Rodina a práce – jak se to rýmuje?

Muž s manželkou a dětmi pobýval na lyžařské dovolené v menším italském středisku Auronzo di Cadore v oblasti Benátsko.

„Převezli mě z Ústí nad Labem do Prahy, jsem v karanténě, čeká se na další průběh mého zdravotního stavu,“ svěřil se v rozhovoru pro Českou televizi nakažený muž, který také vyvrátil fámy, že chodil nemocný do práce.

„S nikým jsem do kontaktu nepřišel. Okamžitě jsem to začal řešit, hned ten den ráno. Teplota byla velmi nízká, ale z preventivního hlediska jsem to nahlásil hygienické stanici. Kontaktovali jsme nemocnici, ta odebrala vzorky, čekalo se do dnešního dne na výsledky,“ řekl pacient, jenž je v současné době na pražské Bulovce.

Podle informací Expresu se nakažený muž jmenuje Petr T. a žije v Děčíně.

Rodina a práce - jak se to rýmuje?

Tento muž má být nakažen koronavirem a ležet na pražské Bulovce.

Redaktorka České televize se nemocného muže poté zeptala, zdali je pravda, že v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem s ním sdílel pokoj jiný pacient, u něhož se koronavirus neprojevil a neměl žádné ochranné pomůcky.

„Dovolte mi se k tomu prosím nevyjadřovat,“ sdělil jí jeden z prvních Čechů, u kterých byla potvrzena nákaza koronavirem.

V severní Itálii byl se svou rodinou na horách. Když se vrátil do České republiky, necítil se dobře. Třiačtyřicetiletého muže ale vůbec nenapadlo, že by mohlo jít o něco jiného než o běžnou rýmu.

„Přikládal jsem to únavě z cesty. Nedokážu si to vysvětlit, je to pro mne záhada. Vůbec jsem si to nepřipouštěl, představoval jsem si, že je to všechno jenom mediální humbuk a souhra okolností a náhod.

Já sám se cítím úplně v pohodě, jako bych měl rýmu. Ani nemám kašel, ani nemám dušnost, jsem úplně bez teploty.

Cítím se úplně v pohodě,“ popsal svůj stav Čech, jehož rodina je teď v čtrnáctidenní nařízené karanténě.

Všichni nakažení jsou na Bulovce

Kromě českého turisty, který s rodinou lyžoval v Itálii, jsou v současné době v České republice ještě minimálně dvě další osoby nakažené koronavirem. 

Jednou je mladá studentka z USA, která byla v Česku na dovolené. Druhou muž narozený v roce 1952, jenž se zúčastnil konference na italské univerzitě ve městě Udine.

Všichni tři nakažení jsou na pražské Bulovce a jejich stav by neměl být vážný.

Epidemií koronaviru se po celém světě nakazilo přes 87 500 lidí a nemoc covid-19 si vyžádala téměř 3000 obětí.

Nejezděte do Itálie

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce v pondělí na Bezpečnostní radě státu navrhnout zákaz letů z Milána a Benátek. Vyzval také hotely, ubytovny a provozovatele Airbnb, aby prověřovali, kdo u nich bydlí.

Nakažená Američanka totiž využívala Airbnb. Podle Babiše je potřeba přejít i na systém domácích odběrů.

Také si myslí, že by bylo dobré, aby se v pondělí ve školách učitelé zeptali, které z dětí bylo o prázdninách v Itálii. 

Podle Vojtěcha platí, že pokud se člověk pohyboval v zasažených lokalitách, nemá chodit na veřejnost, má telefonicky kontaktovat lékaře nebo hygieniky a zkonzultovat s nimi svůj stav.

Bezpečnostní rada státu by v pondělí měla projednat mimo jiné také pořádání masových akcí, mezi něž patří i nadcházející biatlonové závody v Novém Městě na Moravě. „Podle mých informací je tam asi 34 Italů. Pokud rada nerozhodne jinak, budeme od organizátorů chtít, aby přijali taková opatření, aby nedošlo k šíření nákazy,“ uvedl premiér.

Terezie Radoměřská

Největší výzvou dneška je skloubit rodinu a práci. A pokud se vám to daří v krásném a čistém prostředí, je to společný úspěch. Ale co když se to nedaří?

Všichni žijeme ve větší či menší rodině, vzájemně se o sebe více či méně staráme, chodíme do práce, pracujeme z domova či prostě pracujeme na svém, i když nás nikdo neplatí, žijeme ve městě, městečku, na vsi… Do jisté míry si můžeme vybrat, kde budeme žít, s kým a za co.

Jsou ale situace, které nedokážeme ovlivnit. Které nás dostanou do trablů, z nichž se těžko dostáváme.

Jsou mezi námi tací, a jsou to povýtce ženy, kteří se značnou část svého času starají o někoho potřebného. Ať již jsou to malé děti, které ještě nechodí do školy či školky, nebo jsou to déledobě nemocní členové rodiny, či senioři, kteří potřebují vypomoci.

Někdy se to dá zvládnout vedle normální práce. Někdy ale ne. Chybí pak možnost pracovat z domova, umístit děti do předškolního zařízení, nemocné či seniory do stacionáře, chybí pružná pracovní doba, která umožní dobře skloubit povinnosti domácí s povinnostmi v práci.

Kolik lidí odešlo ze zaměstnání jen proto, aby se postarali o potřebné členy rodiny? Mnozí pracují jako OSVČ, platí minimální zálohy a chystají si tak žebrácký důchod.

Jiní odešli na pracovní úřad, žijí z minima a odmítají jednu práci za druhou, protože by se nestihli postarat doma. Ani z toho velký důchod nebude.

A to se ani nezmiňuji o těch stovkách hodin, které tito lidé odpracují zcela nezištně proto, aby svým blízkým umožnili žít doma.

Často pod tíží povinností zanedbávají sociální kontakty a dostávají se do izolace, mnohdy nesou zdravotní následky, někdy se i zhroutí.

Jsou to zpravidla ti, o kterých říkáme, že „udržují rodinu pohromadě“; ale za jakou cenu? Jsem přesvědčena, že jim společnost mnoho dluží.

Budu proto prosazovat co nejširší škálu zařízení pro předškolní děti. Budu podporovat veškeré cesty vedoucí k možnosti skloubit péči o rodinu s prací. Budu prosazovat podporu tzv. neformálně pečujících osob, tedy těch, kteří pečují bezplatně. Budu spolupracovat a podporovat zejména ta občanská sdružení a neziskové organizace, které na tomto poli pracují a pomáhají.

Žijeme v krásném kraji, bohatém na přírodní krásy, přesto skok od Prahy, kam tolik lidí jezdí pracovat. Tento ideál se ale pomalu začíná měnit v noční můru tam, kam zasahuje industriální rozvoj hlavního města.

Jak dramaticky se změní pohodová vesnice, když v jejím bezprostředním okolí vyroste obrovské logistické centrum.

Jak fatální následky má nedaleká průmyslová výroba na spotřebu vody a její čištění, jak nepříjemný může být hluk přicházející z nedaleké frekventované silnice.

Ačkoli jsem si vědoma, že nejsilnější slovo má v této oblasti komunální politika, jsem přesvědčena, že senátorka může vahou své funkce leccos ovlivnit. Ať již neformálně, tak i legislativní aktivitou.

Zasadím se o maximální ochranu životního prostředí v našem kraji. Zasadím se o omezení likvidace kvalitní orné půdy ve prospěch betonových kolosů. Budu podporovat všechny kroky, které povedou k šetrnější a ekologičtější zemědělské produkci.

Takové, která nebude půdu jen průmyslově vytěžovat, nýbrž na ní rozumně hospodařit tak, aby zajistila dostatek potravin i pro další generace a naše země aby se nestala písečnými dunami porostlými kukuřicí a řepkou.

Budu prosazovat záchranu vody v krajině, a to jak požadavkem na změny stylu zemědělské produkce tak požadavkem na developerské projekty šetrné k vodním zdrojům.

Mám jen rýmu, popisuje jeden z nakažených Čechů. Jeho rodina je v preventivní čtrnáctidenní karanténě

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko Praha Nemocnice Na Bulovce koronavirus koronavirus v Česku

„Nedokážu si vůbec vysvětlit, jak jsem se nakazil. Je to pro mě záhadou. Ještě dvě hodiny zpět jsem si to vůbec nepřipouštěl, přišlo mi to jako souhra náhod a mediální humbuk,“ popsal nakažený muž v neděli večer pro Českou televizi.

Hlavně nejít k lékaři. Lidé s chřipkovými symptomy mají nejdříve zavolat, říká Kubek z lékařské komory

Číst článek

„Cítím se úplně v pohodě. Mám jen rýmu, nepřipadám si nemocný. Nemám kašel, nemám dušnost, nemám horečku. Ráno už to bylo úplně bez teploty,“ dodal.

Příznaky nemoci se u něj objevily den po návratu. „Přikládal jsem to únavě z cestování, z jízdy autem a únavě. Preventivě, vzhledem k rodině, jsme to nahlásili hygienické stanici.“

Nakažený potvrdil slova ministra zahraničí o své rodině, která má aktuálně nařízenou čtrnáctidenní karanténu. Ta se od příjezdu z hor s nikým nesetkala.

„Byli jsme sami jen jako rodina. Naštěstí to bylo bez kontaktu s kýmkoliv dalším a projevilo se to následující den po příjezdu, kdy jsme byli doma a nikam jsme nešli, protože jsme měli ještě dovolenou.“

V Česku jsou první tři nakažení koronavirem. Všichni přicestovali ze severní Itálie

Číst článek

Lékaři pacienta hospitalizovali v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. V neděli pozdě odpoledne ho ale také převezli do nemocnice na pražské Bulovce.

„Podezřelí z této nákazy jsou v izolačních podmínkách na naší klinice. Jejich klinický stav je velmi dobrý, cítí se velmi dobře. Samozřejmě se s nimi zachází tak, jako s pacienty v tomto režimu. Zatím ale nepředpokládám žádné komplikace, které by svědčily o tom, že to bude nějaký těžký průběh,“ uvedla primářka kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová pro Radiožurnál.

Základní informace o koronaviru →

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Budete mít zájem:  V Česku koktá sto padesát tisíc lidí

Doporučujeme

Drsná pravda: Takhle to dopadá, když se snažíte skloubit práci i rodinu

  • Tenhle článek je povzdechem, kterému asi porozumí každý člověk, který se kdy pokoušel být zároveň zaměstnancem/mít firmu a fungovat jako rodič. Svým způsobem je úplně jedno, jestli je dítěti osmnáct měsíců nebo osmnáct let, protože těžké to občas je v obou případech. Tak schválně! 
  • Asi největší hardcore je skloubení práce s péčí o batole. Malá miminka totiž sice dost brečí, ale většinou ještě mnohem více času spí, takže to s nimi nakonec nějak jde. Pokud nemáte obzvláště úporný exemplář, jde s nimi celkem udržovat domácnost i občas zasednout k počítači a něco napsat, oběhat úřady a podobně. 
    S batoletem je to jiná! Mají mnohem silnější hlas, větší sílu a svůj názor. Pokud máte ambici vedle péče o ně zvládnout ještě něco jiného, připravte se na to, že o své pozice budete muset poměrně tvrdě bojovat. 
  • Josefína, dcera autorky článku

    Když se batole rozhodne, že nenapíšete z článku ani řádek, tak v 95 procentech případů vyhraje. Alespoň o mé rok a půl staré dceři to platí stoprocentně. Chvilku ji dokážu přesvědčit, aby „jako že pracovala se mnou“, ale když se rozhodne, že bude mlátit žirafou do mé klávesnice, nemám šanci. Někdy se nechá ukecat a jí opodál jogurt, ale jak si empiricky ověřila, dá se s ním pod jistým úhlem dohodit až na notebook.  To samé nejspíše platí i o jiných batolatech a jejich rodičích, kteří se živí něčím jiným. Zaplaťpánbůh za chytré mobily, něco se dá vyřídit i on-line a nikdo nevidí ani neslyší, že vám při tom dítě s kvílením visí na noze, ať už doma nebo třeba na hřišti. 

  • Dobře, s batoletem a občasnou školičkou nebo jiným hlídáním to nějak překlepete a je tu školka! S tou už se práce kloubí jedna radost, ne? Ano, asi tak týden dva, než potomek přinese první rýmu a vy zjišťujete, že byste s jeho nemocemi potřebovali maximálně půlúvazek, abyste to nějak pokryli. 
    Nemluvě o dnech, kdy se předškolák probudí s tak mizernou a plačtivou náladou, že ho prostě včas, a navíc s úsměvem na rtech do školky odvést nedokážete. Vysvětlovat opakované pozdní příchody v práci nepotěší. 

  • Možná v tomhle nebo jiném vesmíru existují i ženy, které dokážou pracovat, starat se o děti, vypadat u toho skvěle, a ještě mít bezchybnou domácnost. My normální přiznáváme, že všechno se stihnout nedá. A naše domácnost je tím, co trpí asi nejvíce – protože děti nepočkají, práce nepočká, ale nepořádek a nevyprané/nesložené/nevyžehlené prádlo ano.  Snahou zvládnout rodinu, práci a domácnost trpí vztah, protože občas prostě není čas, energie, nálada a ten druhý spíše poslouží jako hromosvod než jako objekt vaší touhy. 

  • Když dítě nastoupí do školy, v mnohém se to zlepší, takže se na to těšte. Školáci už nebývají tak nemocní a také rána s nimi probíhají ve větším klidu než s předškoláky. Tedy většinou. 
    Ale zase přijdou jiné radosti. Třeba kroužky, na které je potřeba potomka vodit – nebo za to někomu zaplatit. Pomůcky, které budete muset shánět na poslední chvíli. Rodičáky, na které budete muset chodit a které s oblibou začínají ve čtyři odpoledne. A vy je tak nebudete mít šanci stihnout. A tak dále. 

  • Časem začne dítě do školy a ze školy chodit samo, vyhlídky na klidnou práci stoupají. Ale stále nemáte vyhráno. Protože jsou tu různé preventivní prohlídky, kontroly a tak dále, na které dítě nejméně do patnácti a někdy také do osmnácti nemůže chodit samo, a vy tak nadále budete v práci vysvětlovat, že tu poradu v deset asi tentokrát zase nedáte. 

  • A pak přijde puberta, dítě odjede na týdenní pobyt se školou a vy v práci nahlásíte, že si berete na starosti ten větší projekt, který je potřeba dorazit. Protože máte čas! 
    Bohužel jen do úterka, kdy vám v osm ráno zavolají, že syn se se spolužáky opil a vy si pro něj musíte okamžitě přijet. Těch 200 kilometrů tam a zpátky vám spolehlivě zabije celý den. 
    Video napoví, proč se s malým dítětem vážně nedá nic stihnout:
    Proč se s malým dítětem vážně nedá nic stihnout • VIDEO: Youtube/Story of This Life/Supermámy

supermámy, výchova a škola, výchova dítěte, práce pro maminky

Ztratil jsem čich a měl rýmu, řekl o karanténě stoper Baníku Stronati

Jakub Nohavica

Ani jemu se všudybyl covid nevyhnul. Stoper Baníku Ostrava Patrizio Stronati se v pondělí po desetidenní karanténě a individuální přípravě znovu zapojil do týmových tréninků. A bylo třeba pořádně zamakat, už v sobotu od 14 hodin totiž čeká svěřence kouče Luboše Kozla slezské derby v Opavě.

Utkání první fotbalové ligy: SFC Opava – FC Baník Ostrava, 11. listopadu 2018 v Opavě. Na snímku rozepře obou týmů. V popředí, Pavel Zavadil a Patrizio Stronati. | Foto: Deník / Lukáš Kaboň

Jak jste se vlastně během karantény cítil?

Zrovna já jsem těch příznaků moc neměl. Ztratil jsem čich a měl pár dní rýmů, takže jsem mohl doma normálně trénovat. Když jsme se sešli ke společnému tréninku, chvíli jsem nejistotu cítil. To je ale pochopitelné. Všechno je najednou ve větší intenzitě s balonem, takže nějaká ta přihrávka nebo zpracování určitě nebylo optimální. Snad to ale bude v pohodě.

Čeká vás slezské derby v Opavě. Může být nerozehranost problém?

Projevit se to může. Vždyť jsme měsíc nehráli, pak přišel zápas v Příbrami a od té doby zase dlouho nic. Zase jsme ale všichni natěšení. Víme, že body musíme dohánět pořád. Tím spíš, že nám vstup do sezony nevyšel. Když následující zápasy zvládneme a posuneme se výš, můžou se ty dva chybějící zápasy, které budeme dohrávat na jaře, změnit v takový příjemný bonus.

Během osmnácti dnů musíte odehrát pět zápasů. To je pořádný zápřah…

Už jsme to zažili v nadstavbové části. Taky to bylo po koronaviru, a pak jsme hráli podobným modelem. Já to vítám. Máme za sebou období, kdy jsme víc trénovali, než hráli. A i když jsou tréninky pestré, zápasy a emoce chybí a je to znát. Teď budeme hrát naopak častěji. Věřím, že to zvládneme, máme široký kádr a kondičně jsme na tom dobře.

Přečíst článek ›
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Jeep Renegade nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ SsangYong nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO Jaguar XE 2,0 d 120kW,R-Sport,DPH,1.Maj Mini Clubman 1,5 i 100kw,ČR,1Majit,Top KM! Škoda Octavia 1.6 Tdi 1.majitel serviska ČR Škoda Superb 2,0 TDi CR 110kW ČR 1.maj CR D Suzuki Vitara 1.6 VVT, 4X4, ČR,1.maj Kia Ceed 1,4 CRDi 16V ČR,Poctivé KM,AC Volkswagen Passat 2,0 TDi Renault Kangoo 1,5 dCi ZEN,ČR,Klima,1 majitel + PRODAT AUTO

Jak se rychle uzdravit z nachlazení? 6 tipů, které zabírají

Foto: baranq, Shutterstock.com

Chladné vlhké počasí je rajskou zahradou pro velkou skupinu virů, které způsobují obávanou „rýmičku“. Pokud se vám nepodaří vyvarovat se nachlazení soustavným posilováním imunity, pokuste se s ním alespoň co nejrychleji zatočit.

Na nachlazení není žádný konkrétní lék. Proto v případě, kdy vás trápí ucpaný nos, rýma, škrábání v krku, slabší kašel a nemáte horečku, nemusíte hned běžet k doktorovi. Naopak nejlépe uděláte, když zůstanete doma v teple a pokusíte se vyléčit svépomocí. Jít na to můžete následovně:

Většina lidí chodí k nevelké radosti kolegů do práce i s nachlazením. Pokud ale máte možnost zůstat alespoň den dva doma, určitě toho využijte. Základem rychlého vyléčení je totiž pobyt v teple, klid a co nejdelší spánek.

Že céčko posiluje imunitu, asi většina z vás tuší. Skvělou dávku tohoto vitaminu vám dodají třeba citrusy, brokolice, růžičková kapusta a další druhy ovoce a zeleniny. Na zvýšení obranyschopnosti se hodí také doplnit minerály hořčík a zinek. Druhý jmenovaný je navíc nápomocný i při boji s hleny.

Foto: baranq, Shutterstock.com

Díky vitaminu C podpoříte nejen imunitu, ale i klidnou mysl a mladistvý vzhled

Asi nejjednodušší bude koupit si v lékárně nosní sprej s mořskou solí. Pomáhá zklidnit sliznici a odstranit mikroorganismy, které se na ní uchytily. Od těchto sprejů sice nemůžete čekat, že vám zázrakem ihned uvolní nos, na druhé straně je na rozdíl od nosních kapek můžete užívat dlouhodobě.

Pijte vodu, pijte horké bylinkové čaje, skvělý je zejména zázvorový, a pijte jich opravdu dostatek. Dobře hydratovaný organismus je pro urychlení léčby zásadní, navíc brání před vstupem další infekce, a tedy i zhoršení celkového stavu. Vynechte naopak kávu a alkohol, které spíše přispívají k dehydrataci.

Foto: SedovaY, Shutterstock.com

Hodně pijte. Řiďte se standardním doporučením 1,5 až 2,5 litru za den

Zavřete se v koupelně, napusťte si horkou vanu a užijte si dlouhou koupel. Působení teplé vody a zejména páry, která se nad ní vznáší, pomáhá zvlhčovat podrážděné sliznice, redukovat otok, a tím pádem i uvolňovat hleny. Pro lepší účinky můžete přidat i esenciální oleje jako třeba eukalyptus, tea tree nebo třeba mátový olej.

Dva známí bojovníci opatření dobrými antivirovýmiúčinky jsou nepochybně česnek a med. Pro maximální účinek se doporučuje v průběhu dne v různých pokrmech sníst dva až tři stroužky česneku. Na zmírnění bolesti v krku a kašli je pak skvělý med, někdy také doplněný o citron nebo zázvor. Dopřejte si klidně několik lžiček během dne.

Typickými symptomy nachlazení jsou rýma, ucpaný nos, bolesti v krku a slabý kašel. Objevit se mohou i bolesti hlavy, svalů a pochopitelně i pocity únavy. Pokud máte horečku, s velkou pravděpodobností už se bude jednat o chřipku. V takovém případě je návštěva lékaře potřebná. Ukazatelem pak může být i intenzita kašle. Při nachlazení je mnohem slabší než při chřipce.

Rým

Žáci se naučí na dětských říkánkách rozpoznávat základní druhy rýmu a sami se pokusí vytvořit veršovaný text.

Učivo probíráme v rámci seznámení s literárními prostředky typickými pro poezii. Cílem tohoto tematického bloku je, aby si žáci zopakovali své znalosti o rýmu a naučili se rozeznávat jednotlivé druhy rýmů.

Žáci pracují částečně samostatně (Co si pamatuji, Definice, Napiš básničku), částečně v pětičlenných[1] skupinkách (Poznáváme druh rýmu, Rýmovaná řada, Sestavíš správně básničky, Určíš správný slovosled?).

První dvě aktivity umožní žákům ujasnit si své dosavadní představy o rýmu (Co si pamatuji, Definice). Po krátkém teoretickém poučení si nejdříve zkouší na známých básních rozpoznávat jednotlivé druhy rýmů, poté vyhledávají své vlastní příklady v čítankách.

K upevnění učiva poslouží i následující aktivity (Rýmovaná řada, Sestavíš správně básničky, Určíš správně slovosled). Aktivita Napiš básničku bude pro žáky nejtěžší – to, co doposud zvládli teoreticky, nyní převedou do praxe.

Poslední aktivita (Cimrmanův absolutní rým) slouží spíše pro pobavení a uzavření tohoto tematického celku. Kromě literární teorie se žáci seznamují s autory dětské poezie (Sládek, Kožíšek, Halas, Hrubín …).

V aktivitě Poznáváme druh rýmu srovnávají jednotlivé básně a pokouší se u nich hledat shodné rysy, i když je zatím ještě nepojmenovávají.

Výuka může probíhat sice i v rámci běžné učebny, výhodnější však je využít k tomu čítárny, kde mají žáci volně k dispozici řadu čítanek i autorských knih[2].

Postup

  • Co si pamatuji: Každý žák napíše úryvek (minimálně 4 verše) z básně, na kterou si vzpomene. Zná jejího autora? Rýmuje se tato báseň? Pokud ano, která slova se rýmují?
  • Definice: Žáci mají za úkol dát dohromady co nejpřesnější definici rýmu, které budou sami rozumět. Zjistí dále, čím se rým liší od asonance. Využít k tomu mohou některé literární příručky. Následovat by mělo krátké poučení o základních druzích rýmu (střídavý, obkročný, přerývaný, sdružený).
  • Poznáváme druh rýmu: Žáci obdrží pracovní list (viz Pracovní list 1) s několika básněmi, jejichž autory jsou  známí čeští spisovatelé, kteří psali i poezii pro děti. Od každého z nich jsou uvedeny vždy dva texty. Úkolem žáků je poznat, které texty k sobě pravděpodobně patří, případně určit podle nápovědy jejich autora. Na vybraných textech pak žáci poznávají druhy rýmů. Příklady k jednotlivým rýmům samozřejmě mohou i sami vyhledávat v čítankách (lze pojmout i jako soutěž o to, kdo najde nejvíce příkladů).
  • Rýmovaná řada: Jde o soutěž mezi skupinami (max. 3) tvořenými pěti členy. Každý člen skupiny obdrží kartu s jedním slovem (některá z nich se rýmují, viz Pracovní list 2). Cílem skupiny je se v co nejkratším čase seřadit tak, aby slova[3] dávala dohromady příslušný rým[4]. Správnost výsledku hodnotí zbytek třídy.
  • Sestavíš správně básničky?: Žáci dostanou nastříhané texty několika říkanek (viz Pracovní list 3). Jejich úkolem je ústřižky správně seřadit a určit u každé básně druh rýmu.
  • Určíš správně slovosled?[5] Žáci dostanou text písně od Wabi Daňka (viz Pracovní list 4). V jednotlivých verších jsou ale zpřeházená slova. Žáci mají za úkol podtrhat slova, která se rýmují, ta dát na konec verše a upravit tak slovosled textu. Píseň si samozřejmě můžete i pustit.
  • Napiš básničku: Žáci nejprve formou brainstormingu vymyslí několik témat, na která by se dala psát báseň. Společně pak vyberou tři nejzajímavější nápady. Úkolem žáků je, aby napsali báseň na vybrané téma, která bude mít minimálně dvě sloky o čtyřech verších a budou v ní použity minimálně dva druhy rýmů.
  • Cimrmanův absolutní rým: Na závěr pro zpestření může být přečten úryvek (viz Pracovní list č. 5) z divadelní hry Hospoda na mýtince, v němž Cimrman svébytně, jak už u něj bývá zvykem, inovuje poezii.

Závěr

Z vybraných aktivit hodnotím u jednotlivců vytvořenou báseň (dodržení tématu básně, použité rýmy). Hodnocení skupinové práce lze řešit přidělováním bodů za splněné úkoly (např. za správně určené rýmy, za nejrychleji sestavenou rýmovanou řadu, za seřazené verše básní, za dobře sestavený slovosled).

Žáci jsou při výuce aktivní, ve skupině si mohou sami mezi sebou učivo vysvětlit. Střídány jsou různé aktivity, které umožní žákům si učební látku zafixovat.

Výuka probíhá podle modelu E-U-R. První dvě aktivity jsou evokační, následují aktivity sloužící k uvědomění, aktivitu Napiš básničku hodnotím jako reflexní. Každý jedinec si sám prakticky vyzkouší to, co si předtím osvojil.

[1] Skupinky mohou být i menší, 5 lidí ve skupince je potřeba pouze k aktivitě Rýmovaná řada.[2] Využije se při aktivitě Poznáváme druh rýmu[3] Tato slova fungují jako koncová slova ve verši.[4] Řadu utvoří vždy jen čtyři členové skupiny, jeden logicky bude muset stát stranou.[5] Nápad pochází pravděpodobně z dílny Květoslavy Ječné.

Opera-punk-Ty syčáci: jak se to rýmuje?

Kdy a jak vůbec se objevila ta myšlenka udělat „punkovou operu“? PV Já jsem nad tím projektem přemýšlel už dávno. Hodně dávno. Když jsem připravoval divadelní hru „Lišák je lišák“, tedy v době, kdy jsem měl ještě důvod dělat věci pro divadlo, tak mě tohle napadlo jako další téma. Připadla mi zajímavá ta myšlenka.

Ten klasický rockový příběh typu vzestup a pád domyslet nějak do konce. Dával jsem si zrovna dohromady archív nahrávek Jimi Hendrixe, a v té době vycházely takové ty desky „Hendrixova rodina vydává autorizovanou pozůstalost“. Ve všech těch materiálech se píše o tom, že vlastně nikdo neví, jak by vypadala jeho deska „Cry Of Love“ – jestli by to bylo dvojalbum nebo dokonce trojalbum.

Mně to docela bavilo představovat si, jak by to album vypadalo nebo jak by hrál Hendrix dnes. Což byla taková banální představa, a tak jsem si pak představoval dál, co asi dělá v tom svém… ráji. Jaké poměry tam vládnou, jak je to tam s alkoholem, a jaká se tam hraje hudba…

Prostě jsem si pohrával s tou myšlenkou, ten klasický příběh o třech částech rozšířit o to čtvrté dějství, které se odehrává v tom ráji. Tím postupně vykrystalizovala ta koncepce, ty čtyři části toho dramatu – Samota, Sláva, Smrt a Spása. Tohle jsem promýšlel asi dva roky, a pak jsem ten text napsal na jeden zátah, během dvou nocí v hospodě U kozlů v Brně na účtenky od piva.

Připadlo mi to tak solidní – když punkovou operu, tak na hospodské účtenky. Začínal jsem za psacím stolem, ale to prostě nešlo. Takže někdy v roce 1998 jsem udělal první verzi toho textu, druhou jsem psal v bývalé šatlavě v Kunštátě, v domě malíře Víti Ondráčka, a tak mě napadlo, že by ten Víťa s námi na tom mohl spolupracovat. On o to měl i velký zájem.

V roce 1999 jsem si ale pořád myslel, že to bude prostě divadelní představení, vůbec jsem to nechtěl zhudebňovat. Pak jsem se toho textu hodně lekl, hlavně ta třetí, pekelná část, je hodně intenzívní, a tak jsem to odložil do šuplete.

Co bylo impulsem se k tomu vrátit? PV Zpátky jsme se k tomu dostali se Syčáky, když jsme začali hrát a udělali ten první program, a měli radost, že to tak pěkně funguje, a že máme chuť dělat i nějaké velkorysejší věci. To jsem původně nevěděl.

Nejdřív jsme se bavili jen o kapele, a pak jsem zjistil, že Petr má zájem o tyhle divadelní věci od té doby, co hrál v muzikálu „Hvězdy na vrbě“ a Tomáš si najednou vzpomněl, že jeho celoživotním zájmem je divadlo, takže se nám to najednou zdálo myslitelné s tím něco udělat.

A do toho přišla agentura Happyend se svým striktním požadavkem, ať to okamžitě nazkoušíme, a ať to hrajeme na festivalu Next Wave ještě tento rok. Takže jsme se nejdřív zasmáli, ale ta nabídka byla velmi upřímná, oni o to měli velký zájem s tím, že nám s tím pomůžou, s realizací a provozními záležitostmi.

Tak jsme si s tím začali pohrávat, a najednou jsme zjistili, že na tom děláme od rána do večera. Pak jsem zjistil, ze je to na mě moc dlouhé, a tak jsem požádal i kluky, aby přinesli také nějaký hudební materiál. Měl jsem pocit, že v tom textu už je dost hudby a nechtěl jsem to skládat celé sám.

Oni přinesli kufry kazet jamovaných domácích nahrávek, u kterých se mi zdálo, že se k tomu ideálně hodí. Tím je dané to, že se jedná o práci kolektivní, a že to je první Syčácká práce, která je skladatelsky rovnoprávná.

Berete to tedy jako další krok ve vývoji kapely? Nebo je to něco jako boční projekt, od kterého se pak vrátíte tak, kde jste byli před ním? PV V tom tvůrčím smyslu to určitě považuji za další krok ve vývoji.

Tak jako už byl dalším krokem program „Lék a jed“, ve kterém jsme se snažili rozvíjet původní myšlenku, aby každý projekt byl jiný, aby to co děláme nebylo monotónní. Je to Syčácký projekt, ovšem s tím, že tu prezentaci samotnou chceme oddělit od našich koncertů. Vzhledem k tomu, že to bude dost náročné, tak tu operu budem hrát jen při speciálních příležitostech, kde o to bude zájem.

Zatímco koncertní vystoupení Těch Syčáků budou sice prokládána pasážemi z opery, ale bude to něco jiného, a také budou normálně probíhat během celého roku.

Rozumím tomu dobře, že na pódiu nebudou žádní další herci, ale jenom Vy? PV V téhle základní verzi. Uvažujeme o tom, že bychom ještě udělali plně divadelní verzi, máme v záloze možnost, že by se k nám přidali ještě další lidi, ale ten první krok chceme udělat takhle.

Je to taková naše strategie, vyzkoušet si co v téhle limitované sestavě zvládneme. Na pódiu sice budeme tři, ale podstatnou součástí budou i obrazy Víti Ondráčka, které máme nasnímané na videu, takže Víťa bude vlastně jakoby čtvrtý člen kapely. Ta projekce nebude nijak divoká, nechceme to nějak překombinovat.

Ty obrazy, které na ta daná témata namaloval, jsou natolik nosné, že samy unesou celou tu výtvarnou část toho představení.

Premiéra bude na festivalu Next Wave, máte už nějakou představu, co bude dál? PV My to chceme udělat tak, že odehrajeme premiéru, několik repríz, a potom přes zimu bychom chtěli udělat definitivní nahrávku na desku plus knížku s libretem plus nějaké video, a pokud to půjde, celé to vydat, někdy po novém roce nebo na jaře. A k tomu pak udělat obnovenou premiéru. Tu knížku dáváme dohromady už teď, protože by zároveň měla sloužit jako program toho představení, a na nahrávkách už začínáme také pracovat teď.

Pojďme k hudební složce. Bylo řečeno, že prapůvodní výchozí bod byl Hendrix. Projeví se to nějak v té hudbě? PV Asi tak ve dvou taktech (smích), když tam Tomáš hraje takový Hendrixovský lauf… Já to myslel tak, že to byla jen taková výchozí představa toho příběhu, včetně toho konce s otazníkem.

Ten hlavní hrdina v tom třetím jednání prostě zmizí – já jsem si dal velkou práci s tím, aby v tom textu nebylo přesně řečeno jak.

To je ta úplně nejklasičtější rock´n´rollová smrt, jakou si dovedeš představit – tělo nebylo nalezeno, takže není zřejmé, jestli si třeba hrdina s vykradenou pokladnou neužívá někde na nějakém opuštěném ostrově.

Navíc tam funguje takový popletený detektiv, který právě pátrá po stopách toho zmizelého hrdiny, aniž by došel k  nějakému výsledku.

Takže Hendrix byl výchozí bod, a pak už jsem se o něj moc nestaral, spíš mi to pak začalo připomínat – i ta koncepce textová, i ta hudební – takové ty žebrácké opery a středověká mystéria. To mě bavilo spojit ten příběh z dvacátého století s atmosféroutěch mystérií. Na jedné straně tam vystupují naivní puberťáci, kteří zakládají kapelu, a na druhé straně jsou tam postavy v nebi a pekle, které se zajímají o jejich duše a sázejí se o ně. Některé jim pomáhají a jiné kladou překážky…

Hudebně jsme se snažili lišácky-syčácky vyřešit , aby to nebyla jen hromada písniček, spojená jen nějakým tématem. Ale zároveň aby to nebylo wágnerovské plynutí bez návratů – budou tam opakování i refrény.

Obrátím se na zatím nemluvný zbytek kapely.

Když Petr říkal, že vás oslovil ohledně hudebních nápadů – měli jste tendenci k tomu přistupovat jako k  repertoáru pro kapelu, a nebo do toho „propašovat“ ještě něco dalšího? PZ U Syčáků to zatím bylo tak, že Petr přinesl hotové písničky a my jen k tomu vymýšleli to pódiové provedení a ty aranže. Tady jsme měli úplně čistý stůl, takže jsme k tomu přistupovali svobodněji, záleželo jen na naší fantazii…

Když jste tedy všichni dodali své nápady, jak docházelo k výběru a selekci? PV Já jsem to roztřídil a očísloval, a složitými šachy se pokoušel hledat příslušnou textovou pasáž, která by se hodila k té hudební atmosféře, a nebo naopak. Tomáš třeba vytáhl své nahrávky a dost se ostýchal.

A my jsme zjistili, že to je úplně optimální hudba do čtvrtého jednání. Já jsem to tedy uspořádal a sestavoval tu celkovou strukturu. Takže z  původních deseti hodin hudby vznikly nejprve asi čtyři, a z těch pak ta výsledná hodina a něco. Takže to celé vznikalo takovou kolážovitou metodou.

PZ Jak jsme shromažďovali ten materiál, tak spousta těch nahrávek byla pochopitelně jednostopých, ze zkušebny a podobně.

Pochopitelně jsme si původně mysleli, že to potom přetočíme ve studiu, ale časem se nám zalíbila ta zkušebnová atmosféra, a zdálo se nám, že je to opravdu punkový přístup, skládat tu nahrávku z těch původních zkušebnových nahrávek. PV Některé ty nahrávky budeme přímo používat jako half-playbacky i při tom představení.

Jeden z rozdílů mezi Vaší první a druhou Syčáckou deskou je v tom, že na té druhé využíváte bohatší nástrojové vybavení. Co tady – stanete se multiinstrumentalisty? TF Bude to určitě ještě bohatější, než to druhé cédéčko. PV Hlavně kvůli stickům…

(stick je mnohostrunný nástroj, který u nás téměř nikdo krom Syčáků nepoužívá – pozn. aut) PZ Stick tam bude také, ale i těch ostatních nástrojů bude více. PV Na té druhé desce byl ještě víceméně dekorativní, ale tady na něm budou postavené celé pasáže. Někde zní třeba jako cemballo…

PZ A možná se nakonec i ta bicí souprava objeví… (smích celé kapely…)

Děj se odehrává v současnosti? PV Jedna z rovin je, že to jsou takové – v hodně velkých uvozovkách – Dějiny rock´n´rollu v kostce. I když samozřejmě má každý představu o rock´n´rollu jinou.

Od toho prvního jednání, kde to je krylovský folk, country a bigbít, se to posouvá přes nejrůznější tváře žánrů v tom druhém a třetím jednání, až do takového futuristického současna. Časově jsme si to představovali tak od roku 1970 do roku 1999.

Názvuky různých stylů z několika desetiletí.

Pořád mi trochu není jasné, proč vlastně má opera přídomek „punková“? PV Když ponechám stranou toho Hendrixe, což byla opravdu jen výchozí představa, tak jsem promýšlel tu strukturu.

Bylo mi jasné, že by to mělo začít takovou tou střední pubertou, kdy někdo sní o tom, že by mohl hrát a vytvářet hudbu, protože nic jiného ho na světě netěší, takže se mi vybavila ta představa prvního jednání, které se jmenuje samota.

Pak to byla ta představa té slávy, toho úspěchu, který je spojený se spoustou možných výzev a možností a rizik. Pak jsem měl to třetí jednání, smrt a průchod tím peklíčkem, a pak to čtvrté jednání, na kterém mi velmi záleželo, a které se odehrávalo v nebi nebo přinejmenším na to utopickém ostrově.

Tohle jsem měl, a měl jsem hodně námětů, protože se mi vybavovala celá řada různých historek. To psaní jsem ale pořád odkládal, protože jsem si nebyl jistý jak to pojmout stylově, jak psát ty texty. Až mě jednoho dne napadlo, že by to mohlo být psáno jako „špatné texty“.

Žeby to mohla být taková ta atmosféra, jako když najdeš na půdě sešit po strýčkovi, který snil o tom, že založí rock´n´rollovou kapelu. A najednou mi to šlo, takové ty texty, které píšou mladí textaři pod lavicí, a které jsou špatné co se týče literárního vyjádření, ale zároveň jsou upřímné atd. atd.

Tedy nejdřív mi to nešlo, ale pak mi to šlo až moc dobře. Úplně jsem v sobě otevřel takový kalný pramen tohoto uvažování. Takže jsem si dal limit, že tam nebudou žádné vulgarismy – nechtěl jsem, aby to bylo laciné.

Takže se ta moje představa z té hendrixovské přeměnila na tu pankáčskou – a nemyslím tím ani tak ty Pistole. (punkovou legendu Sex Pistols – pozn. aut.

) Spíš šlo o to otevřeně formulovat spoustu věcí tímhle punkově-literárním stylem.

Ventiloval jsi do toho textu libreta nějaké své autobiografické zážitky? PV Určitě. Ale je to tak smíchané s fikcí, že to z toho neční. Když píšeš něco podobného, tak můžeš jen psát o tom, co znáš. Ale má to své meze.

Když člověk píše o nějakém vrahovi, nemusí na to nutně být vrahem. Takže jsem si dával záležet na tom, aby narážky na komunistickou éru nebo historii skupiny Z kopce nebyly polopatické.

Co se týče atmosféry, určitě se tam projeví ty mé zážitky z patnácti, šestnácti, sedmnácti let, z poslechu Pistolí v osmé třídě…

Světovou premiéru bude mít opera SSSS v rámci podzimního divadelního festivalu Next Wave 6.října v Divadle na Zábradlí, druhá premiéra pak proběhne 11.10. v nově otevřeném malostranském Divadle Na Prádle.

autor: Antonín Kocábek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *