Rotaviry patří k sezónním infekcím, které ohrožují zejména nejmenší děti úporným zvracením, průjmy a celkovým vyčerpáním organismu. Jaký je princip jejich přenosu, co si počít s nákazou a jaké jsou možnosti prevence se dozvíte v tomto článku.
Sezonní viry ohrožují zejména děti v jeslích a předškolních zařízeních.
Rotavirová enteritida patří k nejčastějším druhům onemocnění, které si vyžádají nutnost hospitalizace u dětí do pěti let! Nejohroženější jsou batolata od šesti měsíců do dvou let, které už nechrání přirozené kojení i děti se sníženou imunitou.
Toto onemocnění rozhodně není vhodné podceňovat. Kromě průjmů a s nimi související vážně dehydratace totiž hrozí i trvalé nervové poškození. Metod prevence je podle lékařů poskrovnu a čelní místo v nich zaujímá očkování.
Rotaviry – co jsou zač?
Původcem všech zmíněných potíží jsou invazivní patogeny, které napadají buňky tenkého střeva v jeho horní části – to vede k urychlení peristaltiky a někdy i dilataci tkáně. Úplná obnova střevní sliznice pak nastává po úplném vyléčením teprve za 2–8 týdnů.
Rotaviry u dětí
To onemocnění se lidově nazývá střevní chřipka a nejčastěji něm slýcháme právě v souvislosti s infekcí v dětských kolektivech.
To, co začne lehkou horečkou, se může po několika hodinách změnit v život ohrožující stav. Malé děti jsou totiž velmi náchylné k dehydrataci, která jim může přivodit i smrt.
Naštěstí lze toto nebezpečí snadno zažehnat nitrožilním podáváním fyziologického roztoku.
Rotaviry příznaky
A jak poznat infekci rotaviry, když u vás nebo vašeho dítě propukne? Existuje několik důležitých příznaků, kterých se můžete chytit. Vždy je však třeba posuzovat zdravotní stav komplexně, jinak zejména začátky nemocnění snadno zaměníte třeba s běžným nachlazením.
- nechutenství
- horečka
- zvracení
- průjem
- nadýmaní
- častá vodnatá stolice bez příměsi hlenu či krve
- kožní exantém (zčervenání, vyrážka kůže), vzácně
- slabost
- malátnost
- bolesti břicha
- třes
Zvracení a horečka obvykle ustoupí do 2-3 dnů, ale průjem se může udržet až 8 dní, byť se jeho intenzita postupně snižuje.
Rotavirová infekce – jak dlouho trvá?
Celé nemocnění od prvních příznaků až po úplnou úpravu zdravotního stavu trvá 5-8 dní. Prognóza u dětí i dospělých je v našich podmínkách obvykle dobrá. Mezi nejzávažnější komplikace se počítá extrarenální urémie způsobená nedostatečným příjmem tekutin a hypovolemický šok kvůli excesivní ztrátě tekutin a minerálů.
Při závažných stavech rotavirová enteritida může dítě překonat až 20 akutních ataků průjmu a zvracení za den?
Rotaviry inkubační doba
Inkubační doba je velmi krátká, pohybuje se mezi 1-3 dny, onemocnění tak snadno přeskočí po celé rodině. Bez nadsázky jde o nemoc špinavých rukou alias fekálně-orální infekci. Do našeho těla se dostane ústy díky nedostatečně umytým rukám, kterými si podáváme jídlo.
Virus se totiž usazuje v trávicím traktu a ven vychází stolicí. Navíc patří k velmi odolným – na vzduchu přežije bez újmy několik dní třeba na hračkách, držadlech MHD nebo třeba přebalovacích plochách na veřejných místech.
V období rotavirových infekcí (jaro a podzim) je proto vždy třeba dbát zvýšené obezřetnosti.
Běžné prostředky totiž rotaviry nezničí a často jim dokonce neublíží ani chlorovaná voda! Na druhou stranu se ale nemusíte být návštěvy veřejných bazénů. Voda v nich je pravidelně kontrolovaná a případně infekce se navíc rozmělní do velkého objemu tekutiny, takže nákaz z vody nehrozí.
Náš tip: ne vždy je možné navštívit umyvadlo s tekoucí vodou, pro takové případy je dobré s sebou nosit vlhčené desinfekční ubrousky.
Rotaviry a jejich léčení
Jakmile to zdravotní stav umožňuje, je doporučeno i podávání probiotik. Zaměřte se na přípravky, v nichž jsou přítomné užitečné bakterie Saccharomyces boulardii.
Přímá léčba rotavirů neexistuje, je proto důležité zaměřit se především na minimalizaci škod, které napáchají v organismu.
Hlavním bodem zájmu by měl být rehydratace organismu, která pomáhá s úpravou minerálního metabolismu a korekcí acidózy. Rehydrataci lze uchopit dvěma způsoby:
- perorální rehydratace – vhodný je zejména slabý čaj, u větších dětí i minerální voda, a také vhodné rehydratační roztoky z lékárny, u nás patří k nejznámějším Kulíšek
- intravenózní rehydratace – nitrožilní zavodnění v nemocnici
U kojených dětí je vhodné kojení nepřerušovat a přikládat dítě tak často, jak bude chtít. V mezidobí neuškodí ani podávání rehydratačního roztoku.
Důležitá je i časná realimentace vhodnými potravinami. Doporučené jsou zejména tyto, samozřejmě podle věku, možností a zejména chutí pacienta:
- banány
- strouhaná jablka bez slupky
- bramborová kaše
- rýžová polévka
- kuřecí vývar
- rýže s masem
Podle okolností může být vhodné i podávání antipyretik, střevních adsorbencií (např. Diosmektit) a antiemetik (např. Ondansetron)
rotaviry
Očkování proti rotavirům
Vyjma důsledně dodržované hygieny je jedinou další prevencí rotavirové nákazy vhodné očkování. Na území Evropské Unie jsou v současnosti registrované dvě účinné vakcíny: RotaTeq a Rotarix, přičemž ta druhá je u nás i díky mediální kampani známější. Obě jsou podávány perorálně v prvních měsících života dítě.
U nás je očkování dobrovolné, které si musí rodiče uhradit, byť veškeré zdravotní pojišťovny na něj částečně přispívají. Očkování vakcínou Rotarix je rozděleno do dvou dávek, přičemž jedna stojí v současné době 1 650 Kč.
Pro spolehlivou účinnost je nutné aplikovat obě v doporučeném rozmezí, a to do 24. měsíce věku. První dávku je možné podat již ve veku šesti týdnů spolu s jiným očkováním – účinnost nebude snížena.
Účinnost vakcíny přetrvává až tři roky, takže dítě je spolehlivě chráněno právě v nejcitlivějším období svého života.
Vakcína RotarixTM je vázána pouze na lékařský předpis. Podává se ústy a aplikovat ji lze výhradně po dohledem lékaře. Vakcinační akce RotarixTM MZDR 69343/2016-10/OVZ je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Očkování chrání nejenom děti samotné, ale také členy širší rodiny nebo kolektivu. Nejde o úplně 100% ochranu před onemocněním, podle dostupných výzkumů však mají očkované děti mírnější průběh onemocnění, které se obejde bez hospitalizace.
Očkování rotaviry nežádoucí účinky
Stejně jako každé jiné očkování má i očkování proti rotavirům možné nežádoucí účinky. Mezi ty nejčastěji zmiňované patří:
- průjem, podrážděnost (až u 1 na 10 dávek vakcíny)
- bolest břicha, nadýmání, zánět kůže (až u 1 na 100 dávek vakcíny)
- intusepce (vchlípení části střeva), krev ve stolici, zánět žaludky nebo střev (velmi vzácně)
Kdy je očkování Rotarixem nevhodné?
Očkování proti rotavirům vakcínou Rotarix je vhodné pro všechny děti, i ty předčasně narozené, s výjimkou těch s vrozenou vadou střeva, trpících (i v minulosti) intusepcí, pokud trpí těžkým kombinovaným imunodeficitem, závažná infekce s horečkou a dítě, které aktuálně zvrací.
Vždy popište svému lékaři všechny okolnosti, které by mohly podání přípravku Rotarix nepříznivě ovlivnit. Jedině on může rozhodnout, jestli je nyní vhodné vakcínu podat, nebo bude lepší počkat s její aplikací až na příznivější dobu.
Pokud se přesto stane, že po aplikaci vakcíny bude dítě zvracet, informujte pediatra. Při další návštěvě je možné podat další dávku vakcíny bez vedlejších účinků.
Očkování nijak neovlivňuje jídelníček dítěte ani není překážkou pro kojení.
Vakcína Rotarix obsahuje sacharózu, takže pokud víte, že vaše dítě nesnáší některé cukry, poraďte se o aplikaci se svým pediatrem.
Rotaviry jsou velmi nebezpečnými původci závažného (nejen) dětského onemocnění. Vyplatí se proto zvážit všechny možnosti prevence, které jsou v našich podmínkách dostupné.
Aktualizováno 17. 8. 2019
Mohu do školky?
Podrobnosti
Jakmile přijde dítě do kolektivu, jeho život se otočí vzhůru nohama. Najednou je samotné mezi dětmi, které nezná a s paní učitelkou, která není máma, ani kdyby byla nejlepší učitelka na světě. Musí si zvykat na nové chutě i známých jídel a nový režim. A jeho imunitní systém se pasuje s dosud nebývalým množstvím virů a bakterií. Není divu, že malý předškoláček onemocní krátce poté, co začne chodit do školky. Za pár dnů či týdnů je však nemocný zas. A pak ještě jednou a znovu, až mají rodiče podezření, že jejich dítě je nemocné vlastně v jednom kuse. Proč jsou vlastně předškoláci tak často nemocní?
Imunitní systém dítěte se ve školce teprve vyvíjí. Až desetileté dítě má imunitu téměř takovou, jako dospělý. Jelikož existuje přes sto druhů virů, které způsobují běžné onemocnění, nezralý imunitní systém má co dělat, aby se s novými patogeny vypořádal. Některé děti bývají náchylnější k onemocnění i dědičně, nebo kvůli alergii.
V kolektivu dětí, zvláště pokud jde o větší skupiny, kolují stovky různých druhů virů, desítky bakterií, mykoplasmat, kvasinek a parazitů. Na každé setkání s novým patogenem reaguje imunita dítěte standardním způsobem: dostaví se horečka, zvýší se prokrvení sliznic a sekrece hlenu. Dítě zkrátka onemocní.
V tomto ohledu je dobré myslet na to, že po odeznění nemoci by vždy měla následovat optimálně až trojnásobná doba rekonvalescence, aby se imunita po „boji“ posílila. To je ale dnes bohužel nepřekonatelný požadavek, maminka musí nastoupit do práce, a tak je dítě většinou dalšímu ataku znovu vystaveno v době, kdy jeho imunita ještě zpracovává předchozí podnět a je dosud oslabena.
Tento bludný kruh se v prvním roce či dvou ve školce neustále opakuje. Výsledkem jsou přeplněné čekárny dětských lékařů a pohotovostí, nervózní rodiče a naštvaní zaměstnavatelé. Pozdější nástup do školky může dopad zmírnit. Kvůli své ještě nezkušené, nevyzrálé imunitě jsou tedy děti, nadsazeně řečeno, takové chodící biologické bombičky.
Ve školce se dítko nakazí patogenem, ten se v něm úspěšně první hodiny namnoží a dítě jej nevědomky – a v kolektivu svých vrstevníků s velkou úspěšností – předá dál. Kýchnutím, dotekem, přes hračky či lahvičku s pitím. Maminky, které dávají dítě před třetím rokem věku do kolektivu, tak musejí počítat s tím, že častěji než v práci budou muset být doma s nemocným potomkem.
Pozdější nástup do školky přece jen znamená už zralejší imunitu, díky čemuž se dítě potkává s nemocemi postupněji a šetrněji. Bohužel, rodiče většinou tento fakt neradi slyší, a vše zhoršuje trend sázející na výkon, finanční příjem a životní úroveň. Osm běžných nachlazení za rok je v normě.
Rodiče, kteří si neuvědomí, jak velkou zátěž imunita dítěte po nástupu do školky prožívá, též často podléhají panice, že s obranyschopností jejich dítka není vše v pořádku. V takových případech je důležité vědět, že 5 až 8 akutních infekcí, tedy běžných nachlazení, za první rok strávený v kolektivu jejich vrstevníků, je u dětí možné považovat za normu a o selhání imunity nejde.
Závažné defekty imunity jsou naštěstí velmi vzácné a projevují se vážnými a takzvaně netypickými infekcemi. Samozřejmě ale není správné zcela rezignovat na to, že dítě prostě bude neustále nemocné. Rodiče by měli aktivně o imunitu svého dítěte pečovat a posilovat ji.
Základem pro dobrou obranyschopnost je dostatek spánku, dostatečná fyzická aktivita na čerstvém vzduchu, kvalitní relaxace, která děti ochrání před stresem, a rovněž vyvážená strava. Velkou pomoc nezralé imunitě v boji proti infekcím představuje například podávání vhodných přírodních látek – vitamínů, imunoglukanů a stopových prvků.
Ty je dobré dětem dopřát nejen ve stravě, ale i v kvalitních doplňcích stravy. Oblíbený je kupříkladu sirup Immun44, který obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů sloužících k zásobování imunitního systému, biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky podporující správné fungování imunity.
Dětem jej lze podávat již od 3 let. Autor komentáře: MUDr. Richard Rýznar
píseň Rýma 
Je normální, že je dítě tak často nemocné?
Tuto otázku si položil asi každý rodič předškoláka, když si ze školky už po několikáté odváděl dítě s rýmou a kašlem. V první řadě je dobré vědět, co je ještě norma a co je už opravdu hodně. V normálním rozsahu je i 8 až 10 onemocnění za rok.
Do normy ale nepočítají onemocnění s horečkou, které trvají více než 5 dní a potíže s dýcháním (například plný nos), trvající více než 10 dní. Počítejte také s tím, že děti s alergiemi horních cest dýchacích budou nemocné častěji, nebo budou mít výraznější příznaky onemocnění.
Podívejme se na nejčastější dětské onemocnění konkrétněji.
Infekce uší
Malé děti jsou náchylnější k infekcím středního ucha, protože v dětském věku je Eustachova trubice krátká, tenká a více horizontální.
Chladný vzduch způsobuje, že napuchne a zachycuje tekutinu ve středním uchu, čímž se stává dokonalým místem pro bakterie a viry.
Dalším důvodem častých bolestí ucha u dětí je rezistentnost bakterií vůči antibiotikům. Přitom většinu bolestí ucha zvládnou děti i bez nich.
- Při bolesti ucha s horečkou jděte k doktorovi okamžitě, pokud bolí ouško bez teploty a bolest nepřejde do dvou dnů s volně prodejnými kapkami, vyhledejte lékaře.
- Normálně jsou dvě ušní infekce ročně do tří let.
- Pokud má dítě ušní choroby v půlročních intervalech, nebo čtyři ročně, požádejte lékaře o odborné vyšetření uší.
- Rotavirus
Většinu průjmových onemocnění a zvracení u dětí způsobuje vysoce nakažlivý rotavirus. Nejčastěji se vyskytuje na podzim a v zimě.
Ve vzduchu žije několik dní, na povrchu přežívá až 7 hodin, a pokud se dotknete infikovaného povrchu, na rukách přežije i půl hodiny.
Dostat rotavirus je tedy opravdu velmi jednoduché, i když si pravidelně myjete ruce. Do pěti let věku dostane rotavirus až 95 % dětí.
Normální jsou jedna až tři rotavirové infekce ročně.
Angína
Bolest v krku, potíže s polykáním, červené zduřelé mandle, někdy i s bílými ložisky a vysoké teploty signalizují, že vaše dítě právě překonává angínu. Angíny jsou častější na jaře a na podzim. Lékař by měl testem zjistit, zda se nejedná o bakteriální streptokokovou infekci, na kterou zabírají pouze antibiotika a důsledná léčba.
- Jedna angína ročně je v normě, častěji záněty mandlí už patří do rukou odborného lékaře.
- Nikdy nedávejte do školky dítě, které ještě bere antibiotika!
- Zánět dýchacích cest
- Infekce dýchacích cest se vyskytují zejména v zimě a v přechodu mezi létem a podzimem. Projevují se zvýšenou teplotou, plným nosem, kýcháním nebo kašláním a jsou nejčastějším dětským onemocněním. Nezaměňujte si je s chřipkou – tu způsobuje jiný virus. Nejčastějšími onemocněními dýchacích cest jsou:
- Rýma – sopel, plný nos, bolest hlavy, kýchání
- Zánět hrdla – bolest v krku, zvýšená teplota, únava
- Zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida) – bolest hlavy, plný nos, teplota
- Zánět průdušek – kašel, teplota, malátnost, únava
- Zánět dýchací trubice – kašel, teplota, malátnost, únava
Přechozené a nedoléčené infekce horních cest dýchacích, rýmy, sople a kašel jsou příčinou opakovaných onemocnění.
Záněty dýchacích cest mohou mít děti až 8krát ročně. Lékař určí, zda jde o bakteriální nebo virovou infekci a podle toho nasadí léčbu. Pokud jsou rýmy a kašle opakované a trvají déle než týden až deset dní, požádejte lékaře také o alergologické či imunologické vyšetření.
Jak omezovat nemocnost dětí v MŠ
Nástup dětí do předškolního zařízení přináší řadu změn pro celou rodinu. Mění se denní režim rodiny i dítěte. Dítě se musí vypořádat s odloučením od rodičů a přichází do kolektivu vrstevníků. Tato zásadní změna pro dítě je mnohdy doprovázená výskytem častých nemocí.
Návštěva předškolních zařízení má pro dítě významný vliv na jeho duševní i fyzický rozvoj. Podle názoru Hygienické stanice (dále jen „HS“) je ale velmi důležité, aby byla dodržena určitá preventivní opatření, kterými můžeme předcházet zvýšené nemocnosti u dětí. Mezi zásadní preventivní opatření patří zejména očkování dětí a dodržování základních hygienických návyků.
- Nemocné děti se léčí v klidu svého domova, ne ve školce. píseň Bacil
- Opakované infekce u dětí předškolního věku jsou normálním, běžným jevem, kdy se rozvíjí imunitní odpověď a buduje tzv. imunitní paměť.
- Kromě kašlů a rým děti často onemocní i dětskými virózami, jako jsou neštovice či pátá dětská nemoc. I tato onemocnění k dětskému věku patří. Vzhledem k tomu, že jde o virová onemocnění, léčí se hlavně klidem, pobytem na lůžku a mírněním příznaků. Důležitá je dostatečná doba rekonvalescence (období po nemoci).
- Pokud jsou však infekční epizody časté a mají závažný průběh nebo jsou provázeny netypickými klinickými projevy, v takových případech se jedná o poruchy imunitního systému, které již vyžadují speciální vyšetření u imunologa.
- Nemocné dítě nepatří do předškolního zařízení, je zde velká pravděpodobnost přenosu infekce na ostatní děti. Buďte ohleduplní k ostatním dětem i personálu předškolních zařízení.
- Nemocem lze předejít, když děti učíme správně si mýt ruce.
Podle Světové zdravotnické organizace se až 80 % všech infekcí přenáší špinavýma rukama. Veďte děti ke správným hygienickým návykům, naučte je správně si umývat ruce, a to zejména po použití toalety, po příchodu z venku, před jídlem, po smrkání, kýchání a kašlání či hraní si s domácími mazlíčky apod.
Podrobný návod, jak děti hravou a poutavou formou vést ke správnému a účinnému mytí rukou najdete níže v osvětovém letáku Státního zdravotního ústavu „Aby ručičky byly jako rybičky“, jehož nedílnou součást tvoří metodické pokyny, jak leporelo při práci s dětmi co nejlépe využít, aby si zásady techniky správné hygieny rukou děti osvojily co nejlépe.
Čím můžeme podpořit imunitu u malých dětí?
► Správnou výživou u dětí spočívající v časté konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, které jsou přirozeným zdrojem vitaminů.► Pravidelným pohybem a pobytem dětí venku na zdravém vzduchu.
píseň Ovoce a zelenina► Vhodným oděvem pro dítě (adekvátní oděv a obuv k aktuálnímu počasí).
► V případě nemoci dítěte, dopřejte dítěti dostatečně dlouhou dobu pro léčbu a také následnou rekonvalescenci, předčasný návrat do kolektivu po nevyléčené rýmě může vést k další nemoci.► Dítě potřebuje dostatečný odpočinek, dlouhý a nerušený spánek.► Otužování dětí přispívá ke zvýšení imunity.
►Imunitu děti zvyšuje očkování.
Ke zvýšení imunity vašeho dítěte lze doporučit i tzv. nepovinné očkování, a to zejména očkování proti pneumokokům, meningokokům a proti žloutence A. Pneumokoky vyvolávají závažné, život ohrožující onemocnění mozku a jsou též častými původci zápalů plic a zánětů středního ucha. Novorozenci mají očkování hrazeno ze zdravotního pojištění, a je chybou ho nevyužít.
Meningokoky vyvolávají závažné fatální onemocnění mozku s velmi rychlým průběhem. V současné době jsou k dispozici očkovací látky proti meningokokům skupiny B, C, Y, které se v našich podmínkách vyskytují. I když vakcíny nejsou levné, dají vám jistotu, že vaše dítě je chráněno. Žloutenka A, tzv.
nemoc špinavých rukou je infekční onemocnění s povinnou hospitalizací, následným dietním režimem nemocného a omezením pohybu pro všechny osoby v kontaktu s nemocným na dobu 50 dnů po nákaze. Doporučované očkování vzhledem k omezením, které se nemocného a jeho okolí týkají, je jednoznačným ziskem pro dítě a celou rodinu.
Onemocnění je často zavlečeno z míst hojně turisty navštěvovaných (Itálie, Chorvatsko, Španělsko, Tunis, Maroko, Egypt), vakcína není sice levná, chrání však až 25 let.
Všechna tato očkování lze doporučit i personálu škol, který je vystaven vyššímu riziku přenosu infekce při práci s malými dětmi. Následná protiepidemická opatření v kolektivu, kde k výskytu onemocnění došlo, (která u žloutenky A trvají 50 dní) se očkovaných osob netýkají.
U dětí s častými respiračními infekcemi zvažte i očkování proti chřipce, které u nás není využíváno, u dětí má však velmi dobrý efekt, a např. v USA je 60 % dětí do 15 let věku každoročně očkováno. Také personál by se měl nechat očkovat, neboť toto očkování přináší jednoznačný profit.
Zdravotní pojišťovny přispívají na očkovací látky, je žádoucí příspěvky k těmto očkováním využít.
Přejeme Vám, aby Vaše dítě prožilo v předškolním zařízení jen radostné a obohacující chvíle
Rotaviry u dětí – existuje účinná léčba?
Každý rodič by měl mít povědomí o rotavirech. Ty způsobují nepříjemný průjem, zvracení a celkové oslabení organismu. Děti do šesti let věku totiž proti těmto virům nemají vyvinutou obranyschopnost. A protože jsou rotaviry nesmírně odolné, většina dětí se alespoň jednou za život s touto infekcí musí poprat.
Důvod je jednoduchý. Rotaviry se přenášejí perorálně (tedy ústy) a na vzduchu přežijí klidně i několik dní. Navíc se rychle množí, a když k tomu přidáme dětskou potřebu strkat si často ruce do pusy, výsledek je jasný.
My jako rodiče máme za úkol svoje děti před nemocemi chránit. V případě rotavirů se nám to však pravděpodobně nepovede. Proto je dobré mít co nejvíce informací o příznacích nemoci a znát postup léčby.
Nákaza a příznaky
Rotaviry u dětí se přenášejí velice snadno. Virus je vylučován stolicí a z ní se může rozšířit například na hračky, okolí přebalovacího pultu, záchodové prkénko nebo nočník. Inkubační doba nemoci je jeden až dva dny. Pak se objevují první příznaky. A které to jsou?
- teplota
- silný vodnatý zapáchající průjem
- zvracení
- celková tělesná slabost a malátnost
- dehydratace
Průjem trvá po celou dobu onemocnění, což je zhruba týden. Zvracení ustává většinou po 2–3 dnech. Velkým problémem bývá dehydratace neboli odvodnění. Malý dětský organismus se v důsledku silných průjmů může odvodnit už během pár hodin. Další nepříjemnost představuje celkové oslabení imunitního systému.
Běžný vs. rotavirový průjem
Jistě vás zajímá, jak poznat obyčejný průjem od toho rotavirového. Největší rozdíl spočívá v rychlém nástupu průjmu a v jeho síle. Rotavirové průjmy jsou více nebezpečné také kvůli zvýšené teplotě, která je provází.
Pro děti přibližně do tří let věku je však rizikový i obyčejný průjem. Již zmiňovaná dehydratace u novorozeňat může vést dokonce až k úmrtí. Zvýšená ostražitost je tedy na místě vždy.
Léčba časem, dietou a klidem
Rotavirová infekce u dětí ani u dospělých se nijak zvlášť neléčí. Neočekávejte žádná antibiotika nebo jiné tabletky. Děti odvezte k lékaři, který odebere stěry a potvrdí vám, zda se skutečně jedná o rotaviry. Poté vás pošle domů, kde bude vaším úkolem držet dítě v klidu, v teple a co nejlépe zavodněné.
Klid je skutečně stěžejní. Pro tělo je to velká rána a potřebuje všechny síly pro boj s nemocí a k následné regeneraci. Zapomínat nesmíme ani na dietu. Ideální je podávat dětem vařenou rýži se strouhanou mrkví (pokud nejsou stále plně kojené), vodu, případně slabý černý čaj.
Jak nemoc ustupuje, můžete přidávat další potraviny. Vyhněte se však příliš kořeněným, mastným nebo sladkým jídlům. Klasické rohlíky, vývar a strouhané jablko s mačkaným banánem postačí.
Jako podpůrná léčba se výborně osvědčila dětská probiotika. Ta napomáhají posílení obranyschopnosti střev a rychlejšímu uzdravení i přechodu na běžnou stravu.
Společně s nimi se doporučuje mít doma zásoby tzv. rehydratačních roztoků pro děti – zabráníte tak kolapsu organismu z nedostatku vody.
Jestliže tento problém nepodchytíte včas, skončí vaše děťátko v nemocnici na žilní terapii.
Jak rotavirům předcházet?
Důležitá je důsledná hygiena jak z vaší strany, tak ze strany dětí. Určitě je dobré mýt pravidelně oblíbené hračky, dezinfikovat přebalovací pult a špinavé plenky vyhazovat do těsnící nádoby. Dětem od malička vštěpujte nutnost mytí rukou po použití toalety a před jídlem. Toto jednoduché pravidlo dokáže zabránit celé řadě nemocí.
A konečně je tu mnoha rodiči diskutované očkování. Někteří jsou pro, jiní ho rezolutně odmítají. V tomto případě se provádí perorálním podáním a je nutné ho absolvovat do půl roku života miminka.
Očkovat děti proti rotavirům? Pro a proti v otázkách a odpovědích >>
Diskuze Očkování rotaviry – ano či ne?
Velikost písma:
@maky86 předesílám,
že jsem očkovací matka, moje děti mají i některé nepovinné očkování.
Ale rotaviry nemají ani jeden.
Vím, že ošklivý průjem s dehadratací a
následnou hospitalizací a kapačkami zní děsivě, ale v našich
podmínkách s dostupnou zdravotní péčí a starostlivou pečující maminkou
si neumím představit, že by normální dítě po rotavirech umřelo nebo
mělo trvalé následky. Takže rizika očkování dle mně nepřevyšují
přínos.
K tomu ostatnímu se připojím s radou. Nedala bych očkovat
v 9. týdnech..to je nejdřívější termín, kdy se může, ale neznamená,
že hned musí. Mnozí doktoři, to ale mají rádi odškrtnuté. Moje doktorka
začíná s očkováním ve 3 měsících. Imunitní systém stačí zase
o fousek víc dozrát.
Jestli měsíce 2 nebo 3 je 50% času pro toho
mrňouska navíc a je známo, že s vyšším věkem ty nežádoucí účinky
spíš klesají a mírní se. A druhá věc, nikdy, NIKDY nedávej víc
očkování naráz, kor u tak malého miminka a prvního očkování.
Nemůžeš vědět ani ty ani lékař, jak bude zrovna tohle dítě na
očkování reagovat.
A když dáš 2 naráz a bude nějaká ošklivá silná
reakce, nebudeš vědět, na které to očkování to bylo. Navíc pokud bys
u Hexy viděla, že ti malý očkování špatně snáší, pneumokoka si
pravděpodobně ještě hooodně rozmyslíš. Hexa se dává po měsíci a
pneumokoky také.
Obě moje děti měly první Hexu a za 2 týdny pneumokoka,
pak za 2 týdny 2. hexu, za další 2 2.pneumokoka.. byli jsme tam vlastně
6×. Hexa i Pneumokok dávky měsíc od sebe, ale na střídačku.. doufám,
že jsem to napsala srozumitelně. Ale opět některé pediatry to obtěžuje –
očkovat na 6×, když za stejné peníze vás můžou mít hotové za 3×.
@lekarnicka28
souhlasim. Ja teda nedavam ani pneumokoka a to jsem pracovala na detskem odd.
nemocnice. bylo tam hodne deti s rotaviry, ale i napr. s adenoviry nebo
noroviry a taky se salmolelou nebo campylobacterem. Takze – pokud nechytne
rotace, krasne muze mit jiny infekcni prujem. Takze presne, jaky prinos?
Btw.,male jsem nechala dat hexu az ted na 6 m.
@jujuli píše:
@lekarnicka28
souhlasim. Ja teda nedavam ani pneumokoka a to jsem pracovala na detskem odd.
nemocnice. bylo tam hodne deti s rotaviry, ale i napr. s adenoviry nebo
noroviry a taky se salmolelou nebo campylobacterem. Takze – pokud nechytne
rotace, krasne muze mit jiny infekcni prujem. Takze presne, jaky prinos?
Btw.,male jsem nechala dat hexu az ted na 6 m.
@lekarnicka28 to
napsala úplně dokonale, jen bych se opakovala.
Co rozhodně podtrhávám – neočkovat nikdy více věcí naráz!
My zatím očkovali jen Hexou a to až v 6M a jsem ráda. Rotaviry jsem vůbec
neuvažovala, to i spousta doktorů považuje za blbost. Pneumokoky jsme
nastudovali a rozhodli se proti nim neočkovat. No a teď jsem docela ráda za
pauzu v rozhodování o dalším očko, protože je to dnes náročné,
správně se v těchto věcech rozhodnout.
@lekarnicka28 perfektní není co dodat
@lekarnicka28 mne
teda 14denni rozestupy mezi očkováním přijdou hrozne malé, nemuzu si
pomoct.
Starsi ockovanej nebyl, rotaviry dostal. Byl opravdu zbedovanej, ze sveho
tretiho percentilu skocil uplne mimo krivku.
Mladsi ockovanej byl, rotaviry nedostal.
Edit – nejsem proockovaci matka, nicmene zkusenosti primeji cloveka
zmenit nazor…
@majdula1 tomu
rozumím. Mne zas přesvědčilo to, ze na infekčním leží ockovane
i neockovane rovným dílem a ze tech průjmových agens je mraky.
@majdula1 No, ale ono
to není o tom, nenaočkuju = dostane průjmy způsobené rotaviry… a stejně
tak neplatí dostane rotaviry = skončí na kapačkách.
Já třeba nemám
očkované ani jedno dítko (tímhle, jinak ano, jsem spíš očkovací) a ani
jedno na kapačkách neskončilo… jo, starší měl týden nějakou blijavku,
ale vůbec netuším čím byla způsobena, neměla jsem potřebu to nějak
zjišťovat a zvládli jsme ji doma.
Ale jo, ja nic z toho nepopiram.
Ale jakjsem psala, jsou zkusenosti, ktery clovek opakovat nechce, kdyz se jim
lze vyhnout.
@majdula1 no to je
právě ta otázka, jestli je to očkování spolehlivým řešením. pro mě
rizika očkování vysoce převyšují účinnost.
@majdula1 Asi takhle,
pokud si o některém onemocnění myslím, že by mohlo mít opravdu špatnej
průběh, tak očkuju rovnou – třeba ty pneuomokoky, ne kvůli případnému
zánětu středního ucha, ale kvůli těm pár procentům závažných
onemocnění, nebo klíšťovka.
Ale prostě i pokud by dítko skončilo na
týden na kapačkách, tak to pro mě není natolik závažný průběh, abych
proto očkovala defacto novorozence.
Jo, možná by to bylo motivací u něčeho, co se očkuje později, např.
třeba žloutenka A, i když i u ní uvažuju, zda ji preventivně nedat
i bez té zkušenosti.
@Saroya píše:
@lekarnicka28 mne teda
14denni rozestupy mezi očkováním přijdou hrozne malé, nemuzu si
pomoct.
Má smysl očkování proti rotavirům? Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., FRCPS
Má smysl děti očkovat proti rotavirům? Vakcína údajně chrání pouze 2 roky a rotavirový průjem dětem hrozí až do 5 let.
Toto očkování je bezproblémové, dává se dětem do pusinky a chutná jim. I syna jsme proti rotavirovým nákazám u praktické dětské lékařky nechali naočkovat, zdůrazňuji, u praktické dětské lékařky, kde proběhly i přes mou profesi všechna očkování, vyjma meningokoka, kdy byla lékařka v zahraničí, ale věděla o tom.
Když je sezóna rotavirových epidemií, tak máte celé pediatrické oddělení v nemocnici plné dětí, které potřebují minimálně žilní terapii. Úplně běžný mechanismus je ten, že starší dítě, které nebylo očkováno, rotaviry přinese ze školky, a mladší dítě, které mohli očkovat, ale neočkovali, to od něj dostane.
Takže to má starší dítě, které to relativně zvládá dobře, i když má průjmy a dehydrataci, ale ústní terapií je schopno přijímat tekutiny, takže to není na hospitalizaci. Následně onemocní oba rodiče, protože virus je vysoce infekční, vyměňují pleny, utírají pokakané věci, uklízejí zvratky. A když už i oba rodiče musí běhat, je onemocnění nejmladšího dítěte katastrofou.
Je dehydratováno tak, že není schopné přijímat nic pusou, má narušený stav vědomí a musí do nemocnice na infuze a maminka ani tatínek k němu nesmí, protože jsou infekční. A proč bych tomuto nezabránil, když můžu chránit dítě očkováním v období, kdy může být touto virózou nejvíc postižené? Faktem je, že se přesně neví, jak dlouho vakcíny chrání, protože jsou relativně nové.
Ale to nejrizikovější období dítěte fungují a to je přece hlavní cíl prevence. U malých dětí hrozí i těžká dehydratace, vždy je to o velikosti organizmu a stavu imunitního systému versus infekční dávce. Takže ta stejná infekční dávka, která u 5letého dítěte způsobí nějaký průjem, který se dá zvládnout doma, u malinkatého miminka vyvolá stav na hospitalizaci, na infuze.
Pediatři berou dehydratace dětí velmi vážně, protože u malých dětí to bez lékařského zásahu rychle končí špatně. Nedávno byl dokonce i případ úmrtí na rotaviry u 9-měsíčního dítěte na severní Moravě.
Lze dítě očkovat proti rotavirům očkovací látkou Rotarix ještě ve věku 19. měsíců?
Poslední dávky (tj. druhou nebo třetí podle výrobce) u nás dostupných vakcín proti rotavirovým infekcím je nutné aplikovat do půl roku věku a následně je už bohužel nelze očkovat.
Aplikují se kapátkem do pusy a účinkují přes jinou část imunity než injekční očkovací látky a proto je nejlepší začít s očkováním proti rotavirům už u prvních dávek injekčních vakcín např.
hexavakcína a/nebo pneumokoková vakcína a aplikovat je ve stejný den.
Doporučujete očkování proti Pneumokoku a Rotavirům? Četla jsem, že když se očkuje, je prý větší pravděpodobnost onemocnění, protože očkováním je narušená imunita a dítě pak není tolik odolné.
Princip očkování je v tom, že za kontrolovaných podmínek vybízí imunitní systém k tvorbě protilátek a v některých případech i k aktivaci buněčné ochrany, které se následně hodí, když je organizmus napaden skutečnou infekcí. Očkováním připravený imunitní systém choroboplodné zárodky potlačí, než stihnou vyvolat nemoc a způsobit poškození.
Očkování neoslabuje imunitní systém, pravidelná antigenní stimulace je dokonce pro správné fungování imunitního systému žádoucí. V žádném případě nezpůsobuje žádné očkování větší náchylnost k infekci, ale je tomu přesně naopak. Lékaři, kteří očkování a infekčním nemocem rozumí, své děti proti rotavirům a pneumokokům očkovat nechávají.
Limitace u rotavirových vakcín je však dána věkem dokončení vakcinace, který je cca 6 měsíců.
Další fakta a mýty o očkování
Autor: Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., FRCPS
Diskuze » Poradna »
Nepovinná očkování pro děti / Rozhovory, články
Kromě povinného očkování, o kterém jsme psaly v článku Povinný očkovací kalendář, je možné v ČR nechat děti očkovat i dalšími vakcínami. Jedná se o nepovinná očkování, tedy za jejich nenaočkování vám nehrozí žádná pokuta ani sankce a pokud vám je pediatr nabídne, můžete je bez jakéhokoli vysvětlování odmítnout.
Nejčastěji doporučují dětští lékaři kojencům spolu s hexavakcínou i očkování proti pneumokokům a někdy i tzv. živou vakcínu proti rotavirům (podává se ústy).
V případě očkování více vakcín najednou byste však měli dbát zvýšené opatrnosti! Takové očkování znamená zvýšenou zátěž pro imunitní systém vašeho dítěte! Podle příbalových letáků sice je možné očkovat tyto vakcíny spolu s hexavakcínou, zároveň v nich ale najdete informaci, že v tomto případě dochází ke zvýšenému riziku nežádoucích účinků. Pokud tedy zvažujete některé z dobrovolných očkování, rozhodně očkování jednotlivých vakcín rozdělte.
Kromě povinného očkování můžete tedy dítě nechat naočkovat proti meningokokům, klíšťové encefalitidě, žloutence typu A nebo chřipce. Tato očkování nejsou hrazená zdravotní pojišťovnou, ale je možné využít bonusů zdravotních pojišťoven, které na tato očkování přispívají.
Rizika těchto nemocí i účinnost a rizika samotných očkování a zvýšené zátěže pro imunitní systém dítěte musí rodiče zvážit sami.
Pokud dítě reaguje byť nezávažnými nežádoucími účinky na základní povinné očkování, měli by rodiče dobře zvážit rizika vyplývající jak z onemocnění, tak ze samotného očkování.
Tuberkulóza (TBC)
Celoplošné očkování proti této nemoci v novorozeneckém věku bylo zrušeno 1. 11. 2010. Očkováním projdou pouze rizikové skupiny dětí na základě dotazníku vyplněného v porodnici matkou a dětským lékařem.
Celoplošné očkování proti TBC bylo ukončeno kvůli relativně nízkému výskytu nemoci, očkování často způsobovalo zdravotní komplikace a vakcína přitom nechrání zcela proti infekci, ale pouze zvyšuje odolnost organismus.
Nicméně pokud si přejete své dítě proti TBC očkovat, můžete o to pediatra požádat. Vakcínu si v tomto případě plně hradíte.
Rotaviry
Dalším nepovinným očkováním je očkování proti rotavirové gastroenteritidě. Ta se projeví nejčastěji horečkou, zvracením a průjmem. Vakcína je celosvětově používaná. Podává se ústy. První dávku je vhodné aplikovat už v šesti týdnech věku a podává se ve dvou až třech dávkách. Očkování musí být ukončeno do 24., respektive 32. týdne věku dítěte podle zvolené vakcíny.
Rotaviry jsou nejčastější příčinou průjmu u dětí do pěti let věku. Jejich specifikem je jejich vysoká nakažlivost. Stačí několik virových částic a onemocnění propukne. Rotaviry přežívají dlouho a jsou odolné proti běžným hygienickým opatřením. Proto se nezřídka během několika dní nakazí celá rodina.
Rotaviry velmi snadno způsobí odvodnění organismu. Stačí malá epizoda zvracení a průjmu a dítě se může dostat do stavu vyžadujícího zavodnění pomocí infuzních roztoků za hospitalizace. Očkování účinkuje proti těžkému průběhu infekce po dobu nejméně tří let. Překlene se tak období, kdy dítě nelze přemluvit, aby dostatečně pilo v době, kdy mu není dobře, zvrací a má průjem.
Pneumokoky
Očkování proti pneumokokovým nákazám je také nepovinné, ale plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pokud je dítě očkováno včas, tedy pokud proběhne aplikace 1. dávky nejpozději do konce 5. měsíce života a aplikace 2.
dávky do konce 7. měsíce života, 3. dávka se aplikuje v 1 roce života, minimálně 6 měsíců po 2. dávce. Pokud se rodiče pro toto očkování rozhodnou později, není očkování hrazeno pojišťovnou. Vaše dítě ale dostane méně očkovaích dávěk.
Vakcína chrání proti invazivním typům onemocnění a částečně proti zánětům středního ucha způsobeným pneumokoky. Invazivním onemocněním je např.
pneumokoková meningitida (zánět mozkových blan), která může mít velmi závažné trvalé následky ve smyslu poškození mozku a psychomotorické retardace nebo hluchoty, může dojít i k úmrtí.
Invazivní onemocnění se po zavedení očkování naštěstí vyskytují vzácně.
Zánět středního ucha je naopak velmi časté a bolestivé onemocnění, které často vyžaduje léčbu antibiotiky. Pneumokokové vakcíny umí zabránit až polovině případů zánětů středního ucha způsobených pneumokoky.
Meningokoky
Své dítě můžete chránit proti meningokokovým onemocněním způsobeným typem A, C, Y, W135 a B. Meningokoková onemocnění se naštěstí nevyskytují často, ale tato onemocnění jsou rychlá, zákeřná a velice nebezpečná.
Velmi často zanechávají trvalé následky, mohou způsobit i úmrtí. Šancí na úspěch může být velmi rychlé podání antibiotik za pobytu v nemocnici, pokud je onemocnění včas rozpoznáno.
Rychlost průběhu onemocnění toto často znemožní.
Nejohroženější skupinou jsou děti do čtyř let věku a pak adolescenti, proto se očkování doporučuje právě těmto věkovým skupinám. Očkování se podává v jedné dávce.
Chřipka
Očkování proti chřipce je velké téma o každé chřipkové sezóně. Očkování má tu nevýhodu, že kvůli časté mutaci virů účinkuje jen cca 6 měsíců.
Očkování proti chřipce je dostupné pro děti od půl roku věku. Chřipka se nejvíce šíří právě v dětských kolektivech, a následně mezi dospělé. Vakcína se aplikuje vždy před každou chřipkovou sezonou. První očkování proti chřipce by mělo být podáno ve dvou dávkách, každé další už pouze jednodávkově.
Očkování proti HPV
V ČR jsou proti karcinomu děložního čípku (který způsobuje lidský papilomavirus – HPV) dostupné tři vakcíny. Mezi 13. – 14. rokem věku je pro dívky i chlapce plně hrazena vakcína Cervarix (GSK). Vakcíny Gardasil (dříve Silgard) a Gardasil 9 (obchodní názvy vakcíny výrobce Merck) jsou hrazeny pouze částečně.
Pokud vám, vaší dceři nebo i synovi byla tato vakcína nabídnuta a vy nevíte, zda touto vakcínou očkovat či ne, seznamte se s tím, jaká jsou rizika tohoto očkování, jak často dochází k vedlejším účinkům a nakolik je tato vakcína vůbec účinná. O rizicích těchto kontroverzních vakcín i jejich ne zcela jasné účinnosti si přečtěte v článku ProVolbu.cz.
Více informací k nepovinnému očkování jsme sepsaly do článku Očkování proti encefalitidě, žloutence, rotavirům… Nepřeháníme to?