Redakce 17. 05. 2020 | 07:29
Rebarbora je naprosto atypickým druhem zeleniny – používá se jako ovoce, její sezóna trvá jen krátce a pokud ji zkonzumuje na konci jejího rozpuku, může vám pěkně ublížit. Co všechno o rebarboře možná nevíte?
Navzdory kyselé chuti, která by napovídala přiřadit ji k ovoci, patří reveň kadeřavá neboli rebarbora k zelenině.
Jejím nejbližším příbuzným je řapíkatý celer, jemuž se, co do vizuální stránky, na rozdíl od chuti, poměrně podobá. Pochází ze Střední Asie, konkrétně z Mongolska a Sibiře.
V Evropě se původně pěstovala převážně na polích, u nás se jí dnes daří hlavně na zahrádkách, kde patří mezi velmi nenáročné plodiny.
Nikdy ji nejezte syrovou Rebarboru nelze zužitkovat celou. Jedlé jsou pouze řapíky listů, a to jedině tepelně upravené. Pokud byste chtěli pokoušet štěstí a zkusit si rebarboru otestovat čerstvou, mohli byste za takovou lehkovážnost zaplatit.
Podobně jako řada lidí, která během první světové války konzumovala syrové listy rebarbory. Ty totiž obsahují jedovaté látky. Rebarbora obsahuje antinutriční látku, kyselinu šťavelovou. V mírném množství ji obsahuje většina ovoce a zeleniny, u nichž způsobuje kyselou chuť a není nijak závažně škodlivá.
Zelené čepele listů rebarbory jsou na ní však mimořádně bohaté, a proto byste se jejich konzumaci zasyrova měli vyhýbat velkým obloukem. Stejně tak velké množství kyseliny šťavelové obsahují postarší řapíky a obecně rebarbora na konci své sezóny. Proto by měla být konzumována jen v prvních týdnech růstu, zhruba do prvního týdne v červenci.
Kyselina šťavelová zatěžuje ledviny, proto by se rebarboře měli vyhýbat lidé, kteří trpí nějakým onemocněním ledvin.
Co nám rebarbora přináší? Rebarbora obecně patří mezi nízkokalorickou potravinu. Je dobrým zdrojem vitamínu K a vlákniny. Obsahuje také nezanedbatelné množství vápníku.
Ten se však velmi ochotně váže na kyselinu šťavelovou, takže je téměř pro organismus nevyužitelný.
Naopak by se trochu mléka, jogurtu či tvarohu mělo k rebarboře přidávat, aby neměla tendenci si brát vápník z těla.
V kuchyni chutná převážně nasladko Rebarbora je jednou z nejkyselejších plodin na světě za což může jednak kyselina šťavelová, ale také kyselina jablečná. Proto se nikdy neobejde bez přídavku cukru.
Rebarbora skvěle chutná v moučnících jako jsou koláče s tvarohem, pudinky, náplně do knedlíků, nejrůznější rozvary, kompoty a zavařeniny. Výborné jsou limonády, neodolatelná je v kombinaci s jahodami. Výborně si rovněž rozumí se skořicí.
Asi nejlepší recept s rebarborou je crumble – kontrast kyselé směsi a sladké drobenky je prostě jedinečný.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!
Různé druhy mléčných výrobků patří mezi oblíbenou součást jídelníčků. A není divu. Pokud zvolíte ty správné druhy, dodáte tělu slušnou dávku bílkovin, vápníku nebo přátelských bakterií. Přibývá ale jedinců,…
Čtěte dál 
Je známo, že běh prospívá zdraví fyzickému, možná by vás ale nenapadlo, jak moc může pomoci i psychice. Běh tak může fungovat jako…
Zápach z úst potrápil někdy, alespoň dočasně, většinu z nás. Jde o nepříjemný problém, kterého navíc nemusí být vždy tak snadné se…
Ať už se jakkoli lišíme, při stresujících situacích naše těla většinou reagují stejně. V takových chvílích totiž jedou podle určitého…
Mysleli jste si, že nemůžete mít efektivní a zároveň přírodní make-up a další prostředky dekorativní kosmetiky? Tak to vůbec není pravda….
Pokud existují věci, které lze nazvat bojem, rozhodně mezi ně patří dosažení předporodní hmotnosti potom, co na svět přivedete dítě….
Bývalý japonský herec se chtěl zbavit bolestí zad a náhodou vynalezl geniální metodu, která mu pomohla zhubnout skoro 13 kilogramů….
Se zakladatelem doplňků stravy SPORT CODE jsme si povídali nejen o tom, jaké to je začít od píky vyrábět vlastní a kvalitní doplňky…
Spánek je, podobně jako hubnutí, častým a oblíbeným tématem hovoru. Kolik hodin bychom měli spát, kdy je ideální uléhat a kdy naopak…
Každý ví, že ovoce je zdravé, a různí odborníci na zdraví jej velmi často doporučují zařadit do jídelníčku. Je dokonce pravda, že se…
Jsou tím, co často zůstává jako památka po zákroku, zranění či porodu. Pokud se o ně dobře staráme, časem blednou a v závislosti na…
Periodontitida je onemocnění dásní související se špatnou ústní hygienou. Může způsobit vážné komplikace, proto je důležitý včasný…
Ledvinové nebo také močové kameny patří k nejčastějším onemocněním ledvin. Jsou to pevné kameny a kamínky, které vznikají z minerálů…
9 zajímavostí o rebarboře: je zdravá, ale zároveň i nebezpečná
Začala sezóna rebarbory. Její části jsou jedovaté, ale zároveň obsahuje spoustu vitamínů a je prospěšná našemu tělu. V gastronomii se považuje za ingredienci lásky, arabové, tibeťané a tradiční čínská medicína ji považuje za velmi léčivou a zdroj vitality pro tělo.
Co ještě tato zelenina skrývá za tajemství? Starší generace si ji pamatuje jako plevel rostoucí všude. Dnes je rebarbora mnohem vzácnější, mnoho lidí ji nezná a do svého jídelníčku nezařazuje, což je velká škoda, neboť nabízí širokou škálu využití ve slané i sladké kuchyni.
Lék z Himalájí
První zmínky o rebarboře pocházejí už z roku 2700 před naším letopočtem. Divoce rostla na svazích Himaláje, ale velmi brzy začala být cíleně pěstována Tibeťany, neboť ji považovali za léčivou. Tibeťané věřili, že pojídání reveně zlepšuje krev a čistí střeva. Byla také ctěna v arabském léčitelství.
Byla drahá jako šafrán
Dříve byla rebarbora velmi ceněná a její cena se i kvůli nákladnému dovozu blížila drahému koření jako byla skořice nebo šafrán. V 16. století se rozšířila do povodí Volhy. Do Evropy se dostala díky poutníkům Barbarům (barbarus). V Evropě ji nejdříve začali používat Němci a Angličané, od 18. století se poté rozšířila i do dalších zemí (v ČR od 19. st.). Američané ji používali do koláčů, Italové na likér rebarboro a Němci na marmeládu.
Název rebarbora vznikl spojením „Rha a barbaros“
Když se rebarbora rozšířila do povodí Volhy, začalo se jí tam říkat Rha. Další část svého jména pravděpodobně získala z latinských slov rheum (kořen) a barbarus (zahraniční, cizí původ), tj. Rhabarber. U nás se jí kromě názvu rebarbora říká také reveň (přejato z ruštiny).
Je to ovoce nebo zelenina? O sporu musel rozhodnout soud
V 50. letech 20. století se vedl dlouhý spor o tom, zda-li je rebarbora ovoce, nebo zelenina. O sporu nakonec v roce 1947 musel rozhodnout americký soud: „rebarbora je ovoce“. Důvodem tohoto verdiktu bylo použití rebarbory pouze do dezertů. Dnes ale víme, že i když rebarboru používáme nejčastěji jako ovoce, z botanického pohledu se jedná o zeleninu.
Zdravá i život ohrožující
Rebarbora má více tváří – je zároveň zdravou, ale i nebezpečnou zeleninou. Kontroverzní látkou, kterou rebarbora obsahuje, je kyselina šťavelová (oxalová). Tato kyselina porušuje v těle iontovou rovnováhu vápníku a kvůli tomu se vápník z těla vylučuje. Proto ji nesmí konzumovat lidé trpící revmatismem, dnou, ledvinovými kameny a záněty ledvin, osoby s problémy s močovým měchýřem nebo žaludečními kyselinami. Velmi opatrné by měly být těhotné a kojící ženy a děti. Kyselina šťavelová u nich může vyvolat nevolnost. Tuto kyselinu obsahují i například kopřivy, kterých ale nezkonzumujeme tolik, jako u výtečného rebarborového koláče, čatní či marmelády (v nich můžeme klidně na posezení sníst i 2-3 stonky rebarbory). Platí pravidlo: pochutnat si, ale s mírou!
Obsahuje velké množství vitamínů
- Je výborným zdrojem vitamínu B. Zejména niacinu pro krevní oběh a energii buněk, kyseliny listové pro krvetvorbu a pantotenové pro zdravou pokožku a vlasy.
- Z minerálů obsahuje vápník, draslík a mangan, dále i železo, hořčík, fosfor, jód.
- Obsahuje velké množství vlákniny, která zbavuje tělo toxinů a povzbuzuje střevní peristaltiku (pomáhá při zácpě).
- Je močopudná.
- Dokáže na sebe vázat tuk.
- Podporuje metabolismus.
Je v sezóně jen do svátku sv. Jana, pak už je nebezpečná
Rebarbora je v sezóně pouze krátce – od poloviny května do poloviny června, do dne svátku sv. Jana (24. června) – letního slunovratu. V tomto období obsahuje rostlina převážně kyselinu jablečnou. Jak rostlina stárne, prudce se v ní zvyšuje obsah kyseliny šťavelové a stává se tak nebezpečnou. Rovněž od konce června ztrácí svou křehkost a její chuť je nepříjemně kyselá.
Rebarbora v kuchyni
- U rebarbory se jí pouze její řapíky, ne listy. Listy jsou totiž už od počátku velmi bohaté na kyselinu šťavelovou.
- O zralosti rebarbory nerozhoduje barva. Jestli je rebarbora výrazně červená, nebo nazelenalá záleží na její odrůdě. Obě jsou vhodné k dalším úpravám.
- Z rebarbory se před úpravou musí pomocí nože odstranit (stáhnout) tuhá vlákna a slupky.
- Rebarbora by se měla jíst vždy tepelně upravená (vařená, pečená aj.).
- Pokrmy s rebarborou by se měly konzumovat maximálně 2-3x za týden.
- Rebarbora by nikdy při tepelné úpravě neměla přijít do kontaktu s hliníkem. Reaguje s kyselinou šťavelovou a dostává se do zeleniny (obecně by se ale při tepelné úpravě jakéhokoliv jídla neměl hliník používat).
Zdroj vitality a ingredience lásky
Podle tradiční čínské medicíny je rebarbora zdrojem vitality. Dle kulinářské magie je zase ingrediencí lásky. Její řízná chuť slibuje stejně řízné vztahy. Nejdokonalejším pokrmem lásky je rebarborový koláč s jahodami.
Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?
Děkujeme, že jste se stavili. Vemte si ještě
VIDEO KURZ ZDARMA
Zlepšete zdraví i postavu a začněte podle Jíme Jinak.
45 minut videí, rady a recepty.
PŘIHLÁSIT ZDARMA
PŘEČTĚTE SI
Pěstujeme rebarboru
Robustní, vytrvalá rostlina s listy podobnými lopuchu. Rebarbora neboli reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) pochází z Asie. Do Evropy se dostala z Mongolska a z Číny. Na jejím rozšíření měli zásluhu zejména Arabové. Již před více než 3000 lety se rebarbora v Číně využívala jako potravina a jako léčivo. V 18. století již byla rozšířena téměř po celé Evropě.
Rebarbora je ceněna pro velký obsah vitamínů a zdraví prospěšných látek. Obsahuje kyselinu jablečnou, kyselinu listovou, citronovou a pantotenovou a flavonoidy.
Dále obsahuje hořčík, fosfor, železo, jód, mangan, draslík, vápník a vitamín A, vitamíny skupiny B a velké množství vlákniny.
Rebarbora je prospěšná pro krevní oběh, krvetvorbu, zlepšuje kvalitu pokožky a vlasů, likviduje škodlivé mikroorganismy a působí proti zácpě.
Sklízí se rebarborové řapíky, které obsahují spoustu vitamínů a prospěšných látek (Zdroj: Depositphotos)
Rebarbora obsahuje také kyselinu šťavelovou, jejíž obsah v průběhu vegetace v rostlině narůstá. Pro konzumaci sklízíme listové řapíky v období od dubna do poloviny až konce června. Později se zvyšuje množství kyseliny šťavelové a chuť řapíků už není tak jemná.
Větší množství kyseliny šťavelové způsobuje odvod vápníku z organismu a může se podílet na tvorbě ledvinových či močových kamenů. Při rozumné konzumaci ve správnou dobu se nemusíte ničeho bát a určitě by byla škoda nechat si tuto delikatesu odepřít.
Dobrým indikátorem je kvetení, ve chvíli, kdy rebarbora začne kvést, už řapíky nesklízíme. Sklizeň se provádí postupně, jak řapíky narůstají. Z rostliny nikdy neodstraňujeme všechny listy, aby nedošlo k přílišnému oslabení, alespoň 1/2 listů by měla zůstat.
Řapíky jsou křehké, sklízí se opatrně vylomením nebo odříznutím těsně nad zemí. Listovou plochu odstraníme. Řapíky můžeme skladovat v ledničce okolo jednoho týdne, trvanlivost prodloužíme obalením do vlhkého hadříku.
Rebarbora má velké nepravidelné listy (Zdroj: Depositphotos)
Pro kuchyňské zpracování používáme dužnaté řapíky, a to vždy až po tepelné úpravě. Lahodné jsou tvarohové koláče a moučníky, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty a zavařeniny. Při vaření se nedoporučuje používat hliníkové nádobí, jelikož hliník reaguje s obsaženou kyselinou šťavelovou.
Rebarborový koláč je vítaným osvěžením v letních dnech (Zdroj: Depositphotos)
Pěstování
Reveň patří mezi nenáročné druhy a dobře roste i v chladnějších klimatických podmínkách. Pro dobrý vývoj kořenů však potřebuje hlubší, humózní půdu s dostatkem vápníku. V půdách kyselých, zamokřených či jílovitých roste pomalu a nevytváří kvalitní řapíky.
Rostlina je vytrvalá a na jednom stanovišti může být až 10 let. Podmínkou je však dobře vyhnojená půda, nejlépe na podzim chlévským hnojem, nebo dobře rozleženým kompostem. Nové rostliny můžeme získat jednak dělením velkých trsů na podzim nebo výsevem semen na jaře.
Z rebarborových řapíků se pečou výborné koláče (Zdroj: Depositphotos)
Výsev osiva je velmi jednoduchý. Do připravených výsevních misek umístíme výsevní substrát nebo agroperlit. Na povrch předem navlhčeného substrátu rozmístíme semena, která jsou poměrně velká, proto se vyplatí jejich zasypání asi 0,5 cm vrstvou substrátu. Výsev je možné zakrýt igelitem, aby se zabránilo rychlému vysychání. Pravidelně rosíme.
Osivo na světlém a teplém místě vyklíčí za několik dní a také mladé rostlinky poměrně rychle rostou. Za 4-5 týdnů je možné sazeničky, které mají již první pravý list, přesadit po jedné do menších květináčků. Zde je necháme při teplotě okolo 20 C růst až do doby, kdy je můžeme vysadit na stanoviště.
To bývá většinou až v květnu po odeznění posledních mrazíků, kdy již citlivým rostlinkám nehrozí poškození. Výsadba se provádí do sponu 1×1 m.
Rebarbora snese téměř jakoukoliv půdu (Zdroj: Depositphotos)
Pro běžnou spotřebu však postačí mít na zahrádce 1-2 rostliny. Proto i při zakládání výsevu se vyplatí použít pouze část osiva ze sáčku. Při výsadbě je nutné vědět, že kořenový krček mladých rostlin je nutné umístit přesně k povrchu půdy. Rostlinky „utopené“ špatně rostou a zaostávají za ostatními.
Brzy po výsadbě je nutné mladé rostliny pravidelně zalévat a ošetřovat proti plevelům. První dva roky je nutné nechat rostliny důkladně zesílit. U rostlin z výsevu je první sklizeň řapíků možná až třetím rokem, kdy sklidíme pouze 2-3 listy z jedné sazenice. V dalších letech je možné odlamovat až polovinu listů.
Řapíky musí být zdravé, bez známek rzivosti, či jiného poškození.
Kromě použití do koláčů lze z rebarbory udělat marmeládu (Zdroj: Depositphotos)
TIP:
Rebarbora se dobře hodí i do okrasné zahrady. Ke sklizni použijeme vždy jen číst řapíků, zbylé listy stále dodávají rostlině pěknou listovou hmotu. Hodí se pro soliterní použití i jako součást trvalkového záhonu.
Jak přesadit rebarboru?
Autor: Daniela Dušková (text), Depositphotos (foto)
Je rebarbora zdraví prospěšná nebo spíš škodlivá?
(Rheum palmatum)
čeleď: Rdesnovité (Polygonaceae)
Pochází ze severozápadní Číny, Mongolska a východní Sibiře. Je to vytrvalá rostlina, která je vcelku nenáročná na stanoviště, nesnáší jen podmáčené kyselé půdy. Vydrží až 10 let na jednom stanovišti. Daří se jí na slunci i polostínu. V období květu může dorůstat do výšky kolem 2 metrů.
Rebarborové řapíky obsahují množství přínosné kyseliny listové, jablečné a citrónové. Dalo by se očekávat, že obsahuje vitamín C, ale toho obsahuje velice málo.
Za to je výborným zdrojem vitaminů skupiny B (niacin, kys. pantotenová). Obsahuje kys. šťavelovou, ale v době sklizně (jaro) je toto množství minimální.
Dále obsahuje vápník, mangan a draslík.
Řapíky rebarbory
Rebarbora proti průjmu i proti zácpě
Tohle je opravdu zajímavé. O tomto dvojím účinku mluvili už staří Číňané. Výzkumy prokazují, že malé dávky rebarbory opravdu přináší úlevu při průjmu. Naopak velké dávky rebarbory mají silný projímavý účinek. Byla uznána droga Rhei radix – kořen rebarbory jako laxativum – projímadlo.
Rebarbora vyvolává menstruaci
Pomáhá vyvolávat menstruaci a také děložní kontrakce, proto by se rebarboře měly vyhnout těhotné ženy.
Rebarbora je ve výsledku pro náš organismus prospěšná, musí se však správně používat a hlavně ve správnou dobu. Jediné co je v řapících škodlivé, je kyselina šťavelová.
Je proto velmi důležité, aby byla rebarbora sklizena včas, protože později se tvoří kyseliny šťavelové více a více. Mnohé zdroje uvádějí, že by se měla sklízet do poloviny června.
Já ji sklízím do konce května, protože mám zkušenost, že je do této doby nejlahodnější a obsahuje zatím velice málo kyseliny šťavelové.
Množení rebarbory
Nejlepší je tvořit oddělky. Nejlepší je dělit rebarboru na jaře během března, kdy raší „puky“ . Oddělek musí obsahovat alespoň jeden narašený výhon. Je ovšem lepší, když těch puků oddělíme víc. Sklizeň můžeme provádět už následující rok.
Rebarbora se může množit i semeny, ale sklizeň se pak provádí až ve 4. roce.
rebarbora na počátku vegetace na jaře
Návod na správné pěstování rebarbory, aneb doby její výsadby a přesazování se blíží!
Tato zajímavá a často nedoceněná zelenina se většinou jako opomíjená “krčí” někde v záhoně na trvalém stanovišti, kde žije svým životem. Pokud se o ni ale dobře postaráte, budete sklízet chutné řapíky, ze kterých se dá vyrobit mnoho zdravých pokrmů…
Rozhodneme-li se pro přesazení nebo vysazení rebarbory na trvalé stanoviště, nejlepší dobou je podzim (konec srpna – polovina září) a nebo začátek jara (březen – duben). Při podzimní výsadbě ale musíme počítat s tím, že nově vysazené rostliny mohou někdy namrznout, před mrazem se však dají spolehlivě chránit mulčováním.
Nároky na půdu
Co se týče zeminy, má rebarbora ráda substrát s neutrálním pH, bohatý na živiny. Zem by měla být také lehčí s dostatkem vzduchu, v mokré a udusané půdě dobře neporoste. Z hlediska volby stanoviště preferuje reveň místa slunná, docela dobře ale prospívá i v polostínu.
- Způsob výsadby
- Sázet se může buď na samostatné záhony, z hlediska šetření místem ji ale často na zahradách a zahrádkách vídáme i mezi ovocnými stromky nebo keři.
- Základní péče
Co se týče ošetřování během roku, žádnou zvláštní pozornost jako některé jiné druhy zeleniny rebarbora nevyžaduje. Musí mít jenom dostatek vody a potřebuje i dobré hnojení.
Většina pěstitelů se spokojí s minerální výživou, staří zahradníci pak doporučují hlavně před výsadbou zarytí na dva rýče hluboko uleželého kravského hnoje. Protože má rebarbora ráda vápenitou půdu, je vhodné jednou za 3 roky (na stanovišti vydrží i 10 let) vápnění.
Tato zelenina se běžně množí buď dělením trsů (úspěch zaručen) nebo výsevem (výsledek nejistý).
Tato zelenina je “in”
Rebarbora se v současné době dostává do módy (hlavně v bio kvalitě), protože obsahuje hodně látek, jež prospívají našemu zdraví. Stimuluje činnost ledvin, zažívacího traktu a na někoho má i mírně projímavý účinek. A z kořenové části se některých druhů se vyrábí dokonce i léky.
Kdy sklízet
„Plody“ rebarbory jsou listové řapíky, které se dají sklízet od poloviny dubna do konce června. Ostrým nožem řežeme vždy asi jen jednu třetinu čepelí, čímž zabráníme vysílení rostliny. Po sklizni z rebarbory odstraníme zbytky poškozených listů, půdu kolem nakypříme a rostlinu pohnojíme třeba dobře uleželým kompostem.
Nakrájené řapíky listů (mohou mít červenou nebo zelenou barvu) můžeme bez problémů zmrazit a i v zimě si z nich připravit marmeládu, džem, popř. kompot. Pozor však na vyšší obsah kyseliny šťavelové, kvůli níž je rebarbora nevhodná pro osoby mající problémy s močovými cestami a ledvinami.
Autor příspěvku: ing. Jan Stropnický
TIP RAŠELINA a.s.
Pokud teď bzudeme přesazovat nebo na stanoviště vysazovat rebarboru, můžeme stávající půdu vylepšit Zahradnický substrát A pro výsev, množení a řízkování: tento substrát je vyráběn ze směsi rašelin, jemně mletého vápence a vícesložkového minerálního hnojiva Cererit. Je vhodný pro hobby výsevy, balíčkovanou sadbu i pro plošné výsevy.
Zajišťuje příznivé klíčení semen a dobrý růst mladých sazeniček, po dobu předpěstování sazenic není potřeba přihnojovat, je kyprý a vzdušný, neobsahuje klíčivá semena plevelů a zárodky škůdců. Substrát používáme jako hlavní pěstební prostředí vysévaných, řízkovaných i hřížených rostlin. Je vhodný pro zeleninu, zahradní rostliny, okrasné i ovocné dřeviny.
U přesazovaných rostlin pomáhá s lepím zakořeňováním. V e-shopu k dostáná za 123 Kč, balení 50 litrů.
Lepší vitalitu pro na podzim sázené rostliny rebarbory zajistíme pomocí zálivky přípravkem Algahumin. Jedná se o extrakt z přírodní rašeliny, která má vysoký obsah huminových látek a hnědé mořské řasy.
Přípravek podporuje zakořeňování, růst i kvetení a zvyšuje přirozenou obranyschopnost rostlin vůči abiotickému stresu. Rovněž zlepšuje regeneraci při poškození. Opakovaná aplikace přípravku zlepšuje kondici pěstovaných rostlin a zvyšuje jejich výnos i kvalitu.
Výrobek si můžete zakoupit v e-shopu za cenu 214 Kč, balení 1 litr.
Při pěstování rebarbory, stejně tak jako dalších okrasných nebo užitkových rostlin, vám pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam jezdit, využijte eshop.raselina.cz ….
Jahodovo-rebarborový dezert s kešu krémem
Vyzkoušejte tento lehký letní dezert kombinující sladkou chuť s chutí svěží a lehce nakyslou.
Rebarboru můžeme jíst pouze jeden měsíc v roce
Sezóna rebarbory je krátká a trvá pouze od poloviny května do poloviny června. Jedí se pouze řapíky, neboť její listy obsahují vysoký podíl kyseliny šťavelové a další jedovaté sloučeniny.
To je také důvodem, proč rebarboru můžeme konzumovat pouze jeden měsíc v roce – mimo uvedené období se totiž zvyšuje podíl škodlivých látek i v řapících rostliny.
Vzhledem k velkému množství oxalátů by se jí rozhodně měli vynout lidé trpící revmatismem, dnou či problémy s močovým měchýřem a ledvinami a také těhotné ženy a děti do 10 let.
Pokud jste zdraví, nemusíte se obávat a můžete si rebaroru s chutí 2-3x týdně v malém množství dopřát. Vždy však konzumujte rebarboru tepelně upravenou, neboť se tím sníží podíl nežádoucích oxalátů.
Rebarobora je chuťově zajímavá rostlina, obsahuje vysoké množství vlákniny a má nízkou energetickou hodnotu. Najdeme v ní také vitaminy skupiny B, K, C, E, draslík, hořčík a zinek.
Je močopudná, podporuje metabolismus, krvetvorbu a detoxikuje organismus. Obsahuje také velké množství vápníku, ale bohužel ve formě, která není pro lidské tělo vstřebatelná a spíše funguje jako antinutrient.
Z tohoto důvodu je vhodné kombinovat rebarboru s potravinami bohatými na vápník nebo alespoň v ten stejný den, kdy jíte rebarboru, vápník tělu dodat.
Recept
Porce: 2Čas přípravy: 15 min.
Ingredience
- 1 hrnek řapíku rebarbory (nasekané nebo nakrájené na malé kousky)
- 1 hrnek bio jahod (nakrájených na drobné plátky)
- 3/4 hrnku kešu ořechů (předem namočených alespoň na hodinu nebo přes noc)
- 1 banán (velký, zralý)
- 1/2 hrnku vody
Postup:
- Nakrájejte řapíky rebarbory na malé kousky, vložte na pánev, lehce podlijte vodou a při mírné teplotě vařte asi 10 min. do změknutí. Po dovaření odstavte z plotny a nechte vychladnout.
- Mezitím si v mixéru umixujte banán, vodu a kešu ořechy do jemné konzistence.
- Nakrájejte jahody na malé plátky a smíchejte je s vychladlou rebarborou.
- Rebarborovo-jahodovou směsí naplňte připravené sklenice a navrch nalijte umixovaný banán s kešu.
- Ozdobte drcenými pistáciemi a jahodami. Dobrou chuť!
Tip! Místo kešu ořechů můžete použít řecký jogurt nebo tvaroh, který organismu poslouží jako zdroj vápníku.
Zdroj odborných informací: https://www.healthline.com/nutrition/rhubarb#benefits, https://ovoce-a-zelenina.zdrave.cz/rebarbora-zdrava-i-zivot-ohrozujici-zelenina/https://www.vitalia.cz/clanky/rebarbora-je-vetsinu-roku-skodliva/
Rebarbora: delikatesa nebo tichý zabiják?
Z náhražky celebritou
Rebarbora neboli reveň se v současné době těší velké popularitě a můžete se s ní setkat i v luxusních restauracích.
Přitom donedávna byla považována spíše za jakousi náhražku ovoce a zeleniny z doby válečné nouze. Nejčastěji se dávala do buchet místo ovoce, nebo se z ní vařil kompot.
Její typicky kyselou chuť bylo třeba vyvážit velkým množstvím cukru. Dnes je její kyselost považována za osvěžující přednost.
Vitamíny, minerály, jed…?
Rebarbora pochází z Asie a do Evropy se dostala na počátku 19. století. Pro svůj vysoký obsah minerálů a vitamínů se rychle zařadila mezi léčivé rostliny.
Kromě vápníku, hořčíku, manganu, fosforu, sodíku, jódu a železa obsahuje i vitamín A a vitamíny skupiny B.
Rebarbora působí blahodárně na naši obranyschopnost, nervovou soustavu a pomáhá třeba i snižovat cholesterol.
Její kyselost je často přisuzována vysokému obsahu vitamínu C, ale opak je pravdou. Céčka v rebarboře moc nenajdete, za její kyselostí stojí vysoký obsah kyseliny šťavelové.
Smrt způsobuje málokdy, protože smrtelná dávka pro člověka je asi 5 kg rebarbory, ale otravy způsobuje častěji, než by se mohlo zdát. Otrava se projevuje zvracením, bolestí břicha, průjmem a horečkou. V horších případech může dojít až k poruše ledvin.
Více kyseliny obsahují listy, které se proto nekonzumují. Řapíky jsou bezpečné, pokud se dodrží základní pravidla pro sklizeň a úpravu.
Děti do deseti let by to přesto s rebarborou přehánět neměly. Podobně jsou na tom pacienti s dnou, onemocněním ledvin či močovými cestami.
článek
Nejvyšší čas na sklizeň
Množství kyseliny šťavelové v průběhu roku roste. Nejbezpečnější jsou proto řapíky sklizené na jaře, nejpozději však do svatého Jana (konec června). Z řapíků je potřeba odříznout listy, umýt je, spařit horkou vodou a oloupat. Poté jsou připraveny ke kuchyňské úpravě (nebo i k zamrazení).
Už naše babičky tvrdily, že rebarbora žere kosti. Ve skutečnosti opravdu může dojít k odvápnění kostí a následné tvorbě ledvinových kamenů.
Proto je bezpečnější spolu s rebarborou dodat tělu i další vápník v mléčných výrobcích. Stačí dezert ozdobit šlehačkou, do koláče dát kromě rebarbory i tvaroh apod.
Věděli jste, že kyselinu šťavelovou obsahuje i špenát? Proto se do špenátu přidává smetana.
Recepty pro mlsný jazýček i domácnost
Rebarbora není jen delikatesou, ale má své využití i v domácnosti. Například mastnotu v kuchyni skvěle rozpustí šťáva z rebarbory. Nechte se inspirovat dalšími recepty na talíř i pro úklid.
Přeliv pro blondýnky
Do půl litru vody přidejte 3 lžíce kořene rebarbory a povařte asi 15 minut. Nechte vyluhovat do druhého dne a pak odvarem vlasy přelijte a opláchněte vodou. Získají medový odstín.
Postřik na mšice, housenky a slimáky
Listy rebarbory povařte ve vodě. Nechte rozpustit mýdlo ve vodě a smíchejte s odvarem z rebarborových listů. Poté můžete rozprášit na ovocné stromy, zelí nebo balkónové květiny.
Tvarohové knedlíky s rebarborovou omáčkou
Rebarboru nakrájenou na kostky uvařte ve vodě do měkka. Sceďte většinu vody, přidejte jahody a ještě chvíli povařte. Rozmačkejte a oslaďte cukrem. Můžete přidat i skořici nebo zázvor.
Z kostky tvarohu, jednoho vejce a dvou rohlíků nakrájených na kostičky umíchejte těsto. Nechte odležet v lednici alespoň půl hodiny a vytvarujte knedlíky, které obalíte v dětské krupičce a uvaříte v mírně osolené vodě. Knedlíky se podávají rozkrojené na půl a přelité ovocnou omáčkou.
Foto zdroj: profimedia.cz
První jarní zeleninou je rebarbora. Věděli jste, že se jí říká i reveň?
Reveň neboli rebarbora je vytrvalá jarní zelenina a současně léčivá rostlina. Někteří ji chybně označují za ovoce. Patří mezi nejzdravější zeleniny u nás, kdysi nesměla chybět v žádné zahrádce, kde se sklízela jako první, protože raší už brzy zjara a sklízí se až do července.
Z rebarbory se používají pouze tepelně zpracované řapíky. Vyrábí se z nich marmelády, džemy, šťávy, kompoty, náplně do buchet, knedlíků a moučníků. Může se ale použít i ve slané variantě jako čatní k masovým pokrmům.
Původ rebarbory
Rebarbora pochází z Asie, jejím domovem je Čína a Tibet, kde už před více než třemi tisíci lety znali a oceňovali její kvality a léčivé účinky na lidský organismus. Do celého světa ji pak rozšířili Arabové. Rebarbora je velmi nenáročná zelenina, která na svém stanovišti vydrží mnoho let bez zvláštní péče.
Pěstování
Chcete-li si rebarboru pořídit na vlastní zahrádku, uděláte asi nejlépe, když požádáte zahrádkáře, který ji pěstuje, aby vám část rostliny odkopnul. Většinou je to nejlepší a nejjednodušší způsob. Vypěstovat si ji ale můžete i z koupených semen. Je to rostlina dosti odolná proti škůdcům.
Skladování a zpracování
V chladničce vydrží řapíky rebarbory zhruba měsíc. Dobře se dají také zamrazit, a to jak syrové, tak tepelně upravené. Většinou se ale uchovává ve formě zavařeniny, kompotu nebo šťávy.
Zpracováváme pouze zdužnatělé řapíky (podle druhu rebarbory mají barvu zelenou, růžovou až červenou), omyté, oloupané a zbavené vláken je krátce povaříme a vodu vylijeme.
Vzhledem k obsahu kyseliny šťavelové nepoužíváme při vaření hliníkové nádobí.
Čtěte také
Účinné látky v rebarboře
Vysoká kyselost rebarbory neznamená, že má vysoký obsah vitamínu C. Je tomu právě naopak, zato obsahuje o to víc vitaminů skupiny B a kyseliny listové. Bohatá je na vápník, hořčík, mangan a vlákninu.
Rebarbora zlepšuje dopravu živin do buněk, zbavuje střeva jedovatých látek, aktivuje energii buněk a uklidňuje nervy, zvyšuje také činnost svalů, pozitivně působí na kůži, posiluje vlasy a mimo jiné pomáhá při hubnutí.
Upozornění
Rebarboru nikdy nejíme syrovou a neloupanou a neměli bychom ji konzumovat více než dvakrát týdně. Listy nejíme nikdy, obsahují kyselinu šťavelovou a jsou jedovaté. Není vhodná pro ty, kteří trpí onemocněním kostí, močových cest a revmatismem. Opatrně bychom měli postupovat u dětí.
Rebarbora v kuchyni
V kuchyni se fantazii meze nekladou, i když – jak už bylo řečeno – používá se rebarbora především na sladké pokrmy jako buchty, koláče, štrůdly a všude tam, kde se hodí jablka. Ale můžete ji zkusit přidat do jogurtu, vyrobit domácí zmrzlinu nebo kompot či marmeládu zkombinovat s jinými druhy ovoce.