Rath hodlá zrušit deset pojišťoven

29.05.2009 15:18 Původní zpráva Aktualizováno 29.05. 15:52

Rath hodlá zrušit deset pojišťovenSloučit zdravotní pojišťovny, zrušit regulační poplatky a v budoucnu možná i zvýšit platby za zdravotní pojištění. Tato opatření chce v budoucnu prosadit sociální demokracie.

Jak by mělo vypadat zdravotnictví podle ČSSD? Předně středočeský hejtman David Rath upozornil na to, že by lidé mohli v budoucnu na zdravotní pojištění odvádět víc. „Předcházela by tomu ovšem veřejná diskuze,“ zdůraznil. Neupřesnil ani, o kolik by se platba měla zvýšit.

Ministerstvo zdravotnictví na to má jasný názor. „Nikdo už nemůže věřit tomu, že sociální demokracie zaplatí všechny věci, které slibuje. A pokud toho chce opravdu docílit, nezbývá jí, než tiše přiznat, že bude zvyšovat daně,“ řekl on-line deníku TÝDEN.

CZ náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Minimální měsíční záloha na pojistné pro osoby samostatně výdělečně činné je od letošního roku stanovena na 1590 korun. ČSSD uvažuje o zdražování i jinde než ve zdravotnictví. Například oznámila, že hodlá zvýšit mýtné na silnicích.

ČTĚTE TAKÉ: ČSSD chce zdražit mýto. O kolik však neprozradila                        Epilog Topolánkovy vlády. Na stole bude zdravotnictví

Super VZP 

Sociální demokracie plánuje také velké změny ve zdravotních pojišťovnách. Postupně chce jejich počet snižovat. „V horizontu dvou volebních období bychom rádi sloučili všechny pojišťovny do jedné,“ představil svou vizi Rath. Ani to se ministerstvu nezamlouvá.

„Jediná pojišťovna na trhu by znamenala až téměř totalitní model, který jsme opustili v 90. letech, “ upozornil Šnajdr s tím, že je nevýhodný pro pacienty.

„Pojišťovna by si mohla diktovat podmínky a lidé by neměli možnost svobodné volby, který ústav poskytuje větší výhody a u kterého chtějí být pojištěni,“ dodal.

Než se tak stane, sociální demokracie bude chtít zabránit jejich privatizaci, kontrolovat hospodaření pojišťoven a také snížit platy jejich ředitelům. Kromě těchto kroků chce také vytvořit jediný zákon, který bude platit pro všechny pojišťovny. „Je nesmyslné, aby měla VZP vlastní zákon o fungování,“ řekl středočeský hejtman.

David Rath se pustil také do do kritiky regulačních poplatků. „Jsou neúčinné, neefektivní a tvoří bariéru pro sociálně slabé občany a seniory,“ řekl. Také proto chce ČSSD poplatky zrušit, a to bez výjimky.

Přihodí také stát

Rath hodlá zrušit deset pojišťoven

Dalším krokem, kterým by chtěla ČSSD pomoct českému zdravotnictví, je zastavení poklesu podílu HDP plynoucího do resortu. „Za vlády ODS klesl ze 7,6 procenta pod sedm procent, my chceme jít ve stopách Rakouska, Německa nebo Francie, kde se pohybuje od devíti do jedenácti procent,“ upozornil Rath.

TÉMATU: Ministryně: Pojišťovny přestanou rozdávat dárkyJurásková vede zdravotnictví. Bude bojovat za poplatky

Podle Ratha hrozí zdravotnictví také personální kolaps kvůli nedostatku sester a lékařů. „Chceme pro ně vytvořit takové podmínky, aby se nezhoršoval přístup k pacientům, což se děje. Všichni se soustředí na zisky a zapomínají na klienty,“ uvedl Rath.

Rath hodlá zrušit deset pojišťovenProtikrizová opatření? Jen nesmysly

Ministerstvo zdravotnictví vydalo ve čtvrtek zprávu, že začalo s vyjednáváním o balíčku protikrizových opatření ve zdravotnictví. „Byli jsme požádáni o schůzku, která proběhne už brzy,“ potvrdil Rath.

„To, co navrhují, ale nejsou protikrizová opatření. Jde o kroky, které zvýší zisky farmaceutických firem a nezmírní krizi,“ uvedl.

Podle něj tyto návrhy už jednou přes ČSSD ve sněmovně neprošly, a přesto se za vedení nové ministryně Dany Juráskové vůbec nezměnily.

Kromě závažných kroků týkajících se rušení regulačních poplatků nebo rušení pojišťoven chce ČSSD v budoucnu také zvednout platy zdravotníkům, vytvořit katalog péče hrazené z povinného pojištění, vybudovat systém komerčního připojištění nebo systém průběžné kontroly kvality péče. Zároveň plánuje vybírat zdravotní pojištění a daně v jediné instituci.

Ilustrační foto: Karel Šanda, Jan Schejbal, Lucie Pařízková

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

Rath nezaplatil sankci deset milionů. Do vězení nastoupí

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath nezaplatil peněžitý trest deset milionů korun, který mu uložil soud za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. 

Do vězení k odpykání sedmiletého trestu nastoupí v pondělí do 18 hodin, řekl Rath novinářům. Soudní proces znovu označil za politický a zmanipulovaný.

Podle Ratha proces ovlivňovali ministři spravedlnosti i prezident Miloš Zeman. Někdejší významný politik se nedostaví ani k úternímu soudnímu projednání druhé větve korupční kauzy, podle něj to nemá smysl. Řekl, že soud kromě jiného využívá nezákonné odposlechy.

Výzvu k nástupu do výkonu trestu mu doručili policisté minulý týden, podle Ratha bylo nestandardní, že mu soudce neposlal dokument poštou. Podle soudu je to ale obvyklá praxe. Také pětidenní lhůtu pro nástup do vězení označil bývalý politik za velmi krátkou.

Rath předal svou lékařskou praxi v Hostivici, zajistí ji dva lékaři na částečný úvazek. Nevyloučil, že ve věznici bude pracovat jako lékař, podle něj je větší nedostatek lékařů mimo Prahu, proto by mohl působit i v jiné než ruzyňské věznici.

„Má-li to mít nějaký smysl a má-li ten můj pobyt tam mít alespoň nějaký význam, tak je asi logické, že ve finále mohu skončit v nějaké menší nemocnici na okraji, protože tam potřebují, jak říkám, lékaře mnohem více než třeba v Praze,“ dodal Rath.

Kdy hodlá požádat o podmínečné propuštění, v pondělí neřekl, podle něj se může v jeho procesu ještě změnit řada věcí. Bývalý hejtman strávil rok a půl ve vazbě, doba se mu z trestu odečte.

Ovlivňování tendrů a úplatky

Někdejší hejtman a ministr zdravotnictví byl zadržen před sedmi lety, v květnu 2012. Pražský vrchní soud ho letos v červnu pravomocně poslal na sedm let do vězení. Zároveň mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působení v samosprávě. „Já deset milionů nemám,“ řekl v pondělí Rath. Pokud je ale nezaplatí, prodlouží se mu trest vězení o 2,5 roku, rozhodl vrchní soud.

Soud poslal do vězení i bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra. Každý má zaplatit 15 milionů korun.

 Soud je potrestal za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici. Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi.

Policie ho zadržela v květnu 2012, když si tuto částku odnášel z domu Kottových v krabici od vína.

Advokát Kottových Tomáš Sokol se nemůže k jejich nástupu do vězení vyjadřovat. Klienti ho nezbavili mlčenlivosti, řekl v pondělí. Není tedy jasné, zda už si trest odpykávají.

Zprávy

Spor mezi premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli jmenování ministra zdravotnictví pokračuje. Klaus v pondělí obvinil Paroubka z toho, že ho před svým loňským jmenováním ministrem oklamal, když tvrdil, že nevykonává žádnou činnost v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Paroubek považuje Klausovo nařčení za nesmyslné.

Zároveň odmítl pozvat premiéra ke konzultaci na Hrad a trvá na tom, že prezidenta České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha nemůže jmenovat do čela ministerstva. V překvapivě vstřícném duchu se naopak odehrála Rathova schůzka s ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřinou Musílkovou, kterou šéf ČLK v minulosti často kritizoval.

Rath po setkání uvedl, že VZP zatím nucená správa nehrozí.

Paroubek předpokládal, že Klausovi spolu s Rathem na Hradě vysvětlí, jak je zajištěno, aby se Rath nedostal v ministerské funkci do střetu zájmů. Prezident ale uvedl, že ke schůzce, k níž ho premiér vyzval, není žádný důvod. Jeho odpověď Paroubkovi, že Ratha nemůže jmenovat, byla podle Klause jasná a srozumitelná.

Klaus také prohlásil, že ho Paroubek vědomě uvedl v omyl, když loni v čestném prohlášení uvedl, že nevykonává žádnou činnost, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Premiér nyní řekl, že byl nejméně ve třech střetech zájmů.

Vykonával funkci náměstka pražského primátora pro oblast financí a zasedal ve dvou dozorčích radách organizací zřizovaných městem. Podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové Paroubek na tyto funkce rezignoval devět dní po jmenování ministrem, tedy nepochybně „v nejbližší možné době“, jak zákon požaduje.

„Takovýto průběh je standardní, takovýto – či ještě rychlejší – průběh může být i u pana Ratha,“ řekl předseda vlády.

Rath hodlá kvůli Klausovým výhradám ještě učinit čestné prohlášení, že po jmenování do vládní funkce bezodkladně ukončí veškeré činnosti, jež jsou podle ústavy a zákona o střetu zájmů neslučitelné s výkonem ministerské funkce. Neupřesnil ale, zda se vzdá funkce prezidenta lékařské komory, nebo její výkon jen pozastaví po dobu, kdy bude členem kabinetu. Právě kvůli jeho pozici ve vedení komory jej Klaus odmítl jmenovat.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) soudí, že jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví už nic nebrání. Čeká proto, že prezident Václav Klaus brzy vyhoví jeho žádosti a Ratha oficiálně uvede do vládní funkce. Pokud by Klaus jmenování i nadále oddaloval, Paroubkovi to prý nevadí.

„Já jsem ochoten čekat třeba do konce volebního období, mě ten současný systém neruší,“ řekl dnes Paroubek novinářům.

Po odvolání Milady Emmerové byl řízením ministerstva pověřen vicepremiér Zdeněk Škromach, který v pátek jmenoval Ratha svým prvním náměstkem a svěřil mu faktické řízení úřadu.

Ke způsobu, jakým je vybírán nový ministr zdravotnictví, mají výhrady menší koaliční strany. Lidovci považují nominaci Ratha za chybu, unionisté označují komunikaci mezi premiérem a prezidentem za nedůstojnou. Paroubek výtky šéfa lidovců Miroslava Kalouska odmítl. „Já myslím, že je chybou, že se s panem Kalouskem vůbec bavím,“ řekl.

Paroubek míní, že tahanicím kolem nového ministra by Klaus předešel, kdyby se s Rathem sešel a osobně s ním probral své pochybnosti o možném střetu zájmů kvůli funkci prezidenta České lékařské komory. Byl prý připraven stát se moderátorem takové schůzky pro případ, že by Klaus s Rathem nebyli schopni spolu „normálně lidsky“ komunikovat.

Unie zaměstnavatelských svazů žádá Paroubka o odvolání Ratha

První náměstek ministerstva zdravotnictví David Rath ještě ani nezískal místo ministra, do něhož ho prosazuje premiér Jiří Paroubek, a už se ozývají první žádosti o Rathovo odvolání.

Unie zaměstnavatelských svazů jako člen zdravotnické tripartity dnes poslala premiérovi dopis, v němž ho žádá, aby Ratha okamžitě odvolal z jakékoli výkonné funkce na ministerstvu a do funkce ministra zdravotnictví ho nejmenoval.

„Doktor Rath se jako prezident České lékařské komory (ČLK) zásadně neosvědčil, protože jím vedená profesní organizace lékařů neplní úkoly zákonem jí svěřené,“ řekl ČTK viceprezident unie pro zdravotnictví Dalibor Stejskal. Unie zaměstnavatelských svazů sdružuje všechny zdravotní pojišťovny a prakticky všechny poskytovatele zdravotní péče.

Budete mít zájem:  Hmyz je zdroj proteinů, má jich víc než maso

Podle Stejskala poskytuje Rath premiérovi „tendenční informace“, jež jsou pro premiéra i celou vládu zavádějící. Konkrétní příklady však neuvedl. „Svěřit doktoru Rathovi jakoukoli výkonnou moc je pro systém zhoubné, neboť jde o jedince, který projevuje přímo patologickou ctižádost,“ varují zdravotničtí zaměstnavatelé a pojišťovny premiéra v dopise, jehož text má ČTK.

Soud opět přiřkl katedrálu sv. Víta církvi; reakce zdrženlivé

Obvodní soud pro Prahu 1 zopakoval po jedenácti letech své rozhodnutí – katedrála svatého Víta a přilehlé nemovitosti patří církvi. Zatímco tehdy vyvolal verdikt značnou odezvu politické veřejnosti, která dokonce vyústila v petici stovky poslanců žádající odvolání, nynější postoje politiků jsou spíše zdrženlivé.

Právně komplikovaný spor nechtějí politici podrobněji hodnotit. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) novinářům řekl, že si raději nechá vypracovat právní rozbor. Právní stránku věci nechtěl komentovat ani místopředseda komunistů Jiří Dolejš či šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř.

Dolejš se ale domnívá, že není rozumné, aby památka, která je spojena s národními dějinami, připadla pouze církvi. Podle Talíře však již dřívější právní výklady tvrdily, že katedrála církvi patří. Kardinál Miloslav Vlk rozhodnutí označil za znamení naděje, že dojde také na odstranění dalších nespravedlností spojených s komunistickým režimem.

„Je to jasná odpověď všem, kteří hlásali podle komunistické frazeologie, že katedrála patří všemu lidu,“ řekl ČTK katolický primas Vlk. Rozhodnutí soudu ale není pravomocné, protože právnička státu Milada Šípková podá odvolání.

„Od vzniku byla katedrála symbolem české státnosti, byla vybudována z prostředků všech bez ohledu na víru, dobudovala ji první republika,“ řekla u soudu. Soudkyně Libuše Fritzová určila, že nemovitosti patří těm, kteří je vlastnili před vládním nařízením z roku 1954. Tím vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát.

Tento právní akt byl dosud vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem. „Formulace vládního nařízení je natolik neurčitá, že ke změně vlastníka na jeho základě dojít nemohlo,“ vysvětlila dnes soudkyně. Podle právníka církve Petra Zderčíka chtěl stát v roce 1954 skutečně nemovitosti vyvlastnit.

Neudělal to však přímo, ale prostřednictvím takzvaného simulovaného právního aktu. „Jde o akt se zakrytým úmyslem, a takový právní akt nemůže být platný a nemůže být důvodem ke změně vlastníka,“ tvrdí. Soudkyně Fritzová své rozhodnutí odůvodnila prakticky stejně jako před jedenácti lety.

Odvolací městský soud v Praze však její názor tehdy nesdílel, verdikt zrušil a vrátil jí případ zpátky. Pokud jí nyní dá městský soud za pravdu, připadne církvi kromě katedrály s pozemkem a věže u chrámu sv. Víta s pozemkem také celá Vikářská ulice s kanovnickými domy (včetně bývalé restaurace Vikárka) až po Nové proboštství, dále Prašná věž a Kaple Všech svatých.

Katedrála sv. Víta je významným náboženským i politickým symbolem České republiky. Její základní kámen byl položen už ve 14. století, svoji současnou podobu ale získal chrám až po dostavbě v 19. a 20. století. Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic.

O rozvoj katedrály se významně zasloužil císař Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba na čtyři století přerušena. Pro katedrálu následovalo nepříznivé období. V červnu 1421 byla například vyrabována husity, v roce 1541 vyhořel kostel do základů.

Až v roce 1844 byla ustavena Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly. Řízením dostavby chrámu byl pověřen architekt Josef Mocker. Právě on vtiskl stavbě dnešní novogotickou podobu, kterou tvoří dvě věže v průčelí. Slavnostní otevření ještě ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.

Po druhé světové válce pokračovala Jednota ve snaze o dostavbu, ale v roce 1954 byla rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na Kancelář prezidenta republiky. Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem. Byla místem korunovace českých králů.

V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V chrámu jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.

Průzkum: Většina mladých v Česku očekává růst životní úrovně

Na budoucí vývoj České republiky hledí většina mladých lidí s optimismem. Celkem 53 procent věří, že se v příštích pěti letech zlepší hospodářství i životní úroveň. Silně jim však vadí korupce. Podle nich se v tomto ohledu situace v příštích letech nezlepší, možná spíš zhorší.

Korupci a politiky také jmenovali jako nejčastější důvod, proč se za svou zemi stydí. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu, o jehož výsledcích informuje nejnovější číslo časopisu Výběr. Stejný průzkum se souběžně konal i v národních edicích časopisu Reader's Digest v Polsku, Maďarsku a Rumunsku.

Ukázalo se, že přes řadu výhrad vnímají mladí Češi také vývoj v zemi za uplynulých pět let mnohem pozitivněji než jejich vrstevníci ve střední Evropě. Například Maďaři si nejčastěji mysleli, že se zhoršila ekonomika. Na korupci si nejvíc stěžovali Poláci, které tíží i vysoká nezaměstnanost.

Na zdraví obyvatel, zločinnost a korupci si pak stěžovali především Rumuni. Mladí Češi ve věku 17 až 27 let sice označují nezaměstnanost za problém, ale strach z chudoby nemají. Myslí si totiž, že práci seženou – ne sice možná tu, která je bude bavit, ale takovou, která je uživí.

Než si založí rodinu, chtějí být finančně nezávislí, opatřit si bydlení, věnovat se vlastnímu rozvoji a užít si.

Paroubek: Cílem vlády zůstává přijmout euro v roce 2010

Česká vláda má v úmyslu zachovat dosavadní cíl přijmout euro v roce 2010 a bude se držet plánu snižování deficitu veřejných financí. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl premiér Jiří Paroubek.

Premiér tak nepřímo potvrdil informaci z minulého týdne, kdy ČTK řekl, že pokud by byl deficit veřejných financí pod třemi procenty, vláda přesto nejspíš nebude uvažovat o změně termínu pro zavedení eura. „Z řady důvodů si myslím, že by to nebylo moudré,“ řekl Paroubek před týdnem ČTK.

Paroubek dnes připustil, že v příštích letech bude vláda muset hodně investovat do infrastruktury a přitom nebude chtít omezovat sociální a další mandatorní výdaje. I přesto však bude chtít plnit konvergenční program pro euro, tedy plán plnění hlavních kritérií pro vstup do eurozóny.

Klíčovým požadavkem je zde snížení deficitu veřejných financí na maximálně tři procenta hrubého domácího produktu. Česká republika si letos mírně posunula termín přijetí eura z rozmezí 2009-2010 na rok 2010.

Většinu lidí zřejmě čekají nižší daně, sněmovna již brzy rozhodne

Češi s příjmy do 30.000 Kč hrubého za měsíc se mohou těšit na to, že se od roku 2006 dočkají snížení daní. Počítá s tím vládní novela zákona o daních z příjmů, kterou do závěrečného čtení postoupila sněmovna. Roční daňová úspora by mohla být u poplatníka kolem 3000 až 4000 Kč. Změny by se měly dotknout až čtyř milionů lidí.

O konečné podobě předlohy bude sněmovna hlasovat příští týden, a to v úterý 1. listopadu. Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) poznamenal, že daňová zátěž v ČR je vysoká, a proto by daně měly být sníženy všem. To podle něj splňuje rovná daň, kterou právě ODS prosazuje.

Stejně jako při prvním čtení poznamenal, že návrh demotivuje lidi s vyššími příjmy si více vydělávat. Zavedení rovné daně ale ODS nepovažuje v současné politické situaci za reálné. „Každý pokus o snížení daňového zatížení práce je vítaný,“ soudí analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.

Podnikatelům by podle něj navíc mohla novela rozšířením paušálních výdajů zjednodušit agendu, což je snad ještě důležitější než vlastní snížení daní. Ministerstvo financí odhaduje, že po přijetí zákona se sníží příjmy státního rozpočtu z roce 2006 asi o deset miliard korun. Navíc o zhruba čtyři miliardy korun budou sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí.

Snížení inkasa daně z příjmů však již vláda započetla při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a při projekci základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.

Záchranáři z Liberce chtějí vyslat do Pákistánu průzkumný štáb

Záchranáři liberecké společnosti Hand for Help chtějí vyslat v pátek do Pákistánu, který poničilo zemětřesení, průzkumný štáb. „O jejich odletu jednáme s ministerstvem zahraničí,“ řekla dnes ČTK mluvčí záchranářů Jana Eichlerová. Podle ní je připraven k odjezdu i zbytek týmu, organizace však musí nejprve shromáždit na misi 20 milionů korun.

Dnes začali záchranáři svážet z celé republiky vybavení a materiál na cestu. „Sponzoři dávají přednost materiální pomoci před finančními dary,“ řekla Eichlerová. Záchranáři podle ní tímto způsobem již získali léky, inkubátory, reflexní oblečení a termoprádlo. „Náklady na misi se tím sníží,“ uvedla.

Společnost podle ní nemůže čekat finanční podporu od státu, je odkázána pouze na dary firem a soukromých osob. Vyhlásila proto veřejnou sbírku.

Tripartita probere zdravotnictví, ceny energií i minimální mzdu

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů chtějí dnes probrat situaci ve zdravotnictví, vývoj cen energií a jejich dopad na zaměstnanost či růst minimální mzdy. Záměr ministra práce na zvýšení nejnižšího příjmu téměř o tisíc korun odboráři vítají, zaměstnavatelé jsou proti.

Podle návrhu by minimální mzda v příštím roce měla růst dokonce dvakrát. V lednu by se měla zvednout o 475 korun z nynějších 7185 na 7660 korun. Podruhé by se zvýšila v červenci o dalších 475 korun na konečných 8135. Odborům se záměr zamlouvá, peníze by ale chtěly najednou již v lednu.

Podle zaměstnavatelů je růst příliš rychlý a není provázen růstem produktivity práce. Na programu dnešní tripartity je také zdravotnictví. Dluh zdravotního pojištění překročil již deset miliard korun a do konce roku ještě poroste.

Pozornost od finančních problémů a kroků k jejich vyřešení ale v posledních dnech odpoutal výběr nového ministra.

Invex: Eurotel spustí síť třetí generace v prosinci

Mobilní operátor Eurotel spustí síť třetí generace UMTS 1. prosince. Technologie, která umožňuje videohovory, stahování videa a hudby do mobilního telefonu a rychlé připojení k internetu, bude zpočátku dostupná v Praze a centru Brna.

Budete mít zájem:  Co všechno patří na vánoční stůl

Do dvou let pak chce firma pokrýt 50 procent tuzemské populace, uvedl na veletrhu Invex výkonný ředitel pro strategii a rozvoj produktů Stanislav Kůra.

Kompletní ceník firma nezveřejnila, nicméně Kůra uvedl, že dotované ceny telefonů budou začínat od jedné koruny a za stejnou cenu bude možné uskutečnit minutový videohovor. Firma bude zpočátku nabízet tři mobilní telefony pro UMTS a jednu kartu do počítače.

Konkurenční T-Mobile minulý týden spustil čistě datovou verzi UMTS, která slouží pouze k rychlému připojení na internet a neumožňuje telefonování. Oskar Vodafone nabídne UMTS nejdříve v příštím roce.

Česká redakce BBC končí

Vysílání BBC v češtině skončí letos 23. prosince, do konce ledna potom budou vysílány pouze zprávy. Dnes (25. října) o tom informovalo vedení BBC zaměstnance české redakce.

Zrušení českého vysílání BBC je součástí rozsáhlé restrukturalizace zahraničního vysílání britského rozhlasu, při níž bude dále uzavřeno vysílání v polštině, maďarštině, slovenštině, slovinštině, bulharštině, chorvatštině a kazaštině.

Podle ředitele zahraničního vysílání BBC Nigela Chapmana jsou tyto změny reakcí na nové geopolitické podmínky po skončení studené války. Evropa se od 90. let změnila, řada zemí, do kterých vysíláme, už je členy Evropské unie, prohlásil Chapman.

Ušetřené finanční prostředky budou mimo jiné použity na přípravu arabského televizního kanálu, kterým chce BBC konkurovat televizi Al Jazeera. Nový kanál by měl být spuštěn do roku 2007.

V České republice působí BBC od roku 1990. V současné době vysílá 5 hodin denně česky a 19 hodin anglicky. FM signálem pokrývá všechna velká města. Navzdory tomu zůstala menšinovou stanicí. Denně si vysílání BBC naladí průměrně 17 000 posluchačů, což znamená podíl na rozhlasovém trhu ve výši je 0.1 procenta.

Počasí

V noci čekáme oblačno až zataženo. Teploty v noci klesnou na 14 až 10 st. C. Ve středu čekáme teploty 14 až 18 st.C, bude oblačno až zataženo.

Rath uvažuje o slučování zdravotních pojišťoven

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Milan Holakovský

Praha – Zdravotní pojišťovny chovají jako jedno stádo, a tak by stačila jedna. Aby se šetřilo…

David Rath | Foto: Deník/Milan Holakovský

Mezi zdravotními pojišťovnami nejsou skoro žádné rozdíly, míní hejtman Středočeského kraje a poslanec David Rath (ČSSD).

V tom případě je podle jeho slov zbytečné, aby jich existovalo jedenáct – a ze zdravotního pojištění zaplaceného občany se jedenáctkrát odčerpávaly peníze na platy ředitele a dalších manažerů, na jejich auta, služební cesty a na sídla pojišťoven, jimž podle Ratha lidé plným právem říkají „paláce“.

„Pojišťovny jsou téměř identické, chovají se jako jedno stádo,“ řekl Rath v pondělí novinářům. Existence tolika různých zdravotních pojišťoven by byla podle jeho slov opodstatněná jen v případě, kdyby se každá pojišťovna chovala jinak. Rozdíly jsou ale minimální – a pro běžného občana jsou tyto detaily stěží postřehnutelné.

Rath proto již v tomto týdnu společně se svým stranickým šéfem Jiřím Paroubkem hodlá představit revoluční koncepci: sociální demokraté uvažují o slučování zdravotních pojišťoven.

Jako první by se prý mohly spojit ty, v nichž má významný podíl stát: vojenská, ministerstva vnitra a všeobecná.

„S tím bychom chtěli začít hned po volbách – pokud v nich uspějeme a voliči nám k tomu dají mandát,“ nemá Rath obavy z velkorysého plánování.

A tak jedním dechem uvažuje, jak by mohlo pokračovat sjednocování i v případě dalších pojišťoven.

Zřejmě by měla vzniknout jedna „základní“ pojišťovna, zajišťujících svým klientům standardní péči – a případě dalších pojišťoven by se otevíral prostor pro ty, kteří si přejí nadstandard.

Podrobnosti hodlají sociální demokraté představit již brzy. „Mluvili jsme o tom na stínové vládě a ještě v tomto týdnu budeme novináře informovat,“ prohlásil Rath s dodatkem, že stranou nezůstane ani tlak na snižování platů šéfů zdravotních pojišťoven – podobně jako tomu už je v případě ředitelů státních podniků.

Podle Ratha, jenž by jako bývalý ministr zdravotnictví měl mít k dispozici spolehlivé údaje, se u nás na zdravotním pojištění ročně vybere 200 miliard korun.

„Necelá čtyři procenta z toho – osm miliard – spotřebuje jedenáct zdravotních pojišťoven na své fungování,“ zdůraznil Rath s tím, že cílem jím chystaných opatření je snížit objem peněz, které pojišťovny odčerpají na svou činnost, na polovinu. Do kontrastu staví správu sociálního zabezpečení, zajišťující výplatu důchodů a sociálních dávek, jež pohltí jen jedno procento spravovaných finančních prostředků.

Rath přitom odmítá, že by zamýšlené nucené slučování zdravotních pojišťoven mělo znamenat pokus o návrat před rok 1989. „Ve Velké Británii existuje jedna zdravotní služba, jedno zastřešující zdravotní pojišťovnu mají ve Francii. A je to podstatně lacinější proti pojišťovenskému systému třeba v Německu,“ zaštítil své představy odkazem na poměry v zemích na západ od našich hranic.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

4.5.2009

  • zdravotní pojišťovna,
  • Praha,
  • David Rath,
  • ČSSD,
  • Středočeský kraj,
  • Jiří Paroubek,
  • ministerstvo vnitra,
  • Německo,
  • Francie,
  • Velká Británie,
  • peníze,
  • Katastrální mapa,
  • poslanec,
  • sociální demokracie,
  • automobil

9 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU

Operátor/ka do malého call centra, 16 800 Kč PRACOVNÍ POZICE RECEPČNÍ, STRÁŽNÝ, 16 000 Kč Programátoři počítačových aplikací, 55 000 Kč Mzdoví účetní, 25 000 Kč Lešenář, pomocný dělník na stavbě, 30 000 Kč Realizační pracovník, 28 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů), 20 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů), 18 500 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D Škoda Fabia max 1 rok staré vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Octavia nehavarované Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Volvo XC60 nové vozidlo, servisní knížka, v záruce + PRODAT AUTO

David Rath | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Bývalý ministr zdravotnictví David Rath dostal v první větvi své korupční kauzy sedmiletý trest kvůli manipulacím s tendrem na opravu zámku Buštěhrad.

Pravomocný verdikt padl předloni v červnu. Odvolací Vrchní soud v Praze uložil někdejšímu politikovi sedm let vězení plus peněžitý trest a zákaz působení ve výkonných funkcích v samosprávě.

Příští rok na jaře by se zpracování obou kauz pod názvem Sněžím! mělo začít natáčet a diváci by je mohli vidět na podzim roku 2022. Hřebejk si za předlohu vzal knihy novináře Radka Kedroně.

Metrostav v návrhu argumentoval zejména děním kolem bývalého soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka viněného z úplatkářství. Sovák je ve vazbě, trvá na tom, že úplatky nebral.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele Bíby.

Největší stavební firma v České republice byla v Rathově kauze zatím nepravomocně odsouzena k zákazu účasti ve veřejných zakázkách na tři roky. Soud jí uložil také zaplatit deset milionů.

Audit o střetu zájmů. Rathův majetek. Střet zájmů Andreje Babiše. Nabízíme výběr letošních kauz s visačkou Made in iROZHLAS.cz.

„K tomuto kroku jsme přistoupili, protože ve vězeňské službě je tragický nedostatek lékařů,“ řekla mluvčí. Dodala, že bezpečnostní sbor takto zároveň reaguje na koronavirovou situaci.

Rath nechtěl, aby se dovoláními zabývali soudci NS Ivo Kouřil, Jan Engelmann a Vladimír Veselý, kteří dříve spolurozhodovali o stížnosti pro porušení zákona v téže korupční kauze.

Vazebně stíhaný soudce Zdeněk Sovák a jeho známý měli podle policejního obvinění nabízet stavební firmě Metrostav, že za 50 milionů ovlivní odvolací rozsudek v jejich prospěch.

Do teplické věznice nastoupil Rath loni v říjnu poté, co byl pravomocně odsouzen za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.

David Rath prohrál další spor o omluvu. Újmu na cti mu měl způsobit bratr Michal, který ho v médiích označil za lháře, zloděje a podvodníka. Žalobu exhejtmana zamítl i odvolací soud.

Soudní exekutor Ivo Luhan vydal příkaz k prodeji na polovinu domu ve středočeských Zbuzanech. V něm dlouhodobě žije bratr pravomocně odsouzeného Davida Ratha.

Středočeské krajské státní zastupitelství se nemusí omlouvat Davidu Rathovi za mediální výrok, že bývalý hejtman ve své korupční kauze lhal. Ve čtvrtek o tom pravomocně rozhodl odvolací soud.

David Rath již v minulosti žádal Krajský soud v Praze, aby mu část trestu prominul. Jako alternativu nabídl exekuci části domu, který vlastní se svým bratrem.

Vězeňská služba nyní čeká, než jí výsledky fyzicky přijdou. „Nepředpokládáme, že by v této věci padly nějaké zásadní kázeňské postihy,“ napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí Petra Kučerová.

Odsouzení lékaři by mohli za mřížemi léčit spoluvězně. Píše o tom Deník N. A proclívat se podle deníku Právo budou muset i malé balíky. Více si přečtěte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Podle ministerstva spravedlnosti ale „nedošlo ke zvýhodnění postavení jednoho odsouzeného vůči ostatním“, proto nebylo nutné, aby resort udělal další opatření.

Soud nevyhověl žádosti Davida Ratha, aby mu prominul druhou část 10milionového peněžitého trestu. Exhejtman podle právníka jako alternativu žádal exekuci na část domu, který vlastní spolu s bratrem.

Bušina celou kauzu vnímá jako uměle vytvořenou a nepravdivou. Tvrdí, že proces, který trvá už 11 let, ho významně poškodil a změnil mu život. Rezignoval na funkci investičního náměstka nemocnic.

Bývalý středočeský hejtman David Rath je v první větvi kauzy odsouzen za ovlivňování tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.

Rozdílné a často i protichůdné posuzování jednoho případu dvěma soudy již patří k obrazu naší justice.

„Hodnotím tak z pohledu toho, jak byla vedena obhajoba, i z pohledu toho, jak soudy ve věci rozhodovaly,“ vysvětlila Bradáčová, proč považuje kauzu Davida Ratha za nejnáročnější v kariéře.

„Navrhoval jsem propadnutí celého majetku. Je podle mě evidentní, proč to udělal,“ komentuje státní zástupce Jiří Pražák Rathův majetkový „výprodej“.

Budete mít zájem:  Proč je důležité mít sourozence

Jeden z Rathových advokátů Roman Jelínek před několika dny pro Právo řekl, že jeho klient nemá na splátku peníze. A požádal o její prominutí.

David Rath možná nezaplatí druhou splátku svého peněžitého trestu ve výši pěti milionů korun. Kvůli nedostatku peněz požádal podle svého advokáta o prominutí zbytku tohoto finančního trestu.

SOUTĚŽ. Vyhrajte knihu šéfredaktora serveru iROZHLAS.cz Radka Kedroně. Publikace Sněžím! Deník bílé mafie odkrývá dosud neznámé pozadí kauzy Nemocnice Na Homolce.

Rath rozhodnutí kritizoval například proto, že mu znemožnilo věnovat se zdravotní péči o odsouzené. Okresní soud v Teplicích ale konstatoval, že rozhodnutí ředitele věznice bylo dostatečně odůvodněné.

David Rath nastoupil do vězení v Teplicích

video

Události: David Rath nastoupil do vězení

Nástup trestu měl David Rath určen v pražské Ruzyni, kde na něj také čekali novináři. Podle pravidel ale může odsouzený dorazit do výkonu trestu do jedné z dvanácti nástupních věznic, mezi které teplická věznice patří. „Důležité je dodržet dobu nástupu,“ vysvětlila mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. Z nástupní věznice se Rath možná přesune jinam.

„David Rath si vybral teplickou věznici a to i přesto, že z domácích Hostivic to na sever Čech má nějakých sto kilometrů zatímco do věznice na Ruzyni to má kilometry čtyři,“ uvedl v Událostech, komentářích redaktor ČT Ivo Brániš s tím, že to ale neznamená, že si trest sedmi let odpyká právě tam. Vězeňská služba ho může přeložit do jakékoliv věznice v Česku.

Advokát Adam Černý již dříve oznámil, že Rath hodlá nastoupit do vězení v pondělí do 18 hodin. Před nástupem si chce zařídit ještě „nějaké věci“, sdělil právník v neděli večer. Webu iRozhlas.cz pak řekl, že politik chce v pondělí stihnout návštěvu zubaře.

Sám Rath v pondělí během dne potvrdil, že nástup do vězení stihne a chystá se k němu před šestou hodinou večer. „Vzhledem k tomu, že věznice nemají lékaře, a ti chybí i v dalších nemocnicích, tak předpokládám, že budou-li zbytky zdravého rozumu, využijí mě jako lékaře,“ uvažoval Rath o pobytu ve vězení na setkání s novináři před svou ordinací v Hostivici.

video

Rath: Nástup do věznice stihnu, miliony na zaplacení sankce nemám

Bývalý ministr a hejtman doufá, že bude s ohledem na nedostatek lékařů v regionech umístěn v některé z menších věznic. „Takové jsou v uvozovkách snesitelnější než velké, kde jsou tisíce lidí a někdy tam bývá chaos.

Má-li to mít smysl a má-li mít můj pobyt nějaký význam, tak je asi logické, že ve finále skončím v menší nemocnici někde na okraji,“ zhodnotil. Dodal, že do hostivické ordinace, v níž pracoval, se mu za sebe podařilo najít záskok.

K praxi lékaře se hodlá vrátit i po propuštění.

Teplická věznice slouží i jako vazební věznice, což podle Vězeňské služby ČR znamená, že je také věznicí pro nástup do výkonu trestu. Má kapacitu 81 míst pro vězně a dalších 80 pro vazebně stíhané.

Do této věznice byl z Pankráce přesunut soudce Ondřej Havlín, kterého soud poslal do vězení za korupci a ovlivňování případů.

Tamtéž si trest odpykával i bývalý senátor ODS Alexandr Novák odsouzený za přijetí úplatku. 

Rath: Deset milionů korun nemám

Rath ale nestihl v termínu zaplatit pokutu ve výši deseti milionů korun, kterou mu kromě pobytu ve vězení také uložil soud. „Kde bych ty peníze vzal? Nemám ani desetinu této částky. Stát mi navíc zadržuje 2,5 milionu korun, které mi přiřkl vrchní soud,“ řekl.

Výzvu k nástupu do výkonu trestu doručili policisté minulý týden, podle Ratha bylo nestandardní, že mu soudce neposlal dokument poštou. Pětidenní lhůtu na nástup označil za velmi krátkou.

V pondělí Rath svoje výtky zopakoval s tím, že další odsouzení v kauze zatím obsílku nedostali.

Mluvčí krajského soudu ale upozornila, že pětidenní lhůtu pro nástup do výkonu trestu odnětí svobody určuje soud ve všech případech. 

I po prvním pravomocném rozsudku nad Rathem pokračuje pátrání po penězích, které podle policie mohl ukrýt v zahraničí. Kriminalisté v některých dokumentech uvádějí, že může jít až o desítky milionů korun. Policie v rámci mezinárodní právní pomoci pátrá v několika zemích, jedná se například o Katar, Izrael nebo ostrov Jersey v Lamanšském průlivu.

Části svého majetku v Česku se David Rath v posledních letech zbavil. Žalobci opakovaně navrhovali pro Ratha a manžele Kottovy trest propadnutí majetku. Soud to ale odmítl s odůvodněním, že by šlo o trest nepřiměřeně přísný a nespravedlivý.

Krabice od vína s miliony korun

Soud poslal v Rathově kauze do vězení i bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra. Každý má zaplatit 15 milionů korun. Soud je potrestal za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici.

Fakta Tresty vězení uložené v první větvi kauzy Davida Ratha (prvoinstanční verdikt a pravomocné rozhodnutí)

Tresty vězení uložené v první větvi kauzy Davida Ratha (prvoinstanční verdikt a pravomocné rozhodnutí)

  • David Rath – 8,5 roku / 7 let
  • Kateřina Kottová – 7,5 roku / 6 let
  • Petr Kott – 7,5 roku / 6 let
  • Lucie Novanská – 5 let / 5 let
  • Pavel Drážďanský – 5 let / 5 let
  • Tomáš Mladý – 5 let / 5 let
  • Ivana Salačová – tříletý podmíněný trest / tříletý podmíněný trest
  • Václav Kovanda – tříletý podmíněný trest / tříletý podmíněný trest
  • Jindřich Řehák – 5,5 roku / osvobozen
  • Martin Jireš – 5,5 roku / osvobozen
  • Jan Hájek – tříletý podmíněný trest / osvobozen

Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi. Policie ho zadržela v květnu 2012, když si tuto částku odnášel z domu Kottových v krabici od vína.

Kriminalisté obvinili Ratha z braní úplatků; stíháno bylo dalších deset lidí včetně Kottových. Než se případ dostal k soudu, uběhl necelý rok. Celou dobu zůstával Rath ve vazbě, z níž byl propuštěn až v listopadu 2013 po osmnácti měsících. Ústavní soud později uznal, že opakované prodlužování vazby porušilo Rathova práva, a ministerstvo spravedlnosti mu uznalo nárok na odškodné.

První verdikt padl už v roce 2015. Krajský soud Rathovi vyměřil 8,5 roku vězení. Debatovalo se ale o tom, jestli bylo možné použít jako důkaz policejní odposlechy, tedy klíčový důkaz v celé kauze. Vrchní soud v Praze v tomto konkrétním případě řekl, že odposlechy byly pořízeny nezákonně, a původní rozsudek zrušil. S tím ale nesouhlasili státní zástupci.

Stížnost k Nejvyššímu soudu podal i tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Soud mu dal nakonec za pravdu. Podle Nejvyššího soudu byly odposlechy jako důkaz použitelné. Soud ale nemohl rozhodnutí vrchního soudu zrušit.

Případ tak znovu posuzoval prvoinstanční krajský soud, který loni v červnu rozhodl stejně jako poprvé: David Rath měl jít podle soudce na 8,5 roku do vězení.

Klíčový byl pravomocný rozsudek z letošního června, kdy vrchní soud sice opět neuznal odposlechy, Ratha ale shledal vinným, i když jen v části obžaloby. A to té, která se týkala zakázek na rekonstrukci Buštěhradu a gymnázia v Hostivici. Bývalý hejtman nakonec od soudu odešel se sedmiletým trestem vězení a s pokutou 10 milionů korun. Sedm let také nesmí působit v samosprávě.

Obstrukce a práva obžalovaných

Soudní proces s Rathem byl jedním z nejsložitějších případů polistopadové justice. Doba od podání obžaloby do pravomocného rozsudku přesáhla šest let, přesně trvala 1879 dní.

Průměr u trestních kauz je přitom desetkrát kratší, konkrétně 181 dní.

V Rathově případě proces protáhlo velké množství důkazů, především stovky hodin odposlechů, a také zásah Vrchního soudu, který odposlechy označil za nezákonné.

Téma David Rath na webu ČT24

Konečný verdikt oddaloval i postup Rathovy obhajoby, která využívala řady možností, které obžalovaným dává trestní řád. Námitky podjatosti, které zdržely proces o několik měsíců, Rath podával opakovaně, trestní řád je totiž nijak neomezuje. Svou obranu bývalý ministr kombinoval i s civilními žalobami na soudce a státní zástupce, kteří jeho případ řešili.

„Věnovala jsem se případu po celých sedm let poté, co byl David Rath zatčený, a nenašla jsem jedinou věc, kdy bych mohla říct, že by to byl případ, který byl torpédován z politických důvodů,“ odmítla v pondělních Událostech, komentářích šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Sabina Slonková, že by šlo o politický proces, jak jej už dříve označil i sám Rath.

„Využije všechny možnosti, které má. Tím, jak je ze své podstaty hráč, bude se to snažit dohrát až ke všem nejmožnějším soudním institucím. To, jak bude úspěšný, bych si vůbec nedovolila předjímat, každopádně důkazy, tak jak je policie nashromáždila, nepřipouštěly pochybnosti,“ dodala Slonková.

V průběhu procesu se Rath obsáhle vyjadřoval k většině důkazů, jeho výpovědi nebo závěrečné řeči přitom zabraly několik jednacích dní.

Během pokračování procesu už začali soudci jeho projev přerušovat, pokud podle nich nemluvil k věci.

Jinak ale nebyl nijak omezován, i když mluvil třeba o tom, že ho soudce Robert Pacovský musí nenávidět. I to podpořilo úvahy nad možnými změnami trestního řádu.

Před případnými změnami ale varují advokáti. „Pro nás jako obhájce jsou to úvahy poněkud nebezpečné, protože jedna kauza, kdy je jeden obžalovaný obstruktér, pokud se to tak dá nazvat, může vést k tomu, že naopak dojde ke krácení práv takovým způsobem, že se vychýlí rovnováhy stran řízení,“ uvedl advokát a člen Unie obhájců Ondřej Múka.

Soud projednává druhou korupční větev

Rath a Kottovi figurují i v takzvané druhé větvi korupční kauzy.

Politik si podle obžaloby spolu s Kottovými domlouval úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.

„Omílá se tam totéž, za co už jsem byl potrestaný. Je možné, že mi v této větvi přidají ještě půl roku trestu,“ zhodnotil v pondělí před nástupem do vězení Rath. Dodal, že k soudu v této kauze bude chodit, „pokud to bude mít smysl“, ale dosud to podle něj smysl nemělo. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *