S Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střev

Zatímco jakákoliv silná bolest na hrudi nebo dušnost vždy přimějí nemocného vyhledat lékaře či zavolat záchranku, mírnější formy bolesti a zadýchávání podceňujeme. A to i přesto, že nás omezují v běžném životě. Jenže i taková mírná bolest na hrudi, takzvaná kardiální, patří k hlavním příznakům vážného onemocnění srdce, například anginy pectoris nebo hrozícího infarktu myokardu. 

S Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střev

Hlavně mladší lidé zaměňují tyto symptomy za bolesti zad. Někteří dokonce bývají dlouho a v podstatě zbytečně léčeni na rehabilitaci. Na to, že pacient prodělal infarkt, se tak přijde až poté, co je léčba neúspěšná a nemocnému je provedeno EKG.

Starší lidé zase často bagatelizují problémy s dušností. Fakt, že se i při menší námaze zadýchají, totiž nejčastěji připisují svému věku nebo problémům s průduškami. Jenže právě ten spolu s únavou může být příznakem srdečního selhání, který se mnohdy vyvine jako následek prodělaného infarktu myokardu.

Že jsou projevy srdečního selhávání velmi nenápadné, takže je na sobě pacient mnohdy ani sám nepozná, potvrdil v rozhovoru pro časopis TÉMA i doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph. D. z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.

„Často se tak pacient k lékaři dostane až s první hospitalizací. Proto je důležité příznaky nepodceňovat,“ varuje s tím, že ve vážnějších případech může činnost srdce obvykle úplně.

Pacienti by podle něj měli věnovat pozornost nejen dušnosti, ale i svalové slabosti, otokům končetin, nechutí k jídlu či rychlému přibývání na váze. Příznaky jsou reakcí těla na nedostatečné prokrvení některých orgánů nebo nahromadění krve na nežádoucích místech.

Srdce není schopné krev plynule rozvádět po celém těle a problémy se pak ozývají podle toho, kde se krev hromadí.

Zatímco při srdečním infarktu umí lékaři pacientům pomoci zhruba šest hodin od prvních příznaků, u mozkové mrtvice jde doslova o minuty.

Jenže symptomy mohou být i úplně nenápadné, takže nad nimi řada lidí mávne rukou, nebo si je s mrtvicí nespojí.

Patří k nim necitlivost, brnění nebo mravenčení půlky těla (ruka, noha, část obličeje), ale i náhlá, prudká a dosud nepoznaná bolest hlavy nebo ztuhlost šíje.

S Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střev

Zdánlivě banálními příznaky se projevuje i řada chronických chorob nebo zhoubná nádorová onemocnění. Některé symptomy jsou však natolik neurčité, že je dlouhou dobu můžeme přičítat vyčerpání, přechozené viróze nebo stresu.

Dlouhodobá a hlavně bezdůvodná únava může být příznakem onemocnění štítné žlázy. Pokud se pacient cítí vyčerpaný a navíc trpí i poruchami spánku a celkovou skleslostí, může jít podle psychiatrů i o některou duševní poruchu.

V pořádku není ani obyčejné, leč opakované pálení žáhy neboli pyróza. Ta může být známkou refluxní choroby jícnu, při které se vracejí žaludeční šťávy zpět do krku. Pokud se tak děje dlouhodobě, vede to k poškození jícnu, což může vyústit i v rakovinu.

Často lidé bagatelizují i nechtěné zhubnutí. Takový efekt dokonce část populace vítá. Krvácení do stolice zase pacienti mylně považují za krvácení z hemoroidů. Přitom oba zdravotní problémy patří mezi symptomy rakoviny tlustého střeva. Ta se může projevit také střídáním zácpy a průjmů.

Co nám chce říct kůže

Pro rakovinu, stejně jako většinu nemocí, přitom platí jednoduchá rovnice: čím dříve se na ni přijde, tím větší je šance na uzdravení. Proto je potřeba pátrat i po příčinách běžných kožních nemocí, které mohou být také signálem jiného onemocnění.

Vychází v pátek 29.6.S Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střevS Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střevV dvojčísle týdeníku TÉMA najdete čtení o jedech v pytlíkových potravinách a rozhovor s hercem Petrem Štěpánkem.

Například běžné bradavice, které se i po zaléčení pacientovi neustále vrací, mohou souviset s atopickým ekzémem. „U takových pacientů jsou bradavice častou přidruženou chorobou. Jejich kůže je náchylnější k bakteriálním, virovým i jiným infekcím.

Jenže atopický ekzém může přejít v astma, sennou rýmu nebo jiné alergie, tedy choroby, které jsou imunitně podmíněné a často spolu souvisí,“ řekla v rozhovoru pro TÉMA prof. MUDr. Jana Herzogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky 2.

LF UK a Nemocnice Na Bulovce.

Podobných souvislostí, které mohou ukázat na nějaké vnitřní onemocnění, existuje celá řada, ale nejdůležitější jsou kožní projevy. Ty mohou upozornit na nádorové onemocnění. Například temně fialové otoky kolem očí, které neustupují, následované červenými skvrnami na horní polovině hrudníku a fialové pupínky na rukou mohou být příznaky dermatomyozitidy.

„Je to chronické zánětlivé onemocnění svalů a kůže, ale může být sdruženo i se zhoubným nádorem v těle,“ vysvětlila lékařka. Hyperpigmentace, ztmavnutí kůže v tříslech a podpaží, bývá sice častá u obézních lidí nebo u pacientů s cukrovkou, ale v některých případech ukazuje i na vnitřní nádor

 „Hnisavé puchýřky v oblasti stehen a podbřišku, které se šíří, mohou znamenat nádor v oblasti slinivky břišní,“ upozorňuje lékařka na další varovný signál kůže.

Oči mohou bolet od kloubů

Jako zdravotní mapa organismu poslouží i oko. „Nález v něm může ukazovat na jiné onemocnění, které se ještě neprojevilo,“ připustil MUDr. Milan Odehnal, primář oční kliniky v Motole. S tím, že známky špatného zdraví se v očích projevují dříve než klinické příznaky jiné vážné nemoci. Například zánět duhovky může být prvním projevem Bechtěrevovy nemoci nebo jiného kloubního onemocnění.

Následek nemocných kloubů bývá také syndrom suchého oka, kdy si oko není schopné udržet vrstvičku slzy na oční bulvě. A je mnohdy vůbec prvním projevem revmatoidní artritidy.

„Ano, setkáváme se s případy, u nichž je prvním projevem vážné nemoci postižení zrakového nervu. Jsou popsány stavy, kdy pacient z plného zdraví oslepne. A když se pak došetřuje příčina, dopátrají se lékaři k původnímu celkovému onemocnění, kterým je roztroušená skleróza,“ popsal oftalmolog Tomáš Jurečka ze soukromé brněnské oční kliniky NeoVize.

Záněty duhovky, rohovky nebo sítnice zase mohou nasměrovat lékaře k diagnostice pohlavně přenosných chorob, jako je HIV infekce nebo syfilis.

Zánět oka jakožto druhé stadium syfilidu se běžně vyskytoval ještě za první republiky. Postupem let tato diagnóza díky penicilinu z oftalmologického „repertoáru“ naštěstí takřka vymizela.

Zato s očními projevy pohlavně přenosných chlamydiových infekcí se lékaři setkávají poměrně často.

„Pokud se v oku nedaří zaléčit zánět spojivek, který se opakovaně vrací, nebo je chronický, je potřeba udělat speciální vyšetření, které infekci potvrdí,“ upozorňuje Jurečka.

Budete mít zájem:  Běh Vliv Na Zdraví?

Putující zánět a zuby

Zánět, který se projeví v úplně jiné části těla, mají coby společného jmenovatele nemoci kloubů, únava, deprese, opakované virózy, ale i kardiovaskulární choroby.

Například mnohdy podceňované záněty zubů mohou být překvapivě příčinou daleko vážnějších nemocí, jako jsou infarkt, cukrovka nebo mozková mrtvice. A opakované záněty žaludku, střev, prostaty a jater zase podhoubím pro vznik rakoviny.

Coby transportér patogenů slouží ve všech těchto případech krevní oběh.

Pokud to hodně zkrátíme – začne to špatně čištěnými zuby, pokračuje neléčeným zánětem dásní, parodontózou a končí třeba bojem o život na kardiovaskulární klinice. Infekce, která vyvolává zubní kaz a není včas léčena, se může krví šířit po celém těle.

Souvislost parodontózy s infarkty myokardu a mozkovými mrtvicemi je až děsivá. Zubní infekce může ovšem také urychlit cukrovku 2. typu, problémy s plícemi, játry, revmatickou artritidu nebo předčasný porod.

Zánětlivá ložiska mohou napadnout i klouby, kosti a měkké tkáně.

Právě u infarktu je vliv parodontózy nejprůkaznější. Pokud má člověk nadváhu, málo pohybu a ještě k tomu kouří, infarktu jako by šel přímo naproti. Účinky tohoto zabijáckého tria urychlí i špatně čištěné zuby.

„Je to, jako když jedete autem po ledě a ještě šlápnete na plyn,“ řekl před časem v rozhovoru pro TÉMA expert na nemoci zubů MUDr. Ladislav Korábek, CSc. „Nejde o sčítání rizik, ale o jejich násobení.“ V ústní dutině máme miliardy bakterií, s nimiž žijeme v symbióze. Pokud se přemnoží, nastartují proces, který bez správné hygieny může skončit opravdu zle.

Lékaři se shodují, že nejčastěji máme tendenci přehlížet příznaky, jejichž intenzita není zpočátku velká a narůstá spíše postupně. Jde především o únavu, váhový úbytek, nechutenství, pobolívání kloubů, svalovou slabost nebo poruchy spánku. Hledat pro ně nějaké banální vysvětlení se nám může vymstít. Raději se proto vždycky řiďme pravidlem: čeho je moc, toho je příliš.

Chronické záněty střev z pohledu lékaře – laktovegetariána

S Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střev

Chronické záněty střev mají častou příčinu v intoxikaci střevní stěny. Běžným a přitom podceňovaným zdrojem těchto intoxikací jsou kyselé purinové metabolity, které se zvýšenou měrou v těle uvolňují při trávení všech druhů masa včetně ryb. Metabolismus člověka totiž vůbec neodpovídá celospolečenskému omylu, že člověk má být „všežravec“ konzumující i maso. Podrobnosti najdete v tomto velmi zajímavém článku: Srovnávací anatomie. Platí to i pro maso z těch nejvíce bio – odchovaných a košer zabíjených zvířátek.

Dokonce i široce propagované mořské ryby jsou mnohem toxičtější, než jsou ochotni připustit i mnozí odborníci na výživu – viz tento článek: Ryby pro zdraví?

Někteří lidé dokáží metabolity z masa vyloučit relativně snadněji. U ostatních lidí (aniž by to tušili) je jejich organismus dobře vybaven pouze k přijímání vegetariánské stravy. Mnohem snadněji pak u nich dochází k tomu, že se v těle hromadí purinové metabolity.

Nejznámější je kyselina močová, ale není jedinou toxickou zplodinou, která vzniká v těle lidí, konzumujících mrtvoly zvířat. Druhou skupinou toxinů souvisejících i se zdánlivě kvalitní masitou stravou jsou tzv.

mrtvolné jedy, které bývají částečně obsažené již v samotné surovině, ale především vznikají přímo ve střevech účinkem hnilobných bakterií. Hnilobné bakterie jsou navíc zdrojem nebezpečných endotoxinů.

V lidských střevech se hnilobné bakterie začnou vyskytovat v mnohem větší míře, pokud v jeho obsahu začne chybět rozkládající se maso. Každý vegetarián si rád vzpomene, na výrazný úbytek hnilobného zápachu stolice v momentu, kdy přestal jíst maso. Nehledě na jiné zdravotní zisky z přechodu na vegetariánský životní styl.

Pokud se chce klient natrvalo zbavit jednak svých současných střevních potíží i onemocnění jiných orgánů, které zákonitě přijdou, pokud nejsou z jídelníčku natrvalo odstraněny všechny individuálně netolerované potraviny, je na to jen jediný recept.

Měl by začít předsevzetím – už nikdy žádné maso, ryby a pro jistotu ani žádná samostatně konzumovaná vajíčka.

Později v dalších krocích eventuálně odstranit z jídelníčku i jiná jídla, u který si klient opakovanými pokusy s jídelníčkem ověřil, že jeho trávicímu traktu nedělají dobře.

Citlivější genetická výbava pro příjem potravy bývá samozřejmě dědičná. U každého, kdo se narodil v takto geneticky disponovaném rodu, se může toxický vliv konzumace masa projevovat navenek zcela jinou nemocí – podle toho, kam v těle se toxiny ukládají, a podle toho, jakým způsobem na ně tělo reaguje.

Výsledkem výše uvedených intoxikací pak může být nejen pestrá škála různých chronických střevních onemocnění, nevyjímaje ty nejzávažnější, jako je Crohnova choroba či rakovina střev.

Další časté nemoci v takovémto rodu mohou být různé artrózy a artritidy (včetně velmi bolestivé Bechtěrevovy choroby) a celá řada různých kožních onemocnění.

V této souvislosti je dobré připomenout, že v pozdních odpoledních a hlavně večerních hodinách není dobré konzumovat žádné větší významné zdroje bílkovin.To platí i v případě, kdy už se člověk stane natrvalo například laktovegetariánem (jímž je i autor článku).

Ani pak není dobré v této době konzumovat jindy dobře přijímané fermentované mléčné bílkoviny.

Snadno si to ověří každý, kdo trpí na stíny či kruhy pod očima – pokud si večer dáte bílkovinnou stravu, všimněte si druhý den, že při ranním vstávání budete mít o něco nápadnější nežádoucí pospánkový „make up“ v oblasti dolních víček.

Důležité je vědět, že výše uvedené intoxikace dusíkatými metabolity souvisí i s chronickým překyselováním celého organismu.

Doporučuji měřit si pH moči opakovaně v průběhu dne a hodnoty si zapisovat (třeba do tabulky v Excelu). Výsledné hodnoty můžete s námi prokonzultovat v naší internetové poradně.

 Další informace najdete v tomto článku: Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení

Pokud vás už nebaví nechat si své střevní problémy donekonečna „léčit“ v oficiální medicíně a konečně se rozhodnete si svá nemocná střeva raději sami UZDRAVIT zásadní změnou jídelníčku, pak k rychlejší detoxikaci a tím i na rychlejší ústup potíží lze použít různé přírodní produkty, například vilcacora cat’s claw, šťáva z aloe.

Nezbytná je dostatečná hydratace – nejméně dva litry tekutin denně. V ideálním případě doporučuji brát oba produkty současně a dlouhodobě.

V souvislosti s přírodními produkty je dobré připomenout, že také mnohé kuchyňské koření má zdravotně prospěšné účinky na lidské střevo – nejznámější je v tomto ohledu přírodní antioxidant kurkumin, u nějž současný výzkum potvrzuje dokonce i protirakovinný účinek. Blahodárným vlivem (nejen na střeva) se vyznačuje také dobromysl neboli oregáno (s mohutným protibakteriálním a protiplísňovým účinkem), hřebíček či kmín.

Budete mít zájem:  Soutěž o kalendář - Můj život s cukrovkou

Znovu připomínám – smyslem tohoto článku je pokusit se vysvětlit, že neexistují nějaké zázračné přírodní produkty nebo postupy, které klientovi umožní skutečně si uzdravit svá chronicky nemocná střeva a přitom si ponechat dál svůj sebezničující jídelníček. Příklad ze života – asi skoro nikdo s chronickým zánětem střev vzniklým z nesnášenlivostí lepku nebude hledat léčbu, která by mu umožnila bez zdravotních následků dál konzumovat nepatřičné potraviny.

Ale na druhou stranu je nutno říci, že kombinací změny PSYCHIKY (té především!!!)

+ změny jídelníčku a celého životního stylu s dobře vybranými přírodními produkty se dají odstranit i oficiální medicínou „nevyléčitelné“ choroby. Bohužel u velkého procenta jiných klientů s nemocnými střevy to funguje přesně opačně – jí to, co je dál a dál ničí, a nejsou ochotni hledat příčinu své nemoci na svém talíři. Zvláště když je tzv.

„odborníky“ z chemické medicíny ubezpečován v tom, že jeho nemoc není na jídelníčku nikterak závislá. A speciálně vegetariánství je velkou částí oficiálních (rozuměj „chemických“) lékařů stále nejen podceňováno, ale i velmi snaživě kritizováno.

To, že mezi dobře zavedenými vegetariány těžko najdete někoho s Crohnovou chorobou či jiným závažným onemocněním střev, nechává tyto „odborníky“ v klidu.

Každému novému zájemci o vegetariánství doporučuji nebát se této životní změny, pokud bude studovat, konzultovat a především stále zkoušet, co vašemu tělu prospívá ne na základě toho, co si váš rozum myslí, ale na základě toho, co vám vaše tělo skutečně ohlašuje svými interoreceptory. Například velmi častou chybou vegetariánství může být nerovnováha mezi jinovými a jangovými potravinami, ale o tom zase v nějakém jiném článku.

CRP v séru

OSN-SAbstraktOSN-E

C-reaktivní protein (CRP) patří mezi reaktanty akutní fáze s rychlou odpovědí. Je produkován játry, jeho plazmatická koncentrace se zvyšuje již 6 hodin po vypuknutí zánětlivého procesu nebo jiném náhlém poškození tkání, maxima dosahuje za 24 – 48 hodin.

Koncentrace vzrůstá až 1000 krát proti fyziologické hodnotě, je dominujícím proteinem akutní fáze.

Stanovení CRP v plazmě se používá k prokázání přítomnosti zánětlivého procesu, k diagnostice a monitorování infekčního onemocnění, na pomoc při léčbě revmatických onemocnění a při diferenciální diagnostice gastrointestinálních symptomů.

Nejvyšší hodnoty koncentrace CRP se vyskytují v případě bakteriální infekce, stanovení lze použít k rozlišení od infekce virové. Při úspěšné léčbě antibiotiky dochází k rychlému poklesu, při neúspěšné léčbě zvýšení přetrvává. Předpokládá se, že vyšší plazmatická koncentrace CRP také predikuje riziko infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice.

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Zvýšené hodnoty se vyskytují ve třetím trimestru těhotenství (do 20 mg/l) a při užívání orální antikoncepce.

Vyšší hodnoty mají také novorozenci (3. den až 15 mg/l) a kojenci (do 10 mg/l).

  • Zvýšení je někdy pozorováno u kuřáků (až 20 mg/l) a po nadměrné fyzické zátěži (maratón – až 60 mg/l).
  • Obecně CRP kolísá ze dne na den, zvyšování hladiny v plazmě souvisí se stárnutím, vysokým krevním tlakem, užíváním alkoholu, nízkou fyzickou aktivitou, chronickou únavou, konzumací kávy, zvýšenou hladinou triacylglycerolů, inzulinovou rezistencí a diabetem, vysokoproteinovou dietou, poruchami spánku a depresí.
  • OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

K vzestupu dochází po navození reakce akutní fáze (infekční noxa, chirurgický výkon, infarkt myokardu). CRP je dominující protein akutní fáze. Zvýšení koncentrace v plazmě je dáno zvýšenou produkcí zánětlivých cytokinů, hlavně IL-6. Příčinou je většinou přítomnost zánětu, ale také jí může být nekróza a některé maligní tumory.

Poškození tedy může být primární (např. revmatická artritida), nebo sekundární (např. vlivem infarktu myokardu nebo malignity). Některé maligní tumory (např. Hodgkinova choroba a karcinom ledvin) mohou produkovat cytokiny, vedoucí k vzestupu koncentrace CRP.

V mnoha případech mohou plazmatické změny CRP předcházet změnám klinických symptomů.

Ve zvýšeném množství je CRP sekretován do krve již 6 hodin po akutním zánětlivém podnětu, patří mezi reaktanty akutní fáze s rychlou odpovědí.

Plazmatická hladina se zvyšuje dvojnásobně minimálně každých 8 hodin, vrcholu dosahuje přibližně po 48 hodinách.

Po účinné léčbě nebo po odstranění zánětlivého podnětu klesá hladina téměř tak rychle, jako je poločas značeného exogenního CRP (5 – 7 hodin). Nejsou-li přidruženy komplikace, dochází k normalizaci během 4 – 6 dnů, nejdéle do dvou týdnů.

Normální hodnoty CRP nevylučují přítomnost menšího, lokalizovaného akutního zánětu nebo některého chronického onemocnění, u kterých je odpověď akutní fáze minimální (systémový lupus erythematodes, progresivní systémová skleróza, dermatomyozitida, vředová kolitida). Normální produkce CRP může být také narušena těžkým poškozením jaterních buněk (produkují CRP do krve) nebo poruchou produkce cytokinů makrofágy.

  1. Zvýšené hodnoty koncentrace
  2. infekce
  3. ·         těžká bakteriální infekce (sepse) – hodnoty 200 – 300 mg/l; u bakteriálních infekcí dosahuje CRP nejvyšších hodnot: nejsilnějším podnětem reakce akutní fáze je bakteriální endotoxin – nejvyšší hodnoty CRP nalézáme u infekcí vyvolaných Gram-negativními bakteriemi (až 500 mg/l); infekce způsobené Gram-pozitivními bakteriemi a zamoření parazity doprovází hodnoty kolem 100 mg/l
  4. ·         virová infekce – u 50 % není zvýšení, hodnoty nebývají vyšší než 50 mg/l (obvykle 5 – 20 mg/l); lze tak rozlišit např. virovou pneumonii od bakteriální
  5. ·         perinatální infekce – bakteriální infekce může způsobit velmi vážný stav (hodnoty v pupečníkové krvi 10 ‑ 20 mg/l); u perinatální těžší infekce (septikemie, meningitida, peritonitida) je CRP vždy zvýšen více než 50 mg/l
  6. ·         meningitida – bakteriální původ (nad 100 mg/l; při úspěšné terapii normalizace do týdne), tuberkulózní původ (20 – 60 mg/l), virový původ (pod 20 mg/l, často normální hodnoty)
  7. ·         pyelonefritida (na rozdíl od infekcí dolního močového traktu, kde nejsou hodnoty podstatněji zvýšené)
  8. revmatologie
  9. ·         zvýšená hladina CRP potvrzuje přítomnost organického onemocnění, normální hodnoty jej však nevylučují
  10. ·         revmatická artritida – zvýšené hodnoty se nacházejí u více než 90 % dospělých postižených touto chorobou (hodnoty nad 15 mg/l, obvykle 50, někdy i 100 mg/l – míra zvýšení odráží vážnost poškození tkáně), výhodné je použít kombinaci stanovení CRP, FW a Fe/Cu (lepší informace o aktivitě procesu); osteoartritida nemá zvýšení
  11. ·         revmatická horečka – koreluje s aktivitou procesu (15 – 100 mg/l); nastupuje rychle (FW reaguje pomaleji), rychle odpovídá na terapii; vzestup po normalizaci svědčí pro komplikaci
  12. ·         polymyalgia rheumatica – obvykle nad 30 a více mg/l, vysoké hodnoty CRP odliší od jiných svalových bolestí; zvýšena i FW, koreluje s aktivitou; terapie hydrokortizonem rychle snižuje
  13. ·         juvenilní chronická artritida – zvýšení koreluje s aktivitou, ale ne tak dobře jako u dospělých (5 – 50 mg/l)
  14. ·         psoriatická artropatie, Reiterův syndrom – hodnoty nad 15 mg/l, zvýšení koreluje s aktivitou; pseudodna má jen malé zvýšení, dna zvýšení nemá
  15. ·         Bechtěrevova nemoc – zvýšení ještě před klinickými obtížemi, koreluje s aktivitou (nad 15 mg/l, obvykle více)
  16. ·         onemocnění pojivových tkání – odpověď akutní fáze je minimální (systémový lupus erythematodes, polymyozitida, systémová skleróza), stanovení CRP se používá k odlišení od ostatních revmatických onemocnění; př. lupus erythematodes – normální hodnoty, nebo lehké zvýšení; vysoké hodnoty jsou podezřelé z přidružené bakteriální infekce
  17. ·         septická artritida – senzitivita 95 %, hladina CRP věrně odráží infekční proces
  18. gastrointestinální onemocnění
  19. ·         Crohnova choroba – hodnoty nad 15 mg/l (obvykle více), zvýšení koreluje s aktivitou; u vředové kolitidy nebývá zvýšení
  20. další onemocnění spojená se zánětlivým procesem
  21. ·         infarkt myokardu – po počátečním exponenciálním vzestupu je vrchol 5 – 50 mg/l, ale také 100 ‑ 200 mg/l, dosažen kolem 50 hodin nebo 2-3 dnů od vzniku bolesti, pak hladina rychle klesá, maximální hladina a trvání vzestupu koreluje s velikostí ložiska, může indikovat reinfarzaci
  22. ·         nádorové onemocnění – obvykle méně výraznější zvýšení (5 – 100 mg/l) než je zvýšení haptoglobinu, kyselého alfa1-glykoproteinu nebo alfa1-antitripsinu, výraznější zvýšení ukazuje na případné metastázy; asymptomatická forma M. Hodgkin mívá 5 – 20 mg/l, symptomatická 21 – 141 mg/l
  23. ·         imunokompromitovaní pacienti – např. pacienti s akutní leukemií: pokud je do 48 hodin od vypuknutí horečky hladina CRP nižší než 40 mg/l, není infekce pravděpodobná; hodnoty nad 100 mg/l však musí být léčeny antibiotiky i bez potvrzení bakteriologického vyšetření; po transplantaci kostní dřeně jsou maximální hodnoty CRP vzácně vyšší než 40 mg/l, vyšší hodnoty silně naznačují výskyt infekce, hodnoty nad 100 mg/l vždy doprovázejí infekci
  24. ·         stavy po chirurgických výkonech  – vrchol 20 až 250 mg/l je dosažen za 2 až 3 dny po operaci a vrací se k předoperačním hodnotám 7 až 14 dnů po operaci; při komplikacích (infekce, trombóza, nekrózy) zvýšení přetrvává
  25. ·         akutní pankreatitida – hodnoty až 100 mg/l; při přetrvávajícím zvýšení dva a více týdnů předzvěst komplikací (cysty, pseudocysty), nekrotizující pankreatitida: koncentrace 200 mg/l i více
  26. ·         adnexitis – hodnoty obvykle nad 15 mg/l, při zánětu se zvýšení CRP vyskytuje vždy, FW jen u 80 %, leukocyty u 50 %
  27. ·         chorioamnionitis u těhotných – při náhlé ruptuře vaku blan (hodnoty nad 15 mg/l)
  28. OSN-SOmezení stanoveníOSN-E
  29. Stabilita: 1 den při 20 – 25 °C, 1 týden při 4 – 8 °C, 12 týdnů při -20 °C.
  30. OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E
  31. Potvrzení přítomnosti zánětlivého procesu způsobeného:
  32. ·         akutním organickým onemocněním (např. infarkt myokardu, hluboká žilní trombóza, infekce)
  33. ·         chronickým stavem (např. malignita, revmatická onemocnění, zánětlivé střevní onemocnění)
  34. Diagnostika a monitorování infekčního onemocnění (pokud není možné využití mikrobiologických testů)
  35. ·         identifikace pooperačních infekčních komplikací
  36. ·         rychlá identifikace infekce (intenzivní medicína, u novorozenců, při transplantaci kostní dřeně)
  37. ·         diferenciace mezi virovým a bakteriálním horečnatým onemocněním (např. meningitida, pneumonie); hodnoty CRP nad 100 mg/l výrazně indikují bakteriální původ
  38. ·         monitorování léčby antibiotiky: úspěšná terapie vede k rychlému poklesu koncentrace, zatímco při neúspěšné léčbě zvýšené hodnoty přetrvávají
  39. ·         indikace přítomnosti rekurentních infekcí u pacientů s některými onemocněními pojiva
  40. Při léčbě revmatických onemocnění
  41. ·         časné prokázání synovitidy
  42. ·         rychlé nalezení optimální protizánětlivé léčby (steroidní nebo nesteroidní) a zjištění minimální efektivní dávky
  43. ·         sledování efektu imunosupresivní léčby – koncentrace CRP klesají k normě za 5 až 30 dnů po zahájení léčby
  44. ·         diferenciální diagnostika bolesti v kloubech, svalové bolesti a atypické zádové bolesti
  45. Diferenciální diagnostika gastrointestinálních symptomů
  46. ·         odlišení organického onemocnění od syndromu dráždivého tračníku
  47. ·         odlišení Crohnovy nemoci od vředové kolitidy
  48. Míra zvýšení CRP odpovídá množství nebo aktivitě zanícené tkáně:
  49. ·         10 – 50 mg/l indikuje mírný zánět  – lokální bakteriální infekce (např. zánět močového měchýře, zánět průdušek, absces), poškození operací nebo úrazem, infarkt myokardu, hluboká žilní trombóza, klidové stádium revmatického onemocnění, malignity, většina virových infekcí
  50. ·         do 100 mg/l indikuje těžší onemocnění a vyšší stupeň zánětu, vyžadující nějaký zákrok
  51. ·         nad 100 mg/l znamená těžký průběh onemocnění a obvykle indikuje přítomnost bakteriální infekce
  52. Více informací se vždy získá sledováním změny koncentrací CRP během onemocnění, než z jednoho izolovaného stanovení, neboť i desetinásobná změna koncentrace u určitého pacienta může být stále v mezích referenčních hodnot.
  53. Ve srovnání s dalšími indikátory zánětu (horečka, FW a leukocytóza) vykazuje CRP rychlejší odpověď, v mnoha situacích větší citlivost a specifitu pro zánět.
  54. Prognostická hodnota
Budete mít zájem:  Polévka je grunt, choti

Přetrvávající zvýšení hladiny CRP v plazmě indikuje neustávající zánět a obvykle znamená neúspěšnou terapii a špatnou prognózu (např. u maligních onemocnění, infekce a infarktu myokardu).

Malé zvýšení CRP má predikční hodnotu pro výskyt kardiovaskulárních příhod u pacientů s koronárním srdečním onemocněním a stejně tak i u osob dosud zdravých. Ukazuje se, že má větší prognostický význam než hladina HDL a LDL. Uvádí se, že čím vyšší je hladina CRP, tím vyšší je riziko infarktu myokardu:

  • ·         nízké u osob s koncentrací CRP méně než 1,0 mg/l
  • ·         průměrné při koncentracích 1,0 – 3,0 mg/l
  • ·         vysoké u osob s koncentrací nad 3,0 mg/l
  •  OSN-SAutorské poznámky   Vladimíra Kvasnicová (září 2003)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector