Foto: Julia Kuzenkov, Pexels
Když se potkáte se svým známým, nemusíte se ho skoro ani ptát, jak se má. Podívejte se na stav jeho kůže. Ta prozradí, zda je všechno opravdu tak „růžové“. Existuje velké propojení mezi naší myslí a stavem naší pokožky. Potvrzuje to i psycholožka Radka Černá, která má soukromou praxi v Praze: „Setkávám se s klienty, kteří přicházejí přímo od svého praktického lékaře či jiných specialistů s tím, že mají kožní potíže, prošli řadou vyšetření, která nic neodhalila, tak jim doporučili navštívit psychologa či psychoterapeuta. Když si s takovým klientem povídám a mapuji jeho situaci, zpravidla narazím na to, že prochází velmi náročným obdobím plným stresu, životní krizí, že byl traumatizován nebo má za sebou psychicky velmi zatěžující zkušenost.“
Vnitřní stigmata
Interakci mezi myslí a kůží se nyní už dokonce věnuje i nový obor, takzvaná psychodermatologie, která je v Česku zatím v plenkách. Nejde však o něco převratně nového. Je přece již dávno známé, jak funguje psychosomatika: tedy propojení fungování našeho těla a mysli.
„Sama při své práci v kosmetickém salonu vidím, že například klienti, kteří jsou ekzematici, bývají obecně velmi úzkostní. Často neměli ideální dětství a přenášel se na ně neklid od jejich matky.
Při ošetřeních nemají rádi jakékoliv změny, před procedurou jim přesně musím vysvětlit, co je čeká, a pak v postupu nic neměnit,“ říká kosmetička Jana Goldbricht.
Jak to funguje
Podle psycholožky a terapeutky Lenky Růžičkové hovoří o kůži jako o samostatném orgánu, který je propojen s ostatními orgány, také Biosyntéza (psychoterapeutický směr, který se zaměřuje na práci s tělem v psychoterapii). „Kůže, mozek, endokrinní systém, senzorické orgány – mezi které kůže patří, vychází z jedné zárodečné vrstvy: ektodermu.
Tím můžeme vysvětlit, že je na kůži vidět, když prožíváme nějakou emoci – ať pozitivní, tak i negativní. Pokud zažíváme radost, můžeme pociťovat na povrchu těla příjemné uvolnění. Z praxe je známo, že je velmi časté, že různé psychické stavy můžeme vidět na kůži. Například při úzkosti mnoha lidem vyskáčou červené fleky v obličeji, na krku a na hrudi, nebo naopak při šoku, kdy nám kůže zbledne.
Když zažíváme vztek, často většinou zrudneme.
Co se tedy děje s pletí?
Emoční stres vede k vylučování stresového hormonu kortizolu, který ovlivňuje imunitní systém. Ten má vliv na pokožku, narušuje její přirozenou bariéru. Kůže se pak brání třeba podrážděním, alergickými reakcemi, vyrážkou, akné, ekzémem. Pak přichází na řadu speciální kosmetika. Samozřejmě, že sama o sobě není samospásná a přestavuje pouze určitý „doplněk“.
Opět se dostáváme k účinné aromaterapii a k tomu, na čem je založena psychodermatologie. Pracují zde účinné složky, které nejen že dokážou skvěle pečovat o kůži, ale také rychle a přímo ovlivňovat nervový systém, a tím působit na stav mysli.
Do budoucna se můžeme těšit na produkty obsahující speciální funkční vůně a inhalační přípravky plné éterických složek nové generace, které budou mít vliv na naši náladu i stav psychiky. Kosmetická péče tedy cílí k ovlivnění pochodů v mozku a k navození celkové harmonie. Ke krásné a zdravé pleti je ale kromě speciální péče také potřeba změna životního stylu.
Nebojte se vyhledat odborníka a pečovat o svoji duši, vyhýbejte se stresu, více spěte, hýbejte se, lépe jezte a hlavně dělejte to, co vám přináší radost a co vás naplňuje.
Předplaťte si WHAT a my vám darujeme kousek té nejčistší přírody. Díky biOrganica.cz si užijete hýčkání aktivizující super-food maskou nebo pečující čokoládovou maskou z dílny britské 100% bio značky Inlight.
Osm příznaků, že jste nadmíru vystresovaní. Máte potíže s pamětí i pletí
Stres je reakce organismu na mimořádně zátěžové situace. Odolnost vůči stresu je čistě individuální. Situace, které vy zvládáte v klidu a s přehledem, mohou být pro někoho jiného velice stresující. Stresory mohou být fyziologické (bolest, hlad, zima, teplo…), psychické (strach, úzkost, únava…) a sociální (hádky, úmrtí v rodině, rozvod a jiné).
Příznaky, které stres doprovází, mohou být různé, od výše zmíněných fyziologických symptomů, jako jsou bušení srdce, sevření na hrudi, svalové napětí v oblasti šíje a zad, svíravé bolesti břicha a bolesti hlavy přes emocionální, které zahrnují podrážděnost, nespavost, únavu či nesoustředěnost, po behaviorální. Mezi ně patří nechuť k práci a povinnostem nebo třeba sklon k požívání povzbuzujících a návykových látek.
Podle psycholožky a terapeutky Lucie Mucalové je krátkodobý stres normálním a přirozeným jevem v životě. Problém nastává, když je stres dlouhodobý a nabývá chronické podoby.
„Stres postihuje nejen psychiku, ale také tělo. Každá stresová situace (krátkodobá, dlouhodobá) ovlivňuje náš metabolismus a tělesné pochody. A tělo funguje jako pomyslná elektrárna, která neustále vyrábí energii. Samozřejmě, elektrárna důsledkem nadměrného stresu přestává fungovat. Vše, co normálně zvládá, začíná být problémem.
Při chronickém stresu se začínají dostavovat bolesti hlavy, které přecházejí v migrény, přidává se pocit stálé suchosti v hrdle, zvýšená nervozita, různé vyrážky a loupavost kůže, roztržitost, tedy chybování ve všem, co dříve bylo samozřejmostí. Je to jako jízda autem bez oleje.
Co by se asi stalo? Může se zadřít motor, stejně tak je to s tělem, protože působením stresu není schopno fungovat obvyklým způsobem,“ vysvětlila terapeutka Mucalová.
Někdy se stresorů sejde více najednou, stres se stává součástí každodenního života a začíná být téměř nesnesitelný. Existuje celá řada příznaků, které napovídají, že stres nezvládáte a nemáte ho pod kontrolou. Prozradíme vám, kdy zpozornět a začít své stresory řešit dříve, než bude pozdě.
Skřípáte zuby
Bruxismus neboli skřípání a cvakání zuby, při kterém dochází k mechanickému opotřebovávání zubů, se projevuje většinou ve spánku. Podle studie financované Intramural Research Program of the NIH a the National Institute on Aging skřípání zubů přímo souvisí s emoční stabilitou a stresem.
Odborníci z prestižní americké kliniky Mayo sice přiznávají, že problém skřípání zubů ještě není zcela objasněný, ale rovněž ho spojují s faktory, jako jsou emoční stres, úzkost, hněv, frustrace nebo vysoce soutěživá povaha. Zároveň upozorňují, že v konečném důsledku bruxismus může být zhoubou nejen pro zuby, ale i pro čelisti.
Pokud spíte sami, nebo vás váš partner neupozorní, že v noci skřípete zuby, možná si toho ani nevšimnete. U některých jedinců se však mohou rozvinout komplikace, které na tento problém upozorní, když jste vzhůru. Mezi ně patří přetrvávající bolesti hlavy, uší a čelisti. Lidé, kteří v noci skřípou zuby, často také zatínají zuby během dne.
Dělá vám problém naučit se něco nového
Většina z nás to zažila. Snažíte se vstřebat nové informace, ale prostě se nedokážete soustředit. Může to být akutní stresovou situací, která vám nedovolí přemýšlet nad něčím jiným. Pokud vás však stres sužuje dlouhodobě, může ovlivňovat vaši schopnost učit se a pamatovat si nové věci.
Výzkumníci z UC Irvine School of Medicine zkoumali, co se děje v mozku při krátkodobém stresovém zatížení (stres, který trvá jen několik hodin). Zjistili, že akutní stres uvolní hormon zvaný kortikotropin, který zasahuje do procesu učení.
Dlouhodobý stres má rovněž negativní účinky na mozek, i když nám znesnadňuje učení jiným způsobem než stres akutní.
Ve studii vědců z Arizona State University se ukázalo, že hipokampus (oblast mozku, která hraje velkou v naší schopnosti učit se novým věcem) je zvláště citlivý na přítomnost látek, které organismus uvolňuje v reakci na stresové situace. Glukokortikoidy se uvolňují jako zásadní součást reakce „bojuj nebo uteč“.
Nicméně bylo prokázáno, že dlouhodobý chronický stres a opakované uvolňování těchto hormonů ohrožuje strukturu hipokampu a tím znesnadňuje schopnost učení.
I když se vědci domnívají, že tytéž struktury jsou obnovitelné, dlouhodobě vylučované stresové hormony mohou restrukturalizovat mozek na velmi dlouhou dobu a ovlivňovat po celé měsíce či dokonce roky.
„Na učení se nových věcí potřebujeme energii, životní sílu. Ovšem tělo bez energie se nic nového není schopno učit, protože vše nové je opět zátěž,“ dodala terapeutka Mucalová. Podle ní může při dlouhodobém stresu docházet k nervovým selháním, spánkovým poruchám, nechutenství. Pokud bude tento stav ignorován, přejde ve stav velmi vleklý a nebezpečný.
Máte sluchové a verbální halucinace
Pokud uslyšíte hrozivý zvuk podobný výbuchu, výstřelu či hromu, může vás to bezpochyby dost vyděsit. Syndrom explodující hlavy (exploding head syndrome, dále jen EHS) se naštěstí nevyskytuje příliš často. Možná proto se dodnes neví, co jej vlastně způsobuje a není léčitelný.
I když se nejedná o život ohrožující, bolestivý ani nijak nebezpečný problém, může být velmi nepříjemný a komplikovat pacientovi život. EHS se obvykle objeví těsně před usnutím a častěji ohrožuje ženy než muže ve věku nad 50 let.
I když stále není zcela jasné, proč se u některých lidí EHS vyskytuje, vědci ho spojují s vysokou úrovní stresu.
Nadměrný stres a úzkosti mohou také způsobit verbální halucinace, neboli cizí hlasy ve vaší hlavě, které vám mohou sdělovat celou řadu věcí. Tyto hlasy nejčastěji mluví o největších stresorech pacienta.
Spojitost mezi verbálními halucinacemi a dlouhodobým nadměrným stresem potvrdila studie výzkumníků z University of Vienna a University of Dunham.
Podle této studie verbální halucinace narůstají v období zvýšeného stresu a úzkosti a samotné halucinace ještě zvyšují pocity stresu, deprese a úzkosti.
Vaše alergie se projevují silněji
Pokud trpíte nějakou formou alergie, nejspíš už rozpoznáte varovné signály blížící se alergické reakce i její sílu.
Podle studie provedené na Ohio State University může být alergická reakce, která je silnější než obvykle, způsobena zvýšenou hladinou stresu.
Vědci zjistili, že u lidí s vysokou mírou stresu byly počáteční alergické reakce horší než obvykle a navíc tyto reakce přetrvávaly déle a byly hůře snesitelné než alergie, které se vyskytly za běžných okolností.
Vědci se ve své studii zaměřili na dobrovolníky, kteří trpěli různými alergiemi, a pak porovnávali odpovědi organismu na alergeny v období nízkého stresu a v době, kdy pacienti zažívali větší míru stresu.
Dobrovolníci, kteří podstoupili testy a byli více vystresovaní, měli dvakrát horší reakci než jedinci, které stres netrápil.
Skupina osob s vysokými hladinami stresu navíc trpěla alergickou reakcí po dobu několika dní, zatímco „klidná“ skupina se vyléčila rychleji.
Nejspíš už z vlastní zkušenosti víte, jaký vliv stres může mít na stravovací návyky. Podle odborníků z Harvard Medical School krátkodobý stres vypne chuť k jídlu v důsledku uvolňování hormonu zvaného kortikotropin. Ten spolu s uvolněním adrenalinu odstartuje reakci „bojuj nebo uteč“ a odstraní stranou všechno, co mu stojí v cestě včetně chutě k jídlu.
Obvykle reakce na stres zmizí spolu s odstraněním stresoru. V případě, že stresor neodchází, reaguje tělo jinak a uvolňuje hormon kortizol. Namísto potlačování každého nutkání, které není považované za životně důležité pro bezprostřední přežití, kortizol zvyšuje motivaci. To bohužel zvyšuje i chuť k jídlu a čím vyšší jsou hladiny kortizolu, tím motivovanější jste.
Při dlouhodobém stresu se navíc projevuje tendence vybírat si určité druhy potravin, které jsou obvykle bohaté na tuky a cukry.
Podle odborníků z Harvardu tyto potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru poskytují dočasnou úlevu od nejhorších pocitů způsobených stresem.
Dlouhodobý stres vás tak nutí hledat úlevu v potravinách a to přispívá k přibývání na váze – zejména v kombinaci s dalšími účinky stresu jako nezájem o cvičení, nespavost a sklon k pití alkoholu.
V roce 2007 britská studie také ukázala, že tendence ve stresu více jíst a přibývat na váze je velmi individuální, protože lidé, kteří produkují více kortizolu, mají větší pravděpodobnost zajídat stres.
S tím souhlasí i terapeutka Lucie Mucalová. „Často říkám svým klientům, kteří se trápí s váhou, že každé kilo navíc má příběh. Tělo se jen brání, a aby se nezhroutilo, tvoří si z kilogramů určitou hradbu proti okolnímu světu. Vše je v hlavě, a pokud nezačneme se stresem pracovat, opravdu nás může likvidovat na všech frontách,“ míní psycholožka Mucalová.
Jste trochu nešikovní
Určitá nemotornost z momentálního rozrušení může být i roztomilá, ale pokud se vám drobné nešikovnosti jako vylití kávy nebo rozbití hrnku dějí častěji než obvykle, může to ukazovat na přemíru stresu. Doktor Charles B. Swanik z University of Delaware uvedl, že za roztržitostí stojí dva faktory. Jedním z nich je, že jste v daném okamžiku rozptýlení, a druhým je dlouhodobý stres.
Podle Swanika je ve stresu téměř nemožné soustředit se na to, co se děje kolem vás, jelikož jediné, čím se dokážete naplno zabývat, je váš současný stresor. Nadměrný stres může dokonce způsobit přechodnou ztrátu periferního vidění a také může lehce změnit způsob, jakým fungují svaly.
Stres jde ruku v ruce s nervozitou, a pokud jste nervózní, pak váš mozek nemusí dostat reakce, jaké očekával, když se třeba ruka natáhne pro šálek kávy.
Mozek totiž dává instrukce na základě normálního klidového stavu, ale když svaly napíná stres, budete trpět nešikovností a tělo začne vysílat smíšené signály.
Nemotornost může být dokonce vrozená. V roce 2015 vědci z University of Notre Dame Australia zveřejnili výsledky studie, která se zaměřila na neohrabanost 2 900 dětí ve věku 10 až 17 let. Ze studie vyplývá, že děti narozené matkám, které zažívaly stresující životní události, byly více neohrabané než ostatní děti.
Rozvíjí se vám kožní problémy
Co se týče spojitosti mezi pokožkou a psychikou, vědci mají před sebou ještě velice dlouhou cestu. Existuje dokonce celý obor, který se touto problematikou zabývá a nazývá se psychodermatologie.
Podle expertů z Harvard Medical School a bostonské Beth Israel Deaconess Medical Center se za mnohými kožními problémy skrývá psychologická příčina.
Pro kožní problémy, které se zhoršují stresem a dalšími emocemi, se používá termín psychofyziologické kožní problémy.
Podle doktora Marka Mummerta z University of North Texas Health Science Center hormony a látky uvolňované při stresu mohou ovlivňovat pokožku mnoha různými způsoby. Pokud se například potýkáte s velmi stresující situací, bude se vaše případné fyzické zranění a poškození kůže hojit pomaleji než obvykle.
Kůže vysoce vystresovaných jedinců může citlivěji reagovat na podněty, jako je teplá a studená voda. Stres by také mohl zhoršovat problémy, jako jsou lupénka, akné, různé vyrážky a ekzém. Vypadávání vlasů a onemocnění pokožky zvané alopecie bývají také spojovány s vysoce zátěžovým obdobím v životě, zejména u lidí, kteří se snaží vypořádat s rozvraty v rodinných vztazích.
Pokud trpíte chronicky suchou pokožkou a váš život je jeden velký stres, může to být tím, že stresové hormony negativně ovlivňují přirozenou rovnováhu vlhkosti pleti. Známkou vysoké úrovně stresu může být i abnormální svědění pokožky.
Máte více nočních můr než příjemných snů
Představa, že ošklivé sny a přetrvávající noční můry jsou odrazem stresu ve vašem bdělém životě, může znít trochu jako klišé, ale podle odborníků je toto tvrzení pravdivé.
Podle American Academy of Sleep Medicine pouze něco mezi dvěma a osmi procenty dospělých trpí nočními můrami a ukázalo se, že většina z těchto nočních můr jsou určitým způsobem rozšířené myšlenky, kterými se zabýváte v bdělém stavu.
Kdysi bylo zažívání traumatických událostí v nočních můrách považováno za určité emocionální uvolnění pro mozek. Nové studie však navrhují, že pravda je někde jinde. Vědci ve svých výzkumech zjistili, že lidé, kteří zažívali pravidelné noční můry, častěji trpěli úzkostí přes den.
Podle klinického psychologa Michaela Nadorffa úzkostní a vystresovaní lidé se častěji probudí v polovině špatného snu, čímž si ho upevní ve své paměti, zatímco ostatní lidé se nemusí probudit a mohou jednoduše na stresující sny zapomenout.
Proti stresu pomohou dechová cvičení a vyvážená strava
Boj s chronickým stresem je běh na dlouhou trať. Psycholožka Lucie Mucalová hlavně doporučuje přestat hledat důvody, proč nemáme čas na odpočinek.
„V životě máme čas na vše, co je pro nás důležité. A pracovat se sebou, se svým klidem a umět vypnout je základní důležitou dovedností člověka.
Pokud to budeme ignorovat, tělo a psychika nás nehezkým způsobem zastaví. Nadávat na dnešní svět nemá význam. Jediné, co můžeme, je změnit náš přístup k tomu všemu.
Buď se staneme loutkami dnešní doby, nebo si i v těžkostech uděláme prostor pro sebe. Vše máme ve svých rukách.“
Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index
V boji proti stresu psycholožka Mucalová dále radí trénovat stav uvědomění, kterého dosáhneme pomocí hlubokého vědomého dechu. Dech je podle ní ten nejcennější nástroj proti stresu, který máme, ale mnohdy ho neumíme ani používat, prostě dech je automatický.
„Doporučuji uvolňovací techniky, dechová cvičení, meditace, masáže a zde bych poukázala na tzv. biodynamické masáže. Abychom svůj organismus nepřivedli do stavu totálního vyčerpání až zkolabování, je třeba mít přesně vyhrazen čas na práci a na odpočinek.
Ani stres ani chronická únava svou podstatou nejsou vlastně nemoci, žádná standardní léčba neexistuje.
Pokud nezměníme svůj životní styl, nenaučíme se odpočívat, stále nás stres bude dobíhat,“ varuje psycholožka Mucalová a podotýká, že důležité je pravidelně jíst a věnovat pozornost složení stravy, která musí být bohatá a pestrá, dodávat vitaminy i dostatek bílkovin, nutné minimum tuků a přiměřenou dávku sacharidů.
„Pamatujte, že se nejde zavděčit všem. Neomlouvejte se zbytečně, neobviňujte se. Když se vám něco nepodaří, nepropadejte panice. Nic se neděje, chybu napravíte, nezveličujte ji.
Snažte se naplnit život kladnými emocemi a srdečnými a přátelskými vztahy. Dělejte si pravidelný pořádek nejen doma, ale také ve svém životě.
Když už vás stres zcela pohltil, určitě vyhledejte pomoc odborníka, psychoterapeuta nebo psychologa,“ dodala terapeutka Lucie Mucalová.
Špatná pleť a psychika jdou ruku v ruce. Jak se zbavit stresu?
Emoce a stres mají na kvalitu pleti a vlastně i zdraví organismu velký vliv. Co proti negativním emocím nejlépe funguje a existují vůbec nějaké doplňky stravy proti stresu?
Akné, ekzém, vyrážky, lupénka, růžovka, alopecie, vitiligo či trichotilománie. Všechny tyto problémy mohou pramenit z vypjatého psychického stavu, potažmo stresu. To, nakolik má psychický stav vliv na kvalitu a zdraví pleti, se zabývá nové odvětví zvané psychodermatologie.
Provázanost kožních chorob a psychiky je totiž pravděpodobně mnohem vyšší, než se předpokládalo. Dokládá to také zájem o toto odvětví. V České republice se během roku koná řada akcí zaměřených na psychodermatologii, a to jak pro laickou veřejnost, tak odborníky z řad lékařů.
Psychosomatika spojuje mysl a tělo
Psychodermatologie v sobě sdružuje informace z psychologie, psychiatrie, dermatologie a dalších lékařských oborů, základem je nicméně myšlenka psychosomatiky, tedy vlivu mentálního stavu na fyzický stav organismu.
Kůže a mysl jsou propojeny na mnoha úrovních. V kůži je řada zakončení nervů, které probíhají celým organismem. Není proto divu, že emoce mohou ovlivňovat nejen kůži, ale projevit se mohou i třeba gastrointestinálními obtížemi. Kdo by neznal bolest břicha „z nervů“ nebo průjem, stejně jako zvýšený krevní tlak při nervozitě.
Co se týče problémů s pletí, jako dobrý příklad poslouží akné. Když je organismus vystavený tlaku, začne uvolňovat řadu tzv. stresových hormonů, především kortizol.
Ten vedle svých jiných aktivit navyšuje produkci kožního mazu, a odtud už je to jen „krůček“ ke vzniku pupínků a akné. O tom, že se pak pleť leskne jako dobře vyleštěný nábytek, hovořit ani netřeba.
V případě některých autoimunitních onemocnění, jako je vitiligo, alopecie či lupénka, zase odborníci předpokládají, že stres může být jedním ze spouštěčů autoimunitní reakce.
Na každého stres působí jinak
Existuje také teorie cílových orgánů, podle níž mají různí lidé různé cílové orgány, na nichž se návaly stresu projevují. Může to být žaludek a projevem žaludeční vředy, hlava a související migrény nebo kůže, na níž se mohou objevovat vyrážky a další kožní problémy.
V případě řady kožních onemocnění je pak vedle terapie projevů onemocnění třeba i terapie psychologická či psychiatrická při vážnějších problémech, mentální hygiena či konzumace potravin podporujících odolnost vůči stresu při poruchách méně závažných.
Až za 30 % problémů s pletí může stres
Tím, nakolik je stres příčinou kožních problémů, se zaobírá řada studií. Ty naznačují, že až třicet procent pacientů dermatologie řeší vedle problémů s pletí i problémy psychologického charakteru. Během vývinu lidského plodu v děloze jsou buňky nervového systému, mozku a kůže stejného typu, propojení je tedy nevyhnutelné.
Jak si s problémy s pletí způsobenými stresem poradit? Pokud se jedná o krátkodobé projevy, například to, že se během zkouškového období zhorší akné, nenaděláte toho mnoho.
Jedná se o krátké epizody stresu, vyzkoušet proto můžete cvičení, jógu, meditaci či psychohygienu. Jsou-li ovšem stresory dlouhodobého ražení, k těmto základním jmenovaných doporučením je vhodné zařadit i odbornou pomoc.
V případě nejvážnějších poruch, například je pak vhodné zapojit medikaci, případně potravinové doplňky proti depresím.
Proti stresu zkuste doplňky stravy
Žádné doplňky stravy vás samozřejmě stresu samy o sobě nezbaví, v kombinaci s vyváženou stravou a přiměřeně aktivním životním stylem mohou nicméně odolnost organismu vůči mentální zátěži posílit.
Provázanost mezi stresem a výživou je významná. Proč byste měli během stresu doplňovat důležité vitamíny a minerály? Protože jejich spotřeba během psychického vypětí stoupá.
Především u minerálů, jako je vápník a hořčík, které lidský organismus využívá pro vedení a přečtení nervových (elektrických) signálů, je třeba zajistit jejich dostatečný příjem, jinak se může objevit i překyselení organismu.
Dostatečná antistresová výživa by měla zahrnovat živiny s vysokou biologickou dostupností. Na příjem kterých živin byste se tedy v rámci své antistresové strategie měli zaměřit?
Z minerálů je to rozhodně zmiňovaný hořčík, který je klíčový pro fungování nervové soustavy, přenos nervových vzruchů a aktivitu svalů, účastní se více než šesti set tělesných procesů.
Hořčíku bohužel v naší stravě konzumujeme stále méně. Pro psychickou pohodu je to ale dosti problematické, hořčík totiž navozuje relaxaci. S jeho nedostatkem se proto pojí podrážděnost, zhoršené kognitivní schopnosti, únava, špatná nálada.
Protože reguluje reakci organismu na stres, jeho nedostatek má za následek horší schopnost vypořádat se vnějšími stresory.
V případě chronické psychiké zátěže přitom může užívání doplňku stravy kombinujícího hořčík s antioxidačními vitamíny zmírnit její negativní dopady na organismus.
Zinek pro pohodu
Pro psychickou pohodu a schopnost vypořádat se s vnějším nátlakem potřebuje organismus vedle magnézia také zinek. Ten se v největších koncentracích nachází v mozku, především hippokampu, a podobně jako magnézium hraje významnou roli ve formování reakce organismu na stres.
Zinek je mimo to kofaktorem v produkci „hormonu štěstí“ serotoninu. Proto se užívání doplňku stravy se zinkem často předepisuje coby terapie deprese nebo lékaři přímo doporučují kombinovat jeho užívání s užíváním antidepresiv. Nedostatek zinku se naopak pojí s psychickými onemocněními a poruchami nervové soustavy, spojován bývá také s úzkostmi, depresemi, ztrátou paměti a problémy s učením.
B komplex vás při stresu podpoří
Nejen minerály je ovšem psychika člověka živa, důležité jsou i vitamíny, a ve vztahu k psychice především ty ze skupiny B, tedy thiamin (vitamín B1), ribloflavin (vitamín B2), niacin (vitamín B3), kyselina pantotenová (vitamín B5), pyridoxin (vitamín B6), biotin (vitamín B7), kyselina listová (vitamín B9) a kobalamin (vitamín B12). Klíčové jsou pro buněčný metabolismus a užívání doplňků se jejich obsahem může snížit negativní symptomy depresí.
Díky vlivu na buněčný metabolismus je vhodné užívat doplněk stravy s „béčkem“ po ránu, čímž si zajistíte přísun energie během dne.
I tímto mechanismem podporují vitamíny ze skupiny B odolnost organismu vůči stresu, který tělo typicky vyčerpává.
Vitamíny ze skupiny B mají přímý účinek na aktivitu neurotransmiterů jako serotonin, dopamin a noradrenalin v mozku, čímž opět pozitivně ovlivňují odpověď organismu na stres.
Kromě „béčka“ posílí organismus před vnějšími tlaky i „céčko“. Užívání jeho vysokých dávek v období výrazného stresu snižuje krevní tlak, vyplavování stresového hormonu kortizolu i subjektivní reakce na vnější stres. Vyzkoušejte doplněk stravy YOUNG 4 EVER by Brandeis Clinic pro zachování duševního i tělesného mládí, který obsahuje většinu důležitých živin pro vaši pohodu.
Trojka proti stresu
Do třetice se zaměříme na theanin, melatonin a griffonii, tedy nesourodou trojici aktivních látek, které ovšem mohou vaší psychiku za stresu výrazně podpořit.
- Theanin je aminokyselina, která se vyskytuje v zeleném čaji, o níž je prokázáno, že pozitivně ovlivňuje reakci organismu na psychologický i fyziologický stres, pozitivně působí i na vysoký krevní tlak.
- Melatonin je hormon, který produkuje epifýza. Jeho hlavním „úkolem“ v organismu je regulovat spánkový cyklus. Spánek a odolnost vůči stresu jsou nicméně úzce propojené, proto může melatonin od stresu ulevit.
- Extrakt z griffonia simplicifolia obsahuje 5-hydroxytryptofan, látku, která je v organismu prekurzorem „hormonu štěstí“ serotoninu a melatoninu, které posilují psychiku. Extrakt se proto využívá často jako přírodní alternativa konvenčních antidepresiv.
BEAUTY SOS: Pleť ve stresu
Stres je v moderní době plné vysokých nároků a očekávání skutečným pojmem. A nejen proto, že se nám se staženým žaludkem a s hlavou plnou myšlenek hůř usíná.
Je vědecky dokázáno, že dlouhodobě zvýšená hladina stresového hormonu známého pod názvem kortizol negativně ovlivňuje naše zdraví – může způsobovat vznik zánětlivých reakcí v těle, zvyšovat krevní tlak a také zhoršovat fungování imunitního systému.
Jako první ale tuhle hormonální nerovnováhu téměř vždy pocítí naše pleť. „Pokožka reflektuje stres většinou velmi rychle a bohužel i dost viditelně – ve stresových situacích se více objevují pupínky, pleť může být citlivá, šupinkuje, je zarudlá či svědí.
Tělo nám zkrátka a dobře dává prostřednictvím kůže najevo, že se mu něco nelíbí.
V takových chvílích bychom mu měli naslouchat, v nejlepším případě se na chvíli zastavit a se vzniklou situací začít pracovat – více odpočívat, pustit se do oblíbené relaxační aktivity nebo si dopřát masáž obličeje či celého těla, jedno, jestli doma, nebo v salonu. Z dlouhodobého hlediska je stresovaná pleť na první pohled unavená a zašedlá. Také jsou na ní viditelnější vrásky, například ‚mračivka‘ mezi obočím nebo vrásky a linky kolem rtů,“ říká produktová specialistka značky Weleda Jana Golbricht.
Skrytá hrozba
Pokud se snažíme pochopit, proč je stres na naší pleti často tak výrazně znát, měli bychom vědět, co se jeho vlivem děje v samotném těle. Hormon kortizol totiž není tím jediným, co stres aktivuje. Dochází také ke zvýšené produkci zánětlivých proteinů cytokinů, které mají, krom jiného, negativní vliv na průběh akné. MUDr.
Adam Friedman, profesor dermatologie na lékařské fakultě Univerzity George Washingtona v této souvislosti poukazuje také na hormon zvaný CRH: „CRH se může vázat na receptory v mazových žlázách pokožky, čímž dochází ke zvýšené produkci olejů, a tím ke vzniku akné.
“ Vzájemnou provázanost stresu a pleti, a to nejen co se pupínků týče, pak shrnuje pojem psychodermatologie. „Termín psychodermatologie poukazuje na fakt, že naše psychika a stav kůže jsou velmi úzce propojeny – špatný psychický stav a stres většinou bývají příčinou nepěkného stavu pokožky, ekzémů, akné nebo i padání vlasů.
Je proto důležité se v péči o pleť nespoléhat jenom na kosmetické přípravky, ale pečovat i o naši mysl a psychickou pohodu,“ vysvětluje Jana Golbricht.
Účinné antioxidanty
Stres naše pokožka pociťuje nejen kvůli nedokončeným úkolům nebo obavám ze ztráty zaměstnání. Ovlivňuje ji i tzv. oxidační stres, který je způsoben nadměrnou přítomností volných radikálů v těle. Tyto nestabilní atomy poškozují buňky našeho organismu, a to včetně těch kožních, v nichž mj.
narušují kolagenová vlákna, a způsobují tak předčasné stárnutí. Špatnou zprávou je, že se volným radikálům těžko vyhneme. Nejen že v našem těle přirozeně vznikají při látkové výměně, ale navíc jejich produkci zvyšuje znečištěné životní prostředí, sluneční záření, kouření nebo třeba konzumace alkoholu.
Tou dobrou ale je, že proti nim máme účinnou zbraň – antioxidanty. „Antioxidanty jsou látky, které pleť přirozeně chrání před účinky volných radikálů a oxidačního stresu. Za normálních okolností jsou volné radikály ‚zachyceny‘ a neutralizovány antioxidanty v pleti.
S postupem času a v hodně náročných situacích se však schopnost pleti ‚deaktivovat‘ volné radikály snižuje – vznikají tak vrásky, pleť působí více unaveně, povadle a mdle. Je proto důležité pokožce dodávat antioxidanty vhodnou pleťovou péčí i prostřednictvím jídelníčku.
Na antioxidanty je třeba bohatá šťáva z granátového jablka, hroznové víno, kustovnice čínská nebo třeba červené bobulové ovoce, jako jsou borůvky, maliny či třešně. Skvělým zdrojem antioxidantů je také březová šťáva, která nejenom že povzbudí pokožku, ale zároveň energizuje a očistí celý organismus,“ radí Jana Golbricht.
Při výběru krémů a sér nezapomeňte zkontrolovat jejich složení, abyste se ujistili, že antioxidanty skutečně obsahují. Nejčastěji jde o vitamin E (tokoferol), vitamin A (retinol), koenzym Q10, vitamín C a extrakty z výše zmíněných potravin. Vhodný je také výtažek ze zeleného čaje či kurkumy.
A protože má citlivá pleť v danou chvíli svých vlastních problémů dost a nepotřebuje další zátěž v podobě chemických přísad, poohlédněte se po šetrné přírodní kosmetice, která vám problém pomůže řešit z dlouhodobého hlediska. Na akutní stavy, kdy pleť trápí akné nebo ekzém, jsou pak ideální bylinky s hojivými účinky, jako je heřmánek nebo měsíček.
Svalové napětí
Když prožíváme vnitřní tenzi nebo se jen intenzivně soustředíme, máme ve zvyku stahovat ramena k uším, tisknout zuby k sobě a podvědomě krčit čelo a nos. A právě napětí v obličeji způsobuje zbytečně hluboké vrásky, zejména mezi očima a kolem úst. V tomto případě pomůže prevence.
Svých „mračících“ návyků se můžete zbavit tak, že několikrát denně celou tvář cíleně uvolníte a kritická místa (mezi očima, vnější koutky očí a koutky úst) vždy mírně stlačíte prsty. Tím uvolníte svaly a zabráníte prohlubování drobných mimických vrásek. Jednou za čas můžete vyzkoušet příjemnou masáž, ať už pleti, nebo celého těla.
„Ruční masáž je pro stresovanou pokožku a současně i mysl velkým přínosem, který se například se strojovou masáží nedá srovnávat. Dotek kosmetičky dokáže uvolnit, zbaví napětí a komplexně pečuje. Navíc, pokud se masáž spojí s aromaterapií a kosmetička do ošetření zakomponuje vhodný éterický olej (např.
levandule, rozmarýn nebo růže), uvolňující účinek se tím ještě umocní,“ dodává Jana Golbricht. Že se vám za každou masáží nechce do salonu? Pravidelně ji můžete provádět i sama v pohodlí domova. Existuje hned několik účinných technik zahrnujících mírný tlak a krouživé pohyby, které lze provádět buď prsty, nebo za přispění masážních pomůcek, jako je např.
pleťový roll-on či nástroj pocházející z tradiční čínské medicíny zvaný gua sha. Obojí je vyrobeno z přírodních kamenů, nejčastěji z růženínu, onyxu nebo jadeitu, a slibují rozproudění lymfy, snížení otoků, odplavení toxinů z kůže a její prokrvení. Kromě toho také pomáhají pleťovým krémům nebo sérům snadněji a hlouběji proniknout do pokožky.
Protože mají tyto dohladka opracované kameny vždy nižší teplotu, než je okolní prostředí, je jejich použití obzvlášť pod oči velmi příjemné a účinné proti váčkům a otokům. Chcete-li jejich efekt ještě o něco umocnit, můžete je před masáží nechat vychladit pár minut v lednici.
Síla a moc rostlin
Když už si nevíte rady, jak svou neustálenou mysl zklidnit, může pomoci aromaterapie. A na oblibě získává i její využití v pleťové péči. „Aromaterapie dokáže přírodní a přirozenou cestou ovlivňovat naši náladu a to, jak se cítíme.
Navrací nás do celkové ‚harmonie‘ a k tomu může pomoci i aromaterapeutická kosmetika – výborně ve výrobcích funguje kombinace éterických olejů, třeba levandulového, šalvějového nebo meduňkového,“ říká Romana Kotěrová, aromaterapeutka a odbornice na Bachovu terapii.
Princip je vlastně docela jednoduchý – při kontaktu krému nebo séra s pokožkou aktivuje teplo našeho těla obsažené éterické oleje, z nichž se začne postupně uvolňovat jejich vůně. Ta pak působí nejen na naše smysly, ale také na samotnou pleť.
Některé éterické oleje lze navíc díky jejich kosmetickým účinkům použít na konkrétní kožní problém, třeba jako řešení zánětlivých reakcí nebo ke zmírnění projevů stárnutí. A čím to, že jsou tak účinné? Destilací rostliny se všechny její léčivé vlastnosti koncentrují do těch několika málo mililitrů éterického oleje, který z ní lze získat.
Takto vzniklá silice pak obsahuje to nejlepší a nejúčinnější z celé z byliny. Protože jsou všechny éterické oleje opravdu silné, nikdy je neaplikujte na kůži samotné, ale vždy jako součást krému. Při nenaředění totiž může dojít k nepříjemnému podráždění pokožky.
Vliv stresu na akné: Zjistěte, jak stres způsobuje pupínky – Krásná zevnitř
Vědci a lékaři po celém světě stále častěji zkoumají, jaký vliv má náš psychický stav na naše zdraví. Největší pozornost věnují stresu, který prý stojí za celou řadou nemocí. A akné není žádná výjimka.
Ve Spojených státech dokonce již vznikla samostatná lékařská specializace psychodermatologie, která se zabývá souvislostí mezi psychikou a akné a snaží se léčit obojí současně.
V tomto článku bych vám chtěla přiblížit, jaký je vliv stresu na akné a co se děje v těle, když jsme pod tlakem.
Jak funguje stres
Stres není sám o sobě špatný, Bez něj bychom jako druh ani jako jedinci nepřežili. Stres je primárně fyzická reakce, kdy se tělo ve chvíli, kdy čelí útoku nebo si to myslí, přepne do režimu „bojuj nebo uteč“. V tu chvíli se spustí celá řada fyzických reakcí, které mají tělo připravit na akci.
Uvolní se tedy mix hormonů a chemických látek, které mají za úkol roznést informaci o hrozícím útoku do důležitých orgánů. Adrenalin zvýší srdeční tep a krevní tlak, kortizol zvýší hladinu cukru v krvi, aby měly svaly dostatek energie. Dojde také k potlačení funkcí, které v tu chvíli nejsou důležité, jako je trávení, imunitní reakce, rozmnožování nebo růst.
Tyto změny v těle vám pomohou například rychle zabrzdit, když vám někdo vběhne do cesty, nebo naopak uskočit, když se na vás řítí auto. Jakmile stresová situace pomine, všechny fyzické funkce se zas vrátí do normálu.
Dlouhodobý stres
Pokud by všechno fungovalo takhle, tak bychom neměli žádný problém. Ten totiž nastává až ve chvíli, kdy stresující situace nepomíjí.
Jedná se o dlouhodobý stres, který tělo nadměrně vyčerpává, a stresové hormony spolu s potlačenou imunitní funkcí mohou způsobovat celou řadu nemocí, jako jsou bolesti hlavy, problémy se srdcem a krevním tlakem, cukrovka, zažívací potíže, kožní problémy (aha!), astma, deprese, úzkost apod.
Stres v těle spouští celou řadu reakcí, které mohou mít za následek zhoršení nebo vznik akné. Jedná se o problém u lidí náchylných k akné. Ostatní lidé mohou být pod permanentním tlakem a neudělá se jim ani pupínek, protože nemají tělo nastavené tak, že je citlivější na to, že určité emoce a stres spouštějí kožní problémy.
Jaký je tedy vliv stresu na akné a co dělá tělo, když je ve stresu?
Hormony
Spolu se stresovými hormony se při stresu zvyšuje i produkce androgenních hormonů, které zvyšují tvorbu kožního mazu. Stresový hormon kortizol navíc působí při dlouhodobém stresu jako zloděj a krade látky potřebné pro tvorbu progesteronu.
Tělo mu totiž dává přednost, protože je důležitější utéct lvovi, který nás chce sežrat, a ne se rozmnožovat ;). Progesteronu se tedy nevytváří dost a dochází ke stavu tzv.
estrogenové dominance, kdy je v těle víc estrogenů než progesteronu, což může mít za následek právě vznik akné, přibírání na váze, PMS, nepravidelné cykly, zadržování vody a únavu.
Kortizol také ovlivňuje způsob, jakým tělo zpracovává inzulín. Zvyšuje odolnost svalů a tukových buněk proti inzulínu a zároveň podporuje uvolňování glukózy z jater do krve, aby tělo mělo dostatek energie na reakci.
Dochází k tomu, že je v krevním oběhu hodně glukózy (cukru), buňky nereagují na inzulín, takže ho tělo musí vyrábět stále více. Inzulín spouští tvorbu kožního mazu. Více inzulínu tedy znamená také více kožního mazu a tím i více pupínků.
Nespotřebovaná glukóza se navíc ukládá jako tuk.
Více o tom, jaké hormony se podílejí na vzniku akné a jak poznáte hormonální akné, najdete zde.
Trávení
Stres narušuje naše trávení a tím i naši pleť. Střeva a trávení obecně jsou obzvlášť citlivá na stres.
Když jsme ve stresu, tak dochází ke změnám v pohyblivosti střev, tvorbě žaludeční kyseliny, propustnosti střevní stěny a stres dokonce může způsobovat i změny střevní mikroflóry.
To znamená, že když jsme ve stresu, tak nám můžou ubývat hodné bakterie ve prospěch těch zlých. My sami pak účinky stresu na trávení můžeme pozorovat jako křeče v břiše, průjmy nebo naopak zácpu.
Vztah trávení a psychiky ale funguje i opačně – špatné trávení ovlivňuje naši náladu, zdravá střevní mikroflóra je navíc důležitá pro správnou funkci mozku a většina serotoninu pochází právě ze střev. Tento vztah zkoumali vědci v jedné studii, kdy zjistili, že myši, kterým podávali pravidelně probiotické kmeny bakterií, lépe zvládaly stres. ????
Více informací o tom, jak souvisí trávení a akné, můžete najít v tomto článku.
Imunitní systém
Stres narušuje fungování imunitního systému dvěma způsoby. Zaprvé vytváří podmínky pro vznik chronického zánětu. Během naší reakce na stresovou situaci kortizol potlačuje zánět.
Pokud stres trvá dlouho, pak je kortizol do těla uvolňován neustále, takže na něj tělo přestane reagovat.
Tělo naopak zvýší produkci látek způsobujících zánět, což vede k chronickému zánětu, který je příčinou většiny nemocí, se tak dostává mimo kontrolu.
Za druhé stres snižuje imunitu, takže jsme náchylnější k nemocem k běžným nemocem, jako je nachlazení nebo viróza. Zvyšuje se ale také riziko rakoviny, trávicích potíží i vzniku potravinových alergií.
Zánět stojí také za vznikem akné. Ve chvíli, kdy je v póru chycená bakterie, vysílá tělo na místo zánět, aby ji zabilo. To má za následek bolavé, zanícené pupínky. Více o tom, jak se váš imunitní systém podílí na vzniku akné, najdete zde.
Chutě
Vliv stresu na akné existuje nejen v rovině fyzické, ale i psychické. Ve stresu máme více chuť na sladké a kalorické jídlo, které nám má dodat energii pro útěk nebo boj a které nám přinese krátkodobé uspokojení.
Může za to stresový hormon kortizol, který navíc přispívá k tomu, že se nám tuk z toho, co ve stresu sníme, bude ukládat kolem pasu. Zároveň je také mnohem těžší zbavit se těchto „stresových“ kil.
Z dlouhodobého hlediska si zaděláváme na problém, protože s množstvím cukru, který konzumujeme, samozřejmě tloustneme a také roste i hladina inzulínu v krvi, který tvoří víc mazu, ze kterého vznikají pupínky.
Sahání na obličej
Vliv stresu na akné se projevuje také v našich podvědomých reakcích.
Ve stresu máme totiž tendenci si více sahat na obličej, mačkat si pupínky, škrábat si strupy a tím si akné sami zhoršujeme, protože si na obličej zanášíme nové bakterie (ruce jsou místem na těle, kde se nachází nejvíc bakterií) nebo si bakterie při mačkání zatlačujeme hlouběji do póru, a můžou tak vznikat zanícené pupínky.
Co je vůbec stres
Většina lidí si pod pojmem stres představí šéfa, který vám v pět hodin odpoledne přišel říct, že je potřeba urgentně něco udělat. Ale vy musíte přece vyzvednout dítě ze školy a odvézt jej na kroužek, abyste pak stihli jít ještě nakoupit… atd atd. To zná asi každý.
Ale stres zahrnuje i to, že přijdete po celém dni v práci domů a vidíte nevyžehlenou hromadu prádla, které budete muset vyžehlit. Stres jsou i negativní myšlenky a emoce, které směřujeme sami proti sobě.
Stres je i to, že máte na čele spoustu běďarů a přijdete si jako nejhnusnější obluda na světě a bojíte se, že se vám to ještě zhorší.
U lidí s akné podle mě existuje začarovaný kruh – Mám pupínek. – Bože to je hnus, jsem odporná. – Jen, aby se mi neudělaly další – Ne! Tady je další! – No fuj, já jsem hnusná. – Bum, další pupínek!
A není snadné z tohoto kruhu vystoupit :(. Ale rozhodně to není neměnný stav. Teď, když víte, jaký je vliv stresu na akné, měli byste také vědět, že existuje spousta věcí, které můžete proti stresu podniknout. Najdete je v dalším článku.