Revmatoidní artritida – příznaky a léčba

25. března 2020 (aktualizováno: 14. dubna 2020)

Revmatoidní artritida je chronické onemocnění imunitního systému, které napadá nejvíce klouby. Nejčastěji postihuje osoby středního věku, tedy mezi 30 až 50. rokem života. Jak se artritida projevuje, jaká je léčba a jak preventivně zabránit poškození kloubů? To se dočtete v našem článku. Obsah: Revmatoidní artritida odborně nazývána také arthritis rheumatica patří mezi autoimunitní onemocnění, což znamená, že její základní příčina tkví v porušeném imunitním systému. Přesná příčina vzniku artritidy je ale stále neznámá. Revma, jak je lidově toto onemocnění také nazýváno, postihuje až 1% populace. 

Rizikové faktory vzniku artritidy

Ke vzniku revmatoidní artritidy jsou náchylnější více ženy než muži. Revmatoidní artritida se obvykle vyskytuje ve středním věku, ale vyjímečně se může vyskytnout i u starších lidí, nebo dokonce u dětí. Existuje zvýšené riziko revmatoidní artritidy u osob, jejichž rodinní příslušníci jsou onemocněním postiženi. Důkaz o dědičnosti revmatoidní artritidy neexistuje, předpokládá se však, že se dědí predispozice k tomuto onemocnění. Ke vzniku revmatoidní artritidy jsou náchylnější více kuřáci než nekuřáci. Imunitní systém produkuje protilátky proti buňkám vlastního těla, poškozuje je a vyvolává v nich chronicky probíhající zánět. Při artritidě dochází k poškození chrupavky kloubu i kosti pod ní a k destrukci a deformaci kloubu. Zánět probíhající v kloubu může postihovat i struktury v jeho těsné blízkosti (svaly a šlachy). Nejčastěji jsou z kloubů postižena zápěstí a drobné klouby na rukou a nohou. Typickými příznaky artritidy jsou:

• bolest kloubů
• otoky kloubů
• citlivost kloubů na dotek
• načervenalé a oteklé ruce
• zatvrdlé bouličky tkáně pod kůží, zejména na horních končetinách (tzv. revmatoidní uzly)
• únava
• ranní ztuhlost kloubů, která trvá alespoň 30 minut
• zvýšená teplota
• úbytek hmotnosti 

Nejčastěji se lidé setkávají na počátku nemoci s bolestí kloubů, kterou navíc provází zarudnutí a otok kloubů. Otoky kloubů se objevují většinou symetricky na obou stranách těla. Ztuhlost a otoky jsou výraznější ráno a zhruba do hodiny odeznívají. Nejdříve bývají postižené klouby kolene a klouby prstů. Postupem času se bolest stupňuje a rozšiřuje na další části těla.  

Revmatická onemocnění nesouvisí pouze s klouby, ale může dojít také k napadení srdce a plic, kde vznikají revmatoidní uzly. Revma může vést až k těžkým kardiovaskulárním a respiračním onemocněním.

Všechny tyto příznaky artritidy se mění dle stupně závažnosti onemocnění. V případě pozdní diagnostiky a neléčení může dojít k trvalému poškození tvaru a funkčnosti jednotlivých kloubů. Trvalé následky způsobí u pacienta snížení kvality jeho života a často i sníženou pracovní schopnost. Aby se co nejdříve zastavilo zhoršování a nevratnému poškození kloubů, což může vést až k trvalé invaliditě, je včasná diagnostika a léčba artritidy velmi důležitá. Příznaky revmatické artritidy jsou velmi podobné jako u jiných onemocnění, jako např. osteoartróza neboli osteoartritida, nebo fibromyalgie, proto není diagnostika  artritidy vždy jednoduchá. Při bolestech a otocích kloubů navštivte svého ošetřujícího lékaře, který buď stanoví diagnózu přímo nebo vás dále doporučí na oddělení revmatologie.

Pro správné určení diagnózy se nejčastěji využívají tyto vyšetření:

• Odběr krve a její vyšetření – Zjišťuje se především druh protilátky, který se vyskytuje až u 80 % pacientů s revmatoidní artritidou a také stupeň zánětu v těle dle CRP.
• RTG snímek – Rentgenové snímky se při průběhu nemoci pořizují mnohokrát, a to z důvodu určení, jak rychle zánět v těle postupuje.
• Punkce kloubu – Kromě bolestivosti a otoků kloubů se někdy může v kloubu objevit více nitrokloubní tekutiny, kterou je potřeba odstranit. Dlouhou jehlou se část této tekutiny odvádí a z ní lze poté zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu. Punkce se provádí pouze u větších kloubů jako jsou kyčel, koleno nebo zápěstí. 

Svůj význam v léčbě artritidy mají rehabilitace, fyzikální léčba (udržují přiměřenou pohyblivost kloubu) a při pokročilých stádiích také léčba chirurgická (náhrada zničeného kloubu za umělý).  

Příznaky i stupeň závažnosti tohoto revmatického onemocnění se mohou u pacientů lišit. Stejně tak se poté liší i léčba.

Určitý typ léčby může zabírat pouze v prvotním stádiu artritidy a později se musí léčba upravit. Velmi důležité je začít s léčbou artritidy opravdu včas.

Včasná léčba může velmi výrazně omezit případně zastavit dlouhodobé poškození kloubů a případnou invaliditu.

  Průběh doporučené léčby kontroluje velmi pravidelně lékař nebo revmatolog. V případě potřeby postupně doporučuje jiný druh léčby.  

Revmatoidní artritida je i v dnešní době stále nevyléčitelné onemocnění. Cílem léčby je útlum této nemoci a snížení trvalý dopadů.

 

Typy léčby artritidy

Nefarmakologická – Tento typ léčby je pomocí pravidelného cvičení, fyzioterapie, čímž se posílí svaly a zůstane zachována pohyblivost a funkčnost postižených kloubů. Pro zmírnění obtíží se používají také ortézy, které stabilizují a tlumí tlak v postižené části. Mezi nejvíce využívané bandáže při artritidě jsou ortéza zápěstí, ortéza kolene nebo bandáž kotníku.

  Farmakologická – Mnoho let je artritida léčena různými léky, které zmírňují příznaky onemocnění.

• Analgetika – Nejčastěji se používají ve formě tablet a napomáhají k utlumení bolesti.
• Steroidy – Podávány jsou pomocí tablet nebo injekcí do kloubu. Steroidy mají schopnost zmírňovat zánět, ale mají bohužel velmi malou schopnost zmírňovat poškození kloubů.
• Protizánětlivé léky (nesteroidní) – Velmi často jsou tyto léky předepisovány v počátcích artritidy a napomáhají ke tlumení prvotních příznaků nemoci. 
• Biologické léky – Bývají dostupné jak v injekcích, tak i v tabletách. Tento druh léků působí přímo na imunitní systém pacienta a brání imunitnímu systému napadat vlastní organismus. Což v důsledku omezuje zánět v těle a příznivě redukuje příznaky artritidy.

Chirurgická – V pokročilém stádiu nemoci se používá chirurgická léčba. Zničené klouby jsou nahrazeny umělými implantáty neboli endoprotézami. Pokud se ještě nemoc nedostala do pokročilého stádia používá se také tzv. artrodéza, což je fixace kloubu ve správné poloze.

Revmatismus a lázně Lázeňská léčba artritidy je nejvhodnější pro pacienty s počátečním stádiem nemoci. V teplých procedurách by totiž mohlo dojít k prohloubení zánětu kloubů. O určení vhodnosti léčby revmatu v lázních vždy odpovídá ošetřující lékař nebo revmatolog.

Kromě fyzioterapie, používání ortéz a léků se vždy pacientům trpícím artritidou doporučuje změnit životní styl a tím i stravovací návyky. Doporučuje se omezení některých potravin, a naopak zvýšení přísunu nenasycených mastných kyselin, vitamínu E, C, D a vápníku. Lidé s artritidou by do svého jídelníčku měli co nejvíce zařadit ovoce a zeleninu, nejlépe v syrovém stavu. Dále by měli zvýšit přísun ryb a ořechů. Naopak vyhnout by se měli bílému cukru, bílé mouce a mastným výrobkům.

Některé babské rady na revma doporučují také tyto bylinky:

• Kopřivu
• Smetánku lékařskou
• Černý rybíz
• Šalvěj
• Třezalku
• Zázvor

Velký vliv na úspěšnou léčbu má také každodenní pohyb. Pro pacienta s artritidou je ideální chůze nebo plavání.

Dle velmi podobného názvu by se mohlo zdát, že se jedná o stejné onemocnění, ale nenechte se zmást.

 Revmatická horečka není způsobená, tak jako artritida, onemocněním imunitního systému, ale objevuje se na základě streptokokové infekce.

Tento typ infekce způsobí po 2-3 týdnech neléčení revmatickou horečku a také bolesti kloubů. Při tomto typu onemocnění bývá nejvíce postižené srdce a může dojít k postižení srdečních chlopní.

Protože stále není na artritidu vyvinutý lék, trpí často pacienti pocity beznaděje a strachu, jak bude toto onemocnění pokračovat. Včasnou léčbou a spolupráci s odborníky na revmatologická onemocnění je možné i tento typ onemocnění utlumit a dostat ho pod kontrolu.

Je zapotřebí dodržovat odborníkem nastavený plán léčby, který zmírní příznaky a zpomalí zhoršení artritidy. Dbát na svoji životosprávu a zařadit do svého každodenního života pohyb, který je velmi důležitý.

 

Přečtěte si i další články:

• Tenisový loket
• Léčba vbočeného palce
• Prevence křečových žil

 Zdroj obrázků: www.symptomy.cz

Revmatoidní artritida – bolestivá diagnóza — mojeambulance.cz

Určitě jste se už setkali s pojmem revma. Asi víte i to, že při něm člověka bolí klouby. Ale věděli jste, že nejde o onemocnění kloubů a že se jedná o nevyléčitelné a často podceňované onemocnění? Přečtěte si náš dnešní článek o revmatoidní artritidě a dozvíte se, jak ji poznat a jestli můžete onemocnět i vy!

Co je revmatoidní artritida?

Nejspíš vás hned ze začátku vyvedeme z omylu, ale revmatoidní artritida není onemocnění kloubů. Jde o onemocnění imunitního systému, kdy buňky imunitního systému napadají kloubní výstelku a tím vznikají zánětlivá postižení napadeného kloubu.

Můžete onemocnět i vy?

Revmatoidní artritidou trpí zhruba 1 % dospělých. Na rozvoj onemocnění má vliv také dědičnost. Některé studie dokazují také jistou spojitost s kouřením.

„Rizikové skupiny pro toto onemocnění nejsou, může jím onemocnět kdokoliv. Spouštěcím mechanismem může být jakákoliv virová či bakteriální infekce.Ta spustí přemrštěnou imunitní reakci,která poškodí kloubní systém,“ uvádí MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum)

Jak revma poznáte?

Nemoc většinou nejprve postihuje malé klouby na rukou, nohou a zápěstí. Projevuje se otoky kloubů a jejich zvýšenou citlivostí.

Na blížící se revma vás může upozornit také zvýšená teplota, nenadálý úbytek váhy, nechutenství a únava, jedná se o takzvané prodromální příznaky, které mohou připomínat chřipku.

Kromě ranní ztuhlosti kloubů a otoků kloubů se u nemocných mohou vyskytnout takzvané revmatické uzly, které se vytvářejí pod kůží a mohou mít velikost až několik centimetrů. Většinou se vyskytují nad kostními výstupky.

Nemoc kromě kloubů může zasáhnout i oči, ledviny nebo střeva a jejím následkem časem dojde k upoutání nemocného na invalidní vozík.

Jak probíhá diagnostika?

Diagnostika se provádí podle mezinárodní klasifikace EULAR, kdy se bodují jednotlivé příznaky nemoci (například postižení jednoho velkého kloubu je za 1 bod, 10 malých kloubů za 5 bodů). Pro jednoznačné potvrzení revmatoidní artritidy je třeba dosáhnout 10 bodů.

Dá se revma léčit?

Revmatoidní artritida je nevyléčitelná nemoc. Přesto byste její léčbu měli zahájit co nejdříve, aby nedošlo k nezvratnému poškození kloubů. Dnes se léčí převážně pomocí biologické léčby, která blokuje činnost určitých buněk. Její význam shrnuje MUDr. Jan Pataky (pobočka Ostrava – Centrum):

„Díky biologické léčbě se zlepšila prognóza pacientů s revmatoidní artritidou, neboť se podařilo významně zbrzdit nástup plné invalidity.“

Léčba je doživotní a kromě léků a biologické léčby vyžaduje také důslednou rehabilitaci a úpravu životního stylu.

Chraňte své klouby!

Na závěr pro vás máme pár rad pro péči o klouby od lékaře Jana Patakyho (pobočka Ostrava – Centrum):

„Rizikovým faktorem pro urychlení degenerace kloubů je obezita, která pro klouby představuje velkou zátěž. Naopak co kloubům prospívá, je přiměřený pohyb.

Nebezpečné je běhání po tvrdém povrchu, například asfaltu. Pokud chcete své klouby šetřit, zvolte vždy raději trasu po lesní cestě.

Vliv na klouby může mít také zanedbání léčby některých onemocnění.“

Možnosti léčby

Nejvýznamnější místo v léčbě revmatoidní artritidy zastávají léky. Kromě nich však máme k dispozici také postupy rehabilitace, fyzikální léčby, revmatochirurgie a protetiky. Svou roli hraje rovněž lázeňská léčba. 

Léčba revmatoidní artritidy musí být často zahájena ještě dříve, než je s konečnou platností potvrzena diagnóza. Protože pacient přichází k lékaři zpravidla s bolestí kloubů, potřebuje okamžitou úlevu. Lékař tedy může jednat a nasadit účinné léky ještě dříve, než určí diagnózu revmatoidní artritidy. Stanovení diagnózy totiž může trvat i několik měsíců.

Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy nakonec potvrdí, předepíše vám lékař příslušné léky. V léčbě máme k dispozici několik skupin léků, které se dají vzájemně zaměňovat nebo kombinovat tak, aby léčebný účinek byl co nejlepší.

Kromě farmakologické léčby (podávání léků) je důležité také cvičení a vhodná úprava životního stylu tak, aby klouby nebyly zbytečně přetěžovány nebo naopak trpěly nedostatkem pohybu.

Farmakoterapie – farmakoterapie neboli podávání léků má v léčbě revmatoidní artritidy zásadní význam. V současné době jsou k dispozici tři základní skupiny léků – nesteroidní antirevmatika, dále léky modifikující nemoc a kortikoidy.

Do postupů farmakoterapie patří také takzvaná biologická léčba. V takzvané biologické léčbě se užívají látky vyráběné genetickým inženýrstvím, které se blízce podobají přirozeným molekulám produkovaným v organismu. Tyto látky mají schopnost zastavit v určitém místě sled kroků, které vedou ke spuštění reakce imunitního systému a udržování chronického zánětu.

Nejnovější skupinou léků jsou inhibitory Janusových kináz (JAK inhibitory), které působí tak, že cíleně potlačují zánět uvnitř buňky. Na rozdíl od biologické léčby, kterou je nutné aplikovat formou infúzí či injekcí, se JAK inhibitory podávají ústy ve formě tablet. Jejich další výhodou je, že se nemusí skladovat v lednici.

Biologická léčba i inhibitory janusových kináz zásadně mění kvalitu života pacientů a vrací je zpět do normálního pracovního a společenského života. Není určena pro všechny pacienty, ale jen pro ty, kteří splňují kritéria pro zahájení této léčby.

• Biologická léčbaPřehledná brožurka se základními informacemi o biologické léčbě ke stažení. [PDF, 356 kB]

Rehabilitace a fyzikální léčba – pravidelná a správně prováděná cvičení spolu s postupy fyzikální léčby mají v léčbě revmatoidní artritidy nezastupitelný význam. Jejich úkolem je udržet dostatečný rozsah pohybu v postižených kloubech, zabránit ochabnutí svalů a ztuhnutí kloubu. 

Revmatochirurgie a protetika – v pokročilých stadiích revmatoidní artritidy lze chirurgicky odstranit zničené klouby a nahradit je umělými implantáty (takzvanými endoprotézami).

Implantát, který obnovuje funkci zničeného kloubu, je možné použít jako náhradu u kloubů kyčelních, kolenních, ramenních, loketních, zápěstních i prstových.

Chirurgická léčba pacienta také zbaví bolestí v postiženém kloubu.

Farmakologická léčba

Jak se bude choroba v budoucnosti u jednotlivých pacientů vyvíjet, nedokáže předem odhadnout ani zkušený lékař. Průběh nemoci je totiž velmi individuální, někdo reaguje na léčbu dobře, někdo hůře. V průměru však platí, že onemocnění revmatoidní artritidou zkracuje život pacientů zhruba o deset let.

V léčbě revmatoidní artritidy jsou k dispozici tři základní skupiny léčiv.

Nesteroidní antirevmatika

– v léčbě revmatoidní artritidy mají pouze podpůrnou funkci. Přestože pacientům přinášejí dočasnou úlevu, neovlivňují dostatečně průběh nemoci a nezabraňují jejímu zhoršování. Při pravidelném užívání vysokých dávek těchto léků hrozí rozvoj žaludečního a dvanáctníkového vředu. Mohou mít i negativní vliv na oběhový aparát.

Léky modifikující nemoc

(tzv. DMARDs – z anglického disease modifying anti-rheumatic drugs) – tato skupina se dále dělí do tří podskupin:

• Klasická syntetická DMARDs
• Biologická DMARDs
• Cílená syntetická DMARDs

Skupina klasických léků modifikujících nemoc obsahuje pestrou směsici léků, jejichž mechanismus účinku není dosud zcela jasný. Je však jisté, že všechny tyto léky příznivě ovlivňují příznaky nemoci a zpomalují její postup.

Mezi klasické léky modifikující nemoc patří především metotrexát, který je většinou prvním lékem nasazovaným v léčbě revmatoidní artritidy, dalšími jsou leflunomid a méně často používané přípravky používané proti malárii (takzvaná antimalarika), sulfasalazin nebo cyklofosfamid.

Cílená biologická a syntetická léčba

V cílené biologické a syntetické léčbě se používají protilátky, cytokiny a inhibitory cytokinů, případně antagonisté receptorů.

Cílená biologická a syntetická léčba přichází v léčbě revmatoidní artritidy ke slovu tehdy, kdy selhaly jiné přípravky, například metotrexát.

Terapie metotrexátem, tam kde je zavedena se nepřerušuje při podávání cílené biologické nebo syntetické léčby.

V cílené biologické a syntetické léčbě se používají přípravky, které se dokážou specificky navázat na látky způsobující a podporující zánět. Navázáním na prozánětlivé látky účinně sníží jejich působnost a zmírní průběh zánětu.

Vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života bez bolesti.

Cílená biologická nebo syntetická léčba není bez rizika, zvyšuje náchylnost k infekcím a ve vzácných připadech její podávání může vyvolat i rozvoj jiného autoimunitního onemocnění.

Kortikoidy

Je všeobecně známo, že kortikoidy dokážou ovlivňovat činnost imunitního systému, a tím tlumit zánětlivé procesy.

Kortikoidy mají rychlý nástup účinku a jsou velmi účinné, ale dlouhodobé užívání velkých dávek vyvolává závažné nežádoucí účinky.

Proto se kortikoidy užívají v co nejmenší dávce po nezbytně nutnou dobu k dosažení ústupu příznaku onemocnění na začátku choroby a v případech náhlého a výrazného horšení příznaků nemoci a v kombinaci s léky z jiných skupin.

Většinou se kortikoidy kombinují s léky ze skupiny DMARDs. V kombinaci se účinek obou léků pro pacienta výhodně sčítá a dávky kortikoidů mohou potom být minimální. Je možné je podávat také v injekční formě přímo do postiženého kloubu.

Prognóza onemocnění

Jak se bude choroba v budoucnosti u jednotlivých pacientů vyvíjet, nedokáže předem odhadnout ani zkušený lékař. Průběh nemoci je totiž velmi individuální, někdo reaguje na léčbu dobře, někdo hůře. V průměru však platí, že onemocnění revmatoidní artritidou zkracuje život pacientů zhruba o deset let.

I když je prognóza obecně nejistá, mají lékaři k dispozici některé rizikové faktory, jejichž přítomnost u pacienta napovídá, že průběh choroby v budoucnu může být závažnější. Tyto faktory jsou například:

• Postižení několika kloubů zároveň špatně reagující na léčbu
• Vysoká koncentrace některých látek v krvi, například ukazatelů zánětu
• Postižení také jiných orgánů než pouze kloubů
• Rychlá ztráta funkce u postižených kloubů
• Přítomnost některých specifických dědičných antigenů
• Nízké vzdělání a psychosociální problémy

Revmatoidní artritida – příznaky, léčba a stádia nemoci

• Pro artritidu je typická deformace kloubů.
• Kolena bývají postižena jako první.
• Zpočátku může pacienty bolet jen jeden článek prstu.
• Zejména po ránu pociťují pacienti silnou ztuhlost.
• Kromě léků je důležitá také fyzioterapie, která mírní příznaky nemoci.
• Artritidou netrpí jen staří lidé, ale i ti kolem dvacátého věku.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění napadající klouby. Postihuje lidi mezi 20. a 50 rokem života a o něco častěji ženy. Na revma, jak se nemoci lidově říká, neexistuje žádný lék. Jeho léčba proto spočívá jen v tlumení příznaků léky a fyzioterapií.

Artritida může vést až k trvalé invaliditě.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje především klouby a vyvolává v nich chronický zánět. Napadá však i další části těla jako plíce, srdce nebo oči. Onemocnění, které je mezi lidmi známé jako revma, se nejčastěji vyskytuje mezi 20. a 50. rokem života a častěji u žen. Mohou jím však onemocnět i malé děti. Příčina revmatu není známá.

Příznaky a průběh nemoci

Mezi nejčastější příznaky artritidy patří:

• Bolest kloubů
• Ztuhlost kloubů
• Otoky kloubů

Zejména na začátku onemocnění se objevují bolesti kloubů různé intenzity. Klidová bolest a ztuhlost je pak horší ráno a obvykle trvá déle než hodinu. Nejdříve bývají postiženy kolenní klouby a klouby prstů a ruky. Otok, bolestivost na pohmat a teplejší kůže pak značí zánět.

U pacientů se často vyskytuje také únava a vyčerpání. Doprovodným příznakem bývá i horečka, může se objevit také úbytek na váze.

Přibližně u pětiny pacientů však příznaky sami zmizí, většinou se však zhoršují a bolest se pomalu rozšiřuje na další části těla. Funkčnost napadených kloubů se tak časem snižuje.

Dochází také k jejich destrukci, kterou doprovází změna tvaru. Typicky se mění postavení zápěstí a prstů. Ty se různě ohýbají a vytáčejí směrem k malíkové straně ruky.

Revmatoidní artritidou nemusejí onemocnět jen klouby, může napadat také plíce a srdce, kde mohou vznikat revmatické uzly. Ty se často objevují také na kůži, konkrétně v blízkosti postižených kloubů, a dorůstají do velikosti několika centimetrů.

Léčba

Jelikož se jedná o nevyléčitelné onemocnění, soustředí se léčba na mírnění příznaků. Kromě léků, které potlačují zánětlivou reakci a zpomalují průběh nemoci, podstupují pacienti také fyzioterapii. Záleží však na stádiu choroby, věku pacienta a celkovém zdravotním stavu.

V období zánětlivé fáze se doporučuje klidový režim, zachování každodenní aktivity je však důležité. V dalším stádiu se léčba zaměřuje na prevenci vzniku kloubních deformit.

Co na revma pomáhá?

Kromě léků a fyzioterapie se pacientům trpícím artritidou doporučuje pozměnit stravovací návyky. Konkrétně je dobré omezit potraviny, které obsahují kyselinu arachidonovou, která se nachází například ve vepřovém mase a vejcích. Naopak se doporučuje zvýšit přísun nenasycených mastných kyselin, vitamínu C a E, vápníku a vitamínu D.

Z bylinek mohou pomoci:

• Jalovec obecný
• Kopřiva dvoudomá
• Oves setý
• Rybíz černý
• Smetánka lékařská
• Šalvěj lékařská
• Řebříček obecný
• Třezalka tečkovaná

Revmatoidní artritida versus revmatická horečka

Ačkoli by se někomu podle jednotlivých názvů mohlo zdát, že se jedná o jednu a tu samou nemoc, příliš společného tyto choroby nemají. Revmatická horečka se objevuje většinou 2 až 4 týdny po neléčené streptokokové infekci. A kromě horečky je pro onemocnění charakteristické také postižení kloubů, nejčastěji kolen, kotníků, loktů a zápěstích.

Nejvíce postiženým orgánem však bývá srdce, které pobolívá a může se na něm tvořit šelest, což značí poškození chlopní. Ty se vlivem zánětu zajizví a můžou způsobit srdeční arytmii či dokonce selhání. Dalšími příznaky revmatické horečky bývají nekontrolovatelné pohyby těla. Zejména rukou, nohou a obličeje. Tyto záškuby svědčí o poškození nervového systému.

Revmatická artritida, revma, příznaky a léčba

Základním předpokladem úspěšné léčby je včasná návštěva lékaře. Revmatolog může diagnózu stanovit teprve na základě fyzikálního vyšetření, rentgenového nálezu a výsledků krevních testů.

Léky, které vám lékař předepíše, mají několikerý význam. Tzv. nesteroidní antirevmatika mají schopnost zmírnit probíhající zánět a bolest kloubů, chorobu modifikující léky by měly přímo ovlivnit chorobný proces.

Protože účinek léků z druhé skupiny nastoupí většinou až po několika týdnech nebo měsících užíváni, lékař vám často do té doby předepisuje lék ze skupiny kortikoidů, který má silný účinek proti zánětu i bolesti. Léky je třeba užívat přesně dle doporučení lékaře.

Obecné lze však říci, že byste je nikdy neměli užívat na lačno a vždy byste je měli zapít dostatečným množstvím tekutiny. Žádné léky byste nikdy neměli přestat užívat bez konzultace s lékařem (zvláště v případě kortikoidů by vás náhlé vysazeni mohlo ohrozit i na životě!).

Naprosto nezbytnou součásti léčby je rehabilitace, tj. soustavné, pravidelné procvičování všech kloubů k udrženi stávající svalové síly a funkčního rozsahu pohybu. Rehabilitační pracovníci vás budou také učit jak používat některé pomůcky, a budou s vámi procvičovat vykonávání denních činností, jakými jsou sebeobsluha, domácí práce, cestování v dopravních prostředcích atp.

K dalším léčebným zásadám patři přiměřený přísun živin (hodně ovoce, zeleniny a netučné maso -nejlépe ryby a drůbež). Nepřejídejte se! Pamatujte, že každý kilogram navíc zatěžuje vaše nemocné klouby, a tím je dál poškozuje.

Lázně

Lázeňská léčba revmatoidní artritidy je vhodná především pro ty pacienty, u nichž nemoc není příliš aktivní. Při některých formách lázeňské léčby může totiž dojít i k oživení zánětu, zejména jsou-li používány příliš teplé procedury.

O vhodnosti lázeňské léčby může rozhodnout pouze lékař-revmatolog, který také nese odpovědnost za to, že pobyt v lázních nezhorší průběh nemoci. Obecně je lázeňský pobyt možné předepsat pacientům od II.

stupně choroby s funkčním postižením typu b.

Na doporučení lékaře většinou pacient absolvuje pobyt v průměrném rozsahu jeden měsíc až jeden a půl měsíce. Lázeňský pobyt by měl přinášet zintenzivnění celkové léčby. Prospěšná je možnost celodenního rozvržení léčby a často i příznivé působení příjemného lázeňského prostředí. Při vzniku aktuálních problémů bývá navíc k dispozici odborná lékařská pomoc.

Chraňte své klouby:

používejte vhodnou ortopedickou obuv; tam, kde vám lékař doporučí používat ortézu (dlahu, korzet) – používejte ji; střídejte a měňte často polohu. Asi po 20 minutách sezení v křesle se postavte, projděte se po pokoji, protáhněte se, zacvičte si. Rovněž můžete sedět v křesle s nohama nataženýma a položenýma na sedadlo druhé židle;

nepřetěžujte drobné klouby rukou nošením těžkých břemen, používejte např. vozík.V prodejnách zdravotnických potřeb prodávají poměrně velké množství různých nástavců, madel, pákových zařízení atp. Poraďte se s lékařem, rehabilitačním pracovníkem nebo zdravotní sestrou o nákupu vhodných zdravotních pomůcek.

Bolest můžete zmírnit přiložením ledového obkladu na bolestivý kloub. Použijte buď tzv. kryosáčky, které jsou k tomu účelu vyrobeny, nebo kousky ledu z mrazničky vložte do igelitového sáčku a dobře zavažte, aby obsah sáčku nevytekl.

Namražené sáčky je třeba před přiložením na postižený kloub zabalit do látkového obalu, protože jinak byste si způsobili omrzliny! Ledový obklad můžete na bolavý kloub přiložit až 4x denně na dobu 10 minut.

V případě, že se na kloubu objeví vyrážka, zavadnutí, nebo se zhorší bolest, nepokračujte v dalším ledování a poraďte se s lékařem nebo zdravotní sestrou.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je pro většinu lidí známý termín, ačkoliv běžně se setkáte spíše s označením revma. Že se však v první řadě nejedná o onemocnění kloubů, ale imunitního systému, to už ví málokdo.

Při revmatoidní artritidě totiž buňky vlastního imunitního systému napadají synoviální tkáň, tedy kloubní výstelku.

Výsledkem je zánětlivé postižení napadeného kloubu, což je spojeno s jeho bolestí a řadou dalších příznaků.

Pokud vám byla tato choroba diagnostikována, měli byste vědět, že díky pokroku v medicíně existují velmi účinné látky, jejichž prostřednictvím lze dnes pacientům s revmatoidní artritidou pomoci mnohem účinněji než dříve. Tyto nové léky se souhrnně označují pojmem biologická léčba a u některých pacientů dokonce dokážou nemoc zastavit.

Ženy jsou postiženy častěji

Onemocnění postihuje celosvětově až 1 % dospělé populace, přičemž ženy jsou postiženy 2–3× častěji než muži. Průměrný věk, kdy se onemocnění plně rozvine, bývá mezi 40. a 60. rokem. Při rozvoji onemocnění hraje svoji roli dědičnost, ale riziko zvyšuje mimo jiné také kouření.

Za vším trápením stojí oteklé a bolestivé klouby

Při onemocnění revmatoidní artritidou dochází ke ztluštění kloubní výstelky, již zmíněné synovie, kde pak bílé krvinky produkují velké množství chemických látek.

Výsledkem je otok kloubu, bolest a v samotném důsledku i poškození a deformita takového kloubu. Klouby bývají horké, citlivé na dotyk, ztuhlé a méně pohyblivé.

Setkat se můžeme i s výpotkem v kloubu nebo s oslabením okolních svalů, tzv. atrofií.

Zpočátku bývají postiženy malé klouby na ruce a na noze a zápěstí. Pokud nemoc postupuje, není výjimkou ani postižení kolen, kyčlí, ramen nebo kloubů páteře.

Rozvoji onemocnění často předcházejí tzv. prodromální příznaky, které mohou v první fázi připomínat například chřipku. Sem patří:

• zvýšená teplota,
• ubývání na hmotnosti,
• nechutenství,
• únava.

Za zmínku stojí i mimokloubní příznaky

Nejsou to však pouze klouby, co je při revmatoidní artritidě zasaženo. Typické je také postižení kůže, kde můžeme zastihnout tzv. revmatoidní uzly.

Dále je to postižení:

• ledvin,
• srdce (zánět osrdečníku),
• plic (výpotky nebo fibróza),
• krevních cév,
• oka (záněty spojivek, bělimy),
• kostí (osteoporóza a následné zlomeniny).

Vyšetření musí být komplexní

Jako při každém medicínském problému, tak i při podezření na revmatoidní artritidu začíná celý diagnostický proces podrobným rozhovorem s lékařem. Ten následně rozhodne o provedení dalších vyšetření, kam zahrnujeme krevní odběr, rentgenové vyšetření kloubů, při otoku kloubu jeho punkce a cytologické a imunologické vyšetření získané tekutiny.

Při zmíněném krevním odběru nás nejvíce zajímají zánětlivé parametry, jako je CRP a hladina bílých krvinek, a také autoprotilátky. To jsou protilátky vytvářené proti tkáním vlastního těla a v tomto konkrétním případě zjišťujeme hladinu revmatoidního faktoru a a anticitrulinových protilátek.

Správná a hlavně včasná diagnostika je klíčová, protože čím dříve se choroba začne léčit, tím lepších výsledků lze dosáhnout. Platí to zejména u biologické léčby, která u některých pacientů dokáže chorobu nejen zpomalit, ale i zcela zastavit. Pokud se tedy choroba zastaví ještě v počátku, kdy pacient nemá velké kloubní poškození, je to samozřejmě mnohem lepší.

Po stanovení diagnózy je na řadě zahájení léčby

Se zahájením léčby bychom neměli otálet, ale naopak začít s ní co nejdříve. Jedině tak se totiž vyhneme nechtěným komplikacím, jako je třeba destrukce kloubu či omezení hybnosti a funkčnosti. Léčba je doživotní a vyžaduje velkou píli a mnohdy sebezapření. Do léčebného schématu nepatří jen biologická léčba a další farmaka, ale také úprava životního stylu a důsledná rehabilitace.

Z farmakologické léčby jsou využívána zejména:

• nesteroidní antirevmatika,
• kortikoidy,
• léky modifikující nemoc (DMARDs – z anglického Disease Modifying Anti-Rheumatic Drugs).

Cílem rehabilitace je nenechat klouby zahálet. Tím bychom měli zabránit ochabnutí svalů a tuhnutí kloubů a udržet dostatečný rozsah pohybu v kloubech. K tomu může přispět i tzv.

ergoterapie neboli léčba prací.

Při ní pacienti mohou spojit příjemné s užitečným a v kolektivu podobně nemocných a pod odborným dohledem ergoterapeutů vyrábět, co je zrovna napadne, nebo nacvičovat i běžné denní aktivity.

Někdy již není zbytí a choroba je natolik agresivní nebo v pokročilém stadiu, že se nevyhneme ani zásahu chirurga. Tzv. revmatochirurgie je v současné době natolik pokročilý obor, že dokáže poškozené klouby odstranit a nahradit je protézou.

Biologická léčba znamená průlom v léčbě revmatoidní artritidy

Vzhledem k tomu, že revmatoidní artritida je onemocnění imunitního systému, jeví se zde biologická léčba jako ideální. Ta je totiž právě na imunitní systém zacílená a blokuje činnost určitých buněk. Díky tomu je velmi účinná.

V případě revmatoidní artritidy je biologická léčba používána, pokud onemocnění vykazuje nedostatečnou odezvu na stávající terapii a/nebo v případě těžších průběhů nemoci.

Před nasazením biologické léčby vás lékař ještě jednou důkladně vyšetří. Nezbytné je vyloučit choroby, jako je tuberkulóza, HIV nebo onemocnění herpetickými viry (herpes simplex, cytomegalovirus apod.). Pokud by se totiž u vás některá z těchto nemocí objevila, pak byste biologickou léčbu dostat neměli.

Mezi další kontraindikace biologické léčby patří:

• časté infekce,
• srdeční selhání,
• leukémie,
• roztroušená skleróza.

Biologické léky, které se v současnosti v léčbě revmatoidní artritidy používají, jsou:

• blokátory TNF-alfa monoklonálními protilátkami (infliximab, golimumab, adalimumab),
• blokátory TNF-alfa pomocí solubilního TNF receptoru (etanercept),
• blokátory účinku interleukinu-1 pomocí jeho antagonisty (anakinra),
• rekombinantní fúzovaný protein (abatacept),
• chimérická monoklonální protilátka proti CD20 (rituximab).

Látky používané v biologické léčbě revmatoidní artritidy lze podávat dvěma způsoby – podkožně (subkutánně – „s. c.“) a nitrožilně (intravenózně – „i. v.“).

Podkožní podávání zvládne pacient bez problémů sám, protože je bezpečné a používá se s dobrými zkušenostmi i u mnoha jiných léků (např. inzulín, některé léky na ředění krve). Pacient s revmatoidní artritidou si pak lék aplikuje podkožně, u golimumabu stačí dávkování pouze jednou měsíčně, ostatní subkutánní anti-TNF je nutné podávat jednou za jeden či dva týdny.

Nitrožilní podání vyžaduje školený personál, proto se tento způsob aplikace léku používá jen v centrech biologické léčby. Pacient pak centrum navštěvuje jednou za jeden až dva měsíce a lék je mu podáván pod dohledem odborníka.

Proč je biologická léčba průlomová?

Biologická léčba revmatoidní artritidy je průlomová, protože umožňuje návrat pacientů do běžného života. Poskytuje jim šanci, kterou by ještě před několika lety neměli.

Dokud nebyly biologické léky k dispozici, považovalo se za úspěch, když se podařilo chorobu zpomalit, když se podařilo zredukovat počet kloubů, kde běžel zánětlivý proces, třeba na polovinu.

Dnes se považuje za úspěch, když se choroba zastaví, když zánětlivý proces neprobíhá ani v jednom kloubu. To je možné jen díky biologické léčbě.

Pozor na bolest a otékání kloubů. Revmatoidní artritida může končit invaliditou

Více než pět let tahali paní Evě vodu z kolene, prošla si několika operacemi a vystřídala řadu lékařů, než se dozvěděla příčinu svých zdravotních obtíží. S autoimunitním revmatickým onemocněním, které se projevuje především bolestí a otékáním kloubů, bojuje už 18 let.

Přečíst článek ›

Ortoped, ke kterému se vydala s oteklým a bolavým kolenem, měl hned v počátku podezření na revmatické onemocnění. Krevní testy ho však neprokázaly. „Obešla jsem několik dalších ortopedů a vystřídala snad osm revmatologů. Kvůli negativním krevním testům mi však revma nikdo nepotvrdil. Léčili mě obstřiky a kortikosteroidy,“ popisuje Eva.

Její onemocnění vykazuje příznaky Bechtěrevovy choroby a revmatoidní artritidy. V běžném životě ji omezuje natolik, že má přiznaný plný invalidní důchod. „Byly chvíle, kdy jsem nemohla opravdu nic. Vařit, uklízet ani starat se o dceru,“ doplňuje Eva.

Po výrazné atace loni v létě, kvůli které jí otekly chodidla a prsty na nohou natolik, že nemohla chodit a bolest jí nedala spát, se její stav dostal do tzv. střední závažnosti.

Díky tomu si mohla zažádat o biologickou léčbu. Úlevu pocítila už druhý den po aplikaci první injekce. „Cítila jsem se jako znovuzrozená. Ustaly bolesti, přestala jsem se plazit o berlích.

Najednou zmizela i veškerá únava, byla jsem plná energie,“ vysvětluje.

Přečíst článek ›

Protože však měla výraznou alergickou reakci v místě vpichu, vyměnil jí lékař biologický přípravek za lék patřící do skupiny tzv. biosimilars.

Jde o léčiva, která jsou velmi podobná originálním biologickým lékům. Na rozdíl od nich jsou ale levnější. „Nové léky mám teprve od listopadu, žádný rozdíl mezi nimi a těmi původními zatím necítím.

Alergická reakce v místě vpichu se tu zatím neukázala,“ hodnotí Eva.

Kromě léčivých přípravků jí pomáhá také pohyb, který je v léčbě revmatických onemocnění zásadní a lékaři k němu vyzývají všechny pacienty. V zimních měsících proto Eva jezdí na rotopedu, v létě jí pohyb zajišťuje opečovávání zahrady nebo plavání v bazénu.

Názor odborníků„Na trh se dostávají stále modernější léky, které umí lidem zásadně ulevit od nemoci a změnit tak život. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv.

biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr.

Karel Pavelka uvedl, že biosimilární přípravky tlačí cenu drahých biologických léků dolů, někdy až o 50 procent. „Také proto se loni podařilo po pěti letech našeho úsilí dosáhnout toho, že na moderní léčbu dosáhnou nemocní, kteří spadají do kategorie střední závažnost nemoci.

Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci – tedy když už jsou změny na kloubech většinou nevratné,“ vysvětluje Edita Müllerová.

Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy a oddálit tak případnou invaliditu.

„Bohužel je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus,“ připomíná předsedkyně Revma Ligy. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55.

 Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost.

Informace o nemoci

Nemoc způsobuje otoky a bolesti kloubů, v nichž zánět postupně ničí vazy, chrupavky a kosti. Nejprve napadá měkké tkáně kloubu, začíná zánětem v kloubní výstelce. Podobný zánět může vzniknout i ve šlachách. Kosti jsou postiženy osteoporózou (úbytek vápníku). Výsledkem může být těžce deformovaný, bolestivý kloub, jenž výrazně ztratil svou pohyblivost.

Přečíst článek ›

Mezi první příznaky nemoci patří bolesti a otoky kloubů, obzvláště ráno. Bývají rovněž ztuhlé.

Základem léčby jsou léky, jejichž užívání zpomaluje postižení kloubů. Patří k nim glukokortikoidy, léky na snížení bolesti (nesteroidní antirevmatika a analgetika) a klíčovým lékem je methotrexát, který se obvykle užívá v tabletách, případně injekčně.

Při těžší závažnosti a postižení více kloubů mohou lékaři přistoupit k biologické léčbě. Pokud nejsou pacienti léčeni, výrazně jim klesá kvalita života a dožívají se o 5 až 10 let méně.

Nemoc je sice nevyléčitelná, pokud je ovšem léčba zahájena včas, významná část nemocných se může zbavit příznaků a projevů onemocnění (remise) nebo se bude aspoň nemoc projevovat jen mírně (nízká aktivita).

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice.

Artritida v číslechRevmatoidní artritida je nejčastější chronické zánětlivé onemocnění. V Česku nemocí trpí přibližně 85 tisíc lidí a každý rok jich dalších asi 3500 přibude. U žen je výskyt nemoci až třikrát vyšší než u mužů. Nejčastěji se objevuje mezi 30. a 50. rokem života.

Recept pro zdraví: Zeleninové ragú

Při revmatoidní artritidě je vhodné do stravy zařadit více zeleniny, která pomáhá bojovat proti zánětu. Zkuste proto naši zeleninovou specialitu.

Ingredience: 7 větších brambor, 4 kedlubny, 4 mrkve, 1 cibule, 250 g zeleného chřestu, 30 g másla, 30 g mouky, 100 ml suchého bílého vína, 250 g smetany na vaření, 150 g hrášku, černý pepř, strouhaný muškátový oříšek, citronová šťáva, sůl

Postup: Omyjte a oloupejte brambory a vařte je cca 20 minut v osolené vodě. Mezitím si oloupejte mrkev a kedlubny a nakrájejte je na malé kousky.

Umyjte chřest, odlomte dřevnaté konce a také nakrájejte na kousky. Dejte vařit přibližně 600 ml vody, osolte ji a až se začne vařit, vložte do ní mrkve s kedlubnami a vařte asi 6 minut.

Poté přidejte chřest a povařte dalších 6 minut. Nakonec zeleninu sceďte a vývar si uschovejte.

Cibuli si nakrájejte nadrobno a osmahněte ji na rozehřátém másle. Přidejte mouku a usmažte si jíšku. Za stálého míchání přilijte bílé víno, zeleninový vývar a smetanu a vše přiveďte k varu. Do omáčky dejte dříve vařenou zeleninu spolu s hráškem a povařte ještě 6 minut. Nakonec omáčku osolte, opepřete a dochuťte muškátovým oříškem. Na závěr můžete přidat pár kapek citronové šťávy.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdravíPro zachování pohyblivosti kloubů je pohyb pro revmatiky naprosto zásadní. Pomáhá udržet optimální tělesnou hmotnost, pevnost kostí, pružnost svalů a jejich sílu či dobrou náladu. Vyberte si pohybovou aktivitu, která vás bude bavit a určitě to nepřehánějte se zátěží. Vhodné jsou procházky, cvičení ve vodě, ježdění na kole nebo jóga.

Také se naučte odpočívat, dostatečně spát a co nejvíce omezit stres, pro organismus, který bojuje s chronickým zánětem, je tohle zásadní. Navíc při nadměrném napětí a vyčerpání se mohou projevy nemoci zhoršovat. Co se týká stravy, zkuste se zaměřit na doplnění vitaminu D, který mnoha lidem chybí, a právě u autoimunitních chorob může být jeho nedostatek zásadní.

Kvalitním doplňkem vitaminu D je například rybí olej.