Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí

Omega 3 mastné kyseliny bývají velmi často považované za jeden z nejdůležitějších doplňků a to nejen ve sportovní výživě.

A aby také ne, jejich fungování bývá často spojováno se zdravím pohybového aparátu, správným fungováním kardiovaskulárního systému a při posilování lepším budování svalové hmoty.

I se suplementací omega 3 vyvstává celá řada otázek. V dnešním článku se tedy dozvíte vše, co k užívání omega 3 potřebujete vědět.

Základní informace

Omega 3 jsou dvě (respektive tři) polynenasycené mastné kyseliny – EPA a DHA. Tou třetí může být ALA, která se ale vyskytuje primárně v rostlinných zdrojích a tělo ji musí velmi ztrátově konvertovat na EPA a DHA. Pokud jde o účinky těchto dvou látek, EPA a DHA jsou nepostradatelnou složkou buněčných membrán.

 Hlavním zdrojem obou těchto kyselin jsou tučné mořské ryby a potažmo jejich olej, vegetariánské zdroje, jako například mořské řasy, už omega 3 tolik neobsahují.

A tím se dostáváme k hlavnímu problému, protože zatímco obyvatelé přímořských států konzumují ryby s železnou pravidelností, u těch vnitrozemských bývá v jídelníčku zastoupena zcela minimálně – často na úkor jiných tuků.

Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí

Kde všude je najdeme?

Kromě omega 3 a 6 mastných kyselin ještě existují omega 9, které si naše tělo narozdíl od předchozích dvou dokáže samo vyrobit.

Přesto ale má opodstatnění přijímat omega 9 ze stravy dále, nejbohatším zdrojem těchto kyselin je olivový nebo řepkový olej.

 Omega 6 se vyskytují primárně v různých rostlinných semínkách a ořeších (dýňové, lněné, slunečnicové,…) a omega 3, jak jsme již jednou zmiňovali, obsahují mořské i sladkovodní ryby. 

Zásadní problém představuje poměr omega 3 a 6

O tom, jak závažný problém představuje nepoměr panující v dnešní stravě mezi omega 3 a omega 6, jste již určitě slyšeli.

Různé odborné výzkumy2 ukazují, že jsme v průběhu vývoje lidského pokolení byli intuitivně schopni dosahovat poměru zhruba 1:1, zatímco dnes je to až 16:1 ve prospěch omega 6.

Mohou za to samozřejmě nejrůznější rostlinné oleje, které používáme běžně při vaření, ale i celková skladba jídelníčku.

 Důležité je si uvědomit, že zatímco omega 3 v mají obrovské množství zdravotních benefitů, ve chvíli, kdy ve stravě rapidně převažují omega 6, riskujete kardiovaskulární problémy, zvýšenou inzulinovou rezistenci a tím pádem i obezitu. Z toho tedy docházíme k závěru, že pokud nemůžete několikrát do týdne konzumovat ryby, vyplatí se omega 3 mastné kyseliny užívat.

Musím brát omega 3, když jím ryby?

Pokud jste se někdy snažili dohledat, kolik omega 3 je ideální za den přijmout, možná jste si všimli, že různé zdroje tvrdí něco úplně jiného. To proto, že oficiální zdroje DDD EPA a DHA nestanovili.

Existuje pouze doporučené dávkování ALA3, která ale není ve stravě tolik deficitní. V případě dvou nejdůležitějších kyselin se ale bavíme o příjmu někde mezi 500 a 1000mg denně.

Možná vás tedy napadá, zda má smysl omega 3 kyseliny brát, pokud jíte ryby pravidelně, tedy řekněme třeba obden. V takovém případě je nutné se podívat na to, kolik EPA a DHA daná ryba obsahuje.

Jak totiž ukazují různé databáze4, napříč jednotlivými druhy ryb se výsledky dost liší. Zde je tedy pár konkrétních druhů ryb rozdělených do kategorií podle toho, kolik mg omega 3 obsahují na 85g porci tepelně upraveného masa: 

  • 0 – 200 mg – krevety, krab, sumec, humr, tilápie a surimi (pasta z drcených ryb)
  • 200 – 500 mg – tuňák, halibut, oliheň, treska, sebastes 
  • 500 – 1000 mg – mečoun, pstruh, ústřice, sardinka, losos(některé druhy)
  • 1000 – 1500 mg – losos (některé druhy), makrela, některé druhy tuňáka
  • 1500 a více mg – sleď, makrela (některé druhy z atlantiku) a losos (atlantik) 

Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačíKdy omega 3 používat a jaké vybrat?

Omega 3 se hodí za všech okolností používat s jídlem. Jídlo bohaté i na jiné tuky totiž jednak zvyšuje využitelnost kapslí a jednak také čím větší jídlo aktuálně jíte, tím méně je z omega 3 mastných kyselin cítit rybina a možný nepříjemný pocit v ústech.

Vybírat můžete opět z několika různých doplňků.

Podle Lukáše Roubíka, autora knihy Moderní výživa ve fitness a silových sportech, jsou nejlépe absorbovatelnou formou fosfolipidy, které najdete například v oleji z krillu, u něhož ale musíte počítat s vyšší cenou.

Druhou variantou disponující dobrou využitelností jsou reesterifikované triglyceridy. Za nimi jsou poté klasické triglyceridy, které najdete ve většině dostupných doplňků. Nejhorší využitelnost (zhruba poloviční oproti triglyceridům) pak mají ethyl estery, kterým se osobně doporučuji vyhnout. 

Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačíOmega tři mastné kyseliny a sportovci: 

Bylo prokázáno, že omega-3 snižují bolestivost svalů a otoky a zvyšují rozsah pohybu po zátěžovém cvičení. V jedné studii ragbyových hráčů dospěli vědci k závěru, že přidání rybího oleje do bílkovinového doplňku významně snížilo únavu i svalovou bolestivost.

Omega-3 podporují růst svalů. Který sportovec by nechtěl mít silnější svaly? Tělo zpracovává protein, který svaly potřebují pro růst a funkčnost. Tento proces je známý jako syntéza bílkovin. Omega-3 mastné kyseliny pomáhají tomuto procesu.

Co si z dnešního článku odnést?

Z dnešního článku byste si měli odnést především to, že omega 3 nenasycené mastné kyseliny jsou velmi důležitá složka potravy, které bohužel nevěnujeme tolik pozornosti, kolik by si zasloužila.

Pokud tedy nejíte rybu alespoň třikrát týdně, užívání omega 3 v tabletách bych určitě zvážil.

Nejlepší (a nejdražší) volbou je Krill Oil, následují reesterifikované triglyceridy a triglyceridy jako takové, kterými chybu neuděláte a v poměru ceny a kvality vyjdou dobře. Můžete zvolit omega 3 jak tekuté, tak i kterékoliv kapslové. 

Zdroj: Miroslav Dvořák

Mohlo by Vás zajímat: 

  1. http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/omega-3-mastne-kyseliny-epa-a-dha-jsou-vhodne-pro-vsechny?source=rss
  2. www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0753332206002435
  3. ods.od.nih.gov/factsheets/Omega3FattyAcids-Consumer/
  4. www.seafoodhealthfacts.org/seafood-nutrition/healthcare-professionals/omega-3-content-frequently-consumed-seafood-products

Jak nejlépe uchovávat rostlinné oleje, aby se nezkazily?

Dokonce i ty nejkvalitnější olivové oleje podléhají datu spotřeby a zkazí se ještě dřív, pokud je nebudete doma skladovat v ideálních podmínkách. Podívejte se na to, jak životnost olejů prodloužit a jak naložit s těmi, které to už „mají za sebou“.

Nabídka rostlinných olejů je široká a je prakticky úplně jedno, zdali máte doma zrovna zásoby toho olivového, řepkového, avokádového, kokosového nebo slunečnicového.

Ve všech těchto případech se vám však mohou oleje zkazit dříve, než nastane datum minimální trvanlivosti uvedené na obale – zpravidla za to může špatné skladování.

Díky ideálním podmínkám se ovšem oleje nebudou měnit nejen na pohled, ale také na chuti a obsahu důležitých živin.

Pokud tedy opravdu chcete, aby olej zůstal plný zdravých tuků a antioxidantů, je třeba začít přemýšlet nad tím, kde ho mít uložen.

Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí Canva

Optimální je najít místo bez přístupu světla. Kvalitní oleje se neprodávají v tmavých obalech jen tak. V případě průhledné nádoby se vyplatí obsah přemístit třeba do keramické láhve, z nichž některé fungují také jako designový doplněk. A že se vám nechce zbytečně investovat? Dobrým tipem je tmavá láhev od vína se šroubovacím uzávěrem.

Dalším škůdcem je teplo – oleje by měly být skladovány v chladu a temnu. Že nemáte spíž? Dobře poslouží také kuchyňská skříňka, která by se však neměla nacházet blízko zdroje tepla. Někdo skladuje oleje v lednici – v takovém případě hrozí vznik zákalu, který nicméně po pár minutách při pokojové teplotě zmizí.

A pozor si dejte také na vzduch – nádoba na olej by vždy měla být vzduchotěsná. Přímý kontakt s kyslíkem má negativní vliv na chuť a trvanlivost oleje, a kyslík navíc zvyšuje podíl volných mastných kyselin. Oleji rovněž neprospívá, pokud ho často otevíráte a zavíráte.

Narazili jste v obchodě na výhodnou slevu a říkáte si, že by se vám hodilo koupit třeba balení 10 litrů? Pozor – nemuselo by se vám to vyplatit. Jednou věcí je datum minimální trvanlivosti, druhou je doporučená doba spotřeby po otevření.

Jakmile jednou olej začnete používat, měli byste ho spotřebovat do dvou až tří měsíců. V opačném případě opět hrozí jeho znehodnocení. Není nic jednoduššího, než si spočítat spotřebu oleje u vás doma a podle ní se rozhodnout, jak velké zásoby dávají smysl.

Tip: Používáte-li fritovací hrnec, je ideální olej měnit hned, jakmile změní barvu. A pokud často smažíte ryby a jiné aromatické suroviny, může být olej na výměnu vhodný již po dvou smaženích.

Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí Canva

Jakmile olej doslouží, určitě ho nevylévejte do dřezu nebo toaletní mísy. Rychle zchladne a má tendenci ucpávat odpadní systém a zároveň tak pravděpodobně i porušíte vodovodní a kanalizační řád obce. Oleje raději recyklujte.

  • Každá obec musí od 1. ledna 2020 občanům poskytnout specializované kontejnery na použité oleje, případně nabídnout možnost odevzdat oleje ve sběrném dvoře.
  • Dokonce i olej z pánve po smažení byste měli slévat například do PET láhve a tu následně vyhodit do správného kontejneru.
  • Prospějete tím nejen kanalizaci, ale také životnímu prostředí – oleje se totiž mohou dále zpracovat a využít.
Budete mít zájem:  Co je to – masticha?

Olej není jako víno či sýry. – nejchutnější je, když je čerstvý. Po lisování se v něm také nachází největší množství zdraví prospěšných látek, které se kvůli světlu a okolním vlivům vytrácejí.

Skladujte tedy olej podle rad výše a spotřebujte ho co nejdříve – bude vám tak i více chutnat, což se odrazí taktéž na výsledcích vašeho vaření.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Omega 3 mastné kyseliny – jaké vybrat?

Autor: Ilona Brtová

O omega-3 MK toho bylo napsáno už hodně, proto na úvod jen stručně o pozitivních účincích. Víme, že pro lidský organismus jsou nepostradatelné a tělo si je neumí samo vyrobit, musíme je přijmout ve stravě nebo potravinových doplňcích. Mezi omega-3 MK  patří ALA (kyselina  α-linolenová), EPA (kyselina  eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová).

 Ryby jsou hlavním zdrojem EPA a DHA, rostlinné oleje jsou hlavním zdrojem ALA. Dalšími zdroji jsou ořechy a semena, zelenina  a některé ovoce, žloutek, drůbež a maso (záleží velmi na tom, jak jsou zvířata chována a krmena), které všechny společně přispívají menší množství n-3 mastných kyselin ve stravě.

 Jsou součástí každé lidské buňky, prokázány jsou ochranné účinky před vznikem aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění, ischemických chorob, mírní riziko infarktu, kladně ovlivňují imunitní systém, mají protizánětlivé účinky, ochraňují před vznikem některých autoimunitních poruch (lupus, revmatoidní artritida …), nádorovými onemocněními atd. atd.

  Jejich přínos  pro lidský organismus je tak obrovský, že si dovolím tvrdit, že se jedná o doplněk  stravy číslo 1.

Omega-3 MK – znovuobjevené….?

Přínos omega-3 MK znaly už předchozí generace, možná, že si někdo vzpomíná   na vyprávění svých babiček a matek, které jako děti musely užívat odporně páchnoucí rybí tuk.

Zvlášť ve válečných letech, kdy potravinové zdroje byly značně omezené a rybí tuk byl běžně dostupný a za pakatel.

Dnes farmaceutické firmy díky poptávce zahltily trh drahými doplňky, většina lidí ale neví, jak se v nich orientovat a které si vybrat. Pokusím se vás v tomto článku  provést džunglí doplňků s omega-3 MK.

Konzumace mořských ryb                                                                                                                       

Nejbohatším zdrojem jsou mořské ryby žijící v chladných vodách (losos, makrela, halibut, sleď, tuňák). Obsah n-3 MK se liší podle místa, typu stravy, fáze zralosti, pohlaví, velikosti ryb, ročního období a teploty vody, v níž byly chyceny.

Libové druhy ryb jsou zdrojem EPA a DHA, ale v mnohem menší míře než tučné ryby. Pokud máte v povědomí  doporučení  „Jezte ryby, jsou zdravé“, zdá se, že pomalu ale jistě přestává platit.

V posledních letech bylo provedeno mnoho studií, které se zabývaly kontaminací ryb těžkými kovy, konkrétně rtutí. Z těchto výzkumů vyplynulo, že nejvíce zatížené jsou mořští dlouhověcí dravci, například žralok  a mečoun.

O této skutečnosti se můžete přesvědčit  na internetovém portálu bezpečnosti potravin v systému hlášení  RASFF, kde se tato varování se železnou pravidelností objevují (viz odkaz) 

Pro ty z vás, kteří se konzumace rybího masa nechtějí vzdát, doporučuji užívat selen a vitamin E (spolu snižují toxicitu methylrtuti). To alespoň naznačují nedávné studie.

Další studie, která se zabývala otázkou, zda vůbec ryby konzumovat, došla k závěru, že ano, ale jen v omezeném množství maximálně jedenkrát týdně. 

Zde také naleznete tabulku, z níž je patrné, že je vhodné jíst pouze malé ryby, zejména sardinky, tresky a makrely. Je nutné zvážit i konzumaci lososího masa vzhledem k tomu, že většina ho pochází z tzv.

„lososích farem“, což jsou v podstatě obrovské klece umístěné pod hladinou moře, často v regionech , které jsou pro ně absolutně nevhodné  (pobřeží mezi severní a jižní Amerikou).

Vystresované ryby jsou natěsnány v obrovských hejnech a krmeny kukuřicí, drcenými menšími rybami, barvivy (aby barva jejich svaloviny byla růžovočervená jako u divokých ryb, které ji mají díky krillu, jímž se živí), antibiotiky a antimykotiky, aby v tomto jim nepřirozeném prostředí vůbec přežily.

Ke zvážení  se nabízí  i stránka etická a ekologická – při komerčním rybolovu jsou oceány drancovány pomocí vlečných sítí, v nichž zahyne i spousta jiných živočichů. Loveny v obrovských množstvích už ani nestačí dospět a dále se rozmnožovat, čímž se výrazně narušuje mořský ekosystém. Ryby se zaživa porcují a trpí jako každý jiný živý tvor.

Pro ty z vás, kteří zvolí raději konzumaci ryb z našich řek, rybníků a nádrží, mám špatnou zprávu. Pominu-li  přednost lehce stravitelného masa, pak podle studie, kterou už v roce 2008 zadalo Ministerstvo zemědělství, obsah rtuti ve svalovině a vnitřnostech  českých ryb byl  potvrzen  a najdete zde i doporučené množství ke konzumaci.

U ryb ze sádek navíc byly nalezeny rezidua  nepovoleného léčiva (malachitové zeleně).

Farmaceutické společnosti distribuují v ČR převážně omega-3 MK získané právě z ryb a většina je  v želatinových kapslích. Výběr je poměrně velký (i když nesrovnatelný např. s USA a Novým Zélandem).

Při jejich koupi je nutné sledovat poměr EPA ku DHA (měl by být 3:1), pokud nechcete za drahý peníz užívat  neúčinný nebo málo účinný doplněk stravy. Navíc při procesu výroby jsou MK často zoxidované. V tomto odkazu  najdete, jak si na tom jednotlivé produkty stojí.

 (viz odkaz)                                                                                                                                

Optimální denní příjem je 2 až 4g čistých omega-3 EPA a DHA. Koncentráty EPA a DHA nedoporučuji z důvodu horší vstřebatelnosti. Kojenecké výživy obohacené o syntetické DHA rovněž nedoporučuji. (viz odkaz)

V kapslích se poměrně nově prodává olej z krillu (drobounký mořský korýš), který bývá velmi kvalitní a také drahý a také DHA z mořských řas. Osobně nevidím důvod, proč polykat gelové kapsle mnohdy pochybné kvality, pokud ovšem někdo neřeší rybí příchuť.

Osobně bych upřednostnila rybí olej v tekutém stavu, například z tresčích jater,tam je příchuť takřka neznatelná, navíc obsahuje  přirozeně vitamín  A a D (v tomto případě je  nedoporučuji již suplementovat).

Rovněž nedoporučuji těhotným ženám (riziko příliš velkého množství vitamínu A může způsobit  poškození nervového systému plodu) a v letním období, kdy díky slunci (pokud mu vystavujeme celé tělo) organismus sám vytváří dostatek vitamínu D.  Denní dávka je doporučována  5 gramů během jídla.

  • Rostlinné zdroje – ALA
  • Nejsou náhražkou za rybí tuk. ALA se přemění v těle na EPA a DHA jen omezeně (5-15%)
  • Doporučené denní množství: 2,2 g ALA (+ 0,65 g  EPA a DHA z rybího tuku).  

Dobrými zdroji ALA  jsou rostliny,zejménasója, řepka (obsah ALA 8-9%) a len setý (obsah ALA 50-60% se liší podle regionů, vstřebatelnost ale jen kolem 15%), který obsahuje i spousty vitamínů a minerálních  látek, vlákninu (inulin), lecithin (zlepšuje činnost nervové soustavy a mozku, niacin (vit. B3). Můžeme jíst přímo lněné semínko, které je ale nutné těsně před konzumací umlít nebo rozmixovat, což někomu může připadat nepraktické. Lepší volbou je koupit lněný olej, nejlépe v biokvalitě. 

Rakytník řešetlákový – zázrak, co se týče obsahu nenasycených MK, vitamínů, minerálních látek, antioxidantů (karoteny, lykopen,zeaxantin…).       

Šrucha zelná (portulák)  – jediný rostlinný zdroj obsahující DHA i ALA . Jsou obsaženy v zelených listech, uváděné množství se liší, ale je to mezi 0,2 až 0,4 gramy na 100 gramů  listů, opět další vitamíny a min. látky. Můžeme ji zkusit vypěstovat, pokud máme kde, roste velmi rychle a salát je z listů výtečný. 

Salvia Hispanica (chia semínka) je opět dobré umlít nebo alespoň namočit na dvanáct hodin do vody. Spousta druhů semen ve volné přírodě obsahuje ALA, volně žijící zvířata a ptáci, kteří se jimi mj. živí, jsou zdroji této MK v lidském potravním řetězci. Chovaná zvířata, která jsou krmena stravou obohacenou  např.

Budete mít zájem:  Následky omrzlin můžete léčit celý život

o  řasy, rybí moučky nebo rybí tuk, mají vyšší koncentrace EPA a DHA v jejich tkáních (svalovině) nebo třeba žloutcích. Je-li jejich strava obohacena o lněné semínko nebo lněný olej, pak má jejich maso, mléko nebo vejce větší obsah ALA.

Problém oxidace těchto kyselin se zatím nepodařilo vyřešit a mléko, maso a vejce mívají nepříjemnou pachuť, navíc rostou náklady na výživu zvířat.

Závěrem tedy doporučuji příjem EPA a DHA spíše z doplňků stravy, lépe v tekuté formě z krillu a mořských řas. K tomu pro vyváženost  (omega-6 MK) rostlinného původu ve formě oleje lisovaného zastudena v biokvalitě.

  1. DOPORUČUJEME:
  2. Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí
  3. Další články z kategorie Strava
  4. Všechny články

Máte olej v plastové láhvi? Přelijte ho!

Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačíNekvalitní oleje zanášejí cévy a škodí srdci. Nejsou i ty vaše náhodou v průsvitné plastové láhvi? Odborníci na výživu se těší, že je stále více těch, co nekoupí ledajaké potraviny a upřednostní kvalitu před kvantitou. Výjimkou jsou oleje.

“Lidé si také dají pozor na zeleninu nebo na výběr masa, ale oleje si vybírat neumí, je jim jedno, na čem jídla připravují,” říká o svých zkušenostech odbornice na výživu MUDr. Alžběta Béderová.

“Velkou chybou je, že výrobci plní oleje do průsvitných plastových obalů. Určitě jste si všimli, že například olivový je pouze v lahvích. Tmavých.

Proč asi? Olej se působením světla přes plast degraduje, kvalita se snižuje a pokud se k tomu přidá působení kyslíku po otevření, zkáza je dokonaná. Absolutně nevhodné jsou velké pětilitrová balení, přestože cenově výhodné.

Z ustavičného otevírání a zavírání se tak znehodnotí, že se zcela změní struktura mastných kyselin v něm. Sklo je pro oleje jednoduše nejlepší.”

Poznejte zdravé tuky

Oleje nejsou zanedbatelná součást stravy. “Nejkvalitnější je panenský olivový, je vhodný do salátů, rafinovaný se může používat i na tepelnou úpravu.

Obsahuje okolo osmdesát procent kyseliny olejové – n9, což je jeden z nejzdravějších tuků. Řepkový olej obsahuje okolo šedesát procent n9 pokud olivovému se nejvíce přibližuje.

Slunečnicový olej obsahuje převážně polynenasycené kyseliny n6 a n3, které tělo až tak mnoho nepotřebuje,” říká MUDr . Alžběta Béderová .

Optimální poměr v příjmu n6 a n3 kyselin je 4:1, ale nadměrným používáním slunečnicového oleje, například i v sušenkách, křupkách a jiných pochutinách, se poměr kyselin někdy změní až na 50:1, což je mnohem horší, než když si natřete chléb vepřovým sádlem!

Jak správně uchovávat a používat rostlinné oleje?

Rostlinné oleje ztrácejí svou kvalitu vlivem času, světla a teploty. Při nákupu bychom měli vždy zkontrolovat neporušenost obalu a datum minimální trvanlivosti.

Aby si olej uchoval co nejdéle své vlastnosti, chraňte ho před přímým světlem – ideální je, když má i obal tmavou barvu. Pokojová teplota je pro uchování olejů dostatečná, není potřeba je skladovat v lednici.

TIP: Olivový olej se hojně používá i v kosmetice.

Při tepelném zpracování jídla také dochází ke změnám stavby mastných kyselin. Čím více nenasycených vazeb olej má, tím více v něm může při příliš vysoké teplotě vzniknout zdraví škodlivých volných radikálů a trans mastných kyselin. Proto je důležité přečíst si vždy na obalu, k čemu je olej určený.

Snížením teploty a prodloužením doby vaření také ochráníme olej před změnami. Ideální je použít co nejméně oleje při tepelné úpravě a jeho přidání až do hotového jídla. Oleje s vysokým podílem polynenasycených MK nejsou vhodné pro tepelnou úpravu.

Podle zpracování rozlišujeme tyto druhy olejů:

  • Extra panenský (extra virgin) – je získaný prvním lisováním plodiny za studena, neprochází chemickou ani tepelnou úpravou.
  • Panenský (virgin) – vzniká také lisováním za studena, ale má nižší kvalitu chuti než extra panenský.
  • Rafinovaný – získává se lisováním plodiny působením vysokých tlaků za tepla. Rafinací ztrácí olej cenné vitaminy, antioxidanty a další cenné látky.
  • Olej z pokrutin – nejméně kvalitní olej, získaný rafinací z drti zbylé po lisování plodiny za studena.
  • „Obyčejný“ olej (bez označení) – obvykle je směsí rafinovaných olejů s panenskými.

A co vy? Přeléváte raději oleje do skla? Nebo jak se k této problematice stavíte? Budeme moc rádi za komentáře.

TIP: Nový projekt na vyčištění oceánu od plastů odstartoval v září 2018

VIDEO: Přednáška o lněném oleji

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zdravá lahev Komplet náhradní víčko – červená/zelená Kompatibilní s jakoukoli Zdravou lahví

Aby vám mohla Zdravá lahev co nejdéle sloužit, můžete si libovolně měnit její jednotlivé komponenty.

Náhradní komplet víčko – obsahuje víčko, zátku a těsnění. Vhodné pro všechny velikosti Zdravých lahví, lze barevně kombinovat.

Zdravá lahev je ryze český výrobek. Vyrábí se z polypropylenu, který se používá ve farmacii – neobsahuje ftaláty, změkčovadla a další toxické látky. Je vysoce odolná proti tvorbě plísní, v klidu ji můžete dát do myčky nebo do mikrovlnky.

Nás si získala právě svým lidským přístupem. Jde svým zákazníkům totiž opravdu naproti víc, než je u jiných značek běžně k vidění. Výrobce si zakládá na tom, aby vám vaše Zdravá lahev sloužila opravdu co nejdéle a co nejefektivněji, a ještě jste se u toho dobře bavili.

Proto je ze Zdravé lahvi k dispozici i široké spektrum náhradních samostatných dílů.

Barva: červená/zelená
Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí Zjistěte více najetím myší

Co můžou mít společného cyklopásky a ekologická lahev? Překvapivě víc, než to na první pohled vypadá. Česká rodinná firma R&B Mědílek, která za Zdravou lahví stojí, totiž prošla zajímavým vývojem. Na začátku svého působení se zabývala výhradně výrobou cyklopásek (omotávky na řidítka kol).

Právě záliba v cyklistice pak majitele přivedla k myšlence vyrábět sportovní lahve, které na kolo skvěle padnou.

Firma se postupně zařadila mezi přední evropské producenty plastových nápojových lahví na zakázku pro různé klienty od sportovních týmů, reklamních agentur, až po velkoodběratele v zahraničí.

V R&B ale najednou začali pociťovat, že to nestačí. Že bez inovativních a odvážných myšlenek i produktů, které nenesou zisk jenom firmě, ale i přírodě, to už nejde.

Zakladatelé Zdravé lahve nejsou žádní zarytí ekologové, kteří se zelení snad už narodili. Jsou to normální lidé, kteří prošli nějakým vývojem a jsou otevření pravdivosti a seberozvoji.

Stejné hodnoty pak promítají do celé své firmy a do svých produktů.

V důsledku uvědomění, že nejde jen o produkty, ale o snahu něco změnit, v roce 2009 firma uvedla na trh unikátní lahev – Zdravou lahev. Ta v sobě ukrývá mnohem více bohatství, než se může na první dobrou zdát.

Proč stojí za to Zdravé lahvi věnovat pozornost?

  • Je to ryze český výrobek. Vyrábí se z polypropylenu, který se používá ve farmacii – neobsahuje ftaláty, změkčovadla a další toxické látky.
  • Je vysoce odolná proti tvorbě plísní. V klidu ji můžete dát do myčky.
  • Zvládne to až 2 minuty v mikrovlnce a může se dokonce i vyvařovat.
  • Je vhodná pro studené i horké nápoje.
  • Ultra dlouhá životnost – v případě poškození víčka, pítka nebo těsnění, nemusíte měnit celou lahev, ale stačí dokoupit konkrétní díl – k dispozici jsou totiž všechny samostatné díly.
  • Je hravá – můžete měnit její vzhled dle libosti, včetně designových  termoobalů.
  • Je lehká, praktická a tudíž ideální pro děti do školy nebo pro sportovce.
  • Můžete si vybrat ze třech velikostí – 1 l, 0,7 l nebo 0,5 l.

Podívejte se na Zdravou lahev a její komponenty v praxi:

Zákazník na prvním místě – nadstandardní servis, náhradní díly a hravý design

Zdravá lahev není jen další v řadě “na oko eko výrobků”, které mají ve skutečnosti jediný cíl – tahat ze zákazníků peníze. Klade si za cíl naopak lidem peníze šetřit.

Nás si získala právě svým lidským přístupem. Jde svým zákazníkům totiž opravdu naproti víc, než je u jiných značek běžně k vidění.

Výrobce si zakládá na tom, aby vám vaše Zdravá lahev sloužila opravdu co nejdéle a co nejefektivněji, a ještě jste se u toho dobře bavili.

Přestala vám lahev těsnit? Není problém, stačí vyměnit těsnění a je zase jako nová. Pítko už nese známky dětských zoubků, nebo se vám při nárazu rozbilo víčko? Nic se neděje, lahev může dlouhé roky sloužit dál. Vybírat totiž můžete z různých barevných variant všech jednotlivých dílů.

Nejen, že tak můžete lahev levně udržovat stále novou, ale můžete si podle nálady hrát i s jejím designem. Díky tomu se vám nikdy neomrzí a každý den jí můžete obléknout trochu jiný kabátek.

To platí doslova, protože pro zimní období má šatník opravdu pestrý – různobarevné termoobaly dobře padnou a udrží obsah lahve perfektně v teple. Jednou z vlastností Zdravé lahve je její přizpůsobivost. Uniformnost hoďte za hlavu a dejte průchod kreativitě.

Budete mít zájem:  Vrstva tekutiny na jogurtu: vadí, nevadí?

Oblékejte si svou lahev podle nálady nebo aktuálních potřeb.

Není plast jako plast

Zdravá lahev nešetří jen peníze, ale také vaše zdraví. Pokud máte doma malého školáka nebo vyrážíte často za sportem, pak naprosto chápeme, že skleněná lahev pro vás není úplně to pravé ořechové.

Všude se ale říká, jak je plast špatný.

Co tedy s tím? Zdravá lahev® splňuje nejnovější požadavky na zdravotní nezávadnost výrobků určených pro styk s potravinami v rámci platné legislativy a prošla speciálními atesty v laboratořích.

O své zdraví se tedy obávat opravdu nemusíte, protože lahev je vyrobena z plastu, který používají mimo jiné také lékaři.

Tento materiál (polypropylen) se využívá třeba při nitrotělních aplikacích u pacientů, na jednotkách intenzivní péče a všude tam, kde jsou kladeny nejvyšší nároky na ochranu a bezpečnost lidského zdraví.

Je také zbaven všech toxických látek jako jsou ftaláty, změkčovadla, BPA (bisfenol A) nebo BPS (bisfenol S), které se uvolňují z obyčejných plastových lahví.

Pijeme, pijeme

O důležitosti hydratace těla jsme všichni slyšeli mnohokrát. Proč je ale skutečně tak potřebné pravidelně pít tekutiny? Když je tělo patřičně hydratované, krev má správnou konzistenci a může se efektivně pohybovat tělem. To má pozitivní vliv na distribuci živin do celého těla, úroveň energie, regeneraci i detoxikaci organismu. Samé dobré věci. 🙂

Proč si místo balené vody pořídit opakovaně použitelnou lahev vám asi už říkat nemusíme. Jak si z plna hrdla užít luxus pitné vody z kohoutku, který u nás máme, si ale určitě přečtěte. Tady na blogu.

Vyjádřete jasně svůj názor na jednorázové PETky

Každý rok se na světě vyhodí tolik plastových lahví (přes 22 miliard kusů!), že kdybychom je postavili na sebe, tak se dotkneme Měsíce – 50krát! Budete-li pít kohoutkovou vodu, tak nejen že jasně vyjádříte svůj názor na zbytečné jednorázové PETky, ale voda samotná se k vám potrubím dostane doslova 1.000krát šetrněji. Navíc kohoutková voda je o 99 % levnější než balená, takže se vám investice do lahve rychle vrátí. Za dobu její životnosti ušetříte tisíce korun.

Olej – Wikipedie

slunečnicový olej

Olej je kapalina tvořená molekulami, které obsahují hydrofobní uhlovodíkové řetězce. Proto se oleje nerozpouštějí ve vodě. Mají také menší hustotu než voda.

Druhy olejů

Potravinářské

Potravinářské, jedlé oleje jsou lipidy, které jsou za běžné teploty kapalné[1]. Jejich hlavní složkou jsou zpravidla triacylglyceroly. Mohou mít jednu nebo více nenasycených vazeb. Čím více je dvojných vazeb v řetězci, tím je olej tekutější.

V tkáních slouží oleje jako zásobárna energie, často jako pohotový energetický zdroj pro klíčící semena.

Druhy potravinářských olejů

  • slunečnicový olej
  • dýňový olej
  • kokosový olej
  • konopný olej
  • lněný olej
  • makový olej
  • mandlový olej
  • olivový olej
  • palmový olej
  • řepkový olej
  • sezamový olej
  • sójový olej
  • arganový olej
  • spermový olej
  • bodlákový olej
  • rybí olej

Technické

Technické oleje jsou nejčastěji založeny na použití

  • minerálních olejů, tedy směsí uhlovodíků získaných z ropy, nebo
  • silikonových olejů, vyráběných synteticky, u kterých místo uhlíkových řetězců jsou použity řetězce na bázi křemíku.

Technické oleje se používají především jako maziva, dále jako náplně hydraulických systémů, speciální silikonové oleje se používají jako chladivo a hasivo v elektrických transformátorech.

  • ricinový olej

Esenciální

Esenciální oleje je jedno z označení pro silice, tekuté izoprenoidy rostlinných tkání. Jde o vonné látky. Své použití nalézají např. při výrobě kosmetiky, v aromaterapii nebo při aromaterapeutických masážích – například růžový olej.

Výroba olejů

Tuky jako zásobní látky jsou obsaženy v semenech nebo plodech rostlin. Ty se po nasbírání lisují a tím se (velmi zjednodušeně) získává olej. Pokud jsou lisovány za studena, pak je tento olej kvalitní a používá se příkladně na konzumaci nebo jako terapeutický olej. Lisování za tepla je jednodušší, ale zato získáme méně kvalitní vhodný pro technické účely.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Milan Kodíček: Biochemické pojmy (výkladový slovník). 147.33.74.135 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • Potravinářství
    • Anne Iburg: Lexikon octů a olejů, vydalo nakladatelství REBO Productions v roce 2004, ISBN 80-7234-382-3, EAN 9788072343829,
    • Jill Normanová: Oleje, octy a iné prísady, vydalo nakladatelství Slovart v roce 2004, ISBN 80-7145-845-7,
    • Johanna Budwig: Lněný olej, Účinná pomoc proti arterioskleróze, infarktu a rakovině, vydalo nakladatelství Pragma v roce 2008, ISBN 978-80-7205-105-2, EAN 9788072051052,
  • Esenciální oleje
    • Colleen K. Dodt: Éterické a esenciální oleje, vydalo nakladatelství Pragma v roce 2008, ISBN 978-80-7349-115-4, EAN 9788073491154,

Související články

  • Motorový olej
  • Olejnička
  • Maznice
  • Masáž

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu olej na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo olej ve Wikislovníku
  • Potravinárske oleje
    • (slovensky) Zlato po kvapkách – zena.pluska.sk
  • Esenciálne oleje
    • (slovensky) Rastlinné oleje – prehľad – www.nanicmama.sk
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Gastronomie

Autoritní data: GND: 4043225-7 | PSH: 6136

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olej&oldid=19369757“

Kam vylít olej po smažení?

Vánoce jsou časem hodování, a tak téměř na žádné sváteční tabuli nechybí smažený kapr či řízky. Období je to náročné nejen pro naše zažívání, nadměrnou zátěž pociťují i lidé starající se o kanalizační potrubí a čistírny odpadních vod. Proč? Většina Čechů totiž stále splachuje použité kuchyňské tuky do odpadu. A to je zásadní chyba.

Ucpu, ucpeš, ucpeme

„Tuk se ke smažení v české kuchyni používá velmi často. Z této ingredience se ale po jejím použití stává problematický tekutý odpad.

Pokud vyléváte použitý tuk do záchodu nebo do výlevky dřezu, koledujete si o problém,“ říká Martin Srb, manažer útvaru technologie vod Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Tuk se totiž usazuje na stěnách kanalizace, kde tuhne a kde na sebe nabaluje další a další nečistoty.

Lepí se na něj ubrousky, hygienické potřeby, hadry a další nečistoty. Důsledek, který můžete pocítit i vy na vlastní kůži, je ucpaný odpad nebo zatopení vaší nemovitosti znečištěnou vodou.

Setkat se můžete i s nepříjemným zápachem rozkládajícího se tuku, který se může kanalizačními vstupy šířit ulicemi. Důsledky, které pak zaměstnávají odborníky, jsou ucpaná čerpadla nebo narušení biologického stupně čištění odpadních vod.

Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na které mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat.

To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod. 

S tuky si lze poradit relativně jednoduše. Pokud se jedná o tuk z pánve, kde jej není takové množství, stačí nádobu prostě utřít papírovou utěrkou, která mastnotu nasaje, a vyhodit ji do komunálního odpadu.

Malé množství tuku lze také kompostovat, ale opravdu malé, aby nedošlo k poškození půdy a životního prostředí.

V případě kompostování se ještě doporučuje smíchat mastnotu se savým suchým materiálem, jako jsou třeba piliny.

Pokud se bavíme o větším množství použitého oleje ze smažení, například z fritézy, řešením je přelít ho do uzavíratelné lahve. „Lahev po jejím naplnění je pak možné odvézt do sběrného dvora nebo vložit do speciálních kontejnerů na použité oleje.

Ty mají černou barvu a oranžové víko a od 1. ledna by měly být dostupné ve většině obcí“, dodává Martin Srb. Posledním řešením je pak uzavřenou lahev vyhodit do směsného komunálního odpadu. „Cokoliv je lepší než tuky spláchnout do odpadu,“ varuje Srb.

Cesta sběrem nekončí

Hodila by se ještě další motivace, proč věnovat likvidaci tuků ze smažení pozornost? Tak tady je, tuky jsou recyklovatelné. Pokud je odevzdáte na sběrných místech nebo do určených kontejnerů, pak projdou recyklací a lze je použít v kosmetickém průmyslu, logistice, jako přídavek do biopaliv nebo jako náhrada ropných produktů.  

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *