Rakovina (nádor) mozku – příčiny, příznaky, diagnóza a léčba

Dobrou zprávou je, že rakovina mozku postihuje méně než jedno procento světové populace. V České republice ročně onemocní nádorem na mozku asi 800 lidí. Životní perspektiva pacientů s rakovinou mozku závisí na mnoha okolnostech, jako je histologický typ nádoru a možnost jeho odstranění.

„Šance na přežití po mozkovém nádoru významně souvisí s daným typem nádoru. Máme nádory, které jsou vysoce zhoubné a ani kompletní odstranění nádoru bohužel nevede k vyléčení nemocných (např. glioblastoma multiforme).

Na druhou stranu některé nádory, i když jsou velké, je možné kompletně odstranit a pacienti mohou žít i nadále plnohodnotný život (meningiomy, adenomy hypofýzy).

V některých případech je nutné pacienty po operaci ještě ozářit, někdy je podávána i chemoterapie,“ vypočítává primář Ústřední vojenské nemocnice Filip Kramář, který podotýká, že v současné době nejsou známy faktory, které by obecně zvyšovaly riziko mozkových nádorů.

Rakovina (nádor) mozku – příčiny, příznaky, diagnóza a léčba

„Známe však několik dědičných onemocnění (naštěstí vzácných), u kterých se mozkové nádory vyskytují, např. neurofibromatóza II. typu či Li-Fraumeni syndrom. Hodně se diskutuje vliv mobilních telefonů, ale tato otázka zatím nebyla jednoznačně zodpovězena.

Nicméně určité zvýšené riziko mají přímí příbuzní pacientů, kteří onemocněli mozkovým nádorem (opět se předpokládá určitá genetická dispozice). Další rizikovou skupinou jsou pacienti s karcinomem plic, prsu či maligním melanomem.

U těchto nemocných často vznikají mozkové metastázy,“ upozornil doktor Kramář.

Příznaky mozkového nádoru jsou různé, nejčastěji to bývá epileptický záchvat, ložiskový nález ve smyslu ochrnutí poloviny těla, porucha zraku, silné bolesti hlavy, které nereagují na běžné léky proti bolesti, či dezorientace pacienta (nepoznává své okolí, není schopen provést běžné činnosti, které dříve zvládal).

Některé příznaky rakoviny mozku mohou být velmi nenápadné a vztahovat se k mnoha jiným běžným chorobám. Obecně mozkové nádory doprovází velmi málo symptomů a zdaleka ne každý níže zmíněný příznak musí nutně poukazovat na nádor.

Přetrvávající bolesti hlavy

I pro zkušeného lékaře může být velmi obtížné rozeznat rozdíl mezi běžnou bolestí hlavy a tou, která je způsobena mozkovým nádorem.

Doktor Mike Chen z oddělení neurochirurgie v nemocnici City of Hope v Los Angeles uvedl pro server msn.com, že nejlepším ukazatelem je nová každodenní bolest hlavy, která nemizí.

Podle něj mají tyto bolesti hlavy tendenci časem se zhoršovat a jsou často přítomné ráno po probuzení, kdy je nitrolební tlak vysoký díky několikahodinovému ležení v posteli.

Bolest může být proměnlivá bez ohledu na velikost nebo rychlost růstu nádoru.

Léčí celé tělo a pomáhá proti stresu i migréně.Rakovina (nádor) mozku – příčiny, příznaky, diagnóza a léčbaKlíčovou součástí je také masáž spánků.

Malý, rychle rostoucí nádor může způsobit stejně závažné bolesti hlavy jako velký, pomalu rostoucí, tvrdí doktor Santosh Kesari, neuroonkolog a předseda oddělení translační neuroonkologie a neuroterapetie z John Wayne Cancer Institute v kalifornské Santa Monice.

Většina lékařů se však shodne na tom, že neexistuje žádný specifický typ bolesti hlavy, který by mohl předpovědět, zda člověk má, nebo nemá nádor na mozku. Klíčem je mít se na pozoru před novými přetrvávajícími bolestmi hlavy, které nereagují na léčbu běžnými prostředky, jako jsou léky proti bolesti bez předpisu.

Mírná ztráta zraku

Pacienti, u kterých se vyskytne tento konkrétní symptom, si ho nemusí být ani vědomi, natož aby ho spojili s mozkovým nádorem. Dokonce si ani nemusí povšimnout změny v kvalitě vidění, dokud opakovaně nenaráží do věcí na té straně těla, kde se jim zhoršilo vidění, nebo nezažijí například dopravní nehodu.

„Tento konkrétní symptom nebo zhoršení periferního vidění je známý jako bitemporální hemianopsie,“ říká doktor Christopher Carrubba, spoluředitel na škole pro lékařské vzdělávání na Med School Tutor a dodává, že tento příznak je často spojován s nádory hypofýzy.

Oční lékaři tak často patří mezi ty, kteří diagnostikují rakovinu mozku jako první.

Nezřetelná nebo koktavá řeč

Doktor Carrubba uvedl, že jazykové problémy, jako je koktání, problém pojmenovat objekty nebo porozumět tomu, co říkají ostatní, jsou hlavními příznaky nádoru v čelních nebo spánkových lalocích – oblastech mozku spojených s motorikou řeči a porozumění jazyku.

Doktor Carrubba dále vysvětlil, že v mozku existují dvě řečové oblasti, které jsou umístěné na levé straně – Wernickeovo centrum, které nám umožňuje pochopit a porozumět řeči, a Brocovo centrum, které aktivuje svaly, jež vytvářejí zvuk. V případě nádoru na mozku bývají obě tyto schopnosti často poškozeny.

Náladovost a rizikové chování

„U pacientů, kteří trpí nádorem na mozku, se mohou rozvinout deprese, hněv nebo úzkost, a to i v případě, že běžně nevykazují tyto druhy emocí,“ sdělil doktor Sumeet Vadera, neurochirurg z University of California Irvine. Děje se tak podle něj kvůli podráždění části mozku nádorem nebo stlačení části čelního laloku, který je zodpovědný za mnohé z našich osobnostních rysů.

Rakovina (nádor) mozku – příčiny, příznaky, diagnóza a léčba

Pacienti tak mohou zaznamenat změny v chování, častěji se rozzlobí nebo rozruší, bývají agresivní nebo mají tendenci se vměšovat do rizikových situací. Časté je také nezvykle otevřené sexuální chování nebo ztráta jakýchkoli zábran. Výjimkou není ani naopak velmi pasivní až apatické chování doprovázené poruchou paměti.

„Velký, pomalu rostoucí nádor ve frontálním laloku může dokonce měnit osobnost a úsudek tak moc, že má dotyčný až kriminální chování nebo velké psychické problémy,“ říká doktor Chen.

Ztráta sluchu nebo zvonění v uších

  • Spánkový lalok, který se nachází za spánkovou kostí, je zodpovědný za naši schopnost slyšet a zpracovávat zvuky, porozumět jim a pochopit jazyk a konverzaci.
  • „Pokud zažíváte ztrátu sluchu z jedné strany nebo konstantní pocit zvonění, známé jako hučení v uších, měli byste si domluvit schůzku s lékařem, který zjistí, zda jsou vaše příznaky natolik závažné, že je nutné navštívit neurologa,“ doporučuje doktor Carrubba.
  • Podle primáře Kramáře zvonění v uchu nebývá příznakem mozkového nádoru, spíše svědčí o postupném zhoršování sluchu.

„Naproti tomu ztráta sluchu na jednom uchu je významným varovným příznakem. Člověk, kterého postihne taková situace, by měl urychleně vyhledat lékaře, nejlépe specialistu ORL,“ radí primář Filip Kramář.

Neplodnost

Mozek do značné míry ovládá téměř vše v našem těle, včetně produkce hormonů. Děje se tak pomocí hypofýzy (podvěsek mozkový), což je centrální endokrinní žláza velikosti hrášku umístěná ve spodní části mozku.

Rakovina (nádor) mozku – příčiny, příznaky, diagnóza a léčba

Neschopnost počít dítě by si jen málokdo spojil s nádorem na mozku. Doktor Chen však vysvětlil, že nádor může ovlivnit hypofýzu a ta pak může vylučovat velké množství hormonů nebo bránit normální funkci žlázy.

„To je důvod, proč mnoho žen, které trpí nádorem na mozku, nemůže otěhotnět nebo po porodu produkovat mléko,“ objasnil doktor Chen.

Ztráta rovnováhy

Jednou z mnoha oblastí, kde mozkový kmen hraje důležitou roli, jsou motorické funkce. Pokud zaznamenáte potíže s chůzí, a to zejména ve tmě, a máte tendenci se naklánět k jedné straně, může to být příznak způsobený nádorem v mozečku – oblasti mozku zodpovědné za rovnováhu, držení těla a motorickou koordinaci. Problémy s rovnováhou jsou také tichým příznakem roztroušené sklerózy.

A jak je to s prevencí před rakovinou mozku?

„Specifická prevence mozkových nádorů neexistuje. Významnou část mozkových nádorů ale tvoří mozkové metastázy, tj. sekundární ložiska nádoru, který má svůj původ například v plicích.

Vzhledem k tomu, že rakovina plic je jednou z nejčastějších u nás a zároveň mozkové metastázy u tohoto nádoru rovněž nejsou vzácné, je jednoduchou prevencí tohoto stavu nekouřit,“ uzavřel primář Ústřední vojenské nemocnice Filip Kramář.

Nádor mozku neznamená konec. Lékaři hledají novou léčbu | Zdraví

V České republice lékaři každý rok diagnostikují zhruba 700 nádorů mozku vysokého stupně čili hodně zhoubných a 200 gliomů nízkého stupně. Název gliom je odvozen od takzvané glie, což je podpůrný systém nervových buněk.

Primární nádory tvoří třetinu všech nitrolebních nádorů. „Druhá třetina jsou metastatické nádory. A poslední třetinu představují nádory z obalů mozku a z hlavových nervů, které jsou prakticky vždy nezhoubné,“ doplňuje statistiku profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK Ústřední vojenské nemocniceaVšeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Vzniku nádorů mozku bohužel neumíme předcházet. Stojí za nimi příčiny genetické a také zevní faktory, kterých bylo diskutováno mnoho, ale žádný nebyl spolehlivě prokázán,“ říká lékař.

Nádor rostoucí v hlavě může mít řadu různých příznaků. Někdy dráždí nervový systém, což se projeví epileptickým záchvatem. Jindy mohou nastat poruchy funkcí a člověku například postupně ochrnuje polovina těla, objevují se poruchy řeči a rozumění řeči, psychické poruchy, poruchy zraku.

„Specifická je tzv. nitrolebeční hypertenze, která se projevuje bolestmi hlavy, nevolností a zvracením, později pak poruchami vědomí,“ říká profesor Beneš a dodává, že se lékaři někdy setkávají i s nádory bez příznaků, které se najdou náhodně při vyšetření hlavy počítačovou tomografií z jiných důvodů, třeba po otřesu mozku.

Operace na prvním místě

O mozkových nádorech se mezi lidmi traduje, že nemívají dobrou prognózu a pacienti v řadě případů nepřežívají delší dobu od stanovení diagnózy. „Prognóza nemocných se zhoubnými nádory mozku samozřejmě závisí na velikosti nádoru a jeho mikroskopické skladbě.

Budete mít zájem:  Schizandra neboli Klanopraška čínská – kyselá superpotravina i přírodní afrodiziakum

Ale na rozdíl od jiných nádorů je také důležité jejich umístění v mozku, neboť ne vždy lze nádor, právě kvůli jeho lokalizaci, léčit nejúčinnější metodou, to jest operací,“ upřesňuje profesor Pavel Šlampa, přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy. U dospělého člověka váží průměrně 1400 gramů. Je složen především z nervových a gliových buněk. Místa s nahromaděnými těly neuronů představují takzvanou šedou hmotu, místa bohatá na nervová vlákna jsou známa jako bílá hmota. Nervové buňky jsou schopné aktivní nervové činnosti, nepostradatelné jsou však v mozku i buňky gliové, které vyživují a chrání nervovou tkáň.V Česku lékaři každý rok diagnostikují zhruba 700 zhoubných nádorů mozku. První volbou bývá operace. Pokud není možná, přichází na řadu ozařování a/nebo chemoterapie.

„Nicméně neoperovatelná a malá ložiska mají naději na léčbu radiochirurgickou, tedy s využitím cíleného ozařování vysokými dávkami.

“ V České republice jsou stanoveny standardní způsoby léčby mozkových nádorů pod odbornou garancí České onkologické společnosti.

Všechna Komplexní onkologická centra – v České republice jich je celkem 13 – musí zajistit léčbu pacientů přesně podle těchto doporučení.

Neurochirurgická operace je vždy na prvním místě. Pokud není možná, nastupuje standardní radioterapie nebo radiochirurgie. Tento obecný postup platí jak pro zhoubná, tak i nezhoubná onemocnění.

U zhoubných nádorů se může přidat aplikace chemoterapie, zpravidla současně s ozařováním. Chemoterapie však nebývá tak účinná jako operace či ozařování.

„V klinických studiích se zkouší přidat k těmto standardním postupům v případě zhoubných ložisek cílená biologická léčba, výsledky takto kombinované léčby však nejsou zatímvýznamněji lepší,“ uvádí profesor Šlampa.

Daleko častější než primární nádorymozku bývají druhotná ložiska – metastázy. Nejvíce do mozku metastazují nádory prsu, plic, trávicího traktu, ledvin a také melanom. „U metastáz máme stejné výsledky jak při léčbě chirurgické, tak při léčbě radiochirurgické, která má tu výhodu, že v jednom sezení je možné léčit i několikmetastáz,“ říká profesor Beneš.

Prognóza podle něj nezávisí na samotných metastázách v mozku, ale na chování a aktivitě primárního nádoru. Bohužel jakékoliv metastázy znamenají již pokročilé onemocnění. U nádorů z obalů mozku a jiných nezhoubných nádorů, včetně prvního stupně u gliových nádorů, znamená radikální odstranění vyléčení nemocného.

U vyšších stupňů gliových nádorů, tedy u těch více zhoubných, je přes všechnu léčbu prognóza nepříznivá. „Nemocní s nádorem stupně III v průměru přežívají dva roky, nemocní s nejvyšším stupněm IV přežívají rok. A toto se nám, přes ohromný výzkum a zlepšování technologií, zatím nedaří měnit.

Samozřejmě jde o průměr, máme i dlouhodobě přežívající nemocné,“ dodává neurochirurg.

Zajišťující metodou po operaci, která má zlikvidovat případné zbytky choroby, ať už mikroskopické, nebo makroskopické, je radioterapie. „Standardní je léčba fotonovými svazky lineárních urychlovačů, jejichž nejmodernější varianty jsou schopné s vysokou přesností zaměřit nádorové ložisko a maximálně šetřit okolní zdravoumozkovou tkáň,“ vysvětluje profesor Šlampa.

Převratné a jakýmkoliv jiným druhem ozařování nepřekonatelné jsou metody radioterapie urychlovačů, takzvané IMRT a VMAT. Jedná se o ozařování modulovaným svazkem záření během krouživého pohybu hlavice ozařovače. Přístroje zaměřují ložisko v trojrozměrném vidění – dokážou si totiž přímo na ozařovacím lůžku urychlovače provést vyšetření počítačovou tomografií. To jiné druhy záření nedokážou.

V poslední době se v některých případech začíná uplatňovat i tzv. protonová léčba, jejíž paprsky jsou přesněji zacílené než u klasického gama záření.

Nerezignujte na léčbu

„Co se týká léčby, výzkumu, novinek, je jich tolik, že se vše už ani nedá sledovat. Doufám, že v tom ohromném množství se najednou objeví něco, co celý náš přístup radikálně změní.

Je nám jasné, že dnešní neurochirurgie s radioterapií a chemoterapií není ta cesta, která by znamenala zásadní obrat. Ten musí přijít odjinud.

A co se týká boje pacienta s nádorem – já nemocnému nemohu naději dávat, ale tu jeho mu nesmím brát a musím ji podpořit,“ říká profesor Beneš.

Profesor Šlampa pacienty s mozkovými nádory povzbuzuje: „Za svou dlouholetou praxi jsem už viděl více případů nemocných se zhoubnými nádory, kterým se nedávala žádná šance k vyléčení. Přesto došlo k vymizení choroby. To platí i pro nemocné s mozkovými nádory,“ říká.

„Je-li stav pacienta takový, že může absolvovat standardní léčbu, rozhodně ji doporučuji. Řada klinických studií popisuje dlouhodobé přežití pacientů i u nejzhoubnější varianty nádorů mozku – glioblastomu – po operaci s následnou radioterapií a chemoterapií.“

Rakovina (nádor) mozku – příčiny, příznaky, diagnóza a léčba

Onkoneurochirurgie

  • Onkoneurochirurgie je podobor neurochirurgie, který se
    zabývá diagnostikou a komplexní léčbou primárních nádorů mozku – gliomů, jako i
    těch sekundárních – mozkových metastáz.
  • Glioblastom na magnetické rezonanci   Metastáza na magnetické rezonanci
  • Celý diagnostický a terapeutický proces dětských a dospělých
    pacientů realizujeme v rámci onkoneurochirugického programu Fakultní nemocnice
    Motol, a to na základě spolupráce multidisciplinárního týmu, kterého součástí
    jsou kromě neurochirurgů především neurologové, neuroonkologové a
    neuropatologové.

Do onkoneurochirurgického programu patří každý pacient s
nově diagnostikovaným nádorovým ložiskem v oblasti mozku a míchy. Fakultní
nemocnice v Motole disponuje pokročilými neurozobrazovacími a
elektrofyziologickými metodami, které umožňuji stanovení správné diagnózy jako
i komplexními terapeutickými možnostmi (neurochirurgie, radioterapie, chemoterapie,
podpůrná terapie), kterými lze zabezpečit adekvátní léčbu.

Proč nádory mozku vznikají

Přesná příčina vzniku primárních mozkových nádorů není
známa. Existuje však několik faktorů, které zvyšují pravděpodobnost jejich
vzniku. Jsou to, především:

  • Věk
    Riziko vzniku gliomu stoupá s věkem. Nejčastěji se objevují kolem 65. roku
    života. Můžou vznikat ale v každém věku. Některé nádory z této skupiny jsou
    typické pro dětský věk. Jsou to ependymomy a pilocytické astrocytomy.
  • Záření
    Expozice ionizujícím zářením při léčebném ozařování jiných nádorů či při
    jaderných výbuších  sebou nese zvýšené
    riziko výskytu nádorů mozku. Toto nebylo pozorováno u elektromagnetického či
    vysokofrekvenčního záření vznikající v běžně používaných spotřebičích.
  • Rodinná
    anamnéza
    – Výskyt gliomu v rodině zdvojnásobuje pravděpodobnost jeho vzniku.

Mozkové metastázy (sekundární nádory mozku) vznikají šířením
rakovinných buněk krví nebo lymfatickým systémem (metastazují) z původního
nádoru (primární ložisko) do mozku.

Jaké jsou typy gliomů a mozkových metastáz a proč je
důležité jednotlivé typy rozlišovat?

Primární mozkové nádory – gliomy

Gliomy jsou nádory vznikající z podpůrných gliových buněk
mozku. Tyto buňky se nacházejí kolem buněk nervových, kterým pomáhají fungovat.
Gliomy vznikají v mozku i míše.

Základní tři typy gliových buněk z kterých
vznikají nádory jsou astrocyty, oligodendrocyty a ependymální bunky. Rozdělení
gliomů je založeno na typu buňky z které vznikají, jako i na jejich genetických
vlastnostech.

To nám umožňuje předpokládat jak se daný nádor bude chovat a jaká
léčba bude na něj fungovat.

  • Astrocyty
    (buňky s metabolickou, ochranou a reparční funkcí)
    – z těchto buněk vzniká
    astrocytom, anaplastický astrocytom a glioblastom (glioblastoma multiforme).
    Zvláštní skupinu tvoří dětský pilocytický astrocytom mozečku, kmene a optického
    nervu.
  • Oligodendrocyty
    (buňky tvořící obaly nervových výběžků)
    – 
    z těchto buněk vzniká oligodendrogliom a anaplastický oligodendrogliom.
  • Ependymální
    buňky (buňky tvořící výstelku mozkových komor a míšního kanálku)
    –  z těchto buněk vzniká ependymom a
    anaplastický ependymom (nádory mozku a míchy u dětí), myxopapilární ependymom
    (nádor míchy) a subependymom.

Gliomy jsou nejčastějším primárním nádorem mozku. Vlastní
typ nádoru určuje léčbu a prognózu. Léčebné možnosti jsou obecně chirurgický
zákrok, radiační terapie a chemoterapie.

Sekundární mozkové nádory – metastázy

Mozkové metastázy vznikají, když se nádorové buňky rozšíří z
původního místa vzniku nádorového procesu do mozku. Jakýkoliv zhoubný nádor se
touto cestou může rozšířit do mozku.

Nejčastěji se jedná o rakovinu plic, prsu,
tlustého střeva, ledvin a maligní melanom kůže. Mozkové metastázy postupně
rostou, vytvářejí tlak a mění funkci okolní mozkové tkáně.

Určení správné diagnózy
(jaký je primární nádor, jak reaguje na léčbu, jak je proces rozšířený) je
důležitým předpokladem optimální léčby.

Jak se gliomy a metastázy projevují

Projevy nádorů mozku se liší podle typu nádoru, jeho
velikosti, umístění a rychlosti růstu. Nejčastěji nimi jsou:

  • Celkové
    příznaky

    • Příznaky
      ze zvýšeného nitrolebního tlaku
      – bolest hlavy, pocit na zvracení a zvracení,
      rozmazané vidění
    • Porucha
      mozkových funkcí
      – poruchy paměti, změny osobnosti, poruchy nálady, zmatenost
    • Ztráta
      soběstačnosti, schopnosti pracovat
  • Ložiskové
    příznaky

    • Epileptické
      záchvaty
    • Neurologický
      deficit
      – slabost končetin, poruchy řeči, čití, smyslů (zrak, čich, sluch),
      potíže s rovnováhou
  • Kombinované
    příznaky

Jak se nádorové postižení mozku vyšetřuje? 

K stanovení správné diagnózy a tím i léčby slouží soubor
následujících vyšetření:

  • Klinické
    vyšetření
    – Během vyšetření se hodnotí potíže a příznaky, kterými se mozkový
    nádor projevuje. To nám umožňuje získat představu o umístění a rozsahu
    nádorového procesu a jeho projevech.
  • Zobrazovací
    vyšetření: 
    Tyto metody nám slouží k identifikaci příčin postižení a
    určení polohy, velikosti,  charakteru
    nádoru a jeho vztah ke kritickým strukturám mozku. Dále jsou nezbytnou pomůckou
    při plánování operačního řešení i následné terapie. 

    • Počítačová
      tomografie (CT)
      je základním vyšetřením používaným v akutní praxi, které má za
      cíl určit jaká je základní příčina potíží – ischemie, krvácení, nádor či
      infekce.
    • Magnetická
      rezonance (MRI)
      je metodou volby, která nám umožňuje blíže identifikovat
      patologické ložisko – nádor, jeho charakter, ohraničení a vztah ke kritickým
      mozkovým oblastem. Navigační sekvence dovolí naplánovat operační řešení
      “nejkratší” cestou či orientaci během operace ve složitých anatomických poměrech. 
    • MR
      spektroskopie (MRS)
      a ASL jsou metody magnetické rezonance, které nám umožňují
      určit podstatu (zda se jedná spíše o nádorový proces) a jeho charakter
      (nezhoubný či zhoubný). Konečné slovo má však vždy histologie.
    • Funkční
      MRI (fMRI) a zobrazení mozkových drah (DTI)
      nám umožňují identifikaci a
      lokalizaci mozkových center a drah během plnění různých jednoduchých úkolů
      (pohyb končetiny, čtení, poslech) při provádění MRI. Při plánování
      chirurgického zákroku se jedná o nezbytnou informaci, těmto centrům se chirurg
      musí vyhnout.
    • Pozitronová
      emisní tomografie (PET)
      je specializované zobrazovací vyšetření, které snímá
      metabolickou aktivitu mozku ale i celého těla. Je schopno zobrazit tu část
      mozku, která je narušena nádorovým procesem, ale taky jeho aktivitu. Používá se
      především v pooperačním sledování k posuzování změn v aktivitě procesu. 
  • Odběr
    vzorku tkáně nádoru k vyšetření typu nádoru.
    K určení optimální léčby je
    nevyhnutné mít přesné informace o typu nádoru a jeho genetických
    charakteristikách. Odběr vzorku nádoru lze provést z malého přístupu tenkou
    jehlou přesným zacílením prostřednictvím neuronavigace nebo během samotného
    operačního výkonu. Odebraný vzorek se následně analyzuje v laboratoři.   
Budete mít zájem:  Co nejhoršího jste v životě snědli?

Jaké jsou možnosti léčby gliomů a mozkových metastáz? 

Léčba gliomů mozku i mozkových metastáz je léčbou komplexní,
založenou na spolupráci řady spolupracujících oborů – neurochirurgie,
neurologie, onkologie a neuropatologie.

Zohledňujeme typ nádoru, rozsah
postižení, přidružené nemoci a celkový stav pacienta. Navržená léčba je tzv.

“šita na míru” po zohlednění všech uvedených aspektů se snahou o dosažení
optimálního (nejlepšího možného) výsledku.  

  • Sledování
    – t.j. monitorace vývoje klinického stavu a neurozobrazovací vyšetření v
    pravidelných intervalech je primárně určeno jen u velmi malé podskupiny
    nemocných (nízkostupňové gliomy). Postup se mění při vzniku klinických příznaků
    či vývoji na magnetické rezonanci nebo PET vyšetření.  
  • Neurochirurgické
    odstranění nádoru.
    Rozsah výkonu je dán typem nádoru. Při operacích gliomů
    mozku je cílem odstranění maximální části nádoru bez vzniku významného
    pooperačního postižení. Gliomy totiž prorůstají i do zdravé tkáně a často i do
    kritických mozkových oblastí. Na druhou stranu “pouze” odstranění významné části
    nádoru vede k zmírnění či vymizení příznaků a pozitivně ovlivňuje prognózu
    nemocných. Při operacích mozkových metastáz je cílem odstranění celé metastázy,
    resp. všech přítomných metastáz. 

Glioblastom před operací, (horní řádek),  bezprostředně po radikální operaci (střední řádek) a po půlročním sledování (dolní řádek).

Pro dosažení optimálního rozsahu výkonu se
zachování funkčně významných oblastí (jako jsou centra a dráhy pro hybnost,
řeč, smyslové funkce, apod.) se na Neurochirurgické klinice 2. LF UK a FNM
používá:

 

  • Vizualizace
    pomocí operačního mikroskopu, exoskopu či endoskopu.
  • Neuronavigace
    – operační plán (rozsah operačního výkonu, zobrazení některých funkčních
    struktur) je zakreslen do snímků z magnetické rezonance a je zanesen do
    neuronavigačního přístroje. Během operace umožňuje neuronavigační přístroj
    pomocí speciálního “ukazovátka” přímo zobrazit do tohoto navigačního plánu
    jakékoliv místo v mozku, na které operatér ukáže.I
  • Intraoperační
    ultrasonografie
    – informace o rozsahu výkonu jako i anatomických poměrech během
    výkonu poskytuje zobrazení pomocí ultrazvuku.
  • Intraoperační
    fluorescence
    – zobrazení určitých částí nádoru v operačním mikroskopu či
    exoskopu je možné po předoperační aplikaci speciální látky.    
  • Intraoperační
    monitorování mozkových funkcí
    je soubor metod, které nám umožňují lokalizovat a
    monitorovat mozkové centra a dráhy během výkonu ve snaze minimalizovat
    pooperační neurologický deficit.
  • Awake
    kraniotomie
    (operace při vědomí) je jediný způsob, kterým můžeme peroperačně
    monitorovat řečové funkce. Během výkonu je pacient bezbolestně vzbuzen a jsou
    mu testování řečové funkce za účelem jejich přesné lokalizace a chránění během
    operačního výkonu. Následně již výkon pokračuje standardně s opětovným uspáním.

Operaci následující onkologická léčba obvykle zahrnuje tyto léčebné modality:

  • Chemoterapie.
    Chemoterapeutika jsou léky, užívané ve formě tablet nebo infuzí, které mají za
    cíl zničit zbylé nádorové buňky. Bohužel kromě buněk nádorových také postihují
    i buňky zdravé a prostup těchto látek do mozku a míchy je velmi obtížný.
    Nejčastěji se používá se v kombinaci s jinými způsoby léčby.
  • Radiační
    terapie – konvenční radioterapie a cílená radioneurochirurgie (Leksellův gama
    nůž, protonová terapie)
    . Radiační terapie využívá vysokou energii ve formě
    záření k ničení nádorových buněk. Uplatňuje se především pooperačně, dále k
    ošetření nedostupných a vícečetných ložisek a u vysoce rizikových pacientů.
    Používá se v kombinaci s jinými způsoby léčby.
  • Podpůrná
    (paliativní) péče
    . Paliativní péče je specializovaná lékařská péče zaměřená na
    poskytování úlevy od bolesti a dalších příznaků vážného onemocnění. Je určeny
    pacientům v pokročilých stádiích nádorových onemocnění.

Specifika gliových nádorů v dětském věku

Nejčastější nádory v dětském věku mohou být nezhoubné, tzv.
nízkostuňové gliální nádory, např. pilocytární astrocytomy. Nízkostupňové
gliomy v dětském věku se chovají odlišně než u dospělých, hlavně tím, že
zpravidla nepostupují do vyšších stupňů a malignity. Je proto potřeba k nim
zaujmout vysoce šetrný přístup a vyšetření včetně operačního řešení provádět na
kompetentním pracovišti se zázemím moderní komplexní dětské medicíny.

Operabilní nádory v dětském věku odstraňujeme s využitím
moderních přístupů jako jsou navigace, trasování nervových traktů,
peroperačního elektrofyziologického monitoringu a intraoperačního ultrazvuku a
neuroendoskopie.

Zvláště šetrně přistupujeme k pacientům s inoperabilními
tzv. nízkostupňovými, pomalu rostoucími nádory. Zde provádíme šetrné minimálně
invazivní výkony, převážně endoskopické biopsie. Výhodou tohoto přístupu jsou
malá operační zátěž, rychlá rekonvalescence a získání potřebných informací o
nádorovém procesu k další léčbě.

Úzce spolupracujeme s dětskými neuroonkology.
Nezbytně nutná je moderní histopatologická diagnostika, která probíhá v rámci
naší nemocnice nebo ve spolupráci se evropskými (Heidelberg) či světovými
centry (Toronto). Tímto přístupem máme možnosti zajištění nejmodernější světové
léčby, např.

zařazením pacientů do velkých mezinárodních studií.

Jaké jsou výsledky léčby gliomů a mozkových metastáz?

Výsledky léčby jsou závislé na typu a rozsahu nádoru, jeho
vztahu ke kritickým strukturám mozku, jako i na přidružených nemocech a
celkovém stavu pacienta. U mozkových metastáz navíc od stadia primárního
nádorového procesu. Vlastní výsledky léčby jsou pak dány možným bezpečným
rozsahem neurochirurgického výkonu a odpovědí nádoru na radiační léčbu a
chemoterapii.

Jaké jsou rizika onkoneurochirurgických výkonů?

Jednotlivé oblasti mozku mají svou specifickou funkci.
Rizika se proto liší v závislosti na místě operace a dle typu chirurgického
zákroku. Složitým diagnostickým procesem a cílenou strategii samotného výkonu
se snažíme o minimalizaci rizika jakéhokoli neurologického deficitu.

Nádor mozku: Příznaky, projevy, léčba, operace

Nejen díky velmi přesné diagnostice, ale také díky novým postupům a metodám dnes chirurgové mohou operovat i takové mozkové nádory, do jejichž léčby by se dříve nepouštěli. Někdy je u pacientů, kteří trpí nádorem rostoucím v oblasti řečových center, nezbytné kvůli ochraně této funkce mozku operovat při plném vědomí – hovoří se o takzvané awake operaci.

„Pokud je nutné a současně možné, abychom nádorové onemocnění mozku řešili otevřenou operací, je naším důležitým úkolem během zákroku pokud možno nepoškodit okolní zdravou mozkovou tkáň,“ říká primář neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce MUDr. Jan Klener.

K větší bezpečnosti a úspěšnosti operací přispívají nejen přesná diagnostika a zručnost operatéra. Nesmírně přínosné jsou rovněž metody používané během operace jako navigační systémy, elektrofyziologická funkční kontrola, fluorescenční zobrazení nádoru nebo zobrazení magnetickou rezonancí.

„Než neurochirurg začne odstraňovat nádor, provádí se takzvaný brainmapping, kdy se elektrickými impulzy postupně přechodně vyřazují z funkce malé okrsky mozku. Pacientům jsou během toho předkládány různé úkoly zaměřené na jejich řečové schopnosti.

Ve chvíli, kdy se tyto schopnosti naruší, je identifikována funkčně důležitá oblast, které je potřeba se vyhnout. Tímto postupem ověřujeme, že operace nepoškodí důležité funkce,“ vysvětluje klinická neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph. D., působící v Nemocnici Na Homolce.

Metody používané při operaci mozku

Fluorescenční metody: Při operacích nádorů se používá takzvaná modrá fluorescence.

Pacient vypije zhruba čtyři hodiny před operací speciální látku, která se vstřebá do nádoru a operatér pak během operace vidí nádorové buňky díky jejich svítivému zbarvení do modra.

To umožňuje po odstranění nádoru odlišit jeho případné zbytky od zdravé tkáně a radikálněji tuto zhoubnou tkáň odoperovat.

Intraoperační magnetická rezonance (iMRI): Umožňuje přímo v průběhu operačního výkonu převézt pacienta na vedlejší sál s magnetickou rezonancí, zde jej vyšetřit a po provedeném zobrazení dál pokračovat podle potřeby ve výkonu. Operatér zjistí, zda se v mozku nachází zbytkový nádor, a pokud ano, může jej odstranit.

Existují oblasti mozku, které jsou natolik rizikové, že se lékaři do otevřených neurochirurgických výkonů nepouštějí. Jedná se o zhoubné nádory, které nevratně zasahují důležité funkční struktury mozku a jejichž operace by již neměla žádný význam pro zlepšení kvality života pacienta.

Druhou skupinu neoperovatelných nádorů tvoří ty, jež vyrůstají v oblasti spodiny lebeční. Zde se nacházejí nesmírně důležité funkční struktury, které by při operaci nebylo možné zachovat. V těchto případech se volí jiné léčebné metody, jako jsou ozařování, zákrok na Leksellově gama noži atd.

Budete mít zájem:  V čem tkví zrada luštěnin

Druhy nádorů mozku

  • Asi dvě třetiny všech mozkových nádorů tvoří metastázy vzniklé z jiného primárního nádoru.
  • Polovinou primárních mozkových nádorů, vznikajících prvotně v mozku jsou gliomy vyrůstající z vlastní mozkové tkáně, tvořené podpůrnými gliovými buňkami.
  • Dalších 20 procent jsou takzvané meningeomy, nádory vyrůstající z obalů mozku. Ty jsou většinou nezhoubné.
  • Zhruba 10 procent tvoří adenomy hypofýzy, jež mohou kromě tlakových změn působit i nějaké hormonální projevy.
  • Z častějších nádorů ještě asi 5 procent připadá na schwannomy (dříve se jim říkalo neurinomy), sem patří například nádor sluchového nervu.
  • Posledních 15 procent zbývá na různé vzácnější nádory.

Příznaky nádoru mozku

Mozkové nádory o sobě mohou dát vědět několika způsoby. Jednou z možností je podráždění mozku, které se projeví nejčastěji epileptickým záchvatem.

Pokud tento nenastane, většinou jsou pak projevy kombinací ložiskových příznaků podle toho, v jaké části mozku nádor vyrůstá.

Pacienti mají poruchy pohyblivosti končetin, řeči nebo funkce například hlavových nervů. Současně, jak nádor postupně roste, vzniká syndrom nitrolební hypertenze, což je určitý přetlak v hlavě, který se ve výraznějších případech projeví bolestí hlavy, zvracením, poruchami zraku a dalšími příznaky.

Diagnostika nádoru mozku

Základním vyšetřením je magnetická rezonance (MRI). Část pacientů nejprve projde CT vyšetřením (pomocí počítačové tomografie), které je o něco dostupnější, a teprve poté se provede zobrazení pomocí MRI. To může v některých případech doplnit a upřesnit velké spektrum dalších vyšetření, jako jsou mozková angiografie, pozitronová emisní tomografie atd.

Autor: red

Rakovina kostí: příznaky, léčba (Zhoubný nádor kostí) – Vitalion.cz

Nádorová onemocnění kostí můžeme rozdělit do dvou skupin. První
skupinu tvoří nádory nezhoubné, benigní, které většinou
není nutné radikálně léčit, stačí pouze sledovat jejich vývoj. Do
druhé skupiny patří nádory zhoubné, maligní (rakovina
kostí), které lze rozdělit ještě do dvou dalších podskupin – na nádory
primární a sekundární.

Primární nádory jsou takové, které vznikli z buněk
přirozeně se vyskytujících v dané tkáni – tedy buněk kostních a buněk
chrupavky.

Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy –
osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom
(z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což
je nádor kostní dřeně.

Sarkomy jsou velmi jsou velmi vzácné, tvoří
přibližně 1% ze všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější
jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15% všech zhoubných nádorů.
Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin
a v pánvi.

Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který
se vytvořil původně v jiném orgánu, a přímým přestupem, krevní nebo
lymfatickou cestou se dostal do kosti.

Metastázy tvoří výraznou většinu ze
všech nádorů nacházejících se v kostech, a buňky, které jich tvoří,
jsou podobny buňkám orgánů, ze kterých vycházejí.

Nejčastěji do kostí
metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku,
žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.

Rizikové faktory rakoviny kostí  

Příčinou vzniku nádorů obecně je změna (mutace) v genetické
informaci buněk. Takových změn, které by mohli vést ke vzniku nádorů, se
v našem těle dějí denně tisíce, no poškozené buňky jsou ničeny
imunitním systémem. Když tato kontrola selže, zmutované buňky se začnou
nekontrolovaně množit a mutaci předávají dále do svých
dceřiných buněk.

Příčiny těchto mutací bývají různé – může jít o vrozenou
predispozici, která bývá většinou příčinou vzniku nádorů v časném
dětském věku.

Další příčinou vzniku nádorů je působení různých látek,
takzvaných mutagenů, na lidský organizmus. Mutageny mohou být například
látky fyzikálního původu (třeba RTG záření, UV záření), také různé
chemické látky (látky obsažené v cigaretovém kouři, dusitany, alkohol) a
viry (například HPV, který způsobuje rakovinu děložního čípku
u žen).

Jde tedy vždy o souhrn genetické predispozice, celkového životního
stylu a stavu imunity.

Primární rakovina kostí často vzniká po předchozím ozařování nebo
chemoterapii při léčbě jiného nádorového onemocnění, může se to však
objevit až za několik let. Také u onemocnění kostí zvaném Pagetova
choroba (nemoc, při které dochází k abnormální přestavbě kostí, při
které se kosti ztlušťují – nejčastěji se projevuje na kostech lebky), se
zhoubné nádory kostí vyskytují častěji než jindy.

Prevence rakoviny kostí  

Jelikož nevíme, co přesně nádory způsobuje, nelze ani říct, co
dělat, abychom jim předešli.

Příznaky rakoviny kostí  

Kostní nádory jsou velmi nebezpečná onemocnění zejména z hlediska
jejich diagnostikování. Poznávají se totiž příliš těžko, často
nemají žádné specifické příznaky.

Osteosarkom jako nejčastější maligní nádor kostí, se
vyskytuje hlavně u mladých lidí do 20 let věku, u starších lidí
vzniká obvykle na podkladě jiných kostních onemocnění. Častější bývá
u kluků.

Může postihnout kteroukoliv kost, nejčastěji se ale vyskytuje
v stehenní, holenní nebo ramenní kosti a velmi brzy po svém vzniku
metastazuje (zakládá nádorová ložiska v jiných orgánech – hlavně
v plicích, v mozku, a v jiných kostech).

Projevuje se dlouhotrvající
tupou nebo krátkodobou vystřelující bolestí – hlavně v noci, dále
zduřením kosti a také mírně zvýšenou tělesnou teplotou. Někdy taky
vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Pacient se cítí být
celkově nemocen, ztrácí chuť k jídlu, hubne, neprospívá.

Chondrosarkom se taky vyskytuje nejčastěji u dětí a
mladých lidí, nachází se v kostech pánve, ve stehenní a ramenní kosti, a
často se šíří krevní cestou do plic.

Ewingův sarkom, který se kromě dlouhých kostí objevuje
také v plochých kostech (lopatka, žebra, klíční kost), metastazuje
především do jiných kostí, a pak i do jiných orgánů, třeba do plic.
Projevuje se podobně jako osteosarkom, tady ale převažují příznaky
celkového onemocnění, jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí,
slabost.

Léčba rakoviny kostí  

Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdřív
navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou
vyhlídky na vyléčení nádoru!

Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením
rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař
– radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve
které se sledují hladiny takzvaný nádorových markerů (což jsou
specifické látky, kterých hladiny bývají zvýšené při některých
nádorech).

Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání
vzorku kosti
(biopsie) a jeho následní odeslání na oddělení
patologie, kde si ho lékař- patolog speciálně obarví a vloží pod
mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve
vzorku, od normálních kostních buněk, může pak zjistit, o jaký typ
nádoru se jedná.

Na dalším postupu pak spolupracuje celý tím lékařů – specialistů
v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle
výsledků z patologie zhodnotí, který typ terapie bude v daném případě
nejvhodnější.

Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité
během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti
se pak nahrazuje titánovou vnitřní protézou, nebo kostním štěpem. Někdy
je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou
část končetiny amputovat.

V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá
tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi
citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě- může dojít až k jeho
vyhojení.

Nejčastěji ale léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více
léčebných postupů – tedy operace, ozařování a chemoterapie.

Protože
vysoké dávky záření i chemoterapie použitých osobitně mají mnoho
nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení,
zánět kůže a sliznic), při užití kombinace těchto způsobů je možné
použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších
příznaků léčby na minimum.

Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly
k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic
(z možného objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě
poznat).

Samozřejmě, při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti,
hubnutí, slabost, problémy s dýcháním dlouhotrvající kašel, zápal plic
nereagující na léčbu), je nutné kontaktovat lékaře okamžitě!

Jak si mohu pomoci sám  

Rakovina kostí je velmi vážné onemocnění, které nelze vyléčit jiným
než radikálním způsobem. Proto při pozorování dlouhodobějších
nespecifických příznaků, které samozřejmě, nemusejí vždy znamenat
rakovinu, by měl být kontaktován lékař, který rozhodne o dalším
postupu.

Komplikace rakoviny kostí  

Komplikace terapie zhoubného nádoru může být ztráta
končetiny
. V současné době může být ale velmi dobře
řešitelná použitím její protetické náhrady, se kterou pacient může
nadále prožívat plnohodnotný život.

S onkologickým onemocněním přichází řada dalších problémů –
změna ekonomické situace pacienta, která spolu se sníženým sociálním
statusem, do kterého se pacient dostane, může vyústit do vývoje
psychických potíží. Onkologové jsou ale na vznik takových situací
připraveni a jsou schopni zabezpečit odbornou pomoc pacientovi.

Nejhorší možnou komplikací rakoviny kostí je však vznik druhotného
nádoru – metastázy, v jiném orgánu těla, nebo navrácení se původního
nádoru.

Diskuse o rakovině kostí

  • Pomoc
    při rakovině
  • Můj
    boj s osteosarkomem
  • Rakovina
    u dětí

Další názvy: Zhoubný nádor kostí, Osteosarkom, Ewingův sarkom, chondrosarkom

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector