Skutečně se snižuje spotřeba pesticidů? Jak kdy a jak kterých

O zdraví 14. 9. 2020 | Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Pesticidy se široce používají k ochraně plodin před napadením škůdci. Jsou toxické, proto mohou mít negativní dopad na životní prostředí a zdraví spotřebitelů. V rámci EU je jejich použití striktně regulováno, ale produkce z třetích zemí může být riziková.

Stock Photos: encierro /Shutterstock.com

• Pesticidy zahrnují velmi širokou škálu látek s různými toxikologickými vlastnostmi.

Proto je jejich používání striktně regulováno a maximální limitní hodnoty jejich reziduí v potravinách jsou stanovovány a kontrolovány s prioritou ochrany zdraví konzumentů a prostředí. Mimoto jsou pravidla nastavena tak, aby nedocházelo k nadužívání těchto látek a jejich aplikace byla účelná.

• I zde platí, že někteří pravidla dodržují bezezbytku a jiní se snaží jít na hranu. Za rizikovou lze považovat zejména produkci z některých třetích zemí, kde je úroveň kontroly slabší ve srovnání se systémem v EU.

Toxikologické studie stanoví limity

Použití pesticidních látek nabízí jednoduchá řešení v situacích, které by bylo možné řešit i jinými nástroji, avšak s menší produktivitou, anebo vyžadují systematický dlouhodobý přístup.

Je však třeba zmínit, že současná pravidla, proces analýzy rizika, který uvedení každé nové látky předchází a důkladné toxikologické studie, které jsou nedílnou součástí stanovení limitních hodnot reziduí pesticidů v produkci, zajišťují dostatečnou ochranu spotřebitelů.

• Produkce dostupná na trhu v ČR a celé EU nepředstavuje pro spotřebitele nebezpečí ani při dlouhodobé expozici reziduím pesticidů.
• Spotřebitelé však čím dál častěji vyhledávají produkci, která je zcela bez obsahu reziduálních agrochemikálií nebo produkci, kdy tyto látky ani nebyly použité při pěstování.

Agrochemikálie nelze vyloučit ani omezit

Navzdory tlaku veřejnosti však není možné ze dne na den vyloučit nebo významně omezit používání agrochemikálií. Důsledkem by byl s velkou pravděpodobností nedostatek a zvyšování ceny dnes již relativně drahého ovoce a zeleniny. Postupné kroky ke snížení spotřeby agrochemikálií však již nyní konají jak obchodníci, tak EU.

• Obchodníci postupně nastavují nad rámec legislativy přísnější limitní hodnoty, snižují počty pesticidů, které je možné při produkci využívat, rozšiřují seznamy zakázaných látek a směřují tak k nízko reziduálním nebo bez reziduální produkci, která je dobrým předpokladem pro přechod do režimu ekologického zemědělství.

Omytí ovoce a zeleniny někdy stačí, jindy ne

Obecně platí, že omytí zeleniny i ovoce pitnou vodou před jejich konzumací je součástí správných hygienických návyků, které napomáhají snížení povrchové kontaminace mikroorganismy a některými agrochemikáliemi použitými při pěstování nebo dalším zpracování.

Tento krok však samozřejmě není absolutní a záleží na jednotlivých konkrétních pesticidech, které byly pro ošetření použity.

• Některé pesticidy se totiž používají pouze povrchově přímo na ovoce nebo zeleninu, jiné pronikají hlouběji a jejich rezidua proto můžeme najít i uvnitř rostlinného pletiva, nikoliv jen na povrchu. V těchto případech je samozřejmě omytí s ohledem na snížení jejich koncentrace málo účinné.

Produkce z EU není nebezpečná

Je však třeba si uvědomit, že na trhu v EU se vyskytuje pouze ovoce a zelenina s množstvím reziduí pesticidů, které nepředstavují pro konzumenta nebezpečí, ani při konzumaci většího množství takto ošetřených potravin.

• Některé látky používané k povrchovému ošetření mají lipofilní charakter a tudíž je při omývání účinnější používat horkou vodu. Samozřejmě s rozumem tak aby nedošlo k poškození senzorických vlastností, přičemž ovoce a zeleninu je následně nutné opláchnout studenou pitnou vodou.

Použití saponátu je horší než pesticid

Vzhledem ke skutečnosti, že slupky konvenční produkce bývají často povrchově ošetřeny pesticidy, je koncentrace těchto látek největší právě na povrchu citrusů.

• Obvykle je na povrchu okolo 90 % celkové dávky pesticidů v citrusovém plodu. Omytí horkou vodou v těchto případech je tedy více než doporučené.
• Rozhodně však již nelze doporučit například používání čisticích prostředků k očištění povrchu. Rezidua těchto látek mohou znamenat pro Vaše zdraví větší riziko než rizika spojená s přítomností reziduí pesticidů.
• Pokud se zcela chcete vyhnout konzumaci pesticidů z povrchu citrusů, je možné pro tyto účely zvolit potraviny z certifikované bioprodukce, kde je povrchové ošetření pesticidy až na drobné výjimky zakázáno.
• Je však třeba počítat se skutečností, že neošetřené plody mohou být náchylnější například k napadení plísní.

Loupáním a vařením ochudíte jídelníček 

Mimo omytí přicházejí do úvahy i další operace, které mohou snížit obsah některých pesticidů. Mezi ně patří například loupání nebo vaření ve vodě.

• Je však třeba si uvědomit, že tyto úkony rovněž ovlivňují výživovou hodnotu a například odstraněním jedlé slupky z některých plodů ochudíte váš jídelníček o bohatý zdroj vlákniny a řadu vitamínů a minerálních látek.
• Při vaření může část reziduí přejít do vývaru, část je teplem degradována.
• Za zmínku však stojí skutečnost, že existují i chemické látky, jejichž biologická účinnost se tepelným zpracováním potencuje. Tyto skutečnosti jsou však při schvalování účinných látek a nastavování limitních hodnot zohledňovány.

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Kolik POR spolykají naše pole?

Photo: Myrabella / Wikimedia Commons

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké množství přípravků na ochranu rostlin (POR) ročně spotřebují čeští zemědělci? Portál eAGRI Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nabízí podrobné přehledy od roku 1997 do současnosti. Tyto výstupy sice obsahují drobné nekonzistentnosti, nicméně slouží jako velmi dobrý indikátor celkových trendů.

Data jsou ke stažení zde.

Jak se vyvíjela spotřeba pesticidů v čase?

Tak například v loňském roce bylo v českém zemědělství spotřebováno celkem 12.8 milionů kg, l (pozn. redakce: jednotku si musíte vybrat sami) POR  a dalších přípravků (DP).

Z tohoto množství činily více jak třetinu sledované účinné látky, celkem 4.7 milionů kg, l. Zdaleka nejpoužívanějším pesticidem byl pak glyfosát (celková spotřeba 750 531 l).

Vývoj spotřeby POR dobře ilustruje následující graf.

Trend celkového vývoje sleduje i spotřeba glyfosátu.

Právě na glyfosát se v poslední době soustředila pozornost odborníků i laické veřejnosti v souvislosti s jeho zbytečným nadužíváním. MZe na tuto skutečnost zareagovalo zákazem jeho plošné aplikace platným od 1. ledna 2019. V tiskové zprávě ze 17.

 září tohoto roku MZe uvádí, že „nová pravidla použití zakážou aplikaci přípravků s účinnou látkou glyfosát za účelem desikace (urychlení dozrávání některých plodin, zvýšení podílu sušiny) porostu před sklizní nebo usnadnění mechanizované sklizně.

“ Glyfosát tak bude možné používat pouze omezeně při cíleném zásahu.

Nahlédneme-li na trendy spotřeby všech kategorií POR, vidíme, že roste spotřeba regulátorů růstu. Ty jsou zhusta používány jako ochrana proti poléhání rostlin, např. obilí. Obvykle využívají látky, které brání prodlužování stonkových internódií a de-facto tak brzdí rostlinný růst. Vzrůstá také spotřeba fungicidů a mořidel.

Opravdu se snižuje spotřeba POR?

Výše zmíněná tisková zpráva uvádí ještě další skutečnosti, týkající se spotřeby POR v Česku, konkrétně že „Za posledních šest let se podařilo snížit používání pesticidů v ČR celkově o 7,1 %.“ Toto sdělení je však zavádějící. Ve srovnání s rokem 2012, kdy bylo spotřebováno nejvíce POR ve sledované historii, spotřeba opravdu klesla o zmíněných cca 7 %.

V porovnání s dobou před dvaceti lety je však stále o nějakých 30 % vyšší (viz graf vývoje spotřeby POR). Toto nepěkné číslo vyniká při přepočtu spotřeby na hektar, kterým se odfiltruje vliv změny celkové velikosti ošetřovaných ploch (polí, sadů) v průběhu let.

Data spotřeby POR na plochu jsou bohužel publikována jen do roku 2008, proto jsme museli data pro období 2009-2017 vypočíst z kombinace statistických údajů eAGRI a ČSÚ:

Pouhé srovnání spotřeby POR mezi jednotlivými lety nemusí ještě nic vypovídat o reálné spotřebě pesticidů. Podíl v POR totiž tvoří přídavné látky a plnidla. Přípravky se rovněž liší svou koncentrací. K získání objektivnějších hodnot je proto potřeba porovnat spotřebu účinných látek.

Ta je k dispozici pro celé sledované období od roku 1997 do současnosti. Největší spotřeba účinných látek byla v Česku zaznamenána v roce 2008 (cca 6,4 miliónů kg, l) s druhým vrcholem v již zmíněném roce 2012 (5,7 miliónů kg, l). Od té doby došlo k poklesu o slušných 27 %.

Na stav před rokem 2008 se nám však zatím nepodařilo dostat.

Jak jsou tím ovlivněny včely?

Ani jeden z námi připravených grafů bohužel neodpovídá na otázky, které asi zajímají každého včelaře: Do jaké míry používání pesticidů v tomto množství škodí včelám a zda zmenšení spotřeby POR povede ke snížení zátěže včelstev. Dopátrat se odpovědi je obtížné především z těchto důvodů:

1. Různé látky se liší svou toxicitou. K získání objektivních hodnot by bylo třeba přepočíst spotřebu jednotlivých účinných látek jejich relativní toxicitou.
2. Pesticidy se akumulují ve vodě a v půdě, takže jsou přítomny řadu let po poslední aplikaci.
3. Účinky na včelách se mohou projevit až v delším časovém horizontu. Z krátkodobého hlediska mohou být bezpečné, v delším časovém horizontu mohou působit chronické otravy.
4. Některé látky mají synergické účinky, tzn. jedna zvyšuje toxicitu té druhé.

Nejjednodušším řešením, jak eliminovat riziko otrav, je paradoxně chov včel mimo zemědělskou krajinu. Nezapomínejme však ani na vlastní práh. Pořád totiž platí, že největší množství jedů do úlů vpravují sami včelaři.

O tom snad brzy v samostatném článku…

Graf spotřeby POR s počátkem v bodě 0, nárůst o 1 000 t = nárůst grafu o 1 cm.

Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny?

Probiotika…jsou opravdu tak důležitá a prospěšná? Kdo by je měl užívat? A nestačil by obyčejný jogurt?

Ačkoliv je pojem PROBIOTIKA stále omílaný v reklamách či v různých doporučeních, na různých letáčcích či webech o zdraví se dočtete, že jsou pro lidský organismus a jeho správnou funkci důležitá, ale přesto mnoho lidí nemá zcela jasno, o co přesně jde a jestli je opravdu tak důležité, probiotika užívat. Proto jsem si pro vás připravila souhrn informací o probioticích a stručný přehled nejčastějších probiotických kmenů a rodů.

V našem střevě žijí milióny bakterií – tzv. střevní mikrobiom, který získáváme postupně ještě v mateřském lůně a ihned po narození, a který se dále mění a vyvíjí během našeho dalšího života. Tomuto procesu se říká kolonizace.

Složení střevního mikrobiomu je dáno stylem stravování, životním stylem, ale i tím, zda konzumujeme léky, jakou vodu pijeme, či jaké kosmetické a hygienické prostředky používáme.

Zejména antibiotika likvidují esenciální střevní bakterie a jejich nadužívání je spojeno se zvýšením množství patogenních baktérií.

PROBIOTIKA nejsou PREBIOTIKA. Prebiotika jsou v podstatě potravou pro zdravý střevní mikrobiom, tedy bakterie. Jedná se o nestrávenou vlákninu, zdrojem může být například česnek, cibule, chřest, oves, ječmen, pórek či další potraviny, které obsahují rezistentní škroby.

PROBIOTIKA:

• Jedná se o nepatogenní mikroorganismy, které jsou podávány s cílem zlepšit mikrobiální rovnováhu střev.

PROČ JSOU PROBIOTIKA PROSPĚŠNÁ?

• Pokud žijí ve střevech silné probiotické kultury mikroorganismů, brzdí růst nežádoucích patogenních mikroorganismů. POZOR! Platí to i naopak.
• Zlepšují funkci střev.
• Udržují správné pH ve střevě.
• Optimální střevní mikroflóra usnadňuje trávení. Naopak přemnožené patogenní mikroorganismy mohou inhibovat vstřebávání důležitých živin do organismu.
• Regulují ukládání tuků v těle. Nerovnovážný střevní mikrobiom mimo jiné přispívá k nadváze a obezitě.
• Mají antikarcinogenní a imunostimulační vlastnosti.
• Syntetizují některé bioaktivní mastné kyseliny.
• Syntetizují některé vitamíny a enzymy.
• Mohou mít pozitivní vliv na některé alergie a nemoci.
• Zlepšují stav chronických metabolických onemocnění, jako jsou cukrovka, nealkoholické ztučnění jater či obezita.

KDO BY JE MĚL UŽÍVAT?

• Jsou bezpečná pro kojence, děti, dospělé a starší pacienty. V tomto článku se rozepisuji na téma probiotika u novorozenců a dětí a jejich možné účinky.
• Snižují rizika průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
• Snižují četnost výskytu průjmu způsobeného některými bakteriemi. Včetně tzv. cestovatelských průjmů.
• Užívání probiotik snižuje míru remise ulcerózní kolitidy u dospělých osob.
• Zlepšuje stavy bolestí břicha a syndromu dráždivého tračníku u dětí i dospělých.
• U předčasně narozených dětí snižuje užívání probiotik výskyt nekrotizující enterokolitidy a úmrtnosti u předčasně narozených dětí. Opět viz můj článek zde
• Mírní problémy spojené s intolerancí laktózy (pozor, zde se však musíte zaměřit na probiotika, která nejsou pěstěna na mléčném médiu!, takováto hypoalergenní probiotika najdete na eshopu puravia.cz a konkrétně zde)

KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍ PROBIOTIK?

• Těhotné a kojící ženy – užívání probiotik je vhodné, ale je třeba vybrat takové, které jsou prospěšné pro vás a vaše dítě a nezpůsobí vám případné komplikace. Vždy se poraďte se zkušeným terapeutem, například v naší poradně, kterou vedu pro vás zdarma poradna@cz
• Novorozenci a děti – probiotika jsou vhodné, ale opět je zapotřebí zvolit takové, které budou dítěti vyhovovat a přinesou mu užitek. Velmi bezpečná a účinná i pro alergické děti s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) či s HIT (histaminová intolerance) jsou Gutpro infant (od narození do cca 2-3 let) a od 2-3 let pak Gutpro powder .
• Starší pacienti a osoby se sníženou funkcí imunity – probiotika mohou zlepšit zdravotní stav, ale je nutné vybrat taková, která budou takovou funkci plnit a nezpůsobí uživateli potíže.
• Pacienti s výrazně sníženou imunitou (například při onkologické léčbě, HIV/AIDS, po transplantaci orgánů) – zde je nutné být velmi obezřetný a konzultovat případné užívání probiotik s lékařem, protože se může stát, že probiotické kultury mohou napadnout organismus a způsobit zánět.

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PROBIOTICKÝMI PŘÍPRAVKY A POTRAVINAMI, KTERÉ PROBIOTIKA PŘIROZENĚ OBSAHUJÍ?

Probiotické přípravky	Fermentované potraviny a nápoje (například kefíry, jogurty, sýry, kimchi, kysané zelí, a další)
Známe přesné složení rodů a kmenů bakterií a jejich dávku.	Neznáme přesné složení probiotických mikroorganismů. Zvláště pokud se jedná o „homemade“ výrobky, tak mohou být přítomny i divoké druhy bakterií. Také ve většině případů nemáme představu o dávce bakterií.
Přípravky jsou uzpůsobeny tak, aby probiotické mikroorganismy přežily co v nejhojnějším počtu působení žaludečních kyselin a byly schopny kolonizovat střeva.	V potravině či nápoji musí být velmi mnoho probiotických bakterií, aby byla šance, že alespoň nějaké přežijí nepříznivé působení prostředí žaludku. Jedná se především o laktobacily a bifidobakterie, které netvoří spóry.
Pozor na konzervanty u některých typů potravin (zejména u kvašené zeleniny). Konzervační látky mohou aktivitu probiotických mikroorganismů úplně utlumit a potravina tak ztratí svůj probiotický význam. Je nutné se zajímat o složení potraviny.

• (1,2,3,4,5,6,7,8)
• Nejběžnější kmeny probiotických bakterií
• Laktobacily

Lactobacillus spp. je velmi široký rod mikroorganismů, které běžně kolonizují zažívací trakt a močové cesty člověka. Najdeme je ale i u rostlin, v půdě a byly izolovány z mnoha typů potravin. Laktobacily zahrnují přes 150 popsaných druhů (například Lactobacillus. lactis, L. paracasei, L. reuteri, L. rhamnosus, L. acidophilus, L. brevis, L.

casei, L. debrueckii, L. fermentum a další). Jedná se o bakterie, které neprodukují spóry, mají tyčinkový tvar a většina z nich produkuje kyselinu mléčnou. Ta má mimo jiné i efekt likvidovat některé jiné patogenní mikroorganismy v daném prostředí.

Toho se využívá jak v organismu člověka, kdy se laktobacily používají jako probiotika pro zlepšení funkce střev, nebo je možné je využít i při léčbě vaginálních bakteriálních zánětů či infekcí močových cest.

Bakteriocidní účinek mají laktobacily ale i díky produkci dalších sloučeni, jako jsou například další organické kyseliny, peroxid vodíku nebo bakteriociny. Svůj velký význam mají i v potravinářských technologiích, kdy se používají k výrobě fermentovaných potravin a nápojů.

Kysané neboli fermentované potraviny jsou i zdrojem probiotických laktobacilů pro lidský organismus. Velkou výhodou těchto potravin je, že jsou v podstatě přírodně konzervovány a mají delší trvanlivost, než pouze výchozí surovina. A to právě díky antimikrobiálním účinkům metabolitů laktobacilů.

 Kdy je vhodné užívat laktobacily jako probiotika?

• Syndrom dráždivého tračníku
• Dětské koliky
• Dvanácterníkové vředy způsobené Helicobater pylori
• Obezita (mimo jiné Lactobacilly pomáhají snižovat hladinu cholesterolu)
• Lymská borelióza
• Alergická drematitida, kopřivky, akné
• Nesnášenlivost laktózy – zmírňují projevy nesnášenlivost laktózy
• Vaginální záněty
• Infekce močových cest
• Respirační infekce u dětí
• Jako prevenci běžných nachlazení
• Posílení imunitního systému

(5,8,9,10,11,12)

Bifidobaterie

Členové rodu Bifidobacterium patří mezi první mikroby, které kolonizují lidský gastrointestinální trakt a mají pozitivní účinky na zdraví hostitele. Jedná se o běžné mikroorganismy, se kterými se setkáme i v přírodě, v půdě či vodě. Jsou tyčinkovitého tvaru, netvoří spóry a rostou v nepřítomnosti kyslíku.

Je známo asi na 50 druhů, například Bifidobacterium breve, B. infantis, B. lactis, B. thermophilus, B. bifidum a další. Díky svému pozitivnímu účinku na zdraví člověka jsou přidávány do některých funkčních potravin, ale u většiny fermentovaných potravin se vyskytují běžně.

 U novorozenců bylo prokázáno, že podávání Bifidobacterium breve snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. Jiné výzkumy zase prokázaly, že bakterie rodu Bifidobacteria spp. působí preventivně vůči karcinomu střev a mají pozitivní vliv i při jeho léčbě.

   I přes svůj pozitivní vliv na zdraví člověka jich je běžně ve střevech jenom 10 % z celkového počtu bakterií.

Jednou z hlavních funkcí těchto bakterií je trávení vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které by jinak tělo nemohlo strávit.

Při tom bifidobakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Kromě toho se bifidobakterie podílejí i na produkci vitamínů B.

Zajímavostí například je, že produkují i látky, které brání vstřebávání toxinů enterohemoragické Escherichia coli O157 do krve.

Kdy je vhodné užívat Bifidobakterie jako probiotika?

• Průjem způsobený rotaviry
• Průjem způsobený užíváním antibiotik
• Při ulcerózní kolitidě – společně v kombinaci s laktobacily zlepšují stav pacienta a udržují remisi
• Zácpa – prevence a léčba
• Preventivně působí vůči gastrointestinálním infekcím
• Posílení imunitního systému

(4, 8, 13, 14, 15)

Bacillus

Bacillus spp. je poměrně široký rod bakterií a jako probiotika jsou považovány jen některé druhy, protože jsou i takové, co produkují enterotoxiny a způsobují onemocnění.

Atraktivita toho rodu bakterií jako probiotik spočívá například i v tom, že mají poměrně dobrou schopnost přežít prostředí žaludečních kyselin a dostat se v hojném počtu do střev.  Mezi probiotické mikroby řadíme například Bacillus coagulans, který produkuje kyselinu mléčnou.

Tento druh bakterie umí tvořit spóry, což znamená, že je schopen přežít i ve velmi nevhodných podmínkách. Je bohatě obsažen ve fermentovaných potravinách, jako jsou kyselé zelí, kimchi nebo jogurt.

Kdy je vhodné užívat Bacillus coagulans jako probiotikum?

• Syndrom dráždivého tračníku
• Revmatoidní artritida (snižuje hladinu zánětlivých markerů)
• Nadýmání
• Zácpa – prevence a léčba
• Prevence onemocnění dýchacích cest
• Posílení imunitního systému

POZOR! Bacillus coagulans může nevhodně reagovat s antibiotiky a imunosupresivy!

(16,17)

Streptococcus

Rod Streptococcus spp. je podobně jako rod Bacillus spp. široký a zahrnuje různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být původci závažných onemocnění, zánětů či zubních kazů.

Nás bude ale zajímat druh Streptococcus thermophilus, který není patogen a jeho primární využití je jako multifunkční startovací probiotická kultura při výrobě fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty. Ve formě zákysové kultury do jogurtů se používá s bakterií Lactobacillus delbrueckii sp.

Bulgaricus, a je prokázáno, že tyto dva probiotické druhy společně mírní nesnášenlivost laktózy a zlepšují její stravitelnost.

Kdy je vhodné užívat Streptococcus thermophilus jako probiotikum?

• Chronické onemocnění ledvin – pomáhá snižovat hladinu uremických toxinů v tlustém střevě
• Nesnášenlivost laktózy, problémy s jejím trávením – zlepšuje stav pacienta

(18, 19, 20)

Saccharomyces

Další velmi široký rod bakterií Saccharomyces spp., zahrnuje například kvasinky, které jsou po staletí známy jako kvásek nebo kvasnice a mají velký význam v technologii potravin, ale zajímavé jsou i  nutričně.

Co se týká probiotických druhů, tak z tohoto rodu je to druh Saccharomyces cerevisiae var.

boulardii, který je považován za bezpečnou probiotickou kulturu s velmi dobrým vlivem na střeva, na jejich mikrobiom i sliznice.

Kdy je vhodné užívat Saccharomyces cerevisiae var. boulardii jako probiotikum?

• Při cestovatelských průjmech.
• Při antibiotické léčbě (mírní průjem průjmu vyvolaného antibiotiky, pomáhá obnovovat mikrobiom střev).
• Při průjmech způsobených Clostridium difficile.
• Akné.
• Léčba bakterií Helicobater pylori (snižuje vedlejší účinky antibiotik).
• Syndrom dráždivého tračníku.
• Crohnova choroba.

(21,22,23)

Snad vám tento krátký přehled pomohl se v základních probiotických kmenech a rodech tak trochu vyznat. Příště něco sepíšu k tématu půdních probiotik.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

1. WILLIAMS, Nancy Toedter. Probiotics. American Journal of Health-System Pharmacy[online]. 2010, 67

Pesticid: nepřítel vody. Čtyři Češi ze sta pijí vodu, která nesplňuje normy

V lese mezi duby a borovicemi, na okraji vsi Dvorce u Lysé nad Labem, působí trochu nepatřičně. Červeně natřený kovový válec výšky dospělého člověka vypadá tak trochu jako rekvizita z vědecko-fantastického filmu. Skutečnost je všednější.

Patnáct metrů hluboký pozorovací vrt Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je jedním téměř ze sedmi stovek, prostřednictvím nichž experti ústavu sledují znečištění podzemních vod v zemi.

Z objektu ve Dvorcích dobré zprávy nepřicházejí. Přestože okolní krajina s poli a záhony zeleniny, sevřenými mezi Labe a Jizeru, vypadá malebně, voda ve vrtu je znečištěná koktejlem nejrůznějších pesticidů.

Tedy chemikálií používaných na ochranu plodin před nejrůznějšími živočišnými či rostlinnými škůdci a plísněmi. Látky, které vylepšují úrodu, se spolu s dešťovou vodou postupně dostávají i do podzemních vod. Přesně to se stalo i ve Dvorcích.

„Znečištění asi nepochází jen z blízkého pole s bramborami, ale z větší vzdálenosti, pohyb vody je tady velký,“ říká vedoucí odboru jakosti vody ČHMÚ Vít Kodeš.

Laboratoře ve vodě z vrtu skutečně odhalily jak pesticidy používané na brambory, tak i chemikálie, kterými zemědělci ošetřují cukrovou řepu, řepku či kukuřici. Ty se přitom nyní v blízkém okolí nepěstují.

Nalezené látky jsou většinou takzvané metabolity pesticidů, tedy produkty jejich rozpadu. „V podzemní vodě vydrží dlouho. Nejspíš se do ní dostaly před řadou let.

Deset z nich je v koncentracích, které přesahují povolené množství, a jeden, metolachlor, dokonce šedesátinásobně,“ dodává expert.

Kdyby byl vrt ve Dvorcích ojedinělý, nebo třeba i nejhorší v zemi, nebylo by tak zle. Jenže podle Kodeše je pro Česko zdejší nález typický. Zejména pro mělké podzemní zdroje v místě, kde je hodně polí.

„Odpovídá zemědělské krajině. V průběhu posledních deseti let se tady velikost znečištění nemění, rozšiřuje se jen počet pesticidů, které zjistíme.

Ale to je kvůli zdokonalování analytických metod,“ říká odborník.

Kodeš zná i horší případy.

Rekordmanem ve znečištění mezi mělkými vrty je objekt ve Skaličce severně od Hradce Králové, kde v laboratoři zjistili 29 pesticidů a jejich metabolitů. Celková koncentrace přesahovala limit skoro šedesátkrát.

Lépe jsou na tom hluboké zdroje podzemní vody. Tedy ty dosahující až do prvohorních, druhohorních a na Moravě i třetihorních vrstev hornin schopných vázat vodu. Pesticidy však už pronikly i sem. Například do vrtu v Libotově u Dvora Králové nad Labem, který dosahuje až ke dnu české křídové pánve.

„Tady bylo nalezeno osm pesticidů a jejich metabolitů, suma jejich koncentrace byla devětkrát přes normu,“ říká Kodeš.

Celková statistika expertů z ČHMÚ není pro české podzemní vody, jichž navíc kvůli několikaletému suchu ubývá, vůbec povzbudivá.

Z hodnocení všech skoro sedmi stovek objektů za rok 2019 podle Kodeše vyplývá, že pesticidy se vyskytují ve více než polovině sond do podzemních vod. A ve čtyřech z deseti vrtů jich bylo víc, než připouští norma.

Dusičnany a amonné ionty překročily limity ve více než deseti procentech objektů.

Ještě vážnější varování přichází z vrtů, odkud se pitná voda běžně odebírá. Mezi sedmi sty pozorovacími je jich padesát. Více, než připouští norma pro podzemní vody, je pesticidy znečištěna skoro polovina − 48 procent. Ústav přitom vybral jen ty nejdůležitější, tedy zdroje velkého množství vody.

„V jednom z vodárensky využívaných zdrojů jsme v roce 2019 zjistili sumu koncentrací pesticidních látek blížící se třem mikrogramům na litr, což je šestinásobné překročení normy,“ konkretizuje Kodeš.

Pesticidy se v podzemní vodě neobjevily až nyní nebo v posledních letech. Vydatně se používaly za minulého režimu, dokonce již od padesátých let.

„Před deseti lety jsme jich dokázali stanovit dvacet, dnes jich umíme v laboratořích najít tři stovky.

Spíš tedy teprve nyní zjišťujeme, co už ve vodě dávno máme,“ míní Pavel Král, specialista technolog firmy Královéhradecká provozní, která zásobuje vodou okres Hradec Králové.

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

• Mobilní aplikaci HN
• Web bez reklam
• Odemykání obsahu pro přátele
• On-line archiv od roku 1995
• a mnoho dalšího…

Pesticidy, které v EU zakazujeme, vyvážíme do Brazílie. A vrací se nám zpátky

Do budoucna lze očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají. Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda. První náznaky o nápravu stavu se zákazem domácího použití, ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Pedro Ventura/Agência Brasília / Flickr.com Evropská unie má dvojitý standard kvality: na území členských států se snaží potírat aplikaci pesticidů a snižovat jejich celkový objem, zatímco zůstává jedním z největších světových vývozců prokazatelně závadných a vysoce toxických pesticidů do světa. V případě Brazílie je stav zvláště tristní: evropské rizikové pesticidy se nám totiž obloukem vrací v podobě importovaných výpěstků.

Evropská unie patří k útvarům, které ve světě vynikají asi tou vůbec nejpřísnější legislativou ve vztahu k používání pesticidů v zemědělství. Aktuálně se například řeší tzv. Zelená dohoda pro Evropu a vize, že v roce 2030 by měla být čtvrtina zemědělských ploch v EU obdělávána organicky a i na zbytku polí by se mělo aplikovat o 20 % hnojiv a 50 % pesticidů méně. Ostatně, užití pesticidů je tu už nyní všestranně sledováno a regulováno a konkrétní aplikace vysoce toxických pesticidů ohrožujících životní prostředí a lidské zdraví je plošně zapovězeno. S jednou konkrétní výjimkou: evropské společnosti nadále mohou legálně takové vysoce rizikové toxické substance produkovat, pokud jsou cíleny k prodeji a vývozu do třetích zemí. Země EU jsou tedy světovým průkopníkem vlastního čistého zemědělství a současně jedním z největších světových vývozců životní prostředí znečišťujících pesticidů do okolního světa.

Brazílie, supermarket pro celý svět

Své o tom vědí například v Brazílii, státu, který tak rádi káráme za jeho pochybný vztah k amazonským pralesům. Ty se tu rapidním tempem a za řevu motorových pil přeměňují na paseky pro dobytek a ornou půdu určenou k pěstování plodin pro export.

Méně se už v Evropě hovoří o tom, že tahle jihoamerická země je dlouhodobě strategickým partnerem v zajištění evropské potravní bezpečnosti.

Brazílie je světově největším vývozcem cukrové třtiny, etanolu, cukru, kávy; světovou dvojkou ve vývozu sóji a tabáku; třetím největším vývozcem kukuřice, banánů, ananasů a fazolí.

A své významné místo má i v produkci brambor, palmového oleje, rýže, pomerančů a citronů, obilnin, luštěnin, cibuli, hroznech nebo mangu. Hodí se zmínit, že každé zvýšení osetí zemědělské plochy v Brazílii o 5 % se tu transformuje v zisk 189 miliard reálů (774,1 miliard,- Kč) plynoucích z vývozu.

Vývozu, který významnou měrou míří do zemí EU. A přináší peníze, které si šestý nejlidnatější stát světa, s poněkud narušenou ekonomikou, nechce a nemůže odříct. V globálně propojeném světě všechno tak nějak souvisí se vším.

Takže stížnosti na odlesňování pomyslných amazonských zelených plic světa, které se mění na vývozní sklad globálního supermarketu – z nějž ale ochotně odebíráme zboží – se víc než jen trochu míjí účinkem.

Pokrytectví evropských zemí ve vztahu k jinak kritizované Brazílii jde ale ještě o krok dál: pro dynamicky se rozrůstající brazilské zemědělství totiž z Evropy sami ochotně dodáváme vysoce toxické pesticidy.

Takové, o kterých už dobře víme, že škodí zdraví i přírodě, a jejichž aplikaci na území EU jsme proto zakázali. V Brazílii nám ale tolik nevadí. Tedy, aspoň ne všem. Prodej pesticidů Brazílii (v roce 2015 za 240 miliard korun) totiž pomáhá Evropě alespoň částečně vykrýt bilanci dovozu potravin.

Jako bumerang

Jen v roce 2018 bylo v Brazílii spotřebováno 370 000 tun pesticidů. Z toho celkem 60 000 tun vysoce rizikových, v EU zakázaných. Jde přitom vyloženě o chuťovky: účinné látky přípravků Acephate, Atrazine, Carbendazim nebo Lactofen, které byste nejspíš skutečně potkat nechtěli.

Tři evropské chemičky – německé BASF a Bayer, švýcarská Syngenta – prakticky kontrolují místní trh s postřiky. A směle sem dodávají látky, které si v Evropě, ve svých domovských zemích, netroufnou používat už skoro 30 let.

Ostatně, ze seznamu jednotlivých účinných látek pesticidů, aplikovaných a používaných v brazilském zemědělství, je v EU 44 % zakázáno. Jen Německo do Brazílie vyváží 233 látek, z nichž je 62 považováno za nebezpečné a vysoce toxické a v zemi výrobce jsou zakázané.

Asi není nutno dodávat, že Brazílie – země mizejících pralesů a rostoucích polí – se kvůli nim nestává o nic čistější zemí.

Brazílie je ukázkovým příkladem i kvůli svému bumerangovému efektu. Pesticidy, do ní exportované, se totiž navrací zpátky do Evropy v žádaných výpěstcích. V roce 2018 byly v dovozových poživatinách zaznamenány rezidua 74 různých pesticidů. To, co jsme odeslali, se nám vlastně vrátilo zpátky.

Břímě vývozu vysoce rizikových pesticidů pochopitelně neleží jen na Německu a Švýcarsku, potažmo na Brazílii. Máslo na hlavě má také Velká Británie, Itálie, Holandsko, Francie, Belgie a Španělsko. Ty v roce 2018 vyvezli do světa 81 615 tun pesticidů (obsahujících dohromady 41 v EU k aplikaci zapovězených účinných látek).

Adresáty byly v tomto případě kromě Brazílie ještě Ukrajina, Maroko, Mexiko a Jižní Afrika. A dá se do budoucna očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají.

Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda.

První náznaky o odstranění dvojitých standardů a nápravu stavu se zákazem domácího použití ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují. Lídrem, současně potírajícím jak domácí aplikace rizikových pesticidů, tak i jejich vývoz do třetích zemí, by se v roce 2022 mohla stát Francie.

Asi nebude velkým překvapením, že v absolutních číslech vede zemědělství v Číně, které jich ročně zužitkuje 1,7 milionů tun ročně.

Žebříček spotřeby pesticidů pak pokračuje Spojenými státy americkými, Brazílií, Argentinou, Kanadou a Malajsií. Evropu pak na šesté příčce zastupuje Ukrajina následovaná Francií.

Česká republika je ve světovém pořadí na 55. místě, statistika Worldometeres nám přisuzuje spotřebu 4434 tun pesticidů ročně.

Jenže údaj o celkové roční spotřebě nenese plnou informaci: podstatná je i průměrná roční spotřeba pesticidů na hektar orné půdy.

Žebříček pak hned vypadá o něco jinak: na prvním místě se s 22,6 kilogramy rázem objeví Kostarika, země jinak vychvalovaná světem coby ekologický šampion a environmentální inspirace.

Průměr 13,9 kilogramů na hektar připadá Ekvádoru, 13,1 kg/ha používá Čína; po 12,6 a 12,4 pak Jižní Korea a Japonsko. Česko, s průměrnou spotřebou 1,7 kilogramů na hektar orné půdy, stojí spíše v ústraní.

Byť k rekordmanům jako je třeba Indonésie (s 0,03 kg/ha pesticidů) určitě nepatří. Výsledek porovnání je tak spíše rozpačitý: některé státy, proslulé svým pokrokovým přístupem k ekologickému zemědělství, spotřebovávají řádově více pesticidů, než státy, kde se k nějaké udržitelnosti produkce moc nehlásí.

reklama