Rok od roku přibývá lidí, kteří vkládají do biopotravin naději v to, že je možné se najíst a přitom se vyhnout chemikáliím, které našemu zdraví škodí. Pro jiné jsou biopotraviny i jejich konzumenti terčem posměchu. Kdo má blíž k pravdě?
Podle statistik ministerstva zemědělství utratili předloni Češi za biopotraviny 3,33 miliard korun. Oproti roku 2016 jde o nárůst o rekordních 30,5 procenta.
Stále to ovšem není moc – odpovídá to hodnotě 314 korun na obyvatele a jde o něco přes jedno procento všech výdajů na potraviny a nápoje. Podle průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění v roce 2017 se o biopotraviny zajímá necelá třetina Čechů.
Často je ovšem kupuje jen každý desátý z nás. Tu a tam po nich sáhne 43 procent spotřebitelů. Vůbec nikdo z 983 dotázaných neodpověděl, že biopotraviny kupuje vždy, naopak 42 % účastníků výzkumu je nekupuje vůbec (zbývajících pět procent odpovědělo, že neví).
Nejčastějším důvodem, proč Češi biopotraviny kupují, je skutečnost, že nebyly chemicky ošetřeny (takto odpovědělo 44 % dotázaných).
Lichotivé výsledky
Zemědělci produkující biopotraviny musejí dodržovat dlouhou řadu předpisů, například nesmějí používat umělá hnojiva, chemické pesticidy a herbicidy a geneticky modifikované plodiny. Zvířata musejí chovat ve výbězích nebo na pastvě a kromě dalšího se jim nesmí podávat stimulátory růstu.
„Regulace plevelů se provádí hlavně mechanicky, např. prutovými bránami. K ochraně rostlin je povoleno používat jen omezené množství přípravků a ty jsou obvykle přírodního původu.
Použití mědi a síry je povoleno jen do trvalých kultur. Hnojí se statkovými hnojivy nebo se pěstují luskoviny, které poutají vzdušný dusík,“ vysvětluje Pavlína Samsonová, ředitelka společnosti Bioinstitut, o. p. s.
, která se rozvojem ekologického zemědělství zabývá.
To vše má spotřebitelům zaručovat poživatiny prosté nežádoucích látek. Jsou ale biopotraviny opravdu zdraví prospěšné? Dosud se u nás asi největší mediální pozornosti dostalo studii provedené v roce 2009 na žádost Britského úřadu pro kontrolu potravin (FTA) výzkumníky z London School of Hygiene and Tropical Medicine.
Badatelé v jejím rámci shromáždili a porovnali celkem 169 jednotlivých studií, které se zabývaly obsahem živin v potravinách a jež byly publikovány za předchozích padesát let. Studie dopadla na první pohled pro biopotraviny docela lichotivě. Biopotraviny podle ní obsahovaly více minerálních látek a méně dusičnanů.
Výsledný verdikt studie přesto zněl, že zdravotní přínos potravin nebyl prokázán. Proč? Výsledky pro jednotlivé živiny nebyly statisticky prokazatelné. Buď se opíraly o příliš malý počet studií, nebo nebyl rozdíl mezi bio- a běžnými potravinami dostatečně velký.
Jak už to tak bývá, výsledky studie posílily jak zastánce, tak odpůrce biopotravin ve víře ve svou pravdu.
O něco později, v roce 2011, vyřkl svůj ortel nad ekologickým zemědělstvím také spolek českých skeptiků Sisyfos. Ten udělil posměšnou cenu „stříbrný Bludný balvan“ výše zmíněné společnosti Bioinstitut. „Nákladná, s různými riziky spojená výroba biopotravin bývá zdůvodňována smyšlenými fámami o ochraně zdraví,“ uvádí Sisyfos ve svém zdůvodnění.
V roce 2014 byly v časopise British Journal of Cancer publikovány výsledky takzvané „Studie milionu žen“. Ve skutečnosti se týkala „pouze“ 623 000 Britek středního věku, ale i tak jde o úctyhodný vzorek.
Byly sledovány po dobu delší devíti let.
Studie nejenže neprokázala, že by byly biopotraviny zdravější, ale v případě rakoviny prsu na tom byly vyznavačky zdravé stravy dokonce hůře než jejich lhostejnější krajanky.
Kdo je zdravější?
Autoři studie milionu žen nicméně připouštějí, že za vyšší výskyt rakoviny zřejmě nemůže strava, ale odlišný styl žen, které kupují biopotraviny. Ty mají v průměru vyšší vzdělání, a tím pádem také méně dětí a větší spotřebu alkoholu než ostatní ženy (ano, je tomu tak – magistry a doktorky pijí více než dělnice a uklízečky). Právě tyto dva faktory významně zvyšují riziko rakoviny prsu.
Podrobněji se celé věci podívaly na kloub Julia Baudryová, Karen Assmannová a Mathilde Touvieorá z univerzity v Paříži, které své výsledky publikovaly loni v časopisu JAMA Medical Journal.
Studie se zúčastnilo 69 000 lidí, kteří byli požádáni o vyplnění velmi podrobného dotazníku. Většina z nich (78,5 %) byly ženy. Účastníci museli udat své zaměstnání, stupeň vzdělání, výši přijmu, zda kouří, kolik váží, jaký byl výskyt rakoviny v rodině a další podrobnosti.
Následně byly po dobu pěti let sledovány jejich stravovací návyky a zdravotní stav.
Po zohlednění uvedených faktorů vyšlo najevo, že ti největší příznivci biopotravin trpí o 76 % méně výskytem lymfomů (v případě Non-Hodgkinova lymfomu šlo dokonce o 86 %) a o třetinu méně výskytem rakoviny prsu rozvinuté po menopauze. Celkově pak lidé, kteří horovali pro biopotraviny nejvíce, měli o čtvrtinu nižší výskyt rakoviny než ti, kteří je nekonzumovali vůbec.
Že by se přece jen vyplatilo zlomit hůl nad chemicky ošetřenými plodinami a dávat přednost těm, které pochází od organicky hospodařících zemědělců?
Zmíněné výsledky napovídají, že pokud nahradíme konvenční potraviny těmi s přídomkem bio, svému zdraví tím skutečně prospějeme. Je zde ovšem jeden důležitý háček. Biopotraviny jsou dražší, takže můžeme mít tendenci jich kupovat méně. Je logické, že luxusní zboží si člověk dopřeje méně často než to laciné.
Ovšem pokud místo jedné papriky denně sníme jen jednu za týden a podobně omezíme spotřebu veškerého ovoce a zeleniny, sníme kvůli tomu méně vitaminů, minerálů a přírodních antioxidantů a v součtu si tak nakonec možná ublížíme.
Nikdo bohužel neřekne, zda je lepší jedno biojablko či dvě chemicky ošetřená (srovnání by vycházelo pro každého z nás úplně jinak).
Profesor Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké katedry Univerzity Karlovy je dlouhodobým kritikem přesvědčení o přínosu biopotravin a ani zmíněná studie podle něj není přesvědčivá. „Kdyby to byla ‚vědecky-odborná pravda‘, tak po celém světě stojí ústavy a nadnárodní firmy produkující tato ,biokanceropreventivika‘,“ komentuje výsledky výzkumu.
Boj mezi biopotravinami a konvenčními produkty probíhá ještě na jedné frontě. Tou je kontaminace plísněmi a nebezpečnými bakteriemi. Odpůrci biopotravin tvrdí, že kvůli vynechání většiny používaných pesticidů a fungicidů bývají biopotravinami častěji napadeny.
Příznivci oponují, že organicky pěstované plodiny disponují lepší přirozenou imunitou vůči parazitickým organismům. Friedrich-Karl Lücke proto v roce 2017 shromáždil a porovnal výsledky studií, které se týkaly obsahu toxinů a nežádoucích bakterií v rostlinných i živočišných produktech.
Zjistil, že studie zabývající se výskytem salmonely a E. coli, toxoplasmy a campylobactery při chovu hovězího dobytka, vepřů a drůbeže dávají nejednoznačné výsledky. Nalezl zhruba stejný počet těch, které vyznívaly ve prospěch biopotravin, jako těch s opačným výsledkem a studií nerozhodných.
Pokud se zaměřil pouze na bakterie rezistentní vůči antibiotikům, ve většině případů lépe dopadlo maso z biozemědělských chovů.
Mezinárodně uznávanou odbornicí v oboru kvality a bezpečnosti potravin je profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ta se v tiskové zprávě z roku 2011 vyjádřila k obsahu plísní v biopotravinách.
Tvrdí, že „mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné.
Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vést ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena.“
Kudy se vydat
Pokud uvažujete o zlaté střední cestě, může stát za úvahu omezit alespoň ty plodiny, které obsahují největší množství škodlivých látek. Obsah pesticidů v jednotlivých druzích ovoce a zeleniny měří společnost Enviromentální pracovní skupina (EWG).
Ta se snaží o důkladný rozbor, takže zkoumá množství vzorků s pesticidy, počet nalezených druhů pesticidů i množství každého z nich. Každoročně vydává přehled dvanácti nejvíce zasažených plodin.
Její výsledky se týkají amerického trhu, mohou ale sloužit jako inspirace.
Za rok 2018 byly coby nejvíce rizikové vyhodnoceny jahody (třetina ze zkoumaného vzorku obsahovala deset a více druhů pesticidů), následované špenátem a nektarinkami.
Tucet nejvíce stříkaných plodin doplňují jablka, hroznové víno, broskve, třešně, hrušky, rajská jablka, řapíkatý celer, brambory a kapie. Není snadné si tento žebříček zapamatovat a kromě toho se každý rok mění.
Jednodušší je mít v hlavě poučku, že náchylnější k vystavení pesticidy budou plodiny, které mají na jednotku objemu velký povrch. Tedy bobule a listová zelenina.
Naopak nejvíce bezpečné jsou plodiny, které mají velký objem a jsou chráněny tlustou kůrou či slupkou, například avokádo, ananas či mango. Podle EWG bývá z tohoto hlediska bezpečná také třeba cibule a zelený hrášek. Některé plodiny mohou obsahovat méně pesticidů díky tomu, že samy obsahují látky, které škůdce odpuzují. Sem patří zelí a opět cibule.
Umýt nebo loupat?
Jenže třeba jablka jsou u nás nejobvyklejším druhem ovoce a těžko se jich jen kvůli pesticidům vzdát. Pak lze použít některý ze způsobů, jak obsah škodlivin alespoň o něco snížit.
Nejjednodušší je vydrhnout povrch plodu pod tekoucí vodou měkkým kartáčem. Účinnost se zvýší použitím vody s trochou rozpuštěné jedlé sody.
Ještě lepší je oloupání, uvaření či blanšírování (krátké povaření a následné vložení do studené vody), ovšem těmito způsoby se nechtěně zbavíme i části vitaminů.
Tvrzení, že biopotraviny nemají žádný zdravotní přínos se zdá neudržitelné, což je dobrá zpráva jak pro producenty, tak pro příznivce biopotravin. Kromě toho je organické zemědělství šetrnější pro krajinu, protože nezatěžuje půdu a vodní zdroje agrochemickými látkami. Takže hurá, vyražme na trh pro organicky pěstovanou mrkev a papriku.
Avšak ouha – v posledních letech bylo zpochybněno i toto tvrzení. Ne, že by výroba biopotravin nebyla šetrnější k přírodě, dává však výrazně menší výnosy. Kritici proto tvrdí, že k vypěstování stejného množství organických plodin je zapotřebí větší plochy zemědělské půdy.
A protože se biopotravin pěstuje méně, musejí často za spotřebitelem cestovat ještě z větších dálek, než je tomu u „obyčejné“ potraviny.
Kdo chce podpořit své zdraví a zároveň pomoci přírodě, měl by podle všeho do jídelníčku biopotraviny zařadit, ovšem spíše jen ty nepocházející z příliš vzdálené oblasti. A jistě se vyplatí sledovat budoucí publikované studie, protože výzkum účinků biopotravin se ukázal být přinejmenším doposud oblastí, kde o překvapení a napětí není nouze.
Český trh s biopotravinami prudce roste
Spotřeba biopotravin v České republice v posledních letech výrazně roste. Zvyšující se tuzemská poptávka po biopotravinách jde ruku v ruce se sílícím trendem zdravého stravování.
Podle průzkumu agentury Ipsos je 80 % globální populace přesvědčeno o tom, že nejdůležitějším faktorem, jak si zajistit dobré zdraví, je konzumace správných potravin a nápojů.
V ČR až třetina populace plánuje v budoucnu konzumovat více rostlinných produktů a téměř každý desátý občan omezil či z jídelníčku úplně vyloučil maso. I přes tyto trendy je však podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin v ČR stále relativně nízký.
Celková spotřeba biopotravin v ČR v roce 2018 činila zhruba 4,4 miliardy korun, což představuje zhruba 33% nárůst oproti roku 2017. V celkové spotřebě potravin jde však stále o nepříliš významný podíl o velikosti cca 1,6 %. Biopotraviny z dovozu se na jejich celkovém obratu v ČR podílejí zhruba 47 %, přičemž největší podíl na tomto dovozu má Indie (33 %).
Rostoucímu zájmu o biopotraviny se přizpůsobují i obchodní řetězce, které jejich nabídku neustále rozšiřují či přímo nabízejí pod svou vlastní značkou.Maloobchodní řetězce (supermarkety, hypermarkety) jsou zároveň místem, kde Češi nakupují biopotraviny nejčastěji: 36 % biopotravin se prodá právě zde.
Teprve s odstupem následují se 17 % prodejny zdravé výživy a biopotravin. Lidé si zvykli nakupovat biopotraviny také v některých drogerijních řetězcích, které tento sortiment nabízejí – jejich podíl činí 15 %. Prodej prostřednictvím e-shopů pak představuje 12% podíl.
Zdaleka nejvíc biopotravin se prodá v hlavním městě Praze, a to zhruba dvojnásobně až čtyřnásobně víc než ve kterémkoli jiném regionu ČR.
Co ze sortimentu biopotravin kupují Češi nejvíc? Největší zájem je o kategorii „Ostatní zpracované potraviny“ (41 %), kterou tvoří hlavně doplňky stravy, káva, čaj a hotové pokrmy (vč. dětské výživy).
Druhou největší kategorií je „Mléko a mléčné výrobky“ (20 %), třetí pak „Ovoce a zelenina“ (17 %). Mezi komodity, u kterých je nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku, patří vejce, ovoce, zelenina a med.
Samozřejmě je také řada biopotravin, které se v ČR produkují málo nebo téměř vůbec a musejí se dovážet – týká se to například olejů.
Ke konci roku 2018 bylo v ČR registrováno celkem 748 producentů biopotravin (11% meziroční nárůst).
Zhruba 30 % těchto subjektů však svou činnost ve skutečnosti v roce 2018 vůbec neprovozovalo, a to zejména z důvodu nezájmu spotřebitelů či obchodních partnerů o zamýšlené biopotraviny.
Nejvíc producentů biopotravin má obrat 100–500 tisíc korun (téměř 30 procent), následuje kategorie výrobců s obratem 500 tisíc až milion korun. Mezi největší české výrobce biopotravin patří Country Life, PRO-BIO, ČEROZFRUCHT, Sonnentor či OLMA.
jaký zájem je o biopotraviny ve světě a Evropské unii? Světový trh s biopotravinami v roce 2018 dosahoval obratu 97,6 miliardy eur (5% nárůst oproti roku 2017). Největší podíl na světovém trhu mají USA (42 %), následuje EU (39 %) a Čína (8 %). V EU má na obratu největší podíl Německo (28 %) a Francie (26 %). Podíl ČR dosahuje 0,4 %.
Z hlediska podílu biopotravin na celkovém trhu s potravinami v dané zemi zaujímá první pozici jak v rámci EU, tak celého světa Dánsko, kde podíl biopotravin na prodejích potravin celkově dosahuje 11,5 % (2018). Dále následuje Švýcarsko (9,9 %), Švédsko (9,6 %) a Rakousko (8,9 %).
Biopotraviny: Ano či ne? Expedice do světa produktů ekologického zemědělství
Každý rok přibývá lidí, kteří vkládají do biopotravin naději a věří, že je možné se kvalitně najíst a přitom se vyhnout chemikáliím, které našemu zdraví škodí.
Pro jiné jsou biopotraviny i jejich konzumenti terčem posměchu. Kdo má blíž k pravdě? Jsou produkty ekologického zemědělství skutečně zdravější? A jak žijí ti, kteří je produkují? Kdo kvalitu jejich produkce kontroluje a jak lze vlastně získat certifikát biopotravina? Za odpověďmi na tyto otázky se vydává Expedice.
Září – měsíc BIO
Září je měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Jak obojí vnímají Češi? Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se o biopotraviny zajímá necelá třetina Čechů.
Často je ovšem kupuje jen každý desátý. Tu a tam po nich sáhne 43 procent spotřebitelů, naopak 42 procent respondentů je nekupuje vůbec.
Nejčastějším důvodem, proč Češi biopotraviny kupují, je fakt, že nebyly chemicky ošetřeny.
Skeptický Sisyfos
Pochybnosti nad prospěšností ekologického zemědělstvím vyjádřil před devíti lety také spolek českých skeptiků Sisyfos. Ten udělil posměšnou cenu „stříbrný Bludný balvan“ tuzemské společnosti Bioinstitut, která se rozvojem ekologického zemědělství zabývá.
Sisyfos ve svém zdůvodnění uvedl, že „nákladná, s různými riziky spojená výroba biopotravin bývá zdůvodňována smyšlenými fámami o ochraně zdraví“. A oněmi „riziky“ jsou míněny kontaminace plísněmi a nebezpečnými bakteriemi. Odpůrci biopotravin totiž tvrdí, že kvůli vynechání většiny používaných pesticidů a fungicidů bývají biopotraviny plísněmi a bakteriemi častěji napadeny.
Příznivci biopotravin ale naopak oponují, že organicky pěstované plodiny disponují lepší přirozenou imunitou vůči parazitickým organismům.
Zlatá střední cesta
Pokud se neshodnou ani odborníci, můžeme uvažovat o zlaté střední cestě, a omezit alespoň ty plodiny, které obsahují největší množství škodlivých látek.
Obsah pesticidů v jednotlivých druzích ovoce a zeleniny měří společnost Environmentální pracovní skupina. Ta se snaží o důkladný rozbor, takže zkoumá počet nalezených druhů pesticidů i množství každého z nich.
Každoročně vydává přehled dvanácti nejvíce zasažených plodin. Jako nejvíce rizikové bývají hodnoceny jahody, následované špenátem a nektarinkami.
Co je zdravější?
Existuje jednoduchá poučka: náchylnější k vystavení pesticidy jsou plodiny, které mají na jednotku objemu velký povrch. Tedy bobule a listová zelenina.
Naopak bezpečné jsou plodiny, které mají velký objem a jsou chráněny tlustou kůrou či slupkou, například avokádo, ananas či mango. Podle průzkumů bývá z tohoto hlediska bezpečná také třeba cibule a zelený hrášek.
Některé plodiny mohou obsahovat méně pesticidů díky tomu, že samy obsahují látky, které škůdce odpuzují, např. zelí a cibule.
Nejlepší ekofarmáři v ČR
Jak vlastně žijí sedláci a farmáři, hospodařící v režimu ekologického zemědělství? Expedice se vypraví za těmi, kteří získali nejvíc ocenění: na biofarmu Kunclův Mlýn na Sedlčansku, na Ekostatek Vlkaneč poblíž Golčova Jeníkova a do Horní Branné v Krkonoších do Biofarmy Pod hájkem, která letos získala cenu Bartákův hrnec a stala se Ekologickou farmou roku.
autor: Markéta Ševčíková
Češi kupují biopotraviny, i když neví proč
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat
PRAHA – Biopotraviny kupuje téměř poloviny z nás, tedy alespoň občas. Ovšem naprostá většina má jen zcela mlhavou představu, co se pod daným označením skrývá.
Foto: Ondřej Besperát
K takovým výsledkům došel červencový průzkum výzkumného insitutu GfK. Zjišťoval, jaké zkušenosti mají Češi s produkty ekologického zemědělství. Dotázáno bylo celkem 500 osob.
Necelá polovina respondentů uvedla, že o biopotravinách již někdy slyšela, ale zatím s nimi nemá zkušenost. Téměř stejně velký je podíl dotázaných, kteří podle svých slov biopotraviny čas od času kupují, ale nedělají to pravidelně.
Pravidelný nákup biopotravin patří ke zvykům čtyř procent dotázaných. Naopak odpověď: „O biopotravinách jsem nikdy neslyšel,“ byla zaznamenána u dvou procent respondentů.
Ženy více sledují zdravé trendy
Pravidelný nebo občasný nákup bio-potravin se ve větší mířetýká žen, zatímco muži častěji volili odpověď „slyšel jsem o nich, ale zatím jsem je nekoupil“. Přes 57 procent žen o biopotravinách nejen slyšelo, ale více než z poloviny je nakupuje a desetina z nich dokonce pravidelně.
Bioprodukty dotázaní podle svých slov nejčastěji preferují v kategoriích mléčných výrobků, pečiva, těstovin a ovocných šťáv. Naopak v případě cukrovinek, čokolády, kávy a čaje dávají přednost tradičním výrobkům před tzv. bioprodukty.
Kamenem úrazu je ovšem zjevné neporozumění pojmu „biopotraviny“ mezi širokou veřejností. Celých 80 procent dotázaných si žádnou konkrétní značku bioproduktů nedokáže vybavit a další více než desetina respondentů pod tento pojem zahrnuje značky, které standardy ekologického zemědělství nenaplňují.
Bez pořádné reklamy neprodejné
Zdá se tedy, že označení „biopotraviny“ je pro spotřebitele lákavé. Skutečný nákup těchto výrobků je však rozhodně méně frekventovaný, než jak vyplývá z předchozích odpovědí.
Výsledky on-line výzkumu GfK Praha potvrzují, že budoucí preference produktů ekologického zemědělství v Česku bude z velké části záviset na mediální podpoře těchto produktů či konkrétních značek a na vzdělávání (a samozřejmě také sebevzdělávání) českého spotřebitele.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
28.8.2007
- bioprodukt,
- Praha,
- GfK,
- Česko,
- zemědělství,
- průzkum,
- káva,
- čaj,
- čokoláda,
- reklama,
- výzkum
PROGRAMÁTOŘI, SERVISNÍ TECHNICI, 30 000 Kč ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI V OBLASTI SKLADOVÁNÍ (ZamK), 65 535 Kč Elektrikář – elektromontér, 30 000 Kč Nabízím práci pro partu, 150 Kč Ruční baliči, plniči a etiketovači, 15 000 Kč Všeobecná sestra, 33 000 Kč PEČOVATELÉ O KRMNÝ HMYZ (HPP, DPP), 18 000 Kč Údržbář areálu, 21 000 Kč + PODAT INZERÁT Opel Grandland X nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia koupeno v A, nehavarované Dacia Sandero první majitel, koupeno v CZ Opel Astra první majitel, servisní knížka, koupeno v D Renault Megane koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia koupeno v CZ, v záruce + PRODAT AUTO
Kupujete bio potraviny? Kuře vás vyjde na trojnásobek!
Kdo by nechtěl žít zdravě. Jenže víc než otázka rozhodnutí, je to závislé na naší peněžence. Podle průzkumu portálu Kupi.cz, který dlouhodobě sleduje ceny potravin v kamenných obchodech, vyšlo, že nejvíc si připlatíme, když kupujeme bio vajíčka nebo kuřecí maso. Naopak nejmenší rozdíly jsou u jogurtů.
Dráž! Ale o kolik?
Nikoho neudiví, že bio potraviny jsou téměř bez výjimky dražší než jejich nebio. Překvapivé však je, že rozdíly se pohybují na velmi široké škále od jednotek až po stovky procent.
Největší rozdíly jsou u vajíček a kuřecího masa. Bio vejce se prodávají za dva a půl násobek ceny vajec klecových.
Ještě větší rozdíl, bezmála trojnásobný, dostaneme, pokud porovnáme průměrné akční ceny klecových a bio vajec. Bio vejce vyjde ve slevě na cca 7,70 Kč za kus, klecové vejce na 2,70 Kč.
Podobná je situace při srovnání s podestýlkovými vejci.
Zdravé mléko za dvojnásobekS trojnásobnou cenou je třeba počítat i u bio kuřecího masa. Zatímco 1 kg chlazeného kuřete vyjde na necelých 80 Kč, v případě bio kuřete ceny běžné ceny přesahují 200 Kč.
Podobný rozdíl je i mezi akčními cenami, které činí 54 Kč (nebio) a 150 Kč (bio) za 1 kg kuřete v akci.
O něco menší, ale stále více než 50% rozdíl je u másla a mléka. Bio máslo a bio mléko je při běžných cenách dražší shodně o 55 % oproti máslu a mléku od zvířat z konvenčních chovů.
Rozdíl se ještě víc prohloubí, když porovnáme průměrné akční ceny těchto položek. Akční ceny bio másla jsou o 73 % vyšší než akční ceny másla běžného, u mléka je rozdíl dokonce více než dvojnásobný, 105 %.
Zajímavou výjimkou jsou ceny bílých jogurtů, které jsou u bio i nebio položek na zhruba stejné úrovni. V akčních cenách jsou bio jogurty dražší pouze o 7 %, ze srovnání běžných cen vycházejí bio jogurty dokonce o 4 % levněji.
- Kupujete biopotraviny?
- Hlasovalo: 285 čtenářů
- Děkujeme za Váš hlas!
Supermarkety bio neřeší
Na celém průzkumu je nejzajímavější, že ceny bio potravin zůstávají v poměru k těm konvenčním stejné už od doby, kdy řetězce okolo roku 2007 začaly bio produkty nabízet. „Podle mého názoru supermarkety ceny bio potravin příliš neřeší, protože je to pro ně stále spíše jen okrajové zboží, které nabízejí hlavně pro image,” komentuje výsledky průzkumy Jan Valeška z portálu Biospotřebitel.cz.