Sedm tipů, jak zatočit s chronickou bolestí

Bolest je jedním z nejčastějších příznaků, které přivedou pacienta do ordinace lékaře.

Přestože jde o příznak důvěrně známý celé populaci (s výjimkou raritní vrozené necitlivosti k bolesti), nelze považovat bolest za dokonale prozkoumaný fenomén.

Ještě horší stav vědění je u chronické bolesti, kde se lékaři mnohdy nedopátrají příčiny. Pacient je podle všech dostupných vyšetření zdráv, jen jej 24 hodin denně, 7 dní v týdnu po 12 měsíců v roce bolí člověk.

Podle současných kritérií se za akutní bolest považuje bolest trvající od několika vteřin až do tří měsíců. Pokud bolest přetrvává déle, pak se hovoří o chronické bolesti. Podmínkou tohoto „zařazení“ je bolest podobného charakteru a lokalizace přítomná po většinu dnů, po několik hodin denně.

Abychom bolest cítili, musí se bolestivý podnět dostat z místa, kde vznikl, do mozku. V místě vzniku bolesti jsou receptory, které zakončují nervová vlákna a umějí bolest do mozku vést.

Existuje mnoho rovin bolesti, které je možné (lépe či hůře) terapeuticky ovlivnit: od zabránění vzniku bolestivých vjemů na úrovni tkání, přes zablokování nervového přenosu až po ovlivnění mozkových center. Jsou i zvláštní typy bolesti, které vyžadují speciální léčbu – migréna, porodní bolesti, neuropatická bolest, nádorová bolest apod.

Co v těle působí samotný pocit bolesti? Jakákoli bolest je silný stresor ovlivňující metabolismus (v důsledku uvolňování kortizolu), imunitní systém i psychiku. Prudká bolest bývá provázena reakcí vegetativního nervstva bušením srdce, zrychleným tepem a dechem, zúžením průdušek a cév, reakcí zažívacího traktu i zvýšením glykémie. Má všechny průvodní znaky stresové reakce.

Léčebné algoritmy

V praxi je nutné v krátkém čase zvolit pro léčbu bolesti co nejbezpečnější a pro danou situaci nejúčinnější analgetikum. Podle doposud všeobecně uznávaného třístupňového žebříčku Světové zdravotnické organizace se při mírné bolesti doporučují neopiátová analgetika.

Při neúspěchu nebo při bolesti střední intenzity kombinace neopiodních analgetik a slabých opioidů. Při silné a na předchozí léky nereagující bolesti pak silné opioidy s možnou podporou neopioidních analgetik.

Na všech stupních je možné současně podat podpůrné léky a pomocná léčiva (antidepresiva, kortikoidy, antikonvulziva apod.).

  • Včasnou léčbou akutní bolesti lze v mnoha případech předejít přechodu do chronického bolestivého stavu.
  • K zásadám správného postupu při pocitu bolesti je akutní léčba „shora“, tedy léčba vyššími dávkami zvoleného přípravku, aby došlo co nejdříve k požadovanému efektu a bylo minimalizováno riziko chronifikace bolesti.
  • U chronické bolesti je postup opačný – začíná se dávkou nižší, která se postupně podle účinku zvyšuje, případně se přidávají další způsoby léčby.
  • Problém zdravotní, ekonomický i sociální

Dlouhotrvající bolest má negativní sociální důsledky ve všech ohledech. Ničí profesní, osobní, rodinný i partnerský život. Lidé s chronickou bolestí jsou omezeni ve společenském životě, trpí depresemi, úzkostí, nespavostí, je u nich riziko vzniku závislosti (nejen na lécích, ale i na alkoholu a drogách).

Chronickou bolestí trpí zhruba pětina dospělé populace. Každý druhý člověk za svého života zažil období chronické bolesti. Náklady na její léčbu jsou enormní.

Odhaduje se, že pouhá léčba bolestí zad představuje (v evropských zemích) asi jednu pětinu nákladů na zdravotní péči. Jde o vyšší sumu, než je vynakládána na léčbu všech typů zhoubných onemocnění.

Američtí autoři uveřejnili informaci, že léčba bolestivých stavů u pracujících lidí stojí ročně více než šest miliard dolarů.

Další čísla z evropských statistik říkají, že 12 % pacientů nikdy o své bolesti lékaři neřekne, 21 % nemocných trpí bolestí déle než 20 let, 40 % pacientů nemá dostatečnou léčbu bolesti a jen 2 % jsou v péči specialistů, algeziologů.

Kdy je bolest nemoc, nikoli pouhý příznak Bolest je nepříjemný senzorický a emocionální zážitek, spojený se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně, nebo který je v termínech takového poškození popisován. Bolest je vždy subjektivní. • Za chronickou je považována každá bolest, která trvá déle než tři až šest měsíců. Pak je nemocí sama o sobě. • Chronická bolest nemá smysl, ztrácí charakter ochranného signálu, který informuje organismus o skutečném nebo hrozícím poškození, je škodlivá a destruktivní. • Příčinu chronické bolesti se nedaří v mnoha případech identifikovat, proto se nemocní často setkávají s nepochopením nejen doma a v zaměstnání, ale také u nepoučených zdravotnických pracovníků. • Chronická bolest je provázena mnoha dalšími potížemi, jako je nespavost, nechutenství, podrážděnost, sociální nejistota až izolace. Téměř pravidelně je spojena s úzkostí, depresí a dalšími psychickými chorobami. • Chronická bolest reaguje poměrně špatně na terapii, která se může často zabývat jen symptomy, nikoli příčinou bolesti.

Algeziologie: Speciální medicínský obor

Algeziologie je speciální medicínský obor, který se zaměřuje na léčbu bolestivých stavů z pohledu mnoha odborností.

V léčbě fungují nejen léky a jejich kombinace, ale i rehabilitace (pohyb, fyzioterapie) a psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie, arteterapie, dekatastrofizace myšlení), sociální terapie (návrat mezi vrstevníky, kolegy) a další metody. Centra, ambulance pro léčbu bolestivých stavů jsou v České republice u všech větších nemocnic.

Podle již výše zmíněného výzkumu komunikace o bolesti mezi lékařem a pacientem v 80 % případů selhává.

Ve všech evropských zemích je scénář přibližně stejný, jakmile lékař uslyší slovo bolest, předepíše prášek proti bolesti bez podrobnějšího rozboru situace.

Nemá na něj čas a nemá prostředky k specializované terapii chronických bolestivých stavů. To je úloha pro algeziologa, jehož by měl každý pacient s bolestí trvající déle než 3 až 4 měsíce alespoň jedenkrát navštívit.

Není bolest jako bolest

Nociceptivní bolest je reakcí na poškození (zánětlivé, nezánětlivé změny, osteoartróza, artritida, úrazové poškození tkání apod.).

Neuropatická bolest je působena samotným postižením nervové soustavy v kterékoli etáži (centrální nervový systém, periferní nervy). Chronická bolest má „senzitivující“ účinky, v čase vzrůstá bolestivý prožitek.

Příčinou jsou změny v mozku, na úrovni míchy a míšních kořenů i periferních nervů, které násobí bolestivý prožitek. Mechanismy vzniku, progrese a prožívání chronické neuropatické bolesti zatím nejsou zcela detailně objasněny. Neuropatická bolest bývá velmi krutá.

Postižení ji přirovnávají k šlehání elektrickým proudem, rozpáleným drátem, bývá trvalá, nebo se vyskytuje v záchvatech s velmi vysokou frekvencí (třeba padesátkrát za minutu). Neexistuje poloha, která by přinášela úlevu.

Příkladem neuropatické bolesti je přetrvávající bolest po pásovém oparu, bolest „trojklanného nervu“, bolest při diabetické neuropatii.

• Smíšený typ bolesti. Typickým příkladem přítomnosti obou typů je bolest zad.

MUDr. Marta Šimůnková

Chronická rýma

Jde o zánětlivé onemocnění nosní sliznice. Chronická rýma je rýma, která se opakovaně vrací nebo není součástí běžné nemoci a trvá déle jak tři měsíce. Příčinou můžou být alergie, hormonální změny, polypy, zvýšená dráždivost sliznice nebo infekce.

Chronickou rýmu si může pacient přivodit i například nadměrným užíváním některých nosních kapek, které sice v první chvíli zúží cévy a sníží otok sliznice, jsou ale silně návykové a člověk si je potřebuje kapat stále častěji.

V důsledku zúžených cév se sliznice nedostatečně vyživuje, zduří a prostor uvnitř nosní dírky se trvale zúží.

Nejběžnějším projevem chronické rýmy je dlouhodobé ztížení dýchání vlivem oteklé sliznice, kdy se střídavě jedna nebo druhá nosní dírka ucpává.

Chronickou rýmu nemusí vždy doprovázet výtok z nosu, jako tomu bývá u akutní rýmy. Časté pokusy o uvolnění ucpané dírky smrkáním zvyšuje tlak, mohou praskat cévky a projevit se občasné krvácení z nosu.

Oteklá sliznice často nutí dýchat ústy a narušuje i spánek.

Chronická rýma se rozděluje na několik typů.

Jedním z nich je hypertrofická rýma, ta se projevuje zduřením nosní sliznice, což je příčinou dlouhotrvající neprůchodnosti nosních otvorů s občasným zvýšeným výtokem a někdy i bolestí v obličeji. Pacient dýchá téměř jen ústy.

Postupně se ztrácí čich i chuť. Hypertrofická rýma se může dále rozvíjet v chronický zánět průdušek nebo zapříčinit astmatický stav. Může také dojít k poruše sluchovodu s častější možností zánětu.

Dalším typem je atrofická rýma, ta se projevuje spíše pocitem suchého nosu a pálením v nose. Bývají obvyklé časté bolesti hlavy a migrény. V nose se tvoří krusty, jejich odstraňování zapříčiňuje časté krvácení z nosu. Sliznice se neustále ztenčuje, snižuje se i možnost výtoku z nosu. Může dojít i k narušení nosní přepážky.

Léčba

V první řadě je nutné odstranit příčiny dlouhotrvající rýmy. Může to být změna neadekvátního prostředí, především udržování alespoň 40% vlhkosti vzduchu v místnosti, odstranění trvalých alergenů a jiných dráždivých látek v prostředí, ve kterém se pacient vyskytuje.

Nejčastější příčinou potíží spojených s chronickou rýmou bývá alergie, proto se neutralizují alergeny pomocí alergenových vakcín. V případě, že je důvodem chronické rýmy adenoidní vegetace (nosní mandle) či anatomická úchylka ve tvaru nosního průchodu, je proveden příslušný chirurgický zákrok. Často bývají nasazeny lokální kortikosteroidy a solné roztoky na dlouhodobé užívaní.

Pokud došlo k infekci ve vedlejších nosních dutinách vlivem chronické rýmy, jsou nasazena antibiotika.

Dalším možným způsobem je laserový operativní zákrok. Není určen pro všechny pacienty s chronickou rýmou a vyžaduje pečlivou předoperační přípravu. Zákrok spočívá v odstranění části zduřené sliznice, čímž se sliznice zmenší, zprůchodní místo a vytvoří průchod vzduchu nosní dírkou.

Léky

Na chronickou rýmu se používají dlouhodobě užívané solné roztoky či nosní kapky s kortikosteroidy. Při chronické rýmě na alergickém podkladě jsou často užívány tablety, např. Claritin, Xyzal, Zyrtec atd. Na léčbu alergie a potlačování alergenů slouží alergenové vakcíny.

Bylinky

Na chronickou rýmu může pomoci čaj z třezalky, mochny husí a jitrocele.

Homeopatika

Dlouhotrvající nebo chronická rýma u pacienta, který v minulosti trpěl opakovanými katary dýchacích cest, vyžaduje podávání léku Silicea 15 CH, 2x denně 5 granulí.

Domácí léčba a babské rady

Při alergické rýmě je vhodné často větrat. Pomoci mohou bylinky jako anýz, černý bez nebo řebříček. Vyzkoušejte aromaterapeutické koupele s 20 kapkami eukalyptu, citronového nebo cedrového oleje.

Vyšetření

Dlouhodobou péči zajišťuje alergolog. Při pravidelných kontrolách sleduje alergeny, průchodnost průdušek a předepisuje kortikoidy do nosu. Dlouhodobá neprůchodnost nosu a nemožnost dýchání nosem může být řešena na ORL. Tam udělají pacientovi i výtěr z nosu na kultivační vyšetření.

V těhotenství

Chronická rýma nemá žádný zásadní vliv v těhotenství a neohrožuje vývoj plodu. Doporučuje se pouze vynechat radikální změny léčby a nepodstupovat žádné zákroky, které nejsou nezbytné.

Možné komplikace

Při častých pokusech o smrkání se stupňuje tlak na nosohltan, vzduch nemá kam uniknout a tím se mohou viry rozšířit do vedlejších nosních dutin nebo do sluchovodu a způsobit infekce.

Trvalé následky

Nemožnost dýchání nosem snižuje výkonnost, zvyšuje rychlost vyčerpání a únavy a v neposlední řadě poruchu spánku a chrápání. Dalšími nepříjemnými dopady jsou občasná bolest hlavy, postupné ztrácení čichu a někdy i chuti.

Budete mít zájem:  Šaty dělají člověka – u lupénky to platí dvojnásob

Prevence

Základní prevencí by měla být pravidelná nosní hygiena. Mělo by být zajištěno zvlhčování nosní sliznice – nejlépe pomocí kapek se solným roztokem. Správně fungující sliznice chrání před nemocemi a možnostmi přehnaných alergických reakcí.

Je důležité léčit i akutní rýmu při nebo po nemoci a nepodceňovat ji, může snadno vyústit v chronickou rýmu.

Přestože netrpíte akutní nebo chronickou rýmou, je velmi dobrou prevencí udržovat zvlhčený vzduch v místnostech, kde často přebýváte a spíte, protože suchý a nevětraný vzduch v místnostech přispívá k postupnému vysychání sliznice.

Kdy jít k lékaři

Rýma, která nás trápí již delší dobu, měsíce nebo i roky, nám komplikuje život, je důležité konzultovat ji s lékařem.

Jak zatočit se zdravotními následky covidu?

„Celá naše rodina prodělala COVID-19, ostatním bylo brzy dobře, ale já měl vysokou horečku, byl jsem extrémně unavený, letargický, ztratil jsem chuť a čich. Návrat k jakž takž normálu mi trval 8 týdnů a i nyní se stále cítím unavený až tak, že si musím jít přes den lehnout.

Nejhorší byla přetrvávající dušnost, pořádně jsem se nemohl nadechnout, a to i při běžném pohybu po bytě, neustále mě bolela hlava a ani čich a chuť se nevrátily. Trpěl jsem velkou únavou, přidaly se i záchvaty úzkosti a deprese.

Nyní, po 12 týdnech, už trochu cvičím, zvládnu procházku venku a celkově se cítím mnohem lépe,“ popsal svoji zkušenost s covidem čtyřicetiletý pacient, který v minulosti netrpěl žádnými zdravotními obtížemi.

Přestože se většina pacientů uzdraví spontánně, podle některých studií se ke stavu před covidem za 14 až 21 dní od provedeného testu vrátí pouze 65 % nemocných. Přibližně 10 % pacientů potrápí nemoc COVID-19 i déle než tři týdny, u menšího procenta pacientů pak uzdravení trvá v řádu měsíců.

Velmi častým příznakem je přetrvávající únava a slabost, jež můžeme přičíst jak plicním, tak srdečním následkům, ale také chronickému únavovému syndromu. Mezi další dlouhodobé příznaky patří kašel, zvýšená teplota, ztráta čichu a chuti – mohou mizet a zase se objevovat.

Další problémy zahrnují dušnost, bolest na hrudi, bolesti svalů a svalovou slabost, neurokognitivní obtíže jako bolesti hlavy, závratě, poruchy rovnováhy, zmatenost, neschopnost se soustředit, gastrointestinální potíže, vyrážky, takzvané covidové prsty, poruchy metabolismu, např.

zhoršení diabetu, tromboembolické onemocnění, deprese, úzkosti a další psychické obtíže.

Příznaky se navíc mohou vracet ve vlnách, některé dny je člověku lépe, jindy hůře. Určitě je vhodné celou situaci konzultovat se svým praktickým lékařem, který vás může odeslat na specializované vyšetření. Ke specialistovi se se svými problémy ale můžete objednat i sami.

K vyšetření specialistou by měli být vždy odesláni pacienti, kteří vykazují plicní, kardiologické, neurologické či psychiatrické symptomy, jež jsou nové, přetrvávající nebo se zhoršují. Mnoho lidí však nebylo na covid testováno, a tudíž není jasné, zda jde o následky covidu, či nikoli.

I proto je důležité se daným příznakům věnovat a pacienta případně odeslat na další vyšetření.

Stále samozřejmě bohužel platí, že řada lidí návštěvu u lékaře odsouvá. To přitom může být zcela kontraproduktivní.

„Hodně pacientů odkládá návštěvu z důvodu strachu z nákazy, většinou se jejich zdravotní obtíže ale zhorší natolik, že následná léčba trvá podstatně déle, než by bylo nutné, kdyby přišli včas.

Naše ordinace jsou přitom pravidelně dezinfikovány a při objednání na konkrétní čas je riziko nákazy minimální,“ komentuje kožní specialista Polikliniky Prahy 7 MUDr. Ondřej Šeda.

Dobrá zpráva je, že ačkoli následky covidu mohou přetrvávat i měsíce, většinou postupně odezní.

U pacientů, kteří sice nebyli hospitalizováni, ale měli těžší průběh, se doporučuje delší sledování praktickým lékařem, rentgen plic po 12 týdnech od propuknutí nemoci, pravidelné měření saturace kyslíkem (pomocí pulzního oxymetru) a v případě vážnějších či déletrvajících příznaků léčba v plicní ambulanci. Specializovaná plicní rehabilitace není většinou nutná, ale cílená dechová cvičení doprovázená postupným zvyšováním zátěže a aktivity mohou pomoci rychlejšímu uzdravení. Důležitý je samozřejmě i pohyb, ale rozhodně není dobré mít na sebe příliš vysoké nároky a naložit si spoustu cvičení – to totiž může vést k ještě větší únavě a zhoršení problémů s dýcháním. Pokud se vracíte do práce, možná se budete potřebovat se zaměstnavatelem dohodnout na postupném návratu.

U starších osob může mít onemocnění i vážnější následky. Může to být způsobeno přidruženými chronickými onemocněními, která bývají spojena s vyšším věkem, větší křehkostí a mnohdy také sociální izolací. Senioři jsou rovněž ve větší míře ohroženi úbytkem svalové hmoty a pohyblivosti tzv. sarkopenií, dále podvýživou, depresí, chronickou bolestí či deliriem.

Níže jsme pro vás připravili několik rad a tipů, jak následky covidu zvládnout. Podrobnější informace od jednotlivých specialistů a návody ke cvičení naleznete v lednu na www.poliklinikaprahy7.cz v sekci informace pro pacienty.

  • Kdy byste měli vyhledat radu lékaře?
  • • přetrvávající či horšící se dušnost či kašel
  • • saturace kyslíkem v krvi nižší než 96 % (pulzní oxymetr pro domácí použití je možné zakoupit za cca 350 Kč, ale měl by ho mít i váš praktický lékař)
  • • bolesti na hrudi neznámého původu
  • • přetrvávající svalová slabost, bolesti svalů, brnění končetin
  • • nově vzniklá zmatenost, závratě, poruchy rovnováhy
  • • záchvaty paniky či přetrvávající úzkost, strach či deprese

Výše uvedené příznaky nejsou specifické pro COVID–19. Pokud některé z nich vzniknou náhle (zvláště bolest na hrudi, bolesti hlavy, porucha vědomí, řeči, zraku či hybnosti končetin), je nutné ihned volat tel.: 155 pro podezření na infarkt či cévní mozkovou příhodu. Rozhodně tedy nečekat, až se obtíže zhorší nebo odezní.

Co pro vás může udělat váš praktický lékař? Volejte svého praktického lékaře hned, jakmile onemocníte respiračním onemocněním, lékař vás odešle na testy a navrhne symptomatickou léčbu, dále může sledovat vývoj vašeho zdravotního stavu.

Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, lékař vás opět vyšetří a navrhne individuální léčebný postup, změří vám krevní tlak nebo míru dušnosti pomocí pulzního oxymetru či vás odešle na krevní testy, RTG, EKG anebo k jinému specialistovi dle individuálních obtíží a nasadí symptomatickou léčbu.

Může také vypsat žádanku na fyzioterapii či ošetřovatelskou péči poskytovanou agenturou domácí zdravotní péče.

Techniky pro zlepšení dechových funkcí Častým dlouhodobějším příznakem covidu může být přetrvávající kašel a dechová nedostatečnost – dušnost.

Pro kontrolu, kolik kyslíku je obsaženo v krvi (ukazatel dušnosti), je možné využít domácí oxymetr, který je možné zakoupit za cca 350 Kč.

Pokud množství kyslíku opakovaně klesne pod 96 % nebo pokud trpíte neustupujícím kašlem, měli byste konzultovat svého praktického lékaře, který vás taktéž může změřit pomocí pulzního oxymetru, či se objednat na plicní ambulanci.

Vyzkoušet můžete i následující cvičení na podporu dechových funkcí: posaďte se do polohy s oporou a pomalu provádějte nádech nosem a výdech ústy, přičemž uvolněte hrudník a ramena, což vám umožní dýchání až do břicha. Výdech by měl být 2x delší než nádech.

Toto cvičení lze provádět opakovaně v průběhu dne, v 5–10minutových dávkách nebo i déle, je-li to užitečné. Další praktické cvičení na podporu dechových funkcí a posílení svalů najdete od ledna na webu Polikliniky Prahy 7.

Jiné dýchací techniky jako brániční dýchání, pomalé hluboké dýchání, dýchání našpulenými rty nebo techniky jógy vyžadují odbornou radu.

Praktický lékař či jiný specialista vám může také předepsat fyzioterapii na posílení dechových funkcí nebo obnovu svalové síly, které vám rádi poskytnou pracovníci Oddělení rehabilitace Polikliniky Prahy 7.

Únava a postupný návrat k aktivitě Pokud trpíte zvýšenou únavou anebo ochablými svaly a svalovou slabostí, je vhodné si aktivitu dávkovat a zvyšovat zátěž velmi pomalu, což vám pomůže šetřit energii a postupně zvyšovat výkonnost.

Pro udržení svalových funkcí je důležité zařazovat pohybové aktivity, ty by ale měly opět začínat pomalu, třeba jen protažením svalů a chůzí po bytě. Zátěž i rozsah zvyšujte jen postupně, jinak se totiž vaše únava může ještě zhoršit a uzdravení bude trvat déle.

Obecně vám pomůže pravidlo 3P (Pozvolné tempo, Plánování, Priority).

Pozvolné tempo Provádějte úkon pouze do doby, kdy se začnete cítit unavení, a nikoli až do vyčerpání. Například vyjděte 5 schodů a pak si 30 sekund odpočiňte. Pokud totiž vyjdete najednou celé patro, budete muset nahoře odpočívat 10 minut a druhý den budete o to víc unavení.

Tipy

  • Rozdělte činnosti na menší úkony po celý den
  • Během aktivity si odpočiňte, je to klíč k dobití energie
  • Mezi náročnějšími aktivitami si naplánujte alespoň 30 minut odpočinku

Plánujte

Úkony, které potřebujete udělat, si zkuste rozdělit do menších částí a naplánovat do více dní v týdnu, zvláště pokud vám dané činnosti zhoršují dušnost nebo vás unavují. Náročnější aktivity, jako nakupování, pochůzky, praní prádla, si rozplánujte na různé dny a vždy je prokládejte dnem volna.

Tipy

Požádejte o pomoc rodinu či přátele. Osamělí lidé mohou využít i pečovatelskou službu či se spojit s dobrovolníky ze sousedských spolků Prahy 7. 

Pokud trpíte svalovou slabostí, můžete využít celou řadu pomůcek, které vám usnadní běžné činnosti (speciálně upravené nádobí, mycí potřeby apod.). Více vám poradí váš rehabilitační pracovník nebo se můžete obrátit na poradnu ergoterapie či půjčovnu kompenzačních pomůcek na Poliklinice Prahy 7.

Senioři, kteří nejsou schopni docházet na rehabilitaci ambulantně, mohou využít základní rehabilitační cvičení se sestrou z agentury domácí péče. Poukaz na tuto službu vám předepíše váš praktický lékař či jiný specialista.

Stanovte si priority

Některé každodenní činnosti jsou nutné, ale jiné nikoli. Položte si následující otázky a zjistěte, které z vašich úkolů jsou nezbytné:

Co musím udělat dnes? Co chci dnes dělat? Co lze odložit na další den? Čím mohu pověřit někoho jiného?

Tipy

  • V průběhu provádění úkonu plynule dýchejte, nezadržujte dech.
  • Snažte se pokud možno vyhnout tahání, zvedání, ohýbání, natahování a kroucení.
  • Těžší věci namísto zvedání posouvejte.
  • Ohýbejte se pokrčením kolen, ne až od pasu.

Obtíže v oblasti duševního zdraví Někteří z pacientů si stěžují na dlouhodobější obtíže, jako jsou úzkosti, záchvaty paniky, osamělost či ztráta životního smyslu, beznaděj až deprese. Hůře se mohou cítit lidé, kteří o někoho pečují, a mají tak dvojí zátěž.

Budete mít zájem:  Kapustová (zelná) dieta – funguje?

Dobré je o svých pocitech mluvit s přáteli či rodinou, vyhledávat sociální kontakty místo izolace, dobře o sebe pečovat a trochu se i rozmazlovat – třeba kvalitním jídlem či rituály, které vám dělají dobře.

Pokud máte potřebu sdílet svoji aktuální situaci nebo se vaše psychika nelepší, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Navštivte odborníka V případě dalších přetrvávajících obtíží můžete kontaktovat specialisty z Polikliniky Prahy 7, Františka Křížka 22 (vstup z ulice Milady Horákové).

Obvykle je doporučována žádanka od praktického lékaře, ale ke specialistovi s výjimkou fyzioterapie a domácí zdravotní péče se můžete objednat i bez žádanky.

Na všechna vyšetření je ale nutné se objednat předem.

Psychické obtíže úzkost, záchvaty paniky, deprese, klinická psycholožka PhDr. Alexandra Machková, 270 005 566, [email protected], úterý 15.30–16.30 a středa 7–8 jsou hodiny vyhrazené pro telefonické konzultace či pacienty, kteří se cítí v krizi

  1. Neurologické obtíže nepřestávající bolesti hlavy a svalů, poruchy rovnováhy, soustředění, závratě či zmatenost: neurologie, MUDr. Helena Dvořáková, 270 005 640
  2. Problémy s dýcháním plicní oddělení, MUDr. Věra Pacovská, 270 005 639
  3. Ztráta čichu/chuti trvající déle než 1 měsíc oddělení ORL, 270 005 636
  4. Vyrážky, ekzémy, „covidové prsty“ kožní oddělení, MUDr. Ondřej Šeda, 270 005 648
  5. Bolesti na hrudi či jiné nespecifické kardiologické či interní obtíže, zejména pokud se již léčíte na kardiologii kardiologie/interna, MUDr. Hussam Sibai, 270 005 633
  6. Zhoršená kontrola diabetu či jiné nespecifické interní obtíže diabetologie/interna, MUDr. Martina Jakoubková, 270 005 631
  7. Problémy se svalovou slabostí, omezená pohyblivost v důsledku neaktivity, potíže s dýcháním (na fyzioterapii nutná žádanka od lékaře) oddělení rehabilitace, Dukelských hrdinů 1, 233 372 970
  8. Pomoc na dosah
  9. Pokud jste se v důsledku situace spojené s onemocněním COVID-19 dostali do obtíží, můžete využít poradny ve foyer Polikliniky Prahy 7.
  10. Poradna pro seniory, půjčovna kompenzačních pomůcek po a st 8–12, 777 482 466
  11. Poradna pro pečující po 13–15, po–pá 9–17 dostupné
  12. na 730 195 346

JAK ZATOČIT S NEPŘÍJEMNOU BOLESTÍ ZAD

31. 1. 2019

Znáte to také? Chcete vyskočit ze své kancelářské židle a v rozletu Vám zabrání ukrutná bolest zad z nesprávného sezení? Bolesti bederní páteře jsou nejčastějším problémem u sedavého zaměstnání.

Nejčastěji trápí lidskou populaci bolesti v oblasti bederní páteře (62%), jak již bylo zmíněno na začátku. Dále jsou to ztuhlosti krční páteře (36%) a ve výjimečných případech se setkáváme s problémy hrudní páteře (2%).

S nepříjemnými pocity v zádech se setkává stále více lidí.  Bolest nečekaně a bez varování přijde, ale v mnohých případech stejně tak rychle odejde. Pokud se však tato období opakují příliš často, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, která příčiny Vašich obtíží odhalí.

Pokud Vás záda trápí vice jak 12 týdnů bez přestání, můžeme hovořit o chronickém problému. Ne vždy je totiž hlavní příčinou obtíží ta část těla, která Vás nejvíce obtěžuje. Například poškození krční páteře se Vám projeví jako bolesti v ramenou, pažích či prstech.

Problém bederní páteře často postihuje hýždě a nohy.

  • Když tělo protestuje – nejčastější příčiny svalového napětí
  • o   Nedostatek pohybu
  • o   Uvolněné svalstvo
  • o   Patologické změny tvaru páteře
  • o   Stres a duševní problémy

Zejména cvičení je často podceňováno jako jedna z hlavních příčin bolestí. Někteří lidé sedí  jak v práci, tak doma před televizí či v autě. Pokud nedodržujeme správné držení těla, přivodíme si tím bolesti zad často velmi snadno a rychle.

  1. Co dělat, když už nás bolest potká?
  2. Chronické bolesti zad je samozřejmě nejlepší řešit neprodleně s lékařem. Pokud se jedná o výjimečné  obtíže zatuhlých zad, pak Vám mohou pomoci:
  3. o   Obklady suchého tepla
  4. o   Protažení celého těla, cvičení
  5. o   Relaxační metody pro uvolnění svalů
  6. o   Masáže či fyzioterapie
  7. Prevence je rozhodně lepší než nutná léčba

Z dlouhodobého hlediska je nejvhodnějším způsobem pravidelné posilování svalstva celého těla, v tomto případě zad. Často postačí malé krůčky k tomu, abychom se nepříjemným bolestem vyhnuli. Pravidelné cvičení zad, správné ohýbání, zvedání či přenášení věcí v běžných činnostech.

Praktikování relaxačních technik jako je autogenní tréning, svalová relaxace nebo například jóga mohou být Vašimi velkými pomocníky. Nemalou úlohu zde sehrává také dostatečný pitný režim. A pokud navíc pracujete v prostředí, kde mají své místo ergonomická pracoviště, máte téměř vyhráno.

Jak by mělo správné ERGONOMICKÉ PRACOVIŠTĚ vypadat?

Nikdo z nás zřejmě nechce dojít do stádia, kdy jeho záda budou vypadat jako ohnutý krunýř želvy. Při správném postoji či posedu u stolu tomu všichni s velkou pravděpodobností předejdeme.

Obrazovka počítače by měla mít alespoň 24 palců a měla by být pevně umístěna na pracovním stole. Ideální vzdálenost mezi monitorem a Vámi je 50-70cm. Díky ergonomickým ramenům ze série NOVUS LiftTec toho snadno dosáhnete díky jeho flexibilitě v nastavení.

Střídejte práci vsedě a ve stoje. Zabráníte tím jednostrannému pohybu a páteř bude ideálně oboustranně zatěžována. 

Vaše židle by měla být nastavena tak, abyste měli nohy ohnuté do pravého úhlu a zároveň se celými chodidly dotýkaly země. Opěradlo by mělo být plynule nastavitelné. Nesmíme opomenout správné osvětlení pracoviště.

  • 7 tipů pro zdravá záda
  • Ne každý má však možnost pracovat ve společnosti, kde jsou výše zmíněné podmínky ideálního pracovního místa. Dáme Vám tedy pár snadných rad, které by měly pomoci při prevenci obtíží se zády
  • o   Při vstávání z postele se nejprve protáhněte a až pak úplně vstaňte. Prohřejete tím svaly a snížíte díky tomu možné napětí

o   Pořiďte si zdravotní gelové vložky do bot. Nohy jsou přece ty, které nás nosí. Správná chůze a postoj jsou klíčem k bezproblémovým zádům.

o   Měňte svou polohu sezení nejméně 3-4x za hodinu. Nezapomínejte na opěradlo, zejména pro spodní část zad.

o   Buďte v teple. Horká koupel či teplý obklad zlepší krevní oběh a svaly se často rychleji uvolní.

Chronická rýma může výrazně zhoršit kvalitu života

Ze špatně léčené obyčejné rýmy se může stát rýma chronická, která s sebou nese zdravotní komplikace. Foto: Profimedia.cz

Pokud akutní infekci v nosní dutině pořádně nevyléčíte a přecházíte to většinou jen nějakým práškem a hurá do práce, pak si o chronickou rýmu (trvající déle než dva měsíce) přímo koledujete. Příčiny takové rýmy mohou být i jiné – vybočená nosní přepážka, časté alergie či závažnější onemocnění.

Hypertrofická rýma – Typické je zduření sliznic s mírně zvýšenou nosní sekrecí, bolest a tlak v obličeji, zhoršení čichu a následně i chuti. Zduření sliznic způsobuje zhoršenou průchodnost až úplnou neprůchodnost nosu. Přetrvává pocit plného nosu, člověk je nucen dýchat ústy a následkem toho trpí osycháním sliznic hltanu a v noci chrápe.

Nebezpečí tohoto druhu rýmy tkví ve špatné ventilaci vedlejších nosních dutin. To vede k poruše funkce slzovodu a sluchové trubice. V tomto případě je nejvhodnější léčba eliminace vyvolávajících příčin. Často je nejlepší variantou chirurgický zákrok, nosní kapky v tomto případě nepůsobí nebo mají jen velmi krátký účinek.

Atrofická rýma – Dochází ke ztenčování sliznice a snížení její přirozené sekreční činnosti. Typický je pocit sucha v nose, svědění až pálení. Příčinou může být v mnoha případech přetopené klima v bytě.

U tohoto druhu rýmy může v rozsáhlejším stádiu dojít i k proděravění nosní přepážky. Důležité je zvlhčení a čistota ovzduší, v tomto případě jsou nosní spreje naopak doporučovány.

Označení chronická rýma nemusí znít až tak hrozivě, mnozí lidé tak mají tendenci ji podceňovat. Tím ale škodí jen sami sobě, protože chronická rýma sebou nese řadu zdravotních nepříjemností a komplikací.

V základu mohou potíže vést ke chrápání, poruchám spánku a zvýšené únavě a ke snížení výkonnosti. Dalšími nepříjemnými projevy bývá i častá bolest hlavy či ztráta čichu, dlouhodobá rýma může být i jedním ze symptomů chronického únavového syndromu.

Pokud dojde při chronické rýmě k infekci vedlejších nosních dutin, je třeba nasadit antibiotika. V méně závažném případě stačí používání sprejů, které nos zprůchodní.

  • Některou z forem chronické rýmy trpí 20 % dospělých a 10 % dětí.
  • Alergickou rýmou trpí v Česku 1,6 miliónu lidí.
  • Dvě třetiny lidí s chronickou rýmou nikdy nebyly léčeny.

Nejzávažnější formou chronické rýmy je tzv. ozéna, při níž se tvoří masivní a hnilobně zapáchající krusty a dochází k narušování kostí nosu.

Nosními obtížemi trpí 70 až 90 % astmatiků.

Deset až patnáct procent populace trpí hyperventilací, tj. povrchním zrychleným hrudním dýcháním, které vede k chemickým změnám v krvi – a také k chronické únavě.

Při takovéto rýmě se nedoporučuje nucené smrkání. ‚Při chronické rýmě není nos ucpaný hleny, ale tím, že sliznice jsou oteklé. Smrkání tedy nepomůže, dokonce může uškodit.

Pokud se o to snažíte, zvýšíte tlak v oblasti nosohltanu a vzduch bude mít tendenci uniknout někam jinam.

Tak se mohou viry rozšířit do sluchové trubice či vedlejších nosních dutin a způsobit tam další zánět,‘ vysvětluje privátní praktická lékařka MUDr. Gabriela Navrátilová.

Hlavní zprávy

Babské recepty na běžecké bolístky

Medicína sice leckdy dokáže zázraky, přesto bychom neměli zavrhovat osvědčené „babské rady“. Fungovaly totiž po mnoho generací, tak proč by nemohly pomoci i nám?

Na následujících stránkách najdete řadu léčebných a preventivních postupů na různé běžecké i neběžecké potíže. Některé pocházejí od vyhlášených léčitelů, v dalších případech jde o rodinné recepty předávané z generace na generaci. Společné mají dvě věci: využívají čistě přírodní suroviny a jejich uživatelé na ně nedají dopustit.

Na opruzeniny Hypermangan nebo řepík

Opruzeniny vznikají kombinací mechanického narušení pokožky a vlhkosti, často ale v místě vzniká bakteriální zánět komplikující léčbu. Zde jsou dva fungující rodinné recepty:

  • V teplé vodě rozpusťte trochu hypermanganu (manganistan draselný). Stačí pár krystalků, výsledný roztok by měl být spíš růžový, maximálně světlounce fialový. V něm buď koupejte postiženou část těla (např. formou sedacích koupelí), nebo do něj namáčejte gázu a přikládejte jako obklad.
  • Lžíci natě řepíku povařte 10 min ve ¼ litru vody, nechte 15 min louhovat a opět používejte ke koupelím, omývání či obkladům.

Na achilovku: Medvědice nebo tvaroh

  • Od léčitele Václava Rozhona pochází medvědicová kúra, která je velice účinná při zánětech Achillovy šlachy: Lžíci natě medvědice lékařské 10 min povařte v šálku vody, nechte ještě 20 min louhovat, sceďte a pijte 2krát denně.
  • Legendární léčitel páter František Ferda doporučoval na achilovku obklady z tvarohu, do kterého jsme vmíchali nastrouhaný česnek.
Budete mít zájem:  Zemřít na chřipku? Zas tak výjimečné to není

Na bolesti zad: Bramborová placka, slivovicové mazání

  • Další z doporučovaných postupů pátera Ferdy: Nastrouháme 4 brambory, vymačkáme z nich šťávu, smícháme se 4 lžícemi strouhaného křenu a ze směsi vytvarujeme placku, kterou zabalíme do gázy. Záda dobře namastíme sádlem a placku přikládáme postupně mezi lopatky, pod ně a na kříž, vždy na 30 min.
  • Přikládání placky doporučoval páter Ferda kombinovat s následujícím mazáním, které pomáhá i při bolestech kloubů: V 1,5 l vody povaříme 10 min 4 větvičky túje, lžíci kmínu a 3 stroužky česneku. Necháme vychladnout, scedíme a smícháme se čtvrtlitrem slivovice. Denně užíváme k potírání páteře a kloubů.

Na trávicí obtíže: Brambory a okurkovo-zázvorová limonáda

  • Jiný proslulý léčitel Jindřich Paseka radil pro pomoc při trávicích potížích, vředech, ale též ke zbavení se ekzémů následující: Každé ráno snězte na lačný žaludek plátek syrové brambory – škrob udělá v žaludku ochranný film, takže jej potrava nedráždí. Večer pak vypijte šálek heřmánkového čaje.
  • Při pocitech těžkosti pomůže nápoj, který je navíc velice lahodný: Do džbánku nalijte litr studené vody, dovnitř vložte menší okurku a jeden citron, obojí nakrájené na plátky, snítku máty a nastrouhaný zázvor (cca velikosti palce). Nechte stát přes noc a poté popíjejte v průběhu celého dne (ideálně před jídlem). V zimním období je vhodné zázvor chvíli povařit a po vychlazení přidat ostatní suroviny.

Na chřipku a nachlazení: Zázvor, skořice a česnek

  • V rámci prevence a léčby je tradičním účinným prostředkem česnek. Můžeme ho konzumovat v syrové i tepelně upravené podobě, v rámci prevence (zvlášť když musíme sdílet prostor s nějakou chrchlající osobou) se hodí i jakási „česneková aromaterapie“ pocházející z tradiční ruské lidové medicíny: Několik stroužků česneku příčně překrojte na špalíčky, po několika kusech položte na talířky a zalijte trochou vody tak, aby vršky špalíčků byly nad hladinou. Česnek nasává vodu a ta se z něj poté odpařuje do okolí i s antiviroticky působícími silicemi.
  • Velmi účinnou medicínou, která dokonale prohřeje organismus, je zázvorový čaj s medem a citronem.
  • V rámci prevence i léčby oceníte nápoj z medu a skořice, který vám mimochodem pomůže i zhubnout: Ve sklence vlažné vody rozmíchejte dvě lžičky medu a lžičku skořice. Pijte ráno nalačno a při potížích ještě 1–2x v průběhu dne.
  • Účinným prostředkem jsou echinaceové kapky. Působí nejen proti virům chřipkového typu, ale jde i o účinný imunostimulant, který je možné užívat i v rámci prevence.
  • Na kašel, ať už virového původu, či při zánětu průdušek, se hodí cibulový sirup: Na talířek či do misky rozprostřeme gázu, poklademe ji nadrobno nakrájenou cibulí, kterou zasypeme cukrem. Necháme cca 20 min odležet a poté pomocí gázy z cibule vymačkáme uvolněnou tekutinu, kterou vypijeme.

Na bolavé klouby: Ocet, křen a zelí

  • Starý rodinný recept na účinné mazání: Do ¼ l octa vložte jedno vejce a nechte uvnitř, dokud se skořápka zcela nerozpustí. Do roztoku pak přilejte malou lahvičku francovky Lesany.
  • Na lehké zánětlivé stavy spojené s otokem pomůže obklad ze zelí: Zelný list poválejte válečkem nebo do něj lehce udělejte rýhy špičkou nože, aby lépe pustil šťávu. Pak jej připevněte obinadlem na postižený kloub a nechte působit přes noc. Pomáhá i při zánětech šlach.
  • Na artrózu můžete vyzkoušet křenový obklad, který výrazně zlepší prokrvení kloubu a tím i jeho výživu: V hmoždíři roztlučte 2 lžíce hořčičných semínek a smíchejte je se stejným množstvím strouhaného křenu. Aby se směs lépe spojila, můžete přidat trochu teplé vody. Pak vše naneste na gázu či plátýnko a přiložte na postižený kloub (můžete jej předem namazat sádlem, aby nedošlo k podráždění pokožky). Nechte působit 20 min.
  • Většina léčitelů se shoduje na tom, že zvláště za bolestí kolen často stojí oslabené ledviny či játra. Léčbu proto můžete doplnit i ledvinovým nebo jaterním čajem a myslete na pitný režim.

Na ledviny: Teplo a petržel

  • Ledviny chtějí teplo – blahodárně na ně působí hlavně to tzv. suché, namísto do horké vany proto zamiřte ke kamnům a nahřejte si záda. Důkladně chraňte před chladem nejen oblast beder, ale i chodidla a kotníky.
  • Tradičním lidovým prostředkem je petržel, která vyniká schopností čistit ledviny. V tomto směru působí dobře jak nať, tak i kořen: 1 hrneček nasekané natě či nadrobno pokrájeného kořene zalijte 7 hrnečky vody, povařte 10 min, slijte do láhve a uložte do ledničky. Pijte jeden šálek denně.
  • Za jeden z nejúčinnějších prostředků pro podporu funkce ledvin bývá považován Jančův ledvinový čaj. Polovinu směsi tvoří celík zlatobýl, zbytek pak stejné díly přesličky, rdesna ptačího a rdesna blešníku. Rovnou polévkovou lžíci zalijeme ¼ l vroucí vody, 15 min louhujeme, pijeme 3krát denně po dobu šesti týdnů.
  • Zvláště na jaře je vhodná čisticí kúra pomocí čaje z natě kopřivy nebo listu břízy. Pro podporu funkce ledvin je zase vhodná přeslička.

Na štítnou žlázu: Vsaďte na chaluhu

Snížená funkce štítné žlázy je velice častým problémem zejména u běžkyň. Funkci tohoto orgánu můžete podpořit následujícími způsoby:

  • Zajistěte tělu dostatečný přísun jódu. Pravidelně konzumujte ryby a mořské řasy, velmi dobrým zdrojem je zejména chaluha bublinatka (tu je vhodné pojídat denně).
  • Léčitel Zbyněk Mlčoch doporučuje i konzumaci následující směsi: Smíchejte 60 g lněného semene, 20 g chaluhy bublinatky, 20 g natě komonice lékařské a 20 g rozrazilu lékařského. Směs rozemelte na prášek a užívejte 2krát denně půl čajové lžičky.

Na angínu: Brambory, šalvěj a česnek

Nekomplikovanou angínu lze podle mnohých léčitelů zvládnout i bez užívání antibiotik. Připravte se ale minimálně na týden v posteli.

  • Na hnisavou angínu velice dobře pomáhá obklad ze syrové brambory, který hnis doslova „vytáhne“. Bramboru nastrouhejte, rozprostřete na plátýnko, podložte igelitem (pouští hodně šťávy) a připevněte šátkem na oblast mandlí (tj. nikoliv kolem krku, ale spíše pod bradu a uvažte na temeni). Nechte působit minimálně hodinu, raději ale déle.
  • Protizánětlivě působí i obklad z tvarohu. Postup je stejný jako v případě brambory.
  • Proti streptokokům, které angínu způsobují, účinně pomáhá směs šalvěje a schizandry – lepší než čaj je ale forma lihové tinktury, kdy se byliny zalijí čistým lihem a minimálně týden se v něm macerují. Poté užíváme 10–15 kapek 3krát denně.
  • Antibakteriálně působí průběžné celodenní pojídání směsi strouhaného křenu a jablka.
  • Výrazné antibakteriální účinky má rovněž směs česneku a petržele.
  • Peruánští indiáni využívali bylinu jménem kočičí dráp. Její účinky jsou ale spíše preventivní.
  • K lokální dezinfekci pomalu rozžvýkejte několikrát denně jeden hřebíček nebo list šalvěje.
  • Účinná jsou i různá kloktadla, například výluh ze šalvěje či hřebíčku.

Na omrzliny: Heřmánek a měsíček

Omrzlinám je nejlepší předcházet, protože jejich léčba je velice složitá. Zapomeňte na rady třít je sněhem, protože tím dojde k narušení pokožky a hrozí infekce a další komplikace.

Nikdy také neprohřívejte omrzlé části těla ponořením do horké vody – ta by měla být spíše vlažná, ještě lépe ale působí postupné prohřívání živočišným teplem.

Těžší formy jednoznačně patří do rukou lékaře, babské recepty platí pouze na mírné omrzliny, kdy dojde jen ke zčervenání pokožky, ale nevytvořily se puchýře.

  • Jako první pomoc můžeme využít zklidňující obklady z heřmánkového odvaru: Hrst heřmánkových květů povaříme 10 min v litru vody, necháme mírně vychladnout a scedíme (raději přes plátýnko než cedník, abychom se zbavili chloupků, které mohou pokožku dráždit). Pak v odvaru namočíme ručník, šátek apod., přiložíme na postižené místo na tak dlouho, dokud obklad hřeje. Pak znovu namočíme a opakujeme.
  • Léčitel Zbyněk Mlčoch doporučuje potírání měsíčkovou mastí. Zakoupit ji můžete v bylinkové lékárně anebo si ji připravit doma: Hrst květů měsíčku lékařského nakrájejte nadrobno a dejte do 200 g roztaveného sádla. Sádlo dejte vzkypět a přikryté nechte do druhého dne odstát. Ráno opět sádlo roztavte a přefiltrujte přes plátno. Tuto mast lze využívat i k léčbě jakýchkoliv zánětlivých problémů na pokožce.

Tohle je fakt nechutné!

Ne všechny tradiční přírodní recepty jsou použitelné. Některé nefungují a další jsou jen pro opravdu silný žaludek.

  • Tradiční ruské léčitelství hojně využívá vlastní moč pacienta. Proti bolestem různého původu do ní například stačí namočit prst a nakreslit jí na postižené místo mřížku.
  • Další tradiční ruský recept radí na bolavé klouby přikládat jako obklad čerstvě staženou zvířecí kůži. Zbytková bioenergie prý působí velmi léčivě.
  • Ještě v 18. století se hojně využíval lék jménem cranium humanum – léčilo se jím ochrnutí, mrtvice, epilepsie, silné menstruační krvácení, používal se k ošetřování ran… A o co vlastně šlo? O prášek z rozdrcené lebky oběšence! To tedy rozhodně nezkoušejte.
  • Naopak další žaludek zvedající terapie – léčba přikládáním pijavic neboli hirudoterapie – se po dlouhých desetiletích vrací na výsluní. Pijavice totiž při přisátí vypouštějí do těla řadu bioaktivních látek, které ředí krev, roztahují cévy, působí analgeticky a antibioticky a podporují mikrocirkulaci krve. Proto se využívají například při onemocněních srdce a cév, diabetické noze, glaukomu či infekcích, ale i na podlitiny, otoky, zlomeniny apod.

Teplé, nebo studené?

Tradiční formou domácí pomoci je obklad. Důležité je ale rozlišit, kdy je lepší použít teplý a kdy studený (ledový).

  • Na akutní poranění (podvrtnutí, poraněné vazy, naraženiny apod.) je ideální použít ledování. Začít bychom s ním měli ihned po vzniku problému, protože tím výrazně omezíme krvácení z poraněných cév (tj. tvorbu modřiny), vznik otoku a zánětu. Ledujeme vždy 20–30 min, poté by měla následovat stejně dlouhá pauza. Po 48 hodinách ledování ukončíme, protože pak bychom omezovali krevní zásobení tkání a prodlužovali tak dobu jejich oprav.
  • Studené rovněž patří na jakékoliv akutní záněty, ať už jde o zánět šlach, nebo třeba angínu.
  • Teplé obklady naopak ulevují při všech chronických potížích, třeba při bolestech kloubů a chronických zánětech, a také na akutní úrazy starší než 48 hodin. Uvolní totiž svaly a zlepší prokrvení.
  • Teplé se také využívá pro uvolnění svalů při všech bolestech zad, ať jsou akutní, či chronické.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector