Raynaudův fenomén – nemoc zimomřivých žen

Zima je pro někoho nejzamilovanější období, jiní ji zase nesnesou. Teplomilní lidé se v zimě nejraději zamuchlají pod peřinu a chodí ven, pouze když musí. Ne vždy je v tom lenost či pohodlnost – každý organismus se se zimou vypořádává jinak, a pro někoho je chladné počasí opravdu nesnesitelné.

Kdy je zimomřivost pouhá odchylka ve vnímání teploty a kdy už ji lze považovat za nemoc?

Syndrom studených nohou

Náchylnost na chlad se nejvíce projevuje na rukou a nohou. Na prstech tak můžete nejlépe vysledovat, kdy pociťujete zimu a v jaké intenzitě. Jestli máte podezření, že vaše nohy a ruce jsou abnormálně studené, udělejte si tabulku, do které si budete zapisovat výsledky pozorování.

Vždy si zapište okolní teplotu, subjektivní pocit zimy, případně nestandardní zbarvení prstů (bledé, bleděmodré, červené atd.) a další projevy, jakými můžou být brnění, snížená citlivost či bolest. Jestli příznaky sledujete delší dobu a nezlepšují se, navštivte doktora.

Příčiny studených nohou

Příčin studených nohou u dospělých může být celá řada. Mezi ty nejčastější patří anémie a nízký krevní tlak, kdy jednoduše oběhová soustava nedokáže dostatečně prokrvovat nejvzdálenější části těla, tedy prsty. V těchto případech se jedná pouze o doprovodný příznak zmíněných onemocnění, který není nijak nebezpečný.

Jestli kromě chladu pociťujete i bolest prstů či brnění a sníženou citlivost, může se jednat o revma nebo neurologické onemocnění. V takovém případě je určitě vhodné navštívit doktora.

Další možností je tzv. Raynaudův fenomén. Jde o stav, kdy dochází ke záchvatovitým stažením cév prstů horních a dolních končetin. Tím se snižuje prokrvení prstů a zvyšuje se subjektivní pocit chladu.

Dalším symptomem je nápadné zbělení prstů, při delším stažení cév dochází až ke zmodrání kůže. To je dáno nedostatečným okysličením těchto částí těla. Poté se cévy i krevní oběh spontánně vrátí do normálu.

Nejčastější příčinou tohoto fenoménu je chlad a stres, ale může být způsoben i zvýšeným tlakem na ruce a nohy, kouřením, či nevhodnou stravou.

Dospělí si často způsobují nedostatečné prokrvení sami, a to zejména nevhodnou obuví a těsným oblečením. Ženy nosící pravidelně lodičky mají chodidla neustále velmi stísněná, kvůli čemu dochází k horšímu prokrvení a dlouhodobým problémům.

Raynaudův fenomén – nemoc zimomřivých žen

Každý organismus snáší zimu jinak.

Studené nohy u dětí jsou přirozené

Tím se dostáváme k dětem. Mnoho maminek si dělá starosti se studenými nohami svých dětí kvůli riziku prochladnutí. Ovšem miminka mají přirozeně chladnější ruce a nohy, proto jejich tělesnou teplotu zkoušejte na zátylku. Jestli je zátylek teplý, je dítě naprosto v pořádku.

Ve většině případů jsou studené nohy u dětí přirozené a není potřeba panikařit.

Miminka si sice ještě neumí samy regulovat tělesnou teplotu, ale právě umělým zahříváním je připravujeme o možnost vytvořit si tuto přirozenou termoregulaci.

Doktoři se mnohem častěji potýkají s přehříváním dětí než s jejich podchlazením. Dětské nožky by se měly zahřívat pouze v případě, že okolní teplota klesne pod běžnou pokojovou teplotu.

  • Jestli budete děti zbytečně teple oblékat, jejich organismus bude mnohem náchylnější k nemocím a podchlazení.
  • Raynaudův fenomén – nemoc zimomřivých žen
  • Dětská chodidla se nejlépe vyvíjí naboso.

Péče o chodidla dětí

Aby si časem dětský organismus vytvořil správné návyky, je potřeba ve všech fázích vývoje dítěte dbát na vhodnou péči o chodidla.

Kromě správného zahřívání je nožky také důležité manuálně stimulovat. Chodící děti nechte co nejdéle bez pevné obuvi a vyzouvejte je vždy, kdy je to možné. Miminkům do jednoho roku dopřejte občasnou masáž plosek chodidel. Pouze tak se začnou nohy přirozeně prokrvovat a zdravě zahřívat zevnitř.

Jestli máte studenou podlahu, dětem nedávejte pevné botičky a nechte je pohybovat se pouze ve volných ponožkách. Pokud se bojíte uklouznutí dítěte, vyzkoušejte ponožky s protiskluzovou úpravou. Díky tomu se nožička i prstíky vytvarují zcela přirozeně, chodidla dostanou dostatek podnětů pro správný vývoj a tělo získá schopnost termoregulace.

Co funguje proti studeným nohám?

Děti především vhodně oblékejte, nejlépe do přírodních materiálů, které podporují rozvoj přirozené termoregulace organismu. Nohám dopřejte co nejvíce volnosti a vybírejte dětskou obuv ve stylu barefoot.

„Bosé boty umožňují svou prostornou špičkou a velmi ohebnou podrážkou plosce nohy aktivně a přirozeně fungovat. Oproti konfekční obuvi zůstává noha v kontaktu se zemí, různými povrchy a nerovnostmi. Stále pracuje, reaguje na vnější podněty, posiluje, je tedy i více prokrvovaná,“ doplňuje Klára Borlová, zakladatelka e-shopu littleSHOES.cz.

Lepší proudění krve můžete podpořit bylinkami, například ginkgo biloba. Tato rostlina roztahuje cévy a lze ji koupit v každé lékárně. Vyzkoušet můžete také vhodné potravinové doplňky pro děti.

Raynaudův fenomén – nemoc zimomřivých žen

Pro lepší prokrvení organismu se doporučují také kořeněná jídla, sauna či dlouhé horké koupele. Tyto metody ale nejsou pro malé děti vhodné.

Přečtěte si také:

  • Škola pro zvířátka Kdo by nechtěl hodně znát, umět číst a počítat? I když je ještě maličká, to vše chce umět kočička.
  • Skřítkové pod stříbrným městem Volné pokračování Pohádek ze stříbrného města zkušené autorské dvojice Petříčková-Vaněček vychází opět dílem ze starých kutnohorských pověstí a dílem se zakládá na fantazii autorů. Pohádky […]
  • Hra: Kdo uhodí do bubínku Úkol: učit výskoku z místa. Pomůcky: lano, bubínek s paličkou. Organizace: celá skupina, cvičí jedno dítě po druhém, dvě děti jako pomocníci při držení lana. Popis hry: Děti sedí na […]
  • Logická hra: Den a noc Den a noc – je jedinečně zpracovaná logická hra pro jednoho hráče. Je vyrobena ze dřeva, krásně barevná a založena na myšlence, která rozvíjí logické myšlení a představivost i těch […]
  • Hra na babu Tuto hru můžeme hrát v tělocvičně nebo na víceúčelovém hřišti s umělým povrchem. Učitel si vybere dobrého běžce a zastrčí mu za trenýrky barevný provázek nebo stužku, kterou ostatní děti […]
Budete mít zájem:  Ulcerózní kolitida – nemoc trávícího traktu – příznaky, příčiny a léčba

Publikoval(a) redakce (539) 

Raynaudova nemoc

Raynaudova nemoc, též primární Raynaudův syndrom, je charakterizována recidivujícími záchvaty zblednutí a bolestí periferních částí těla, zejména pak prstů na rukou. Podkladem jsou křečovité stahy drobných tepen a tepének, které vedou k poruše krevního zásobení postižené oblasti. Faktorem, který vyvolá záchvat, bývají obvykle silné emoce nebo chlad.

Postiženy jsou obvykle mladé zdravé ženy. K poruchám kůže nebo dalších tkání může dojít jen při dlouho trvající těžkém průběhu onemocnění, do typického klinického obrazu nepatří. Příčina onemocnění není známa, jde pravděpodobně o funkční poruchu drobných tepen.

Jako (sekundární) Raynaudův syndrom se označuje stav podobný Raynaudově chorobě, ale který se objevuje v důsledku jiných chorob.

Etiopatogeneze

Vlastní příčina onemocnění není známá.

Pacienti mají obvykle zvýšený cévní tonus podmíněný působením sympatiku, který může být způsoben chybným řízením v hypotalamu nebo i zvýšenou citlivostí hladkých svalů ve stěně cévy na noradrenalin.

V rozvoji choroby hrají roli i pohlavní hormony. Ženy jsou postiženy pět až sedmkrát častěji než muži, obtíže se objevují až po pubertě, nejčastěji ve druhé dekádě, a po menopauze ustupují.

Klinický obraz

Vlastní záchvat trvá obvykle 10–20 minut, probíhá ve třech fázích:

Anemická fáze

Křečovitý stah tepen na začátku záchvatu vede k odkrvení postižené části těla, obvykle špičky prstu. Křečovitý stah je úplný, do postižené oblasti nepřitéká žádná krev. Špička prstu je nápadně bledá, hranice postiženého úseku je nápadně ostrá.

Cyanotická fáze

Cyanotická fáze může navazovat na fázi anemickou, někdy ale může záchvat začínat fází cyanotickou. V cyanotické fázi již není křečovitý stah tepen úplný, do úseku může přitékat malé množství krve. Vzhledem k tomu dochází k výrazné extrakci kyslíku z krve a postižený má díky obsahu výrazně odkysličené krve namodralou barvu (cyanóza).

Hyperemická fáze

Po uvolnění stahu tepen dochází vlivem kompenzačních mechanizmů k výraznému a bolestivému překrvení postižených úseků.

Diagnóza

Základním diagnostickým postupem je vedle anamnézy především prstová pletyzmografie. Protože mnohem častější je Raynaudův syndrom, pátrá se po možné příčině.

Raynaudův syndrom

Zhruba v 90% případů jde o sekundární Raynaudův syndrom, často může být prvním projevem základního onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom může doprovázet nejčastěji následující choroby:

  • autoimunitní choroby
    • systémový lupus erythematodes
    • periarteritis nodosa
    • Wegenerova granulomatóza
    • sklerodermie
    • chronická progresivní polyartritida
  • arterioloskleróza
  • onemocnění cév
    • embolie
    • trombangiitis obliterans
    • AV píštěl
    • trombóza podpažní žíly (v.axillaris)
  • poruchy pohybového aparátu
    • skalenový syndrom
    • přítomnost krčního žebra
    • skolióza
    • artróza krční páteře
  • hematologická onemocnění
    • přítomnost chladových protilátek
    • kryoglobulinémie
    • polycytémie
    • paraproteinémie
  • neurologická onemocnění
    • roztroušená skleróza
    • fibromyalgický syndrom
    • polyomyelitida
  • otravy
    • otrava těžkými kovy – arzen, olovo
    • serotonin
    • ergotamin
    • otrava houbami
  • Úrazy
  • Nežádoucí účinky léků
    • Klonidin
    • Noradrenalin
  • Onemocnění jater
    • jaterní cirhóza

Literatura

  • SIEGENHALTER, W; KAUFMANN, W; HORNBOSTEL, H, et al. Lehrbuch der inneren Medizin. 3.. vyd. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 1992. ISBN 3-13-624303-X. (německy) 
  • POVÝŠIL, Ctibor; ŠTEINER, Ivo, et al. Speciální patologie. 2. vyd. Praha: Galén/Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1442-7. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Raynaudova choroba na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví. Portály: Medicína Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Raynaudova_nemoc&oldid=19463909“

Raynaudův syndrom (Raynaudův fenomén)

Zúžení krevních cév ve stresu nebo v chladu je přirozenou ochrannou reakcí těla. Při Raynaudově fenoménu však na tyto podněty reagují periferní krevní cévy (cévy prstů na rukou či nohou, kolena, špička nosu, uši, jazyk nebo bradavky) příliš intenzivně. To vede k náhlému, obvykle bolestivému, zúžení tepen.

Raynaudův syndrom se obvykle vyskytuje nezávisle na jiných onemocněních (primární Raynaudův fenomén), ale může být způsoben i některými jinými chorobami (sekundární Raynaudův fenomén).

Primární Raynaudův syndrom se obvykle poprvé projeví v období dospívání nebo mládí a po několika letech může samovolně odeznít. Vznik primárního Raynaudova syndromu je pravděpodobnější u žen než u mužů.

Sekundární Raynaudův syndrom je nicméně nebezpečnější, může vést k poškození tkání, a proto je mu při léčbě věnována zvláštní pozornost.

Jaké má Raynaudův syndrom příčiny?

Správné rozlišení mezi primárním a sekundárním Raynaudovým syndromem je důležité ze dvou důvodů. Za prvé nesmí být v případě sekundární formy Raynaudova syndromu opomenuta léčba nemoci, která je jeho příčinou.

Budete mít zájem:  Ňadra v historii: Křehké ženy v korzetu

Navíc může sekundární forma způsobit vážné poškození tkáně v důsledku nedostatku kyslíku v postižených částech těla.

Toto riziko u primárního fenoménu Raynaud není, protože při primární formě není uzávěra cév úplná a po určité době křečovité stažení cév samo povolí.

Příčiny primárního Raynaudova fenoménu nejsou přesně známy. Zdá se, že při rozvoji záchvatu hraje roli nadměrná reakce tepen na uvolňování stresového hormonu adrenalinu. Vzhledem k tomu, že u žen se onemocnění vyskytuje častěji než u mužů, je pravděpodobná i souvislost s pohlavními hormony.

Navíc často dochází k postižení více členů jedné rodiny, což naznačuje i genetickou podmíněnost tohoto jevu. Kromě výše uvedeného mohou mít na vznik a závažnost Raynaudova syndromu vliv i faktory životního stylu a prostředí, jako jsou kouření nebo vibrace (např.

při dlouhodobém používání pneumatického i jiného nářadí).

Sekundární Raynaudův syndrom může být spojen s jinými primárními chorobami, které mohou způsobovat poškození cév.

Mezi takovéto primární choroby patří např.:

  • kolagenózy,
  • vaskulitidy (záněty cév),
  • polymyozitida (zánětlivé onemocnění svalů),
  • poškození cév působením vibrací,
  • trombocytóza,
  • kryoglobulinemie,
  • hypotyreóza.

Raynaudův syndrom mohou vyvolat (nebo vést k jeho častějším a závažnějším záchvatům) i některé léky či návykové látky, jako jsou zejména:

  • léčiva, např. léky na migrénu, léky snižující krevní tlak jako beta-blokátory, některé nosní kapky nebo chemoterapeutika,
  • drogy, jako např. nikotin, kokain nebo amfetaminy.

Negativní vliv na vznik nebo závažnost Raynaudova syndromu mohou mít i syndrom karpálního tunelu, ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) nebo častá poranění prstů.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Zúžení tepen vedoucí krev do periferních částí těla způsobí, že postižená místa silně zblednou a zchladnou. Zpočátku je téměř vždy přítomen pocit znecitlivění, po kterém následuje bodavá bolest nebo mravenčení.

Tato vazokonstrikční fáze trvá maximálně 30 minut, někdy však nemusí být vůbec přítomná. Zúžení tepen (které může být až tak silné, že neprotéká žádná krev) pak částečně povolí a nastává druhá, tzv. cyanotická fáze.

V té je přívod kyslíku k oblastem, které tyto tepny zásobují, v malé míře obnoven, nicméně není dostatečný. Z přitékající krve se tak rychle odčerpá kyslík a tkáň zmodrá, ale zároveň je již teplejší než v první fázi. Tato fáze může být také bolestivá.

Poté se tepny rozšíří ještě více, záchvat pomine a kůže zčervená. Tento „trikolorní jev“ (bílo-modrá-červená) však nemusí být nutně vždy dodržen, například první fáze nemusí vůbec nastat.

U primárního Raynaudova fenoménu jsou prsty obou rukou – často s výjimkou palců – obvykle ovlivněny stejně. U sekundárního Raynaudova fenoménu tomu tak často není.

V případě sekundárního Raynaudova fenoménu jevu může kvůli nedostatečnému zásobení kyslíkem dojít k poškozením kůže (např. vředy na prstech, poruchy hojení).

Jak se stanoví diagnóza?

Lékař se pacienta dotáže na možné spouštěcí faktory a to, zda se Raynaudův syndrom vyskytuje v rodině postiženého. Provede podrobné vyšetření tepen na rukou, případně na nohou, aby vyloučil jiné možné příčiny (např. uzávěr cévy). Dále lékař vyšetří pacienta na přítomnost onemocnění, která by mohla způsobovat sekundární Raynaudův syndrom, a to obvykle včetně vyšetření krve a moči.

Poznámka: V některých případech může dojít k jasné manifestaci (objevení jasných příznaků) základního onemocnění způsobujícího Raynaudův syndrom teprve několik měsíců až let od objevení samotného Raynaudova fenoménu.

Případná zúžení na cévách lze vyhledat prostřednictvím angiografie nebo duplexní sonografie. Pro diagnostiku se podá lék rozšiřující cévy, a pokud je zobrazovacími metodami nalezeno místo, které je užší než okolí, znamená to, že v daném místě je céva trvale zúžená (např. kvůli přítomnosti aterosklerotických plátů).

Dále je možné pod mikroskopem provést vyšetření kapilár nehtového lůžka (kapilární mikroskopie). Při některých onemocněních, jako je např. systémová sklerodermie nebo lupus erythematodes, je typické rozšíření kapilár v oblasti nehtového lůžka často pozorovatelné ještě předtím, než se objeví další příznaky.

Posoudit míru ovlivnění kvality života Raynaudovým fenoménem lze za použití speciálního dotazníku (Raynaud Condition Score – RCS).

Poznámka: Při záchvatu Raynaudova syndromu je vhodné pořídit fotografie postižených míst, abyste lékaři později mohli ukázat změny barevnosti a vzhled postižené oblasti.

Jak probíhá léčba Raynaudova syndromu?

Předcházení záchvatům

Lidé trpící Raynaudovým fenoménem by se měli chránit před chladem a vlhkostí. Je vhodné udržovat celé tělo, zvláště pak ruce, v teple (např. rukavicemi).

Především je však potřeba vyvarovat se rychlého ochlazování (např. regály s chlazeným zbožím v obchodech) a jakéhokoliv poranění prstů. Pokud již příznaky nastoupí, zahřátím je někdy možné záchvat zvrátit (např.

teplou vodou, třením rukou nebo kroužením rameny).

Je třeba vyvarovat se nikotinu (včetně pasivního kouření) a užívání vazokonstrikčních léků. Kromě toho by se postižené osoby měly chránit před vibracemi (vyvarovat se např. používání vibrujícího nářadí, jako jsou motorové pily, sbíječky a jiné stroje).

U žen s Raynaudovým fenoménem by mělo být obzvláště zvažováno případné nasazení léčiv obsahujících estrogeny a takovéto léky předepisovat jen, pokud je to nezbytně nutné.

Vztah konzumace kávy k Raynaudovu syndromu zůstává kontroverzním tématem. Z tohoto pohledu by měli pacienti vlastním pozorováním ověřit, zda u nich konzumace kávy nevede k zesílení záchvatů, případně ke zvýšení jejich četnosti.

Budete mít zájem:  Makadamiový (makadamový) olej – a pokožka vám poděkuje

Poznámka: U pacientů s primárním Raynaudovým syndromem mohou výše uvedená preventivní opatření postačovat; u pacientů se sekundárním Raynaudovým syndromem je nicméně obvykle nutná i léková terapie.

Léčba Raynaudova syndromu

V první fázi léčby se nasazují antagonisté vápníku (např. nifedipin). Tato léčiva, také nazývaná blokátory vápníkových kanálů, ovlivňují vstup vápníku do buněk cévní svaloviny a inhibují (zablokují) tak vznik napětí v cévních svalech, což způsobuje uvolnění a rozšíření krevních cév.

Zpravidla se používají léky, které uvolňují účinnou látku pomalu, aby se docílilo dlouhodobého účinku, a dávka se během několika týdnů pomalu zvyšuje. V naléhavých situacích (např. existuje-li riziko poškození tkáně v důsledku nedostatku kyslíku) se podá léčivo, které vápníkový kanál naopak rychle uvolní.

Častým vedlejším účinkem terapie Raynaudova syndromu antagonisty vápníku je nicméně vývoj arteriální hypotenze (nízký krevní tlak).

Pokud léčba antagonisty vápníku není možná nebo nemá dostatečný účinek, lze (navíc) použít i jiná léčiva.

U některých pacientů mívá pozitivní účinek aplikace nitroglycerinové masti s vazodilatačními (cévy rozšiřujícími) účinky. Do této masti se pro snížení výskytu jejího poměrně častého vedlejšího účinku – bolestí hlavy – často přidává vazelína.

K prevenci a léčbě vředů na prstech, vznikajících jako následek Raynaudova syndromu nebo sklerodermie, je možné použít lék iloprost. Tento lék má podobný účinek jako tělem produkovaný prostacyklin, tedy vede k rozšíření krevních cév (vazodilatace) a snížení shlukování krevních destiček (první fáze tvorby krevní sraženiny).

Dalším lékem, který může zabránit vniku vředů na prstech, je bosentan. Tato látka brání účinku přirozeného hormonu endotelinu-1, který zužuje cévy (vazokonstrikce).

V některých případech mohou mít dobrý léčebný efekt i následující léky:

  • blokátory angiotensinového receptoru – látky bránící účinku angiotensinu-II (hormonu, který vede ke zúžení cév),
  • inhibitory fosfodiesterázy-5 (PDE-5) – látky bránící účinku enzymu fosfodiesterázy V, který má také vazokonstrikční účinky (např. sildenafil),
  • určitá antidepresiva (SSRI – např. fluoxetin).

Ve vzácných případech, pokud existuje vysoké riziko poškození tkáně, je možné přikročit k zablokování sympatických nervů (spouštějících záchvat Raynaudova syndromu) vedoucích k příslušným cévám.

Někdy se používají i následující druhy terapie, jejichž účinky však dosud v klinických studiích nebyly dostatečně prokázány:

  • akupunktura,
  • botulotoxin (např. Botox),
  • laserová terapie (biostimulace nízkoenergetickými laserovými paprsky),
  • biofeedback,
  • míšní stimulace (ovlivňování aktivity nervových buněk v míše pomocí elektrického proudu),
  • vyhřívané rukavice.

Klinické studie u pacientů s Raynaudovým fenoménem neprokázaly jednoznačnou účinnost kognitivně behaviorální terapie.

Předpokládá se však, že by tato terapie mohla být účinná u pacientů trpících kromě Raynaudova syndromu i úzkostnou poruchou (která může hrát roli spouštěče záchvatů Raynaudova syndromu a jejím odstraněním nebo omezením vlivem kognitivně-behaviorální terapie tak dojde i ke snížení četnosti záchvatů).

Ke kontrole, zda behaviorální opatření nebo jakákoliv jiná terapie vede ke zlepšení příznaků, se používá již výše uvedený dotazník (Raynaud Condition Score, RCS).

Na koho se mohu obrátit?

Pro vyšetření potíží, které by mohly ukazovat na přítomnost Raynaudova syndromu, se v první řadě obraťte na svého praktického lékaře. Ten provede základní vyšetření, objedná laboratorní a radiologická vyšetření a případně vás odešle k příslušnému odborníkovi v oblasti interní medicíny, především se specializací na angiologii (cévní/vaskulární medicínu).

Raynaudova choroba

Raynaudova choroba (primární Raynaudův syndrom) je onemocnění tepenného systému nejčastěji horních končetin. Jedná se o typ vazoneurózy (funkční tepenné poruchy), pro kterou je charakteristické chladové bělání prstů na rukou (postižení prstců je vzácnější).

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění je častější u žen v zimních měsících, jeho příčina není známa. Předpokládá se, že se jedná o geneticky determinovanou hypersenzibilitu k hormonálním a neurovegetativním vlivům. Probíhá typicky ve třech fázích:

  1. Vazokonstrikce: v chladu dochází ke konstrikci drobných tepének na rukou (nohou), což má za následek ischémii, prsty bělají, jsou necitlivé a mohou bolet.
  2. Vazodilatace (pasivní hyperémie): na tepennou vazokonstrikci navazuje dilatace žil se stázou krve; vzniká cyanóza; prsty modrají.
  3. Hyperémie (aktivní hyperémie): po několika desítkách minut spazmus ustupuje, dochází k reaktivní hyperémii; prsty červenají, často se objeví bolestivé parestezie.

Časem mohou vzniknout drobné nekrózy.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diagnózu stanovujeme na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření, klinického obrazu a po vyloučení sekundární formy Raynaudova syndromu, k čemuž lze využít kapilaroskopii.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Nefarmakologická: STOP kouření, teplé oblékání, eliminace stresu, vyvarování se prudkým změnám teplot.
  • Farmakologická: blokátory kalciových kanálů (nifedipin), prostaglandiny.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Souvisejíci články[upravit | editovat zdroj]

  • Periferní cyanóza
  • Ischémie
  • Cévy

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • Raynaudova choroba
  • Raynaudov syndróm – Nutraceutica

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel, et al. Propedeutika ve vnitřním lékařství. 3. přepracované vydání vydání. Praha : Galén, 2009. 324 s. s. 26. ISBN 978-80-7262-643-4.
  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák – Triton, 2020. 964 s. s. 225-226. ISBN 978-80-7553-780-5.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector