Dodržování pitného režimu je důležité pro správné fungování našeho organismu, je však potřeba dávat pozor, v jaké formě tekutiny přijímáme. Nejvhodnější tekutinou je čistá voda, která má nulovou energetickou hodnotu a tělu tak nedodává zbytečné kalorie.
Ochucené nápoje, ať už se jedná o limonády nebo ochucené vody, obsahují často velké množství cukru. Jejich konzumací si tak zbytečně zvyšujeme energetický příjem, což vede při současném nízkém energetickém výdeji k rozvoji nadváhy a obezity. Do svého těla dostáváme pouze tzv.
prázdné kalorie ve formě cukru a konzumace těchto nápojů nám nepřinese ve většině případů žádné příznivé živiny.
Kostka cukru na fotografii odpovídá 2,5 g cukru.
Obsah cukru v jednom balení běžně dostupných limonád:
Coca-Cola 2 l: 73 ks Fanta 2 l: 63 ks Sprite 2 l: 49 ks Tonic 2 l: 43 ks
Ledový čaj 1,5 l: 35 ks Džus 1 l: 32 ks Voda ochucená 1,5 l: 21 ks
Minerální, pramenitá voda 1,5 l: 0 ks
Jeden litr limonády obsahuje průměrně 2 000 kJ, což dosahuje hodnot téměř celého hlavního jídla. V nápojích tak často přijímáme vysoké množství energie, aniž bychom si toho byli vědomi. Spotřeba limonád v ČR dlouhodobě přesahuje hodnotu 100 litrů na obyvatele a rok, což je velmi vysoké číslo.
Průměrný obyvatel ročně přijme pouze v podobě limonád přibližně 200 000 kJ, což odpovídá 550 zbytečným kilojoulům denně. Ochucené minerální a pramenité vody obsahují zpravidla oproti limonádám přibližně poloviční množství cukru a energie, pokud však vypijete jednu velkou lahev s tímto nápojem denně, opět maximální limit přidaného cukru na den překročíte.
Pozor si však dejte také na oblíbené nealkoholické pivo. V jedné půllitrové lahvi se skrývá možná více cukru, než byste očekávali.
Nealkoholické pivo 0,5 l: 5 ks
Obsah kostek cukru v jedné sklenici nápoje (0,2 l):
Coca-Cola: 7 ks Fanta: 6 ks Džus: 6 ks Tonic: 6 ks
Sprite: 5 ks Ledový čaj: 4 ks Voda ochucená: 3 ks
Limonády obsahují ve 100 ml většinou okolo 10 g cukru, stačí tedy vypít 2 skleničky a vyčerpáme maximální tolerovatelný denní limit pro příjem přidaného cukru (u dospělých lehce pracujících osob 50 g/den).
Jste-li zvyklí na sladkou chuť nápoje a vyřazení slazených nápojů ze dne na den by mohlo vést k nedostatečnému příjmu tekutin, můžete v počátku nahradit limonády přiměřeným množstvím nápoji slazenými nekalorickými, či nízkokalorickými sladidly nebo si připravit zdravější variantu – vodu ochucenou citrónem, do které lze přidat například čertsvou mátu nebo bazalku. S použitím mraženého či čerstvého ovoce si můžete vyrobit vynikající domácí limonádu.
K doplnění pitného režimu jsou vhodné, kromě již zmíněné čisté vody, také neslazené čaje.
Ovocné šťávy – ano nebo ne?
100% ovocné šťávy představují zvláštní kategorii. Bezpochyby jsou významným zdrojem přirozených cukrů, které pocházejí z ovoce. Při odšťavnění dochází k odstranění určitého podílu vlákniny, obsahují jí tedy méně než samotného ovoce.
Na druhou stranu, ovocné šťávy jsou významným zdrojem vitaminů, působících jako antioxidanty, a minerálních látek. Je vědecky prokázáno, že pomerančový džus, jakožto zdroj vitaminu C, podporuje vstřebávání železa obsaženého v ovesných vločkách.
Proto je doporučenou součástí snídaně.
100% ovocné a zeleninové šťávy patří do zdravého jídelníčku, není však vhodné jimi primárně doplňovat pitný režim.
Světová zdravotnická organizace v rámci svých výživových doporučení řadí sklenici lisované ovocné šťávy do množství zkonzumovaného ovoce.
Proto, abyste předešli zvýšenému příjmu cukrů z ovocných šťáv, doporučujeme je pít s mírou, naředěné čistou vodou a jejich energetickou hodnotu tak snížit.
Při nákupu ovocných a zeleninových šťáv dávejte pozor na informaci na obalu. Přidané cukry neobsahují pouze džusy označené jako “100%”, ať už se jedná o čerstvou lisovanou šťávu nebo džusy z ovocného koncentrátu. Výrobky označené jako “nápoj” nebo “nektar” často obsahují velké množství přidaných cukrů a až o 50 % méně ovoce.
Zjistěte v programu Sebekoučink, kolik cukru se skrývá ve vašem jídelníčku
Nutriční program Sebekoučink vám poskytne komplexní přehled o vašem celodenním příjmu cukru i dalších živin. Zapisujte a získejte rychlou zpětnou vazbu o vašem denním příjmu makroživin (tuků, bílkovin a sacharidů) a rizikových živin (cukr, sůl, SAFA). Sebekoučink za vás ohlídá i to, zda máte v jídelníčku dostatečné množství vlákniny, zeleniny a pitný režim.
Navíc v něm najdete stovky receptů STOB, které jsou pečlivě propočítané našimi odborníky a tedy vhodné i při hubnutí.
>> Vyzkoušejte program Sebekoučink na 3 dny zdarma.
Zázvor: Všelék, který může i škodit
Warning: sprintf(): Too few arguments in /web/htdocs4/nazelenocz/home/www/wp-content/plugins/wp-user-avatar/includes/class-wp-user-avatar-functions.php on line 478
Zázvor bývá nazýván všelékem.
Jeho léčivé účinky oceníte nejen při nachlazení a zažívacích potížích. Se zázvorem bychom to ale neměli přehánět! Lze se jím totiž snadno předávkovat.
Jaké jsou léčivé účinky zázvoru? Kdy se mu raději vyhnout? Jak z něj připravit léčivý čaj?
Závor – koření s výraznou a příjemnou vůní a chutí. Pozor ale na předávkování. Příliš mnoho zázvoru vám může podráždit žaludek. Foto Pixabay.org
Zázvor je původem exotická rostlina (Čína, Indie), která je ale v Evropě známá po staletí. Používali ho Řekové i Římané, zdomácněl ve středověké evropské kuchyni, postupně se však jeho obliba zčásti utlumila.
Renesanci zažívá zázvor díky zájmu o tradiční léčitelství a orientální pokrmy, kam zázvor neodmyslitelně patří.
Výrazná chuť zázvoru i jeho aroma přináší do přípravy jídel vítanou změnu, a tak dnes na zázvor narazíte doslova na každém rohu.
Největší pozornosti se těší zázvorové nápoje (čaje, limonády či pivo) a pokrmy s čerstvým zázvorem nebo zázvorem ve formě koření. Zázvor najdete běžně v nabídce supermarketů i obchodů se zdravou výživou.
Zázvor je dostupný také v lékárnách jako potravinový doplněk (sirupy, kapsle apod.), ale tady mají větší popularitu např. hlíva, rakytník či echinacea, což jsou léčivé rostliny bez rizikových projevů.
Opatrnost při užívání zázvoru je nutná a vyplývá z toho, že zázvor se nesmí užívat ve větším množství a není vhodný pro každého.
Zázvor obecný: Bylina se zázračnými oddenky
Zázvor obecný je trvalka, která se pěstuje kvůli ztlustlým rozvětveným oddenkům výrazné chuti i vůně.
Ve složení hrají nezastupitelnou roli především terpeny (aromatické látky organického původu) – zingiberen jako součást silic zázvoru dodává typickou vůni, gingerol má na svědomí ostrou a výraznou chuť.
Při vaření se gingerol přeměňuje na zingeron, což je aromatická látka využívaná hojně v potravinářství a při výrobě parfémů. Celkově obsahuje zázvor stovky látek, podstatné je, že některé z nich (např. zmíněný gingerol) mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví.
Gingerol je aktivní složkou zázvoru, která předurčuje chuťové vlastnosti zejména čerstvého zázvoru, ale má také terapeutické účinky při různých zdravotních potížích. Chemickým složením se řadí mezi organické sloučeniny (fenoly, ketony a alkoholy) a nejbližší složení mají kapsaicin či piperin, což jsou látky dodávající pikantnost chilli, resp. pepři. Běžně má gingerol podobu žlutého oleje. Mezi léčivé účinky gingerolu patří zmírnění nevolností různého druhu, např. při cestování, v těhotenství či při migréně. Gingerol se pro své působení na tělesnou teplotu používá k navození hypotermie u potkanů (tzv. hibernace). Gingerol je rovněž podroben vědeckému zkoumání s ohledem na pozitivní ovlivnění nádorových onemocnění (např. rakovina střeva, prsní tkáně, vaječníků nebo slinivky břišní). Zdroj: Wikipedia.org
V současnosti se zázvor v divoké přírodě prakticky nevyskytuje. Uměle je pěstován především v tropických oblastech, odkud pochází, ale rozšířil se i do domácností po celém světě. Zázvor můžete tedy vypěstovat i v českých podmínkách.
Pokud poskytnete rostlině přiměřenou vlhkost a dostatek slunečního světla, dočkáte se „úrody“ a část oddenku můžete spotřebovat. Zázvorovník je ale rostlina, které musíte věnovat poměrně velkou pozornost, a i přes veškerou péči vykvete jen vzácně a oddenky většinou nedosahují velikosti běžné pro tropické oblasti.
Cenné informace nejen o pěstování zázvoru naleznete například na těchto stránkách o zázvoru.
Zázvor: Sušený, čerstvý nebo kandovaný?
Zázvor se používá nejčastěji jako koření, tzn. sušený.
Ať už jde o jednodruhové koření vhodné do slaných i sladkých jídel či kořenící směsi (například kari), kam se zázvor přidává, vždycky zázvor kromě aromatu a výrazné chuti dodává pokrmům něco navíc – pozitivně totiž ovlivňuje proces zažívání. Zázvor stimuluje tvorbu trávicích šťáv, a tak dokáže potlačit nepříjemné stavy, jako jsou pálení žáhy, nadýmání či plynatost.
Zázvor je lékem na řadu potíží, užívat bychom ho ale měli s rozumem
V posledních letech si oblibu získávají i jiné formy než sušený zázvor – čerstvý zázvor či zázvor nakládaný. Čerstvý zázvor můžete kromě mnohostranného využití při vaření a pečení užívat jako „lék“. Strouhaný nebo krájený na plátky např.
slouží k přípravě čaje (nachlazení, zažívací potíže). Kousky čerstvého zázvoru je rovněž možné rozžvýkat při bolestech v krku. Zázvor lze nakládat do medu, cukru (kandování) i etanolu (extrakt).
Zázvor se tak stává součástí nejrůznějších pochutin (bonbónů, lízátek či žvýkaček), ale také lihových nápojů a potravinových doplňků.
Kdy se zázvoru raději vyhnout?
Zázvoru se připisuje řada léčivých a zdraví prospěšných účinků. Ruku v ruce se superlativy se také objevují upozornění na uvážené užívání zázvoru, která vyplývají z možného předávkování či nevhodné kombinace s jinými léčivy.
Podle řady odborníků není dětem do dvou let zázvor určen vůbec. Vyhnout by se mu měli i jedinci s dlouhodobým onemocněním, jako jsou např. diabetici. Tak jako i u jiných léčivých rostlin platí, že je lze užívat jen s mírou, zázvoru se to týká dvojnásob.
V sušené formě byste neměli denně přesáhnout dávku 1 gram, čerstvého zázvoru si můžete dopřát maximálně 4 gramy.
| Doporučené dávky zázvoru |
Dospělí
Děti
|
Kdy zázvor léčí? Prokazatelně zázvor pomáhá při nevolnostech (např. v těhotenství, při cestování), nemocech z nachlazení či zažívacích potížích.
Často je také uváděno, že zázvor aktivuje oběhový systém a snižuje hladinu cholesterolu, a tím chrání lidský organismus před civilizačními chorobami. Objevují se i vědecké studie, které se zabývají vlivem zázvoru na nevolnosti při chemoterapii, či přímo prevencí některých druhů rakoviny.
Pozornost vzbudila schopnost zázvoru odbourávat tuk, a tak se stal zázvor součástí potravinových doplňků určených k hubnutí. V neposlední řadě se užívá zázvor při léčbě impotence.
Zázvor jako součást pokrmů a nápojů
Zázvor má citrusovou vůni a nezaměnitelnou pikantní chuť. Používá se do sladkých i slaných jídel a při tepelné úpravě se jeho chuť zjemňuje. Nezastupitelný je v asijské kuchyni (u nás především kuchyně čínská a indická).
Zázvor doplňuje masité pokrmy stejně dobře jako cukroví, sušenky, perník či zmrzlinu. Používá se k přípravě pečených mas, ale i v tuzemsku oblíbených gulášů, k marinování rybího masa a zvěřiny.
Tím, že ovoci dodává pikantnost, stal se oblíbeným přídavkem marmelád a džemů.
Zázvorový čaj z čerstvého zázvoru připravíme tak, že 1 až 3 čajové lžičky nastrouhaného zázvoru (max. 4 gramy zázvoru nakrájeného na plátky) přelijeme litrem vroucí vody. Po dobu 5 minut necháme zázvor vylouhovat a poté jej z čaje odstraníme, vylouhované kousky zázvoru nejsou určeny k požívání. Do zázvorového čaje je dobré po zchladnutí cca na 60 stupňů přidat šťávu z citronu a med (zejména při nemocech z nachlazení). Tip: Pokud dáváte přednost kořeněným chutím, můžete spolu se zázvorem povařit skořici a hřebíček, tím získáte výraznější nápoj.
Velkou tradici mají zázvorové nápoje. Asijskou specialitou je zázvorový čaj, zázvor ale vhodně doplňuje i běžné druhy čajů, dokonce můžete zázvor použít i pro přípravu kávy. V Anglii je oblíbené zázvorové pivo a víno.
V tuzemsku dáváme přednost místní tradici, ale svařené víno je zvykem doplnit směsí koření, ve které by neměl zázvor chybět. Často se připravuje také zázvorový likér.
Zázvorová limonáda či zázvorový sirup pro přípravu sycených i nesycených nápojů si našel příznivce na celém světě a v poslední době i u nás.
Zázvorový čaj pomáhá při nachlazení i zažívacích potížích
Kosmetické přípravky a parfémy se zázvorem
Bohatě je zázvor zastoupen v kosmetických produktech, včetně parfémů.
Zázvor obsahují zejména sprchové gely, koupelové oleje či šampony na vlasy, u kterých jsou vítány dezinfekční účinky i prokrvení pokožky.
Ze stejného důvodu je poměrně často zázvor příměsí v čisticích krémech. Zázvor se objevuje ve složení také u krémů na ruce, masek na krk, dekolt a obličej.
Pravidelně po extraktech zázvoru sahají tvůrci parfémů. Zázvor najdeme prakticky u všech vyhlášených luxusních značek, a to buď v tzv. hlavě či srdci parfému.
Zázvor je tedy to, co u mnoha parfémů ucítíte ihned po aplikaci, popř. vás vůně zázvoru provází i v následujících dvou až třech hodinách.
Aromatického efektu využívají kromě parfémů i další výrobky se zázvorem, jako jsou například vonné svíce.
Mýty o zdraví II: Kolik vody vypít v horkých dnech? Můžete udělat osudový omyl
Na nejbližší týden hlásí meteorologové opět teploty přes třicet stupňů, což pro mnoho lidí znamená, že se snaží dodržet doporučení a pijí co nejvíce vody. Jenže i ta může člověka zabít, záleží na množství.
Zdá se, že na tom nic složitého nemůže být: lékaři a výživoví poradci radí pít v horku co nejvíc. Logiku to má. Člověk se obvykle potí a vylučuje tak vodu z těla. Dokonce tempem deci za hodinu. Stejně tak v klimatizovaných místnostech tělo rychleji vysychá.
Snad žádnou modelku dnes neuvidíte bez lahvičky s vodou. A všechny přísahají na její skvělý účinek na tělo a pleť. Ideálně když má láhev ještě vlastní filtr.
Občas od modelek slyšíte, že jsou zvyklé vypít běžně čtyři až pět litrů vody denně.
Pro někoho, kdo je zvyklý dát si denně ráno čaj nebo kávu, v poledne sklenku limonády k obědu a večer pivo, je podobné doporučení z life-stylových časopisů v každém případě hazardem.
„Lidé nejsou všichni stejní jako přes kopírák. Nelze dát všem stejné doporučení. Osobně si neumím představit ani ty čtyři litry vody denně, ovšem vím, že někomu může stačit šest sedm litrů, aby se upil k smrti. I vodou se člověk totiž může zabít,“ říká lékař Zdeněk Mrozek.
I voda zabíjí. Stejně jako cokoliv v nesmyslném množství
Voda totiž umí změnit osmotický tlak v těle, v jeho buňkách.
Při velkém množství zavodnění v podstatě klesne množství sodíku v těle, začnou otékat ledviny a další vnitřní orgány, včetně mozku, člověk se potí, má křeče, silně ho bolí hlava a cítí se jako opilý a dezorientovaný. Smrtelná dávka je 10 litrů vody pro silného dospělého muže. Ovšem pro menší a hubenější osoby to může být cokoliv od šesti litrů nahoru.
„Otrava vodou skutečně existuje a jsou na to i české statistiky. Pamatuju si kazuistiku jednoho vojína, jemuž vyplachovali žaludek a on ve výsledku nezemřel na láhev alkoholu, kterou vypil, ale na přebytek vody a otravu vodou,“ dodává Mrozek.
Známé jsou i případy, kdy si lidé přivodili 'smrt vodou' takřka dobrovolně, jako Američanka, která před lety zemřela po soutěži v pití vody na množství. Na předávkování totiž neexistuje nic jako „protijed“ a první pomoc. Jedině dávka soli a zvracení a to pouze u nižších objemů.
Množství vody si dirigujte podle vlastní chuti
„Množství vody, které bychom měli ve vedrech vypít, je silně individuální.
U oněch modelek, které zmiňujete, je možné, že jsou skutečně zvyklé na vyšší množství vody, takže jejich organismus zvládne za den vstřebat a bez potíží vyloučit ty čtyři litry vody.
Ovšem normální člověk, pokud neběží zrovna maraton, na to nemá uzpůsobené ledviny, takže by se o to pokoušet neměl, nárazově začít pít, jen proto, že to někdo říká a že je zrovna vedro,“ vysvětluje výživová poradkyně Renata Sedláková.
Správná dávka pití přes den je tudíž individuální. Normální dospělý člověk by měl ke každému jídlu vypít sklenici vody či jiného pití.
Nepočítají se káva a alkohol, včetně piva, protože ty naopak tělo dehydratují a člověk více vody vyloučí, než jí přijal. Naopak se počítá třeba tekutina v polévce, smoothie, či třeba ve zmrzlině.
Reálně tudíž do těla obvykle dostaneme mnohem víc vody, než si myslíme. Normální tak je pro dospělého vypít přibližně tři litry vody v současných vedrech, ne více.
Dobrým indikátorem je pocit žízně. Pokud jej člověk má, tělo už tak trochu volá o pomoc a je nejvyšší čas se napít. Ovšem: stačí sklenička vody, ne sedmička najednou. „Pozor: u seniorů je nutné hlídat, zda a kolik vypijí, protože existují nemoci a také jasná souvislost s vyšším věkem, že člověk pocit žízně ztrácí, takže ten základní indikátor nefunguje,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.
Více musí pít nemocní, ne zdraví lidé
Obecně více by měli pít diabetici, a lidé, kteří jsou na vyšší příjem tekutin zvyklí, jako například sportovci, ale také lidé s chorobami ledvin. Ovšem pro běžného člověka může být nárazové zvýšení příjmu tekutin skutečně osudové.
„Je mnohem lepší si pohlídat příjem ovoce. Nyní jsou to třeba jahody nebo meloun, ze zeleniny okurka či rajčata, ty všechny tvoří prakticky z 90 procent také voda, a to se do denního příjmu počítá. Navíc nehrozí předávkování.
Tolik jahod nebo okurek nikdy nesníte, abyste zemřeli,“ doplňuje Sedláková.
Dobrým indikátorem je podle ní barva moči. Pokud je čirá a nezapáchající, a na záchod chodíte pravidelně, tak pijete dostatečně a není třeba nijak zvyšovat příjem tekutin ani ve velkých vedrech. Pokud se moč zakalí, je výrazněji zbarvená, je nutné tekutiny přidat. I když třeba přes jídlo.
V klimatizované místnosti se pít musí. Ale ne bezhlavě
Nicméně i přes tato varování je třeba na vodu ve vedrech myslet. Už pouhá dvouprocentní dehydratace, což se v klimatizované místnosti stane během jediného dopoledne bez vody, znamená o 20 procent nižší soustředění na práci.
Pocit žízně už znamená SOS organismu a nese s sebou obvykle bolest hlavy a změny nálad. Ideální je proto jak dehydrataci tak i možnému předávkování vodou předejít stále plnou skleničkou na stole, kterou ovšem člověk popijí po doušcích.
„Znáte filmy o pirátech? Nebo když byl někdo někde v zajetí? Nikdy po osvobození nedostane plnou lahev vody, protože lékaři vědí, že by jej to zabilo, i když aktuálně jeho tělo žízní.
Pít se musí po doušcích, velmi zvolna a po celý den průběžně a to platí i pro naše klima a pro momentální horké počasí,“ dodává Sedláková. A ještě jedna rada: minerálky do běžného pitného režimu nepatří.
Minerální soli výrazně zatěžují ledviny, a pokud už je někdo chce pít, měla by to být jen sklenička denně, nikoliv lahev o obsahu litr a půl nebo dokonce dvě takové lahve minerální vody.
Pitný režim dítěte. MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Voda tvoří téměř 80 % hmotnosti novorozence, u dospělého člověka je to cca 50-55 %.
Dostatek tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu, umožňuje dobrou funkci ledvin a odplavování zplodin v těle vzniklých a také plnou výkonnost všech funkcí organizmu.
Naopak nedostatečný příjem tekutin má za následek nejen snížení celkové výkonnosti organizmu, ale také sníženou výkonnost duševní. Takže se může podílet na snížení schopnosti dětí sledovat školní vyučování, únavě, bolestech hlavy, ale také na poruchách trávení (např. zácpa).
2. Nápoje pro kojence
Pokud je dítě živeno výlučně mléčnou stravou (mateřským nebo náhradním mlékem), nepotřebuje zdravý kojenec žádný přídavek tekutin. Výjimkou jsou pouze stavy při zvýšené teplotě, extrémní letní vedra, nadměrné pocení, ztráta chuti k jídlu.
Se zavedením hutnějších pokrmů do jídelníčku je obsah vody menší, proto se doporučuje od 10. měsíce doplňovat tekutiny v množství cca 200 ml denně. Nejvhodnější je kojenecká voda, ovocné šťávy výjimečně, a to ještě ředěné vodou, nebo dětský čaj, podle chuti dítěte.
Většinou vystačíte s kojeneckou vodou.
3. Potřeba tekutin batolete
Batole by mělo přijmout 1,5 litru tekutin denně, v horkém počasí je třeba množství tekutin zvýšit. Do zmíněného množství se započítává i tekutina obsažená ve stravě (polévky, kaše, ovoce).
Z tohoto množství by mělo dítě vypít denně půl litru mléka, z ostatních tekutin jsou vhodné balené nesycené vody (nebublinkové), v žádném případě by děti neměly pít „colové“ nápoje (obsahují velké množství cukru a kofein), tonic (obsahuje chinin), ale také ne příliš sladké nápoje. Slazené limonády jednak ohrožují chrup dítěte, jednak znamenají zbytečný přísun kalorií.
Denní potřeba tekutin se řídí váhou dítěte – takže roční dítě by mělo přijmout 120-135 ml tekutiny na 1 kg váhy, dvouleté dítě 115-125 ml na 1 kg váhy.
4. Potřeba tekutin předškoláka
Denní potřeba tekutin by měla být 1,5-2 litry – opět platí, že do tohoto množství se počítá i tekutina obsažená ve stravě.
Dítě by také mělo vypít půl litru mléka denně (normální nebo kyselé). Z ostatních tekutin kvalitní neslazené vody, čaj (nejlépe ovocný, bylinkový, zelený – černý čaj není vhodný).
Platí totéž, co pro batole – nepodávat sladké nápoje, coly, tonic.
Čtyřleté dítě by podle své váhy mělo přijmout 100-110 ml tekutin na 1 kg váhy denně, šestileté 90-100 ml na 1 kg váhy denně.
Zde často vzniká problém už s ranní snídaní, podle průzkumů se ukázalo, že až 40 % dětí nesnídá a to je nežádoucí jev, který může ovlivňovat školní výkonnost i celkové složení stravy. Absencí snídaně u dítěte se snižuje úspěšnost navození pravidelného rituálu v dospělosti, tzv. gastrokolický reflex, kdy ranní snídaně pravidelně navodí i ranní stolici.
Děti, které ráno neposnídají, konzumují různé pamlsky a pijí nevhodné nápoje nabízené nápojovými automaty ve školách (nejen coly a jiné slazené nápoje, ale také kávu nebo čokoládu). V noci se organizmus vysuší.
Pokud se dětipři ranním spěchu nestačí nasnídat, šálek čaje nebo kakaa noční ztrátu tekutin neuhradí. Proto je potřeba dětem do školy spolu se svačinou přidat i vhodnou tekutinu, aby o každé přestávce měly možnost se napít, na nápojové automaty se nespoléhejte.
Školákovi je třeba vysvětlit problém příjmu vhodných a nevhodných tekutin, protože děti automaty milují a snadno se nechají svést k jejich využívání.
O vhodných tekutinách platí vše, co bylo uvedeno u mladších dětí, lze přidat i neslazené minerálky, ale nikdy ne jako jedinou tekutinu během dne, totéž platí o džusech (množství minerální vody nemá přesáhnout 0,7 l za den, navíc je nutno druhy minerálek střídat, protože se liší obsahem minerálních solí).
Denní potřeba tekutin se také odvíjí od váhy dítěte, desetileté dítě by mělo přijmout 70-95 ml na 1 kg váhy denně, čtrnáctileté 50-60 ml na 1 kg váhy denně, takže celkové množství tekutin během dne by se mělo u školáka pohybovat mezi 2-3 litry (opět včetně vody obsažené v potravinách včetně mléka).
garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.
6. Vaše dotazy
Dobrý den, mám nyní již 2letou dceru, když jí byly 3 měsíce, dětská lékařka doporučila přikrmovat UM.
Když jsem se jí ptala, jakou použít vodu, říkala, že stačí normální převařená z vodovodu, protože splňuje všechny limity (jsme z Brna). Dcera je doposud zdravá a nemá sebemenší problémy.
Chci se tedy zeptat, zda mám mít nějaké obavy a raději ji nechat preventivně vyšetřit nebo je vše v pořádku.
Odpověď MUDr. Vomelové: Pokud voda z vodovodu splňuje limity, lze ji do 1 roku podávat, to ale nesplňují všechny, protože odpovědi směřují do celé republiky, tak raději odpovídám takto.
Brněnská voda neodpovídá normám pro kojence, je míchaná z březovského a vírského vodovodu. Je sice z hlubokých artézských studní, ale prosakuje do nich povrchová voda s vyšším obsahem dusičnanu, a proto voda neodpovídá normám pro kojence.
Na ulici Kaštanová u Makra je Baldýnův pramen, který normám pro kojence odpovídá.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na podávání čaje. Syna, 7 měsíců, stále kojím. Z hrníčku s násoskou zatím sání nechápe, takže se z něj vůbec nenapije.
Když mu zkusím nabídnout normální hrníček, tak je celý nadšený, vidí pít z hrníčků u nás, a tak to zkouší, ale podle mě se asi moc nenapije, většinu vyžbryndá ven.
Zkoušela jsem mu dát napít z lahvičky se savičkou, zkusila jsem vyměnit víc druhů saviček, malý do nich spíš kouše a chce si s tím hrát. Nějak nechápe, že by se z toho mohl napít. Anebo žízeň zatím nemá.
Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Čaj není jediná tekutina, kterou lze dítěti nabídnout. Jestliže čaj odmítá, zkuste jenom kojeneckou vodu a pokud ani tu nechce, tak nemá žízeň.
Dítě, které je stále převážně kojené, nemá potřebu zvýšeného množství tekutin, zejména v zimním období. V letních dnech samozřejmě potřeba tekutin narůstá u všech dětí.
Kojené děti pijí tekutiny raději a lépe z hrnečku než z lahve se savičkou, tak se mu musíte přizpůsobit a nevadí, že se pobryndá, však se to naučí.
Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Hubnutí bez diety: Nastavte si správně pitný režim, bez něj to nepůjde
17. 11. 2020 | Doba čtení 5 minut
Kdo chce zhubnout, měl by o pitném režimu vědět to nejdůležitější, ale zase nepodléhat zbytečným mýtům. Pití je při redukci váhy jedním z nejdůležitějších faktorů, ale při honbě za štíhlou linií byste se neměli dopouštět zbytečných chyb, kreré by vám mohly spíše uškodit a efekt stejně nakonec neměly.
Musíte dostatečně hodně pít
Mýtus: Hodně pijte, nezapomínejte na dostatek tekutin, denně byste měla vypít tři až čtyři litry tekutin! Člověku to už někdy leze na nervy. Vždyť ne vždy je v jeho silách nalít do sebe během jediného dne tolik vody.
Pravda: Nepanikařte, většina článků v časopisech přehání. Tři až čtyři litry tekutin je ideální denní množství, ale pro velmi aktivního člověka.
Pokud však patříte mezi „běžnou“ populaci, postačí vypít zhruba polovinu, tedy mezi dvěma až třemi litry denně.
Pitný režim závisí i na naší hmotnosti. Zdroj: Double Brain / Shutterstock.com
V den, kdy mě nečeká sport: Káva s mlékem a cukrem ráno (vysvětlila jsem své dietoložce Aleně Babčaníkové, že té se zkrátka vzdát nedokážu), 2 litry neperlivé vody dopoledne v práci, jedna káva a jeden čaj s medem v práci odpoledne, 1 litr vody do večera, káva večer, zelený čaj večer.
Sumasumáruj je to tekutin docela dost, ale pozor – káva dehydruje. Správně bych měla za každý její šálek přidat alespoň sklenici vody. Že se kávy nedokážu vzdát, za to jsem na sebe pekelně naštvaná, ale nejde to. Navíc mi bez cukru, mléka a smetánky do kafe nechutná…
Setřást tenhle hřích minimálně na polovinu, to je pro mě velký osobní úkol.
V den, kdy mě čeká sport: (míněno závody na kole nebo 1 – 2 lekce spinningu v roli lektora): Přidám ještě půl litr vody během dne a další litr postupně vypiju během sportovního výkonu. Po něm se obvykle neudržím a napiju se ještě mléka nebo kefíru, na které mám nezadržitelnou chuť. Naprosto výjimečně si dávám u nás ve spin-centru na baru malé pivo.
Pijte průběžně..
Mýtus: Často se říká, že si musíte hlídat dodržování pitného režimu, neustále mít u ruky láhev s vodou a přihýbat si! Pravda: I to je přehnané, tělo si totiž o dodatečný přísun tekutin říká samo – stačí tedy, když se napijete při prvních známkách žízně nebo suchu v ústech. Skutečně nemusíte pít pravidelným tempem jeden decilitr za dvacet minut. Na druhou stranu – nesmíte nechat příjem tekutin ani na poslední chvíli. Hlavními známkami postupující dehydratace jsou: slabost, bolest hlavy, výrazné sucho v ústech, třas… To už je ale opravdu za pět minut dvanáct!
Pijte přiměřeně..
Mýtus: Kvůli tomu, že se všude mluví o pitném režimu, propadáme občas hysterii a snažíme se toho vypít co nejvíce. Říkáme si, že jsme přes den v práci vypili jen trochu čaje, a proto to musíme dohnat večer – vypijeme 1,5 litru minerálky a spokojeně si říkáme, jak hezky dodržujeme pitný režim.
Pravda: Vypít velké množství tekutin na jeden zátah a dohnat tak, co jste zanedbali, je riskantní nesmysl. Tělo si s velkým přídělem nedokáže poradit a jen zatížíte ledviny. Nechejme teď chvíli mluvit čísla: K dehydrataci dochází přibližně po čtyřiadvaceti hodinách bez přísunu tekutin. Žaludek zpracuje za hodinu maximálně 0,8 litru tekutin.
Opravdu si tedy myslíte, že když do sebe během půlhodiny nalijete 1,5 litru minerálky, bude hned všechno v pořádku?
Jak je to s ledovými nápoji?
Mýtus: Přesně tohle v teplých dnech často děláme. Natočíme si vodu a dáme do ní led, nebo v obchodě sáhneme po nejvychlazenější limonádě. „S žízní přece zatočí nejlépe,“ říkáme si.
Pravda: Ledová tekutina v ústech zažene žízeň pouze zdánlivě a na okamžik. Jakmile se totiž teplota nápoje blíží k nule, rty a nosohltan reagují zvýšením prokrvení. To záhy pocítíme jako ještě větší žízeň.
Lékaři proto doporučují pít tekutiny o teplotě kolem 16 °C (v létě) a 20 až 25 °C (v zimě)
Ideální jsou nelazené nápoje
Mýtus: Být krásná jako modelka znamená pít výhradně neperlivou vodu. Pravda: Stejně jako u potravy lékaři i u nápojů doporučují pestrost. A tak klidně pijte neperlivou vodu, neslazené čaje (ovocné, zelené i tmavé), slabé bylinné čaje apod. Naopak se vyhněte levným limonádám s vysokým obsahem cukru, kolovým nápojům, kávě a alkoholu.
Test kolových limonád: pravá chuť cukru? Ne, koly jsou přeslazené sirupem
Už to bude skoro rok, co Pepsi Cola přešla v Česku při slazení svých limonád na „pravý cukr“, jak hlásá v reklamě. Podle milovníků kolových nápojů je vyšší obsah „skutečného“ cukru, neboli sacharózy, znát na chuti.
„Mám ráda opravdový cukr a veškeré náhražky poznám. Jsem ráda, že se pepsi vrátila ke starému dobrému cukru,“ libuje si například Ladislava Růžičková z Prahy.
Kolik je však sacharózy v kolách ve skutečnosti? MF DNES si v testu dvanácti nápojů nechala změřit nejen celkové množství cukru, ale i jeho složení.
Výsledek? „Opravdového“ cukru je v nich minimum. Většina výrobců sladí své nápoje glukózo-fruktózovými sirupy (snadněji se rozpouštějí a výroba je jednodušší) či jejich kombinací se sacharózou. Dokonce ani tam, kde by „pravého“ cukru mělo být podle etiket na lahvích více, ho mnoho není. Nejde však o to, že by výrobci švindlovali, může za to chemie.
„V kyselém prostředí dochází k takzvané inverzi, kdy se sacharóza hydrolyzuje (štěpí se) na glukózu a fruktózu. U testovaných kolových nápojů došlo k poměrně výrazné inverzi, a to zejména u těch s blížícím se koncem minimální trvanlivosti,“ vysvětluje Aleš Rajchl z Vysoké školy chemicko-technologické.
Na kvalitě koly se podle něj mohou podepsat podmínky skladování a složení limonády. Čím vyšší teplota a kyselejší nápoj, tím více dochází ke zmíněné inverzi.
Například v Pepsi Cole, kde by měla být jen sacharóza, jí odborníci naměřili v první půli prosince jen jeden gram na litr. O zbývajících 106 gramů celkových cukrů se podělily glukóza a fruktóza. Minimální trvanlivost zmíněné Pepsi vyprší v únoru tohoto roku. Jinými slovy, nejlepší je cola, když je nejčerstvější.
„Je to přirozený jev a stupeň inverze záleží na stáří výrobku, době od výroby, a teplotě skladování,“ připouští změny marketingová manažerka společnosti PepsiCo Maria Baričičová. Podobně podle ní se stárnutím výrobku a pod vlivem tepla uniká třeba i oxid uhličitý a do lahve prostupuje kyslík, čímž se zhoršuje aroma nápoje.
Podobně dopadly dánská Harboe, britská limonáda Fentimans či kola Schweppes.
Někteří pijáci kol mohou být zklamaní, ale z výživového pohledu to taková tragédie není. „Z hlediska výživy je jedno, zda je nápoj oslazen cukrem nebo glukózo-fruktózovým sirupem, protože sacharóza se i v lidském organismu štěpí na glukózu a fruktózu,“ vysvětluje Jana Dostálová, profesorka na Vysoké škole chemicko-technologické.
Horší ale už je, pokud je v sirupu více fruktózy, neboli ovocného cukru (v ovoci jej však doprovází řada vitamínů a minerálů). Tyto sirupy jsou z hlediska výživového horší než cukr, protože fruktóza má ve vyšších množstvích negativní vliv na krevní lipidy.
„Zvyšuje jejich hladinu, což je nepříznivé z hlediska srdečně cévních onemocnění,“ vysvětluje Jana Dostálová.Tento sirup s vyšším obsahem fruktózy obsahovala v našem testu jen Coca-Cola. Ostatní měly poměr glukózy a fruktózy zhruba 1:1.
Šest kostek cukru ve sklenici
Jak upozorňují všichni odborníci, zdaleka nejhorší při pití těchto nápojů je celkové množství cukru, který obsahují.
Z našeho testu vychází, že minimálně jde o čtyři kostky cukru ve sklenici, nejvíce jsme jich napočítali šest.
Kdyby někdo za den vypil celou dvoulitrovou lahev – a asi i tací se přes doporučovanou denní dávku najdou – dostane do sebe cukru jako po snězení celého velkého dortu.
Podle doporučení výživových specialistů by dávka takzvaných přidaných cukrů neměla denně překročit 50 až 60 gramů.
„Pokud je konzumace cukru vyšší, znamená to buď nárůst hmotnosti, nebo nutnost snížit příjem jiných zdrojů, logicky nejspíše komplexních sacharidů, což je zdravotně výrazně nevýhodné,“ upozorňuje Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.
Uvedený limit padesáti gramů přitom obsahuje už půllitrová láhev klasické koly, v případě těch nejméně slazených o něco více. U dětí je samozřejmě limit nižší.
Výrobci kol jsou si toho vědomi, a proto někteří už před lety začali na přední stranu láhve dávat výraznější nutriční tabulku, v puntíku či oválku. V něm většinou stojí, kolik kalorií do sebe člověk dostane v 250mililitrové skleničce, přičemž ta se považuje za jednu porci. I když jsou i výjimky a porce Schweppes koly je podle obalu jen 200 ml.
Fosfor škodí zubům
Další téměř nezbytnou součástí koly je kyselina fosforečná. Z našich dvanácti vzorků ji neobsahovaly jen tři. Kyselina fosforečná okyseluje a dodává kole nezaměnitelnou mírně štiplavou chuť. Její nadměrná konzumace však není bez rizik.
V našich vzorcích se její hodnoty pohybovaly od 439 miligramů na litr v RC Cole po 621 miligramů v Cole Fun. Limit, platný po celé Evropské unii, je 700 miligramů na litr.
„Receptura produktu Cola Fun byla připravena námi podle požadavku zákazníka Aholdu,“ říká mluvčí Kofoly Jaroslava Musílková s tím, že výrobu už stejně loni ukončili. V prodeji ale ještě Cola Fun je a podle Aholdu bude nadále (jen ji bude vyrábět někdo jiný).
Horní hranice je u kyseliny fosforečné dána proto, že tato přídatná látka se dnes využívá v řadě potravin (stejně tak jako další s obsahem fosforu), například v uzeninách či tavených sýrech.
Naše tělo sice fosfor potřebuje, ale „všeho moc škodí“. „Konzumace limonád a dalších potravin s obsahem fosforu zvyšuje jeho příjem nad potřebné množství. Všechny možné zdravotní důsledky vysokého příjmu fosforu nejsou dosud dostatečně prozkoumány, a proto není vhodné si zbytečně zvyšovat jeho příjem,“ uvádí lékařka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Kudlová.
Výrobci to vidí trochu jinak. „Kyselina fosforečná je bezpečná složka, schválená pro použití v potravinách a nápojích odpovědnými zdravotnickými orgány,“ říká za společnost Coca-Cola HBC Kateřina Švecová.
Co je při dlouhodobé konzumaci kyseliny fosforečné prokazatelné, je likvidace zubní skloviny. „Kyselina fosforečná způsobuje demineralizaci tvrdých zubních tkání. Sklovina časem ztrácí svoji kvalitu, zuby se stávají náchylnějšími na vznik zubního kazu,“ popisuje nevratné změny dentální hygienistka Adéla Michalčáková. Zuby také začínají žloutnout nebo se na nich tvoří bílé křídové skvrny.
Poslední „součástkou“ neodmyslitelně patřící ke kole je kofein. Z naměřených dat vyplývá, že jeho množství se v testovaných nápojích pohybuje od 26 po 137 mg na litr. Kdybychom vzali průměrnou hodnotu, musel by člověk vypít litr, aby přijal tolik kofeinu jako v šálku espresa (zhruba 80 mg).