Skalní továrna SS u České Kamenice

Podzemní továrna Rabštejn

Ztráty průmyslových kapacit, vzniklé Německu bombardováním
průmyslových oblastí, přinutily příslušné nacistické úřady hledat
náhradní provozy a přemisťovat ohroženou výrobu do podzemních prostor
v oblastech, kde se nepředpokládalo rozsáhlejší bombardování.

Pro firmu
Weser-Flugbeugbau, koncernu Reichsmarschall Herman Goring AG v Brémách, se
v roce 1942 stalo východiskem přemístění části továrny do údolí
nedaleko České Kamenice.

Výrobní program této firmy se mimo jiného
zabýval výrobou leteckých motorů, draků letadel Junkers JU 87, JU 88,
křídel JU 188, JU 388, trupů Focke-Wulf 190, vrtulníků Focke Achgelis
223 a leteckých kulometů MK 128.

Pro výstavbu budoucí letecké továrny byla vhodná i skutečnost, že
vyhlédnuté místo mělo výhodné železniční a silniční spojení.
K zamaskování celého projektu byly využity přilehlé, příkré a
zalesněné skalnaté, pískovcové svahy.

A tak v údolí říčky Kamenice, bylo postupně vybudováno pět
montážních hal, dva sklady a jedna hala pro příjem materiálu a hala pro
expedici výrobků. Kromě budov vystavených v údolí, byla započata ražba
podzemních štol v pískovcovém masívu Rabštejnského údolí. Pro tyto
stavby bylo nutno také vystavět silnice a úzkokolejnou železnici.

Továrna pod skalním masívem

Skalní továrna SS u České Kamenice
Pod pískovcovou skalní stěnou se nachází údolí, kde nalezneme zbytky
textilních továren, za války vybudovaných výrobních hal (vpravo) a také
stovky metrů podzemních štol vybudovaných za druhé světové války vězni
nedalekého koncentračního tábora.

Skalní továrna SS u České Kamenice
Pozůstatky bývalé Preidlovy textilní továrny. Budova byla za války
využívána pro firmu WFG.

Skalní továrna SS u České Kamenice
Skalní továrna SS u České Kamenice
Část vnitřního vybavení bývalé továrny stav v roce 2003. Dnes jsou
již ocelolitinové nosníky dávno vyrabovány.

  • Jaký je aktuální současný vzhled (rok 2010) se mi nepodařilo zjistit.
  • Skalní továrna SS u České KameniceSkalní továrna SS u České Kamenice
    Část haly a vnitřní dvůr jedné z hal továrny.
  • Skalní továrna SS u České KameniceSkalní továrna SS u České Kamenice
    Další budovy přádelen.
  • (stav v roce 2003).
  • Skalní továrna SS u České Kamenice
    Sutiny staveb bývalé továrny, včetně dnes již neexistující
    administrativní budovy.
  • (stav v roce 2003).

Skalní továrna SS u České Kamenice
Po továrně a administrativní budově se dávno slehla zem.
Zachoval se pouze tovární komín. Komín měl za války údajně sloužit
i k umělému zadýmení celého údolí.

(stav v roce 2010).

Naposledy upraveno 26. 2. 2012

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek

VIDEO: Skrývá podzemní továrna v Rabštejně nacistický archiv?

Když Spojenci začali masivně bombardovat Německo a nacisté horečně hledali, kam přesunout zbrojní výrobu, Rabštejnské údolí se jevilo jako ideální. Terén byl nepřístupný, těžko zasažitelný, přitom s dobrým spojením. Pískovcové skály jsou tady měkké jako ementál, ražba tunelů tudíž mohla probíhat velmi rychle, pracovní síly byly k dispozici.

Podzemní továrna Rabštejn leží u vsi Janská, zhruba tři kilometry severozápadně od České Kamenice. Ze soustavy tunelů, vyhloubených v pískovcových skalách, si je dnes možné prohlédnout dva samostatné podzemní areály. Slouží jako připomínka nelidské práce zajatců, kteří se tu podíleli na výrobě leteckých motorů pro obávané JU 87 Stuka a další bombardéry typu Junkers, a vrtulníků FA-223.

Za osm měsíců 4,5 km štol

V srpnu 1944 transportovali nacisté do nově založeného koncentračního tábora v Rabštejně první vězně z tábora Flosenburg. Ti začali okamžitě pracovat na výstavbě podzemní letecké továrny.

Práce probíhaly velmi rychle, pracovalo se na dvě směny, bylo tu nasazeno zhruba 6000 mužů. Ti od srpna 1944 do dubna 1945 vyhloubili celkem 4,5 kilometru štol. Kolik lidí zde při otrocké práci zahynulo, není známo, odhad je asi 80, ale to je prý spodní hranice.

Všechny tunely se později měly propojit, ale již k tomu nedošlo. „Jak mělo celé dílo opravdu vypadat, se neví, vypráví se, že je zde někde zazděný německý archiv, obsahující i plány. Bohužel ani se speciálními přístroji jsme zatím nic neodhalili, ale nevzdáváme to, pátráme dál,“ vypráví Karel Hunčovský, člen Občanského sdružení, který v podzemní továrně provádí a stará se o údržbu.

Skalní továrna SS u České Kamenice

Nad Litoměřicemi je uzavřený prostor Dolu Richard, za války se tu vyráběly především motory do německých tanků. V současnosti jsou chodby Richardu nepřístupné, v části z nich je umístěno úložiště radioaktivního odpadu. Litoměřice by chtěly v části Richarda vybudovat muzeum mapující nacistickou výrobu, ale náklady na zřízení se zatím jeví jako nereálné. Další továrny byly nebo se budovaly v lomech u Srbska blízko Prahy, u Roudnice nad Labem, v Lindavě, u Nového Berštejna. Na Moravě například v Rájci u Brna, některé jeskyně Moravského krasu, známý Výpustek a další.

Do podzemí šedesát let nikdo nesměl. Po roce 1945 ho zabrala československá a později i sovětská armáda.

„O podzemí se vědělo, ale ne moc, za minulého režimu to spíše byly různé pověsti a dohady,“ říká Karel Hunčovský.

Objekty se začaly zkoumat až po odchodu vojáků. Nejen v podzemí, ale také v okolních lesích, a třeba i v potoce, se našla řada zajímavých nálezů. Ty byly později umístěny ve štolách.

Při prohlídce tak uvidíte různé předměty související s činností nacistů i životem zajatců, např. rezavé nářadí, zrezivělou munici, nádobí, plynové masky, část těžkého kulometu. K tomu i spoustu unikátních dokumentů a také náčrtků podzemí, jak se je podařilo zmapovat, protože oficiální neexistují.

Jsou tu také vystavené snímky z návštěvy několika bývalých vězňů a jejich vzpomínky, jak je zaznamenal místní tisk.

V jedné ze zadních štol je minivýstava seznamující s faunou a florou Kamenicka. „Je to odlehčení pro dětské návštěvníky z toho ponurého koncentráčnického vyprávění,“ dodává Hunčovský.

Skalní továrna SS u České KameniceSkalní továrna SS u České KameniceSkalní továrna SS u České Kamenice

Ve skalách jsou vyraženy čtyři objekty, které měly být následně spojeny, čímž by vznikl obrovský komplex. Říká se jim myší dírky, protože v těchto místech je chodba vyvrtána v měkkém pískovci, chodby jsou úzké, stěny jsou trochu zpevněné betonem.

Hunčovský bere do ruky zrezavělý železný vrták a předvádí, jak probíhala ražba tunelů. Pískovec mohl při práci kdykoliv povolit a vězně zavalit, což se také stalo. V „myších dírkách“ se prováděla jemná práce, zrovna jako v budovách venku.

Skalní továrna SS u České Kamenice

Do betonových tunelů části B pak musíme o několik set metrů dál proti proudu říčky Kamenice. Jsou to dlouhé, velmi široké i značně vysoké chodby, vybetonované, s mohutným profilem, táhnoucí se do nitra skal. Baterka dosáhne na pár desítek metrů, pak je podivná prázdnota, tmavé nic.

Budete mít zájem:  Proč bychom neměli usínat před televizní obrazovkou?

„Rozhodně tu ale nehledejte žádné senzace, byla to továrna otrocké práce pro maření životů jiných,“ zdůrazňuje druhý z průvodců Vladimír Pešek.

Vytunelované tunely

Aby byla historie celá – po válce se zařízení rozprodalo českým továrnám. Prý velmi pod cenou – dokonce to snad byl jeden z prvních poválečných „tunelů“. Prostory neměly dlouhou dobu využití, nehodily se ani k uskladnění zemědělské produkce. Nakonec zde zaúřadovala armáda, používala prostory jako sklady ženijního materiálu, střeliva, byly tu i zásobníky pohonných hmot.

Skalní továrna SS u České Kamenice

Cestou na Rabštejn projíždíme Českou Kamenicí. Kdysi prosperující město s textilním a sklářským průmyslem se za války také stalo součástí fašistické mašinérie. Míjíme polorozpadlé budovy, které kdysi patřily textilnímu továrníkovi Priedlovi. Koncem roku 1942 mu je Němci zabavili a nastěhovali sem letecké firmy z vybombardovaných Brém, konkrétně Waserflugzeugbau Bremen.

Město se postupně proměnilo v komplex zajateckých táborů, vězni byli rozmístěni, kde se jen dalo. Zprvu to byla pracovní komanda, jež měla za úkol vyhloubit tunely, další část pracovala na výrobě leteckých motorů.

Ještě před několika lety byly budovy v celkem solidním stavu, obhospodařovala je česká armáda. Po jejich opuštění tu ale začali řádit zloději a vandalové a některé objekty se potom musely zbořit.

Podzemní továrna Rabštejn Otevřeno celoročně, ale musíte se objednat minimálně den předem, při účasti nejméně 8 lidí. S sebou si vezměte baterku a teplé oblečení, prohlídka trvá minimálně dvě hodiny. Kontakt: Vladimír Pešek, tel. 723 850 351, 731 489 335, 412 584 554, Karel Hunčovský, tel.: 603 815 376, 412 585 032, 412 584 625 Více informací: www.podzemirabstejn.cz KAM DO OKOLÍ? U České Kamenice byly před desítkami lety vypuštěni do volné přírody kamzíci. Jsou už zvyklí na lidi, můžete se s nimi setkat i v Rabštejně. Nedaleko Kamenice se nachází Panská skála, čedičové varhany, pozůstatek sopečné činnosti v Českém Středohoří. Natáčela se tu scéna z Pyšné princezny. Z Janské se dá jet na Jetřichovické stěny nebo do Českosaského Švýcarska, jsou tu velmi romantické procházky, na Kamenici je splavná na lodičkách část soutěsek u Hřenska. Skalní továrna SS u České Kamenice

Podzemí Rabštejn – tajemná připomínka 2. světové války – Janská, České Švýcarsko

Mezi ně také patří zajímavé podzemní Muzeum koncentračního tábora Rabštejn, kde si projdete či částečně projedete podzemní továrnu z druhé světové války. Rabštejn Janská má pro vás připraveny expozice v podzemí s historií Rabštejnského údolí.

Podzemní labyrinty mají 4,5 km. Podzemní továrny byly budovány v letech 1944 -1945. Vůbec nešlo o jednoduchou práci. To však Němce nijak netrápilo, protože využívali vězně z koncentračního tábora.

Samozřejmě se to neobešlo bez ztrát na životech a několik desítek vězňů zde vydechlo naposledy.

Skalní továrna SS u České Kamenice

Válečná výroba v Rabštejně

Firma WFG Bremen v Rabštejně nechala vyrábět části letadel Junkers, Messerschmidt a vrtulníky FA 223. Během prohlídky se podíváte na expozice v podzemní štole (werk C – 416 m). Seznámíte se s historií a prozkoumáte bývalou podzemní leteckou továrnu (werk B – 1190 m) a podzemní nádrže na pohonné hmoty z šedesátých let minulého století. 

A odkud Rabštejn dostal své jméno?

Název Rabštejn vznikl díky místním obyvatelům – Němcům. Ti tak nazývali skalní útvar s podobou havrana, v němčině Rabe. V polovině 19. století se tady stavěly přádelny bavlny. Skála se využívala jako zdroj na stavební materiál. Během 2.

světové války na Rabštejně postupně vzniklo jedenáct montážních hal, kde pracovalo šest tisíc lidí osmnácti národností světa. Okolí se přizpůsobilo pro totálně nasazené dělníky a našli byste zde 34 pracovních táborů, dva zajatecké tábory pro ruské a anglické piloty.

Na konci srpna 1944 byl  zřízen koncentrační tábor.

Po skončení války až do roku 1990 zde byla jednotka okupačních vojsk SSSR. 

Co k návštěvě potřebujete?

Do muzea koncentračního tábora se můžete podívat celoročně, ale je nutné se předem telefonicky objednat. Prohlídky se pořádají pro skupinky minimálně osmi osob. K prohlídce potřebujete cca 4 hodiny, vezměte si baterku a teplé oblečení. Samozřejmě nezapomeňte na pevnou obuv. Nabízí se i prohlídka „Večerní Rabštejn“, kdy vjedete autem do podzemí.

Skalní továrna SS u České Kamenice

Občerstvení

Nejbližší možnost občersvení je v České nebo Srbské Kamenici.

Vlakem na výlet

Vlakem se sem dostanete ze stanice Veselé pod Rabštejnem, odkud je to jeden kilometr po svých.

Parkování

V areálu podzemí Rabštejn je parkování zdarma.

Tip na výlet

Z Janské se vydejte na nedalekou Panskou skálu Výlet  z Janské si můžete protáhnout na národní přírodní památku Panská skála. Možná ji znáte i pod pojmenováním Varhany. Jde o pozůstatek nevelkého návrší (595 m) s ukázkou působivé sloupcové odlišnosti čediče. Leží blízko Práchně, cca 500 m jižně od silnice z Kamenického Šenova do Nového Boru.

Kdo se pozorně díval na pohádku Pyšná princezna, moc dobře ví o čem je řeč. Pojmenování vzniklo překladem z německého Herrenhausfelsen. Čedičové těleso se tu objevilo díky rozsáhlé sopečné činnosti. Vlastní skála představuje zbytek lávového proudu.

Dlouhé, stejnoměrně silné, z větší části pětiboké či šestiboké sloupce s průměrem kolem 20-25 cm způsobilo stejnoměrné pomalé chladnutí.

Na vrchol za krásným výhledem Máte skvělou možnost se dostat na vrchol, vystoupáte tam celkem snadno. Potom se stačí rozhlédnout kolem sebe – uvidíte krásné vrcholky stolových hor a okolí Českosaského Švýcarska a Lužických hor.

Varhany vás snadno svedou k tomu, abyste se jich dotkli. Pod sebou spatříte i romantické jezírko, vyhloubené díky těžbě kamene. S parkováním si nemusíte dělat starosti, parkoviště je umístěno hned před skálou a dokonce i turistické informační středisko.

Bohužel, parkoviště ruší celkový dojem.

Podzemní továrna Rabštejn

Otevřeno celoročně, návštěvu však nutné dohodnout telefonicky. I v letním období je vhodné teple se obléci.
 

  • Popis
  • Cena
  • Komentáře
  • Doprava

Muzeum nacházející se v obci Jánská, nabízí návštěvníkům možnost vydat se zpět do historie II. světové války a poznat tak těžké časy, jaké zažívali zajatci této doby.

V minulosti zde totiž stávala podzemní továrna Rabštejn, bývalý německý koncentrační tábor. Německý název tábora označoval pískovcové skály – Havraní skály a Krkavčí skály.

Budete mít zájem:  Kdy operaci povislých víček zaplatí pojišťovna

Historie Rabštejna

Tato oblast původně sloužila jako přádelna bavlny, kterou zde v roce 1860 postavil českokamenický podnikatel F. Preidl. Zdejší technologie zpracovávání bavlny byla v té době na vysoké úrovni a rabštejnské přádelny přijížděli obdivovat odborníci až z Vídně. Po první světové válce výroba začala pozvolna upadat a na konci 30. let min. století zanikla.

Roku 1942 využila německá zbrojařská firma těchto skrytých  továren v Rabštejnském údolí a přestěhovala sem zbrojní výrobu. Postupně zde bylo postaveno 11 montážních hal a pracovalo zde 6000 lidí z 18 národností světa. Pro dělníky této německé firmy bylo v okolí zřízeno 34 pracovních táborů a 2 zajatecké tábory pro anglické a ruské piloty.

V  srpnu 1944 byl v Rabštejně zřízen koncentrační tábor, jehož vězni byli určeni k ražbě podzemních štol. Během 8 měsíců vězni vyrubali 17 500 metrů čtverečních plochy, chodby v délce cca 4,5 km.

Po válce byl tento objekt dlouhých 60. let nepřístupný. Se vznikem Jánského občanského sdružení Rabštejn došlo k rekonstrukci a v současné době je zde provozována  expozice dokumentující již zmíněnou historii tajemného Rabštejna.

Jak se na Rabštejn dostanete

K podzemní letecké továrně Rabštejn se dostanete po žluté turistické značce z České Kamenice nebo od železniční zastávky Veselé pod Rabštejnem. Autem po silnici z České Kamenice nebo z Markvartic od hlavní tahu z Děčína do Liberce, v Markvarticích odbočit doleva, Janská následuje po 2 km. Z Jetřichovic nebo Růžové či Hřenska se dostanete do Janské přes Srbskou Kamenici.

Tipy na výlet po okolí 

Blízko v okolí továrny se nachází Vyhlídka nad Jezírkem u Srbské Kamenice. Stačí se vydat od továrny zpět do obce Janská a zde najít na hlavní cestě žlutou stezku která vás zavede skrze lesy a skalní útvary až vyhlídce. Do obce Janská se můžete vrátit po zelené ze Srbské Kamenice.
 

Občerstvení 

Občerstvení naleznete v nedaleké obci Srbská Kamenice.

Foto zdroj: www.podzemirabstejn.cz

Cena

Vstupné do expozice činí 100,-. Po dohodě a příplatku je možné rozšířit prohlídku i o další labyrinty. Werk B za příplatek 20,- a podzemní nádrže za příplatek 80,-. Pro školy jsou poskytovány slevy.
 

Tajná továrna na severu Čech, kde chtěli nacisté vyrábět stíhačky

Cestovatelé Hanzelka a Zikmund projeli celý svět, ale nejvíc se jim prý líbila krajina kolem České Kamenice na severu Čech. Dnes sem láká i jedna novodobá atrakce: nedávno zpřístupněná tajná nacistická podzemní továrna na stíhačky a vrtulníky.

Mně se tu zalíbilo hned,“ říká Radek Vaněk. Vyrůstal v paneláku v Boleslavi, dělal ošetřovatele v děčínské zoo, pracoval jako lesník. Putoval po hájovnách a služebních bytech. Před dvanácti lety objevil v Lísce u České Kamenice kopřivami zarostlou roubenku Bábinku. Dnes v bývalé rekreační chatě Domácích potřeb čepuje borůvkové pivo, za humny má psa a fenku, dva mrzuté mývaly a dvanáct lam.

Můžete tu přespat a lamy alpaca, zvířata s hlubokýma hnědýma očima a dlouhými krky, si prohlédnout pěkně zblízka. Ničeho se nebojí.

Ale nehladit, nemají to rády! Jsou prý chytřejší než psi, mají přátelskou povahu, avšak umějí tvrdě kopnout. Britská královská rodina je používá k ochraně ovčích stád před liškami.

Jejich vlna má skoro zázračné vlastnosti: přírodní duté vlákno hřeje a zároveň dýchá, je měkké jako kašmír a hladké jako hedvábí.

„Občas sem vezmu kolovrátek a lidi si můžou vyzkoušet, jak se přede a vyčesává,“ vykládá asi největší český znalec lam alpaca. V útulné světnici, kde už uspořádal i hudební vystoupení bolivijských indiánů, ukazuje pan Vaněk lehké a teplé čepice i šály, které si tu můžete za pár stovek koupit.

Klidné místo pro nacisty

Ve stejné chalupě v Lísce, číslo popisné 7, se před dvěma sty lety narodil Franz Preidl, první z deseti potomků německého přadláka. Stal se z něho nejvýznamnější kamenický občan.

Postavil v okolí několik textilních továren, byl to štědrý mecenáš, velkorysý stavitel a nakonec i starosta. „Došlo mi to až po několika letech, že vlastně navazuju na jeho tradici,“ říká chovatel lam.

„On ale zaváděl industriální výrobu. My se vracíme k ruční práci.“

Druhou světovou válkou skončila v České Kamenici česko-německá idyla. Už pár dní po Mnichovu sem přijel na inspekci říšský vůdce.

Přivítaly ho nadšené davy a Marktplatz hned přejmenovali na Adolf Hitler Platz.

V roce 1942 spojenci vybombardovali důležitou zbrojní fabriku Weser-Flugzeugbau v Brémách a nacisté začali hledat ruhige Stellen – klidná místa, kam by mohli válečnou výrobu přestěhovat.

Jedno našli v údolí lemovaném pískovcovými skalami, hned vedle České Kamenice u obce Janská. Zabavili tu celý komplex Preidlových textilních továren a překryli je maskovacími sítěmi. Až do konce války žádný ze spojeneckých průzkumníků obrovskou leteckou továrnou neodhalil.

Z Brém nacisté přivezli zaměstnance i stroje. Založili v okolí více než třicet pracovních táborů, povolali nuceně nasazené. Celkem tu pracovalo šest tisíc lidí z osmnácti zemí světa. Nakonec vznikl i koncentrační tábor Rabštejn.

Jeho vězni v nelidských podmínkách rubali v okolních skalách chodby a haly, do nichž se měly stroje přestěhovat, aby byly v bezpečí před nálety.

Za osm měsíců na sklonku války vykopali a částečně vybetonovali čtyři a půl kilometru chodeb.

Pažba Hitlerovy kosy

Když před osmi lety areál opustila česká armáda, založil Vladimír Pešek se dvěma kamarády občanské sdružení, jež o podzemní továrnu pečuje. Uvnitř připravili pozoruhodnou expozici a nabízejí zájemcům tříhodinovou prohlídku. „Děláme to jako blázni, za vlastní peníze. Nenapadlo nás, že sem začnou jezdit autobusy plné zájemců o válečnou historii.“

V podzemí uvidíte součástky letadel, zbraně, historické dokumenty, vzpomínky pamětníků, ale především předměty každodenní potřeby, které se našly v okolí. Vždy, když se říčka Kamenice rozvodní, vynese na světlo nové poklady.

Třeba nezvykle těžký kámen, z nějž se vyloupne pažba těžkého kulometu MK-42 zvaného Hitlerova kosa a schopného vypálit 1800 střel za minutu. Nebo lžíci, již si z kusu plechu vyklepal krumpáčem jeden z vězňů. Snad si tak zachránil život.

Budete mít zájem:  Jak na výběr autosedačky pro dítě?

„Na první pohled to jsou jen staré rezaté krámy, ale pro nás mají cenu nezměrnou,“ říká pan Pešek.

Po skončení války se role obrátily a v bývalém koncentráku byly násilně internovány německé rodiny před vystěhováním z Československa.

Jak se tam dostat

Autem trvá cesta z Prahy do České Kamenice slabé dvě hodiny. Vlakem či autobusem asi o půl hodiny déle.

Jak na to Podzemní letecká továrna Rabštejn

Je nutné se objednat na čísle 732 850 351 (pan Pešek) nebo 775 862 485 (pan Hunčovský). Sejít se musí alespoň osm lidí. Teple se oblečte, v podzemí je vlhko a teplota 8 °C. Prohlídka trvá tři hodiny.

Kde se ubytovat Česká Kamenice

Základní a levné přespání nabízí nevzhledná ­městská ubytovna. Kdo chce víc pohodlí, může zkusit hotel Slavie. Spát se dá i s lamami v horské chatě Bábince nebo na zámku.

Kam na jídlo Penzion Myslivna

Levné a chutné hotovky dostanete U Kašny na náměstí. Na kávu jděte ale raději jinam, třeba naproti do pizzerie Leone. Penzion ­Myslivna na kraji města skutečně provozují myslivci. Restaurace ­nabízí zvěřinu a hosty se snaží odrovnat gigantickými porcemi.

Tohle po sobě zanechali v Česku nacisté a komunisté. A není to jen bída a kýč

Kde (nejbližší zastávka): Janská (zastávka autobusu Janská – prodejna)

Vznik: 1944–1945, architekt neznámý

Charakteristika: Ve skalní továrně Rabštejn, která je po dlouhých letech opět přístupná, nacisté nechali vězně vyrábět náhradní díly do vojenských stíhacích letounů. V údolí řeky Kamenice museli vykopat vězni do skály přes sedmnáct a půl kilometru podzemních prostor pro továrnu. V pískovcových skalách se nyní nachází muzeum.

Přečíst článek ›

Podzemní továrna Richard

Kde (nejbližší zastávka): západní okraj Litoměřic (nádraží Litoměřice cihelna)

Vznik: 1944–1945,  projekt řídil SS Führungsstab B/5, vedoucím štábu byl Werner Meyer, později Alfons Kraft

Charakteristika: Temný a strašidelný labyrint chodeb tvoří největší nacistické podzemí u nás, podzemní továrnu Richard. V továrně tisícovka civilních zaměstnanců a čtyři tisíce vězňů z koncentračního tábora vyráběly tankové motory. Továrna dodnes není kompletně probádaná a kolují o ní mnohé legendy, třeba že jsou v ní ukryté tajné spisy.

Hrádek

Kde (nejbližší zastávka): Jihlava (zastávka MHD Březinova – trolejbusové linky B a C)

Vznik: 1941 až 1944, architekt Fritz G. Winter

Charakteristika: Budova v starogermánském stylu se vznešeným názvem Hrádek vznikla za protektorátu. Architekt ji údajně postavil podle skici Adolfa Hitlera.

V objektu sídlila jediná elitní škola Hitlerovy mládeže na našem území.

V současnosti je trojkřídlá kamenná stavba, jež měla navázat na tradici hradů německých rytířů, nepřístupná, je v ní ubytovna a školicí středisko policie.

Hotel a televizní vysílač na Ještědu

Kde (nejbližší zastávka): Janská (zastávka autobusu Horní Hanychov – u lanovky, následně stanice lanovky Ještěd)

Vznik: 1966–1973, architekt Karel Hubáček

Charakteristika: Když se řekne Ještěd, většina lidí si představí stavbu vysílače a hotelu ve tvaru hyperboloidu. Stavba vznikala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tvar byl navržen kvůli místním povětrnostním podmínkám. Díky inovativním řešením při stavbě se objekt stal kulturní památkou. Tvar stavby se stal ikonickým.

Kulturní dům Ostrov nad Ohří

Kde (nejbližší zastávka): Ostrov (zastávka autobusu Ostrov – náměstí)

Vznik: 1954 až 1955, architekti Jaroslav Krauz a Josef Sedláček

Charakteristika: Dominantou Mírového náměstí v Ostrově na Karlovarsku je dům kultury. Objekt je příkladem klasicizujících tendencí v architektuře padesátých let a stejně jako mnoho jiných staveb z toho období má vypadat monumentálně. Dvoupatrová budova v sobě skrývá několik sálů. Zajímavostí je, že její sochy nesměřují na východ, ale na západ.

Hotel Thermal

Kde (nejbližší zastávka): Karlovy Vary (zastávka autobusu I. P. Pavlova)

Vznik: 1967 až 1976, architekti Věra a Vladimír Machoninovi

Charakteristika: Hotel Thermal, hlavní ústředí Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, byl již v době svého vzniku a dodnes je jedním ze symbolů luxusu, byť nyní si již některé jeho části zasluhují rekonstrukci. Hotelový komplex se skládá z několika budov. Čtyřhvězdičkový hotel patří k symbolům Karlových Varů a objevil se také v mnoha filmech a seriálech.

Přečíst článek ›

Žižkovská televizní věž

Kde (nejbližší zastávka): Praha (zastávka tramvaje Lipanská)

Vznik: 1985–1992, architekt Václav Aulický

Charakteristika: Přes dvě stě metrů vysoká Žižkovská televizní věž vyvolávala a dodnes vyvolává řadu sporů a vášní. Konstrukce tří ocelových tubusů nesoucí tři kabiny podle některých zničila historickou tvář Prahy. Z věže vysílá několik televizních stanic, má také vyhlídkovou kabinu. Stavba byla ve své době technicky novátorská. Zdobí ji deset obřích soch miminek.

Obchodní dům Prior

Kde (nejbližší zastávka): Pardubice (zastávka autobusu Masarykovo náměstí)

Vznik: 1971–1974, architektka Růžena Žertová

Charakteristika: Na historických náměstích českých i moravských měst v sedmdesátých letech minulého století rostly obrovské obchodní domy Prior jako houby po dešti.

Ve stylu brutalismu, s výraznými červenooranžovými zdmi, byl pardubický Prior první svého druhu ve východních Čechách. Zdi budovy mají připomínat perníky, dnes v objektu sídlí Tesco.

Prior je například i na náměstí v Jihlavě, v Olomouci ho již zbourali.

Pavilon Z brněnského výstaviště

Kde (nejbližší zastávka): Brno (zastávka tramvaje Výstaviště – hlavní vstup)

Vznik: 1958–1959, architekti Zdeněk Alexa, Zdeněk Denka, Ferdinand Lederer, Zdeněk Pospíšil, Milan Steinhauser

Charakteristika: Od konce padesátých let je dominantou areálu brněnského výstaviště pavilon Z s obří kupolí. Výška kopule je šestačtyřicet metrů, průměr šestadevadesát metrů. Již od počátku se v pavilonu konají nejrůznější velké akce, naposledy se stal v čase zimní olympiády v roce 2018 dějištěm olympijského festivalu.

Ostrava-Poruba

Kde (nejbližší zastávka): Ostrava (zastávka autobusu Alšovo náměstí)

Vznik: 1951, přes 400 architektů a projektantů

Charakteristika: Velkorysé bloky a bulváry ve stylu socialistického realismu. To je Ostrava-Poruba. Část městské části Poruba je pozůstatek velkolepých plánů komunistických pohlavárů na vytvoření ideálního města pracujících. Symetricky řazené několikapatrové budovy a zejména část čtvrti U Oblouku připomíná i se širokými bulváry Petrohrad.

Přečíst článek ›

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *