Podělím se zde o svůj příběh, jak jsem se postavila k vleklému problému, zvanému záněty dutin. Chci dát naději všem, kdo máte tyto potíže, abyste věděli, že vždy je nějaká šance se z toho dostat. Tento článek bude delší než obvykle. Před časem jsem zveřejnila video o tom, kdy mi záněty dutin vznikly a jaká byla pravděpodobně příčina a druhé video…
Cuketa se dá jak již víme využít v kuchyni mnoha způsoby. Avšak málo se píše o jejím vlivu na naše zdraví. K velkému překvapení to není jen voda a trocha vlákniny, ale přínosů má mnohem více. Co se týká té gurmánské stránky, tak má velmi jemnou nevýraznou chuť a dá se tak do ní vtisknout chuť jakéhokoli koření nebo bylinky. Samozřejmě jde…
Tato rostlina je na loukách už z dálky nepřehlédnutelná. Její světle růžové podlouhlé květenství přitáhne naše oči. Je to rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis, syn. Polygonum bistorta). Je to vytrvalá bylina z čeledi rdesnovitých, která dorůstá do výšky 30-120 cm. Kořen je tlustý, hadovitě zakřivený, proto se jí řká hadí kořen. Kde ho najdeme? Často je vidět ve vlhčích…
Které rozrazily se mohou sbírat a jaké mají účinky? Rozrazilů se u nás vyskytuje celá řada, je to více jak 30 druhů. Kvete blankytně modrým květem, může být i lehce narůžovělý nebo bělavý.
Často jej najdeme ve světlých lesích, sušších loukách, pastvinách a mezích, v zahradách.
Mezi bylináři je ceněn hlavně rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a rozrazil potoční (Veronica beccabunga), ten…
Je to vytrvalá bylinka latinsky Cardamine pratensis, slovensky Žerušnica lúčna, kterou můžete vídat vykvétat od konce dubna a během května na loukách, v zahradách, bývá v blízkosti potoků, říček, má ráda vhlčí prostředí. Kvete jemně narůžovělými květy a je jedlá. Působí dobře na naše játra, ledviny a dýchací cesty. Pojďme si o této bylince něco říct. Tady si pusťte i krátké video o řeřišnici, pokud…
Je to pro nás stále exotická zelenina, ale daří se ji pěstovat i v našich podmínkách a má velmi zajímavou hořkosladkou chuť. Tepelně se upravuje na různé způsoby. Je to doslova lahůdková zelenina, která ozvláštní běžný pokrm. Pro lidský organismus má velmi příznivé účinky – artyčok je možné využít i pro léčebné účely. Artyčok zeleninový – Cynara scolimus pochází…
Jak již název napovídá angínovník čínský pochází z Číny, roste však i v Indii, Japonsku a na Filipínách. Po celém světě se pak pěstuje jako okrasná pokojová rostlina a léčivka zároveň. Její latinský název je Belamcanda chinensis nebo také Iris domestica. Jak se angínovník využívá? Pro léčebné účely se používají čerstvé listy a oddenek ve formě odvaru. Listy se žvýkají při…
Které bylinky jsou pro kočky jako magnet? Jsou léčivé i pro člověka? Šanta kočičí je krásná bylinka, která vám poslouží k usměrnění koček, aby používaly ke škrábání konkrétní místa….
Jak vyrobit domácí bylinkovou mast? Jaké je možné použít ingredience a hlavně – jaký masťový základ je nejlepší? Jednoho dne se rozhodneme, že si vyrobíme bylinkovou mast. Ale jaký použít základ? Co je lepší? Sádlo, vazelína, kokosový olej, nebo bambucké máslo? Rozebereme si jedlotlivé látky, jaké jsou jejich vlastnosti a kdy je dobré je použít. Dále si…
Jak je to s bylinkami pro děti? Které bylinky jsou pro děti vhodné a od kdy jim můžeme nějaké dávat? V tomto článku si řekneme, jaké bylinky jim můžeme podávat dětem například pro zmírnění kašle, horečky nebo zažívacích potíží. A taky od jakého věku dítěte se může začít. Navíc rodiče často řeší i to, kdy přidávat bylinky dětem do stravy…
Šanta kočičí – účinky na zdraví, použití, užívání, využití, co léčí
Šanta kočičí (latinsky nepeta cataria) léčí nervové potíže, zažívací problémy, tlumí křeče, snižuje krevní tlak. Šanta kočičí je statná vzpřímená trvalka vysoká až 80 cm. Listy má řapíkaté, vstřícné, trojúhelníkovité, na okrajích hrubě pilovité. Na líci lysé, na rubu šedavé a plstnaté. Květy jsou bílé, někdy s narůžovělým odstínem. Vyrůstají ve stopkatých, vidlanovitých svazcích. Plodem je hladká tvrdka.
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- neklid, nerovzita, popudlivost, melancholie, podráždění
- nespavost, insomnie
- psychické, duševní napětí
- sedativní účinek
- nervové potíže
- trávení – zažívací potíže
- svalové křeče
- vysoký tlak krve – hypertenze (snižuje tlak krve)
- nadýmání
- křeče žaludku
- křeče žlučníku, bolesti žlučníku
- průjem u dětí
- kojenci – bolesti břicha, křeče břicha (do kojenecké lahve)
- menstruační bolesti, menstruační potíže
- menstruační křeče
- zvýšená teplota, horečka
- rány
- pohmožděniny
Rostlina kvete přes celé léto a má příjemnou, výraznou vůni.
TIP ZBYŇKA MLČOCHA: Šanta nemá žádné kontraindikace ani vedlejší účinky. Hodí se pro léčbu kojenců, malých dětí, vhodná je i pro těhotné a kojící ženy.
Používané části:
Sbírá se kvetoucí nať.
Léčivé vlastnosti:
Šanta má zhruba podobné působení jako meduňka. Je to mírné sedativum. Užívá se při psychickém vypětí, nespavosti, podráždění a podobně. Dále má příznivý vliv na trávení a zažívací trakt.
Tlumí nadýmání, odstraňuje křeče v žaludku, žlučníku i střevech. Zvláště v pediatrii se užívá i jako lék proti průjmům u dětí. Tlumí menstruační bolesti, zvláště menstruační křeče.
Zvyšuje pocení a mírně snižuje zvýšenou teplotu nebo horečku, čehož se využívá k odstraňování nepříjemných druhotných potíží při chřipkách a nachlazeních (působí podobně jako Paralen, paracetamol). Mírně snižuje krevní tlak.
Zevně se přikládá na řezné rány a pohmožděniny.
Způsob použití:
Z šanty se dělá tinktura, která se užívá 3x 30 kapek denně. Jako čaj se připravuje formou nálevu. Pijí se 3 šálky denně. Je vhodná i pro kojence na bolení a křeče v bříšku. V tom případě se přidává naředěný nálev do kojenecké láhve.
Kontraindikace:
Šanta nemá žádné kontraindikace ani vedlejší účinky. Hodí se pro léčbu malých dětí, vhodná je i pro těhotné a kojící ženy.
Použití v kosmetice:
Z šanty se destilují vonné silice, které se užívají v parfumeri.
Použití v kuchyni:
Lístky šanty lze v přiměřeném množství přidávat do nádivek, pod pečená masa, do uzenin a podobně.
Rozšíření a výskyt:
Šanta pochází z jižních oblastí Evropy. U nás se jedná převážně o pěstovanou bylinu, která však tu a tam roste divoce v místech, kde dřív byla
Pěstování:
ve starých zahradách, podél plotů, na rumištích atd. V poslední době se různé druhy šant s oblibou vysazují v parcích a zahradách.
Další zajímavé informace jak pěstovat šantu kočičí jsou zde.
Sběr:
Sbírá se nať v počátku květu. Nať se seřezává asi 20 cm nad zemí, aby rostlina mohla dorůst. Obvykle jsou 2-3 sklizně do roka. Šanta schne poměrně dobře a suší se ve stínu.
Možnost záměny:
Existuje několik variant šanty (citriodora, compacta), všechny však krásně a pronikavě voní. Poněvadž se jedná o rostlinu pěstovanou, lze si ji pomýlit asi pouze s meduňkou (která je drobnější) nebo s nějakým druhem máty.
Pěstování:
Semena i sazenice (zvláště variantu compacta) lze koupit v každém dobrém zahradnictví. Staré rostliny se množí na podzim dělením kořenů nebov létě řízkováním. Pěstování ze semen též není problém. Šanta má ráda přímé slunce (snese i mírné zastínění) a lehkou dobře odvodněnou půdu. Nesbíráme-Ii nať pro bylinářské účely, je dobré rostlinu na podzim sestříhat. Nevymrzá.
Látky obsažené v šantě:
Silice, třísloviny, hořčiny, minerální látky, vitamin C, laktony a další.
Zajímavosti:
Šanta kočičí svou vůní přitahuje kočky (podobně jako kozlík), takže rostliny od nich bývají často uválené a zničené.
Poznámky:
K bylinářským účelům se používají i jiné druhy šant, např š. velkokvětá. Jejich upotřebení je shodné se šanout kočičí.
Jak se jinak říká šantě kočičí – synonymní názvy:
Bylina kočičí ☼ Dunda kočičí ☼ Kocúrník ☼ Kočičí marulka ☼ Kočičí nepeta ☼ Máta kočičí ☼ Melisa ☼ Nepeta
Šanta kočičí a kozlík lékařský: Dvě bylinky, po kterých jsou kočky jako divé
Šanta kočičí Většina koček šantu kočičí přímo miluje. Dokážou se v bylince, která voní podobně jako máta, válet, okusovat ji nebo se o ni donekonečna otírat. Pro jiné kočky je zase podobně přitažlivý kozlík lékařský. A pak jsou tu ještě kočky, které nerozparádí nic. Mají to prostě s drogami asi podobně jako my, lidé. Jsou mezi nimi jedinci náchylní k využívání omamných látek i jedinci, kteří si vystačí sami. Naštěstí tyto kočičí drogy nejsou nijak návykové a kočkám neškodí. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Nenápadná trvalka dorůstající do výšky asi 60 cm. Roste v trsech a od července do září vykvétá malými bílými, růžovými nebo fialovými květy. Vůní připomíná mátu. Rostlině se dobře daří na suchých a slunných místech, ale můžete ji pěstovat i v květináči na balkoně.
Šanta kočičí (Nepeta cataria)
Šanta kočičí obsahuje malé množství halucinogenních látek, proto se její sušené listy dříve používaly jako kuřivo. Žvýkání kořene prý zase zvyšovalo sebevědomí. Na druhou stranu vůně šanty odpuzuje komáry, šváby, ale i myši.
Účinky šanty na kočky, to je však kapitola sama pro sebe. Asi na polovinu koček šanta neúčinkuje vůbec a nezajímá také koťata do stáří asi osmi týdnů. Pro tu druhou polovinu dospělých koček je však šanta drogou, která je umí pěkně rozparádit.
Kočky se v šantě válejí, otírají se o ni a okusují větvičky i listy. Po chvíli, asi po deseti minutách, se stočí do klubíčka a v šantě spokojeně usnou. Toto chování je vyvoláno nepetalaktonem, který se při drcení rostliny uvolňuje do vzduchu.
Šanta kočičí není pro kočky nijak škodlivá ani návyková a nemá ani vedlejší účinky.
Šanta kočičí (Nepeta cataria)
Pokud vaše kočka na šantu kočičí reaguje, můžete listy nasušit a vyrobit z nich kočce hračku, která ji bude dokonale bavit.
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Vytrvalá bylina dorůstající do výšky asi 60–200 cm. Vykvétá většinou v červenci bílým až růžovým květenstvím ve tvaru vidlanu. Kozlík lékařský roste volně v přírodě, na trvale mokrých půdách v nižších polohách v celé střední a jižní Evropě.
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Kozlík lékařský se využívá jako léčivá bylina už od středověku. Používá se při nespavosti, křečích, nervozitě, při pocitech strachu i při nadýmání. Libé pocity navozuje kozlík lékařský i u některých koček, ale opět zdaleka ne u všech.
Některé kočky stimuluje a přináší jim vitalitu a pohodu. Sprej z kozlíku pomáhá tedy některým kočkám například překonat strach z cizího prostředí.
Nejvíce účinných látek obsahuje kozlík lékařský v kořenech, které se sbírají buď před rozkvětem v květnu, nebo až v září.
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis), kořeny Text: Simona Bauer Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Šanta kočičí Bylinka pro lidi i kočky
Druhový název napovídá, že tato rostlina má nějakou souvislost s kočkami. Zdravotní přínosy ale může mít i pro lidi, její využití je poměrně široké. Protože ji ve volné přírodě často nenalézáme, ze semen si ji můžeme vypěstovat v květináči na balkonu i v záhonu na zahradě.
Vůni šanty milují především kočky, které se v jejich porostech válejí a rostlinu okusují. Díky tomu jsou její výtažky přidány do hraček. Šanta totiž obsahuje nepetalakton, látku s mírně halucinogenními účinky. Z historie víme, že tato bylina sloužila jako alternativa tabáku i jako koření k dochucení především pečených pokrmů. Rovněž má šanta kočičí své místo v alternativní medicíně.
ČTĚTE TAKÉ: Sníte o volnějším dýchání? Vyzkoušejte rozrazil lékařský
Pro dýchací cesty i spánek
Účinky této byliny jsou připodobňovány k meduňce, avšak jsou silnější. V homeopatii a léčitelství se nejčastěji používá sušená kvetoucí nať ve formě nálevů při nachlazení a dýchacích obtížích. Šantu kočičí lze aplikovat lokálně jako listy nebo esenciální olej.
Listy využijeme také k výrobě čaje, který může podporovat klidný a uvolněný stav mysli a přivolat tak spánek, popíjení čaje také může mírnit menstruační křeče. Nálev rovněž podporuje pocení. Ve formě masti a obkladu zase může urychlovat hojení drobných ran a pohmožděnin.
Bylinné koupele s příměsí šatny jsou skvělým způsobem relaxace po náročném dni.
Vůně šanty poměrně efektivně odpuzuje komáry, otravný hmyz, a dokonce i hlodavce.
Při vaření najdou uplatnění listy i květy šanty. Listy mají výraznou mátovopepřovou chuť, takže s jejich dávkováním opatrně. Hodí se do salátů, masových pokrmů, k ochucení olejů a octů.
Květy zajímavě ovoní pokrmy z těstovin a rýže, přidávají se však až na konci procesu do již hotového jídla. Další odrůdou je šanta citronová, jejíž listy chutnají po citronu a tymiánu.
Šanta italská je naopak chutí podobná mátě.
| Botanický název: Nepeta cataria Čeleď: hluchavkovité Kde roste: Domovinou šanty kočičí je jižní Evropa a některé oblasti Asie, preferuje tedy sušší a teplejší stanoviště. Časem se však rozšířila i k nám, ačkoli divoce v ČR roste spíše výjimečně. Které části se používají: listy, nať a květy Co obsahuje: hořčiny, třísloviny, vitamin C, silice a nepetalakton |
Mgr. Magdaléna Valíková
Jaké bylinky patří na zahradu? Podívejte se na 16 nejvhodnějších pro pěstování
zobrazit 17 fotek
Určitě mnohé z nich znáte, mnozí všechny, přesto jsme připravili seznam bylinek, které by v zahradě, na balkóně, okenním parapetu či terase neměly chybět. Věříme, že bude mnohé inspirovat. Bylinky mají léčivé účinky, navíc jsou často nenahraditelným kořením.
A co bylinky spojuje? Většina z nich miluje sluníčko. Co se týká nároku na prostor, rády si konkurují, proto lze do truhlíku či na záhon sesadit více druhů bylinek vedle sebe, pouze je třeba vybrat rostliny s podobnými nároky na půdu, závlahu i slunce.
Navíc si vytvoříme praktickou kombinaci pro léčivé účinky, ale i do kuchyně.
Bazalka je malým zázrakem v kuchyni, na záhonech, ve sklenících i mobilních nádobách. Přisuzuje se jí dokonce schopnost odpuzovat některé škůdce. Vyhovuje jí řez několikrát do roka, stanoviště slunné, nesnáší však sucho, ale ani přelití. Jak je to s bazalkou a škůdci, příliš nevíme, je ale fakt, že ji s oblibou likvidují mšice a molice. Možná, že schopnost bazalky není v odpuzování škůdců, ale naopak v jejich navázání na sebe, čímž uleví jiným rostlinám. Jako ochrana bazalky vůči škůdcům se doporučují biologické postřiky na bázi oleje, v žádném případě chemie. V kuchyni je kořením, ovšem léčivou bylinu v sobě nezapře.
Bazalka
Majoránka má ráda slunné stanoviště, teplo a propustnou půdu. Též majoránku sklízíme několikrát do roka, musíme však být opatrní, jelikož tvoří jemné koberce, které jsou mělce kořenící, při sklizni proto porost snadno poškodíme. Majoránku netrháme, ale stříháme. Sklizeň se vždy provádí těsně před květem, případně na začátku kvetení. Rostliny seřízneme na 5 cm, díky čemuž se budou bohatěji větvit. Majoránka se běžně pěstuje jako letnička, pokud z ní chceme trvalku, musíme ji ukrýt před mrazem na světlé místo o teplotě cca +5 oC. Zajímavostí je, že majoránka je aromatičtější a chutnější sušená, nikoli syrová. I majoránka je především kuchyňským kořením, bez kterého si mnohé pokrmy vůbec nelze překvapit. Využívá se ale i jako léčivá bylina, což ostatně platí pro všechny zde prezentované bylinky.
Majoránka
Máta je rod aromatických bylin z čeledi hluchavkovité typických pro mokrá či vlhká místa, ovšem bez problémů vydrží i na sušším stanovišti, záleží na konkrétním druhu. Mátu lze považovat za neuvěřitelný plevel, který dovede doslova zaplevelit celou zahradu. Nemá smysl lámat si příliš hlavu s tím, kam mátu vysadit. Velmi efektivní je máta svým vegetativním rozmnožováním, kdy si její oddenky razí pod zemí cestu hlava nehlava a klidně začne konkurovat i cuketám. Jinak se ale šíří i nadzemními šlahouny a semeny, čili je silně invazivní. Léčivé účinky máty na zažívací ústrojí jsou legendární, navíc výborně osvěžuje a nejčastěji se užívá právě v podobě horkých i studených nápojů. Jako léčivka si našla uplatnění v mastích, kde její mentol příjemně chladí, je však i součástí například žvýkaček a jiných pochutin. Máta obsahuje hlavně silice, třísloviny, flavonoidy a fenoly, je uznávanou rostlinou léčivou, kořeninovou i aromatickou. Máta je vytrvalá a mrazuvzdorná.
Máta
Též meduňka je vytrvalá a mrazuvzdorná, po pěti letech je však dobré trsy rozdělit, čímž porost zmladíme a podělíme se o tuto bylinu se známými. Na půdu, zálivku a hnojení není nijak náročná. Meduňka je úžasnou bylinou, která léčí, osvěžuje, zklidňuje mysl, ale též se používá i jako výborná pochutina například do zmrzlin, pudinků a nápojů. A například meduňkový sirup je plný vitaminů, jelikož se připravuje za studena. Čerstvé lístky též fungují jako zklidňující obklady.
Meduňka
Šalvěj zaručeně odpuzuje hmyz a pokud to přeženeme s její konzumací, zcela zničí mikroflóru v žaludku. Dokonce i čaj z jednoho lístku denně je již na hraně. Od šalvěje je prostě třeba si odpočinout. O to zázračnější má však léčivé účinky, obzvláště při nachlazení a rýmách, proti kterým nelze na rozdíl od chřipky očkovat. Šalvěj preferuje slunné stanoviště, načež se na svém místě stane po letech dominantou. Vyhovuje jí lehká a sušší půda, po pěti letech je však již natolik zdřevnatělá, že chce vyměnit za novou. Tu si však snadno připravíme z letních řízků. Jako léčivka se podává v podobě horkého čaje, ovšem široké uplatnění má i v kuchyni, například k vepřovému, v nádivkách, vyrobíme z ní ocet i máslo. V Persii a Číně byla šalvěj dokonce posvátná. A například obklad s rozmačkaných lístků pomůže při hmyzím štípnutí.
Šalvěj
Pokud nakládáte okurky a jinou zeleninu, bez kopru to nepůjde, stejně jako koprová omáčka nelze připravit z jiných bylin. Kopr je jednoletá bylina, kterou můžeme vysévat od dubna do července v hustých řádcích. Kopr sklízíme mlaďoučký i již odkvetlý, do nálevů dáváme i květy či oplodí se semeny. Kopr volně protrháváme. Zajímavostí je, že semena kopru obsahují mnoho železa a právě vyzrálé natě se semeny se přidávají do nakládané zeleniny, především pak okurek. Kopr roste prakticky všude, snese se s všemožnými sousedy a je nenáročný na pěstování. Kopr můžeme konzervovat v mrazáku, není však vhodný k sušení, jelikož ztrácí barvu a drolí se na prach.
Kopr
Tymián pomáhá jako bylinka na kašel, je příbuzný mateřídoušce, teplomilný a pěstujeme jej jako letničku, jelikož naše zimy nepřežije. Velmi oblíbený je jako koření ve Středozemí, Smísený s bazalkou a oreganem (případně majoránkou) výborně ochutí pizzu, které dominují rajčata a sýry. Tymián miluje slunné stanoviště, sucho a propustnější půdy. Pro celoroční pěstování musí být na zimu uschován před mrazy.
Tymián
Petržel je u nás opravdu tradiční a pěstuje se na tři způsoby (záhon, truhlík a speciální hrnec petrželák). Jde o kořenovou zeleninu, ovšem bez čerstvých lístků petržele si mnozí vůbec nedovedou představit vaření. Po časném jarním (či podzimním) výsevu se sklízí listy, v dalším roce petržel vykvete a po dozrání semen uhyne. Petrželová nať podporuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Petržel můžeme sušit i mrazit, kořen petržele je pak základem mnoha polévek a omáček, lze z něj také připravit chutné krutony do polévek, stejně jako z bulvy celeru.
Petržel
Hledáte-li opravdu vynikající a výrazné koření do polévek, omáček a jiných pokrmů, je libeček neskutečnou volbou. Jde o mohutnou rostlinu z čeledi miříkovité, která se využívá výhradně v gastronomii, dokonce si vysloužila přezdívku 'české maggi'. Tato 100 až 200 cm vysoká, celerově aromatická bylina s tlustým rozvětveným oddenkem a dlouhými kořeny najde při vaření úplné využití, tedy lze zpracovat všechny její části včetně oddenků a plodů. Na stanoviště a péči není libeček nijak náročný a jelikož dovede potlačit chuť i vůni jiných bylin a koření, je takovým gastronomickým solitérem. Navíc působí močopudně.
Libeček
Pažitku můžeme pěstovat jako mrazuvzdornou trvalku, kterou lze průběžně sklízet dokonce i v první části zimy. Na jaře vyrazí ze země mezi prvními rostlinami. Pažitka najde využití v polévkách, pomazánkách, sype se pokrájená na obložené chlebíčky spolu s natí petržele. Dokonce lze dát rozkvetlou pažitku do vázy, kde se bude pěkně vyjímat, pokud ale máte s pažitkou jiné plány, květy uštípávejte. Stále oblíbenější je též pažitka čínská, která má česnekové aroma.
Pažitka
Pelyněk vyžaduje dostatek prostoru, rostliny musí být od sebe vzdálené alespoň půl metru. V žádném případě se nehodí k bylinkám jako jsou kmín, šalvěj, anýz či fenykl, jelikož za dešťů se z listů pelyňku vymývá toxin potlačující růst sousedících rostlin. Prostě chemická válka o teritorium. Pelyněk je plně mrazuvzdorný a též na pěstování není náročný. V kuchyni se využívá jako koření, jako bylina léčí nachlazení, záněty průdušek a odčervuje. Pomáhá též při krvácení z nosu.
Pelyněk
Lichořeřišnici řadíme mezi přírodní antibiotika, je jednoletá a vysévá se každoročně po půlce května. Lichořeřišnice tvoří mohutný porost s krásnými květy, načež má v gastronomii bohaté využití celá rostlina. A nakonec třeba květy této rostliny vypadají krásně i v salátu. Lichořeřišnici konzumujeme zásadně syrovou, jelikož by tepelná úprava zničila účinné látky.
Lichořeřišnice
Mateřídouška je víceletá bylina, která vyžaduje větší plochu, rychle se rozroste do šířky, stejně jako třeba máta nebo marjánka. Růstem do stran rostlina sama sebe zmlazuje. Tato bylina je tedy půdokryvná, nádherně voní a často je spojována s tymiánem, jsou to však rostliny rozdílné vůní i růstem. Kvete měsíc po tymiánu a sklízí se těsně před květem. Výborná je proti kašli a nachlazení, vyloženě usnadňuje vykašlávání a potlačuje hleny (podobně jako jitrocel). Též uklidňuje nervy a doporučuje se koupat v mateřídoušce před spaním miminka, aby neplakala. Výborná je na sušení a k přípravám čajů.
Mateřídouška
Yzop má silné aroma, podporuje chuť k jídlu, činnost ledvin, usnadňuje vykašlávání hlenů a je baktericidní. Výborný je též k masu, kterému dodá zajímavou chuť, obzvláště zvěřině, králíkům a drůbeži. Hodí se však i do ovocných koláčů, obzvláště k meruňkám. Na pěstování není náročný, na zahradě je výrazně dekorativní a navíc odpuzuje housenky bělásků a slimáky.
Yzop
Dobromysl je výborné koření do rajčat, přidává se však i jako součást bylinkových čajů, nejlépe pak spolu s mátou a meduňkou. Má antiseptické účinky, působí proti plísním, ale i akné, podporuje chuť k jídlu a má pozitivní účinky na psychiku, což plyne již z názvu rostliny. I dobromysl neboli oregano je v zahradě velmi dekorativní, především svými květy. Pomáhá též při nespavosti. Jde o vytrvalou a mrazuvzdornou rostlinu.
Oregano
Levandule je trvalka, jejíž vůně krásně uvolňuje a navozuje dobrou náladu. Podporuje kvalitní spánek, přičemž účinky lze srovnat s léky na spaní. Podobné účinky má i mateřídouška, levandule však oproti ní vydrží sušená dlouho voňavá. Proto se šijí polštářky, do kterých se sušená levandule vkládá. Levanduli můžete pěstovat na záhonech i v květnících a časem udělá mohutný porost. Není určitě žádným překvapením, že nejvíce voní levandulové květy, nikoli listy či stonky.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Levandule
kozlik lekarsky – Seznam.cz
Kozlík pro klidné usínání a kvalitní spánek. Vyzkoušejte rostlinný léčivý přípravek.
prozdravi.cz/Kozlik–lekarsky
- Nízké ceny, rychlé doručení. Výživa, doplňky stravy i pomůcky: Kozlík lékařský
- Sleva na příštěČlánky a recenzePřístroje a pomůckyAkce, novinky
- Školní náměstí 14, Chrudim
bylinkovo.cz/kozlik–lekarsky
Jaké má kozlík lékařský pozitivní i nežádoucí účinky na zdraví? Jak tuto bylinku využít? To a ještě více informací na Bylinkovo.cz!
bylinkopedie.cz/kozlik–lekarsky
Kozlík lékařský je vytrvalou bylinou, používající se především na podporu nervové soustavy. Zjistěte, jaké má kozlík léčivé účinky a na co se používá.
Kozlik lekarsky›Obrázky
alphega-lekarna.cz/kozlik–lekarsky
Kozlík lékařský a jeho pozitivní účinky na náš organismus prověřily celá staletí. Tato bylinka totiž dokáže vyrovnat hladiny důležitých látek v mozku, aniž by způsobovala závislost.
dreamly.cz/kozlik–lekarsky
Kozlík lékařský je oblíbená bylina používaná při nervových chorobách např. úzkosti a nespavosti. Zjistěte, jaké další léčivé účinky má kozlík lékařský.
Kozlik lekarsky›Zboží.cz
Kozlík lékařský zklidňuje nervový systém při stresu a podráždění, podporuje usínání a dobrý spánek. Navozuje optimální relaxaci a obnovení psychických i fyzických sil. Podporuje činnost srdce, …
77 – 129 Kč
Sklademv 18 obchodech
zdravazona.cz/atlas/kozlik–lekarsky
Kozlík je vysoká vytrvalá bylina rostoucí v trsech především v nížinatých oblastech. Má holou, dutou lodyhu, která je ve spodní části pokryta chlupy.
celysvet.cz/kozlik–lekarsky.php
Kozlík Lékařský, Kozlík lékařský, krajově nazývaný též 'baldrián', je 50 – 150 cm vysoká víceletá rostlina s rovným dutým stonkem
Kozlík podporuje zklidnění a spánek Vyzkoušejte! Sleva 30%.
Na Císařce 3225/5, Praha