První pomoc při hypoglykémii: místo čokolády radši džus

První pomoc při akutních komplikacích

Akutní komplikace

Mezi akutní komplikace diabetu se řadí:

• Hypoglykémie
• Hyperglykémie
• Ketoacidóza

Hypoglykémie

Znamená pokles glykémie (hladiny cukru v krvi) pod hranici normy, tedy pod 3,3 mmol/l. Při hypoglykémii začíná mozková činnost váznout, protože mozek je závislý na přísunu cukru krví a dlouhodobější nebo těžší hypoglykémie může vést k bezvědomí a po jisté době ke smrti.

Příčiny hypoglykémie

• Příliš mnoho inzulínu – vzniká, když jsme si omylem píchli vyšší dávku inzulínu, než jsme měli v úmyslu. Také tehdy, když jsme špatně odhadli svoji potřebu inzulínu a příliš jsme zvýšili jeho dávku. Hypoglykémie může také někdy vznikat brzy po začátku diabetu, když se částečně obnovuje výroba inzulínu ve vlastních beta-buňkách. Sečte se účinek inzulínu píchnutého v injekci s inzulínem vytvořeným vlastními betabuňkami.
• Příliš málo jídla – když jsme odložili jídlo, které už jsme měli sníst. Může se také objevit, pokud jsme špatně posoudili množství sacharidů ve svém jídle – jídlo jsme nadhodnotili, považovali jsme jej za vydatnější, než ve skutečnosti bylo. Hypoglykémie vznikne, když si píchneme inzulín a potom se nenajíme. Zvlášť nebezpečné může být vynechání druhé večeře. Hypoglykémie pak může vzniknout v noci ve spánku. Hypoglykémie také hrozí, když jsme se najedli, ale jídlo jsme vyzvraceli. Naše tělo živiny z jídla nedostalo.
• Neobvykle mnoho pohybu – pohyb urychluje chemické spalování glukózy, z něhož naše tělo získává energii potřebnou pro svalovou činnost. Pohyb, který snižuje zásoby glukózy, snižuje glykémii. Navíc může pohyb vést k rychlejšímu vstřebávání inzulínu píchnutého v injekci, díky většímu prokrvení svalů i podkožní vrstvy.
• Alkohol – může být zvlášť záludnou a nebezpečnou příčinou hypoglykémie, protože znemožňuje doplňování glukózy do krve ze zásob z glykogenu v játrech.

Rovnováhu mezi inzulínem a glukózou v těle můžeme obnovit buď ubráním inzulínu nebo přidáním jídla, popřípadě obojím současně.

Příznaky hypoglykémie

Typickými příznaky hypoglykémie jsou pocení, třes rukou, slabost, bušení srdce, dravý „vlčí“ hlad.

Léčba hypoglykémie – první pomoc

Při zjištění hypoglykémie je nutno rychle reagovat. Při lehčí formě může diabetik sám zkonzumovat potraviny obsahující jednoduché (rychlé) sacharidy. Při těžší formě diabetik potřebuje pomoc druhé osoby.

Rychlou a účinnou první pomocí je požití jednoduchého cukru (glukózy) v rychle vstřebatelné formě: sladký nápoj (Coca-Cola, džus, sladký čaj apod.

) nebo hroznový, rychle rozpustný cukr (k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů a k 1. pomoci je doporučeno 5 ks z ruličky).

Je vhodné sníst asi 10 – 20 g sacharidů (větší množství se nedoporučuje, protože tím výrazně rozkolísáme hladinu glukózy). POZOR: sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení atd.) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se.

Pokud není diabetik schopen přijímat rychlé sacharidy ani v tuhé ani v tekuté podobě, přichází na řadu GlucaGen HypoKit, který je nutno píchnout diabetikovi. Je to oranžová krabička, obsahující hormon glukagon ve formě prášku a injekci s vodným roztokem.

Před aplikací je nutno vstříknout vodný roztok z injekční stříkačky do ampulky s práškem glukagonu, protřepat a natáhnout připravený roztok glukagonu zpět do injekční stříkačky. Lze aplikovat jak podkožně, tak i do svalu (přičemž ze svalu se glukagon vstřebává rychleji).

Při těžké hypoglykémii jde o čas, tudíž je třeba aplikaci provést co nejrychleji, protože těžká hypoglykémie může poškodit mozek. Nejlépe je postiženému píchnout glukagonovou injekci (i přes oděv) do stehenního svalu. Pokud se glykémie začne zvedat, počkáme, až diabetik nabude vědomí a dáme mu sladké jídlo (nejlépe v tekuté formě).

Pokud se však diabetik z bezvědomí neprobere, je třeba zavolat rychlou zdravotní pomoc. Podání glukagonu ústy nepřichází v úvahu, jelikož díky polypeptidické struktuře se glukagon v trávicím traktu rozkládá.

Aplikace glukagonu však není účinná, když je diabetik v hypoglykemickém komatu ve stavu opilosti.

Játra opilého člověka mají v žebříčku priorit odbourávání alkoholu výše než rozkládání zásobního cukru glykogenu, což je v této situaci pro játra podřadnější úkol. Také alkohol sám o sobě snižuje glykémii a lehká opilost navozuje stejné pocity jako hypoglykémie.

Proto se diabetikům doporučuje buď úplná abstinence nebo pít jen do té míry, kdy je diabetik ještě sám schopen si změřit glykémii a doplnit sacharidový deficit.

Hyperglykémie

Když se na Vašem glukometru objeví hlášení HI neznamená to, že je glukometr pokažený nebo že se měření nezdařilo, ale že jsou hodnoty Vaší glykémie glukometrem neměřitelné, tedy vyšší než 31 mmol/l !!!!!

Při hyperglykémii dosahuje hladina krevního cukru hodnot nad 8 mmol/l.

Vyskytuje se jen u diabetiků jako projev onemocnění, jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu, při opomenutí aplikace dávky, chybnou aplikací nebo jeho zvýšenou potřebou v době nemoci, stresu, dietní chybě apod. Hyperglykémie se rozvíjí pomaleji a je těžší ji rozpoznat. Až při vyšších hodnotách nad 15 mmol/l se mohou objevit klinické příznaky.

Příznaky hyperglykémie

Příznaky jsou těžko uhasitelná žízeň, časté močení, bolesti břicha, únava, protože močí se vylučuje cukr a minerální látky (zejména draslík), zvyšuje se obyčejně chuť k jídlu, může se ovšem vyskytnout i nechutenství a hubnutí, zhoršení vidění.

Léčba hyperglykémie

Lehké zvýšení glykémie mezi 10 – 13 mmol/l ještě nemusí pacienta příliš znepokojovat, ale měl by si vyšetřit ketolátek v moči. V případě, že se hyperglykémie opakuje i následující dva dny, je třeba po poradě s lékařem upravit léčebný režim.

Objeví-li se ketolátky v moči a je čas podání inzulínu, pacient zvýší obvyklou dávku o 5 – 10 % z celkové denní dávky. Není-li čas injekce, aplikuje se 5–10 % z celkové denní dávky inzulínu jako injekce navíc. Vyšetření krve a moči by se mělo kontrolovat každé tři hodiny. Se sportem raději nezačínat.

Není dobré nechávat hodnoty glykémie dlouhodobě vyšší, neboť mají nepříznivý vliv na organismus.

Je potřeba také myslet na to, že při glykémiích nad 17 mmol/l se nedoporučuje pohyb – cvičení, běhání…… Je důležité zvýšit pitný režim a upravit inzulínový režim.

Ketoacidóza

Diabetická ketoacidóza vznikne u člověka s diabetem, kterému akutně chybí v těle inzulín.

Na vývinu se také podílí nadbytek kontraregulačních hormonů, jako jsou adrenalin, glukagon, růstový hormon a kortizol.

Ketoacidóza je typická zvláště na samém začátku diabetu, když o onemocnění ještě nikdo neví. Diabetici I. typu jsou více ohroženi ketoacidózou než diabetici II. typu.

Tělo, aby mohlo dobře fungovat, musí získávat energii. Ta je zajištěna chemickým spalováním glukózy. Pokud ovšem v těle chybí inzulín nebo se nedostává glukózy, její spalování vázne. Buňky si tak hledají náhradní zdroj energie, kterým se stávají tuky.

Spalování tuků může v buňkách přechodně pomoci získávat energii. Ta je ale málo účinná a při spalování vznikají v buňkách odpadní látky – ketolátky (nejčastěji aceton). Ketolátky jsou ve větším množství jedovaté, protože okyselují tělo.

Z buněk se ketolátky vyplavují do krve a odtud do moči.

Příznaky ketoacidózy jsou neuhasitelná žízeň, zvýšené močení, zvracení a bolesti břicha, suchost sliznic, kůže, zrychlené prohloubené Kussmaulovo dýchání, dech páchne po acetonu. Dále se objevuje zrychlený tep, nižší krevní tlak a v neposlední řadě apatie.

Hladina krevního cukru bývá zvýšená, přesnou hranici však nelze stanovit.

Pokud se včas nezasáhne, pacient upadá do diabetického (ketoacidotického) kómatu, který může končit smrtí! Vzniká při hyperglykémii a výskytu ketolátek v krvi.

Velmi důležité je odlišení diabetického kómatu od hypoglykémie. U hypoglykémie je začátek náhlý, diabetické kóma začíná pozvolna a vyvíjí se po několik dnů. Hypoglykemický pacient je zpocený, bledý, neklidný, objevuje se třes končetin, pocit hladu, kůže je opocená.

Tyto příznaky ovšem neumožní vždy spolehlivé rozlišení obou stavů! Zásadou je, že při jakýchkoliv pochybnostech je třeba podat pacientovi glukózu.

Jejím podáním se nemůže podstatně zhoršit stav nemocného v diabetickém kómatu, může však zachránit život pacientovi s hypoglykémií.

Zejména u starších pacientů s mírnou cukrovkou se může objevit hyperosmolární hyperglykemické kóma bez ketoacidózy. Je charakterizováno těžkou hyperglykémií nad 36 mmol/l, dehydratací, bez výraznější ketoacidózy.

Rady pro rodinu či blízké osoby diabetika | Dr.Max Karta výhod

Diabetes znamená pro rodinné příslušníky pacienta řadu otázek a obav.

Jak onemocnění změní dosavadní život blízkého člověka? Jak můžeme diabetika podpořit, aby byla jeho léčba účinná a bezpečná? A jak zvládnout případnou první pomoc při akutních komplikacích?

Léčba

Zatímco pacienti s diabetem 1. typu (diabetes 1. typu je způsoben nedostatkem hormonu inzulínu) jsou vždy léčeni inzulínem, pacienti s diabetem 2. typu (diabetes 2. typu je poruchou účinku inzulínu v těle) jsou léčeni antidiabetiky (tabletami) a někdy také současně inzulínem. Pacienti s diabetem 2.

typu tvoří z celkového počtu diabetiků 90 %. Vzhledem k tomu, že diabetes 2. typu bývá důsledkem nezdravého životního stylu – obezity, nedostatku pohybu, nadměrného stresu, nadužívání alkoholu – je při jeho léčbě vedle léků vždy zásadní dodržovat i pravidla zdravého životního stylu.

Úspěšnost léčby diabetu spočívá proto z velké části na pacientovi samotném.

Praktické tipy

• Často se stává, že je zpočátku na člověka s diabetem naloženo příliš mnoho informací, ve kterých může ztrácet orientaci. Proto s ním projděte zásady léčby a režimových opatření a pomozte mu je pochopit, aby je uměl dodržovat. Připomeňte mu, že součástí terapie je i důsledná léčba dalších přítomných nemocí (např. vysokého tlaku, vysokého cholesterolu).
• Pokud je součástí léčebného režimu inzulín, ujistěte se, zda nepotřebuje zpočátku pomoci s jeho aplikací. Vhodným místem bývá podkoží břicha, vnitřní a vnější strany stehen nebo hýždě, přičemž místa vpichu je potřeba střídat. Dohlédněte, aby inzulín nebyl aplikován na narušenou kůži (modřinu, kůži čerstvě po oholení, nanesení krému apod.). Dezinfekce pokožky není potřeba, před aplikací je však vhodné si umýt ruce.
• Součástí léčby je – zvlášť na jejím počátku, při úpravách dávky nebo při infekčním onemocnění – také měření cukru v krvi samotným pacientem. Zkontrolujte, zda glukometr správně funguje, jestli s ním diabetik umí zacházet a jestli si svůj cukr pravidelně měří. Měření cukru v krvi je podmínkou dlouhodobě správně nastavené léčby a výrazně snižuje riziko kómatu plynoucího z příliš vysoké nebo naopak příliš nízké hladiny cukru v krvi.
• Diabetes může snížit citlivost kůže při poraněních nebo popáleních (diabetik o nich proto nemusí ani vědět) a zároveň zhoršuje hojení ran. Pomozte proto diabetikovi pravidelně kontrolovat pokožku, jestli na ní nejsou oděrky, puchýře nebo otlačeniny, zvlášť na místech, kam si sám hůře dohlédne (např. na chodidlech). Oslabená kůže může být vstupní bránou infekce. Dohlédněte, aby drobná poranění byla zavčas a efektivně řešena, u větších raději doporučte diabetikovi návštěvu lékaře.
• Důležitou součástí léčebného režimu diabetika je úprava diety, která by měla zahrnovat snížený obsah jednoduchých cukrů i nezdravých tuků. Dohlédněte, aby byla zachována pestrost stravy s dostatečným obsahem minerálů, vitamínů a vlákniny. Jídlo je nezbytné podávat v pravidelných intervalech (ideálně 5x denně) a v přiměřeném množství (je třeba se nepřejídat, ale dát si pozor i na příliš malé porce). Při diabetu je důležité dodržovat dostatečný pitný režim.
• Podpořte diabetika ve zdravém životním stylu. Vhodný je pravidelný pohyb, jehož druh a intenzitu je však potřeba předem konzultovat s lékařem. Obvykle vyžaduje pohyb úpravu dávek inzulínu. Důležité je omezit alkohol (který mimo jiné výrazně a těžko předvídatelně ovlivňuje hladinu cukru v krvi) a zanechat kouření (které mimo jiné dále zhoršuje stav cév). Motivujte diabetika v udržování správné hmotnosti.
• Vyplňte s diabetikem „průkaz diabetika“, který obsahuje identifikační údaje, seznam užívaných léků a rychlý návod k pomoci v případě nenadálých komplikací. Dohlédněte, aby diabetik nosil průkaz stále u sebe.
• Pokud pro diabetika vyzvedáváte jakékoliv léky v lékárně, upozorněte lékárníka na tuto diagnózu, aby mohl vybrat správný lék. Upozornit je třeba i všechny ostatní zdravotníky.

První pomoc

Hypoglykemický šok je stav, kdy klesne hladina glukózy v krvi pod kritickou mez.

Jedná se o nepříjemnou a nebezpečnou situaci, která může nastat v případě, že se pacient zapomene najíst, vykoná nadměrnou fyzickou zátěž, omylem si zvýší dávku inzulínu, léky si vezme dvakrát nebo vypije větší množství alkoholu. K příznakům hypoglykemie patří bušení srdce, zblednutí, třes rukou, pocení, nevolnost, zmatenost a další poruchy chování.

V případě hypoglykemického šoku podejte diabetikovi cukr (colu, džus či jiný oslazený nápoj, sušenku). Po chvíli mu změřte hladinu cukru v krvi glukometrem. Při nízkých hodnotách pod 3,3 mmol/l podejte diabetikovi další cukr. Cukr podávejte pouze v případě, pokud je člověk schopen sám pít.

Má-li diabetik pro případy hypoglykemie injekční glukagon (oranžové balení GlucaGen HypoKit), vstříkněte tekutinu do ampulky s práškem, protřepejte a natáhněte ji zpět do stříkačky. Takto připravený roztok glukagonu lze aplikovat podkožně nebo do svalu.

V případě probrání by měl pacient rychle sníst další cukry, aby se stav neopakoval. Zkušenost s hypoglykemií je třeba konzultovat s lékařem. V případě, že nelze podat cukr ani glukagon, nebo pokud se stav postiženého do několika minut nezlepší, sledujte životní funkce postiženého  a dopravte jej neprodleně k lékaři nebo volejte záchrannou službu (155).

Hyperglykemický šok je stav, kdy stoupne hladina glukózy krve nad určitou mez. Hyperglykemie může nastat v případě opomenutí aplikace inzulínu nebo předepsaných léků, při nevhodné dietě, při stresu nebo nedostatečném příjmu tekutin. Objevuje se žíznivost, časté a vydatné močení, únava, zrychlené dýchání a poruchy vědomí. Moč a dech mohou být cítit po acetonu.

Při hyperglykemii dohlédněte, aby postižený zvýšil pitný režim. Namáhavá fyzická aktivita by mohla jeho stav ještě zhoršit, dotyčného proto naopak nechte odpočívat. Následovat by vždy měla návštěva lékaře a úprava léčby, v případě poruch vědomí pak okamžitý transport do nemocnice nebo přivolání záchranné služby (155).

Někdy není zcela jednoznačné, jestli projevy přisuzovat hypoglykemii (nastává náhle), nebo hyperglykemii (obvykle mívá pozvolnější průběh). Zásadou je, že při jakýchkoliv pochybnostech je třeba podat pacientovi cukr. Jeho podáním se nemůže podstatně zhoršit stav nemocného s hyperglykemií, pacientovi s hypoglykemií však může zachránit život.

Hypoglykemie

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Hypoglykemie (nebo též hypoglykémie[1]) je definována jako patologický pokles glykemie pod 3,3 mmol/l doprovázený klinickými projevy, jež jsou způsobeny vylučováním antiregulačních hormonů a dalšími biochemickými procesy.

Řadí se mezi akutní komplikace diabetu a jedná se o častou komplikaci léčby diabetu inzulinem. Normální hladina glukózy v krvi je 3,5 – 5,5 mmol/l. Diabetik však může mít problémy i při těchto hodnotách (je „zvyklý“ na chorobně zvýšenou hladinu glukózy).

Mírná hypoglykemie se může projevit u zdravých lidí při nízkém příjmu potravy nebo vysoké tělesné zátěži, příznaky jsou přitom mírnější, zřídka dojde k několikavteřinové mdlobě.

Příčiny

Stav je způsoben relativním přebytkem uměle podaného inzulinu (vzácně jiných léků). Obvyklá příčina je nedostatečný příjem potravy po podání inzulinu. Diabetici jsou zvyklí najíst se ihned po injekční aplikaci.

Pokud se jídlo zpozdí, dávka inzulinu je příliš vysoká nebo se změnil předchozí denní režim (pohyb, dieta) – může dojít k hypoglykemii. Hypoglykemie může též vzniknout jako důsledek požití většího množství alkoholu.

Projevy

Hypoglykemie se projevuje nejprve sníženou psychickou výkonností, slabostí, bolestí hlavy, studeným potem, pocitem hladu, poruchou jemné motoriky a později křečemi až bezvědomím.

Nízká koncentrace glukózy v krvi je nebezpečná především pro mozek (zdroj energie pro mozek je i glukóza, které spotřebuje asi 100 g za den), a proto se tělo snaží nedostatek glukózy v krvi co nejrychleji napravit. Stimuluje sekreci antagonistů inzulinu: především hormony nadledvin – adrenalin, kortizol a hormon pankreatu – glukagon.

Tyto hormony stimulují rozklad zásobního cukru glykogenu (proces glykogenolýza) v játrech na glukózu a potlačují účinek inzulinu. Pocit hladu, který je způsobený vyloučením adrenalinu do krve, přinutí člověka sníst potravu obsahující sacharidy.

Léčba

K léčbě hypoglykémie jsou vhodné potraviny s vysokým glykemickým indexem. Vhodné potraviny jsou například kostkový cukr, džus, sladké moučníky a tyčinky, atd. Nevhodná je například paradoxně čokoláda, protože obsahuje velký podíl tuků, které zpomalují vstřebávání glukózy do krve.

Trvá přibližně 5-10 minut, než se glukóza z přijaté potravy v trávicím traktu vstřebá do krve a projevy hypoglykemie postupně vymizí. Po přijetí potravin s vysokým glykemickým indexem je vhodné přijmout také potraviny s nízkým glykemickým indexem, aby nedošlo k další hypoglykémii.

Pokud projevy hypoglykemie pokračují i po 10 minutách od příjmu potravy, je nutné přísun sacharidů zopakovat.

Hypoglykemické kóma

Glukagon – první pomoc při hypoglykemickém komatu

V průběhu trvání diabetu a častým opakováním hypoglykemie dochází k útlumu kontraregulační odpovědi organismu na hypoglykemii (= pomaleji se vyplavuje glukagon a adrenalin), což má za následek tzv. syndrom porušeného vnímání hypoglykemie. Nerozpoznaná hypoglykemie ve spánku může vést ke kolapsu organismu v důsledku absolutního nedostatku glukózy v krvi, tzn. k hypoglykemickému kómatu. Při poruše vědomí není diabetik schopen přijímat potraviny obsahující sacharidy. Je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Je možné vložit kostku cukru do úst postiženého mezi tvář a zuby. Ve slinách rozpuštěná sacharóza se rozštěpí a vzniklá glukóza se rychle vstřebává do krve. Není vhodné kostku cukru vkládat pod jazyk, kvůli nebezpečí vdechnutí.
Pokud má u sebe diabetik nouzovou laickou injekci je možné injekčně aplikovat hormon glukagon, který zvrátí účinek inzulinu.
Pokud dosavadní léčba není účinná, lékař nitrožilně aplikuje 40% roztok glukózy.

Velmi častou chybnou úvahou nepoučeného laika je „píchnout cukrovkáři inzulín“. Inzulín však (na rozdíl od kostky cukru) může člověka zabít, proto jej podává pouze lékař, nebo diabetik sám sobě při plném vědomí. Nutno podotknout, že inzulín slouží ke snížení hodnoty cukru v krvi, proto se v žádném případě inzulín nepíchá v případech hypoglykémie.

Reference

1. ↑ Jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Internetová jazyková příručka [online]. [cit. 2018-08-04]. Heslo hypoglykemie. Dostupné online. 

Související články

• Diabetes mellitus
• Glykemie
• Hyperglykemie
• Glukagon

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hypoglykemie na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hypoglykemie&oldid=19151993“

HYPOGLYKEMIE – první pomoc

Hypoglykemie je patologický pokles cukru – glykemie – pod 3,3 mmol/l. Patří mezi akutní komplikace diabetu a časté komplikace léčby diabetu inzulinem.

Normální hladina glukózy v krvi je 3,5–5,5 mmol/l. Diabetik však může mít problémy i při těchto hodnotách (je „zvyklý“ na chorobně zvýšenou hladinu glukózy).

Mírná hypoglykemie se může projevit u zdravých lidí při nízkém příjmu potravy nebo vysoké tělesné zátěži, příznaky jsou přitom mírnější, občas dojde i k několikavteřinové mdlobě.

Stav je způsoben relativním přebytkem uměle podaného inzulinu (vzácně jiných léků) při nedostatečném příjmu potravy po podání inzulinu, anebo nadměrnou fyzickou námahou.

Diabetici jsou zvyklí najíst se ihned po injekční aplikaci inzulínu. Pokud se jídlo zpozdí, nebo je dávka inzulinu příliš vysoká, nebo pokud se změnil denní režim (pohyb, dieta) – může dojít k hypoglykemii.

Hypoglykemie může vzniknout i jako důsledek požití většího množství alkoholu.

Příznaky hypoglykemie:

1. Nejprve snížená psychická výkonnost, slabost a bolesti hlavy, studený pot, pocit hladu, v dechu je cítit aceton, porucha motoriky, a později křeče až bezvědomí.

2. Nízká koncentrace glukózy v krvi je nebezpečná především pro mozek (jediným zdrojem energie pro mozek je glukóza, které spotřebuje asi 100 g za den), a proto se tělo snaží nedostatek glukózy v krvi co nejrychleji vyrovnat.

První pomoc při hypoglykemickém záchvatu a kómatu:

Při poruše vědomí není diabetik schopen přijímat potraviny obsahující sacharidy.

1. Postiženého uklidníme a položíme na klidnější místo, hlavu podložíme kabátem, případně ho dáme do stabilizované polohy.
2. Podáváme potraviny s vysokým glykemickým indexem – jako Coca-Colu, kostkový cukr, džus, sladké moučníky a tyčinky, atd.
3. Vložte nemocnému kostku cukru do úst – mezi tvář a zuby. Ve slinách rozpuštěná sacharóza se rozštěpí a vzniklá glukóza se rychle vstřebává do krve. Není vhodné kostku cukru vkládat pod jazyk, kvůli nebezpečí vdechnutí.
4. Nevhodná je např. čokoláda, protože velký podíl tuků, které obsahuje, zpomalí vstřebávání glukózy (cukru) do krve. Trvá přibližně 5–10 minut, než se glukóza (cukr) z přijaté potravy v trávicím traktu vstřebá do krve a projevy hypoglykemie vymizí.
5. Pokud projevy hypoglykemie pokračují i po 10 minutách od příjmu potravy, je nutné přísun sacharidů zopakovat.
6. Volejte zdravotnickou záchrannou službu (155).
7. Má-li diabetik u sebe nouzovou laickou injekci, je možné injekčně aplikovat hormon glukagon, který zvrátí účinek inzulinu.
8. Není-li dosavadní léčba účinná, lékař nitrožilně aplikuje 40% roztok glukózy.

V průběhu trvání diabetu a častým opakováním hypoglykemie dochází k útlumu kontraregulační odpovědi organismu na hypoglykemii (= pomaleji se vyplavuje glukagon a adrenalin), což má za následek tzv.

syndrom porušeného vnímání hypoglykemie. Nerozpoznaná hypoglykemie nebo hypoglykemie ve spánku může vést ke kolapsu organismu v důsledku absolutního nedostatku glukózy v krvi, tzn.

k hypoglykemickému kómatu.

Velmi častou chybnou úvahou nepoučeného laika je „píchnout cukrovkáři inzulín“. Inzulín však (na rozdíl od kostky cukru) může člověka zabít, proto jej podává pouze lékař, anebo diabetik sám sobě při plném vědomí.

Blíže viz též Diabetes mellitus – cukrovka.

Zdroje:

1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Diabetes_mellitus
2. Cukrovka, MUDr. Jarmila Křížová, PhD., Doporučené postupy ČLS.
3. Jirkovská, A., a kol.: Jak (si) kontrolovat a léčit diabetes: manuál pro edukaci diabetiků, Praha: Panax, 1999. Pelikánová, T., Bartoš, V.: Praktická diabetologie, 4. vydání, Praha: Maxdorf, 2010. Piťhová, P., Perušičová, J.: Samostatná kontrola diabetu. In: Perušičová, J., Diabetes mellitus 1. typu, Praha: Geum, 2007.
4. Rybka, J., a kol.: Diabetologie pro sestry, Praha: Grada Publ., 2006.