Proč máme prasklý chléb nejraději?

Takovéhle články mám já osobně nejraděj. Otevřu a zjistím, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Ať se to týká čehokoli.  A navíc články týkající se pouze chyb jsou velmi efektivní. Člověk nemusí procházet tu fórum, tu článek, tu obrázky a má to hezky po kupě. Jsou i takové chybníky, které však nepočítají s každým přostředím.

Když máte v koupelně -18 a nehce prát potvora pračka, takový pěkný chybník v návodu na pračku je vaše nejkrásnější prokletí – totiž naděje, že to nemusí být úplně tím, že je na kost zmrzlá.   Nejsem však žádný odborník, jen pekař amatér a také píšu z této pozice, ze zkušenosti pokus – omyl – kniha – pokus – omyl – jiná kniha….

a tak jsem prošla své zkušenosti i všechny možné knihy – Českou stravu lidovou, Domácího vševěda, ‚Chléb náš vezdejší…. a zkusila to nějak sesumírovat.Proč máme prasklý chléb nejraději?

Zapojte se, budu ráda. Budu ráda za každé foto do komentáře, u kterého je vám jasné, proč to tak je. Ostatním to pomůže a třeba se podělí i oni o své nepodarky pro lepší chleby budoucí.

Od čeho začít – začněme od chleba celého, od toho co je nejvíce vidět na první pohled

Chléb příliš tmavý

Proč máme prasklý chléb nejraději?

Tak toto je asi všem asi naprosto jasný, ovšem začít něčím se musí :). Nebudu dělat ani odrážky, protože důvod je jeden a základní – teplota při pečení.

Špatný efekt tohoto chleba nebývá jen tmavá kůrka, ale navíc i zkrácená doba pečení, čímž se trochu eliminuje další uhelnatění kůrky. Takže tmavá kůrka jde často ruku v ruce s ne zcela upečenou střídou.

Ale jsou i chleby extra vypečené zvenku i zevnitř :).

Pokud se peče chleba příliš rychle, má to vliv i na tloušťku kůrky. Když se peče příliš rychle, je kůrka tenká, když déle kůrka trochu zesiluje.

Světlá kůrkaProč máme prasklý chléb nejraději?

  • Světlá kůrka je opak kůrky tmavé – trouba je nevyhřátá v počátku, není správná teplota na pečení. Není vždy důvod, že se peče krátce, důvodem je spíše nižší než potřebná teplota při pečení.
  • Druhým důvodem bývají překynuté chleby. Pro tvorbu barvy při pečení chybí po dlouhém kynutí cukry.
  • Zpracovní příliš tuhých těst

Nestejné zabarvení kůrky

  • Neotáčení chleba v nestejnoměrně pečící troubě
  • Husté sázení do trouby – pečení většího množství chlebů, než trouba snese. To si musí každý na své troubě časem najít sám- ideální množství chlebů. U mě je to jeden 🙂 pak další. Dva už mi dělají problém.
  • Pečení chleba z řídkého těsta – pokud má chléb dutinky, jsou nad nimi často tmavší místa

Matná kůrka

  • Nedostatečné zapaření při vsazení chleba do trouby
  • Okoralé těsto po kynutí
  • Nesvlažení chleba po vyndání po upečení
  • Válení chleba ve velkém množství mouky

Rozpraskaná kůrka

  • Válením těsta ve velkém množství mouky
  • Zpracováním starého těsta
  • Zpracování oschlého těsta

Měkká kůrka

  • Příliš horká pec
  • Mladý kvas

Příliš silná, tvrdá kůrka

  • Chleba z mouky z prorosteljšíh obilí
  • Příliš mladé těsto
  • Příliš vysoká teplota při pečení
  • Příliš dlouhá doba pečení
  • Přezrálý a starý kvas

Prasklý chléb podélně

Proč máme prasklý chléb nejraději?

  • Příliš nízká teplota podložky v troubě, troubu je třeba velmi zahřát – podložku, např. plech či litinový tál je třeba důkladně rozpálit a teprve potom sázet chléb

Prasklý chléb nahoře

  • Nedokynutý chleba, kyne ještě v troubě a popraská – lze zabránit částečně tím, že se udělá doprostřed chleba před pečením hluboký důlek
  • Špatně zapařená trouba při vsazení chleba. Nedostatek páry způsobí, že není těsto pružné a při zvětšování objemu popraská. Proč máme prasklý chléb nejraději?

Nepravidelně pórovitá střída

Proč máme prasklý chléb nejraději?

  • Krátká doba odležení před dělením těsta
  • Příliš mnoho mouky při podsypávání těsta při zpracování
  • Příliš volné těsto

Střídka nepružná, drobivá

  • Málo kyselý chléb
  • Krátce pečený chléb
  • Chléb z mouky z porostlého obilí  … předčasně vyklíčeného obilí
  • Příliš tuhé těsto

Husté póry pod kůrkou

  • Příliš krátké kynutí
  • Velmi rychlé kynutí

Brousek – vlhký kruh ve střídě

  • Málo vyzrálé těsto
  • Nevhodná vysoká teplota
  • Nešetrné zacházení s chlebem při sázení do pece nebo v průběhu pečení
  • Odlití studenou vodou
  • Příliš studená mouka
  • Málo kvasu
  • Špatný kvas

Trhliny ve střídce svislé

  • Příliš tuhé těsto
  • Příliš rychlé zchlazení upečenéh chleba

Trhliny ve střídce vodorovné

  • Spodní část chleba – vysoká teplota na spodku trouby
  • Okrajové části chleba – nízká teplota při pečení a dlouhá doba pečení
  • Horní část chleba – přéíliš vysoká teplota v horní části pece
  • vysoká teplota na spodku pece.
  • trhliny v okrajových částech chleba
    Příčiny této vady: nízká teplota pečení a dlouhá doba pečení.
  • trhlina v horní části chleba pod kůrkou
    Příčina této vady je prakticky jediná: příliš vysoká teplota v horní části pece.

Oddělení střídky od kůrky 

Proč máme prasklý chléb nejraději?

  • Příliš studená mouka
  • Příliš mladý kvas…kvas kvasí první dobu s žitnou moukou příliš krátkou dobu, je třeba prodloužit dobu prvního kvašení – není to stáří kvásku, zda ho máme týden či už dva roky.  Naopak u starého kvasu je to opačně – příliš dlouhá doba prvního kvašení s žitnou moukou.
  • Jednostranné teplo v troubě

Rozteklý plochý  chleba

Proč máme prasklý chléb nejraději?

  • Přezrálý kvas
  • Dlouhá doba kynutí – toto lze ale ještě občas zachránit zvýšením teploty v troubě –  prostě to trochu „vosolit“ Pozná se tak, že chléb při otáčení z ošatky je velmi nakvašený – fakt bublinka na bublince
  • Vysoká teplota při kynutí
  • Vysoký podíl předešlého kvasu
  • Příliš starý kvas – pak je chléb nejen rozteklý, ale také světlejší a hodně kyselý.
  • Vymíchání příliš volného těsta
  • Zamísení těsta bez soli
  • Nízká teplota v troubě
  • Použití porostlé mouky – mouka z předčasně vyklíčeného obilí
  • Příliš málo lepku v mouce
  • Malé zapaření trouby
Budete mít zájem:  Chřipka nehrozí, rýma a kašel však ano

jsou to však také mechanické příčiny

  • Když se přichytí na ošatce těsto při vyklápění – pokud se dává do ošatky plátno, doporučuje se vyprat ve škrobové vodě, jako prevence proti přichytávání
  • Když se natrhne pvrchová vrstva – pak začnou unikat při pečení nadměrně plyny, zpomalí se kvašení a chleba nedosáhne takového objemu, jaký si přejeme
  • Při sázení na lopatu může být špatně vyklopený

Vysoký úzký  chléb, který je nepravidelně pórovitý

  • Použití příliš mladého kvasu— kvasí kvásek příliš krátkou dobu první kvašení
  • Když je příliš teplá pec – sice chléb vyběhne a je okrouhlý
  • červený kvas – přidání pšenice do kvasu, přezrálý kvasProč máme prasklý chléb nejraději?
  • tmavošený kvas – příliš teplé odlití,
  • skvrnitý kvas – příliš stuené odlití
  • okoralý kvas – příliš teplá voda
  • hrudkovitý kvas – nedbalé vymíchání kvas

Mladý kvas a starý kvas

kvásek, který po prvním smícháním s žitnou moukou kvasí příliš krátkou dobu. Starý kvas naopak kvasí příliš dlouho. Není to otázka stáří kvásku, jak dlouho ho používáme.

Nízký, hutný, těžký chléb, často s brouskem

 Z nějakým způsobem napadeného kvasu, aniž by změnil příliš svou vůni a aniž by vypadal podezřele se může vyklubat pěkný záškodník. Může nám způsobit nejednu těžkou noc nad tím, proč máme chléb stále nízký, hutný, těžký, případně i s brouskem. Více viz. zde. Může to být skutečně způsobeno špatným kvasem a není nic jednoduššího, než si zadělat kvásek nový.

Jak na nový kvásek tudy. Proč máme prasklý chléb nejraději?

a pokud je to nikoli celozrnný žitno-pšeničný, ale především pšeničný chleba, může vypadat také takto.

Více o vadách chleba naleznete v knize Domácí pekař.

Diskuse: Nejlepší bochník je prasklý, říká dubský výrobce nejchutnějšího chleba

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Proč máme prasklý chléb nejraději? Chleb neni moc zdravej. Vsichni co ho jedli zemreli a nebo je to ceka.
Proč máme prasklý chléb nejraději? To se stalo i těm co ho nejedli tím to asi nebude. Zatím bude nějaký jiný šotek
Proč máme prasklý chléb nejraději? Peču chleba doma, kváskový a praskne snad vždy :). Muluji to. Pokaždé mám jiný chleba a vždy je chutný a neošizený :). Jenom je to prostě práce navíc…
Proč máme prasklý chléb nejraději? Nejlepší žitný chléb v Ústeckém kraji dělají v malé pekárně na náměstí v Krásné Lípě….
Proč máme prasklý chléb nejraději?
  • A což zkusit pšeničný chléb z pšeničného kvásku?
  • Proč to v Česku skoro nikdo nepeče?
  • Neznám lepšího chleba na světě!
Kilogramová máslová vánočka za CZK 80?Včera jsem za pětisetgramovou zaplatil CZK 98. Pravda, v Praze.
Vynikající 400g mají v Globusu za 35 Kč.
To je sranda, že na otázku jak dělá ten úžasný chleba se v zásadě odpoví „nešídíme to“
Kváskový chléb zásadně. Ty odporné hnusy z marketů ať si kupují…….
Kváskový a podmáslový kupuju v Praze v Lidlu a Bille a je dobrý.
A o Globusu ani nemluvím.
Kde koupite opravdovy kvaskovy chleb? Nazyvat pojmy kvaskovy – kvasovy chleb, ktery vykynul pomoci drozdi je nespravne a matouci. Je to drozdovy, nebo kvasnicovy chleb. Zitny kvas byl pouzit v mrtvem stavu pouze pro vuni a chut.
Pokial sa ku kysnutie pouzije drozdie je uplne jedno ci chlieb ma praskliny alebo nie..
Dufam ze nazacnu do chleba pridavat nejaku chytru prisadu aby chlieb praskal 🙁
stačí, že do toho leckde dávají L-cystein E920, který se vyrábí z lidských vlasů, prasečích štětin atp.
Pamatuji jako dite za totality hodne popraskany chleba a ty praskliny jsme odlupovali a byly nejchutnejsi. Nejakych par desitek let to uz nevidim…
Tak nesmíte kupovat konzumni. Chléb s prasklinami kupuji často
paradoxně nejlepší chleba mají v prodejnách zmetkového pečiva a to za pár šupů. V supermarketech ty prasklé nechtějí. Přitom ty supermarketové považuji za nedopečený zmetek.
to slysim poprvy – kdepak takovy prodejny jsou?
Ve fantazii kecalu co chodi jen ke svemu pekari, reznikovi, zelinari apid.
Tohle vím dávno, že nejlepší chleba je ten prasklý jen je problém ho v té chemické mamutí výrobně tak upéct.
Ano je chutnejsi, ale pouze prvni den po upeceni. Prasklinou se z chleba dostane vlhkost a chleb je pak sussi, drobivejsi, pres prasklinu se spatne kraji. Ale pokud si koupim maly bochnicek, ktery ten den snim, tak klidne s prasklinou.
Proto se kupovala jen pulka a nekdy ctvrtka. Kdyz ne denne tak kazdy druhy den a proto byl vzdy cerstvy a chutny.
Když je správně upečený a ze správných surovin bez chemie tak taky vydrží dlouho a když nemá prasklinu tak se stejně pomalu vysušuje když ho mám rozkrojený.
Mám přesně opačnou zkušenost. Když si zajdu do pekárny pro poctivé pečivo ze správných surovin bez chemie, je druhý den tvrdé. Pečivo které za pár korun nakoupím v supermarketu je jedlé i druhý den. Chuť je sice někde jinde, ale přijde mi, že to s chemií prostě vydrží déle.
Já nevím, ale chleba ze supermarketu se na druhý den už nedá jíst, ale zase jak který.
Prasklinou sa vlhkost nedostane von..vam poslem foto vysokorazneho chleba z kvasku ktory vydrzi uplne v pohode aj tyzden a nedrobi sa vobec.
Drozdi v kvasovem chlebu nema co delat. Nasobne zkracuje delku kynuti, ktere je pro kvalitu chleba zasadni. Je rozdil, zda chleb kyne nekolik desitek minut nebo nekolik hodin. V prubehu kynuti se polysacharidy pomoci enzymu rozkladaji na jednoduchle cukry a lepek na aminokyseliny. Chleb, kteremu pomohlo drozdi je tezko stravitelny s negativnim vlivem na zdravi. Bohuzel velkovyrobu za pouziti pouze kvasu si nedokazu moc predstavit a malokdo by byl ochoten za chleb zaplatit trojnasobnou cenu nez je obvykle. Prasklina chleba je vada chleba, ktera muze byt zpusobena napr. nedostatecnym vykynutim.
Budete mít zájem:  Granulom
Trochu nechápu, proč by musel být dražší. Ono snad není zas tak drahé nechat ho někde ležet ne?
Protože to „někde“ musíte postavit a provozovat. A pokud máte mít udělanou „frontu kíinoucích chlebů, tak aby vám každou hodinu dokinula nová várka“ tak to už je pořádnej kus místa.
kynoucích…. stydím se
Jde o to, ze ten opravdovy kvasovy chleb kyne treba 3-6 hodin, v ocekavane dobe vykynuti treba jej hlidat, nekdy bude vykynuty o pul hodiny driv, jindy o hodinu dyl. Chcete li mit v 6 rano upeceno je treba platit zamestnance jiz od 23hodiny vecer, misto od ctvrte rano.
A zitny kvas se take nevede sam, ale je potreba jej vest. Sam pecu kvasovy chleb doma a i kdyz te prace neni moc, je to v podstate par kratkych ukonu, je s tim zabity cely den, protoze je to potreba stale hlidat, ty ukony na sebe navazuji a neni to nikdy uplne stejne.
Sehnat dobrý chléb se ve velkých obchodech moc nedá. U mě vede hostivařský pecen, ale taky už to není ono.Obchodníci si za to mohou právě tím, že chtějí, aby každej bochník vypadal stejně. Přitom poptávka od lidí je v poslední době především po kvalitě a ruční a poctivá výroba tak frčí. Nabídnout mi takový chléb, tak jim utrhnu ruce a je jedno jestli jednou bude zespod světlejší nebo tmavší.

Podle čeho poznáte v obchodě dobrý chleba?

Také si rádi pochutnáte na čerstvě upečeném chlebu, který je tak voňavý a nadýchaný, že byste jej nejraději ihned zhltli celý a bez ničeho, jen tak? Ne vždy se ale při jeho výběru zadaří – a ať už v obchodě omylem zvolíte chleba starší, špatně upečený či zcela neznámého druhu, zkrátka nebudete spokojeni. S našimi tipy se vám to však už nestane – špatný chléb už si domů nikdy nedonesete!

Kdy byl upečen první pecen chleba, nikdo přesně neví, z historických pramenů nicméně lze vyčíst, že tomu tak bylo minimálně před 6 000 lety ve starověkém Egyptě – konkrétně se jednalo o chléb kynutý, ty jiné ovšem mají historii mnohem delší. 

Už ve starověku byl postup při jeho zpracování napříč celým světem poměrně podobný, lišil se převážně v použité mouce a poměru jednotlivých surovin – těmi je přitom pouze mouka, voda a sůl. Upéct chleba se tedy může zdát snadné, ve skutečnosti to ale umí být i pořádná alchymie. Kdo jí nicméně jednou propadne, ten jen tak nepřestane.

Proč máme prasklý chléb nejraději? Canva

Italská ciabatta, indický čapátí, francouzská brioška, arabská pita či německý pumprnikl. Jinak se jmenují, jinak vypadají, jinak voní a jinak chutnají. Jedno však mají společné – všechno jsou to chleby. Jaké jsou ovšem typické pro Českou republiku?

Kváskový chléb

Kváskový chléb se peče klasickou technologií za pomoci přírodního žitného kvasu, a to buď třístupňovým, anebo zkráceným vedením. Právě díky kvasu a biochemickým procesům uvnitř získává tento druh pečiva svou typickou chuť a aroma. Obvykle se do něj přidává stejný poměr žitné a pšeničné mouky, kynutí pak probíhá díky zrání kvasu.

Chléb s přídavkem droždí s použitím umělého kvasu

Dnešní rychlá doba si žádá rychlá řešení – a právě tomu tento chléb odpovídá. Kyne za pomoci droždí, nakyslou chuť pak získává díky umělému kvasu, který se do něj přidává, tedy nevzniká v něm přirozeně. I když svým vzhledem tento typ chleba kváskový připomínat může, podle chuti je od sebe vždy rozeznáte.

Formové chleby

Typickým příkladem tohoto druhu chleba je chléb žitný, který mívá tvar kostky. Peče se ve formě, protože by kvůli použité mouce neudržel svůj tvar ani objem a výsledkem by byla spíše nevzhledná placka.

Proč máme prasklý chléb nejraději? Canva

Chleby se taktéž v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství rozdělují podle toho, z jaké mouky byly upečeny nebo která v nich převažuje.

  • Chléb pšeničný – je ten chléb, který obsahuje minimálně 90 % pšeničné mouky a zbytek například mouky žitné.
  • Žitný chléb – tvoří ho naopak minimálně 90 % mouky žitné.
  • Žitnopšeničný či pšeničnožitný – v těchto druzích vždy jedna složka převažuje nad druhou. U toho prvního najdete více žita než pšenice, u druhého je to naopak. V obou případech musí být procento hlavních mouk, které udávají druh chleba, nad 50 %. Zbylé musí být přes 10 %.
  • Chléb celozrnný – je ten chleba, který obsahuje minimálně 80 % celozrnných mouk. Snadno si jej můžete splést s chlebem vícezrnným, do nějž se kromě pšenice či žita přidávají i další obiloviny, luštěniny či olejniny, a to v minimálně 5 %.
  • Speciální chleby – v těchto kouscích kromě obilovin najdete i jiné složky, jako jsou olejniny, luštěniny nebo třeba brambory v množství minimálně 10 %.

Proč máme prasklý chléb nejraději?

Kupte se slevou Chléb Zlatý klas.

Porovnat slevy

Chléb by měl mít hezky vypouklý, pravidelný tvar, nikoliv být příliš placatý či neforemný. Jeho kůrka by měla být zlatohnědá, bez prosvítající střídky.

Ta by naopak měla být hezky pružná, pravidelně pórovitá, bez kráterů a propečená (ne však spálená).

Na první pohled (nebo spíš přičichnutí) byste pak měli cítit typickou chlebovou vůni – a čím intenzivněji, tím lépe.

Proč máme prasklý chléb nejraději? Canva

  • Je-li chléb deformovaný, byl upečen špatně. Typickým případem je přílišná placatost, za kterou vězí nepovedené kynutí.
  • Kůrka chlebu by neměla být připálená. Na druhou stranu však může obsahovat prasklinu – pro některé chleby jde o typický, ba dokonce žádoucí znak.
  • Chléb by neměl být špinavý, v opačném případě nemusel být upečen na dostatečně vyčištěném plechu.
  • Čerstvost poznáte podle hmatu – čerstvý chléb se od toho staršího zásadně liší.
  • Po zmáčknutí kůrky by se chléb neměl propadat, v opačném případě může být kůrka tzv. odfouknutá od střídky, což značí jakostní vadu.
  • Střídka by měly být pružná a po zmáčknutí by se měla rychle vrátit do původního stavu.
  • Pakliže je příliš vlhká a mazlavá, může být chleba nedopečený.
Budete mít zájem:  Menstruaci řídí mozek. Žena menstruovat vůbec nemusí

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Nejlepší bochník je prasklý, říká dubský výrobce nejchutnějšího chleba

Přihlášené pekárny ze severu Čech byly hodnoceny ve třech kategoriích: pšeničnožitný kváskový chléb, žitný chléb a chléb speciální. „Do všech kategorií jsme zaslali naše chleby a ve všech jsme skončili druzí,“ vysvětluje Petra Müllerová z PeDu, která podnik vede s manželem Petrem od roku 1995.

Prozradíte, jak probíhá výroba nejchutnějších chlebů v Ústeckém kraji?Jediné, v čem nám pomáhá automatizace, je míchání těsta. Na to máme mašinu.

Zbytek ale děláme ručně, od vyndání díže na stůl, rozvážení chleba a jeho vyboulení. Pracujeme na dřevěném stole, používáme klasické pedigové ošatky a naopak nepoužíváme žádné kynárny, vše zraje přírodně.

Potom jde pekař k peci s lopatou a sází to tam jako za starých časů.

Jak dlouho vaše těsto kyne? U domácích chlebů se někdy musí čekat i osm hodin…U nás to jde všechno rychleji, protože děláme spoustu várek. Nemohli bychom si dovolit čekat tak dlouho. Doba kynutí těsta je asi hodina, někdy hodina a půl. Záleží na vlhkosti, konzistenci těsta i na tom, zda je teplo, či zima. To vše má na kynutí vliv.

V čem se odlišujete od ostatních pekáren?Nevím, jestli jsme tím odlišní od ostatních, ale používáme výhradně kamennou pec. Byť vypadá moderně a je na elektřinu, tak se pyšní certifikací, že pečeme na kamenných tálech. Když se podíváte dovnitř, uvidíte kamennou desku. Náš chleba se na ní peče zhruba tři čtvrtě hodiny. Pak stydne na dřevěných dubových podkladech.

Chlebů pečete několik druhů. Z jakého těsta?Drtivá většina jsou ekvivalenty jednoho těsta. Každý zákazník chce mít ale chléb jiný – malý, velký, kulatý, šišatý.

Někdo chce leštěný a přetažený kmínem, někdo jen vyklopený z ošatky a pomoučený.

Co se týče receptů, máme klasický pšeničnožitný chléb, dále podmáslový, moskevský, což je žitnopšeničný, dále máme podmáslový s ořechy, pohankový, slunečnicový, škvarkový s česnekem. To jsou základní druhy.

Máte spočítáno, kolik chlebů ročně upečete?Nemáme, ale jsou to určitě desetitisíce kusů. Denně uděláme zhruba půl až tři čtvrtě tuny chleba. Na počet kusů vám to neřeknu, záleží, jaký je podíl větších a menších chlebů. Ale bude se to pohybovat zhruba k tisícovce kusů každý den.

Kde všude si zákazníci mohou váš chléb koupit?Hlavně na Teplicku, vozíme je ale i na Bílinsko, Mostecko, Litvínovsko a také na severočeské farmářské trhy. S těmi spolupracujeme už několik let.

Jak tedy chutná váš chléb? Dáváte do něj nějakou speciální ingredienci?Nedáváme. Chléb se skládá z mouky, kvasu, soli a kmínu. Je to víceméně všechno dělané poctivě tak, jak se to dělalo kdysi.

Jediné, v čem si trochu pomáháme, aby nám těsto rychleji kynulo, je, že do něj přidáváme trochu droždí. Ale to je věc, která není na závadu.

Samozřejmě to není úplně podle staročeského receptu, ale pro naši výrobu, aby měly chleby určitou kvalitu a byly každý den stejné, si droždím vypomáháme.

Kdy jste se s manželem rozhodli, že budete mít vlastní pekárnu?Naše pekárna funguje v Dubí od roku 1995, i když ani nám se nevyhnuly nějaké problémy. Momentálně máme 18 zaměstnanců, ale to je včetně provozu, řidičů, prodavaček a podobně.

O který z vašich produktů je na trhu největší zájem?Jednoznačně o podmáslový chléb. Záleží ale také na tom, na který trh zrovna jedeme. Třeba v Lounech je taková zajímavost, že tam mají lidé nejraději škvarkový chléb.

Vaše pekárna však není jen o chlebu, pečete i spoustu dalšího pečiva včetně bábovek nebo vánoček. Kterému druhu pečiva se naopak vyhýbáte?Nepečeme například koblihy, protože je neumíme.

Zkoušeli jsme je několikrát a nebylo to špatné, ale zákazníci v Česku mají zafixovaný určitý tvar a ty naše jim nějak nešly. Ačkoliv byly chutné, vzhledově nebyly tak hezké.

Takže jsme si řekli, že je dělat nebudeme, a napnuli jsme síly právě na chléb a na klasické věci, jako jsou housky, rohlíky nebo klasické staročeské buchty.

Děláte i vánoční pečivo?Na Vánoce pečeme třeba poctivé máslové vánočky. Obsahují 20 procent másla a snažíme se do nich dostat hromadu rozinek a mléka, aby byly opravdu chutné. Cena je trošku vyšší, ale věřte mi, že zákazníci jsou ochotni, obzvlášť na Vánoce, si trochu připlatit. Kilová vánočka u nás stojí 80 korun, ale je opravdu poctivá.

Dodáváte své produkty i do supermarketů?Ne. Před třemi či čtyřmi lety jsme dodávali chléb do Penny marketů jako regionální dodavatel, ale už to nechceme dělat. Byla to ještě doba, kdy jsme honili peníze. Nebyl to směr, jímž jsme chtěli pekárnu vést.

Radši si produkci prodáme sami na farmářských trzích, abychom měli kontakt se zákazníkem. Anonymní chléb dnes koupíte všude. Ten my prodávat nechceme. V supermarketech navíc chtějí, aby byl každý chléb stejný.

Když ho ale děláte ručně a každý valoun má pekař v ruce minimálně čtyřikrát, ne vždy se povede udělat úplně stejný. Někdy chléb praskne, jindy je zespoda světlejší. To se supermarketům nelíbí. Zatímco na trzích za námi lidé chodí s tím, že chtějí prasklý chléb, v supermarketu ho neprodáte.

Přitom každý pekař vám řekne, že nejlepší chléb je právě ten prasklý, protože vypustí páru a nemá uvnitř bubliny. I kůrku má pak přesně takovou, jakou má mít.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector