Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Nemoci a léčba

Světový den ústního zdraví připadá na 20. březen. Jeho hlavním smyslem je snaha zdůraznit význam ústní hygieny v rámci podpory celkového zdraví. I jeho prostřednictvím si tak můžem …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Nemoci a léčba

Objevili jste na kůži svého miminka nepříjemnou vyrážku? Začala se rozšiřovat na další místa po těle? Mohlo by se jednat …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Hubnutí, dieta a zdravá strava

Zelí i kapustičky, patřící do rodu brukvovitých, jsou přímo ochránci našeho zdraví. V první řadě jsou mocnými bojovníky …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Ostatní témata

Rovnátka jsou stále více vnímána nejen jako pomůcka pro řešení vady chrupu, ale především jako módní doplněk. Stávají se dokonce jakousi vizitkou určité úrovně péče o děti. I děti …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Nemoci a léčba

Když se mluví o jednotce intenzivní péče, obvykle člověku naskočí husí kůže, je to předzvěst vážného stavu člověka, něko …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Duševní zdraví a psychologie

Nervozita, potíže s usínáním a bušení srdce uprostřed noci, něco vám to připomíná? A když se vám konečně podaří na hodinku či dvě zabrat, trápí vás noční můry. Nespavost způsobená …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Hubnutí, dieta a zdravá strava

Možná trpíte nadváhou nebo jen pár kily navíc, možná máte za sebou nejrůznější diety a pokusy o trvalé zhubnutí, ale bez …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Péče o tělo

Máte pocit, že na intenzivní péči o pleť nemáte čas? To je škoda, protože je to především obličej, který je vizitkou zdr …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Duševní zdraví a psychologie

Podobně jako jiná chronická degenerativní onemocnění má i rakovina neblahý vliv na psychiku, jíž vystavuje soustavné nadměrné zátěži. Jak se život s rakovinou odráží na emočním zdr …

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Hubnutí, dieta a zdravá strava

Pokud se rozhodnete vyřadit z vašeho jídelníčku maso nebo veškeré živočišné produkty, mohou vám ve stravě chybět důležité prvky. Vždy když začnete s omezením jakékoliv potraviny ne …

Těhotenská cukrovka – Gestační diabetes mellitus (GDM)

Gestační diabetes je zvýšená hladina krevního cukru v těhotenství, postihující až 17 % těhotných žen. Převážně postihuje ženy s vrozenou dispozicí, přičemž spouštěcím faktorem je vliv těhotenských hormonů a dalších látek, jejichž hladina narůstá v průběhu těhotenství. Těhotenská cukrovka se tedy začíná projevovat nejčastěji v druhé polovině těhotenství a končí po porodu.

Nejpozději do konce šestinedělí se porucha látkové výměny zcela normalizuje. Pokud cukrovka přetrvává i po šestinedělí, pak se jednalo o jiný typ cukrovky, který se shodou okolností objevil v těhotenství. Je-li cukrovka zjištěna, žena by měla být odeslána ihned na diabetologii.

Přítomnost těhotenské cukrovky se zjišťuje pomocí testu OGTT.

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky

Projevy těhotenské cukrovky

U naprosté většiny žen probíhá těhotenská cukrovka bezpříznakově – projeví se pouze v laboratorním vyšetření. Pouze velmi špatně kompenzovaná, delší dobu neléčená cukrovka s déletrvajícími vysokými hladinami krevního cukru, se může projevit:

  • častým a zvýšeným močením,
  • žízní,
  • zvýšenou únavou,
  • častějšími infekcemi (zvláště kvasinkovými záněty) a horším hojením ran.

Těhotenská cukrovka je charakterizována zvýšenou hladinou krevního cukru, především po jídlech s obsahem cukrů, někdy i zvýšenou glykémií nalačno a při vyšších hladinách krevního cukru se může objevit také cukr v moči.

Na tomto místě je potřeba také vysvětlit, co to znamená, když se během těhotenství objeví cukr v moči, což lze zjistit velmi snadno pomocí testovacího proužku – toto vyšetření se dělá rutinně při každé návštěvě v těhotenské poradně u vašeho gynekologa. Tímto vyšetřením se zjišťuje především přítomnost bílkoviny a cukru v moči.

Je to vyšetření orientační, tedy nepřesné, a v případě, že se cukr nebo bílkovina v moči objeví, vyžaduje další vyšetření.

V případě dalšího vyšetření se jedná o standardní orální glukózový toleranční test (OGTT), který se používá k vyloučení nebo potvrzení cukrovky. Ze samotného nálezu cukru v moči nelze konstatovat cukrovku.

Pokud byl u vás test OGTT již proveden, záleží další postup na tom, jak dlouhá doba uplynula od provedení tohoto testu do doby, kdy se nově objevil cukr v moči. Pokud byl zátěžový test proveden před méně než dvěma týdny, není nutné jej opakovat. Pokud však vyšetření proběhlo před delší dobou, je nutné jej zopakovat.

Zodpovědný gynekolog v takovém případě maminku pošle do diabetologické poradny pro těhotné, kde pak postupujeme individuálně.

Příčiny vzniku těhotenské cukrovky

Kolem příčiny vzniku těhotenské cukrovky koluje mezi lidmi řada mýtů. Často si ženy s těhotenskou cukrovkou například vyčítají, že kdyby nejedly sladké, protože na něj v těhotenství měly chuť, tak by cukrovku nedostaly. Je to nesmysl – cukrovka by se objevila i tak.

  • Klíčový vliv vrozené dispozice – Těhotenská cukrovka vzniká jen u těch žen, které k ní mají vrozenou dispozici. Jedná se o poruchu souboru genů, které ovlivňují tvorbu inzulinu ve slinivce a citlivost tkání na působení inzulinu. Za normálních okolností se porucha nijak neprojeví, ale těhotenství klade na metabolismus zvýšené nároky a v této zátěžové situaci se dispozice prozradí. To, že vaše maminka nebo babička těhotenskou cukrovku neměly, nic neznamená, protože dříve se tato cukrovka nezjišťovala, a tudíž nemůžete s jistotou vědět, zda se u nich neobjevila. Těhotenská cukrovka také souvisí s cukrovkou 2. typu a kdokoliv v příbuzenstvu s tímto typem diabetu pro vás znamená zvýšené riziko těhotenské cukrovky.
  • Vliv věku – V mladším věku se vrozená dispozice nemusí projevit, zatímco s přibývajícími léty už ano. Těhotenská cukrovka je vzácná u žen do 25 let věku, zatímco po 30. roku její výskyt rapidně narůstá. Běžně se setkáváme s tím, že v prvním někdy i v dalším těhotenství uskutečněném v mladším věku, cukrovka není zjištěna a objeví se až v dalším těhotenství v pozdějším věku. Proto také předchozí těhotenství bez cukrovky není žádnou zárukou toho, že se neobjeví v dalším těhotenství.
  • Vliv obezity a nedostatku pohybu – Samotná obezita a nedostatek pohybu nutně nemusí vést k cukrovce, tyto faktory však situaci dále zhoršují a mohou způsobit, že se porucha objeví dříve a její průběh bývá horší. Fyzická aktivita má velký vliv a sama o sobě může pozitivně ovlivnit vrozenou dispozici – je prokázáno, že ženy, s pravidelnou sportovní aktivitou v trvání nejméně rok před těhotenstvím, mají nižší výskyt těhotenské cukrovky. Cukrovka však nezřídka postihuje také ženy štíhlé a sportovně aktivní – tedy ani tyto faktory nezaručují těhotenství bez cukrovky.
  • Vliv těhotenských hormonů – V těhotenství produkují nadledviny matky, a především také placenta velké množství hormonů a dalších látek, z nichž některé snižují citlivost tkání na inzulín. Slinivka zdravé matky bez dispozice k cukrovce na tuto situaci zareaguje zvýšenou produkcí inzulinu, jeho vyšší hladina pak „proráží“ sníženou citlivost tkání na inzulin. A právě tady může dojít k problému: u ženy s dispozicí k cukrovce jsou tyto kompenzační mechanismy omezené. Hladina těhotenských hormonů působících proti inzulinu postupně narůstá během těhotenství. Proto se klasická těhotenská cukrovka obvykle neobjeví již od začátku těhotenství, ale častěji až v jeho druhé polovině. Hladina hormonů dále roste, proto jednou vzniklá těhotenská cukrovka až do porodu nezmizí, naopak se může s přibývajícími týdny zhoršovat.
Budete mít zájem:  Lijete olej do odpadu? To neděláte dobře…

Komplikace vyvolané těhotenskou cukrovkou

Níže uvedené komplikace se mohou objevit při neléčené nebo nedostatečně léčené cukrovce. U adekvátně léčené cukrovky probíhá těhotenství jako každé jiné a komplikace nehrozí.

Rizika pro dítě

Zvýšené množství glukózy v krvi volně prostupuje placentou do krevního oběhu dítěte. Jeho organismus se musí se zvýšeným přísunem cukru vypořádat.

Zareaguje zvýšenou produkcí vlastního inzulinu, neboť v době, kdy se těhotenská cukrovka objevuje, má již dávno vyvinutou vlastní slinivku. Zvýšená hladina inzulinu udržuje jeho hladinu cukru v normě.

Zvýšený přísun cukru, tak zvýšená hladina vlastního inzulinu však představují pro dítě určitá rizika.

  • Nadměrné přibírání na váze dítěte – Cukr je zdrojem energie a inzulin je růstový hormon, proto dítě rychleji roste a přibývá na váze – zvětšují se jeho zásoby tuku, rostou svaly a kosti. Porodní váha takových dětí bývá více než 4000 g, říkáme tomu makrosomie. Při spontánním porodu takového dítěte hrozí poranění ramínek, zlomenina klíční kosti a u matky větší porodní poranění hráze. Porodníci proto v těchto případech volí porod císařským řezem.
  • Zaostání vývoje vnitřních orgánů – Dítě je velké, ale jeho vnitřní orgány mohou ve vývoji zaostávat. Při nedostatečně léčené cukrovce může totiž dojít k nedozrání vnitřních orgánů plodu. Po porodu se proto u dítěte mohou objevit dechové obtíže, poruchy srdečního rytmu, horší průběh novorozenecké žloutenky a další komplikace.
  • Poporodní hypoglykémie – Miminko je v prvních dnech po porodu také ohroženo hypoglykémií – tj. sníženým obsahem cukru v krvi. Bylo totiž zvyklé na zvýšený přísun cukru od maminky, ale přestřižením pupeční šňůry tento přísun náhle končí. Hladina inzulinu v jeho těle je však ještě nějakou dobu zvýšená a způsobí náhlý pokles hladiny cukru v krvi. Závažná hypoglykémie se projeví křečemi a poruchou vědomí.
  • Diabetická fetopatie – Soubor příznaků u dítěte matky se špatně léčenou cukrovkou (velký novorozenec s nejrůznějšími poporodními komplikacemi).
  • Úmrtí plodu v děloze – Nejzávažnější komplikací nedostatečně léčené cukrovky je úmrtí plodu v děloze. Toto riziko narůstá koncem těhotenství, proto se u žen s horší kompenzací cukrovky nedoporučuje přenášet. Porod se vyvolává nejpozději v termínu porodu, někdy i dříve. U žen s výbornou kompenzací těhotenské cukrovky do termínu porodu nezasahujeme.
  • Pozdní komplikace – Do budoucna mohou být tyto děti ohroženy dalšími komplikacemi, například vyšším rizikem mozkové dysfunkce, syndromu poruchy pozornosti a hyperaktivity, dětské obezity a v dospělosti také cukrovky 2. typu.

Naopak není pravda, že těhotenská cukrovka zvyšuje riziko vrozených vývojových vad. Ty vznikají do 8. týdne nitroděložního vývoje, zatímco typická těhotenská cukrovka se objevuje až v pozdějším období, obvykle ve druhé polovině těhotenství. Riziko vrozených vývojových vad je zvýšeno u dětí žen s cukrovkou přítomnou již před těhotenstvím.

Rizika pro matku

Pro těhotnou ženu není těhotenská cukrovka obvykle nebezpečná a hladina glukózy v krvi se upraví krátce po porodu. Pokud však není těhotenská cukrovka správně léčena, zvyšuje se riziko dalších těhotenských komplikací, např.

vysokého krevního tlaku, preeklampsie, infekcí a porodního poranění. Abychom zamezili rozvoji těchto komplikací, je nutné cukrovku léčit tak, aby hodnoty cukru v krvi byly v normě jako u ženy bez cukrovky.

Takto léčená cukrovka pak neohrožuje plod ani matku.

Léčba těhotenské cukrovky

Ve většině případů postačuje k léčbě těhotenské cukrovky dodržování dietních opatření a dostatek pohybu.

Několik procent maminek má však i přes dodržování této léčby vyšší hodnoty glykémií než je norma, a v tom případě je nezbytná léčba tabletkami nebo inzulinem.

Nutnost léčby u typické těhotenské cukrovky končí po porodu, ale dodržovat správnou životosprávu je užitečné i nadále, protože výrazně snižuje riziko rozvoje cukrovky 2. typu, kterou jsou tyto ženy v budoucnu ohroženy.

V naší diabetologické poradně budete informovány o závažnosti vašeho onemocnění, jaká rizika plynou z toho, pokud by nebylo léčeno a především, v čem spočívá léčba. Důležité jsou také vaše pravidelné kontroly.

Jakmile stanovíme diagnózu gestačního diabetu, je doporučeno ihned zahájit dietní léčbu s omezením sacharidů. Dietu vysvětlí pacientce edukační sestra nebo nutriční terapeutka, se kterou můžete i sestavit přímo vhodný jídelníček. Dieta se dodržuje po celou dobu těhotenství až do porodu.

Obecně se doporučují zásady zdravé racionální stravy: jídlo v pravidelných intervalech, vyloučení jednoduchých sacharidů a náhradních umělých sladidel z denního příjmu, dostatek ovoce a zeleniny dle obsahu sacharidů, dostatek vlákniny, dostatečný pitný režim.

Nevhodné jsou velké pauzy mezi jídly, nepravidelné a rychlé stravování.

Gestační diabetes je potřebné kontrolovat měřením glykémie. Tu bude nutno sledovat jak při pravidelných odběrech krve, tak při domácím měření pomocí glukometru. Měření se provádí alespoň jednou týdně, ale individuálně je možné hlavně při změně léčby doporučit pacientce i častější sledování. Cílové hodnoty glykémie při gestačním diabetu jsou:

  • nalačno do 5,3 mmol/l,
  • za 1 hodinu po jídle do 7,8 mmol/l,
  • za 2 hodiny po jídle do 6,7 mmol/l.

V případě, že pacientka má i při dodržování diety vyšší hodnoty, pak je doporučeno je snížit malými dávkami inzulinu, které si aplikuje inzulinovým dávkovačem před jídlem v dávce podle ordinace lékaře.

Co dál po porodu

Celé sledování gestačního diabetu je zaměřeno na to, aby novorozené miminko mělo normální porodní hmotnost, a aby porod probíhal zcela spontánně a bez komplikací. Klasická těhotenská cukrovka končí porodem – konkrétně odloučením placenty.

Placentární hormony, které cukrovku vyvolávají, rychle klesají, a tím mizí i cukrovka. Na oddělení šestinedělí vám ještě předepíšou diabetickou dietu, což je v pořádku (hormony klesají postupně).

Budete mít zájem:  V kolika zemích světa dostávají lidé český důchod?

U těch z vás, kdo musely být léčeny inzulinem, se inzulin postupně vysazuje obvykle již během prvního dne po porodu (pokud byly dávky inzulinu poměrně nízké, vysadí se hned po porodu).

Po ukončení šestinedělí, zhruba do půl roku po porodu je nutné provést kontrolní zátěžový glukózový toleranční test. aby se potvrdilo, že šlo o čistě těhotenskou cukrovku, která po porodu zmizela.

Prodělaná těhotenská cukrovka je pro vás varováním, že jste v budoucnu ohroženy cukrovkou 2. typu, jejíž riziko můžete významně snížit zdravým způsobem života. Jezte proto zdravě i nadále, hýbejte se a nepřibírejte.

Cukrovka 2. typu: co to je a jak se léčí?

Diabetes 2. typu je v současnosti jedním z nejzávažnějších onemocnění hromadného výskytu. Diabetiků v celém světě významně přibývá. Dnes dosahuje výskyt diabetu v České republice kolem 10 % a přibližně každý třetí občan ČR pravděpodobně cukrovkou 2. typu během svého života onemocní. Významná je proto prevence diabetu 2. typu (viz samostatný článek).

Nově zjištěná cukrovka se klasicky projevuje velkou žízní, častým močením, úbytkem hmotnosti často i kožními záněty. Tyto příznaky jsou dnes již neobvyklé a cukrovka by měla být zachycena odběrem krve při preventivním vyšetření, nejlépe již ve stadiu tzv. prediabetu – tedy v době, kdy cukrovka nepůsobí ještě žádné obtíže.

Jak probíhá diagnostika cukrovky 2. typu?

U diabetika 2. typu prokážeme cukrovku obvykle v rodině. Riziko pro nejbližšího příbuzného je až 60% a pro potomka dvou diabetiků až 100%. U ohroženého jedince je častý rozvoj nadváhy i obezity a hypertenze. Přichází fáze tzv. prediabetu.

Prediabetes (glykemie nalačno 5,6 až 6,9 mmo/l) není dnes pouhý předstupeň cukrovky: je to onemocnění, které vyžaduje léčbu a přináší cévní riziko (srdeční infarkt, mozkové příhody). Ateroskleróza a často i postižení nervů se vyvíjejí již u prediabetu dříve, než pacient splní tzv.

diagnostická kritéria diabetu (glykemie 7 mmol/l a více, nebo při vyšetření s podáním cukru vysoká glykemie za 2 hodiny).

Naopak tzv. mikroangiopatické komplikace (postižení očí, ledvin a drobných cév) vznikají až při déletrvajícím onemocnění. Přes 90 % pacientů s diabetem 2. typu má nadváhu nebo obezitu. Ostatní mají vždy alespoň určitou kumulaci tuku v oblasti břicha.

V době diagnózy je hladina inzulinu či C­-peptidu* obvykle vyšší než norma. Je však nižší, než by odpovídalo stupni přítomné obezity a necitlivosti na inzulin. Proto i pro diabetes 2.

typu platí, že ve chvíli, kdy cukrovka vzniká, je sekrece inzulinu v beta­buňkách pankreatu nedostatečná.

*Vysvětlivka: C­-peptid je částí molekuly proinzulinu, která je vhodná k posouzení vlastní sekrece inzulinu.

Jak probíhá léčba cukrovky 2. typu?

Porucha je u diabetu 2. typu velmi komplexní a zahrnuje poruchu vzájemné interakce mnoha orgánů. Původně se diabetes 2. typu léčil jen dvěma skupinami léků; ty zajišťovaly buď zvýšení sekrece inzulinu, nebo zvýšení citlivosti na inzulin. Moderní léky ovlivňují mnoho orgánů, jako jsou zejm. ledviny, tuková tkáň, játra či mozek.

Lidská játra produkují glukózu, proto člověk neupadne do bezvědomí ani při dlouhém hladovění. Po jídle játra zdravého člověka sníží tvorbu glukózy asi na 20 %. Játra člověka se zhoršenou citlivostí na inzulin však produkují glukózu trvale, a dokonce produkci stupňují.

Vysoká glykemie nalačno u diabetika není tedy glykemií po večeři: je to vnitřní proces, kdy játra tvoří nadměrné množství glukózy. To dokáží ovlivnit moderní antidiabetika.

Dlouhodobé vymizení, tedy remisi diabetu 2. typu, dokáže navodit chirurgická léčba obezity, tzv. bariatrická chirurgie. Operaci dnes běžně podstupují i diabetici s indexem tělesné hmotnosti (BMI) kolem 30kg/m2, ačkoli dříve se operovali nemocní až s vyššími stupni obezity.

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky

© MAD.vertise / shutterstock.com

O léčbě dietou a fyzickou aktivitou a o prevenci cukrovky pojednává článek Prevence cukrovky 2. typu, kde jsou i informace o riziku tohoto typu cukrovky a o její prevenci.

Cukrovku 2. typu obvykle léčíme dietou a antidiabetiky v tabletové formě. V některých případech lékař volí injekčně podávaná inkretinová analoga nebo léčbu inzulinem.

Volbu léků určuje lékař a během pacientova života se léčba obvykle postupně stupňuje: od podávání jednoho léku přes dvojkombinace a kombinace několika léků. Cílem je dosáhnout cílových hodnot glykemie nalačno i po jídle a glykovaného hemoglobinu; tyto cílové hodnoty se liší podle toho, jak cukrovka dlouho trvá.

Cílové hodnoty pro nově diagnostikované í diabetiky 2. typu jsou velmi přísné. Platí totiž tzv. fenomén metabolické paměti.

Tělo si pamatuje, jak byl pacient léčen na začátku (tedy po vzniku nemoci) – a pacienti, u kterých došlo rychle k úpravě glykemie do normy, mají snížený výskyt komplikací ještě po dobu 10–15 let. Pokud trvá diabetes delší dobu, nedá se již takových výsledků dosáhnout.

Proto je důležité, aby si pacient uvědomil, že diabetes 2. typu je onemocnění velmi závažné a přináší vyšší rizika než třeba hypertenze, poruchy krevních tuků nebo kouření.

Obzvláště těžké je přesvědčit pacienta k léčbě (tedy k redukci hmotnosti, dietě a fyzické aktivitě) v době, kdy ještě nemá obtíže a kdy, jak sám říká, jej nic nebolí. Někdy se uvádí, že diabetes 2. typu je něco jako infekce v uvozovkách: měl by být zlikvidován rychle a hned na počátku, ať už redukcí hmotnosti, bariatrickou chirurgií či moderními léky – pak je efekt nejlepší.

Léčba diabetu pomocí léků, tzv. antidiabetik, má dlouhou historii. Léčba dietou a pohybem je stará stovky let. Od dvacátých let 20. století se používá inzulin, tabletová antidiabetika až po 2. světové válce, injekční neinzulinová antidiabetika až po roce 2000.

V Evropě se dnes používají antidiabetika z 8 různých skupin, v USA dokonce z 11 skupin. Jednotlivé skupiny antidiabetik používaných v Evropě jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Antidiabetika často existují pod mnoha různými názvy a často ve fixních kombinacích dvou léků v jedné tabletě či injekci.

  1. Metformin je antidiabetikum první volby, kterým by měl být léčen každý diabetik 2. typu, pokud jej snáší a pokud není kontraindikován.
  2. Deriváty sulfonylurey jsou stará levná a účinná antidiabetika, která podporují sekreci inzulinu. Při jejich podávání mírně hrozí riziko hypoglykemie. Jím příbuzné látky jsou tzv. glinidy, které se u nás podávají méně. Obvykle vyvolávají vzestup hmotnosti.
  3. Inzulinové senzitizéry neboli thiazolidindiony jsou látky zvyšující citlivost na inzulin, částečně působící i na sekreci inzulinu a tukovou tkáň. Mohou vést k zadržení otokům a srdečnímu selhání, avšak snižují riziko mozkových příhod u diabetika.
  4. Inhibitory štěpení sacharidů ve střevě snižují zejména vzestupy glykemie po jídle.
  5. Gliptiny neboli inhibitory dipeptidázy-4 jsou léky, které ovlivňují účinnost tzv. inkretinů (hormonů trávicího traktu). Dochází k ovlivnění sekrece inzulinu i glukagonu, a zejména je tlumena jaterní produkce glukózy Výhodou je, že nevyvolávají hypoglykemie a nezvyšují hmotnost.
  6. Inkretinová analoga jsou injekční léky napodobující působení hormonů trávicího traktu (inkretinů). Snižují hmotnost (nově se některá používají i v léčbě obezity bez diabetu) a nevyvolávají hypoglykemie. První varianty se podávaly injekčně 2× denně, později 1× denně a nově i 1× týdně. Inkretinová analoga mohou být podávána v jedné injekci společně s inzulinem. U většiny z těchto léků byl prokázán pozitivní efekt na srdce, neboť snižují riziko infarktu.
  7. Glifloziny jsou nová antidabetika, která jsou podávána v jedné tabletě denně, a blokují zpětné vstřebávání glukózy v ledvinách. Kromě zvýšení hladiny cukru v moči mají i velmi komplexní účinek v organismu: snižují hmotnost, vedou ke spalování tuku, nemají riziko hypoglykemie, snižují krevní tlak. Stejně jako inkretinová analoga snižují riziko infarktu myokardu, navíc snižují i riziko srdečního selhání.
  8. Inzulin může být v léčbě diabetu používán již ve 2. kroku (přidáním k metforminu). Zejména se používá večerní injekce dlouhodobě působícího inzulinu, který tlumí tvorbu glukózy játry. V pozdějších fázích onemocnění se používá i intenzifikovaná terapie s třemi denními dávkami krátkodobého inzulinu a jednou dávkou depotního inzulinu (déle působícího inzulinu). U starších pacientů, kteří nejsou schopni aplikovat si injekci 3× denně, se aplikují i fixní kombinace krátkodobého a dlouhodobého inzulinu 1× či 2× denně.
Budete mít zájem:  Bariatrická operace (bariatrická chirurgie) – k čemu je dobrá a v čem pomáhá?

Psoriatici jsou ohroženi častějším vznikem cukrovky

© Monkey Business Images / shutterstock.com

Názory na léčbu diabetu 2. typu se mění a obvykle je celosvětově aplikován společný doporučený postup. Ten nyní platný uvádí následující zásady:

  1. Lékem první volby je metformin. Pokud ho pacient snáší nebo není kontraindikován, měl by být podán v první volbě a ponechán i později v kombinaci s dalšími léky.
  2. Následně by si měl lékař položit otázku, zda má pacient již onemocnění srdce, cév nebo ledvin. Pokud ano, měl by pacient ve 2. kroku dostat léčbu injekčním inkretinovým analogem nebo gliflozinem, tedy léky s prokázaným efektem na tato onemocnění. U nás je však tato možnost léčby možná až u hůře kompenzovaných diabetiků s neuspokojivou hladinou glykovaného hemoglobinu.
  3. Další otázka by měla znít: je pacient obézní? Pokud ano, pak by měl také v 2. kroku být léčen gliflozinem nebo inkretinovým analogem (viz předchozí bod).
  4. Má-li pacient riziko hypoglykemie, je možno kromě gliflozinů a inkretinových analog nasadit i inzulinové senzitizéry.
  5. Ostatní léky se volí podle klinické situace.

Volba antidiabetik je tedy ponechána lékařům. Lékař by měl pacientovi vysvětlit rizika a výhody jednotlivých skupin. Pacient by měl dbát na pravidelnost léčby a dodržování diety režimových opatření, měl by znát svoje cílové hodnoty a usilovat o jejich dosažení.

Jaká rizika hrozí diabetikům 2. typu?

Diabetici 2. typu čelí především cévním rizikům. Při dlouhodobě vysokých glykemiích hrozí postižení ledvin, které může vyústit až k potřebě dialýzy, postižení očí až po slepotu a dále např.

srdeční infarkt, mozkové příhody či amputace končetin. Velmi vysoká jsou i nádorová rizika: diabetikům 2.

typu hrozí zvýšené riziko zhoubných nádorů ledvin a močových cest, trávicího traktu jater a slinivky břišní, ženám pak zhoubné nádory prsu a dělohy.

U dobře vyškoleného a v léčbě spolupracujícího pacienta je však riziko komplikací minimální a jeho délka života od diagnózy může být blízká nediabetikům.

Potvrzeno! Cukrovka zvyšuje riziko vzniku zeleného zákalu – Zelený zákal – otestujte své oči!

Zrak je náš nejcennější smysl. Nejčastější příčinou slepoty na světě je glaukom neboli zelený zákal. Poškození sítnice zvané retinopatie stojí v těsném závěsu za ním. Lidé s cukrovkou jsou ohroženi oběma chorobami. Vědci nyní potvrdili, že diabetes opravdu podporuje vznik glaukomu.

Glaukom neboli zelený zákal je způsoben nadbytkem nitrooční tekutiny, která tlačí na nerv v zadní části oka.

Oko totiž produkuje malé množství tekutiny, která proudí kolem oční čočky do přední komory a oko opouští skrze oční cévy.

Obvykle glaukom vzniká, když je její odtok blokován a tekutina je následně zadržována v oku. Její nadbytek pak způsobí nárůst tlaku v oku a útlak nervu v jeho zadní části.

Může za to cukrovka

Glaukom se objevuje u lidí s diabetem i bez něho. Jedinci s diabetickou retinopatií, což je odborný název pro poškození sítnice, mají zvýšené riziko vzniku zeleného zákalu.

Tato situace může nastat, pokud poničení krevních cév, které vzniká v důsledku retinopatie, blokuje přirozený odtok nitrooční tekutiny z oka. Glaukom v počátečním stadiu nevykazuje nápadné příznaky, takže lidé si nejsou vědomi, že se s jejich zrakem něco děje.

Proto by měl každému diabetikovi provádět jeho oční lékař měření nitroočního tlaku alespoň jedenkrát za rok.

Zneklidňující zjištění 

Přítomnost cukrovky 2. typu a vysoký krevní tlak mohou výrazně zvýšit riziko rozvoje glaukomu. Tvrdí to nová studie vědců z University of Michigan v Severní Americe. Pro účely tohoto výzkumu analyzovala skupina odborníků data získaná z ordinací očních lékařů v letech 2001 až 2007. Týkala se více než 2 milionů dospělých pacientů s diabetem 2. typu. Výsledky ukázaly následující:

  • Diagnóza diabetes mellitus 2. typu zvyšuje riziko glaukomu o 35 %.
  • U lidí s hypertenzí je nebezpečí vzniku zeleného zákalu o 17 % vyšší, tedy asi poloviční oproti diabetikům.
  • Pokud ovšem člověk trpí cukrovkou i vysokým tlakem současně, zvyšuje se možnost nástupu glaukomu až o 48 %.

Vztah existuje

Vědecký tým z univerzity v brazilském Sao Paulu se zase snažil vyhodnotit vztah mezi hladinou glukózy a hodnotou nitroočního tlaku u dvou skupin pacientů. Jedni trpěli cukrovkou, druzí byli zdraví.

Studie potvrdila, že hladina glukózy v krvi souvisí s hodnotou nitroočního tlaku, a to zejména u pacientů s diabetem.

Nitrooční tlak totiž významně stoupá u diabetiků, a to obzvláště po jídle, kdy se zvyšuje rovněž hladina glukózy v krvi.

(hah)

Zdroje:www.diabetes.co.uk www.hindawi.com www.endocrineweb.com

Líbí se vám článek? Počet hlasů: 4

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector