Ptačí chřipka a její rizika: Hrozí přenos na člověka?

Ptačí chřipka je již rozšířená na ptactvu po celé republice, i ve Středočeském kraji jsou první ohniska výskytu. Pták nakažený chřipkou trpí dechovými potížemi a umírá do jednoho až dvou dní. Toto onemocnění se může přenést na domácí ptáky (husy, slepice), kdy kvůli jednomu jedinému nakaženému ptákovi vymírají celé chovy.

Ptačí chřipkou se může nakazit i papoušek chovaný doma nebo třeba okrasní holubi. Jakmile se u zvířete vyskytnou neobvyklé projevy, majitel se musí ihned obrátit na Státní veterinární správu. 

Ptačí chřipka už je i ve Středočeském kraji, nákazu hlásí Praha-východ

„Dostáváme hodně podnětů k podezření na ptačí chřipku. Kolegové na kraji vždy zjišťují, zda je to oprávněné. Odeberou tedy vzorek a pošlou ho do veterinárního ústavu. Ten do 24 hodin vyhodnotí, zda se opravdu jedná o toto onemocnění.

V případě, že se to potvrdí, tak Státní veterinární správa okamžitě vydá takzvaná mimořádná opatření. To znamená, že mimo jiné nařídí okamžité usmrcení zvířat.

Kolem ohniska nákazy stanoví tříkilometrové a desetikilometrové pásmo,“ vysvětluje Petr Pejchal ze Státní veterinární správy.

V Praze má ptačí chřipku už druhá labuť.

Není to však tak, že by majitel musel okamžitě s usmrcením zvířat souhlasit. „V každém případě platí, že chovatel může požádat o výjimku na některé druhy ptáků, pokud nechce, aby došlo k jejich utracení.

Neplatí, že přijde veterinární správa a všechno utratí bez rozmyslu. Pokud ptáci byli opravdu celou dobu zavření a nepřišli do kontaktu s volně žijícími ptáky, chovatel má nástroje, jak zvířata ochránit. Každá výjimka je posouzena individuálně a případně pak udělena.

Týká se to hlavně papoušků a okrasných holubů,“ dodává Pejchal. 

Plná krmítka ptákům zachrání život. Ale víte, co do nich rozhodně nepatří?

Kolem každého ohniska se tvoří ochranná pásma. Pro každé platí jiné podmínky. „Tříkilometrové pásmo je samozřejmě přísnější a víceméně jde o zákaz všem chovatelům přemisťovat v tomto okruhu zvířata z jednoho hospodářství na druhé, pořádat různé setkání zvířat (svody), výstavy, soutěže a podobně.“ 

Kdyby v daném ochranném pásmu bylo více podezření, že by se mohlo jednat o ptačí chřipku, tak může krajská správa rozhodnout, že preventivně navrhuje utracení všech zvířat v něm. Ale není to automatické, vždy je potřeba vyhodnotit situaci.

Ve chvíli, kdy je v pásmu jen jeden nakažený chov, komplexní zásah není nutný. „Kdyby však bylo podezření, že jde o více chovů, preventivně se utratí všechna zvířata. Jinak se nedá zamezit rychlému šíření, které by nastalo,“ vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy.

Ptáci se usmrcují injekcí a plynem
Jakmile je veterinární správou podle odebraného vzorku zjištěno, že pták nebo ptáci trpí chřipkou, už není cesty zpět. Utracení však neprovádí chovatel sám, slouží k tomu takzvané pohotovostní středisko pro řešení mimořádných situací.

„Jsme vybaveni na to, abychom tyto krizové situace řešili. Středisko k tomu má několik nástrojů. Pokud se jedná o malochov a je tam zvířat méně, používá se injekční usmrcení. To znamená, že se vpravuje látka přímo do krevního oběhu. Když jde o velkochov, tak tam se přistupuje k usmrcování plynem. Zvířata se víceméně uspí.“

Jejich likvidace pak probíhá spálením, což je zřejmě nejlepší způsob, jak případný virus zničit. Na proces, kdy jsou mrtvá zvířata uložena do kontejneru a následně převezena do spalovny, celou dobu dohlížejí veterináři.

Hrozí přenos na člověka?
Ptáky mohou nakazit chřipkové viry typu A, existují však různé subtypy chřipky (HA, NA) které mohou ohrozit jak ptáky, tak i lidi. Původcem ptačí chřipky v současných ohniscích v Česku je kmen chřipky H5N8.

„Nevíme o případech, kdy by byl zaznamenán vysoce patogenní virální přenos na člověka. Pokud dojde k mutacím, pak pravděpodobnost přenosu na člověka malá je.

K tomu by se ale měli vyjadřovat spíše humánní lékaři a potažmo Ministerstvo zdravotnictví,“ dodal Pejchal. 

Škody v řádech statisíců. Ptačí chřipka překazila výstavu

Podle oficiálního vyjádření Ministerstva zdravotnictví nebyl přenos ptačí chřipky na člověka dosud v České republice zaznamenán. K přenosu však dochází kvůli tomu, že vir má schopnost mutovat.

To znamená, že mění některé své vlastnosti. Přenos ptačí chřipky na člověka je nicméně neobvyklý a stává se to zřídka. Tím spíš v našich podmínkách.

V minulosti byla ptačí chřipka u lidí ve větším měřítku zaznamenána například v Číně a HongKongu, Thajsku či Vietnamu. 

Jak se ptačí chřipka u člověka projevuje?
Ptačí chřipka připadá jako hrozba pro člověka v úvahu po přímém kontaktu s ptákem – přenese se ve slinách, nosních sekretech a trusu ptáka. Případy nakažených lidí pochází také od jedinců, kteří byli vystaveni nakažené drůbeži.

Nemoc se pak projevuje typickými příznaky chřipky – teplotou, kašlem, bolestí v krku, bolestí svalů. Může mít však i vážnější příznaky, jako je oční infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační nemoc, virová pneumonie a další komplikace, které člověka přímo ohrožují na životě. 

Panika není na místě. Ovšem opatrnost ano. Chřipka by se mohla přenést hlavně na lidi, kteří se vyskytují blízko ohniska nákazy. Ve Středočeském kraji je takové místo například v Lázních Toušeň. Co dělat, když najdete mrtvého ptáka?

„Těl se nedotýkejte. Zamezte přístupu dětí. Informujte o výskytu uhynulých ptáků a jejich umístění příslušnou krajskou veterinární správu, která na základě vyhodnocení nákazové situace zajistí odběr vzorku k laboratornímu vyšetření,“ upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví.

„Jsme připraveni vyšetřit případná podezření na lidskou infekci virem A/H5N8 v souvislosti s přímým kontaktem osob s nemocnými či uhynulými ptáky (především drůbeže či vodního ptactva),“ uvádí doktorka Martina Havlíčková za Státní zdravotní ústav. Věříme, že to nebude potřeba. Ale dávat pozor určitě není chyba. 

Česku hrozí chřipková epidemie. Víte, jak se bránit přenosu viru?

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, nákaza je v malochovu na Vysočině

V nakaženém chovu bylo dvanáct slepic, z nichž šest během dvou dnů uhynulo, dále tam byly tři kachny.

„Je to vysoce patogenní subtyp H5N8, který je pro ptáky smrtelný, ale nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. „Správa v souladu přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy,“ dodal ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Zbývající drůbež v postiženém chovu veterináři utratili v sobotu dopoledne, zajistili tam také dezinfekci. Utratili zároveň dvanáct slepic u dalších dvou drobných chovatelů v sousedství. „Byl tam přímý kontakt s nakaženou drůbeží,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy (KVS) na Vysočině Božek Vejmelka. Postižené hospodářství je blízko vodního toku.

Fakta Ptačí chřipka v Česku decimovala chovy v letech 2007 a 2017

Ptačí chřipka v Česku decimovala chovy v letech 2007 a 2017

• Ptačí chřipka je jednou z globálních zdravotních hrozeb posledních desetiletí. Virus této choroby decimuje chovy drůbeže, vysoce patogenní virus H5N1 je za určitých okolností přenosný na člověka.
• První případ ptačí chřipky ve volné přírodě se v ČR objevil již v březnu 2006 u Hluboké na Vltavou, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů. Vždy ale šlo o volně žijící labutě. Již tehdy ptačí chřipka způsobila chovatelům drůbeže, především na jihu Čech a Moravy, až milionové ztráty. Od drůbežáren v oblastech, kde se u uhynulých labutí virus objevil, nechtěli odběratelé zvířata vykupovat. Nikde se ale nemuselo větší množství zvířat utratit.
• V roce 2007 byla vysoce patogenní aviární influenza v chovech drůbeže v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům nemoci bylo tehdy vybito více než 171 tisíc kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.
• Další výskyt byl potvrzen po deseti letech, 4. ledna 2017. Od začátku roku 2017 bylo na území ČR postupně vyhlášeno 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech. Virus byl ve stejném období potvrzen také u 52 volně žijících ptáků ve 13 krajích. Veterináři nařídili usmrcení například více než 30 tisíc kusů drůbeže ve dvou komerčních chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. Zhruba o 20 tisíc kusů přišel velkochov kachen firmy Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17 tisíc kusů kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10 tisíc kusů drůbeže v chovech v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě, kde se nemoc objevila poprvé. Chovatelé podali kvůli vybití zhruba 98 tisíc ptáků 866 žádostí o odškodnění.Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. 
• Tři měsíce poté, k 23. červnu 2017, Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila, že Česko je oficiálně bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Poté padla i omezení pro obchod s drůbeží, která zavedly některé státy. Dovoz drůbeže a drůbežích produktů z Česka kvůli ptačí chřipce postupně omezilo devět států mimo EU, například Rusko.
• Ptačí chřipka v roce 2017 zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže včetně velkých komerčních chovů. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. Právě tento vysoce patogenní subtyt H5N8 byl potvrzen i letos.
• Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.

Kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v nich vyhlášena mimořádná veterinární opatření.

„Úřadu ve Štěpánově nařizuje krajská veterinární správa, že musí provést soupis drůbeže v obci a upozornit občany na to, že musí mít drůbež zavřenou,“ uvedl Vejmelka.

V případě dalších úhynů nebo podezření z nákazy musí lidé kontaktovat veterinární správu.

Veterinární správa podle Vejmelky také vyzvala myslivce, aby ve zvýšené míře kontrolovali úhyny volně žijících ptáků. Žádný velkochov drůbeže ani významné veterinární podniky ve Štěpánově nad Svratkou nejsou, uvedl.

V minulých dnech a týdnech se objevila ptačí chřipka v Maďarsku a také na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Jde o stejný typ H5N8.

Veterinární inspektoři neprodleně po nahlášení úhynu chovatelkou zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé slepice k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. U všech šesti kusů potvrdili jeho pracovníci ptačí chřipku. Veterinární správa podle Vejmelky dostala výsledky v pátek večer.

Zákaz výstav ptactva a odškodnění pro chovatele

„S kolegy na ministerstvu jsme připraveni pomoci zasaženým chovatelům s odškodněním, které jim ze zákona náleží. Nejdůležitější ale nyní je, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy, chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.

Poslední výskyt v roce 2017

V České republice se ptačí chřipka naposledy objevila po deseti letech v roce 2017 a tehdy zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže.

Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech bylo kvůli nemoci tehdy vybito na 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech.

V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.

Fakta Ptačí chřipka je známa od 19. století, přenáší se i na člověka

Ptačí chřipka je známa od 19. století, přenáší se i na člověka

• Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.
• Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 – zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, postižená hejna se likvidují. Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže.
• Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Vysoce patogenní ptačí chřipka se v ČR ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017.
• Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.
• Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.
• Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě.
• Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU.
• Desítky obětí především v Číně měl v posledních letech také virus H7N9, který je považován za méně nakažlivý než kmen H5N1. První případy přenosu viru H7N9 na člověka byly v Číně zjištěny v březnu 2013. Od té doby do března 2017 čínské úřady zaregistrovaly více než 1000 případů infekce a z toho téměř 40 procent pacientů nákaze podlehlo.
• V minulých dnech a týdnech se objevila ptačí chřipka v Maďarsku a také na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Jde o typ H5N8, který byl nyní zaznamenán i v Česku.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva.

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků.

Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.

Ptačí chřipka potvrzena. Musí se vybít 100 tisíc kusů drůbeže

Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru je označovaný jako H5N1 a je za určitých okolností přenosný na člověka. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou.

Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě.

Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU.

Vysoce patogenní ptačí chřipka (subtypu H5N8), u níž nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka, se v ČR kromě dvou letošních případů, ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017.

V roce 2007 byla zaznamenána v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže.

Stát tehdy vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Zatímco v roce 2007 byla ptačí chřipka zaznamenána pouze na malé části území republiky, v roce 2017 se rozšířila po celé zemi. Veterináři ji potvrdili u volně žijících ptáků téměř ve všech krajích, v chovech bylo vyhlášeno 39 ohnisek nemoci.

Veterináři nařídili usmrcení například více než 30 tisíc kusů drůbeže ve dvou komerčních chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku.

O zhruba 20 tisíc kusů přišel velkochov kachen firmy Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17 tisíc kusů kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a deset tisíc kusů drůbeže v chovech v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě, kde se objevila poprvé. Chovatelé podali kvůli vybití zhruba 98 tisíc ptáků 866 žádostí o odškodnění.

Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. Tři měsíce poté, k 23. červnu 2017 Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila, že Česko je oficiálně bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Poté padla i omezení pro obchod s drůbeží, která zavedly některé státy. Dovoz drůbeže a drůbežích produktů z Česka kvůli ptačí chřipce postupně omezilo devět států mimo EU, například Rusko. Ptačí chřipka v roce 2017 zasáhla i další evropské země.

Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže.

Na člověka se virus ptačí chřipky obecně přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.

Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.

Hrozí ptačí chřipka, varují veterináři. Virus je v nebezpečné formě

Chovatelé oslovení regionálním Deníkem ujistili, že opeřence mají v bezpečí a případný kontakt s nemocným druhem nehrozí.

Lidem, kteří se vydají do přírody, veterináři připomínají, aby nesahali na uhynulé ptáky.

Riziko přenosu ptačí chřipky na člověka je nízké, ale vyloučit ho nelze.

„V současné době už mám jen krůty, které jsou odchovávané v hale, a tam nepronikne nic. Všechny okna a klapky jsou zajištěny tak, aby se do chovu žádný pták a škůdce nedostal,“ popisovala standardní opatření jedna z největších chovatelek drůbeže Pavlína Přecechtělová z Luké – Březiny.

„Venku nám nic neběhá. Co je přes rok na pastvě, husy a kachny, bylo prodáno zákazníkům před Martinem, ještě před tím, než s podzimním tahem ptactva začala hrozit ptačí chřipka,“ dodala.

Velkochovatelé drůbeže jsou pod drobnohledem veterinářů, kteří pravidelně provádějí kontroly.

„Sledují i to, zda máme ošetřeno stelivo, aby prostřednictvím slámy nebo hoblin nemohlo dojít k přenosu nějaké nákazy do chovu. Před zastájením jednodenní drůbeže zveme deratizátora, který ošetří stelivo tak, aby bylo stoprocentně čisté,“ vysvětlovala, jak ochraňuje ptačí svěřence v chovu, a to nejen před zákeřným virem ptačí chřipky, která by znamenal obrovské ztráty.

Jde o vysoce patogenní virus

Epidemiologickou situaci nyní sledují i na farmě v Uničově – Nové Dědině.

„V Česku je zatím klid. Chov máme zabezpečený, jen to zkontrolujeme, a rybník, kde by se mohli vyskytovat divoce žijící ptáci, je vypuštěný,“ reagoval Daniel Malík z farmy v Uničově – Nové Dědiny.

Veterináři přistoupili k varování nejen velkochovatelů poté, co se v listopadu situace v Evropě zhoršila. Navíc jde o vysoce patogenní virus.

• Během uplynulého měsíce byla vyhlášena ohniska v chovech na území Maďarska, Rakouska, Německa a Dánska a případy ptačí chřipky byly zjištěny u volně žijících ptáků v Polsku, Chorvatsku, Švýcarsku, Nizozemsku.
• V Německu byl rovněž potvrzen výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N8 v regionu Ploen.
• Narůstající počty případů souvisejí podle veterinářů s migrací tažných ptáků, která se letos na podzim vlivem teplejšího počasí o něco zpozdila.

„Lze proto předpokládat, že zmíněné případy HPAI (patogenní ptačí chřipky – pozn. red.) představují pouze počáteční stav výskytu. Proto jsme se rozhodli o zhoršené nákazové situaci v Evropě informovat také veřejnost,“ uvedl v pátek ředitel Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj Aleš Zatloukal.

Riziko přenosu tohoto typu chřipky na člověka je nízké.

„Současná forma viru je schopna infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, a to při úzkém styku s napadenou drůbeží. Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich trusem a peřím,“ připomněl ředitel veterinární správy.

Co je ptačí chřipka?Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak i drůbež, jako slepice, krůty, kachny a husy, ale i jiné ptáky chované v zajetí.

Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu jednoho až dvou dnů. Vakcinace se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se likviduje.

V českých chovech nebyla tato nákaza zaznamenána od roku 2007.

Způsob přenosu ptačí chřipky:Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety – výkaly, peří, uhynulá zvířata. Dosud nebyl v našich podmínkách jednoznačně prokázán přenos nákazy z drůbeže nebo volně žijících ptáků na člověka.

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Běžnou tepelnou úpravou drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC, a to již za jednu sekundu.

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce – kočky a psi.

1. Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,dbát o osobní hygienu – umývání rukouinformovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
2. ochrana domácích miláčků (psů, koček apod.), zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky
3. Zásady pro drobnochovatele drůbeže:ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvemkde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky, krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškempokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptácivenkovní vodní nádrže chránit sítěmi a ploty před volně žijícími ptáky
4. využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce

Ptačí chřipka – KLÍČOVÁ FAKTA

V posledních dnech dochází k mírné panice vyvolané možným vznikem pandemie ptačí chřipky v Evropě (respektive v České republice), a proto je třeba připomenout všechny dostupné informace o ptačí chřipce a případně zmírnit úsudek vyvolaný médii.

Co je to ptačí chřipka?Ptačí chřipka je nákaza způsobená ptačími chřipkovými viry. Přirozenými hostiteli těchto virů jsou výhradně ptáci.

Divocí ptáci přenášejí tyto viry ve střevech a zpravidla neonemocní.

Ptačí chřipka patří mezi vysoce infekční onemocnění mezi ptáky a může se snadno přenést na domácí ptáky, včetně kuřat, kachen a krůt. Domácí ptáci mohou onemocnět i uhynout.

Může se ptačí chřipkou nakazit i člověk?Ptačí chřipkou se člověk zpravidla nenakazí, ale přesto bylo již od roku 1997 několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.

Jak se viry ptačí chřipky liší od virů lidské chřipky?Viry chřipky, které infikují ptáky se označují jako ptačí chřipkové viry. I když jen chřipkové viry typu A mohou nakazit ptáky, mohou to být všechny jeho známé subtypy. Existují však velmi významné rozdíly mezi subtypy, které mohou nakazit jak lidi tak ptáky.

Celkem existuje 16 podtypů HA (hemaglutinin) a 9 podtypů NA (neuraminidáza).Ptačí chřipkové viry podtypů H5 a H7 mohou mít jak nízkou patogenní tak vysokou patogenní formu, která se projevuje svou závažností onemocnění na drůbeži. Naopak podtyp H9 je známý jen svojí nízkou patogenní formou.

Každý z těchto 3 ptačích virů (H5, H7 a H9) se může teoreticky spojit s jakýmikoli 9 povrchovými proteiny neuraminidázy, a tak vzniká 9 rozdílných forem každého podtypu (např. H6N1, H6N2, H5N3 … H5N9). Chřipkové viry mají 8 oddělených genových segmentů.

Segment genomu umožní virům od jiného druhu se navzájem smíchat a vytvořit nový chřipkový virus typu A, pokud viry ze dvou různých druhů nakazí stejnou osobu nebo zvíře. nApř.

pokud vepř byl nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou, viry by se mohly přesmyknout a vytvořit nový virus, který by měl většinu genů z lidského viru, ale hemaglutini a/nebo neuraminidázu z genu ptačího viru.

Takový nový virus by byl schopen napadnout a infikovat člověka a dále se šířit z člověka na člověka, protože by obsahoval jiné povrchové proteiny než ty, které jsou v lidské populaci běžné a vůči kterým se provádí např. očkování. Tento typ větší změny u chřipkových virů typu A jsou známé jako antigenní shifty neboli posuny (tj. změna antigenní struktury).

V takovém případě může dojít až ke vzniku pandemie.Je rovněž možné, že k takovému procesu přeskupení (přetřídění) může dojít i u člověka. Např. jedna osoby by mohla být nakažena virem ptačí chřipky a lidskou formou chřipky ve stejnou dobu. Takové viry by se mohly znovu přetřídit (mutovat) a vytvořit nový virus, který by obsahoval hemaglutinin z ptačí chřipky a další geny z lidské formy chřipky. Teoreticky by viry chřipky typu A s hemaglutininem, vůči kterému by lidé měli jen malou nebo žádnou imunitu, se mohly šířit z člověka na člověka bez většího omezení a vyvolat tak pandemii chřipky.

I když pro člověka nebývá obvyklé se nakazit chřipkou přímo od zvířat, několik sporadických případů takového přenosu bylo již zaznamenáno, a to může způsobit následnou lavinu nových případů šíření zmutovaných virů chřipky mezi lidmi.

Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u člověka?zaznamenané symptomy ptačí chřipky u lidí se objevují jako typické chřipkové příznaky (tj. teplota, kašel, bolest v krku a bolest svalů) až jako oční infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační onemocnění, virová pneumonie a další těžké a život ohrožující komplikace.

Jak se ptačí chřipka šíří?Chřipkový virus se z nakaženého ptáka šíří ve slinách, nosních sekretech a trusu.

Vnímaví ptáci se nakazí při kontaktu s prostředím, kde se vyskytuje trus, nebo povrchem předmětů s výměšky nakažených ptáků.

Největší počet případů ptačí chřipky u člověka byl zaznamenán u lidí, kteří byli vystaveni nakažené drůbeži nebo přišli do styku s kontaminovaným prostředím.

Jak léčit ptačí chřipku u lidí?Provedené studie naznačují, že léčivo schválené pro léčbu tradiční lidské chřipky by mělo být dostatečně účinné i při léčbě lidské formy ptačí chřipky. Přesto je důležité upozornit, že může dojít k rezistenci těchto virů na daná antivirotika, a tím se jejich účinnost sníží nebo se stanou neúčinné.

Jaké existuje riziko ptačí chřipky pro člověka?Riziko ptačí chřipky je obecně pro většinu lidí nízké, neboť dominantně postihuje ptáky a nešíří se mezi lidmi (tj. nebyl pozorován dosud žádný přenos z člověka na člověka).

Přesto existuje možný přenos z drůbeže či kontaminovaných předmětů na člověka. Důkazem toho jsou zaznamenané případy tohoto onemocnění u lidí v Asii, které si v některých případech vyžádaly i jejich smrt.

Proto se doporučuje vyvarovat kontaktu s drůbeží nebo s prostředím, kde se drůbež vyskytovala.

Co je virus ptačí chřipky A(H5N1)?Chřipkový virus typu A(H5N1), je typický virus ptačí chřipky. Poprvé se objevil u ptáků v roce 1961 v jižní Africe. Podobně jako ostatní viry cirkuluje mezi ptáky po celém světě. Je velmi nakažlivý mezi ptáky a může je dokonce zabíjet.

Vypuknutí chřipky H5N1 mezi drůbeží v Asii postihlo během let 2003 a 2004 celkem 8 zemí (Kambodža, Čína, Indonésie, Japonsko, Laos, Jižní Korea, Thajsko, a Vietnam). Bylo nakaženo více než 100 milionů ptáků. Ti byli buď usmrceni nebo na chřipku zahynuli. V březnu 2004 byla situace uvedena pod kontrolu.

Na počátku června 2004 byl tento typ ptačí chřipky znovu zaznamenán u drůbeže v několika asijských zemích (Kambodža, Čína, Indonésie, Malajsie – první případy, Thajsko a Vietnam). To potvrdilo, že situace nebyla pod kontrolou. Lidské onemocnění touto ptačí chřipko bylo zaznamenáno v Thajsku, Vietnamu a Kambodži.

V roce 1997 byl zaznamenán první případ lidského onemocnění ptačí chřipkou v Hongkongu. Celkem onemocnělou 18 osob s těžkými respiračními komplikacemi. 6 osob zemřelo. Od té doby byly zaznamenány další případy. V poslední době se objevily v Thajsku, Vietnamu a Kambodži během rozsáhlých epidemií tohoto onemocnění u drůbeže. Celková mortalita dosahuje 50 procent.

Většina případů tohoto onemocnění u lidí pramenila z kontaktu s infikovanou drůbeží nebo kontaminovanými předměty. Dosud nebyl jednoznačně prokázán přenos tohoto onemocnění z člověka na člověka. Z důvodu velmi snadné adaptability (tj.mutace) viru se předpokládá, že by mohlo dojít k jeho změně tak, aby se šířil z člověka na člověka.

Protože však taková forma tohoto ptačího chřipkové viru zatím neexistuje, předpokládá se, že stávající imunitní ochrana v populaci lidí je buď nízká nebo žádná. To je důvod, proč by se mohl adaptovaný virus na člověka snadno mezi lidmi šířit a mohl tak způsobit pandemii takové chřipky.

Stávající poznatky z Asie ukázaly, že antivirotika s účinnou látkou amantadin a rimantadin nejsou v léčbě ptačí chřipky účinné (virus je vůči nim rezistentní). Naopak účinnými byla antivirotika s účinnou látkou oseltamavir a zanamavir. I tak je třeba jejich účinnost dále prověřit.

Existuje vakcína k prevenci ptačí chřipky H5N1 u člověka?Dosud proti tomuto viru žádná vakcína neexistuje, i když se na jejím vývoji neustále pracuje. Již v dubnu 2005 byly započaty klinické zkoušky, které měly prokázat účinnost vakcíny u lidí vůči typu A(H5N1). Kromě tohoto se připravuje i vakcína proti typu A(H9N2).

Důvodem, proč není vakcína k dispozici, je skutečnost, že dosud neexistuje taková forma H5N1 (případně i dalších podtypů), která by se šířila z člověka na člověka. Navíc existuje celá řada kmenů chřipky A(H5N1) a není dosud jasné, který by byl pro masivní očkování populace nejvhodnější.

Má význam očkování tradiční chřipkovou vakcínou?Chřipkové viry typu A infikující člověka (šíří se z člověka na člověka) tvoří podtypy A(H1N1) a A(H3N2).

Předpokládá se, že v případě vzniku takového podtypu A(H5N1) ptačí chřipky případně i dalšího podtypu, který by se přenášel z člověka na člověka by měl jistou podobnost s podtypy A(H1N1) a A(H3N2), vůči kterým vakcína existuje.

Čím vyšší bude podobnost, tím vyšší bude i účinnost očkování tradiční chřipkovou vakcínou. To je důvod, proč se toto očkování doporučuje jako prevence nejen před běžnou „lidskou“ chřipkou, ale i před eventuální „ptačí“ chřipkou. Tato úvaha vyplývající z empirických znalostí je více než správná.

Navíc s tím souvisí i možné komplikace takové chřipky. Pokud toto očkování neochrání před „ptačí“ chřipkou, v každém případě její komplikace zmírní a to především u rizikových skupin (starší osoby, osoby s chronickým onemocnění, děti mladší 2 let atd.).

Příklady ptačí chřipky u člověka Od roku 1997 byly potvrzené tyto případy nákazy ptačí chřipkou u člověka:

• H5N1, Hongkong, 1997: došlo k zaznamenání stejného podtypu ptačí chřipky typu A (H5N1) u drůbeže a člověka. Tento případ byl první v historii, který prokázal možnost přenosu ptačí chřipky na člověka. Během tohoto propuknutí bylo 18 osob hospitalizováno a 6 z nich zemřelo. Aby bylo možné situaci dostat pod kontrolu, úřady nechaly utratit 1,5 milionu kuřat, jako zdroj nákazy.
• Čína a Hongkong, 1999: Ptačí chřipka typu A (H9N2) byla prokázána u dvou dětí. U obou pacientů došlo k uzdravení a další případy již nebyly potvrzené. Navíc bylo prokázáno, že zdrojem byla nakažená drůbež. K přenosu došlo přímo z ptáka na člověka. Možnost přenosu člověka na člověka nebyla však vyloučena. Dalších několik málo případů H9N2 infekce bylo zaznamenáno z čínské pevniny v letech 1998-99.
• H7N2, Virginie, 2002: Došlo k propuknutí nákazy H7N2 mezi drůbeží v Shenandoah, v hlavní drůbežářské oblasti, kde u jedné osoby byl sérologicky potvrzen tento subtyp H7N2.
• H5N1, Čína a Hongkong, 2003: Dva případy ptačí chřipky typu A (H5N1) se objevil mezi rodinnými členy z Hongkongu, kteří cestovaly do Cíny. U jedné osoby došlo k uzdravení, druhá zemřela. Jak a kde se oba lidé nakazili, nebylo zjištěno. Další člen této rodiny zemřel v Číně na dýchací obtíže, avšak testy na přítomnost chřipkového viru nebyly provedeny.
• H7N7, Holandsko, 2003: V tomto roce bylo zaznamenáno na několika drůbežích farmách propuknutí chřipky typu A (H7N7). Později bylo hlášeno i několik případů této nákazy mezi vepři a lidmi. Celkem 89 osob mělo prokazatelně chřipku typu A H7N7 v souvislosti se stejnou nákazou potvrzenou u drůbeže. K těmto nákazám došlo ve většině případů mezi dělníky pracujícími na postižených farmách. Onemocnění vyvolané H7N7 způsobilo převážně u 78 nakažených osob konjunktivitidu. V 5 případech byla konjunktivitida doprovázena typickým příznaky chřipky s kašlem, teplotou a bolestí svalů. U dvou případů byly projevy jen chřipkové a u 4 osob se projevy klasifikovaly jako ostatní. Z 89 případů nakažených osob došlo u jedné osoby k úmrtí, u které došlo k rozvoji příznaků akutních dýchacích obtíží a dalších komplikací s touto nákazou. Jednalo se o veterináře jedné z farem. Většina těchto onemocnění vznikla jako důsledek přímého kontaktu s nakaženou drůbeží. Holandské úřady však ohlásily tři možné případy přenosu této infekce z nakažených dělníků na rodinné příslušníky. Od té doby nebyly hlášeny žádné další případy této nákazy H7N7.
• H9N2, Hongkong, 2003: H9N2 nákaza byla potvrzena u dítěte v Hongkongu. Dítě bylo hospitalizováno a došlo u něj k uzdravení.
• H7N2, New York, 2003: V listopadu 2003 byl jeden pacient s vážným zdravotním stavem (dýchací obtíže) hospitalizován. První testy prokázaly nákazu chřipkou a virus chřipky byl identifikován jako H1N1. Po několika týdnech se pacient uzdravil a byl propuštěn. Následující testy provedené v březnu 2004 však prokázaly, že tento pacient byl nakažen ptačí chřipkou podtypem H7N2. Zdroj nákazy se stále vyšetřuje.
• H5N1, Thajsko a Vietnam, 2004: V lednu 2003 došlo k propuknutí vysoce patogenní chřipky typu A (H5N1) v Asii. Propuknutí této chřipky bylo zaznamenáno u ptáků v několika asijských zemích a další lidské formy tohoto onemocnění byly hlášeny v Thajsku a Vietnamu v březnu 2004.
• H7N3, Kanada, 2004: V únoru 2004 zde byla hlášena lidská nákaza subtypem H7N3 mezi dělníky pracující s drůbeží, která byla touto chřipkou nakažena. Onemocnění se projevovalo očními obtížemi.
• H5N1, Thajsko a Vietnam, 2004 a 2005: Začátek června 2005, v několika zemí Asie bylo hlášeno uhynutí drůbeže. Byly hlášeny i sporadické případy lidské formy ptačí chřipky H5N1 ve Vietnamu a Thajsku na počátku srpna až dosud.

Vydáno / Aktualizováno: 17.10.2005

Autor: M.Petráš

Ptačí chřipka dorazila do Česka. Nákaza je na Vysočině

V Česku se po třech letech objevila ptačí chřipka. Nákaza vysoce patogenního subtypu H5N8, který je pro ptáky smrtelný, má ohnisko v malochovu drůbeže ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v Kraji Vysočina.

Veterináři utratili víc než 20 kusů drůbeže. Úřad městyse v neděli zajistí soupis chovaných ptáků. Státní veterinární správa (SVS) očekává, že se ptačí chřipka zavlečená do Štěpánova zřejmě vodními ptáky objeví také jinde.

Ministerstvo zemědělství má 60 milionů korun na odškodnění.

V minulých dnech a týdnech se objevila ptačí chřipka v Maďarsku a také na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Jde o stejný typ H5N8, u kterého dosud nebyl zaznamenán přenos na člověka.

Kolem ohniska nákazy ve Štěpánově bude podle veterinární správy vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů. V nich veterináři vyhlásí mimořádná veterinární opatření.

Bude tak omezen pohyb drůbeže do a z pásem a zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva. Úřadu ve Štěpánově také krajská veterinární správa nařídila, že musí provést soupis drůbeže v obci a upozornit občany na to, že musejí mít drůbež zavřenou.

Soupis bude podle ředitele SVS Zbyňka Semeráda hotový v pondělí.

Úřad městyse ve Štěpánově zajistí v neděli soupis veškeré drůbeže, včetně holubů a okrasných ptáků. Žádný velkochov drůbeže v obci naštěstí není, řekla starostka Šárka Kunčíková. Obec má zhruba 700 obyvatel.

O nebezpečí nákazy je úřad informoval v sobotu po 14. hodině místním rozhlasem a tiskovou zprávu vyvěsil na webu. Na soupisu bude v neděli pracovat asi sedm lidí.

Lidé podle starostky zároveň dostanou informace o tom, koho kontaktovat, pokud budou mít u svých zvířat podezření na nemoc.

V nakaženém chovu bylo 12 slepic, z nichž šest během dvou dnů uhynulo, dále tam byly tři kachny. Nákaza se potvrdila v pátek, veterináři v sobotu dopoledne utratili zbylou drůbež ze zasaženého chovu a také 12 slepic dvěma sousedům.

„Byl tam přímý kontakt s nakaženou drůbeží,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy (KVS) na Vysočině Božek Vejmelka. Veterinární správa podle něj také vyzvala myslivce, aby ve zvýšené míře kontrolovali úhyny volně žijících ptáků.

Krajské volby 2020: Vysočina >>>

Ministerstvo zemědělství má na odškodnění chovatelů v letošním roce vyčleněno 60 milionů korun. O peněžní náhradu musejí požádat do šesti týdnů od potvrzení nákazy. Před třemi lety stát na odškodnění vyplatil okolo 23 milionů korun. „Rád bych poděkoval chovatelům, kteří dodržují předpisy, že to včas nahlásili. A veterinární správě se to podařilo včas díky kvalitní spolupráci zachytit, což je velký úspěch, že se nám to nerozjelo. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál,“ řekl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

V České republice se ptačí chřipka naposledy objevila po deseti letech v roce 2017 a také tehdy zasáhla i další evropské země. Na Vysočině se tehdy nevyskytla. V Česku bylo kvůli nemoci tehdy vybito na 98.

000 ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků.

Ptačí chřipka v Česku

– Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. – Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 – zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, postižená hejna se likvidují. Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže. – Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Vysoce patogenní ptačí chřipka se v ČR ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017. – Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit. – Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa. – Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě. – Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU. – Desítky obětí především v Číně měl v posledních letech také virus H7N9, který je považován za méně nakažlivý než kmen H5N1. První případy přenosu viru H7N9 na člověka byly v Číně zjištěny v březnu 2013. Od té doby do března 2017 čínské úřady zaregistrovaly více než 1000 případů infekce a z toho téměř 40 procent pacientů nákaze podlehlo. – V minulých dnech a týdnech se objevila ptačí chřipka v Maďarsku a také na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Jde o typ H5N8, který byl nyní zaznamenán i v Česku.

Autor: ČTK