Jak snížit cholesterol je otázka, kterou se zabývají mnozí z nás a je to opravdu oblíbená téma. Ještě před několika lety bylo máslo na seznamu zakázaných potravin a ve znamení snížení cholesterolu nás nabádali ke konzumaci margarínu. A dnes se zdá, že opak je pravdou. A mezitím posloucháme nakolik je cholesterol důležitý pro lidský organismus.
Jako všude, zřejmě i zde je důležité dosažení určitého rovnovážného stavu. Oprávněně se tedy vyvstává otázka, co je tato záhadná látka, jak vzniká a co ovlivňuje v našem organismu. Pokud vás tato téma zaujala, čtěte dál.
Co je cholesterol a co je jeho úkolem
Cholesterol je snad jednou z nejkontroverznějších látek v historii lékařství. Konvenční medicína považuje cholesterol za hlavního viníka kardiovaskulárních onemocnění.
Cholesterolová hysterie je zodpovědná za démonizaci celých skupin potravin (například vajec) a za obchody přeplněné potravinami s nízkým obsahem cholesterolu a tuku.
Urputní zástupci boje proti cholesterolu už dokonce navrhovali, aby se léky na snížení jeho hladiny přidávali do fast food jídel, aby se upravily do podoby žvýkaček pro děti, nebo aby o ně byla obohacena pitná voda.
- Ve skutečnosti je cholesterol přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví zcela nezbytný.
- Cholesterol je:
- důležitou součástí buněčných membrán
- je prekurzorem mužských i ženských pohlavních hormonů
- steroidních hormonů
- účastní se tvorby žlučových kyselin, které jsou nezbytné pro trávení tuků
- v kůži se po slunečním ozáření přeměňuje na vitamin D
Cholesterol je produkován játry vždy právě v takovém množství, jaké je nezbytné pro okamžité splnění všech funkcí v organismu.
Vajíčka a cholesterol – opravdu ho zvyšují, nebo je to jen mýtus?
Podtypy cholesterolu – HDL a LDL
Cholesterol se v našich arteriích a žilách nikdy nepohybuje sám, ale vždy na různých “transportérech”. Tyto přenašeče mají různou hmotnost a hustotu.
Obsah cholesterolu a triglyceridů v potravinách ve střevním traktu vytvoří chylomikrony a přenáší se přes lymfatický systém do krve. Lipoproteinová lipáza způsobí rozpad chylomikronů a produkty rozpadu jsou HDL a LDL přenašeče.
Přenašeče s největší hmotností se nazývají HDL – high-density lipoprotein t.j. lipoproteiny s vysokou hustotou.
Přenašeče s menší hmotností zas nazýváme LDL – low-density lipoprotein, t.j.lipoproteíny s nízkou hustotou. A ještě lehčí přenašeče dostali pojmenování VLDL – very-low-density-lipoprotein.
Dnes již tyto fragmenty cholesterolu víme i využít. Například HDL nás chrání před nemocemi srdce. Je to proto, že HDL ve skutečnosti odstraňuje cholesterol z artérií.
HDL přenašeč dostává cholesterol do jater, kde se tělo prostřednictvím žlučníku zbaví mastné látky.
HDL cholesterol
Takzvaný “dobrý” HDL-cholesterol pomáhá vracet nadbytek cholesterolu (jako takového) do jater a tím snižuje riziko jeho usazování na stěnách tepen.
V játrech dochází k degradaci cholesterolu neboli k jeho rozkladu na další složky. Úroveň jeho hladiny ukazuje, do jaké míry je náš organismus schopen se cholesterolu zbavovat jeho transportem do jater.
Jeho hladina by měla být co nejvyšší.
- za nízkou se považuje hladina menší než 1,2 mmol / l u mužů a 1,0 mmol / l u žen
LDL cholesterol
Takzvaný “špatný” LDL-cholesterol je nebezpečný tím, že se může, v případě nadbytku, usazovat na stěnách arterií a tím snižuje jejich vnitřní průměr (tento proces se označuje jako ateroskleróza).
Lidově řečeno, arterie (tepna) se zúží a pokud se objeví krevní sraženina (trombus), nemůže proniknout dále a tepnu zablokuje (dojde k trombóze). Tyto změny zvyšují tendenci ke srážení krve. Pokud nedojde k odstranění trombu, může dojít u postižené osoby k infarktu nebo mrtvici.
Zvýšené množství LDL-cholesterolu může být dáno jeho zvýšeným množstvím v potravě, ale i zvýšenou produkcí v játrech.
- za vysokou se považuje jeho hladina nad 3 mmol / l
Musíme také vědět, že z VLDL lipo-proteinů s velmi nízkou hustotou se v játrech tvoří LDL. Čím je tedy VLDL v krvi vyšší, tím více LDL se v játrech tvoří.
Triglycerid je typ krevních tuků odlišných od cholesterolu. U některých pacientů mohou být hladiny triglyceridů v krvi velmi vysoké s normálním cholesterolem a naopak. Obecně však dochází k interakci triglyceridů a cholesterolu, takže snížení triglyceridů může pomoci snížit hladinu cholesterolu.
Jaká je ideální hladina cholesterolu?
Ideální hladina celkového cholesterolu v krvi je
CAIHUA – peruánská bylina, která vykazuje slibné účinky při snižování cholesterolu
Vyslovuje se kai-wa
Caihua je bylina révového typu, která se pěstuje pro jedlé plody (v jídelníčku slouží jako zelenina). Stonek může měřit až 5 metrů do výšky. Domácím prostředím pro tuto bylinu jsou Andy. Nyní se také pěstuje ve všech částech střední Ameriky. Caihuas jsou také velmi populární v severovýchodní Indii, Nepálu a Bhútánu. 
Plody se konzumují převážně vařené (používá se jako obal pro masitou nebo jinou náplň), ale použití do salátu je také možné (používají se spíše listy). Má jemnou chuť, připomínající jiné tykvovité plody. Od těch se však liší vysokým množstvím látek, které podporují lipidový metabolismus. Plod obsahuje především kyselinu galakturonovou, lipoproteiny, pektin, sitosterol, vitaminy (B1 a C), minerální složky a lipidické substance. Caihua byla používána jako léčivý přípravek již před mnoha stoletími. V některých kmenech byla uctívána a její plody najdeme vyobrazené na keramice. Listy se používaly na čištění zubů. Ve zdrojích můžeme nalézt, že v syrovém stavu byla používán při cukrovce nebo v případě respiračních chorob. Šťáva byla využívána při léčbě zánětu ucha – otitis.
- V posledních letech se farmakologické studie touto bylinnou začali více zabývat, což umožnilo různorodé použití byliny v podobě dehydratovaného prášku v doplňcích stravy (používá se plod – sušený).
- POUŽITÍ CAIHUA
- očištění arteriárních stěn od cholesterolu (bylo testováno na dávku 1200 mg účinné látky)
- snižování krevního tlaku
- preventivní působení proti ateroskleróze
- STUDIE
- Vvýsledky randomizované (dvakrát naslepo provedené) studie s kapslemi dehydrovaného (vysušeného) plodu Caihua pedata za účelem objasnit vliv na lipidickou frakci jednoznačně prokázaly snížení celkového krevního cholesterolu o 18,3% , frakce LDL – cholesterolu o 23% a zvýšení frakce HDL – cholesterolu o 42%
Celou studii, uvádíme ve zkrácené formě níže (zdroj www.oroverde.cz):
Studie provedená Univerzitou Cayetano Heredia v Limě:
Vliv dehydrované Caihuy (Cyclantera pedata L. Schard.) na lipidické frakce obyvatel středního věku.
Prezentovaná studie byla provedena ke stanovení vlivu dehydrovaného plodu Caihua pedata podávaného ústně v různých dávkách po dobu 12 týdnů na úroveň hladiny lipidů u mužů a žen středního věku v Limě (Perú). Této studie se zúčastnilo 60 sledovaných osob.
- Po 12 týdnech léčby bylo zaznamenáno snížení celkového krevního cholesterolu 0 18,3 % a to snížením LDL – cholesterolu (low density lipoprotein) o 23% a zvýšením HDL – cholesterolu (high density lipoprotein) o 42% a dále byl zaznamenán signifikantní pokles triglyceridů v krvi ve skupině, které bylo podáváno 6 kapslí ráno před snídaní.
- V případech hypercholesterolemie zapřičinilo podání 6 kapslí denně návrat (pokles) na normální hladinu celkového kervního cholesterolu u 82% sledovaných pacientů. Porovnatelného výsledku bylo dosaženo také při snižování hodnot LDL – cholesterolu.
- Tyto výsledky opravňují učinit závěr, že dehydrovaný plod Caihua. pedata je adekvátním prostředkem léčby hypercholesterolemie a / nebo hypertriglyceridemie. Ateroskleroza je nejčastějším vaskulárním onemocněním v západním světě způsobujícím úmrtí a hyperlipidemie je jedním z faktorů s plně prokázanou odpovědností za vznik tohoto onemocnění. Vedle hyperlipidemie a hypercholesterolemie je dalším z rizikovývh faktorů rozvoje aterosklerozy také vysoká přilnavost monocytů k endoteliálním buňkám arterií, vedoucí k zánětům a produkci ateromů. Stejně tak byla stanovena vysoká korelace mezi počtem úmrtí na koronární onemocnění a vysokou hladinou podílu LDL cholesterolu vůči HDL cholesterolu (LDL / HDL). Proto byly stanoveny jako rizikové pro vznik koronárních onemocnění hodnoty krevního cholesterolu > 240 mg/dl, LDL cholesterolu > 150 mg/dl a HDL cholesterolu < 35 mg/dl.
V nedávné době bylo poukázáno na fakt, že snížení krevního cholesterolu, především pak jeho frakce v relaci na LDL – cholesterol je základním předpokladem snížení počtu úmrtí na koronární onemocnění.
To se stalo motivem pro farmaceutický průmysl v hledání substancí snižujících cholesterol, LDL (low density lipoprotein) a zároveň zvyšujích HDL (high density lipoprotein).
Mezi takové substance (agensy) patří mimo jiné chlofibráty, cholesteramin, nikotinová kyselina, gemfibrozil a fosinopril.
Vedle farmaceutických produktů a také velmi často užívaných alternativních metod je prvotním a nejdůležitějším faktorem léčby hyperlipidemie dieta. Do dietního režimu bylo kombinováno velké množství přírodních produktů s různými výsledky. Jedním z těchto přírodních produktů je i Caihua, rostlina velmi rozšířená jako potravina mezi obyvateli Peru.
Peru jako země s výrazným přírodním bohatstvím užívá již staletí širokou paletu rostlin k léčbám mnoha různých onemocnění. Juan de Arona například poukazuje na užití rostliny Caihua kultivované domorodci Peru, a to jak syrové tak i vařené při moderaci diabetu.
- Tato studie byla provedena ke stanovení efektu sušeného přírodního produktu Caihua na lipidický profil mužů a žen ošetřených touto metodou po dobu 12 týdnů.
- Výsledky této studie naznačují, že dehydrovaná Caihua je adekvátní metodou léčby v případech hypercholesterolemie a / nebo hypertriglyceridemie.
- Zdroj:
- Wikipedie
www.oroverde.cz
Vysoký cholesterol: příznaky, léčba (hypercholesterolémie)
Každému je jasné, že pojem zvýšený či vysoký cholesterol znamená,
že by toho cholesterolu správně mělo být méně. Většina také ví, že
onen cholesterol se vyskytuje a měří v krvi.
Co to ale cholesterol je, jakou
má funkci, a hraje-li jednoznačně špatnou roli v našem těle.. zde už
možná leckdo tápe. Není se co divit.
V reklamách je cholesterol
představován pouze jako zlo, které se musí snižovat, ne-li jako jed,
kterým je naše tělo otravováno.
Pravda je ale jiná. Bez cholesterolu bychom si nepostavili jedinou
buňku v těle, nevytvořili vitamin D,
žlučové kyseliny, nevyprodukovali steroidní
hormony (testosteron, estrogen..)..
Na druhou stranu, cholesterol se ukládá do stěny cév,
stěna tím přestává být pružná, dojde k zúžení vnitřního průměru
(zde se může snadněji zachytit tromb = krevní sraženina), nastává riziko,
že orgán zásobený krví přitékající z této „ucpané“ cévy, nebude
dostatečně prokrvený, a nedostatek kyslíku způsobí jeho odumření
(princip infarktu myokardu – část srdce, která je špatně zásobená
krví, nemá dostatek kyslíku, odumírá, srdce špatně pracuje).
Z toho tedy vyplývá, že v těle je potřeba nějaké určité množství
cholesterolu. Za toto ideální množství se počítá hodnota celkového
cholesterolu nižší než 5,2 mmol/l.
Nad 6,2 mmol/l
hovoříme již o vysokém cholesterolu znamenající výrazné riziko pro
vznik ischemické choroby srdeční (ischémický = nedostatečně prokrvený,
tedy stav, kdy cévy nepřivádějí srdci takové množství okysličené krve,
jaké pro svoji správnou činnost vyžaduje).
Hodnota celkového cholesterolu však není jediná ani ta
nejpodstatnější.
Mnohem více o stavu pacienta vypovídá hodnota vzniklá poměrem HDL
a celkového cholesterolu – HDL / celkový = více než 20%
ideálně.
HDL je látka tradičně označovaná jako
„hodný“ cholesterol (oproti LDL =
„zlý“ cholesterol). Toto označení je však poněkud
zavádějící, neboť mnozí se pak domnívají, že z některé potravy lze
přijímat ten hodný a z jiné zlý.
Cholesterol jako takový je pouze jeden.
Do těla se jednak dostává potravou, jednak ho tělo samo vyrábí (hlavně
v játrech). Cholesterol zlý a dobrý se však neodlišuje místem vzniku,
nýbrž přenašečem, jež se ho ujme. V těle nám totiž cholesterol koluje
na různých nosičích (lipoproteinech).
Jedny nosiče jsou převážně
tukové – LDL (low density lipoprotein) – ty s navázaným cholesterolem
putují do okrajových tkání, kde může cholesterol negativně působit na
cévní stěnu.
Naproti tomu nosič HDL (high density lipoprotein) má velký
podíl proteinů a odnáší přebytečný cholesterol z cév do jater.
- Ideální hodnoty cholesterolu z vyšetření krve by tedy
měly být: - celkový: pod 5,2 (nad 6,2 vysoké riziko);u dětí: pod
4,4 (nad 5,5 vysoké riziko) - HDL chol :nad 1,4 (pod 0,9 vysoké riziko);u dětí: nad 1
(pod 0,9 vysoké riziko) - LDL chol :pod 3,4 (nad 4,1 vysoké riziko);u dětí: pod
2,6 (nad 3,1 vysoké riziko)
Rizikové faktory vysokeého choesterolu
Rizikovými faktory pro vysoký cholesterol je v různém poměru
dědičnost a vnější faktory.
Je prokázaná i familiární hypercholesterolémie, což
je autozomálně dominantně přenášené onemocnění (dostane-li dítě od
jednoho rodiče nemocnou sadu genů, onemocní). O zbylých onemocněních
vysokým cholesterolem lze polemizovat, do jaké míry bylo dědičné a do
jaké ovlivněno životním stylem (který mnohdy bývá také tzv. sociálně
dědičný.. – tradice).
Dosud byla řeč o tzv. primárním vysokém cholesterolu. Vysoký
cholesterol je však někdy naměřen jako důsledek nějakého jiného
primárního onemocnění (nejčastěji onemocnění jater, ledvin, štítné
žlázy..)
Prevence vysokého cholesterou
Ze dvou hlavních rizikových faktorů – dědičnost a životospráva –
můžeme (prozatím) upravit pouze jeden. Tedy prevencí je dodržování zásad
zdravého životního stylu.
„Bohužel“ vysoký cholesterol
nebolí, a tak mnoho pacientů bere doporučení zkvalitnění životosprávy
jen jako takové dobré rady od lékaře do života. (Jako když sousedka
poradí vitamin C při chřipce..
), což se jim často vymstí.
Dobré rady pro prevenci vysokého cholesterolu, tedy vzniku aterosklerózy,
tedy vysokého rizika ischemické choroby srdeční, tedy..
- hlídat si váhu, nechat si navrhnout vhodnou dietu
v případě obezity - hlídat si příjem tuků (měly by představovat
maximálně 30% celkové energie)- z přijímaných tuků dávat větší prostor rostlinným a rybím
- nepřekračovat příjem cholesterolu 200 mg/den
- přijímat vyšší množství vlákniny (30 g/den)
- více konzumovat ovoce a zeleninu
(vláknina, antioxidanty) - snížit příjem alkoholu či ho zcela vyloučit
- častěji zařazovat ryby a nízkotučné mléčné
výrobky - omezit příjem soli na 6 g/den
Příznaky a projevy vysokého cholesterolu
Velký problém vysokého cholesterolu je ten, že se
neprojevuje. Vysoký cholesterol je spíš hodnota než nemoc.
Toto číslo nás však může informovat o zvýšeném riziku vzniku
ICHS (ischemické choroby srdeční – Angina pectoris,
srdeční infarkt – nejčastější příčina úmrtí u nás).
Proto by
objevení zvýšené hodnoty mělo posloužit nikoli k vyděšení pacienta,
nýbrž jako užitečná informace o riziku, na které tak lze reagovat a
snažit se ho snižovat.
Nemoc vysoký cholesterol se tedy projevuje zvýšenou hodnotou cholesterolu
v krvi. Nejnebezpečnější následek vyššího množství cholesterolu je
jeho ukládání do cév – ateroskleróza.
Jedna z forem vysokého cholesterolu je zcela dědičná. Potomci, kteří
dostanou špatnou výbavu, která vede k jistému onemocnění vysokým
cholesterolem, ji mohou dostat buď od jednoho rodiče nebo od obou. V obou
případech onemocní (neboť se jedná o chorobu dominantní).
Nicméně
potomci, kteří dostali obě výbavy špatné jsou těžce postiženi
již od dětství. Ischemická choroba srdeční se u nich
projevuje v útlém dětství a většina z nich umírá do 20 let (na
infarkt).
Vnějším znakem takto postižených je tvorba
kožních a šlachových xantomů (boule
např. na kloubech ruky).
Oproti tomu pacienti s postiženou alelou (špatnou výbavou) pouze od
jednoho z rodičů, nemusejí mít žádné viditelné příznaky po
dlouhá léta.
Léčba vysokého cholesterolu
Léčba nemoci se vzhledem k tomu, že jejím hlavním rizikem je vznik
kardiovaskulárního onemocnění (onemocnění srdce a cév), zaměřuje na
všechny rizikové faktory pro toho onemocnění. Tedy nemedikamentózní
léčba spočívá ve změně životního stylu (viz prevence nemoci):
- kouření snižuje množství „hodného“ HDL –
cholesterolu, proto je doporučováno kouření zanechat - obezita taktéž zvyšuje riziko
kardiovaskulárních chorob - zdravá výživa zaměřená na snížený příjem
cholesterolu - pohybová aktivita – (ideální je aktivita, kdy se
tepová frekvence pohybuje v rozmezí 60 – 75% maximální tepové
frekvence – ta se vypočítá jako 220 – věk) - úprava krevního tlaku – vysoký tlak nahrává
onemocněním srdce a cév
Z farmakoterapie se na snižování cholesterolu užívají
statiny (lovastatin, pravastatin, simvastatin, fluvastatin,
atorvastain), pryskyřice (cholestyramin, colestipol).
Jak si mohu pomoci sám
.. nejlépe dodržováním doporučeních týkajících se životosprávy.
Vhodné je přemýšlet o zdravé stravě i při volení
způsobu přípravy potravy – omezovat
smažení a pečení, dát přednost vaření,
vaření v páře, dušení. Dále existují seznamy látek a potraviny
s prokázaným účinkem na snížení hladiny cholesterolu v krvi:
- stanoly a steroly
- vláknina
- nenasycené mastné kyseliny
- lecitin
- artyčok, cibule, citrusy, česnek, fazole, houby, jablka, len (lněný
chléb), mandle, oves, ryby (losos, tuňák, sardinky, sleď), rýže, červené
víno, vlašské ořechy
Komplikace vysokeého cholesterolu
Komplikací vysokého cholesterolu je ateroskleróza, jejíž
riziko zvyšuje.
Diskuse
Další názvy: hypercholesterolémie, zvýšený cholesterol, familiární hypercholesterolémie
Cholesterol: strašák, nebo zabiják? Zachránit život může i obyčejná procházka
Medicína sice nesmírně pokročila, ale pořád skrývá mnohem víc otázek než jasných odpovědí. Do diskusí o konkrétní léčbě chorob se navíc zapojují studie, placené z neprůhledných grantů, farmaceutičtí lobbisté anebo výrobci nejrůznějších potravin.
Vzhledem k tomu se můžeme dlouhodobě hádat o prospěšnosti či škodlivosti alkoholu a kávy, tuků živočišných i rostlinných, o správné denní porci pohybu a třeba i o plusech a minusech vegetariánství, veganství, požívání raw potravin apod.
Cukr: nový arcinepřítel
Diskuse o cholesterolu jsou ovšem zvláště ožehavé – vždyť se celosvětově týkají desítek milionů lidí a v léčbě se točí astronomické sumy. Jako prakticky u všech medicínských otázek můžete i tady najít nejrůznější názory; často přímo protichůdné.
Příkladem může být nedávná „rehabilitace“ živočišných tuků a vajec – potravin, které byly v souvislosti s cholesterolem po řadu let démonizovány.
Najednou vítáme zpět s otevřenou náručí, zatímco dříve do nebes vynášené margaríny a podobné náhražky živočišných tuků jsou právem odmítány.
Přečíst článek ›
V dokumentech Evropské kardiologické společnosti dnes najdete průzkumy (včetně megastudie shrnující výsledky bádání z téměř 50 států světa), které potvrzují, co nám zdravý rozum už dávno napovídal: že totiž pro zachování správných hladin cholesterolů („dobrého“ HDL i „zlého“ LDL) máme jíst čerstvou, pestrou a zdravou stravu, nikoli bůhvíjakými chemikáliemi prosáklé umělé tuky, uzeniny apod.
„Ve vejcích nevidím žádný problém, doporučuji ale spíš krátké povaření než smažení na olejích,“ říká k tomu Monika Bartolomějová, hlavní nutriční specialistka sítě výživových poraden Svět zdraví.
„Podobné je to i s konzumací mléka. Tady problém nevidím v mléku samotném, ale v jeho nepřirozené technologické úpravě.
Naopak margarínům s transmastnými kyselinami a potravinám obsahujícím ztužené tuky se vyhýbejte.“
Přečíst článek ›
Na zřejmě největšího nepřítele lidského zdraví byl dnes nově pasován rafinovaný cukr – ten bychom opravdu neměli konzumovat v přílišném množství, což ale ví každé malé dítě.
Hledáte vhodný druh pohybu? Zkuste jógu:
Určitý problém mimochodem představuje i stanovení optimální celkové hladiny cholesterolu v krvi: obvykle se pracuje s hodnotou 5,0 mmol/l, ale někteří odborníci prosazují hladinu 6,5 a jiní naopak až 3,5 mmol/l. I tento aspekt dobře ilustruje, kolik nejasností kolem cholesterolu a statinů ještě je. Ostatně ani pořádně nevíme, proč a jak hladiny cholesterolu u lidí kolísají…
Cholesterol: čím více, tím lépe?* Existují i teorie, podle nichž nemáme v těle dobrý a zlý cholesterol – dobré jsou oba.
To, že mají na svědomí usazeniny v krevním řečišti, prý je jen dobře – má jít o jakési „záplaty“, které cévy chrání před záněty způsobenými kyselostí v těle.
Jako důkaz se uvádí Japonsko, kde je nejvíce dlouhověkých lidí a současně zde mají jedny z nejvyšších hodnot cholesterolu na světě. Na internetu najdeme řadu studií, podle nichž nízká hladina cholesterolu způsobuje různé choroby.
* Jsou tu však i počiny hodné větší pozornosti. Například japonské ministerstvo zdravotnictví před pěti lety vyřadilo cholesterol ze svého seznamu doporučovaných hodnot různých látek v těle. Tvrdí přitom, že „cholesterol není látkou, která by si zasloužila pozorování či kterou je možné se předávkovat“. Podobné hlasy se ozývají i z USA.
Zrádné vedlejší účinky
Předmětem bouřlivých diskusí se staly i samotné „léky na cholesterol“, tedy statiny. Je jim připisován dlouhý seznam negativních vedlejších účinků – počínaje bolestmi svalů a cukrovkou přes poškození jater, chronickou únavu a nespavost až po sexuální dysfunkce.
Na druhé straně jsou tu ovšem vědecké práce, publikované například v prestižním časopise The Sciencist, podle nichž mají statiny naopak dobré vedlejší účinky – pomáhají údajně proti osteoporóze, roztroušené skleróze a Alzheimerově chorobě či senilní demenci. Proto se dokonce po určitou dobu zvažovalo, že by se jimi povinně „obohacovaly“ potraviny typu hamburgerů! Pochybnosti ale nakonec převážily, a tak z toho sešlo.
Přečíst článek ›
Objevily se totiž studie s přesně opačnými výsledky, než k jakým došel The Sciencist. Podle nich statiny mimo jiné ničí paměť, snižují imunitu a působí choroby jater.
Největší problémy prý vznikají při souběžném používání statinů a některých jiných léků (včetně běžných antibiotik). Nejvíce ohroženy jsou starší ženy trpící chorobami jater nebo ledvin.
Statiny se mimochodem „nesnášejí“ ani s některými potravinami: třeba s grapefruitem.
Je tu nový způsob léčby!
Je s podivem, jak relativně málo je otázka statinů, které užívá každý desátý Čech a jejichž účinky na zdraví pacientů mají vliv na životy milionů rodin, veřejně diskutována. Současná realita je v podstatě taková, že většina lékařů se „zakopala“ na starých pozicích, podporujících léčbu statiny, zatímco jejich odmítání je v rukou různých občanských iniciativ apod.
U občanů trpících problémy s LDL cholesterolem pak záleží hlavně na tom, do jaké míry věří klasické medicíně a jak popřávají sluchu novým trendům. Tady musíme konstatovat, že jakkoli mají Češi své lékaře rádi a věří jim, v otázce statinů řada z nich lékařská doporučení odmítá.
Přečíst článek ›
Po které zelenině sáhnout?
Užitečná je vlastně každá zelenina (i ovoce), některé ale hladinu cholesterolu přímo snižují. Například česnek, jehož hodnota je známa po staletí. Také však třeba červená řepa, mrkev, celer, rajčata anebo i docela obyčejné brambory – ty vlastně představují jakýsi „multivitamin“.
Je ovšem nezbytné zeleninu i ovoce požívat kvalitní (v zimě se skládají vlastně jen z vody a hnojiv), čerstvé a upravené tak, aby jejich léčivé vlastnosti nebyly poškozeny.
Pro řadu lidí může být nepříjemnou zprávou, že „zlý“ cholesterol v našich žilách zvedá i kouření a požívání alkoholu, o obezitě ani nemluvě.
Až další vývoj zřejmě ukáže, kdo má pravdu. Je dokonce možné, že ji tak trochu mají obě strany – pro jednoho pacienta je léčba statiny vhodná, druhému vyhovují jiné typy terapie. „Léky na snižování hladiny cholesterolu se stále vyvíjejí.
Jako nejnovější je zde asi takzvaná antiadhezivní terapie, která funguje na principu blokování vazby LDL cholesterolu na konkrétní receptory,“ říká docent Kašparovský. „LDL cholesterol je poté vracen do jater, kde se rozloží.
Tyto léky vykazují méně nežádoucích účinků.“
Rozšířením nové metody léčby by se velmi dobře vyřešilo statinové dilema. Ihned se tu však objevil další rozpor, který se týká cholesterolových diet.
Podle některých vědců, například amerického profesora Michaela Hertoga, totiž na hladinu cholesterolu v našem těle strava nemá prakticky žádný vliv! Za oceánem jsou vůbec vůči tradiční léčbě vysokého cholesterolu stále skeptičtější: dokonce se tam publikují tvrzení, podle nichž jsou snahy o snižování hladiny LDL cholesterolu dietami zbytečné, protože tělo si tuto látku vyrábí samo dle vlastního uvážení a na naše snahy nebere ohled. Publikovány byly i články, podle jejichž autorů příliš nízká hladina cholesterolu (LDL i HDL) v těle vede k častějšímu výskytu rakoviny.
Přečíst článek ›
Nejlepší lék? Štěstí!
Rovněž v USA pak zjistili, že nejlepší prevencí proti většině neinfekčních chorob je šťastný život. „Harmonický život, spokojenost se sebou samým a zdravý vztah k vlastnímu tělu je základem duševního i fyzického zdraví,“ podotýká k tomu Monika Bartolomějová.
Zkuste pegan dietu:
„Je obecně známo, že dlouhodobý stres zapříčiňuje řadu potíží – problémy s hmotností, špatnou pleť, sníženou imunitu a další. Harmonický život zde hodně pomůže, je ale důležité zaměřit se i na další aspekty.
Hlavně se ve své stravě snažte dávat přednost přirozeným potravinám před polotovary a jezte ve větší míře lokální potraviny a biopotraviny.
Nezapomínejte se také hýbat a volný čas trávit s lidmi, na kterých vám záleží…“
Procházka vám zachrání život
Odpovídá doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Kolik procent české populace trpí „zlým“ cholesterolem a jak se právě ten podepisuje na průměrné délce života?Podle posledních šetření cca sedmdesát procent, přičemž více jsou ohroženi muži než ženy.
Vliv na délku života nelze jednoznačně určit. Záleží na dalších faktorech, jako je vysoký krevní tlak, obezita, kouření a věk. Pokud se vezmou v potaz všechny tyto faktory, lze ale spočítat možné zvýšené riziko úmrtí.
Je léčba cholesterolu doživotní záležitostí, nebo se pacient může – úpravou životního stylu – vyléčit sám?Úspěšnost léčby záleží vždy především na pacientově ochotě změnit životní styl. Léky sice tlumí negativní vliv cholesterolu, nicméně samy o sobě k vyléčení nevedou.
Přečíst článek ›
Může člověk sám na sobě rozeznat, že má problémy s cholesterolem?Velmi obtížně. Většina příznaků je nespecifických a objeví se až v pokročilé fázi.
O současných lécích na cholesterol se traduje, že poškozují svaly.
Je to pravda – respektive, jaké mají vedlejší účinky?Jako většina léků i ty, používané na léčbu cholesterolu, vykazují nežádoucí účinky, mezi které patří možné poškozování svalů v důsledku jejich horšího zásobení cholesterolem, který je u této tkáně více důležitý pro stabilitu buněčné membrány. Nicméně zpravidla se tyto nežádoucí účinky vyskytují při nesprávném užívání léku, případně při kombinaci s alkoholem, který může ovlivnit vstřebávání léčiva.
Nedávno došlo k „rehabilitaci“ živočišných tuků – nechystá se v současnosti zas nějaké podobné překvapení?V současné době se diskutuje, do jaké míry je možné ovlivnit hladinu cholesterolu čistě změnou stravy.
Jako významnější faktor pro ovlivnění hladiny cholesterolu se totiž jeví dostatek vhodného pohybu. Zvýšená hladina cholesterolu je především ukazatelem nezdravého životního stylu.
Většina pacientů si tuto nemoc v podstatě vypěstuje jednak špatnou životosprávou, ale především nedostatečným vhodným pohybem, kterým může být například chůze, trvající alespoň 20 minut, ideálně 45 minut denně.
Přečíst článek ›
Nestačí jen zdravě jístTři čtvrtiny Čechů a Češek mají zvýšenou hladinu cholesterolu – i děti a velmi mladí lidé. Podle současného převažujícího lékařského názoru by celková hladina cholesterolu v těle dospělého člověka neměla překročit limit 5,2 mmol/l.
Co přemíra cholesterolu způsobuje, je obecně známo – zanášení cév, které může vést k jejich ucpání s fatálními následky.
Hladinu cholesterolu, jenž je jinak v rozumné míře pro lidské tělo velice prospěšný, lze upravit užíváním medikamentů. Není však ideální spolehnout se pouze na ně.
V každém případě by člověk trpící problémy s cholesterolem (tedy tři ze čtyř našinců) měl také upravit svůj jídelníček a životní styl.
Nezbytný (i z řady jiných důvodů) je pohyb, dostatečný příjem tekutin, ovoce, zeleniny i celozrnných potravin. Samozřejmě také přiměřený podíl ryb v našem menu, to ale jistě každý ví.
- Lékaři, zabývající se celostní medicínou, k tomu dodávají, že je nutné také žít dobrý život, být v rámci možností šťastný a spokojený se svojí existencí. To je ovšem lék, kterého se bohužel mnohým z nás (i kvůli stresu ze stálé honičky za penězi) nedostává…
- IVO BARTÍK
Jak snížit cholesterol bez léků
Středomořská dieta pomáhá se snížením cholesterolu
Foto: Profimedia.cz
Hladinu cholesterolu můžeme ovlivnit skladbou jídelníčku, dostatečným pohybem, shozenými kily a lepší schopností čelit stresům. Má to samozřejmě svá pravidla a také meze.
Co mi připadá zajímavé, je to, že tyto metody můžeme využít i tehdy, když léky na vysoký cholesterol už bereme. Umožní nám to většinou, abychom snížili jejich dávky, případně tím snížíme i jejich vedlejší účinky.
To, že se mi začne zlepšovat cholesterol, jakmile se mi daří shazovat nadbytečná kila, jsem si vyzkoušel sám na sobě. Nemusí to tak fungovat úplně každému, ale u většiny lidí to tak je. Zlepšily se mi ale i další parametry, jako je třeba poměr „hodného“ HDL cholesterolu vůči tomu „zlému“ LDL nebo hladina dalších krevních tuků, triglyceridy.
To, že stres zvyšuje hladinu cholesterolu, může řadu lidí překvapit. Dokazují to ale přesná měření. Když se například lidé dostanou do stresujících životních situací, lékaři jim obvykle nenaměří jen vyšší hladiny stresových hormonů, ale také vyšší koncentraci cholesterolu.
Catherine Stoneyová, profesorka psychologie ze Státní univerzity v americkém Ohiu, sledovala se svými kolegy hladiny „zlého“ LDL cholesterolu u pilotů aerolinek v okamžicích velké zátěže. Okamžitě stoupla. Mírně, ale stoupla.
Stresům obvykle lépe čelíme, když jsme dobře vyspaní i odpočatí, a mnohem hůř, pokud je tomu naopak. Proto má pro nás smysl jakákoli relaxace, ale také rekreační sportování, které zlepšuje schopnost čelit stresu. Výborná je rovněž jóga, taj-či nebo třeba léčebný psychologický systém mindfulness zaměřený přímo proti stresu.
Všechny tyto metody nás naučí řadě technik, které nám pomohou zachovat ve vypjatých chvílích chladnější hlavu a větší nadhled. Budeme je lépe zvládat, nemluvě o tom, že se díky nim můžeme po dramatických okamžicích také perfektně odreagovat.
O řadě potravin a potravinových doplňků se můžeme dočíst, že snižují hladinu cholesterolu. Ale jen u některých to prokazatelně potvrzují seriózní klinické studie. Obrátili jsme se proto na docenta Jana Piťhu, vedoucího laboratoře pro výzkum aterosklerózy z pražského IKEM, a zajímali se, co nám opravdu prokazatelně může pomoci.
Podle něj jsou to hlavně:
- Ryby, které obsahují hodně omega-3 nenasycených mastných kyselin, což jsou hlavně tučné mořské ryby.
- Různé druhy ořechů
- Olivový a řepkový olej
- Středomořská dieta
- Dostatečné množství vlákniny
Dnes víme, že omega-3 NMK nesnižují jen vysoký cholesterol, kornatění tepen a následné kardiovaskulární choroby. Zmenšují také riziko vzniku krevních sraženin, které jsou zodpovědné za většinu srdečních infarktů i mozkových mrtvic.
A působí na cévy protizánětlivě, což je podstatné, protože tento typ zánětu se podílí na rozvoji aterosklerózy, tedy postižení tepen.
Snižují zároveň hustotu krve, takže se srdce při jejím pumpování do oběhu méně namáhá, a mají na kardiovaskulární systém další příznivé efekty.
Tučnými mořskými rybami rozumíme například sardinky, šproty, sledě, lososy, tuňáky nebo makrely. Příznivý obsah zdravých tuků má i sladkovodní pstruh nebo vzácnější hlavatka, které patří mezi lososovité. U nás se prodává i speciálně krmený kapr, který má zvýšený obsah těchto látek.
Kolik musíme těchto ryb sníst, aby se projevil příznivý efekt? „Výzkumy ukazují, že bychom jich měli jíst dvakrát týdně 150 gramů,“ říká docent Piťha. „Pokud bychom jich jedli víc, efekt se sice o něco zvýší, ale jen málo. Nedávno byla publikována studie, která neprokázala účinek menší dávky omega-3 NMK v tabletách. Je tedy možné, že ryby obsahují další elixíry, které ještě neznáme.“
Hladinu cholesterolu v organismu snižují rovněž potraviny se zvýšeným obsahem vlákniny. Naši předkové jí konzumovali 50 až 100 gramů denně. My jíme v průměru asi 12 gramů místo doporučených 30 až 35 gramů denně. Vláknina totiž tlumí vstřebávání cholesterolu do organismu.
Potravinami s vysokým obsahem vlákniny nejsou jen levné pšeničné otruby nebo naopak drahé psyllium, ale většina ovoce a zeleniny, celozrnné výrobky a obiloviny, ovesné vločky, luštěniny, houby nebo třeba ořechy.
Problém je, že řadě lidí může zvyšování vlákniny způsobit trávicí potíže (nadýmání, větry, pobolívání v břiše). Diskutabilní bývá také u lidí, kteří mají sklon k zánětům ve střevech nebo jejich podráždění, což jsou často starší lidé. Proto je vždycky dobré konzultovat zvyšování objemu vlákniny v našem jídelníčku s praktickým lékařem nebo nutriční terapeutkou.
Její dávky bychom měli zvyšovat postupně a sahat spíš po jemněji působící rozpustné vláknině, která je v ovesných vločkách, ovoci nebo luštěninách.
K potravinám, které mohou snížit cholesterol a zlepšit stav cév, patří rovněž ořechy. Obsahují totiž omega-3 NMK a vlákninu. Mají však i dost kalorií. Proto bychom jich neměli jíst víc než 30–60 gramů denně.
„Nejlepší efekty na krevní tuky vykazují vlašské ořechy a mandle,“ říká docent Piťha. „Ne úplně ideální jsou arašídy, zvlášť ty solené.“
Příznivý vliv na cholesterol a kardiovaskulární systém má také středomořská strava, pro kterou je typické to, že je pestrá, obsahuje hodně ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, olivového oleje i ryb, a méně jiných druhů masa, mléčných výrobků. Jejím podstatným rysem, který se dnes málo zdůrazňuje, jsou i rozumné porce. Byla totiž jídelníčkem chudých lidí.
Hladinu cholesterolu ovlivňuje také přiměřený každodenní pohyb. Stačí 20 až 30 minut svižné chůze denně. Třeba na cestě do práce nebo z ní. Měli bychom zvládnout asi 10 000 kroků denně, což je asi 4–5 kilometrů.
Užitečné je, když si aspoň zpočátku měříme počet kroků pomocí krokoměru. Časem získáme představu, kolik kroků představuje určitá vzdálenost. Pravidelná chůze přispívá k lepší fyzické kondici, a tedy i k lepšímu stavu kardiovaskulárního systému.
Neměli bychom se však zajímat jen o potraviny, které cholesterol snižují, ale také o ty, které ho zvyšují a které navíc přispívají i ke vzniku prozánětlivého stavu. „Ten usnadňuje ukládání cholesterolu ve stěnách cév, a tedy jejich kornatění,“ zdůrazňuje docent Piťha.
Rizikový jídelníček obsahuje příliš mnoho živočišných tuků. Kde je najdeme v největším množství?
- V tučných masech,
- kvalitních uzeninách typu uheráku,
- ve výrobcích ze smetany včetně camembertu,
- v hodně tučných vyzrálých sýrech,
- také ve šlehačce, másle nebo třeba v krémové náplni do zákusků,
- v přepálených tucích – ty jsou obzvlášť rizikové; vznikají při příliš prudkém smažení,
- velké nebezpečí skrývají i transmastné tuky. Bývaly v předsmažených pomfritech, polevách, náplních spousty sušenek, keksů, koblih, ale také v hranolcích, křupkách, popkornu nebo potravinách připravených na hydrogenovaných rostlinných olejích. Nyní se s nimi setkáme jen výjimečně.
- Riziková může však být nadměrná konzumace poměrně dostupných tropických tuků, v čele s kokosovým. A také potravin s jejich obsahem. Jde zejména o pekařské a cukrářské výrobky, zvláště ty s polevou nebo náplní.
K rozvoji prozánětlivého stavu významně přispívá jak konzumace zmíněných tuků, tak příliš mnoho nadbytečných kil.
- Podle kvalifikovaných odhadů má v ČR zvýšený cholesterol zhruba 70 procent lidí.
- Víc než 40 procent populace ale přitom netuší, jak vysoký ho vlastně má.
- Správná hodnota cholesterolu je u zdravého člověka do 5 mmol/l (milimolů na litr krve).
- Zvýšená pak od 5 do 6 mmol/l, vysoká od 6 do 7 mmol/l a vysloveně riziková nad 7 mmol/l.
- Zlý LDL cholesterol by pak neměl převyšovat 3 mmol/l a hodný HDL cholesterol 1,6 mmol/l. U kardiaků a lidí s dalšími chorobami musí být tyto hodnoty až o polovinu nižší.
Mezi podceňované a stále narůstající riziko patří i přemíra jednoduchých cukrů. Nejen z nejrůznějších sladkostí, výrobků z bílé mouky, ale hlavně z příliš sladkých limonád a dalších slazených nápojů.
To nejsou jen kolové nápoje, ale také pití typu fanty, spritu, toniku, mirindy nebo zdánlivě přírodních přeslazených ovocných džusů.
Přemíra těchto cukrů výrazně přispívá k nadbytečným kilům a k dalším negativním jevům, o kterých tu byla řeč.