového měchýře. Nedostatek může dále způsobit:

  • Deformaci páteře
  • Křivici – nedostatečný vývoj chrupavek a kostí
  • Lámavost kostí
  • Oslabení svalového aparátu a nervového systému
  • Zpomalený růst dětí
  • Narušení metabolismu

Slunce a jeho vliv na psychiku člověka

Slunce je nenahraditelné, i co se týče duševní výkonnosti, pro kterou je důležitá tvorba serotoninu a melatoninu, jejichž produkce je rovněž ovlivněna slunečním světlem.

Kromě toho, že dokáže zlepšit náladu, což se neurologicky projevuje v předním mozkovém laloku, pomáhá sluneční svit také proti depresím a únavě.

Pokud musíte celé dny trávit zavření v kanceláři, nezoufejte, lepšímu fungování mozku pomáhá i filtrované světlo, tedy to, které prochází přes okna.

Že je slunce pro lidskou psychiku opravdu důležité, dokazuje i fakt, že zejména v severských zemích, kde je slunečního svitu o poznání méně než u nás, trpí velká část populace sezónní afektivní poruchou.

Ta je mezi lidmi známá také jako zimní deprese. Takto postižení lidé se cítí depresivně, jsou plni negativních myšlenek a beznaděje. Nepříjemné pocity se jich obvykle drží od října do března. Při prvních náznacích jara je vždy opouští.

U nás se sezónní deprese týká zhruba dvou procent lidí.

Sluneční svit jako prevence nemocí

O slunci se často mluví v souvislosti s jeho blahodárnými vlivy na lupénku či ekzém, víte ale, že je současně i ničitelem bakterií? Přišli na to vědci v druhé polovině devatenáctého století, kdy do zkumavek s živým roztokem nasadili bakterie a pozorovali je. A zatímco ve zkumavce, která se nacházela ve stínu, se organismy úspěšně množily, v té, která byla umístěna na slunci jejich počet nerostl.

Světlo je dobrým pomocníkem i v době, kdy v domácnosti někdo onemocní.

V takovém případě se doporučuje otevřít okno a nechat dovnitř proudit čerstvý vzduch a světlo, které lidskému tělu boj s patogenními organismy usnadní.

Kromě toho má sluneční světlo také protizánětlivé účinky. Je tedy prevencí revmatoidní artritidy, angíny i zánětu močových cest. Snižuje navíc tlak, posiluje imunitu a napomáhá detoxikaci jater.

Slunce a rakovina

Zatímco nadbytečné množství slunečního záření může ke vzniku rakoviny přispět, jeho omezené množství působí proti nádorovým onemocněním jako prevence. Vědci z univerzity ve Washingtonu zjistili, že u mužů žijících v severních státech USA se rakovina tlustého střeva vyskytuje zhruba o 50 až 80 % častěji než u mužů na jihu.

Vědci z univerzity v Torontu zase přišli na to, že ženy, které tráví více času na sluníčku mají menší riziko vzniku některých druhů rakoviny, a to včetně velmi rozvinuté rakoviny prsu. Podobně slunce působí i v případě rakoviny ledvin.

Slunce a sex

Věděli jste, že sluneční svit ovlivňuje i sexuální život? Ve skutečnosti má velmi podobné účinky jako Viagra.

Je vědecky dokázáno, že pokud muži hned po probuzení vystaví své tělo slunci, spustí se u nich produkce hormonu lutropinu, jehož úkolem je ovlivňovat reprodukční činnosti mužů a žen.

U mužů stimuluje hormon také produkci testosteronu ve varlatech. Síla libida je navíc silně ovlivněna tím, kolik je v těle přítomno vitamínu D, k jehož produkci je rovněž zapotřebí slunce.

Bezpečný pobyt na slunci

Ačkoli je slunce bezesporu zdraví prospěšné, při pobytu na něm je nutné myslet na to, že všeho moc škodí. Pokud se mu totiž opakovaně vystavujeme bez dostatečné ochrany, riskujeme vznik rakoviny kůže.

A jak optimální ochranu zajistíme? Ideálně opalovacím krémem s UV filtrem a ochranným faktorem, vyšším než 15 (u moře ideálně 30 nebo 50).

Budete mít zájem:  Patizon je druhem dýně, má ale příjemnější chuť

Jeho aplikace se doporučuje 15 až 30 minut před plánovaným pobytem na slunci. Vrstvu krému bychom navíc měli obnovovat každé dvě hodiny, které na slunci strávíme.

Myslet bychom měli také na sluneční brýle, které chrání oči proti UV záření.

Přímému slunečnímu záření bychom se měli vyhnout mezi 11 a 15 hodinou, kdy je zdaleka nejagresivnější. Opalovat bychom se navíc neměli déle než 2 hodiny denně. Myslete také na to, že se před sluncem neschováte ani ve stínu. Spálit si kůži můžete i přes zatažené mraky.

Nebezpečné slunce: Nejen spáleniny! Čím může ještě uškodit vašemu zdraví?

Foto: Olesya Kuprina, Shutterstock.com

Celou zimu se na slunné dny těšíte a nyní si zaslouženě užíváte hřejivých dnů? Jen pozor, ať to se sluníčkem nepřeženete. V tomhle vám může uškodit, a zdaleka nemyslíme jen přemíru opalování.

Pobytu na slunci se rozhodně nevyhýbejte, přiměřené slunění tělu z mnoha důvodů prospívá. Především v těle pomáhá produkovat vitamin D, ale také posiluje imunitu, snižuje krevní tlak, zvyšuje sexuální libido, údajně má snižovat riziko vzniku rakoviny ledvin nebo prsu. Připomeňme si ale i stejně důležitá nebezpečí.

Varování před spáleninami je třeba znovu zmínit hned na úvod. Při pobytu na sluníčku nikdy nezapomínejte užívat krém s ochranným faktorem.

Číslo ochranného faktoru značí, kolikrát déle můžete být na slunci podle svého fototypu. „Například s SPF 15 můžete na slunci strávit 15x delší dobu. Hodnota určuje také to, jakou část záření produkt propustí do kůže,“ vysvětluje dermatolog MUDr. Miloš Kravciv z Lékařského domu Praha 7. SPF 50 tak propustí do kůže 1/50 UVB záření.

„V našich podmínkách je ideální SPF 20–25, faktor by nikdy neměl být nižší než 15. Krém si nanášejte minimálně 20 minut před sluněním, aby měl čas se vstřebat. Při opalování na přímém sluníčku používejte faktor minimálně 50,“ radí dermatoložka MUDr. Lucia Mansfeldová z Perfect Clinic.

Foto: FotoDuets, Shutterstock.com

Stačí se projít po městě v tílku s tenkými ramínky, a spálenina na sebe nenechá dlouho čekat

Opálení, ale i spálení kůže způsobuje zejména tzv. UVB záření. „Je také původcem alergií a rakoviny kůže. Pro živé organismy je škodlivé a způsobuje chronické i akutní poškození kůže,“ vysvětluje Miloš Kravciv. Čím častěji se slunci bez dostatečné ochranné vrstvy (krém s UVB filtrem a dostatečně vysokým SPF, oblečení, pokrývka hlavy) vystavujete, tím více riskujete.

V případě akné je účinek slunečních paprsků dvousečný. Na jednu stranu na opálené pleti není tolik viditelné, pokožka se také více olupuje a rychleji hojí. Jenže intenzivnější pocení, ale i hutné opalovací krémy zas kožní onemocnění zhoršují.

V létě používejte lehčí krémy na bázi fluidu a i mezi opalovací kosmetikou vybírejte vhodnou přímo na obličej, ideálně nekomedogenní.

Nepodlehněte rovněž mylnému dojmu, když vám slunce zanícené vřídky a mastná ložiska vysuší a krátkodobě vypadá pleť čistěji.

Zároveň může volat po hydrataci a v dlouhodobém horizontu by se kožní potíže spíše zintenzivnily. V parnu zkuste termální mlhu ve spreji.

Foto: goodluz, Shutterstock.com

Na obličej používejte speciální krémy

Na slunce se v žádném případě nesmí po laserové operaci, chemickém peelingu, ale ani s čerstvým tetováním. Hrozí nejen bolestivé spálení, ale i trvalá pigmentace či zrohovatění kůže. Opatrní buďte i na čerstvé jizvy.

„Jizvy a operované partie není vhodné vystavovat slunci i několik týdnů po operaci, a to z důvodů vzniků pigmentací a zčervenání jizev,“ uvádí MUDr. Dušan Záruba z Ústavu estetické medicíny.

Chraňte je nejen opalovacím krémem a oděvem, ale klidně i překrytím náplastí.

Nejen ženy by mělo zajímat, že slunění slunce se významně podílí na předčasném stárnutí pokožky, podle dermatologů až z 80 procent. Chránit citlivou pokožku obličeje se doporučuje nejen během dovolené u moře, ale každý den.

„Důležité je nanášet krémy, i když jedete během slunečního dne v autě nebo sedíte v práci u okna. Sklo sice blokuje UVB záření, ale okolo 50 procent UVA paprsků, které mohou způsobit právě stárnutí pokožky, se dostane i přes sklo,“ říká dermatoložka MUDr. Věra Terzijská z Perfect Clinic.

Sledujte rovněž etikety přípravků. Mnoho krémů má i dnes ochranu pouze před UVB zářením, pokud chcete zabránit i předčasnému fotostárnutí pleti, hledejte ty označené jako širokospektrální, které chrání i proti UVA.

Pleť ošetřete, i když je pod mrakem. Důležité je nosit také kvalitní sluneční brýle, které pomáhají proti mžourání z přílišného sluníčka, ze kterého vznikají mimické vrásky kolem očí.

Oči chraňte ale nejen kvůli vráskám. „Dlouhodobé vystavení slunečnímu záření může způsobit šedý zákal, rakovinu kůže očních víček či spojivek.

Ve vyšším věku pak vzniká makulární degenerace, poškození sítnice, které může vést až ke slepotě,“ vyjmenovává Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Nevratné poškození zraku může nastat i při upřeném pohledu do slunce, které dokáže poškodit oblast nejostřejšího vidění či zjizvit sítnici.

Trpíte-li například na migrény, rovněž se mějte na pozoru. Je to jeden ze spouštěčů, který umí migrénu vyvolat, ale i její průběh zhoršit. Delší pobyt na slunci, zejména v kombinaci s nedostatečným pitným režimem a dehydratací, ale umí přivodit bolení hlavy nejen migrenikům.

Pozor také na lékové intolerance. Lékárníci na riziko slunění upozorňují, zejména když vám vydávají antibiotika, rizikové jsou ale i další medikamenty.

Jejich seznamu vévodí léky na cukrovku, vysoký cholesterol, antidepresiva nebo antihistaminika (léky na alergii), ale i běžné léky na bolest a záněty (zejména na bázi ibuprofenu).

Sledujte vždy pozorně příbalové letáky, důsledněji se před sluncem chraňte a konzultujte rizika s lékařem, který vám léky předepisuje, či s lékárníkem.

Jak si vy užíváte slunce?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector