Pomoci včasnému nasazení správné léčby na roztroušenou sklerózu nebo dřívějšímu odlišení projevů Parkinsonovy nemoci od jiných poruch hybnosti mohou nové metody měření a analýzy dat, které získávají lékaři z vyšetření na magnetické rezonanci. Nově rozvíjené metody umožní snímat v magnetické rezonanci jiné děje a změny mozku, než šlo dosud.
Odborníci díky tomu mohou odhalit např. změny v obalu nervových vláken nebo malé změny v bílé hmotě mozku, které na běžných snímcích a protokolech z rezonance nejsou vidět. Nemoc tak lze nejenom dříve diagnostikovat, ale také lépe zvolit správnou metodu léčby. Na snímcích z magnetické rezonance lze rychle sledovat, zda zvolená metoda zabírá, a přejít eventuálně k jiné.
Problémem dosud je, že nové metody často vyžadují složité zpracování získaných dat. Přístroj pro magnetickou rezonanci nedokáže výsledky sám vyhodnotit, zpracování celého zobrazovacího protokolu může i superpočítači zabrat 36 hodin na jednoho pacienta.
Středoevropský technologický institut CEITEC: Nová metoda odhalí roztroušenou sklerózu dřív
Klíčovou roli při rozvoji Parkinsonovy choroby hraje fibrilizace proteinu α-synukleinu, tedy jeho přeuspořádání do dvojitých tyčkovitých útvarů. Jednou vzniklá toxická struktura proteinu přitom interaguje s dalšími molekulami proteinu a převádí je na toxickou formu. Takto vzniklé bloky jsou pro organismus navíc prakticky nerozložitelné.
Jedním z možných řešení je ochrana dosud nepoškozených proteinů. Nově navržený přístup spočívá v tom, aby se již částečně poškozený protein nepřeměnil na plně toxickou a dále „infekční“ formu – tedy aby fibrily (vlákna) na koncích proteinových shluků dále nerostly. Lze na ně např. zkoušet nasazovat „bambule“ tvořené dalšími molekulami. Otevírá se zde snad cesta k vývoji nové skupiny léků.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR: Blokování konců fibril, nová zbraň v boji proti Parkinsonovi
Poznámka autora: Popis, kdy vadně složený protein přeměňuje i do té doby dosud normální molekuly sebe sama, připomíná fungování prionů. V tomto případě je přirozená forma neuspořádané klubíčko, toxická jsou uspořádaná vlákna nebo jejich bloky.
Operace mozku podle GPS
Na neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc mají lékaři k dispozici nejmodernější způsob, jak pomocí hluboké mozkové stimulace zmírnit Parkinsonovu chorobu. A to jako první v Evropě a teprve druzí na světě.
Metoda hluboké mozkové stimulace využívá pravidelné elektrické impulzy prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených hluboko do mozku. Zavedení elektrod do mozku představuje jeden z náročnějších neurochirurgických výkonů.
Unikátní technologií je navigační systém, který lékařům umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku, zacílit požadované místo umístění elektrod a sledovat směr chirurgických nástrojů během celé operace.
Fungování systému se přirovnává k navigaci GPS.
Fakultní nemocnice Olomouc: Neurochirurgové z FN Olomouc pomáhají lidem s Parkinsonovou chorobou unikátní metodou
Injekce do míchy proti ALS
Vědci vyvinuli novou metodu pro léčbu amyotrofní laterální sklerózy (ALS), degenerativního onemocnění svalů a nervů, kterým trpěl např. Stephen Hawking či bývalý český premiér Stanislav Gross.
Na výzkumu se podíleli také vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Navržen byl operační postup, který spočívá v podání genové terapie (ta je schopna utlumit zmutovaný gen superoxid dismutázy SOD1 vyvolávající ALS) přímo pod měkkou plenu centrálního nervového systému.
Zatím byly vyzkoušeny příslušné injekce do krční a bederní míchy – na myších modelech a miniaturních prasatech. Před vypuknutím nemoci injekce dlouhodobě oddálila její začátek, aplikace po vypuknutí choroby předešla dalšímu zhoršování. ALS je jinak zatím prakticky neléčitelná.
Akademie věd ČR: Vědci AV ČR vyvíjejí unikátní metodu pro útlum neléčitelného onemocnění (soubor doc)
Triky enterovirů
Mezi nejběžnější lidské patogeny patří enteroviry, mj. původci většiny běžných nachlazení, akutního krvácivého zánětu spojivek nebo dětské přenosné obrny.
Vědci nyní zjistili, jak tyto viry nasedají na protein ACBD3 na buněčné membráně, ovládnou ho a dále využívají ke svému množení. Znalost způsobů, jakými viry ovládají své hostitelské buňky, nabízí nové možnosti pro vývoj léčiv.
(Ví se, na jaká místa proteinu virus přesně nasedá, bylo by tedy možné je zkoušet blokovat apod.).
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR: Jak enteroviry ovládnou protein svého hostitele
Buněčnou genovou terapií proti rakovině
U prvního pacienta v ČR byla provedena léčba nádoru buněčnou genovou terapií pomocí tzv. CAR-T lymfocytů. Jednalo se o člověka s nádorem (mediastinální velkobuněčný B lymfom) hrudních mízních uzlin, na který nezabralo několik verzí chemoterapie.
Autor: FN Brno
Prof. Jiří Mayer, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU, kde bylo provedeno první podání buněčné genové onkologické terapie
Při této léčebné metodě jsou pacientovi nejprve z krve odebrány bílé krvinky, které jsou následně odeslány do výrobního závodu firmy Kite Gilead v USA. Tam je do nich vložena speciální genetická informace, díky které se „naučí“ cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.
Genetická modifikace T-lymfocytů pacienta proběhla úspěšně a tyto buňky mu byly po šetrné přípravné chemoterapii podány na začátku prosince 2019. Ostře sledované období po podání bylo provázeno pouze velmi mírnými nežádoucími účinky. Pacient již mohl být z nemocnice propuštěn.
Fakultní nemocnice Brno: První buněčná genová terapie nádoru ve FN Brno a ve střední Evropě
Organoid nádoru prsu
Na Ústave experimentálnej onkológie Biomedicínskeho centra Slovenskej akadémie vied zavedli výzkum organoidů nádoru prsu. Na základě vzorku získaného od pacientky se vypěstuje obdoba celého nádoru (organoid), která odráží vlastnosti a komplexitu celého nádoru.
Experimentování s organoidy dává mnohem přesnější výsledky, než když se laboratorně jen pěstují nádorové buňky na Petriho misce (apod.). Organoid má vlastní 3D strukturu a anatomii, která ukazuje, jak nádor získává/zpracovává kyslík a živiny, lze na něm zkoumat sklony k růstu, metastazování nebo odolnost proti různým terapiím.
Jinak řečeno, organoid by měl být maximálně podobný původnímu nádoru a umožnit, aby se pak každému pacientovi dostala personalizovaná léčba.
Slovenská akadémia vied: Využitie progresívnych modelov pri liečbe karcinómu prsníka
Léčba nádoru jater
Všeobecná fakultní nemocnice Praha a Institut klinické a experimentální medicíny spouští nový program onkologické léčby, který propojí know-how obou institucí. Specializovaný tým umožní ušít pacientům léčbu na míru.
Nemocní s primárním karcinomem jater tak budou moci být buď zařazeni do transplantačního programu, nebo jim bude indikována adresná léčba na základě molekulární (genové) charakteristiky nádorové choroby a genové výbavy pacienta.
Karcinomem jater každoročně onemocní kolem 900 obyvatel ČR.
IKEM: Spolupráce VFN a IKEM: nová naděje nejen pro pacienty s nádory jater
Transplantace jedné vrstvy místo celé rohovky
Ve Fakultní nemocnici Ostrava úspěšně provedli tři lamelární transplantace rohovky moderní metodou (tzv. DMEK), z předem připravených rohovkových lamel. Při takové operaci se nenahrazuje rohovka v plné tloušťce, ale pouze jedna z jejích vrstev.
Celá operace je šetrnější, má rychlejší pooperační hojení, nemocní po operaci lépe vidí a užívají méně léků než při dosavadní transplantaci rohovky.
Jedná se o operaci, která dosud nebyla v Moravskoslezském kraji rutinně prováděna a nemocní museli dojíždět často až do Prahy.
Fakultní nemocnice Ostrava: Na oční klinice jako první v Moravskoslezském kraji provedli transplantaci rohovky unikátní metodou pomocí 3D zobrazení
Nevidomí ve městě
Vědci se zaměří na to, jakým způsobem se nevidomí lidé učí městským prostorem pohybovat, jak využívání různých druhů asistovaného pohybu (bílá hůl, vodící pes, asistent, informační a komunikační technologie) proměňuje jejich zkušenost s městským prostorem.
Mendelova univerzita v Brně: Vědci budou zkoumat pohyb nevidomých ve městě
Nová metoda odhalí roztroušenou sklerózu dřív
Pomoci včasnému nasazení správné léčby na roztroušenou sklerózu nebo dřívějšímu odlišení projevů Parkinsonovy nemoci od jiných poruch hybnosti mohou nové metody měření a analýzy dat, které získávají lékaři z vyšetření na magnetické rezonanci. Odborníci z Lékařské fakulty a z institutu CEITEC Masarykovy univerzity je v posledních letech rozvíjeli za pomoci kolegů z Minnesotské univerzity a budou usilovat o jejich zavedení do běžné praxe.
Odborníci mohou odhalit například proměny v obalu nervových vláken nebo malé změny v bílé hmotě mozku, které na běžných snímcích a protokolech z rezonance nejsou vidět.
Školit se ve Spojených státech a přenášet nejnovější zobrazovací techniky do České republiky jim umožnil grant EU z Horizon 2020, konkrétně z Marie Skłodowska-Curie Actions (Excellent Science), který před čtyřmi lety získal neurolog a nynější rektor univerzity Martin Bareš. Projekt s názvem Microbradam umožnil především stáže v USA a rozšíření spolupráce s dalšími odborníky z výzkumných institucí ve Finsku a Itálii.
Jedním z odborníků, kteří v rámci projektu pracovali na nových metodách zobrazování mozku, je neurolog Pavel Filip, který je Barešův někdejší doktorand a působí na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty MU.
„Jednoduše řečeno jsme rozvíjeli metody, které umožní snímat v magnetické rezonanci jiné děje a změny mozku, než šlo dosud. Tyto přístroje pracují na principu detekce stavu molekul v lidském těle.
Nové metody nám umožňují snímat změny spojené s pohybem molekul o frekvencích, vůči kterým jsou běžné protokoly slepé.
Můžeme tak zaznamenat patologické změny, které se při nastaveních magnetické rezonance používaných v běžné praxi nezobrazí,“ vysvětlil Filip.
Zachytit nemoc dřív a vybrat správnou léčbu
Odborníci tak mohou odhalit například proměny v obalu nervových vláken nebo malé změny v bílé hmotě mozku, které na běžných snímcích a protokolech z rezonance nejsou vidět. Je to důležité například u pacientů s roztroušenou sklerózou, u nichž by se tak nemoc dala nejen zachytit dříve, ale mohlo by to pomoci i s výběrem léčby.
„Léky tlumící projevy a zpomalující průběh onemocnění jsou poměrně drahé a neumíme odhadnout, jak dobře a jak rychle u daného pacienta ten konkrétní zabere. Jako lékaři tak musíme někdy počkat, abychom zjistili úspěšnost léčby. Pokud bychom ovšem mohli na snímcích z magnetické rezonance sledovat, zda zabírá, mohli bychom i lépe reagovat na potřeby jednotlivých pacientů,“ uvedl Filip.
Pavel Filip dělí svůj čas mezi výzkum a práci v neurologické ambulanci a podle něj je to ideální kombinace.
i
Nové měřící protokoly, které jsou citlivější pro některé diagnózy, vytvořili vědci ve Spojených státech z Minnesotské univerzity, se kterými skupina kolem Martina Bareše dlouhodobě spolupracuje. Odborníci v Brně a dalších zemích je pak testovali u různých onemocnění.
„Nejdříve na malém množství pacientů a zdravých lidí, abychom ověřili jejich fungování. Teď už máme naměřeno několik stovek lidí a pracujeme na tom, aby se metoda dala využít i na běžných přístrojích v nemocnicích.
Zatím jsme využívali jen magnetické rezonance v institutu CEITEC Masarykovy univerzity, které jsou na velice vysoké technické úrovni, a zvládnou tak složitější úlohy než většina nemocničních přístrojů,“ podotkl neurolog.
Metody, které Filip pomáhal vyvíjet, už jsou tak náročné, že je přístroj sám neumí vyhodnotit a je na to třeba složitá analýza. Zpracování celého zobrazovacího protokolu zabere superpočítači i 36 hodin na jednoho pacienta.
Právě analytickou částí se neurolog zabýval. „Není úplně standardní, aby toto řešil lékař, je to spíš záležitost techniků.
Ale mně byly počítače vždycky blízké, a navíc jsem v rámci doktorátu strávil půl roku v pařížském výzkumném centru, kde jsem se učil právě základy zpracování přístrojových dat.
Musel jsem tedy kromě medicíny víc proniknout i do fyzikální podstaty měření a stačí mi to, abych si vytvořil na biologii založenou hypotézu, na základě které navrhnu protokol měření.“
Zajistit kvalitnější stárnutí
Kvůli složitější analýze budou nové metody běžněji dostupné až za několik let. Odborníci se ale kromě jejich vylepšování snaží zjistit, jestli se nedají využít také pro sledování dalších věcí, konkrétně projevů stárnutí.
„Stále více lidí se dožívá vyššího věku a bylo by bezvadné udržet je co nejdéle v kondici nejen co do pohybu, ale i paměti.
Chceme zjistit, jestli nám nový přístup neumožní vysledovat moment, kdy se začínají na mozku projevovat metabolické a další změny a začne klesat počet fungujících mozkových buněk.
V ten moment bychom třeba mohli zasáhnout efektivněji než ve chvíli, kdy už člověk začne výrazně zapomínat,“ přiblížil další možnosti využití Filip. Mezi další patří třeba odlišení pacientů s Parkinsonovou nemocí a pacientů s jinými druhy třesu, kteří pak vyžadují rozdílnou léčbu.
Pavel Filip dělí svůj čas mezi výzkum a práci v neurologické ambulanci a podle něj je to ideální kombinace.
Snaží se tak předejít vyhoření, které postihuje řadu lékařů, protože práce v ambulanci specializované na pacienty se závažnými onemocněními mozku může být někdy skličující. „Když ale nasadíte správnou léčbu, můžete poměrně rychle pozorovat výsledky.
Výzkum je vzrušující a zajímavý, ale někdy to může být poměrně otrava a občas se vám stane, že strávíte sto hodin prací na nějaké teorii, která nakonec nevyjde,“ svěřuje se.
Často také jezdí na univerzitu do Minneapolis a na vědecké konference. „Spoustu věcí tak nestíhám, ale člověk musí vědu dělat částečně i jako koníčka,“ dodává lékař, který si vybral studium mozku mimo jiné proto, že nad jeho fungováním vědci stále spíš jen tápou.
Lékaři testují novou metodu, která přinese naději nemocným s Parkinsonem
Je to jednoduché, rychlé, bezbolestné. Je to také dostupné. A přitom to dokáže převratným způsobem změnit k lepšímu osudy desetitisíců českých rodin. Nová metoda, na jejímž vývoji pracoval český neurolog David Školoudík, totiž nejspíš dokáže odhalit Parkinsonovu nemoc dávno před tím, než u pacienta skutečně propukne.
Diagnostika využívá zcela běžné vyšetření ultrazvukovou sondou. Přístroj, který je k dispozici v každé nemocnici. Sonda se přiloží na spánek, odrazem zvuku vznikne změť šedých odstínů. Vyšetření, které se dnes využívá u cévních mozkových chorob, má ohromné možnosti.
Lékaři si totiž už dříve všimli, že na určitých částech mozku jsou třeba u lidí s Parkinsonovou nemocí viditelné změny. Takzvaná černá hmota, jejíž degenerace způsobuje úbytek dopaminu, je na ultrazvuku více vidět, a to už delší dobu před propuknutím nemoci.
Pokud by se předpoklad potvrdil, lékaři by do budoucna dokázali pacienty s rizikem rozvoje nemoci dopředu odhalit a zahájit léčbu včas, dokonce s předstihem. Věc má háček. „Přečíst“ jemné odchylky šedých odstínů, které ultrazvukový obraz nabízí, lidské oko přesně nedokáže. Ale dokáže to počítač.
Už měsíce se testuje software, který míru šedi umí analyzovat a změny na mozku odhalit. „Princip už pak funguje víceméně všude, tedy na Alzheimerovu demenci, depresi či panickou poruchu. Jen se měří jiné místo mozku,“ popisuje neurolog a ředitel Centra vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci David Školoudík.
Program funguje tak, že analyzuje obraz pixel po pixelu a lékaři ukáže konkrétní údaj. „Přístroj je lepší než lidské oko. I když je člověk expert, přístroj mu pomůže naprosto objektivně. Spolupracujeme i na dalších aplikacích na onemocnění typu Alzheimerova demence nebo deprese,“ říká projektový manažer Marek Vaculík, který se jako IT odborník na vývoji podílel.
Nová diagnostika se testuje v Ostravě a v pražské motolské nemocnici. „Zkoumáme ultrazvukové nálezy v oblasti černé hmoty, zda by mohly mít prognostický význam. Nálezy korigujeme s magnetickou rezonancí,“ potvrzuje neuroložka z nemocnice v Motole Petra Kešnerová.
Naděje pro pacienty
Parkinsonova nemoc, chronické onemocnění centrálního nervového systému, nejčastěji postihuje lidi nad 50 let. Nezřídka ale i lidi mladší jako Blanku Sedláčkovou, u které nemoc naplno propukla po 40. narozeninách.
„Nejdřív jsem měla třes levé ruky. Pak už to šlo docela rychle,“ vzpomíná Blanka Sedláčková. Než se dozvěděla svoji diagnózu, trvalo to ještě rok.
„Nemoc se dá prokázat s určitostí, až když se vyloučí jiné nemoci a projeví se základní příznaky, tedy třes, ztuhnutí a zpomalení.
Dodatečně jsem zjistila, že první příznaky u mě byly nadměrné pocení, a to bylo dva roky předtím, než se mi začala klepat ruka.“
Naději mnoha lidem teď přináší projekt, který hledá metody, jak chorobu objevit dřív, než se projeví právě fyzické příznaky. Kromě ultrazvuku mozkového kmene se tak zkoumají i jiné možnosti jak vytipovat potenciální pacienty.
Jednou z nich je třeba pozorování poruch v REM spánku. „Je to velice citlivé. Běžně se nám v této fázi zdají sny a kůra má být odpojena od zbytku těla, abychom nikam neodcházeli a neřešili, co vidíme ve snech,“ vysvětluje vedoucí centra Neurologické kliniky I.
lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech. „U těchto lidí to dobře nefunguje, protože kůra není odpojená dostatečně. Ukazuje se, že právě u těchto lidí je pravděpodobné, že se rozvine nějaká forma neurodegenerace.
Může to být Parkinsonova nemoc, ale i cokoli jiného,“ říká.
I nemoc má své líbánky
Určité „příznaky“ se ale podle něj dají najít i ve způsobu chůze – kdy se například nekoordinovaně pohybují horní a dolní končetiny. „Všechny parametry, pokud si jich někdo všimne, dají dohromady obraz potenciálního kandidáta. Nemůžeme se spolehnout jen na jeden biomarker,“ upozorňuje Jech.
Pokud by lékaři jednou uměli nemoc odhalit ještě před propuknutím, chtěli by ji blokovat, teď to zatím neumí. Podle Jecha je ale současný výzkum nutný k pochopení, kde přesně a jak je metabolismus poškozen.
„V této fázi běží experimentální studie zaměřené na to, jak opravit tyto geny. Naším úkolem je najít biomarkery, abychom vytipovali vhodné kandidáty včas.
Jakmile bude léčba, budou první, kterým bude tato preventivní léčba nabídnuta,“ říká lékař.
Současná medicína umí jen potlačit příznaky, ale tak dobře, že okolí často nic nepozná. Potvrzuje to i Blanka Sedláčková, která měla po nasazení léků pocit, že je skoro zdravá. Efekt trvá i několik let a lékaři ho nazývají obdobím líbánek, protože pacient se vrací zpátky do života. V pozadí však přesto nemoc pomalu postupuje dál.
Velikou pomocí pacientům je ale i hluboká mozková stimulace. Díky zákroku, kdy se do mozku implantuje elektroda, se pacientům vrací třeba schopnost postarat se o sebe, někdy se vrátí do práce.
„Stimulační souprava se skládá z elektrody zavedené do mozku, pod kůží kabelem propojené se stimulátorem, který je vložen pod kůži na hrudníku pod klíční kostí.
V cílovém jádru se vysílají elektrické impulzy,“ popisuje zákrok neurolog Dušan Urgošík z Nemocnice Na Homolce, která přitom úzce spolupráce se Všeobecnou fakultní nemocnicí. Operace se provádí ještě v Olomouci a v Brně.
V Česku žijí s implantovanou elektrodou, která zůstává v mozku většinou doživotně, asi dvě procenta lidí, optimální by ale podle lékařů bylo deset až patnáct procent. „Implantaci provedeme asi u dvaceti pacientů ročně. Vzhledem k počtu parkinsoniků a přidružených podobných chorob je to nedostačující číslo,“ myslí si Urgošík.
VZP už změnu lidem přislíbila. Postupně bude ve smlouvách s centry, která výkon provádějí, definovat přesnou částku, kterou dostanou, aby se výkony lépe plánovaly a zvyšoval se jejich počet.
Ministerstvo zdravotnictví chce navíc tato zařízení povýšit na status specializovaných center.
„Statut centra přináší vyšší právní jistotu při jednání s pojišťovnou a stabilitu financování,“ upřesňuje mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Všeobecná zdravotní pojišťovna začne také asi od poloviny roku plně hradit lék Levodopa, na který pacienti dosud dopláceli asi dvě stě korun za balení. Lidé tak ušetří i tisíce korun ročně.
Diagnostika roztroušené sklerózy
Diagnostika roztroušené sklerózy prošla za posledních 100 let zásadním vývojem.
Od pouhé definice klinických příznaků přes vstup elektrofyziologických a biochemických metod na scénu až k triumfálnímu potvrzení diagnózy zobrazovací metodou magnetické rezonance (MR). Ta ukázala i drobná zánětlivá ložiska a dynamiku choroby, při níž vzniká 3 – 10krát tolik ložisek na MR než vzniká klinických atak. Staří klinici měli pravdu ve svém tvrzení, že nemoc nikdy nespí.
Klinicky izolovaný syndrom – CIS
Většina pacientů vyhledá lékaře ve fázi tzv. klinicky izolovaného syndromu (CIS – Clinically Isolated Syndrome). Jedná se o první neurologické obtíže, které jsou podezřelé z možnosti vývoje klinicky definitivní roztroušené sklerózy (CDMS – clinically definite multiple sclerosis).
Nejčastěji jde o zánět očního nervu, příznaky z oblasti mozkového kmene, mozečku, míchy či mozkových hemisfér. Zhodnotit neurologické projevy jako CIS můžeme až po pečlivém provedení laboratorních a zobrazovacích vyšetření a vyloučení jiných onemocnění centrálního nervového systému.
Základním diagnostickým požadavkem u RS je prokázání diseminace procesu v čase a prostoru.
Protože vědecká data přinášejí mnoho důkazů o tom, že onemocnění je třeba začít léčit co nejdříve, přizpůsobovala se tomuto trendu i diagnostická kritéria. Ta minulá z r.
2005 připouštěla nečekat na druhou ataku, ale bylo možno doložit aktivitu nemoci a diseminaci v čase zjištěním nového ložiska na MR.
Ta nejnovější umožňují u mnoha pacientů diagnostikovat RS již při výskytu prvních příznaků, kterým říkáme klinicky izolovaný syndrom (clinically isolated syndrom, CIS). Včasné zahájení léčby tak oddaluje riziko dalších atak a stupeň neurologického postižení.
V současnosti platná diagnostická kritéria jsou třetí verzí tzv. McDonaldových kritérií (původní z r. 2001, revize z r. 2005, poslední revize v r. 2010), která jako první začlenila poznatky magnetické rezonance (MR) do svého algoritmu. Kritéria vycházejí z klinického obrazu nemoci, tzv. typických příznaků. Požadují, aby alespoň jedna ataka doložena objektivním nálezem na MR.
Na důležitost včasné diagnostiky a léčby RS upozorňuje výzva odborníků „Brain health – Time Matters in MS“ přijatá na kongresu ECTRIMS 2015 v Barceloně.
Stanovení diagnózy RS vždy vyžaduje pečlivé zhodnocení anamnézy, klinického vyšetření, průběhu nemoci a příznaků, provedení potřebných pomocných vyšetření a pečlivé vyloučení jiných onemocnění.
Magnetická rezonance (MR)
Metoda magnetické rezonance používaná v rutinní klinické praxi od 90. let minulého století umožňuje zobrazit i drobná zánětlivá ložiska.
Jde o vyšetření, které nezatěžuje člověka rentgenovým zářením, nesmějí ho však podstupovat lidé, kteří mají v těle kovy. V současné době jsou již kloubní náhrady či svorky používané při operacích z nemagnetických materiálů.
Tato informace je však před vyšetřením vždy požadována. Absolutní kontraindikací vyšetření je kardiostimulátor a sluchový implantát.
Podstatou vyšetření je vliv silného magnetického pole na některé části atomů organismu. Nasměrování těchto atomových součástí se liší v jednotlivých tkáních a umožňuje tak jejich rozlišování, které se děje počítačovým zpracováním.
Toto vyšetření je schopno s přesností jednoho milimetru zobrazit místa změněné tkáně či abnormně propustné krevně-mozkové bariéry, jež charakterizují zánětlivá ložiska.
V některých případech lze rozlišit, zda se v takto postižené tkáni vyskytují rozpadové produkty myelinu či ložiska, kde již došlo k jizvení a ztrátě nervových vláken.
Na magnetické rezonanci lze pozorovat ložiska signálu o vysoké intenzitě (tedy jasně bílá na tzv. T2 vážených obrazech) především kolem mozkových komor, méně často v bílé hmotě mozkového kmene a mozečku. Jejich velikost kolísá od jednoho milimetru do několika centimetrů. Nad stropy postranních komor často vidíme řetězení těchto ložisek jako šňůrek korálků.
U pacientů starších 45 let lze často najít podobná ložiska nejen v typických oblastech pro RS (bílá hmota mozku a míchy, umístění především kolem mozkových komor), ale i v šedé hmotě mozku. Je pak obtížné jejich odlišení od postižení drobných mozkových cév atherosklerotickými změnami. Také zánětlivé onemocnění cév, vaskulitida, může mít na MR velmi podobný obraz jako RS.
Průběh vyšetření
Vlastní pobyt v tunelu vyšetřovacího zařízení trvá několik minut a může být nesnesitelný pro pacienty trpící klaustrofobií (strachem z uzavřených prostor). Je třeba, aby člověk tyto problémy lékaři včas sdělil.
Během vyšetření se ve vyšetřovacím tunelu ozývá hluk, pacienti jsou o tom včas informováni, neboť jejich spolupráce a schopnost přečkat vyšetření, aniž by se pohnuli, je předpokladem jeho spolehlivého zhodnocení vyšetřujícím lékařem. Vyšetření není rutinně prováděno v těhotenství, neboť není zatím dostatek informací o vlivu silného magnetického pole na vyvíjející se plod.
Vyšetření mozkomíšního moku (likvoru)
Vyšetření mozkomíšního moku bylo dříve povinnou složkou diagnostického procesu, při masivním rozšíření MR přístrojů začalo být v některých státech (především USA) opomíjeno. V Evropě, hlavně ve Skandinávii a německy mluvících státech, stejně jako u nás, však stále patří ke zlatému standardu diagnostiky RS.
Informace, získané podrobným vyšetřením mozkomíšního moku, jsou pro ošetřujícího lékaře nezastupitelné a nelze je získat jiným způsobem.
Lze se tak dovědět o přítomnosti zánětlivých buněk, které jsou z ložisek zánětu vyplavovány do likvorových cest, jsou-li tato ložiska umístěna v jejich blízkosti, o produkci protilátek, vznikajících v prostředí nervového systému, o produkci dalších bílkovin, které ovlivňují aktivitu zánětu ve smyslu plus nebo minus.
Buňky jsou v období aktivity nemoci (atace) zmnoženy.
V současné době umožňují některé laboratorní přístroje vyšetřovat na těchto buňkách (především lymfocytech) jejich aktivační znaky – molekuly, které buňky vysouvají na povrch membrán, aby byly lépe schopny účastnit se zánětu.
Mikroskopické vyšetření těchto buněk může odhalit buňky tvořící protilátky (plasmatické buňky) či buňky, které uklízející rozpadlé obaly nervových drah, rozpadlý myelin (tzv. makrofágy).
Protilátky, účastnící se ničení myelinového obalu nervových vláken, se při dělení v elektrickém poli (elektroforéze) řadí do speciálních vzorců, které nazýváme oligoklonálními proužky, a které lze najít u více než 95 procent pacientů s RS.
Tvoří významnou podporu diagnózy RS, neboť nejsou nalézány v séru těchto pacientů a jsou tak důkazem tvorby protilátek přímo v oblasti nervového systému.
(Tyto proužky se mohou vyskytovat i u jiných chronických zánětů CNS, jejich nález sám o sobě tedy k diagnóze RS nestačí, u ostatních zánětů jsou však většinou umístěny v jiné části vyšetřovaného pH spektra.)
Průběh vyšetření
Před lumbální punkcí musí být jasné, že u pacienta není přítomen ani otok mozku ani nádor či krvácení (obojí by mohlo způsobit posun mozkové tkáně do velkého týlního otvoru), proto je nutné vyšetření očního pozadí nebo zobrazovací vyšetření (MR či CT).
Lumbální punkci lze provádět ambulantně při použití atraumatické jehly, která má hrot ve tvaru tužky (pencil-point) a otvor pro odběr likvoru po straně. Netraumatizuje proto mozkomíšní plenu a nevytváří se otvor, kterým může mok po výkonu odkapávat do podkoží, a tak způsobovat podtlak snížený tlak v likvorovém systému. Ten vede k tzv.
„postpunkčním“ obtížím: bolestem hlavy při vertikalizaci (mizí vleže), nausei až zvracení, závrati. Pokud se syndrom postpunkčních obtíží vyskytne, je snadno odstranitelný pomocí tvz. „krevní zátky“, kdy anesteziolog odebere trochu žilní krve a aplikuje ji k místu otvoru v mozkomíšní pleně.
Tím se otvor zalepí fibrinem z krve a během 1 – 2 h dochází k plné úlevě.
Mozkomíšního moku se odebírá většinou kolem 10 ml, vyšetřuje se rutinně množství bílkoviny, albuminu, IgG, počet a kvalita buněk a při podezření na RS především přítomnost oligoklonálních pásů izoelektrickou fokuzací.
Z lumbální punkce není třeba mít strach.
Je důležité vědět, že dochází k odběru moku, nikoli míchy a že po odebrání 10 ml se mok dotvoří během několika minut, protože se ho během dne tvoří kolem půl litru a kolem míchy a v mozkových komorách je ho jen 150 ml. Třikrát denně se tedy obnoví.
Jeho tvorbu zvyšuje kofein, doporučuje se tedy pacientovi po výkonu pití kofeinových nápojů. Vleže na břiše je vhodné, aby pacient po výkonu strávil asi 20 minut, pokud se mu po posazení netočí hlava, může lůžko opustit. Místo vpichu může večer osprchovat.
Neměl by ten den vykonávat větší fyzickou námahu nebo pobývat s nechráněnou hlavou na slunci.
Další vyšetření v případě diferenciální diagnostiky
Někdy není nález zcela typický, zvláště při výskytu pouze jednoho ložiska na MR nebo nejasného nálezu v likvoru (stejný počet pásů v likvoru jako v séru, jiné buňky než lymfocyty a monocyty) a je nutno pátrat po širším spektru chorob.
Jedno procento demyelinizací tvoří choroba velmi podobná RS, o níž jsme si dlouho mysleli, že se vyskytuje pouze v Asii – neuromyelitis optica, Devicova choroba.
Postihuje především oční nerv a míchu, nemá na MR typický nález pro RS, většinou nemá v likvoru oligoklonální pásy, ale v krvi lze najít protilátky proti vodnímu kanálu na astrocytech, akvaporinu 4. Tyto protilátky lze u nás vyšetřovat od r.
2007. Důležité je odlišení od RS proto, že dlouhodobá léčba se zásadně liší.
Pro jiné autoimunitní zánětlivé choroby (především revmatologické – vaskulitidy) jsou typické další klinické příznaky: opakované potraty, opakované recidivující meningitidy, epileptické záchvaty, trombózy, vřídky v ústech a na genitálu, bolesti hlavy, psychiatrické příznaky, mimovolní pohyby, dystonie, apod.
Další skupinou chorob jsou dědičné poruchy metabolismu a degenerativní onemocnění (především spinocerebellární ataxie, které mohou mít zcela stejný klinický nález jako RS). Metabolický screening a genetické vyšetření tedy mohou být dalším krokem k objasnění diagnózy.
RS se může objevit i ve středním věku. Tehdy připadají v úvahu především cévní onemocnění mozku, která mohou mít podobný nález na MR, vyšetření mozkomíšního moku je zde však zcela zásadní, oligoklonální pruhy se u cévních chorob nevyskytují.
Někdy ani další pomocná vyšetření nevnesou jasno a jedinou možností je pacienta sledovat v čase a některá vyšetření opakovat.
Více informací o diagnostice a léčbě RS: Havrdová E. et al., Roztroušená skleróza v praxi, Galén, Praha 2015.»
Roztroušená skleróza není zapomínání, říká lékařka. Téměř pětina lidí nemá o nemoci žádné povědomí
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Životní styl a společnost / Zdraví | Související témata: nemoc lékař roztroušená skleróza skleróza zdraví
„Většina Čechů má základní informace.
Tuší, jaké jsou příznaky nemoci a že ji léčí lékař specialista neurolog,“ uvedla Jana Proboštová ze STEM/MARK.
Havrdová k tomu doplnila, že podrobnější informace o nemoci si lidé zapamatují, pokud ji lékaři diagnostikují u kamaráda, někoho v práci nebo v rodině.
‚Tak za deset let budete na invalidním vozíku.‘ Na roztroušenou sklerózu není lék, postihuje mladé i děti
Číst článek
Příčina roztroušené sklerózy jako chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému není známa. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava, bolesti i deprese. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu.
Rizikovými faktory jsou vedle genetické dispozice také kouření, nedostatek vitaminu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí. Asi 70 procent nemocných jsou ženy, většinou se u nich nemoc projeví v mladém věku.
Pacientka Štěpánka na tiskové konferenci uvedla, že se jí první příznaky objevily zhruba v 16 letech, kdy jí začaly brnět nohy. Lékaři to nejprve považovali za skřípnutý nerv, na správnou diagnózu čekala pět let.
Drahé léky
Nemoc není vyléčitelná, včasným diagnostikováním, správně nastavenou léčbou a úpravou životního stylu lze její vývoj ale zpomalit. „Dneska už vozík není strašákem pro každého nového pacienta, jako tomu bylo v 80. letech,“ řekla Havrdová.
Včasná a správná léčba může pacientům podle lékařů zachránit i 30 let aktivního života. Pacientům pomáhají také moderní léky, takzvaná biologická léčba, která zlepšuje schopnost sebeobrany imunitního systému organismu.
Léky jsou drahé, proto zdravotní pojišťovny přísně kontrolují, jestli je předepisována jen pacientům, kterým prokazatelně pomůže. Podle Havrdové polovina pacientů v registru pracuje na plný úvazek. Zásadní je spolu s užíváním léků i v době zdánlivého klidu mezi jednotlivými atakami nemoci také pravidelné cvičení včetně procvičování mozku.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová