Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

V minulém týdnu poslanci schválili zákaz klecových chovů nosnic v Česku. Drůbežáři vysvětlují, proč jim zákaz není po chuti i proč je podestýlkové vejce dražší než to klecové. Vyjadřují také obavy z toho, že podestýlkou přeměny chovů nekončí.
Už to tak vypadá, že klecové chovy budou v roce 2027 skutečně minulostí, ne tak ovšem klecová vejce na českém trhu. Dovozy klecových vajec tím, alespoň podle současné navrhované legislativy, neskončí.

Sliby, průzkumy a realita

Řetězce se sice zavázaly, že klecová vejce od roku 2025 prodávat nebudou, ale „závazek“ není zákon. Navíc je tu spousta malých prodejců, kteří budou hledět hlavně na cenu, tak jako to často dělá zákazník.

Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z března 2019 téměř 60 % spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovů pocházejí.

Řada lidí také upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů.

Záleželo by dál na zákaznících, kteří svou poptávkou určují, co se bude prodávat. Zda dají přednost ceně, nebo podpoře lepšího života slepic, která s sebou ale podle drůbežářů nese vyšší investice. Proč je podle drůbežářů produkce podestýlkových vajec nákladnější a kdo zaplatí přeměnu klecových chovů na podestýlkové?

Kolik bude stát přestavba klecových chovů? Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

V roce 2012 Evropská unie nařídila drůbežářům přeměnu takzvaných bateriových klecových chovů.

„Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi.

Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v Česku budou převážně využívány obohacené klecové technologie,“ uvedla dříve Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU). Tehdy však byli producenti finančně podpořeni.

„Dnes by chtěli to stejné. Mám informace o tom, že někteří chovatelé chtějí podat žalobu na stát za zmařené investice,“ uvedla nyní pro server Vitalia Gabriela Dlouhá.

Životnost klecových chovů je totiž delší než uváděných patnáct let (přestavba 2012, zákaz klecových chovů 2027). „Náklady na přestavbu klecových chovů budou v celé republice pravděpodobně pět a půl miliardy.

A to je poměrně střízlivý odhad,“ řekl nám český velkoproducent vajec.

Nové haly – nová povolení

Problém ale není jen v miliardových nákladech na přestavbu chovu, ale i v délce stavebního povolení. Vysvětlím.

Pokud si jako drůbežář nebo budoucí drůbežář sáhnete hluboko do kapsy s tím, že si postavíte halu pro slepice chované na podestýlce, musíte nejdříve získat všechna povolení.

„Což je třeba otázka pěti let, a pokud někteří prodejci chtějí bezklecová vejce prodávat už v roce 2024, tak budeme soběstační ještě méně, než jsme teď,“ varuje Gabriela Dlouhá.

Podle vyhlášky Státního intervenčního fondu jsme sice soběstační z osmdesáti dvou procent, ale v tomto čísle jsou zahrnuty všechny druhy chovů. V reálu jsme podle Gabriely Dlouhé soběstační z padesáti procent.

„Vyrobit“ podestýlkové vejce je oproti klecovému dražší o třicet haléřů, Co zvyšuje výrobní cenu podestýlkových vajec ve srovnání s těmi klecovými? Argumenty uváděné chovateli drůbeže a ministerstvem zemědělství:

Specifika chovu na podestýlce

• Složitější odchov.
• Vyšší spotřeba krmiva, až o 10 %.
• Vejce jsou více než tisícinásobně více bakteriálně kontaminovaná než z klecí, což je dáno i kontaktem zvířat s trusem. Vyšší kontaminace znamená vyšší průnik mikroorganismů do vejce, a tím i větší riziko přenosu choroboplodných mikroorganismů na člověka.

• Mezi slepicemi panuje vyšší míra kanibalismu – vyšší úhyn nosnic. Podle studie z roku 2015 je úhyn nosnic v obohacených klecích během snáškového cyklu 3 %. Při chovu ve voliérách 4 %, na podestýlce 6 % a ve volném výběhu 14 %.
• Vyšší množství slepic = vztahové problémy, stres, nejasná hierarchie.

• V hale je možné chovat o třetinu méně nosnic než v obohacených klecích – nižší výnosy.
• Slepice chované v halách mají častěji salmonely. „Pak se musí utratit celo hejno, dají se očekávat výpadky, protože máme malý trh,“ uvedla Gabriela Dlouhá.

• Méně zvířat si vyžádá stavební úpravy, novou ventilaci, nové topení…• Vyšší mzdové náklady, je zde více ruční práce – vybírání úhynů atp.

Zdroje: Eagri.cz velkoproducent vajec z ČR, Gabriela Dlouhá z ČMDU

  • Uvedené náklady zvyšují podle odborníků už v základu cenu za jedno podestýlkové vejce o dvacet až třicet haléřů oproti vejci klecovému.
  • A co bude dál?

V Holandsku a v Německu už sílí tlaky na to, aby se v těchto zemích chovaly jen slepice s číslem jedna, tedy z volného výběhu „Myslím, že i u nás je to jen mezičlánek.

Až naši chovatelé předělají systém na dvojky, tak se začne za pět let znovu upozorňovat na to, že ani toto není pro nosnice to pravé, tak se začnou volné výběhy předělávat na jedničky,“ domnívá se Gabriela Dlouhá a upozorňuje: „U nás na to ale nejsou ani klimatické podmínky, nenakoupili byste si pozemky, nezískali byste povolení, a navíc kolem města lidé nechtějí živočišnou výrobu.“

Lidé se ptají, proč až za sedm let. A drůbežáři, proč už za sedm

V České republice byl v minulých dnech na nejnižší úrovni zakázán klecový chov. Lidé na sociálních sítích moc velkou radost nemají, lhůta se jim zdá zbytečně dlouhá a diví se, proč to musí trvat tak dlouhou dobu. Drůbežáři se také zlobí, ale z opačného důvodu: „Nezvítězil zdravý rozum, je to rána pod pás všem drůbežářům, ale i celé zemědělské politice.

Je to obrovské vyhazování peněz, je vidět, že ti lidé nesahají do vlastních kapes, protože kdyby se nechali doběhnout technologie (pozn. klecové chovy) do konce jejich životnosti a pak by je postupně zakazovali, tak se tomu vůbec nebráníme. Souběžně by ale bylo potřeba zakázat klecové chovy v celé Evropě, jinak nás budou drtit dovozy levnými vejci.

Podíl jednotlivých zemí na dovozu konzumních vajec do ČR v roce 2019

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

Autorka: KATEŘINA ČEPELÍKOVÁ , celý text na vitalia.cz

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

V posledních dnech se médiích objevila informace o možném přenosu ptačí chřipky ze zvířete na člověka, první případy pravděpodobného přenosu oznámilo Rusko.

Ptačí chřipka je primárně veterinární záležitost. Lidská nákaza je sice u některých subtypů možná, ale není častá. Navíc se dále mezi lidmi nepřenáší. H5N8 subtyp viru chřipky A byl poprvé zachycen v roce 2014 v Jižní Korei. Až do 20. 2. 2021 nebyl potvrzen žádný případ přenosu tohoto viru na člověka.

První přenos oznámilo Rusko právě v tento den, poté, kdy byly interně potvrzeny předchozí výsledky. V Rusku je H5N8 recentně potvrzen od srpna 2020 a ohniska jsou postupně hlášena jak u divokých ptáků, tak u drůbeže, stejně jako v mnoha dalších zemí Evropy a Asie, včetně současných záchytů v ČR.

Přestože přenos na člověka v případě subtypu H5N8a klády je nepravděpodobný, nelze vyloučit. Může se jednat o souhru více činitelů, například i virové dávky.

V případě Ruska došlo k onemocnění 7 osob zaměstnaných v drůbežárně, u všech osob se jednalo o mírný průběh ARI (akutní respirační infekce) onemocnění.

Při výskytu ptačí chřipky jsou přijímána standardní bezpečností opatření jako je např. nedotýkat se uhynutých ptáků nebo drůbeže. Při sanaci ohnisek jsou používána standardní bezpečností opatření v rámci kterých jsou uplatňovány rutinní algoritmy. Této oblasti se blíže věnuje Státní veterinární správa.

V současné době se možná klinicky významná expozice týká především týmů, které se podílí na likvidaci infikovaných chovů.

Národní referenční laboratoř pro chřipku Státního zdravotního ústavu v Praze je připravena vyšetřit případná podezření na lidskou infekci virem A/H5N8 v souvislosti s přímým kontaktem osob (členů zasahujících týmů složek integrovaného záchranného systému) s nemocnými či uhynulými ptáky (především drůbeže či vodního ptactva). Další informace nejsou v tuto chvíli k dispozici a je třeba vyčkat na případnou sekvenaci a výsledky šetření přímo v daném ohnisku. Situaci ve spolupráci se Státní veterinární správou pečlivě sledujeme a monitorujeme.

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

V Rusku byl zjištěn první případ lidské infekce novým virem ptačí chřipky A (H5N8), uvedl úřad Rospotriebnadzor, který chrání práva spotřebitelů i v oblasti zdraví. Pracovníci drůbeží farmy se měli nakazit ptáky. „Sedm pracovníků farmy v jižním Rusku bylo v prosinci nakaženo virem. Virus se ještě nešíří z člověka na člověka.“ sdělila vedoucí úřadu Anna Popova.

„Jedná se o první potvrzenou lidskou infekci na světě. Všech sedm lidí je v pořádku, průběh nemoci byl mírný. Všichni také měli imunitní odpověď na virus. Zatím jsme zjistili, že nový virus může být přenášen mezi ptákem a člověkem, prolomil mezidruhovou bariéru. Přenos viru mezi lidmi dosud nebyl pozorován.

Čas ale ukáže, jak rychle budou následující mutace schopné překonat tuto bariéru.“ uvedla dále Popowa. Rusko oznámilo první lidskou infekci novým virem Světové zdravotnické organizaci (WHO).

Budete mít zájem:  Mykóza V Těhotenství Příznaky?

Ruští vědci z výzkumného střediska Vector Rospotriebnadzor umístili údaje o viru A (H5N8) do mezinárodní databáze GISAID, tvrdí farmer.pl.

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

Lockdown je zaťažkávacou skúškou v rôznych oblastiach života a pôsobí nielen na kulinárske, ale aj nákupné možnosti a schopnosti Slovákov. Pre správne fungovanie imunity je dôležitý prísun kvalitných a overených potravín. Platí to aj pre jedny z najbežnejších a najviac využívaných produktov, vajcia.

Slúžia nielen ako rýchla a vítaná pomoc pri zostavovaní domáceho obedového menu, ale aj ako zdroj potrebných živín. „Vajíčka majú z hľadiska výživy množstvo benefitov. Obsahujú veľké množstvo makroživín aj mikroživín, všetkých 9 esenciálnych aminokyselín, ktoré sú podstatné pre ochranu a budovanie svalovej hmoty.

Patria medzi biologicky najkvalitnejšie a najlepšie využiteľné zdroje bielkovín,“ opisuje ich pozitíva výživový expert MUDr. Boris Bajer.

Záujem o ne je naozaj vysoký, čo potvrdzuje aj reprezentatívny prieskum realizovaný na jeseň 2020. Ten zistil, že na Slovensku prakticky neexistujú ľudia, ktorí by vajcia nekonzumovali.

Takmer tretina Slovákov nakupuje vajíčka niekoľkokrát alebo aspoň jedenkrát v týždni a 39 % minimálne raz za dva týždne.

Dôraz je kladený aj na ich samotnú kvalitu, pričom sú to práve slovenské vajcia, ktoré za posledné roky nezaznamenali žiadne škandály.

„Sebestačnosť v oblasti vajec sa na Slovensku pohybuje na úrovni 97,5 %, no aj napriek tomu ich v pomerne veľkom množstve dovážame.

Jedným z dôvodov prečo sa v slovenských obchodoch nachádzajú zahraničné vajcia, ktoré lákajú neporovnateľne nižšou cenou je aj nastavenie systému dotácii z EÚ, čo je komplikovaná a komplexná problematika. Na Slovensku je podpora tohto segmentu za posledné roky nulová.

Faktom však zostáva, že produkcia vajec na Slovensku podlieha striktnej veterinárnej kontrole. Dôvera spotrebiteľov v slovenskú kvalitu i bezpečnosť je pre nás naozaj dôležitá,“ vysvetľuje prax Jaroslav Novák, majiteľ spoločnosti Babičkin dvor.

Z prieskumu taktiež vyplýva, že iba tretina Slovákov zachytila medializované škandály so zahraničnými vajcami, v ktorých boli objavené pridané aditíva, ako napríklad poľské vajcia s obsahom salmonely, plesne, dioxínov či fipronilu.

Kvalita vajec je zo zdravotného hľadiska veľmi dôležitá. „Salmonela môže byť život ohrozujúcim mikroorganizmom, takže v tomto prípade môže ísť o závažný problém. Antibiotiká v mäse môžu porušiť prirodzenú črevnú mikroflóru, čo môže mať vážny zdravotný vplyv aj napr. na imunitný systém.

Dioxíny sú toxické látky, ktoré sú dobre rozpustné v tukoch, pričom žĺtko je hlavným zdrojom tuku vo vajíčku, preto treba dbať na výber overených a kvalitných zdrojov vajíčok,“ odporúča Bajer.

Ako však zistíte, že ide o slovenské vajcia? Je to jednoduché, spotrebiteľa o pôvode informuje pečiatka na škrupine, ktorá musí obsahovať označenie SK.

Chci vědět více – Jak to snáší

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

Klece neposkytují slepicím téměř žádné podmínky pro jejich přirozené potřeby a chování. Ve stísněném prostoru si nemohou ani pořádně protáhnout křídla, natož se proběhnout či popoletět. Na pletivu, na kterém musí celý den bolestivě stát, nelze hrabat. Od mříží, skrze které musí natahovat krky pro zrní, mají slípky odrané peří až na kůži. Když se snaží očistit se popelením, což by normálně znamenalo vyválet se v podestýlce, mlátí sebou pouze o dráty a dále si odírají peří a způsobují zranění.

Někteří drůbežáři argumentují, že je prý chov slepic v klecích efektivní a výhodný. Ve skutečnosti však degraduje živá zvířata na stroje na vejce, bez ohledu na míru utrpení, které jim živoření v přecpaných klecích každý den přináší.

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

Slepice není nutné držet v klecích. V mnoha evropských zemích žije většina slepic v chovech podestýlkových, s volným výběhem nebo v biochovech. U nás je však zatím podíl těchto bezklecových chovů jen zhruba 10 %. Uvědomujeme si, že ani tyto chovy nejsou ideální.

Zásadní rozdíl je však ten, že oproti klecovým chovům umožňují slepicím mnohem širší možnosti pro jejich přirozené chování. Mohou se pohybovat na mnohem větším prostoru. Na podestýlce nebo v hlíně si mohou hrabat a čistit se popelením. Nemusí stát na drátech, ze kterých je bolí pařátky.

Tato vnímavá a společenská zvířata tak nestráví celý život v malé stísněné špinavé kleci.

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

V Rakousku je chov slepic v klecích dávno zakázaný. V Německu už je v klecích jen jedna slepice z dvaceti a toto číslo každým rokem dále klesá. Česko je ale pozadu nejen za zeměmi na západ od nás, ale třeba i za Bulharskem, Chorvatskem či Maďarskem.

V celé Evropě je silný a nezadržitelný trend přechodu na bezklecová vejce.  Česká republika je ale bohužel mezi nejhoršími a zahraniční společnosti zde často nabízejí klecová vejce, která by si již v sousedním Rakousku nebo Německu nedovolily prodávat.

Pro tento dvojí standard není žádný důvod – ani čeští zákazníci nechtějí podporovat týrání zvířat.

Loňská diskuse o zákazu kožešinových farem ukázala, že české veřejnosti není utrpení zvířat lhostejné. Je na čase, aby si to uvědomily i zde působící firmy a přizpůsobily tomu své obchodní politiky. Pravda o klecových chovech byla doposud veřejnosti z velké části skryta, ale to se teď změní.

Vyzvěte s námi supermarkety, restaurace i výrobce potravin, aby se zavázali, že zcela přestanou prodávat či využívat vejce z klecových chovů. Nadnárodní korporace již takové závazky na Západě dávno mají, jejich tuzemské pobočky se zatím většinou tváří, jako by se jich to netýkalo. Dejte jim najevo, že se jich to týká!

Po kožešinových farmách vyráží ochránci do boje s klecovými chovy

úterý, 26. února 2019, 08:54

Po vítězné bitvě s kožešinovými farmami se ochránci zvířat pouští do boje s klecovým chovem slepic v čele s kampaní Zákaz klecí organizace Obraz – Obránci zvířat. K ukončení odebírání vajec z klecových chovů se navíc zavázaly i velké obchodní řetězce.

Kampaň Zákaz klecí má za cíl po vzoru jiných zemí v Evropě zakázat klecový chov v České republice. O velký poprask se postaraly záběry, které již v loňském roce právě sdružení Obraz zveřejnilo. Zraněná i mrtvá zvířata, mezi kterými postávají živé slepice. Pohled na tísnící se drůbež připomíná snímky z holocaustu. 

„Je důležité, aby lidé viděli, jak to v takových chovech vypadá,“ komentuje záběry z klecových chovů aktivista, který je natočil. Podle něj jeho pocity v takových místech charakterizuje přesně slovo tíseň. Obránci zvířat se nyní snaží s praktikami klecových chovů skoncovat.

Vedle klecového chovu je alternativou chov podestýlkový. Ani ten sice není bez chyby, v tomto případě se ale jedná o „menší zlo“.

 „Je jasné, že každý způsob komerčního chovu zvířat přináší určité problémy, a dokonce i určitou míru utrpení zvířat. Pro bezklecové chovy oproti klecím však hovoří několik klíčových argumentů, které se týkají kvality života slepic.

V bezklecovém chovu mají slepice výrazně více místa,“ uvádí mluvčí sdružení Obraz Pavel Buršík.

Podle něj je také důležité, aby měly slepice možnost si alespoň protáhnout křídla a věnovat se svým přirozeným potřebám v podobě hrabání nebo čištění popelením.

Podestýlka a pevná zem by navíc vystřídala bolestivé stání na drátech, kterému nyní slípky čelí po celý svůj život.

„Netvrdíme tedy, že bezklecové chovy jsou pro slepice ráj, stále se jedná o intenzivní chov, ale není to takové peklo, jaké představují klecové chovy. Pro kvalitu života slepic by tedy zákaz klecových chovů znamenal výrazný pokrok,“ dodává Buršík.

Lepší život, dražší vejce?

Ochránci tak mají v problematice klecových chovů jasno. Chtějí politiky dovést až k jejich zákazu. Inspiraci nachází v dalších zemích jako je Švýcarsko, Rakousko nebo Německo, kde je již chov slepic v klecích zakázaný. Za to Ministerstvo zemědělství (MZe) tak jednoznačný pohled nenabízí.

 „Obohacené klecové chovy nosnic jsou provozovány v celé Evropě a ve světě. Že se od tohoto způsobu chovu především v západní Evropě ustupuje, je pravdou, ale jde o proces pomalý, zejména pro svou finanční nákladnost.

Legislativa EU takový trend nyní nevyžaduje,“ sděluje mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

V České republice podle informací organizace Obraz žije okolo 5 milionů slepic v naprosto nepřijatelných a otřesných podmínkách. Jedna slepice má po celý svůj život možnost pohybu v prostoru o velikosti přibližne papíru A4.

Ten také upozorňuje na to, že změna technologie při chovu slepic si vyžádá investiční a provozní náklady, které by mohly vést ke zdražení produktu. „Mělo by být na spotřebitelích, jakým produktům a z jakých technologií dávají přednost.

Právě u nosnic současný systém značení konzumních vajec plně umožňuje spotřebitelům takovou volbu,“ komentuje mluvčí MZe.

Bílý také argumentuje tím, že podle výsledků studií je například mikrobiální znečištění skořápky vajec v případě klecového chovu mnohonásobně vyšší oproti alternativním systémů ustájení.

S klecemi chtějí skoncovat i největší obchodní řetězce

Jak to tak vypadá, ochráncům zvířat nyní hraje do karet i přístup firem, které se zavázaly, že do budoucna nebudou odebírat vejce z klecových chovů. Těmito společnostmi jsou navíc největší obchodní řetězce i firmy, které vedou v prodeji potravin přes internet.

Budete mít zájem:  UV oblečení chrání lépe než opalovací krémy

Jedná se tak například o řetězce Lidl, Globus, Penny, Albert, Kaufland, Coop a firmy Košík.cz, Rohlík.cz, Costa Coffee nebo Marks&Spencer (Tato značka má mimo jiné i celosvětový certifikát HCS, který potvrzuje netestování jejích výrobků na zvířatech.

) „Do roku 2025 jsme se zavázali plně eliminovat nabídku vajec z klecového chovu. Na náhradě pracujeme postupně, např. už od 1.

května 2018 nenabízíme ve stálém sortimentu balení vajec velikosti M10 z klecového chovu,“ říká Renata Maierl za vedení řetězce Kaufland.

Stejně je na tom i Albert. „I dle našeho závazku přestane Albert od roku 2025 prodávat vejce z klecových chovů,“ reaguje mluvčí Bára Vanko. Ve zmíněném roce 2025 už nenajdete vejce z klecových chovů ani v regálech v Lidlu.

Podle mluvčí společnosti Lidl Zuzany Holé prodají ročně v ČR přes sto milionů vajec a změny tak musí provádět postupně. „Toto rozhodnutí zapadá do naší dlouhodobé strategie, kdy se snažíme přistupovat k našemu okolí ohleduplně.

Tyto kroky nelze učinit ihned, ale vyžadují úzkou spolupráci s našimi dodavateli,“ vysvětluje Zuzana Holá a dodává, ženyní podíl bezklecových chovů činí přibližně 10 procent z celkové produkce.

Na stránkách s názvem Jak to snáší můžete získat další info a podepsat petici, která vyzývá obchodní řetězce i potravinářské firmy k ukončení výkupu vajec z klecových chovů. Aktuálně má přes 51 tisíc podpisů.

Podobně bojuje s životními podmínkami hospodářských zvířat i kampaň Konec doby klecové. Ta usiluje o změny v nadnárodním měřítku a snaží se změnit život zvířat v celé Evropě. „Půl milionu občanů EU už podepsalo evropskou občanskou iniciativu (EOI), která odstartovala loni v září.

Kampaň Konec doby klecové pro všechna hospodářská zvířata v EU tak vstupuje do druhé poloviny,“ uvádí v aktuální tiskové zprávě mezinárodní organizace Soucit ve světovém zemědělství (Compassion in World Farming).

Tato kampaň se zaměřuje nejen na slepice, ale i králíky, prasnice, husy nebo kachny, které jsou chovány v klecích.

Rok po zveřejnění záběrů z klecových chovů: Supermarkety obměňují nabídku vajec a drůbežáři pod tlakem řetězců přestavují chovy

Praha, 22. července 2019 –  V červnu 2018 zveřejnil spolek OBRAZ – Obránci zvířat investigativní záběry ze čtyř českých klecových chovů slepic. Obrázky slepic odraných až na kůži a namačkaných ve stísněné kleci nenechaly veřejnost chladnou.

Největší řetězce supermarketů na společenský odpor okamžitě reagovaly prohlášením, že s prodejem vajec z klecových chovů skončí. Rok po publikování těchto závazků se skutečně jejich nabídka vajec proměňuje a čeští drůbežáři své chovy přestavují na alternativní typy.

Prvním řetězcem se závazkem k odebírání pouze bezklecových vajec bylo Tesco, po zveřejnění záběrů se přidaly Lidl, Penny Market, Globus, Kaufland a Rohlík.cz.

Všechny zmíněné řetězce už na cestě k bezklecové budoucnosti pokročily. Největšího úspěchu dosáhly online supermarkety Rohlík.cz a Košík.cz, oba klecová vejce vyřadily z nabídky již v polovině roku 2019.

Ani ostatní řetězce však nezahálí a pracují na změně.

„Zavázali jsme se do roku 2025 vyřadit z naší nabídky klecová vejce a to se nám průběžně daří.

Naposledy letos v květnu jsme čtyři druhy klecových vajec nahradili podestýlkovými a jeden druh velikosti M6 jsme zcela z nabídky vyřadili,“ shrnuje změny v Globusu jeho tisková mluvčí Rita Gabrielová.

„Všechny kroky, které nyní děláme, směřují ke změně našeho sortimentu vajec v co nejkratším čase,“ dodává. Nahrazení klecových vajec v baleních po deseti ve svém stálém sortimentu potvrzují i Lidl a Kaufland.

Supermarkety svými závazky donutily české drůbežáře, aby začali své chovy přestavovat na alternativní bezklecové typy. Prohlašuje to ve svých mediálních vystoupeních předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá, naposledy třeba v pořadu Máte slovo na ČT. Chystanou nebo započatou přestavbu už potvrzují i jednotliví producenti vajec.

Podnik Proagro Nymburk podle slov jeho zástupkyně Gabriely Krajňákové stihl přebudovat už zhruba 40 % kapacity klecové technologie a do budoucna chtějí přestavět celý chov.

Odklon od klecových chovů potvrzuje i předsedkyně představenstva Zemědělské Cítov Eva Bělková: „V současné době máme klece vyskladněné a letos budeme naskladňovat pouze do voliér.

“ Přestavbu potvrdili například také zástupci AG Maiwald, Agropodniku Hodonín i Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách.

Dodavatelé technologií pro chov slepic zaznamenali v poslední době zvýšenou poptávku po alternativním typu ustájení, což jen dokazuje, že změna skutečně probíhá. „Klecové systémy se už v podstatě neprodávají, jen voliérové. U menších chovatelů zaznamenáváme i zvýšený zájem o typy chovu s volným výběhem,“ popisuje situaci obchodní zástupce firmy Big Dutchman Jan Šašek.

Zveřejnění záběrů spustilo řetězec událostí, kdy supermarkety reagovaly svými závazky na vlnu společenské nevole,
a tak donutily drůbežáře k přestavbám.

„Podle agentury Median chtějí zákaz klecových chovů tři čtvrtiny Čechů, protože si nepřejí, aby slepice žily namačkané v klecích a nemohly se věnovat svým přirozeným potřebám. Teď už zbývá přesvědčit jen politiky.

O to se nyní v rámci naší kampaně snažíme a lidé mohou tuto snahu podpořit na www.zakazkleci.cz,“ konstatuje předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.

Kontakt:
Ivo Krajc, koordinátor korporátních vztahů, PR koordinátor, telefon 792 291 651, e-mail: [email protected]

OBRAZ – Obránci zvířat je nezisková organizace usilující o lepší společenskou ochranu zvířat. Vedeme kampaně zaměřené na prosazování systémových reforem. Naší první významnou iniciativou byla úspěšná kampaň za zákaz kožešinových farem. Nyní se věnujeme především kampani za legislativní zákaz klecových chovů slepic.

Odkaz na investigativní záběry z klecových chovů volně k publikaci:

Vejce z klecových chovů přestaneme nabízet, slibují řetězce. Nebude to ale hned

Od klecových vajec už v minulosti například odešel fastfoodový řetězec McDonald´s, který používá vejce od nosnic v halách na podestýlce.

Více než 85 procent vajíček u nás pochází z klecového chovu slepic, Česko je skanzen týrání zvířat v Evropě, slepice nemají v klecích žádné podmínky | Video: DVTV, Martin Veselovský

Praha – Obchodníci po informacích o špatném stavu slepic ve velkochovech uvádějí, že od prodeje vajec z klecových chovů chtějí ustoupit. Například Rohlik.cz slibuje, že bude prodávat vejce pouze z bezklecových chovů od konce roku 2019, Lidl v roce 2025, obdobný závazek mají Tesco a Globus.

Spolek Obraz zveřejnil prostřednictvím reportáže České televize v tomto týdnu záběry ze čtyř klecových českých chovů, ve kterých byly slepice odrané z peří, namačkané v malých klecích a byly tam i kusy, které podmínky chovu nepřežily. Českomoravská drůbežářská unie k tomu uvedla, že uhynulí nebo zranění ptáci v klecích jsou v chovech nepřípustní.

Rohlík.cz uvádí, že má v nabídce z 80 procent vejce z podestýlek, v biokvalitě a z volného chovu. Tato vejce jsou podle zakladatele portálu Tomáše Čupra kvalitnější a chutnější, ale také dražší. Zatímco vejce od slepic z klecí může podle něj stát 1,8 koruny, od slepic žijících volně bude stát až trojnásobek. Na trhu jich ale podle něj stejně není dostatek.

„Momentálně neexistuje v ČR taková kapacita producentů vajec z volných chovů, které by dokázaly plně nahradit objemy vajec prodávaných prostřednictvím online supermarketu Rohlík.cz,“ sdělil.

Mluvčí Globusu Pavla Hobíková uvedla, že řetězec bude od července nabízet nově vejce z volného chovu. „Stejně jako Globus v Německu jsme se i my zavázali vyřadit klecová vejce z naší nabídky nejpozději do konce roku 2025,“ dodala.

I Globus však uvádí, že má problém dostatečně pokrýt poptávku po vejcích těmi z volných chovů. Od klecových vajec už v minulosti například odešel fastfoodový řetězec McDonald´s, který používá vejce od nosnic v halách na podestýlce.

Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá sdělila, že uhynulé kusy v chovech jsou nepřípustné, zároveň ale kritizovala aktivisty, kteří záběry natáčeli. Mimo jiné podle ní mohli narušit biologickou ochranu prostor a vnést do chovu infekční nemoci. Znevěrohodnila i autenticitu reportáže.

„K opeření slepic na podstrčených záběrech lze snad jen říci, že se jednalo s největší pravděpodobností o hejna, která byla těsně před koncem snáškového cyklu. To znamená ve věku okolo 70. týdne věku, kdy slepice přepeřují, nevyjímaje o jakou technologii se jedná, a každý kdo choval slepice, dobře ví, že v době přepeření nevypadají pěkně,“ dodala.

Preference chovu by podle ní měla zůstat na zákaznících. Podle ní kromě ceny hraje roli úroveň mikrobiálního znečištění, které je mnohonásobně vyšší u alternativních systémů ustájení.

Ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád pověřil veterináře, aby se na pohodu ptáků v klecových chovech zaměřili. „Mají se zaměřit na to, kolik slepic tam (v kleci) je. Stává se, že ve velkochovu se dostanou slepice ven a zaměstnanci mají tendence je strkat do stále stejné klece a podobně,“ řekl.

Budete mít zájem:  Záděry Kolem Nehtů Vitamíny?

Technologie obohacených klecí je však podle něj legislativně přípustná a klece jsou schvalované. „Slepice vždycky hynou – i ve volném výběhu – ale (podnik) musí mít nastavený režim tak, aby tam nebyly. V noci se tam můžou najít, ale když přijde směna, tak je ve správném režimu musí odklidit,“ dodal.

Řetězce skoncují s prodejem vajec z klecí – Novinky.cz

„Mrzí nás ještě spousta problémů, které se týkají ochrany zvířat. Dnes se intenzivně zabýváme klecovým chovem slepic, aby se už slepice v klecích nechovaly. Většina supermarketů nám slíbila, že klecová vajíčka do roku 2025 přestane prodávat,“ řekl Právu Marek Voršilka, předseda organizace Obraz – Obránci zvířat.

Zavázaly se k tomu například řetězce Globus, Rohlík.cz, Košík.cz, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland i Penny Market.

V Česku se v klecích chová téměř 90 procent z celkového počtu přibližně 4,1 milionu slepic ve velkochovech. Rozměry klece pro jednu nosnici musí být podle evropské směrnice od roku 2012 alespoň 27 krát 27 centimetrů, ochranáři však upozorňují, že nosnice v nich trpí.

Nemají pohyb, nemohou se protáhnout či mávat křídly, křehnou jim kosti, které se lámou, zvířata nemohou pohodlně stát, protože jim mřížemi propadávají končetiny a často se jim vykloubí. Mezi ptáky proto roste agresivita a objevuje se i kanibalismus.

Nosnice chované na podestýlce žijí v mnohem lepších podmínkách. Podlaha je z jedné třetiny pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin, slepice snášejí vejce do hnízd. Na jednom metru čtverečním je zhruba sedm slepic.

Do úplného ukončení prodeje se obchodní řetězce budou snažit postupně navyšovat odběr vajec od nosnic na podestýlce nebo z volného chovu. Problém však je najít vhodné dodavatele, kteří zajistí potřebnou kvalitu a objem.

Už teď vejce od nosnic na podestýlce nebo z volného chovu přes vyšší cenu mizejí rychle z regálů.

Celý trh si musí uvědomit, jakou cenu mají tato ‚lepší‘ vejce

„Budeme z prodeje postupně stahovat vejce z klecových chovů a nahradíme je těmi, která jsou z hlediska podmínek chovu slepic přijatelnější. Bude to však chvíli trvat a bude nutné najít chovatele schopné splnit podmínky pro tak velkoobjemový prodej, jaký máme v Globusu,“ řekla Právu mluvčí Globusu Rita Gabrielová.

V současné době se cena jednoho „klecového“ vejce pohybuje od tří do šesti korun, vejce od slepice na podestýlce v hale lze koupit za čtyři až sedm korun a vejce z volného chovu stojí kolem sedmi až deseti korun.

„Nedokážeme říci, jaké ceny nám dodavatelé nabídnou. Ale můžeme už nyní předpokládat, že nový chov v lepších podmínkách bude mít jiné náklady než ten klecový. Bude muset dojít k cenovým dohodám napříč trhem. Celý trh si musí uvědomit, jakou cenu mají tato ‚lepší‘ vejce,“ dodala Gabrielová.

Českomoravská drůbežářská unie informovala, že nyní jsou ve velkochovech klecové chovy nejrozšířenější. Aby tito dodavatelé udrželi pro svá vejce odbyt, budou muset způsob chovu nákladně upravit. Do přestavby technologií přitom museli naposledy investovat před rokem 2012, když začala platit eurosměrnice pro tzv. obohacený klecový chov.

Nové klece poskytují nosnicím větší komfort, mají k dispozici hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem k popelení, vybavení na obrušování drápů a celkově větší životní prostor.

„Cena vajec v ČR není zdaleka na evropské úrovni, kazí ji dovozy vajec z okolních států, především dodavatelů z Polska, kteří se zbavují svých přebytků za podnákladové ceny a likvidují naše producenty,“ sdělila Právu šéfka unie Gabriela Dlouhá. Změna chovu bude podle ní znamenat navýšení ceny vajec o desítky procent. Je přesvědčena, že na situaci je potřeba nahlížet z celoevropského kontextu.

„Pokud by všechny řetězce v Evropě trvaly na závazku prodávat po roce 2025 pouze vejce z halových chovů, evropští producenti zdaleka nebudou schopni dodat na trh potřebné množství vajec, protože v Evropě takové množství halových vajec prostě není a nebude,“ uvedla. Podle Dlouhé by racionálním řešením bylo nechat dosloužit dosavadní obohacené klecové technologie a nové už nestavět.

Ilustrační foto

Foto: Profimedia.cz

Dnes existují celkem tři druhy chovů: obohacené klecové chovy, podlahové chovy, chovy s výběhem a ekologické chovy. Odborník na chov drůbeže František Šonka z Českého svazu chovatelů zvířat se domnívá, že konec klecových chovů je pouze otázka času.

„O tom se mluví už dávno. Vyžaduje to sám trh. Lidé si kupují raději vejce z volných chovů a myslím, že je to správné,“ řekl Právu. Upozornil, že kvalita vajec z tzv. volného chovu sice není jednoznačně vyšší, slepice má však lepší život a přirozeněji se stravuje.

Ochranáři zvířat naplno rozjeli kampaň proti klecovým chovům v létě, kdy zveřejnili reportáž ukazující, jak slepice v takových podmínkách trpí. Aktivisté také vykupují „vysloužilé“ slepice z klecových chovů a nabízejí je k odkupu.

Pro ptáky není ideální ani chov v halách na podestýlce. Ve vysokém počtu si slepice nedokážou v hejnu vybudovat přirozenou hierarchii a jsou ve stresu. Mohou se sice volně pohybovat, ven se však nedostanou.

Farmy končí, tápou

Do konce letošního ledna musí ze zákona skončit veškeré farmy, které chovají lišky a norky na kožešinu. V Česku jich bylo devět a chovaly zhruba 20 tisíc zvířat. Marie Ducháčková z farmy ve Vítějevsi už Právu potvrdila, že všechna zvířata vybili a jejich kožešiny nyní nabízejí v aukcích. Čemu se farma bude věnovat dál, její majitelé ještě netuší.

„Budeme se orientovat na jiná zvířata, ale ještě nevíme na co, nedostaneme ani korunu, žádné odškodnění,“ řekla Právu. „Zatím jsme sondovali možnosti. Začít znovu stojí moc peněz. Vybavení na lišky a norky se nedá použít na jiná zvířata,“ dodala.

Zákon umožňuje chov pouze těch kožešinových zvířat, která se využívají i pro maso. V úvahu tak připadají například králíci nebo nutrie. Chov nutrií však podle Českého svazu chovatelů v Česku v zásadě neexistuje.

„O nějakých farmách není ani řeč. Chovají je spíš drobnochovatelé pro sebe, v podstatě jen na maso. Kožešina je v dnešní době neprodejná.

Trh o nutriové kožešiny zájem nemá,“ řekl Právu specialista na chov kožešinových zvířat Marek Fila.

Česká republika se zákazem chovu připojila k dalším 12 evropským zemím. Zákon byl schválen 1. srpna 2017.

Kupujete vejce z klecových chovů?Celkem hlasovalo 4412 čtenářů.

Hlavní zprávy

Obchodní řetězce přestanou do šesti let prodávat vejce od slepic z klecových chovů

Předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá v pořadu připomněla, že chovatelé už v minulosti investovali do přechodu z bateriového klecového chovu na obohacený klecový chov. Ten od roku 2012 nařídila Evropská unie. 

Přechod na chov slepic bez klecí by si podle ní vyžádal více než čtyři miliardy korun, které velkochovatelé nemají z čeho investovat. Navíc nemají jistotu, jak velký odběr si nasmlouvají obchodní řetězce. Situaci ztěžuje i to, že na rozdíl od dlouhodobějších smluv v cizině jsou smlouvy zdejších chovatelů s řetězci na měsíc, často ne písemně, uvedla Dlouhá.   

video

168 hodin: Pohled do klecových velkochovů slepic

 V pořadu se opět diskutovalo o záběrech vysílaných v pořadu 168 hodin. Podle Dlouhé byly zaměřeny na to, aby vzbudily ve spotřebitelích emoce a odradily je od nákupu. Řekla, že takto drasticky to nevypadá, jde jen o občasná pochybení firem. Nevyloučila ani možnost manipulace se záběry.

To koordinátor kampaně OBRAZ – Obránci zvířat Pavel Buršík vyloučil. Záběry podle něho ukazují realitu ve čtyřech velkých velkochovech, živoření slepic. „Nemohou se ani hýbat, byť to zákon nyní povoluje.

“ Podmínky v obohaceném klecovém chovu považuje za systémový problém, který umožňuje zastaralou, krutou praktiku.

„Není důvod způsobovat peklo zvířatům,“ uvedl s tím, že podle vyjádření samotné Dlouhé je průměrná cena jednoho vejce z klecí 1,60 koruny a z podestýlky (halový chov, kdy je podestýlka ze slámy, pilin nebo hoblin) je to 1,90 koruny. 

Dlouhá k tomu podotkla, že náklady se u různých chovatelů velmi liší, a nelze proto vždy hovořit o těchto zmíněných rozdílech. Doplnila, že chovatelé se přizpůsobili právě tlaku řetězců na prodej levných vajec, kdy není zájem o vejce z volného chovu.

video

168 hodin: V kleci II

Viceprezident pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška zmínil, že ochrana zvířat se stává součástí politiky zahraničních řetězců. Domnívá se, že přechod k alternativním chovům by neznamenal dramatický růst cen. „Benefit pro život slepic je na místě. A zákazník bude ochoten příplatek na ceně vajec uhradit.“

Podle něho však také záleží na prvotní investici a tu je třeba chovatelům nějak kompenzovat, například z fondů Evropské unie či ministerstva zemědělství. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector