Projevy rakoviny – jak ji můžete poznat?

Rakovina vaječníku představuje velice nebezpečnou nemoc postihující
ženské reprodukční orgány.

Vaječník (ovarium) je párový ženský pohlavní
orgán vyskytující se v oblasti malé pánve. Oba vaječníky jsou
lokalizovány po stranách dělohy (uterus), se kterou jsou
spojeny vejcovody (tubae uterinae). Vaječníky ženy
v reprodukčním období jsou velké zhruba jako švestka, po menopauze se
jejich velikost zmenšuje.

Ovaria plní dvě základní funkce. Produkují pohlavní
hormony (estrogeny a gestageny), které regulují menstruační cyklus
a komplexně působí na celý ženský organismus. A také ještě slouží
jako skladiště ženských pohlavních buněk, vajíček.

Každé vajíčko je uloženo v jakémsi pouzdru, folikulu. Během každého
menstruační cyklu roste a uzrává několik folikulů najednou, až jeden
z nich zhruba v půlce cyklu praskne (stádium tzv. ovulace)
a vypustí vajíčko do vejcovodu. Pokud dojde ke kontaktu vajíčka a spermie,
může dojít k oplodnění (fertilizaci) a v děloze se
vyvíjí plod.

Rakovina je nemoc, která napadá buňky v různých tkáních lidského
těla. Zdravé buňky se neustále regulovaně dělí a udržují si stabilní
stav dle potřeb organismu. Kdežto nádorové buňky podléhají
neregulovanému a nekontrolovatelnému dělení a tvoří neorganizované
shluky, nádory (karcinomy, tumory).

Existují dva druhy nádorů, benigní a maligní.
Benigní nádory (nezhoubné) rostou pomalu v místě
jejich vzniku a nemají sklony tendence pronikat a napadat ostatní zdravé
tkáně. Na vaječnících vznikají nezhoubné nádory celkem často,
označují se jako tzv. cystomy. Jsou v průměru 20-30 cm
velké, vyplněné tekutinou nebo hlenem a obalené tenkou slupkou.

Svou nezanedbatelnou velikostí však mohou utlačovat okolní
tkáně (střevní kličky, cévy, močové cesty atd.). Léčba
benigního nádoru se většinou řeší operativní cestou,
kdy se nádorové buňky odstraní a nemoc tak končí. Nezhoubné nádory
nepředstavují rakovinu v pravém slova smyslu, protože neohrožují ostatní
zdravé tkáně.

Maligní nádory napadají a prorůstají
do zdravých tkání, kde tvoří druhotná ložiska, tzv.
metastázy.

Metastázy mohou expandovat dále do ostatních
orgánů krevní nebo mízní cestou.

V případě rakoviny vaječníků je
charakteristické odlupování částeček nádoru a jejich přichycení na
další orgány, například na střevo, dělohu, vejcovody,
pobřišnici atd.

Karcinom ovaria se jen zřídkakdy šíří krevní cestou. Ke svému
rozšíření využívá zejména mízní cévy, kterými se dostává až do
mízních uzlin dutiny břišní, kde metastázuje.

Rakovina se vyskytuje v různých formách s nevyzpytatelnými příznaky a
projevy, léčbou a šancí na uzdravení. V případě rakoviny vaječníků
se nejčastěji jedná o epiteliální karcinom, který se tvoří z buněk
ležících na povrchu ovarií.

Rizikové faktory rakoviny vaječníku

Zvýšené riziko onemocnění rakovinou vaječníku nám může prozradit
rodinná anamnéza. Pokud některou vaší blízkou příbuznou
postihl karcinom vaječníku, máte i vy zvýšené riziko onemocnění.

I osobní anamnéza nám může leccos napovědět. Pokud
jste prodělala např. rakovinu prsu, jste náchylnější i k rakovinnému
bujení na vaječnících.

Významným rizikovým faktorem je věk. Lze konstatovat,
že s přibývajícím věkem roste i riziko onemocnění rakovinou
vaječníků. Kritické období nastává zejména po
menopauze, což dokazuje i polovina postižených pacientek, které
jsou starší šedesáti tří let.

Ve vyšším ohrožení se mohou vyskytovat i ženy, které začaly
menstruovat před dvanáctým rokem života nebo ženy procházející
menopauzou již v padesáti letech.

Velké riziko s sebou přináší i léky na neplodnost
(klomifencitráty). Riziko je ještě vyšší v případě, že se ženě
nepodařilo i přesto otěhotnět.

V neposlední řadě rizikové faktory reprezentuje
kouření tabákových výrobků a konzumace nadměrného
množství alkoholu. Tyto faktory jsou zodpovědné zejména za
vznik nádorů mucinózního typu.

Prevence rakoviny vaječníku

V případě karcinomu vaječníku neexistuje žádná účinná prevence,
která nám zajistí stoprocentní ochranu. Je tu ale několik možností,
které mohou snížit riziko jejího vzniku.

• Je dokázáno, že užívání hormonální perorální
  antikoncepce po dobu minimálně tří let snižuje riziko rakoviny
  vaječníků o 30-50%.
• Ženy, které zvolily jako ochranu před početím podvázání
  vaječníků, riziko rakovinného bujení snížily až o 67%.
• Obecně můžeme konstatovat, že částečnou ochranu zaručuje
  těhotenství a dostatečně dlouhé kojení
  (minimálně po dobu jednoho roku).
• Studie prokázaly, že ochranné účinky má i strava bohatá na
  zeleninu.

Příznaky a projevy rakoviny vaječníku

Rakovina vaječníků se dlouho nikterak neprojevuje a nenese s sebou
žádné specifické příznaky. Nemusí být objevena ani při běžné
gynekologické prohlídce .Právě proto je jen málokdy nádor nalezen včas
v počátečním stádiu.

V pokročilém stádiu žena může cítit pobolívání
břicha, nadýmání a pálení žáhy.

Nádor mezi tím neustále roste a odštěpuje drobné částečky, které
napadají další tkáně (střevní kličky, pobřišnici, povrch jater atd.) a
zakládají druhotná ložiska.

Tato ložiska produkují tekutinu, která se
kumuluje v břišní dutině a tvoří tzv. ascites.

Nádorové buňky mohou projít dokonce i bránicí až do pohrudniční
dutiny, kde mohou též produkovat tekutinu, tzv. pleurální
výpotek.

Pokročilejší stádium je charakteristické zvětšením objemu
břicha, bolestí břišní stěny, častým
močením (způsobené tlakem, který působí na močový měchýř),
zácpou (způsobenou tlakem na konečník),
nechutenstvím, zvracením a v některých
případech i dýchacími potížemi.

Léčba rakoviny vaječníku

Je třeba, aby se pacientka svěřila do rukou odborníků ve
specializovaných zdravotnických zařízeních, nejlépe v tzv.
onkogynekologických centrech.

Rakovina vaječníků je léčena kombinací dvou metod, operací a
následnou chemoterapií.

Cílem operace je jednak odstranění maximálního
možného množství nádorových buněk (tzv. debulking),
jednak stanovení přesného rozsahu onemocnění
(tzv.staging). Řez je veden od stydké spony až k pupku
(v některých případech i nad pupek) pro přehlednější orientaci
v celé dutině břišní.

Standardně se odstraňují oba vaječníky a vejcovody (adnexectomie),
děloha (hysterectomie), slepé střevo (appendectomie), předstěra břišní
(omentectomie) a odběr vzorků mízních uzlin (lymfadenectomie). Ve vážných
případech je třeba odstranit i slezinu nebo část střeva.

Někdy se může stát, že je nádor v úzkém vztahu k životně
důležitým orgánům a je nemožné jej odstranit bez poškození orgánu
(nádor je tzv. inoperabilní). A tak se operatér snaží odstranit alespoň
co nejvíce nádorové tkáně.

Chemoterapie představuje boj proti rakovinnému bujení
pomocí cytostatik (látky, které mají schopnost likvidovat
rychle se dělící nádorové buňky). Cytostatika jsou do organismu dodávána
buď v injekční nebo tabletové formě.

Ovariální karcinom je na chemoterapii velice citlivý.
Chemoterapie působí systémově. To znamená, že ničí i sekundární
ložiska, která ještě nebyla ani objevena.

V současné době se při
chemoterapii používají cytostatika obsahující sloučeniny
platiny (karboplatina,cisplatina) v kombinaci s dalšími cytostatiky
(paklitaxel, adriamycin, atd.).

Cytostatika jsou podávána v jednodenních
i vícedenních režimech. Léčba se opakuje ve čtyřtýdenních intervalech
(v tzv. sériích).

Jak si mohu pomoci sama

Při léčbě ovariálního karcinomu je nezbytně důležité, aby pacientka
hodně odpočívala, zvláště při náročné chemoterapii,
která krade velké množství energie.

Moc o svém onemocnění nepřemýšlejte nebo by vás po chvíli úplně
pohltilo. Snažte se zaměřit na běžné činnosti všedního dne. Věnujte se
svým koníčkům, rodině a přátelům.

Dodržujte zdravou životosprávu, připravujte si pestrou
stravu bohatou na zeleninu a ovoce, snažte se věnovat v rámci možností
i nějaké fyzické aktivitě a vyhněte se každopádně jakýmkoli stresovým
a psychicky náročným situacím.

Komplikace rakoviny vaječníku

Komplikace nemoci nastávají při samotné protinádorové léčbě,
protože ta způsobuje mnohé vedlejší účinky.

Po operaci může dojít k zanícení dutiny břišní (to
se však v dnešní době stává zřídkakdy). Častěji dochází
k povrchovému zanícení rány, které se však vyléčí
pravidelným čištěním a ošetřováním.

Je nutné zmínit, zejména mladším pacientkám, že odstraněním
pohlavních orgánů mizí i jejich šance mít vlastní děti.

Navíc musí
počítat s tím, že po odstranění vaječníků dochází k markantnímu
poklesu pohlavních hormonů (estrogenů), což způsobuje nástup
menopauzy (projevující se např. návaly horka, pocením) a
dřívější nástup řídnutí kostí a onemocnění srdce a cév.

Při tzv.
substituční (náhradní) hormonální léčbě jsou pacientce
tyto hormony dodávány a tak se příznaky spojené s menopauzou zmírní.

Chemoterapie je faktorem, který způsobuje těžké komplikace. Cytostatika
totiž neumí moc dobře rozlišovat mezi rapidně se množící nádorovou
buňkou a rychle se dělící buňkou zdravé tkáně.

Mezi zdravé buňky,
které procházejí rychlým dělením, můžeme řadit buňky vlasových
folikulů, výstelky trávicí trubice a zejména buňky kostní dřeně, které
produkují červené a bílé krvinky nezbytné pro organismus.

Tudíž nejzávažnější problémy způsobují cytostatika tím, že
ničí i zdravé buňky lidského organismu. Tento proces se
projevuje chronickou únavou, nevolností a zvracením, větší náchylností
k infekcím, vypadáváním vlasů atd.

Diskuse

Další názvy: karcinom ovaria, karcinom vaječníku, karcinom ovaria, maligní nádor vaječníku, zhoubný nádor vaječníku

Rakovina: Tři nejčastější typy mají nenápadné příznaky. Mnoho lidí je neřeší

08. 07. 2020 | Doba čtení 8 minut

Podle statistik postihne ve vyspělých zemích určitá forma nádorového onemocnění – obávané rakoviny – každého třetího člověka a takřka každý čtvrtý z nich na ni také zemře.

Přes neradostná čísla mají lidé, kteří onemocněli rakovinou, mnohem větší šanci na uzdravení nebo na delší život než pacienti před deseti lety. Výsledky léčby významně zlepšil nástup cytostatik, zdá se ovšem, že chemoterapie už dosáhla hranice svých možností.

Běžná cytostatika navíc poškozují nejen nádorové buňky, ale také buňky zdravých tkání. To je spojeno s řadou nežádoucích účinků, které mohou být nepříjemné (například dočasné vypadávání vlasů), ale také závažné pro pacientův zdravotní stav (poruchy krvetvorby).

I v tomto směru naštěstí vývoj pokročil — zatím ne plošně, ale u vybraných diagnóz a pacientů se využívají biologické cílené léky. Jejich předností je, že neútočí na nádorovou buňku, ale na její receptory. Léčbu tak lze ušít na míru konkrétní diagnóze i pacientovi.

I molekulární biologická léčba má však svá omezení: Není bez vedlejších účinků, nedá se použít vždy a nezabírá u všech pacientů stejně.

rakovinná buňka Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Lépe dříve nežli později

Přes pokrok v léčbě onkologických onemocnění stále platí, že nejdůležitější jsou:

• prevence
• včasné zachycení nemoci

V prvním případě je nejpodstatnější zdravý životní sty:l správná výživa a fyzická aktivita.

Stejně významné je nepodceňovat příznaky a také využívat kontrolních preventivních vyšetření, které mohou chorobu odhalit (například mamografické vyšetření v případě rakoviny prsu nebo test na okultní krvácení u rakoviny tlustého střeva a konečníku).

Špatnou zprávou je, že naší republice patří na pomyslném žebříčku výskytu rakoviny přední příčky, v případě rakoviny ledvin pak dokonce příčka první! Lepší zprávou je, že dodržováním rozumného životního stylu a absolvováním preventivních vyšetření lze mnohému zabránit.

Co tedy můžeme dělat v případě onkologických chorob, jejichž výskyt stoupá?

Rakovina prsu

Je nejčastější formou rakoviny u žen, její výskyt má stoupající tendenci, úmrtnost na ni naštěstí stagnuje. Zhruba v deseti procentech případů mohou za vznik nemoci geny — proto by se ženy, které mají matku, sestru nebo dceru s rakovinou prsu, měly obrátit na odborného lékaře a v případě potřeby podstoupit genetické vyšetření.

rakovina prsu Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Všechny ženy od 45 do 69 let (v případě podezření i dříve) by měly jednou za dva roky absolvovat preventivní mamografické vyšetření. To dokáže zachytit i velmi malé nádory, jejichž léčba má lepší vyhlídky.

Příčina vzniku rakoviny prsu není známá, rizikové faktory ovšem ano: obezita, kouření, častá konzumace alkoholu, bezdětnost, kojení žádné nebo kratší než půl roku.

Některá z rizik se ovlivnit nedají, další ovšem ovlivnitelná jsou – například zhubnout dokáže takřka každý. Pozitivní vliv mají i látky zvané indoly (obsažené v přirozené stravě především v brokolici, zelí, kapustě či kedlubnách), jež existují i v podobě potravinového doplňku.

Varovné příznaky

Bulka (v 80 % procentech případů ovšem bývá nezhoubná); výtok z bradavky; změna zabarvení nebo struktury kůže; vpadlá místa.

Zvláštní skupinou pacientek s karcinomem prsu jsou ženy, u kterých se projevila choroba v mladším věku — do 35 let. Tyto ženy obecně onemocní méně často než ženy starší, ale jejich prognóza bývá horší.

 Také těmto pacientkám i jejich ošetřujícím lékařům je určena konzultační a poradenská pomoc Komplexního onkologického centra při Onkologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice a 1.

 lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Slečna Eva Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Prostata

Každým rokem se zvyšuje i počet mužů, u nichž je diagnostikována rakovina prostaty. Za nárůst statistických čísel mohou nové, modernější vyšetřovací metody (zachytí větší počet nádorů), ale také fakt, že populace stárne. Vyšší věk je totiž u rakoviny prostaty rizikovým faktorem – čím je muž starší, tím je pravděpodobnější, že jí onemocní.

Podstatnou roli hraje i životní styl — v tzv. vyspělých zemích se karcinom prostaty vyskytuje několikanásobně častěji než v zemích rozvojových.

Na vině je nadměrný příjem kalorií a s ním spojená obezita, ale také výběr potravin – přednost před kvantitou by měla dostat kvalitní, vyvážená a pestrá strava.

Ochranný účinek má například selen (obsažený ve vnitřnostech či mléčných výrobcích), vitamin D (který se v těle tvoří při pobytu na slunci), sója či lykopen (obsažený v rajčatech).

Varovné příznaky

Obtížné močení, někdy úplná zástava a městnání moči v měchýři; přerušovaný proud moči, naléhavé nutkání na močení — často i v noci; příměs krve v moči.

Tlusté střevo, konečník

Vzestupnou tendenci mají i nádory tlustého střeva a konečníku. Každý rok v Česku tuto diagnózu uslyší víc než 7 tisíc osob, 4 tisíce z nich na tuto chorobu zemřou. Mnohdy zbytečně — kolorektální karcinom patří k těm nádorům, které jsou v časném stadiu nejsnáze vyléčitelné.

• Lékaři tuto chorobu dávají do souvislosti s naší typickou národní stravou: nadměrnou konzumací živočišných tuků, uzenin, alkoholu a s nedostatkem vlákniny.
• rakovina tlustého střeva Zdroj: Archiv ireceptar.cz
• Preventivní opatření jsou tedy jasná:

• jíst co nejméně živočišných tuků a tučného masa,
• zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny a potravin bohatých na vlákninu,
• dostatečně se hýbat,
• omezit konzumaci alkoholu.

Pokud je nám padesát a více let, měli bychom si u svého praktického lékaře vyžádat bezplatný test na okultní krvácení. 

Objeví-li se ve vzorcích stolice stopy krve (které ale nutně nemusejí znamenat zhoubné onemocnění!), měl by nás praktický lékař poslat na další odborná vyšetření.

Varovné příznaky

Průjem nebo zácpa trvající delší dobu, případně jejich střídání; hlen nebo krev ve stolici; nutkání na stolici s marným výsledkem; svíravá bolest v podbřišku; nadměrná až bolestivá plynatost; nevysvětlitelná únava nebo úbytek na váze. 

Kdy nejvíce chybujeme?

Podceňování příznaků a nedůsledná prevence — to jsou největší chyby, které v boji s rakovinou děláme. Přitom právě u této obávané nemoci platí, že přijít včas znamená zvýšit významně šanci na vyléčení.

1. Každý z nás má právo na preventivní prohlídky u praktického lékaře, jednou za dva roky můžeme požádat o onkologické vyšetření kůže a konečníku.
2. Ženy by měly absolvovat alespoň jednou za rok preventivní gynekologickou prohlídku, od 45 let pak jednou za dva roky vyšetření na mamografu.
3. Důležité jsou i pravidelné prohlídky u zubaře.
4. Lidé starší padesáti let by si měli nechat udělat bezplatný test na krvácení ve stolici.
5. Hodně pro sebe můžeme udělat i zdravým životním stylem – nesprávná výživa a nedostatek pohybu zvyšují riziko onemocnění rakovinou až o 30 %.
6. Nejzávažněji ke vzniku rakoviny přispívá kouření – nejen rakovině plic, ale i zhoubným nádorům mozku, krku, močového měchýře nebo žaludku.

O nádorech neznámého původu

Obsah:

Nádorové onemocnění je označeno jako nádor neznámého původu (neznámého origa) v případě, že jsou v těle pacienta prokázány nádorové buňky a ani podrobným vyšetřením se nepodaří zjistit, kde v těle původně vznikly.

Obvykle se jedná o metastázy a není prokázán primární nádor, z kterého se vytvořily. Primární nádor může být velmi malý a může tak uniknout všem vyšetřovacím metodám. Metastázy mohou být mnohonásobně větší než vlastní nádor z kterého vznikly.

Nejčastěji jsou takovéto metastázy zjištěny v játrech, v plicích, v kostech nebo v lymfatických uzlinách, mohou však být kdekoliv v těle.

Malé nádory unikající diagnostickým metodám, které mají velkou tendenci k metastazování, často vznikají v plicích, prsní žláze, prostatě, tlustém střevu nebo ledvinách.

Nádory neznámého původu tvoří 2-5% všech nádorových onemocnění. Toto procento se postupně snižuje s rozvojem a lepší dostupností moderních vyšetřovacích metod, které v současnosti pomohou objasnit původ u více nádorů než dříve.

Jaké jsou příznaky onemocnění?

Projevy onemocnění mohou být mimořádně různorodé. Celkové příznaky zahrnují hubnutí, zvýšenou únavnost, snížení výkonnosti, někdy zvýšenou teplotu zejména v podvečer. Ostatní příznaky jsou dány tím, která část těla je metastázami zasažena.

V případě postižení uzlin může jít o hmatnou bulku např. v podpaží, na krku nebo v tříslech, která nemusí činit větší potíže. Metastatické postižení kostí se může projevit bolestmi nebo až zlomeninou narušené kosti.

Metastatické postižení plic a pohrudnice je často provázeno dušností, kašlem nebo bolestmi na hrudi. Tlak a bolest v pravém podžebří nebo zežloutnutí kůže mohou být příznaky nádorového postižení jater.

Při metastázách na pobřišnici vzniká výpotek, tekutina v dutině břišní (ascites), která se projeví zvětšením objemu břicha, později i tlakem.

Je nutné zdůraznit, že všechny tyto příznaky mohou provázet také různá nezhoubná onemocnění.

Stanovení diagnózy:

Cílem diagnostiky je zjištění rozsahu nádorového onemocnění a nalezení primárního nádoru z kterého metastázy vznikly. Teprve pokud se ani podrobným vyšetřením nepodaří primární nádor prokázat, je diagnóza uzavřena jako nádor neznámého původu.

Nádorové onemocnění je jednoznačně prokázané teprve mikroskopickým vyšetřením vzorku nádorové tkáně (histologické vyšetření) nebo nádorových buněk (cytologické vyšetření). Odběr tkáně se nazývá biopsie.

Diagnostika je zahájena pohovorem lékaře s pacientem a odebráním předchorobí (anamnézy). Informace od pacienta pomohou nasměrovat další vyšetření.

Zjišťuje se mimo jiné výskyt nádorových onemocnění v rodině, zda byl pacient v dlouhodobějším styku s kancerogenními látkami nebo zářením v zaměstnání nebo zda kouří a kolik pije alkoholu.

Význam má ale například i informace o prodělaném virovém zánětu jater, cirhóze jater, žaludečních vředech, změně charakteru stolice nebo potížích při močení.

Důkladné fyzikální vyšetření včetně vyšetření prsou, konečníku a prostaty předchází plánování dalších vyšetřovacích metod. Plán vyšetření je stanoven podle lokalizace metastáz nebo podezřelých ložisek. Velmi brzy je nutné odebrat vzorek tkáně z metastázy, většinou biopsií.

Podrobné vyšetření vzorku tkáně patologem dokáže většinou zařadit nádor mezi určitou skupinu nádorových onemocnění. Cílem je najít znaky nádoru, které pomohou určit orgán, v kterém nádorové onemocnění vzniklo. Nádor ale může být nediferencovaný a patolog pak nedokáže nádor blíže zařadit.

Vyšetřením krve zjišťujeme krevní obraz, jaterní testy, funkci ledvin a další parametry. Nasměrování další diagnostiky může pomoci vyšetření nádorových markerů, biochemických látek vyšetřitelných v krvi, které mohou být produkovány nádorem.

Mezi obvyklá zobrazovací vyšetření patří CT plic a CT břicha. Podle potřeby pak může být doplněna řada dalších zobrazovacích vyšetření (např. magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie – PET, PET/CT).

Může být vhodné provedení různých endoskopických vyšetření zažívacího traktu (gastroskopie, kolonoskopie) a plic (bronchoskopie) a podrobné vyšetření hlavy a krku.

Nutné je provést vyšetření gynekologické a mamografické k diagnostice karcinomu vaječníků a karcinom prsu. Obě tyto nemoci lze účinně léčit. U mužů patří mezi nádory s nejasným původem hodně citlivé na onkologickou léčbu karcinom prostaty a nádory varlat.

V posledních letech se rychle rozvíjí genetické testování nádorů neznámého původu s cílem najít určitý „genetický podpis“ z kterého by šlo určit v kterém orgánu primární nádor vznikl.

Co lze udělat pro snížení rizika onemocnění?

V tomto případě se nejedná o jeden konkrétní typ nádorového onemocnění. Pro prevenci tedy platí obecná doporučení k prevenci nádorových onemocnění.

• Zásady zdravého životního stylu

Jaké jsou možnosti léčby?

Onkologická léčba je rozdílná u jednotlivých typů nádorových onemocnění.

U nádorů neznámého původu tento typ přesně neznáme, v rozhodování o léčbě ale pomohou všechny informace, které patolog vyčte z vyšetřeného vzorku nádoru.

Léčebný postup závisí na rozsahu onemocnění, zda je postižena jen jedna lokalizace nebo jsou metastázy ve více orgánech a důležitý je i rozsah nádoru v jednotlivých lokalizacích.

Je vybrána léčba, která má největší šanci na úspěch a měla by ošetřit všechny typy nádoru, které přicházejí do úvahy.

Chirurgická léčba může být vhodná v případě postižení jen jedné lokalizace. Jde například o metastázy v krčních uzlinách, kdy předpokládáme primární nádor někde v oblasti hlavy a krku.

Cílem chemoterapie je zastavit růst nádorových buněk a pokud je léčba úspěšná, může dojít k zmenšení metastáz nebo vzácněji k jejich úplnému vymizení.

Pokud jsou u žen postiženy jen uzliny v podpaží, je předpoklad, že primární nádor vznikl v oblasti prsu. V takovém případě je léčebný postup obdobný jako u pacientek s časným stádiem karcinomu prsu.

Radioterapie

je vhodná k léčbě některých lokalizovaných nádorů. Příkladem mohou být opět metastázy v uzlinách krku, kdy předpokládáme primární nádor ve stejné lokalizaci.

Vždy je nutné brát v úvahu celkový zdravotní stav pacienta, jeho věk, doprovodná onemocnění, rozsah a charakter nádoru. Pro některé pacienty by náročná diagnostika a protinádorová léčba znamenaly zcela nepřiměřené riziko komplikací a žádný prospěch. V takovém případě je nejlepším řešením léčba symptomatická s cílem zmírnit potíže pacienta a zlepšit kvalitu jeho života.

Před zahájením léčby by měl být pacient informován o léčebném plánu a o případných různých léčebných možnostech. Měl by mít také možnost získat dostatek informací o možných rizicích a případných vedlejších účincích protinádorové léčby. Pacient si může přát zkonzultovat léčbu svého onemocnění ještě na jiném pracovišti a získat tzv. druhý názor.

Nezbytnou součástí léčby nádorového onemocnění je také léčba podpůrná. Cílem podpůrné léčby je zvládnout možné vedlejší nežádoucí účinky protinádorové terapie, jako je například nevolnost, zvracení a infekční komplikace.

Patří sem i zvládnutí komplikací, které provázejí vlastní nádorové onemocnění – např. léčba bolesti, poruchy průchodnosti zažívacího nebo dýchacího traktu, žlučových cest, léčba nechutenství a psychologická a duchovní podpora.

Rakovina prsu – příznaky, příčiny a léčba

Rakovina prsu je nejčastějším závažným nádorovým onemocněním u žen a její výskyt stále stoupá.

Většina případů s odhalením karcinomu v raném stádiu má díky současným léčebným postupům vysokou šanci na úplné vyléčení, proto je u rakoviny prsu včasná diagnostika naprosto stěžejní.

V článku se dočtete o příčinách, příznacích, možnostech léčby a diagnostiky pro včasný záchyt nemoci.

Až 90 % žen, u kterých je nádor diagnostikován včas, se může zcela vyléčit.

Po rakovině kůže je rakovina prsu nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním. Představuje zhruba 17 až 20 % všech maligních (zhoubných) nádorů u žen. Nádor prsu se vytváří z abnormálních rakovinných buněk, které ztratily svou původní funkci a vymkly se kontrole. Hrozí také šíření do okolních uzlin a následný vznik metastáz.

Rakovina prsu má řadu typů a různé systémy klasifikace, které obvykle obsahují přes 2 až 3 desítky různých prsních karcinomů. Invazivní formy karcinomu se dělí na duktální (ty jsou nejčastější) a lobulární.

Příčiny nádorového onemocnění prsu

„Jednoznačná příčina rakoviny prsu není známá, jisté však je, že ženy postihuje mnohem častěji než muže.

Vzniku rakoviny prsu nelze zcela zabránit, ovšem včasnou diagnostikou (screeningová mamografie) je možné nádor odhalit v brzkém stádiu a zajistit tak velmi vysokou šanci na úplné uzdravení,“ říká MUDr. Petr Váša, primář RDG oddělení a vedoucí lékař radiodiagnostiky EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Lehce zvýšené riziko je u žen, které začaly menstruovat velmi brzy (cca 12 let věku), menstruaci ukončily v pozdějším věku (cca 55 let věku), případně dlouhodobě užívají hormonální substituci, tzn. různorodé skupiny léčiv používané k vyrovnání estrogenního deficitu.

Dalším rizikovým faktorem je věk – nejvíce ohrožené jsou ženy starší 40 let. Mírně zvýšené riziko výskytu je také u žen, které absolvovaly hormonální stimulaci kvůli umělému oplodnění.

Rizikovými faktory jsou však i obezita, alkoholismus a nezdravý životní styl.

Zdravý životní styl a vyrovnaná hormonální hladina mají pozitivní vliv na snížení pravděpodobnosti výskytu rakoviny prsu. Foto: Marcus Aurelius, Pexels

Zhruba 90 % případů je zřejmě zapříčiněno působením jednoho nebo více rizikových faktorů. Ačkoliv není znám jednoznačný činitel onemocnění, pravdou je, že zdravým životním stylem lze velkou část nebezpečných okolností eliminovat. U 10 až 15 % žen nádor způsobuje genová mutace a u nositelek těchto genů se onemocnění může objevit už v mladém věku.

Příznaky rakoviny prsu

Největší nebezpečí karcinomu prsu je, že v počátečních stádiích nádor nijak nebolí ani nevykazuje žádné zjevné příznaky, tudíž může být snadno přehlédnut.

Včasná diagnóza je však stěžejní a značně zvyšuje šanci na úspěšné vyléčení. Je-li nádor odhalen pozdě, může stihnout rozšířit své zhoubné buňky i do vzdálenějších orgánů (metastáze, více níže).

Mezi nejčastější pozorovatelné příznaky rakoviny prsu patří:

• Bulka v prsu – jakákoliv (většinou nebolestivá) bulka či tvrdý útvar v prsu.
• Viditelné změny na prsu – změna tvaru nebo velikosti prsu.
• Výtok z bradavky – zejména pak krvavý výtok či dlouhodobé mokvání bradavky.
• Změny na bradavce – různé deformace nebo vtahování bradavky.
• Změny na kůži – vtažení, podráždění či zarudnutí, různé změny barvy kůže.
• Bolestivost – a to u bradavky, její části, případně u celého prsu.
• Otok – projevuje se většinou otokem celého prsu.
• Změny v podpaží – může se objevit zduření, případně bulka v podpaží.

TIP: Zaregistrujete-li některý z výše uvedených symptomů, netřeba hned panikařit. Rozhodně však neprodleně navštivte svého gynekologa a nález s ním konzultujte.

Samovyšetření aneb Jak nahmatat bulku v prsu

Samovyšetření je jednou z metod, která může být nápomocná při odhalení nádoru prsu. Lze objevit nádor od velikosti cca 15 mm, spíše však až při dosažení velikosti 20 mm. Pravidelné pohmatové vyšetření je velmi důležité, ale nenahrazuje odborné mamografické nebo ultrazvukové vyšetření.

Při prvním samovyšetření by prsy měly být cca 1 měsíc kontrolovány denně – jedině tak se je žena naučí zmapovat.

Ideální je se samovyšetřením začít bezprostředně po negativním vyšetření na mamografu či ultrazvuku, hmatově prsy poznat a následně s kontrolou pokračovat každý měsíc.

A to nejlépe těsně po menstruaci, kdy jsou prsy měkčí a nejsou tak citlivé. Správný postup je následující:

• Svlékněte se a před zrcadlem zkontrolujte jakékoliv změny. Při kontrole také zvedněte ruce nad hlavu.
• Všímejte si změn tvaru a velikosti prsou, změn barvy kůže i její struktury.
• Prohmatání provádějte konečky prstů – nejprve prsa prohmatejte povrchově, potom důkladněji. Nezapomeňte na podpaží a oblast klíční kosti.
• Prsa vyšetřujte krouživými pohyby, pravou rukou levé prso a naopak. Postup zopakujte vsedě/vestoje i na boku vleže.
• Nezapomeňte zkontrolovat bradavky – sledujte změny jejich tvaru, možný výtok či vtáhnutí bradavky do prsu.
• Samovyšetření opakujte pravidelně každý měsíc, ideálně v 5. až 10. dni cyklu.

Pravidelné samovyšetření pomáhá odhalit rakovinu prsu včas. Foto: National Cancer Institute, Unsplash

Nahmatáte-li kdekoliv v prsu či v podpaží bulku s nepravidelnými okraji, zpozorujete-li zarudnutí připomínající pomerančovou kůru, důlkovatění, otok kůže, mokvání, nehojící se vřed, vtažení bradavky nebo výtok, nepropadejte panice. Rozhodně však neprodleně navštivte svého gynekologa a nález s ním konzultujte.

Nádor prsu nejčastěji metastazuje do plic, jater, kostí a měkkých tkání (kůže, mízní uzliny). V takovém případě se k projevům rakoviny prsu přidají další symptomy. U metastáz na plicích dušnost, kašel nebo opakované plicní infekce.

Jaterní metastázy jsou spojené s trávicími potížemi, žloutenkou nebo bolestí pod pravým žeberním obloukem. V případě kostní metastázy se objevují bolesti v oblasti páteře či končetin.

Metastázy měkkých tkání se projevují bulkou nebo specifickým otokem kůže.

Možnosti léčby rakoviny prsu

Je-li rakovina prsu odhalena včas, šance na kompletní uzdravení je vysoká, v pokročilejších stádiích je prognóza obvykle horší. Zde je nutné naplánovat vhodný léčebný postup cílící především na zmírnění symptomů a prodloužení života pacientky.

Možnosti léčby jsou dnes velmi vyspělé a při výběru vhodného způsobu se berou v potaz všechna specifika jednotlivých případů. Mezi nejčastější metody patří chirurgická léčba, biologická léčba či chemoterapie.

• Operace prsu – chirurgické odstranění nádoru se obvykle volí tehdy, je-li nádor operovatelný a není-li prokázána přítomnost vzdálených metastází. Dle velikosti a lokalizace nádoru lékaři volí vhodný typ operace, nejčastěji částečné či kompletní odstranění prsu, zpravidla doplněné o vyšetření tzv. sentinelové (strážní) uzliny.
• Chemoterapie – představuje systémovou metodu léčby rakoviny. Využívají se zde cytostatika (chemické preparáty zastavující růst a množení zhoubných buněk). Ty však zasahují i zdravé buňky a mají řadu nežádoucích účinků.
• Radioterapie – takové ozařování způsobuje zánik nádorových buněk, případně ztrátu schopnosti nekonečného množení. Využívá se jako doplnění operace, radioterapie sama o sobě nezvládne rakovinu vyléčit.
• Hormonální léčba – představuje dlouhodobou záležitost, často se aplikuje samostatně či po chemoterapii a trvá několik let. Její účinnost závisí hlavně na přítomnosti hormonálních receptorů v nádorové tkáni – ty značí, že je nádor závislý na hormonálních podnětech. Pokud se v buňkách nevyskytují, nemá taková léčba smysl.
• Biologická léčba – nejnovější způsob léčby karcinomu prsu, kdy preparáty na rozdíl od chemoterapie působí na molekuly a pochody typické výhradně pro nádorové buňky, díky čemuž mají minimální vedlejší účinky. Léky se podávají injekčně, nebo ve formě tablet. Biologická léčba je velmi nákladná, ale je-li prokázáno, že jde o typ nádoru, na nějž biologická léčba účinkuje, je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.

Moderní metody léčby rakoviny prsu poskytují vysokou šanci pro uzdravení (u nádorů odhalených včas). Foto: National Cancer Institute, Unsplash

Rakovina prsu v těhotenství

Diagnóza rakoviny prsu v těhotenství už dnes neznamená nutnost ukončení těhotenství. Léčba je zde pochopitelně komplikovanější, jelikož je třeba brát ohledy také na vyvíjející se plod.

Při výběru léčby hraje důležitou roli pokročilost těhotenství a stádium rakoviny. Není-li karcinom příliš rozvinutý, doporučuje se chirurgické odstranění. Hormonální léčba je zde nevhodná. Chemoterapie v 1.

trimestru ohrožuje vývoj dítěte, proto může být pacientce v pokročilém stádiu rakoviny doporučeno i přerušení těhotenství.

Novější studie prokázala, že některé druhy chemoterapie nevedou v pozdějších fázích těhotenství ke spontánním potratům ani k poškození plodu, mohou však způsobit předčasný porod.

Rakovina prsu u mužů

Rakovina prsu se sice považuje za typicky ženské onemocnění, ale postihuje i muže. Nejohroženější jsou muži ve věku 60 až 70 let, přičemž mezi rizikové faktory nádorového bujení prsu patří:

• radioterapie při léčbě jiných nádorových onemocnění v oblasti hrudníku,
• cirhóza jater,
• vysoké hladiny estrogenu v krvi,
• genové mutace a výskyt rakoviny prsu v rodině.

Příznaky rakoviny prsu u mužů

Nejčastějším příznakem karcinomu prsu u mužů je hmatatelná nebolestivá bulka v prsu, někdy se však hmatný útvar může objevit i v podpaží.

Zpravidla mívá nerovný povrch, nepravidelný tvar a tvrdší konzistenci. Dalším příznakem může být vtažení bradavky, případně krvavý výtok.

Ke stanovení diagnózy slouží kombinace mamografie a vyšetření ultrazvukem (s ohledem na věk klienta).

Rakovina prsu v číslech

V ČR rakovinou prsu každý rok onemocní cca 6 000 žen. Na karcinom prsu v letech 1990 až 2006 ročně zemřelo až 2 000 žen, od roku 2007 pak necelých 1 700. Na snižování úmrtnosti se podílí také účinná léčba, zejména chemoterapie v kombinaci s ostatními léčebnými metodami.

Až 90 % žen, u kterých je nádor diagnostikován včas, se může zcela vyléčit.

„Nejúčinnější cestou pro záchyt nádoru v raném stádiu je pravidelné preventivní mamografické vyšetření, přičemž k včasnému odhalení výrazně přispívá také pravidelné samovyšetření prsu,“ dodává MUDr. Petr Váša. 

Potřebujete mamografické vyšetření? Můžete se objednat do některého z mamocenter sítě EUC:

Mamocentra EUC

Rakovina děložního čípku, HPV infekce

HPV je celosvětově rozšířená nákaza, 70–80 procent populace se s ní v průběhu života setká. Existuje více než sto typů těchto virů, přičemž přibližně 40 typů HPV postihuje oblast pohlavních orgánů.

Dělí se na skupinu s vysokým rizikem způsobující zhoubné bujení a skupinu s nízkým rizikem, které způsobují např. genitální bradavice a léze na čípku.

HPV viry se přenáší na ženy i na muže, a to i z bezpříznakových infikovaných osob.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

K šíření HPV dochází prostřednictvím sexuálního styku (včetně orálního a análního).

Nejen pohlavní styk, ale i jiné, zejména u mladých lidí běžné sexuální aktivity (petting a necking) jsou z pohledu přenosu sexuálně přenosných nemocí rizikové.

Méně pravděpodobný, i když možný, je nepřímý přenos sdílením kontaminovaných ručníků nebo prádla. Závažný je také přenos z matky na dítě při průchodu porodními cestami u HPV pozitivních žen.

Zdroj nákazy

Zdrojem nákazy je infikovaný člověk.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba je dlouhá 2–3 měsíce, s rozpětím 1–20 měsíců.

Příznaky

U většiny nemocných proběhne infekce zcela bez příznaků a po určitém čase (roce či dvou) sama zcela odezní. Pokud infekce přetrvává, vytvářejí se na děložním čípku, příp.

konečníku nebo penisu abnormální změny (léze), které se buď samy zhojí, nebo zhoršují.

U většiny jedinců obranné mechanismy organismu virus zlikvidují, u některých se ale mohou rozvinout prekancerózy a nádorová bujení.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Primární prevence spočívá v dodržování zdravého životního stylu a omezení rizikových faktorů (stres, konzumace alkoholu, tabáku a jiných návykových látek, dlouhodobá hormonální antikoncepce, nechráněný sex, pohlavní aktivita v nízkém věku, větší počet sexuálních partnerů apod.). Nejspolehlivější metodou primární prevence je očkování proti HPV infekci, které je určeno pro ženy i muže. Podporu tohoto velmi potřebného očkování naleznete i u zdravotních pojišťoven.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.