S jakými problémy se setkávají lékaři v roce 2019?

10. 10. 2019

S jakými problémy se setkávají lékaři v roce 2019?

Bývalý ředitel Nemocnice Podlesí byl i lékařem třineckého hokeje, se kterým postoupil z krajského přeboru až do extraligy. A také v klubu působil v době prvního titulu mistra extraligy.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Petr Rubal

Lékař MUDr. Otmar Macura po studiu na Lékařské fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně nastoupil v roce 1963 do Závodního ústavu národního zdraví Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě.

 O tři roky později přešel do Závodního ústavu národního zdraví Třineckých železáren v Třinci, kde pracoval jako závodní obvodní lékař, později ve funkci vedoucího oddělení klinické biochemie a na interní ambulanci. Po absolvování atestace II.

stupně z oboru vnitřního lékařství v roce 1975 byl pověřen funkcí zástupce primáře interního oddělení. Od června 1990 do června 1993 působil jako ředitel Závodního ústavu národního zdraví, který po privatizaci byl přejmenován na Nemocnici Podlesí. Od roku 1994 do 2000 byl primářem interního oddělení.

V současnosti pracuje v Nemocnici Podlesí jeden den v týdnu v interní ambulanci jako diabetolog a pracuje také jako revizní lékař ČPZP na její pobočce v Třinci. Doktor Macura je ženatý, má dceru a tři vnoučata.

S jakými problémy se setkávají lékaři v roce 2019? S jakými problémy se setkávají lékaři v roce 2019?

Pracoval někdo z Vašich předků ve zdravotnictví? Jak jste se dostal ke zdravotnictví? Z rodiny nikdo ve zdravotnictví nepracoval. Během studia na střední škole v Českém Těšíně jsem tíhnul spíše k předmětům z oblasti přírodních věd, a proto jsem se při rozhodování o dalším studiu rozhodl pro medicínu.

Kde jste studoval vysokou školu? Studoval jsem na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně, obor všeobecné lékařství.

Jak vzpomínáte na studia v Brně? Byla to úžasná léta. Co se týče studia, tak první dva roky studia byly časově náročnější. V dalších letech se již dalo čerpat z vědomostí prvních dvou ročníků.

Po šesti letech studií medicíny jste nastoupil kde? Po absolvování studia jsem nastoupil do Závodního ústavu národního zdraví Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. V té době nebyla možnost výběru, fungoval tzv. umístěnkový systém, takže jsme museli nastoupit tam, kde bylo zapotřebí.

Pamatujete si na svůj první pracovní den? Nástup do zaměstnání nebyl lehký, vrchní sestra mě ihned po nástupu do práce informovala, že hned třetí den mám noční službu. A ty se pak opakovaly jednou až dvakrát týdně.

Když jste nastoupil jako lékař, kdo pro Vás byl vzorem? Největší vzor, kdo mne uvedl do lékařství, byl ostravský primář MUDr. Petr Artner, a jeho asistent MUDr. Jan Svoboda. Ti dva mne naučili správnému přístupu k pacientům a komplexnímu medicínskému myšlení – a to nedívat se na problém jenom z jednoho úhlu.

Pamatujete si na svůj první plat? Kolik byl? Bylo to 1 250 korun československých hrubého, a to bez jakýchkoliv příplatků nebo prémií. Manželka v té době studovala, navíc jsme měli malé dítě. Naštěstí jsme bydleli s rodiči, kteří nám hodně pomohli.

Po roční vojenské službě jste se do Ostravy již nevrátil? Do Ostravy jsem se vrátil, ale na podzim roku 1966 jsem přestoupil do Závodního ústavu národního zdraví Třineckých železáren, kde jsem začal pracovat jako závodní obvodní lékař.

Takže Vy jste dělal závodního lékaře pro zaměstnance Třineckých železáren? Ano. Měl jsem především na starosti pracovníky mechanických dílen.

Poté jste se stěhovali do nové závodní nemocnice, později přejmenované na Nemocnici Podlesí. Stěhovali jsme se v roce 1985, a to jsem byl zástupcem primáře na interně.

Později jste se stal i primářem oddělení? Bylo to od roku 1994 do 2000, kdy jsem dosáhl důchodového věku a současně došlo k transformaci interního oddělení na Kardiocentrum. Od té doby působím v nemocnici jako lékař na interní a diabetologické ambulanci, v současnosti jeden den v týdnu.

Byl jste také několik let ředitelem Nemocnice Podlesí. Ano, od června 1990 až do privatizace nemocnice v roce 1993.

Srovnejte zdravotnictví v minulosti a nyní? Tak určitě v platu (smích). Samozřejmě technika, to se nedá vůbec srovnat. Vzpomínám si, jak jsme poprvé s bývalým ředitelem přišli s nápadem, že bychom pořídili zahraniční moderní gastroskop.

 Primář se chytal za hlavu a říkal: „Jéé, s tím ani nikam nechoďte“. V té době pořídit přístrojové vybavení za devizy byl velký problém, obzvláště ve zdravotnickém zařízení naší velikosti (menší nemocnice). Ale díky spolupráci s Třineckými železárnami to šlo, vedení podniku koupi přístroje vzalo na sebe.

Gastroskop pořídili, byl jejich majetkem, a my jsme ho užívali.

Zažil jste jako lékař nějakou absurdní příhodu, kterou dnes nechápete?

Pracoval jsem v diabetologické ambulanci. Když si pacienti píchali tři i vícekrát denně inzulín, tak používali skleněnou stříkačku a jehly, které se musely před každou aplikací vyvařit. Navíc lékaři a sestry celou řadu úkonů v minulosti prováděli bez rukavic, dnes je to nemožné.

Srovnejte pacienty v minulosti a dnes? Dnes pacienti oproti minulé době díky internetu jsou o svém zdravotním stavu více informování. A to v některých momentech může být problém, když jejich informace jsou nedokonalé.

Máte pacienta, který se Vám výrazně vryl do paměti? Do paměti se mi vryl jeden pacient, bylo to okolo roku 1970. Během mé stáže na chirurgii přivezli před Vánocemi dvacetiletého kluka se slepým střevem, který musel být ihned operován. Během operace se zjistilo, že má pokročilé stádium zhoubného onemocnění.

Slepé střevo bylo odoperováno a více méně se vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu čekalo, co bude dál. Měl velmi vysoké teploty, které se nedařilo snížit, a během vánočních svátků byl mladíkův stav kritický. Po Novém roce se jako zázrakem jeho zdravotní stav začal pozvolna zlepšovat, teploty klesaly.

Bylo nutné provedení revize a k všeobecnému překvapení jsme zjistili, že nádorové onemocnění ustupuje. Musím poznamenat, že onemocnění bylo ověřeno na dvou nezávislých histologických pracovištích. Byli jsme všichni překvapeni a začali zjišťovat příčinu zlepšení.

Dověděli jsme se, že ve Švýcarsku jsou kliniky, které léčí určité druhy nádorů tím, že u pacientů vyvolávají vysoké teploty, na které jsou tyto nádory citlivé. Pravděpodobně se na našem oddělení událo něco podobného. Ten pán žije dodnes.

Setkal jste se ve své praxi s agresivním pacientem? Nepříjemných pacientů několik bylo, ale agresivních ne.

Setkával jste se asi často se smrtí. Jak to na vás z počátku působilo – později jste si asi musel zvyknout.  Bohužel to patří k práci zdravotníků.

Dával jste někdy rychlou pomoc mimo nemocnici? Stalo se mi to asi dvakrát nebo třikrát během dopravních nehod. A jednou dokonce na hokeji, kdy se jednomu fanouškovi udělalo špatně.

Když jste nemocný – dodržujete rady lékařů? Nebo se léčíte sám? Tak operovat bych se sám nedokázal (smích). Ale při běžných onemocněních si radím sám, zatím.

Vaším koníčkem je zejména hokej. Sport celkově.

Hodně let jste působil jako hokejový lékař v Třinci. Funkci oddílového lékaře hokejistů jsem začal vykonávat v roce 1967, kdy byl zahájen provoz zimního stadionu v Třinci, to bylo ještě bez střechy.

Zažil jsem období, kdy jsme z krajského přeboru postupovali až do extraligy. A trochu jsem ještě v klubu působil i v době, kdy Oceláři získali první extraligový titul.

Během mého působení pamatuji trenéry Mageru, Cetkovského, Hrubeše, Fryčera, Hadamczika a další.

Několik let jste byl i prezidentem třineckého hokejového klubu. Na kterého hráče nejvíce vzpomínáte? Bylo jich hodně. Ale nejvíce vzpomínám na Lubomíra Sekeráše, to byl nejen super hráč, ale i člověk.

Oceláři získali první titul v roce 2012, letos – 2019 druhý. Byl jste u těchto triumfů přímo? U prvního titulu jsem jako lékař již vypomáhal jen střídavě. U letošního titulu ne, ale pořád chodím fandit na každý zápas.

Jaké jsou další sporty, kterým jste se věnoval? V mládí atletice, volejbalu a košíkové. Nyní občas hraji tenis, lyžuji a jezdím na kole.

Kromě sportu jaké máte další koníčky? Určitě rodina. Ještě v mládí to bylo letecké modelářství, nyní také turistika a cestování.

Moje ambulance – rozhovor s Markem Potyszem

Loni do vašich aktivit přibylo Malé zdraví, tedy síť ordinací dětských praktických lékařů. Jaké s ním máte záměry?

S Malým zdravím se snažíme kopírovat model Mojí ambulance. Chceme vybudovat napříč Českou republikou síť ambulancí, kde budou sdružené praxe praktických lékařů pro děti a dorost. Budou nabízet širší klientský servis, především budou mít delší otvírací dobu. Do roku 2019 chceme postavit deset dvanáct poboček. Začali jsme loni v Ostravě. Letos postavíme asi čtyři další.

Před časem vznikl fond Potysz Health. Proč?

Moji ambulanci jsme začali budovat od roku 2007 a po skoro deseti letech jsme přemýšleli, co dál. Naši manažeři chtěli dělat další projekty, a tak jsme uvažovali, jakou kulturu tomu dát. Nakonec jsme jako nejprogresivnější a nejvíc vyhovující zvolili formu fondu SICAV.

Nazvali jsme ho po mně, abychom se neschovávali. Co už, stejně trčím z davu, protože mám dva metry. Celkem nás je jako zakladatelů a investorů devět fyzických osob. Nemáme ve fondu žádnou offshorovou společnost, protože se to ve zdravotnictví až tak nesluší.

Společnost Moje ambulance jsme do fondu vložili a začali vytvářet další firmy.

Mezi nimi je od loňska síť Fajn lékárna a v ní osm lékáren. Bude jich také letos přibývat?

Bude. Segment lékáren je v Česku i v Evropě silně obsazený. Lídr trhu je jasný – Dr. Max je obrovská společnost a pro nás nemá cenu snažit se jí konkurovat. Přicházíme proto s jiným konceptem.

Budeme propojovat lékaře s lékárnami tak, aby s drobnými prkotinami nemuseli lidé k lékaři, ale na druhou stranu aby lékárna směrovala lidi, kteří jsou více nemocní, do ambulance.

Toto spojení by mělo přinést větší přidanou hodnotu pro zákazníky.

Rozjezd Mojí ambulance trval dlouho. Čím to, že teď nastal její nový rozvoj?

Když jsme začali stavět Moji ambulanci, bylo to něco úplně nového. Nebyl to jeden, ale tři kroky vpřed. Někteří lékaři proti tomu brojili a báli se konkurence. Teď už všichni pochopili, že se zas až tolik na trhu neděje.

Žádné ordinace kvůli nám nezkrachovaly. Než firma začne generovat dostatek pozitivního hospodářského výsledku k dalšímu rozvoji, chvíli to trvá. Na výstavbu firmy ve zdravotnictví šest sedm let potřebujete. Když to děláte moc rychle, je kolem toho moc křiku.

Budete mít zájem:  Mimotělní oplodnění (ivf) neboli oplodnění ve zkumavce – jak se provádí?

Zdravotnictví je konzervativní.

Kdo do Mojí ambulance chodí?

I když je naše republika počtem obyvatel jako jedno středně velké čínské město, rozdíly jsou v ní významné.

Praha se chová zcela jinak, nejenže později vstává a mnohem později chodí k lékaři, také je v ní plno doktorů. Naproti tomu v Karlovarském kraji nefungují nemocnice, protože nemají lékaře.

Na pobočce tam proto ošetřujeme i pacienty, kteří by jinak patřili do nemocnic. Léčíme tam i ledvinové koliky a kdovíco všechno.

Změnili se praktičtí lékaři za deset let, co budujete svoji síť?

Mám radost, že jsme ten trh nakopli dopředu. I ostatní praktičtí lékaři v těch místech, kde působíme, často slouží alespoň jeden den týdně déle, zavádějí objednávkové systémy. Mezi praktiky je spousta lidí ve vyšším věku, kteří spíš než o rozvoji přemýšlejí o tom, jak svou praxi důstojně ukončit. Nicméně u mladších je vidět jasný posun.

Kde sháníte lékaře?

Tím, jak naše praxe fungují pohromadě, umožňuje to celkem efektivní systém vzdělávání lékařů absolventů. Pracují pod dohledem starších kolegů.

Někteří u nás i po atestačních zkouškách zůstávají trvale, jiní si zakládají vlastní praxe. Díky tomu máme lékařská místa pokrytá. Záleží to ale i na regionu.

U německých hranic je velký problém, spousta lékařů tam pracuje v Německu za úplně jiné ohodnocení než u nás. S tím ale bojují všichni.

Nejsou to ale jen absolventi, kdo k nám nastupuje.

I mezi praktickými lékaři je část, která se nechce zabývat zdravotními pojišťovnami, účetnictvím a dalšími administrativními záležitostmi, které s chodem soukromé lékařské praxe souvisejí.

Mezi našimi lékařkami jsou ženy, které jsou hmotně zajištěné ze strany manžela a ocení, když dostanou slušné ohodnocení a mohou jít po šesti hodinách práce s čistou hlavu domů věnovat se rodině a koníčkům.

Co byste poradil samostatnému praktickému lékaři, aby zvýšil efektivitu ordinace?

Když pracuje sám, s jednou zdravotní sestrou, některé věci se dělají těžko. V Praze si lékaři běžně volí klientelu, vybírají nějaké doplatky a zabývají se movitými klienty. Na malých městech je to složitější. Problém je zajistit dostupnost. Lékař potřebuje jezdit na kongresy, mít dovolenou… Někteří se proto snaží spolupracovat s ostatními praktickými lékaři v okolí.

Léta se mluví o podpoře a posílení role praktických lékařů. Co by bylo potřeba?

Za posledních deset let se toho pohnulo velmi málo, spíše se stále sypaly peníze do velkých nemocnic. Praktičtí lékaři mohou mít daleko větší kompetence a více odpovědnosti.

Pokud by ministerstvo zdravotnictví lehce uvolnilo ruce zdravotním pojišťovnám, které by pro své klienty mohly u lékařů nasmlouvávat něco navíc, nebyl by to problém. Ovšem postupně, krok za krokem.

Jinak se budou lékaři ozývat, až se na ně bude házet více práce, že nemohou, nechtějí, že to zkrátka nejde.

Co konkrétně by mělo smysl?

Třeba považujeme za nesmysl, aby léky, které kvůli nějaké diagnóze dlouhodobě předepisuje specialista, nemohl předepsat i praktický lékař. Často se stává, že pacient obejde několik lékařů, posbírá od nich recepty, a pak má doma osm deset krabiček s léky. Některé z nich jsou nekompatibilní.

Některé jsou dokonce zdvojené, na krabičce jsou sice různé obchodní názvy, ale účinná látka je stejná. V rozvinutých systémech zdravotnictví odborní lékaři nastavují dlouhodobou léčbu, ale pak už je zbytečné, aby k nim pacienti co tři měsíce docházeli pro recept.

Zvlášť v dnešní době, kdy mohou pomoci informační technologie.

Dá se vymýšlet spousta programů pro chronicky nemocné, které z dlouhodobého pohledu zlevní zdravotnictví a lidem s chronickým onemocněním umožní žít lépe a zůstat déle bez komplikací. Je to jen otázka vůle a odvahy pustit změnu na trh.

  • Jak byste řešil to, že v některých regionech chybějí praktičtí lékaři?

První, co je potřeba udělat, je rozloučit se s myšlenkou, že v každé dědince bude lékař.

Lidé si budou muset zvyknout, že když bydlí ve vysněném domečku na Šumavě, kde jsou jen čtyři chalupy, nemůže se tam lékař uživit a nemá ani šanci odborně naplnit svou existenci.

Jsou lékaři, které bude bavit pracovat v odlehlých končinách, kteří chtějí být těmi doktory z hor, ale mnoho jich není. Těžko je může někdo donutit.

Stejně jako dnes všichni z dědiny jedou nakupovat do nákupních center, budou se stahovat i za lékaři. Pětadevadesát procent lidí dnes dojíždí autem. Pro těch pár zbylých procent lidí může přijet sanitka dopravní služby, případně pro ně může fungovat návštěvní služba.

V Praze jste v ordinaci Mojí ambulance zavedli víkendové pohotovosti. Je to řešení problému s pohotovostmi?

Před deseti lety se lékárny střídaly na pohotovostních službách. Dnes se to děje ve velmi omezeném rozsahu, protože Dr. Max otevřel lékárny všude možně a má standardně otevřeno večer, v sobou i v neděli. Když půjdeme tímto modelem i u praktických lékařů, problém s pohotovostmi vymizí.

Na lékařskou pohotovostní službu chodí v sobotu lidé s banalitami, protože jim to v týdnu časově nevyšlo. A opravdu akutní případy, ty nepatří do spoře vybavené ordinace lékařské pohotovostní služby, ale do nemocnice.

Do dnešní doby už model lékařských pohotovostních služeb, tak jak je známe, nepatří.

Nemocnice se cítí přetížené, říkají, že by se na pohotovostech měli praktičtí lékaři podílet.

My se podílíme tím, že jsme k dispozici ve večerních hodinách. Myslím, že když budeme mít otevřeno do osmi do večera, pokryjeme 95 procent potřeb svých pacientů. A pokud to bude úspěšné, jsme schopni se o své klienty starat i v sobotu a v neděli. Tím bude problém vyřešen.

Vašimi aktivitami se severomoravský region stal výjimečným, soukromý sektor tu je ve zdravotnictví silnější než jinde v republice. Co to znamená pro místní?

Je to výhoda. Například Třinec je město se čtyřiceti tisíci obyvatel. Má dobře funkční městskou nemocnici okresního typu, která se stará o sto tisíc lidí z okolí v základních oborech. K tomu má navíc druhou nemocnici, která se zabývá jen srdcem.

Cítíme se tu docela bezpečně, že kdyby se nám něco stalo v rámci kardiologie, budeme ošetřeni za rohem a máme dobré šance. Pro region je to i ekonomicky a společensky dobře.

Přibylo tu mnoho inteligentních lidí, lékařů, sestřiček, kteří sem přinesli prostředky.

  1. Co byste si přál změnit ve zdravotnictví?

Všichni v českém zdravotnictví by si měli uvědomit své role. Hlavně ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny by měly dostat více prostoru. Úhradová vyhláška, kterou ministerstvo zdravotnictví stanovuje plošně platby pro poskytovatele péče, je naprosto nekoncepční.

V normální společnosti je zdravotní pojišťovna schopná se dohodnout s poskytovateli. Není potřeba psát do vyhlášky vzoreček, který je tak složitý, že potřebujete velmi vzdělané ekonomy, abyste vůbec věděli, jaká bude úhrada za vaši práci.

Pojišťovny by měly začít platit za zlepšení zdravotního stavu pacienta a hledět na efektivitu, nejen na to, kolik mají poslat peněz do jednotlivých fakultních nemocnic.

Je to vůbec možné, dokud má ministerstvo fakultní nemocnice přímo na starosti?

Fakultní nemocnice by se měly osvobodit, neměly by být přímo řízené. Je to nevyrovnané, když jedna nemocnice pod ministerstvem dostává dotace, jiná soukromá nedostává, jedna krajská dostane víc, druhá méně. Kdyby se ve zdravotnictví hrálo férověji, dopadalo by to lépe.

Marek Potysz (50)

Anesteziolog a podnikatel ve zdravotnictví. V roce 1997 se stal ředitelem Nemocnice Podlesí, kde předtím pracoval jako lékař a náměstek ředitele. Od roku 2002 budoval síť nemocnic pod hlavičkou Euromednet, ze které posléze vznikl Agel. V letech 2004 až 2006 byl generálním ředitelem Agelu. Svůj podíl ve firmě prodal miliardáři Tomáši Chrenkovi. Od roku 2007 buduje síť ordinací praktických lékařů Moje ambulance, která má v současnosti 24 poboček ve 13 městech a registruje 160 tisíc klientů. V roce 2016 založil fond Potysz Health. Hraje golf, v létě se plaví po moři.

Psychosomatika zkoumá, co se děje v pacientových vztazích a životním kontextu

Tělo a duše a vztah mezi nimi. Existují zákonitosti, o kterých v běžném životě neuvažujeme. A přece nám zásadním způsobem ovlivňují život. Jsou dostupné každému z nás bez ohledu na naše vzdělání.

K jejich přijetí vede ochota chápat svět i sebe samé v širších souvislostech. A právě tuto možnost nabízí psychosomatika. Psychosomatika jako způsob myšlení, jak zacházet se svým zdravím a jak porozumět svým nemocem.

O tom bude vyprávět lékařka Barbora Branna v pátek 21. února v ostravském Kině Vesmír

Co si máme představit pod pojmem psychosomatická léčba?

Barbora Branna: Je to léčba takových symptomů, potíží či onemocnění, pro které nemá klasická medicína vysvětlení. Jinými slovy lékař vyšetří pacientovy problémy a konstatuje zdraví, nic nenajde, pacient přesto má potíže.

Jaké výhody má psychosomatická léčba a pro koho je určená?

Barbora Branna: Potíže, které označujeme jako psychosomatické, řadíme často mezi somatoformní poruchy. Výhodou je finanční nenáročnost, zamezení opakovanému zbytečnému vyšetřování pacientů z diagnostické nouze a vysoká úspěšnost.

Jaké jsou ve zkratce principy psychosomatiky?

Barbora Branna: Psychosomatická léčba používá bio-psycho-sociální přístup k nemoci. Někdy přidáváme ještě spirituální rovinu. Zabývá se tedy zdravotními potížemi v souvislosti se vztahy a životním prostředím, ve kterém se pacient nachází.

Budete mít zájem:  Kvíz: co všechno víte o kokosovém oleji?

S jakými pacienty se střetáváte nejčastěji?

Barbora Branna: S dětmi i dospělými, často také pracuji s celými rodinami. Obzvlášť u dětských pacientů je to velmi výhodné.

Proč jim klasická medicína nedokáže pomoci a psychosomatická ano?

Barbora Branna: Klasická medicína se zabývá tělesnými potížemi pacienta, její pozornost je zaměřená na tělo. Psychosomatická medicína rozšiřuje úhel pohledu na nemoc o psychosociální rovinu. Zkoumá, co se děje v pacientových vztazích a životním kontextu.

Jak vypadá váš přístup k pacientovi?

Barbora Branna: První setkání s klientem, dítětem či celou rodinou označuji jako konzultační. Dává prostor oběma stranám rozhodnout se, zda se dále pustíme do společné práce. Pokud ano, na začátku si naplánujeme pět setkání, po kterých se zase domlouváme, co se změnilo, jestli je pacientovi lépe atd.

Jak jste se dostala k psychosomatické léčbě a jaký je o ni zájem?

Barbora Branna: Jako dětská lékařka jsem se, ať už v nemocnici nebo ve své dětské praxi, setkávala s velkým množstvím psychosomatických potíží dětských pacientů. Chtěla jsem jim porozumět a umět s nimi zacházet. To mne přivedlo do výcviku Rodinné terapie psychosomatických potíží v Liberci.

Pak jsem začala své pediatrické znalosti obohacovat o psychoterapeutické dovednosti. Učila jsem se dále. Postupně jsem začala o psychosomatice přednášet studentům i kolegům lékařům.

Mým cílem bylo vytvořit pracoviště, kam by kolegové lékaři, jak dospělí, tak dětští, mohli posílat své pacienty s psychosomatickými potížemi.

MUDr. Barbora Branna je dětská lékařka s atestací ze psychosomatiky a výcvikem v rodinné terapii. V psychosomatické ambulanci Ostrava vede psychosomatické konzultace dětí i dospělých, věnuje se rodinné terapii.

Vystudovala lékařskou fakultu Palackého v Olomouci, později pracovala v Městské nemocnici Ostrava Fifejdy. Po roce na oddělení ARO odešla pracovat na dětské oddělení jako sekundární lékařka a věnovala se dětské gastroenterologii.

Od roku 2004 léčila děti na svém dětském středisku v Ostravě-Muglinově jako praktická dětská lékařka. Společně s kolegyněmi psycholožkami založila psychologicko-psychosomatickou ambulanci TRIPSY. Podílela se na založení sítě dětských ambulancí s názvem Malé zdraví.

Od roku 2019 je vedoucí lékařskou Psychosomatické ambulance Ostrava. Přednáší lékařům psychosomatiku a je členkou výboru České lékařské psychosomatické společnosti. Učí na lékařských fakultách studenty základy psychosomatiky.

21. 2. (pátek)

Start: 19:00 hod.

Vstupenky: bit.ly/Psychosomatika2102

ROZHOVOR: Čeká nás online zdravotnictví?

Aktuální situace související s koronavirovou pandemií výrazně proměnila mnohé aspekty našich životů i podnikání. Jak se to projevilo ve zdravotnictví?

Situace pomohla lékařům i pacientům vyzkoušet si distanční zdravotní péči. Do koronaviru se o ní hodně diskutovalo. Potom se přestalo diskutovat a začali jsme telemedicínu skutečně dělat. To nám přineslo všem mnoho zkušeností.

Zjistili jsme, že to skutečně jde, že přínosy jsou pozitivní. Lékaři jsou rychle k dosažení, dokážou řadu problémů, které jsou pro to vhodné, vyřešit na dálku a nemusí pacienty zvát do čekáren.

Tato zkušenost je velkou výhodou, protože z ní můžeme čerpat při nastavování pravidel pro distanční péči.

Pokud člověk vyloženě nemusel, tak k lékaři nechodil a nechodí. Myslíte, že to tak zůstane i po pandemii a lidé budou více využívat online komunikace se svými lékaři?

Ano, jsem přesvědčen o tom, že se s tímto trendem budeme setkávat čím dál častěji. Rychlý nástup koronavirové pandemie si vyžádal rychlá řešení a donutil jak pacienty, tak lékaře ke změně přístupu v poskytování péče. V neposlední řadě pak také k úvahám, zda osobní návštěva lékaře skutečně je či není nezbytně nutná, zda neexistuje způsob, jak problém konzultovat a řešit vzdáleně. 

Proč jste léčbu na dálku spustili? Jaké byly hlavní důvody?

To je jednoduché, pandemie způsobila, že řada lidí byla bez přístupu ke svým lékařům. Ordinace byly z důvodu nedostatku ochranných pomůcek nebo nemoci lékaře nedostupné. Proto jsme rychle spustili služby distanční péče pro pacienty, aby se měli, na koho snadno a rychle obrátit.

Pro koho je vaše služba určena?

V roce 2019 jsme spustili službu pro klienty naší prémiové péče. Na květen jsme plánovali spuštění služby Virtuální kliniky jako konzultace přímo hrazené pacientem. Koronavirus nám ale změnil priority a služba se stala přístupná všem a v rámci zdravotního pojištění. Nyní se vracíme zase do normálu, proto plánujeme relaunch služby od září 2020 jako přímo placené.   

Jak na takovou aplikaci reagují lékaři? Mnozí z nich, především ti starší, asi budou konzervativnější…

Nedávno jsme naše lékaře pracující ve Virtuální klinice požádali o zpětnou vazbu ve formě dotazníku. Z výsledků vyplynulo, že práci s naší online platformou Doctrin vnímají jako snadnou a intuitivní a doporučili by ji svým kolegům. 

Takže se nebojíte, že část lékařské obce se k online prostředí bude stavět negativně?

Je přirozené, že každá změna s sebou přináší strach z neznámého, v případě implementace telemedicíny tomu nebude jinak. Jedná se ale o přirozený vývoj a byla by chyba na něj včas nezareagovat. A dovolím si zde připomenout, že strach a odpor spojený s povinnými eReceptem a eNeschopenkou byl také značný. Dnes obě služby lékaři naprosto standardně používají. 

Aktuality

Jak Češi zvládají epidemii koronaviru? Kde dělají chyby? A jak to vypadá jinde? Kritický pohled Francie nabízí český lékař, který tam pracuje a prožil tam i první vlnu epidemie. Postup zdejší vlády považuje za chaotický a chápe zmatenost a rozladěnost české veřejnosti.

S narůstajícím počtem pacientů s covidem-19 strmě rostou také čísla nakažených zdravotníků, sester a lékařů. Je to přitom sotva týden, co se ukázalo, že nemoci podlehl první lékař v Česku. Šíření covidu mezi zdravotníky by mohlo ohrozit i chod nemocnic.

Testování a trasování lidí nakažených koronavirem se v hlavním městě už takřka zhroutilo. Svědčí o tom zkušenosti lidí, kteří jsou buď nemocní, měli rizikový kontakt nebo mají příznaky nákazy. Celé dny se jim nikdo neozývá. Nákazu často šíří dál a sami jsou přitom bezradní.

Pokud budete mít rizikový kontakt s člověkem nakaženým covidem-19 a oba budete mít nasazené roušky, už nebudete pro hygieniky podezřelým a nemusíte do karantény. Té se vyhnou i lidé s prodělanou nemocí. Počítá se s tím, že budou mít nějaký čas imunitu.

Do života Čechů se vrátily povinné roušky a další omezení, ale nákaza má svoji setrvačnost, takže přes všechnu snahu počty nových případů stále nezadržitelně rostou. V pátek testy odhalily dosud nejvyšší počet nemocných za jediný den. Rekordně jich přibylo i v Praze.

Ministr zdravotnictví oznámil, že končí s karanténou, protože i druhý test na covid-19 u něj byl negativní. V karanténě tak strávil celých deset dní. Výsledek druhého testu mu přišel dnes. V podezření na nákazu byl po setkání s pozitivně testovanou hlavní hygieničkou.

Do výstražné oranžové se po Praze zbarvilo dalších pět okresů. Celkem čtyřicet ostatních regionů v zemi dostalo od hygieniků zase zelenou barvu, což je první stupeň rizika. Střední Čechy omezují noční provoz barů, Praha zavádí povinnou dezinfekci u vstupu do budov.

Na jaře Česko šíření koronaviru zvládlo, teď se vymkl kontrole. Doprovází to chaotická opatření, která se stále mění. Hygienici nezvládají, lidé se budou trasovat sami, testy budou možná jen pro vážné případy. Česko promrhalo půl roku, na epidemii není připraveno.

Tři miliony zásilek s rouškami začne v pondělí distribuovat pošta k českým seniorům od 60 let. Včera o tom rozhodla vláda. Jenže do seznamu příjemců nezahrnula také chronicky nemocné pacienty, kteří roušky nedostanou. Proto se jich teď zastaly pacientské organizace.

Politika a populismus podle prezidenta lékařské komory stojí za tím, že se Česko propadá do horší epidemie koronaviru, než tu byla na jaře. Chaotická opatření pak přispěla ke ztrátě důvěry veřejnosti. Pokud místo kampaně nezačne vláda vládnout, může přijít katastrofa.

Šíření koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Ministr zdravotnictví proto rozhodl, že od zítřka budou v celé zemi znovu povinné roušky. Lidé je budou muset nosit ve vnitřních prostorách, a to nejen veřejných, ale třeba i ve firmách. Bude jen několik výjimek.

Na prohlídky k lékaři se může online objednávat už 1 000 000 pacientů

V roce 2017 uvedla společnost Plus4U Medical s.r.o.

na trh online rezervační systém +4U Lékař pro zdravotníky a ambulantní zdravotnická zařízení, který má lékařům a pacientům zjednodušit komunikaci při objednávání se na pravidelné prohlídky a díky upozorněním na nadcházející návštěvy ordinace také dlouhodobě zvyšovat docházku pacientů na preventivní prohlídky. Za dva roky ostrého provozu systému ho využívá přes 450 zdravotníků, kteří v něm evidují již 1 000 000 pacientů. 

Společnost Plus4U Medical a celá myšlenka vývoje informačních zdravotnických systémů vznikla na základě nutnosti řešit „obyčejné“ problémy, se kterými se pacienti i lékaři setkávají.

Ať už jsou to přeplněné čekárny, nemožnost se do ordinace dovolat a domluvit si termín, nebo že zapomeneme, že se k lékaři máme vůbec objednat, uvedl Jan Měřinský, člen představenstva společnosti Plus4U a.s. 

S vývojem informačního systému +4U Lékař, který by tyto problémy pomohl alespoň částečně vyřešit, se začalo v roce 2016 pod střechou holdingu Unicorn, do něhož patří i skupina firem Plus4U.

Systém měl v první řadě snižovat administrativní zátěž lékařů a sester, uvolnit přeplněné čekárny a umožnit pacientům domluvit si termín prohlídky jinak než telefonicky či osobně během ordinační doby.

Tento způsob komunikace nyní může v +4U Lékař využívat už milion pacientů a 450 zdravotníků v České republice a na Slovensku. 

Budete mít zájem:  Exfoliace

Prevenci zanedbává až třetina dospělých

Pro lékaře ale není výše zmíněné těmi klíčovými vlastnostmi a přidanou hodnotou rezervačního systému. Jsou to především SMS a e-maily, které +4U Lékař automaticky generuje několik dní před naplánovanou prohlídkou nebo v předem stanoveném intervalu od poslední prohlídky.

Přesto, že jsou preventivní prohlídky nedílnou součástí zdravotní péče, dochází na ně podle VZP pouze necelá třetina dospělých. Přitom právě včasné návštěvy lékaře a odhalení nemoci v raném stadiu je to, co člověku v mnoha případech zachrání život. „Půl roku i rok je dlouhá doba pamatovat si, kdy a k jakému lékaři jít.

A pokud pacientce ze systému odešleme s dostatečným předstihem zprávu, že uplynul rok například od poslední návštěvy gynekologa a nyní je ten pravý čas se objednat, je zde větší pravděpodobnost, že na další prohlídku nezapomene, k lékaři se objedná a dostaví.

Nepřímo tak přispíváme k lepšímu zdraví pacientů a lékařům pomáháme zvyšovat zisky jejich ordinací,“ řekl Milan Brašna, ředitel Plus4U Medical s.r.o. 

Cloudové rezervační systémy jsou přínosem nejen pro pacienty, kteří tak nemusí brát ohled na ordinační dobu a mohou se objednávat podle jejich časových možností, ale také pro lékaře, a především zdravotní sestry. Ty z dlouhodobého hlediska nemusí zvedat takové množství příchozích telefonátů do ordinace. Jen díky online rezervacím jejich počet klesne zhruba o třetinu. 

Informační systémy jako součást digitalizace zdravotnictví

V České republice obecně panuje na poli zdravotnictví konzervativní prostředí, v němž vládne monopol, ale také celková nechuť k jakýmkoli změnám, jejíž příčinu můžeme hledat například v neustále se zvětšujícím objemu nutné administrativy či stárnutí lékařů. Elektronizace a příchod konceptu eHealth transformuje české zdravotnictví a nutí tak lékaře k postupnému převedení a alespoň částečnému vedení jejich agendy ordinací v online prostředí.

Na trhu se proto začínají objevovat nové nástroje, které mohou lékařům tento přechod výrazně zjednodušit a které budou pro bezproblémový chod ordinace do budoucna nezbytností.

Ať už je to podpůrný software pro elektronickou evidenci tržeb, aplikace umožňující rozesílat e-recepty z mobilního telefonu, nebo celé ambulantní informační systémy, jež komplexně propojí celé zdravotnictví. „Samozřejmě i my se na tyto změny snažíme reagovat a být důležitou součástí celého procesu digitalizace zdravotnictví.

Je ale nezbytné, aby na trhu panovala určitá synergie mezi soukromými podniky a legislativou a dodržovaly se obecně platné datové standardy,“ dodává Brašna.

I samotná VZP přišla s metodou, jak motivovat lékaře k využívání dostupných online prostředků v ordinacích. Od května 2019 je začala odměňovat za prodlouženou ordinační dobu i za objednávání pacientů ať už telefonicky, prostřednictvím internetu, nebo e-mailu. Ordinacím, jež splní tyto a další podmínky Programu VZP Plus, navýší pojišťovna měsíční příspěvky na pacienty až o 30 %. 

O Plus4U

Plus4U je internetová služba, která poskytuje lidem, živnostníkům, firmám a organizacím chytrá online řešení pro komunikaci, sdílení informací a spolupráci.

Plus4U poskytuje prostor na internetu, kde můžete snadno sdílet informace se svým okolím a nabídnout své produkty a služby ostatním. V Plus4U si můžete organizovat firmu, své osobní zájmy nebo jiné aktivity svého života.

Prioritou Plus4U je maximální dostupnost, absolutní bezpečnost a ochrana svěřených dat. Internetová služba Plus4U je postavena z digitální stavebnice informačních systémů Unicorn Universe. 

O Unicornu

Unicorn je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům.

Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví.

Jsme zároveň provozovateli internetové služby Plus4U, ve které nabízíme široké portfolio služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a hlavně pro lidi. 

Žaludeční obtíže, ekzémy, průjmy nebo nebezpečný hmyz. Praktický lékař radí, jak na typické „letní“ nemoci

Angíny, ekzémy nebo žaludeční obtíže – to jsou jedny z nejčastějších letních nemocí, se kterými se pravidelně v prázdninovém období setkávají praktičtí lékaři.

Ti varují také před dehydratací, která k létu obvykle patří a pojí se s nedostatkem tekutin. Ohrožené jsou zejména děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi.

Jak letním nemocem předejít nebo jak je případně léčit? Radí praktický lékař MUDr. Josef Štolfa z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pozor na vosy, komáry i klíšťata!

Léto je obdobím, kdy je hmyz velmi aktivní a nepříjemné suvenýry z letní dovolené v podobě kousanců a štípanců jsou na denním pořádku. Před pobytem v přírodě je proto vhodné se natřít repelentním přípravkem a zároveň zvýšit dávky vitaminu B.

Zkušenost říká, že „klíšťata ani komáři na jedince, kteří mají v krvi větší množství vitaminu B, tolik neútočí. V případě, že trpíme svědivými reakcemi kůže po štípnutí hmyzem, je namístě užít antihistaminika, která jsou dostupná v lékárně.

Pokud má někdo opravdu bouřlivou alergickou reakci, při které otéká a dusí se, měl by mít vždy u sebe záchranný set s adrenalinem,“ říká MUDr. Štolfa.

Bolest v krku v létě? Může to být streptokok!

Nachlazení, rýma a zvýšená teplota jsou typické zejména pro chladné počasí. Někdy vás ale příznaky virózy překvapí i uprostřed léta. Stačí k tomu prochlazení z klimatizace v autě nebo z mokrých plavek. Jak ale nachlazení v létě léčit? Zalézt do postele a napařovat dutiny zvládne málokdo.

Podle lékaře stačí, když nasadíte klidový režim, zvýšíte příjem tekutin a užijete léky na bázi paracetamolu. „Více než nachlazení jsou pro léto typické angíny, které doma léčit rozhodně nedoporučuji. Jakmile pociťujete nesnesitelnou bolest v krku, raději vyhledejte svého praktického lékaře, který vás vyšetří a určí vhodný způsob léčby.

Neléčená angína způsobená mikrobem streptokokem může poškodit srdce, ledviny nebo klouby,“ varuje MUDr. Štolfa.

Voda na koupališti není sterilní

Mezi ty vůbec nejnepříjemnější letní potíže patří různé záněty močového měchýře, které mají tendence se vracet. Stačí průvan, prochlazení nebo koupání v bazénu a na problémy je zaděláno. MUDr. Štolfa radí dbát na zvýšenou hygienu, dostatečně pít a nezůstávat v mokrých plavkách.

Z bazénu nebo rybníka si ale nemusíte odnést pouze zánět močového měchýře. Zejména v období, kdy déle neprší, se v přírodních koupalištích zvyšuje podíl sinic a dalších mikroorganismů majících na svědomí různé úporné ekzémy a vyrážky.

„Před koupáním v rybníku bychom se rozhodně neměli umývat sprchovým gelem a drhnout ručníkem. Takto ‚ošetřenou’ kůži obnažíme před mikroorganismy přítomnými ve vodě tím, že kůži vezmeme její přirozený ochranný filtr. Po koupání se vždy osprchujte a ošetřete kůži mastným krémem.

Sinice a další bakterie na ní neulpí,“ vysvětluje MUDr. Štolfa.

Horké léto a zkažené maso

Při vyšších teplotách se mohou potraviny snáze zkazit a vás po jejich pozření čeká bolest břicha, zvracení a průjem. Obezřetní byste měli být především u drůbežího masa, které je ke kažení více náchylné. „Doporučuji nejíst potraviny, u kterých si nejsme úplně jisti jejich původem, skladováním nebo úpravou.

Kromě zvýšené pozornosti drůbežímu masu raději nekonzumujte majonézu a s opatrností jezte i smetanové zmrzliny,“ radí MUDr. Štolfa. Ledové osvěžení v podobě kopečku zmrzliny nebo nanuku ale lékař rozhodně nezakazuje, protože dokážou v parném létě příjemně zchladit. V nadměrném množství ale mohou působit podle MUDr.

Štolfy naprosto opačně: „Vyšší příjem zmražené vody se sacharidy ve zmrzlinách může narušit naši termoregulaci a snadněji podlehneme třeba úžehu.“

Co dělat při žaludečních obtížích?

Jestliže už něco špatného sníte a potýkáte se se zvracením, které následují průjmy, měli byste sáhnout po černém čaji nebo nápoji s kofeinem. „Silný černý čaj nechte vychladit, oslaďte jej a studený jej po lžičkách užívejte na zklidnění žaludku.

Pokud nemáte při ruce černý čaj, můžete ho nahradit chladným nápojem s kofeinem, ze kterého ale nechte vyprchat bublinky. Dietní omezení na 24 hodin jsou samozřejmostí,“ vysvětluje MUDr. Štolfa.

V případě, že obtíže neustupují, je namístě vyhledat pomoc lékaře.

Z pohledu možných nebezpečí letního období je třeba dbát zvýšené pozornosti o děti, starší osoby anebo jedince, kterým může horké letní období nejen prospět, ale také uškodit. Je důležité je nenechávat bez dohledu. Buďme tedy ohleduplní a všímaví ke svému okolí.

O Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP), založená 1979, je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi.

Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzděláváním lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji.

Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci.

SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence.

SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče – ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *