Bolest břicha je jednou z nejčastějších bolestí se kterou se ve svém životě setkáváme. Může mít mnoho příčin – od reakce na jídlo či na stres, až po signalizování vážnějších onemocnění jako je alergie na některé potraviny, zánět žaludku a podobně.
Odhalit příčinu bolesti břicha není vždy na první pohled možné. Bolest břicha mohou provázet i doprovodné projevy jako jsou průjmy, pálení žáhy, křeče nebo plynatost.
Většinu důvodů bolestí břicha jsme shrnuli ve velkém článku o příčinách bolesti břicha.
V tomto příspěvku bychom se chtěli věnovat specificky těm bolestem břicha, které přicházejí po jídle.
Důvodů na bolesti žaludku, které se objevují hlavně po jídle může být také několik.
Někdy je bolest žaludku reakcí na snědenou potravu a na některou její složku, častým důvodem bolesti břicha po jídle – zejména pokud je tato bolest jednorázová – je přejídání.
Konzumace velkého množství jídla v krátkém intervalu zatíží žaludek natolik, že ho není schopen strávit a své přetížení hlásí bolestí.
Tato bolest zvykne pominout, když si odpočineme, případně urychlíme trávení například probiotiky.
Pokud se vám bolest po jídle objevuje pouze po specifickém jídle, důvodem může být intolerance na některou z jeho složek.
Často se díky takovým příznakům odhalí celiakie – alergie na lepek, laktózová intolerance ( „alergie na mléko“) nebo histaminová intolerance.
Zkuste si proto vysledovat, zda se vám bolest neobjevuje hlavně po konzumaci mléčných produktů, anebo zvýšené konzumaci lepku (ve formě například pečiva, pizzy a podobně …)
Alergie na lepek
Alergie na lepek se kromě bolesti projevuje i průjmy s kyselým zápachem, stolice je často světlé barvy. Lidé s alergií na lepek bývají slabí, malátní, u dětí je často přítomna i podvýživa nebo opožděný růst. Celiakie se projevuje i špatnou vstřebatelností živin – zejména vitaminů skupiny B, železa. Objevit se mohou také změny na psychice (mrzutost, depresivní stavy, neklid) nebo na kůži (suchá, podrážděná pokožka, lámavé nehty).
Bolesti břicha u celiatiků obvykle zcela ustanou dodržováním bezlepkové diety.
LAKTÓZOVÁ INTOLERANCE
Nepřiměřená reakce na mléčnou bílkovinu nastává většinou 30 minut až 2 hodiny po konzumaci jídla s mléčnou složkou. Projevuje se kolikovými bolestmi v břiše, křečemi, přeléváním obsahu břicha, škroukáním v břiše, zvýšenou plynatostí a průjmem.
U alergiků na laktózu se může objevit i pálení žáhy. Laktózová intolerance nemusí být jen vrozená, může vznikat i během života – ve vyšším věku klesá množství enzymu laktáza, který štěpí mléčnou bílkovinu.
Vyléčení této intolerance není možné. Je však možné dlouhodobě nemít žádné příznaky onemocnění dodržováním diety s vyloučením mléčných produktů.
Na trhu je možné dostat i léky na podporu tvorby enzymu laktáza, které alergici užívají v době, kdy se potřebují připravit na to, že budou konzumovat jídlo s mléčnou složkou a neumí se tomu vyhnout.
histaminová intolerance
Tato potravinová alergie je velmi specifická a má specifické projevy, které se obtížně klasifikují. Dá se říci, že histaminová intolerance se u každého, kdo jí trpí, může projevovat jinak. Někteří pacienti popisují po konzumaci některého typu jídel hlavně vnější projevy (otoky sliznice, svědění rtů, potíže s dýcháním, bolesti hlavy, změny krevního tlaku).
U jiných se HIT (DAO) projevuje trávicími obtížemi, například bolestí břicha po konzumaci některého jídla, průjmy a podobně.
Mezi nejčastější spouštěče a potraviny, na které jsou lidé s histaminovou intolerancí citliví, patří: jídla s obsahem rajčat, zelí, ryby, sýry, uzeniny, dýně, čokoláda a kakao, alkohol a mléčné výrobky.
Dodržování histaminové diety je základem pro každého, komu byla diagnostikována HIT. Dieta pro histaminika vylučuje konzumaci všech jídel, které mu škodí.
Seznam potravin v histamínoveje dietě může být individuální. To, co je špatně tolerováno u jednoho, může být v pořádku pro někoho jiného.
Proto dokud si nastavíte správný jídelníček, je vhodné zkoušet a postupně zavádět jednotlivé složky potravy, abyste si odsledovali reakci vašeho těla.
Pokud vás břicho bolí hlavně po jídle, může to být signál i těchto onemocnění:
ŽALUDEČNÍ VŘEDY
Pacienti se žaludečními vředy často popisují bolest po jídle mezi žebry, ve střední části břicha. Bolest se objeví častěji a výrazněji, pokud pacient sní něco kořeněné, pikantní nebo smažené. Paradoxně, po mléčných výrobcích tato bolest ustupuje. To platí hlavně pro vředy v žaludku. Pokud máte duodenální vřed, bolest zvykne projít po tom, jak se najíte a naopak u žalúdečních vředů – bolest přichází bezprostredné po jídle.
Pokud je toto i váš případ a poznáváte se v tomto popisu, měli byste se dát otestovat na přítomnost Helicobacter pylori.
Tato nenápadná bakterie je ve více než 90% případů zodpovědná za vznik vředových onemocnění – žaludečních a dvanáctníkových vředů. Helicobacter pylori lze spolehlivě vyléčit – vybrat si můžete z přírodních možností léčby, nebo léčbu antibiotiky.
Po přeléčení helikobaktera se vředové onemocnění zmírní a při dobré životosprávě se vředy zvyknou postupně zahojit.
NEMOCNÝ ŽLUČNÍK
Úkolem žlučníku je hromadit žluč, která rozkládá tuky. Pokud je tato funkce z nějakého důvodu porušená, člověku se objevují bolesti a to hlavně po mastném jídle. Bolesti jsou silné, kolikovité a velmi těžko se snášejí. Při onemocněních žlučníku se bolest objevuje i několik hodin po jídle.
PANKREAS
Silné bolesti v okolí pupku, které vystřelují vzhůru do oblasti břicha a přicházejí velmi rychle po jídle odkazují na špatnou funkčnost slinivky.
Pozor na signály zánětu slinivky!
Pokud se vám stává, že máte bolesti po snědení něčeho mastného nebo po alkoholu a tento příznak se opakuje pravidelně, mohou to být první signály nemocného pankreatu. Postupně se k nim může přidat zvracení, hubnutí a řídká stolice.
Tehdy je čas navštívit lékaře – vaše tělo vám může dávat najevo zánět slinivky – pankreatitidu. Při zánětu slinivky se hromadí trávicí šťávy, které nedokážou odtékat dál – do tenkého střeva a začnou rozežírají samotný pankreas.
V těžkých případech může trvat jen několik hodin do odumření slinivky, proto to nelze podceňovat.
Co mám dělat, pokud mě po jídle bolí břicho?
V tomto článku jsme načrtli nejčastější příčiny bolestí břicha po jídle. Sledujte své tělo, kdy nejvíce reaguje bolestí – ať je to po konkrétním jídle, nebo se bolest objevuje v určitých přesných intervalech. Také sledujte zda vás bolí břicho v oblasti žaludku (mezi žebry v horní části břicha), nebo křeče pociťujete v jiných částech těla.
- Na akutní pomoc při bolestech břicha dobře pomohou probiotika, například Saccharomyces boulardii.
- Vhodné je trávení podpořit psylliem – rozpustná vláknina, která dokáže pomoci metabolismu v době, kdy se žaludek trápí například s nadměrnou konzumací jídla či alkoholu.
- Pokud je bolest břicha po jídle u vás pravidelnou záležitostí, raději se obraťte na lékaře pro přesnější diagnostiku.
Trápí vás nevolnost po jídle? Poradíme vám, jak na rozbouřený žaludek po grilování nebo těžkém jídle
Nevolnost po jídle, bolest břicha, průjem nebo naopak zácpa, křeče, zvracení. To je výčet nepříjemných symptomů, které nás potkají, když to přeženeme s mastným, těžkým jídlem například při grilování anebo na party splácáme páté přes deváté. Poradíme vám, jak si s nepříjemnými pocity poradit, když už dietní chybu uděláme a není cesty zpět.
Nevolnost a bolesti žaludku nepodceňujte, zvláště když jsou dlouhodobé
Vždy je potřeba rozlišit, zda se jedná o akutní problém způsobený dietní chybou, nebo nás problémy trápí dlouhodobě, po každém jídle, případně nezávisle na jídle.
V případě dlouhodobých potíží je nutné obrátit se na svého lékaře a odhalit příčinu. Tou může být stres, léky, alkohol, potravinová intolerance, ale také více či méně závažné onemocnění, jako např.
syndrom dráždivého tračníku, žaludeční vředy, zánět žaludku, Crohnova choroba a další.
Nevolnost po jídle: jaké má příčiny a kdy se s ní můžeme nejčastěji setkat
Nevolnost a bolest žaludku způsobená dietní chybou vzniká nejčastěji přílišným přejídáním, nevhodnou kombinací potravin, konzumací příliš mastného, tučného či kořeněného jídla, případně jídla zkaženého. Nevolnost může nastat i nepravidelnou stravou a častým jedením v noci.
Rozbouřený žaludek dokáže pořádně potrápit
Znáte to. Jste pozvaní na party či grilování, kde je spousta dobrého jídla a vy chcete ochutnat všechno. Snadno se pak stane, že odcházíte domů s rozbouřeným a bolavým žaludkem a čeká vás perná noc. Mezi nejčastější příznaky rozbouřeného žaludku patří nevolnost, říhání, zvracení, průjem či zácpa, pálení žáhy, plynatost a křeče.
Jak nepříjemnostem způsobeným dietní chybou předejít?
Chcete-li z večírku odejít, aniž byste se svíjeli v křečích, pokuste se dodržet pár pravidel.
Pokud se podává kořeněné a tučné jídlo, nepřehánějte to s jeho konzumací a pozor si dejte i na některé druhy syrové zeleniny, např. cibuli nebo křen, které mohou být těžko stravitelné.
Opatrně také s množstvím alkoholu, který zvyšuje kyselost žaludku. Ani větší množství šumivých nápojů žaludku nedělá dobře.
Pomoc z přírody vždy po ruce
Když se problémy spojené s podrážděným žaludkem přece jen dostaví, existuje jeden velký pomocník, a tím je zázvor. Důležité je však jeho správné dávkování, které je pro správný účinek klíčové. S tím vám pomůže například Antimetil, přírodní doplněk stravy ze zázvoru, který obsahuje ideální obsah účinné látky, a tím zajistí pomoc při zklidnění žaludku.
Přečtěte si, jak vám Antimetil pomůže při rozbouřeném žaludku. Z dalších bylinek vám dobře poslouží například máta nebo heřmánek, z nichž si můžete připravit čaj. Samozřejmostí je pak dieta a dostatek tekutin. Akutní nevolnost způsobená dietní chybou by měla odeznít během pár hodin.
Pokud by se váš stav nezlepšil ani po dvou dnech, vydejte se pro jistotu ke svému lékaři.
Gastritida: příznaky, léčba (zánět žaludku)
Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se
používá na popis skupiny stavů, charakterizovaných zánětem nebo
drážděním výstelky (sliznice) žaludku.
Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida),
nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody
(chronická gastritida).
Termín akutní znamená, že
příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1-2 dny), ale nemusí být
bezpodmínečně těžké a závažné.
Chronická se rozvíjí pomalu a může
mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická
gastritida).
Příčiny vzniku gastritidy
Může být způsobená řadou faktorů zahrnujících bakteriální či
virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé
užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech,
případně spojená s autoimunitním onemocněním, návratem (refluxem)
žluče do žaludku.
Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření vede
k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům
trávicích žaludečních šťáv.
Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky,
nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, může vyvolat akutní
gastritidu. Potíže, které takto mohou vzniknout, se označují jako
syndrom čínského restaurantu.
Stres je další faktor uplatňující se v pozadí
gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po
operačních zákrocích, úrazech, popáleních, či spojená se závažnými
infekcemi.
Přibližně 90% gastritid (převážně chronických) je vyvoláno
infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to
bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku.
Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikovaná touto
bakterii, nejvíce v rozvojových zemích.
U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné
příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se
vliv dědičnosti, ve smyslu zvýšené náchylnosti k této
infekci a také životní styl– alkohol, kouření, vysoká
zátěž stresem.
Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá
Gastritida typu B (B=bakteriální). Má
úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového
vředu.
Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu
aspirin, ibuprofen, mohou při dlouhodobém
užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Mají dráždivý
účinek na žaludek.
Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových
šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je
tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a
uskladňována v žlučníku. Ze žlučníku se dostává do tenkého
střeva.
Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem
a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač
nefunguje jak má, nebo byl chirurgicky odstraněn z různých důvodů,
dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět
žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě. Gastritida vyvolaná
chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky se nazývá
Chemická gastritida, gastritida C.
Asi 3-6% případů chronických zánětů žaludku vzniká na podkladě
autoimunity- Autoimunitní gastritida, gastritida A. Lidské
tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku, hlavně proti tzv.
parietální buňkám. Postihuje tělo žaludku a způsobuje
zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice (atrofii) s vymizením
parietálních buněk.
Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou), což je
základ kyselé žaludeční sekrece a dále tyto buňky produkují
vnitřní činitel (intrinsic faktor).
Je to látka
nepostrádatelná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém
střevě. Nedostatkem vitamínu B 12 vzniká chudokrevnost (perniciózní
anémie).
Vitamin B12 je totiž jednou z látek potřebných k správné
tvorbě červených krvinek (erytrocytů).
Nakonec je třeba zmínit gastritidy vznikající jako součást jiných
onemocnění, zahrnujících např. AIDS/HIV, Crohnovu chorobu, parazitární
infekce, onemocnění jater a ledvin.
Rizikové faktory gastritidy
Mezi rizikové faktory patří kromě výše zmíněných
(infekce H. pylori, autoimunitní onemocnění, alkohol, kouření, stres,
těžko stravitelná kořeněná jídla, některé léky, atd.)
i věk.
Starší lidé jsou obecně více ohroženi zánětem
žaludku. Žaludeční výstelka má se stoupajícím věkem tendenci se
ztenčovat a také se zvyšuje pravděpodobnost nákazy Helicobacterem pylori,
nebo rozvinutí autoimunitních procesů.
Musíme zohlednit i individuální odolnost jedince, která
bývá ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, vlivy psychickými
(emoce, nálada, výchova) i celkovým stavem organizmu (období zotavování
se z nemoci-rekonvalescence, únava, jiná onemocnění).
Příznaky a projevy gastritidy
Patří k nim tlak až bolest v nadbřišku (epigastrium), nechutenství
až odpor k jídlu, říhání, pocit nevolnosti a nutkání ke zvracení
(nauzea), zvracení, nadmutí, plynatost (flatulence), břišní kolika,
průjem, tmavá stolice, úbytek hmotnosti. Když obtíže trvají týden nebo
i déle, měli byste navštívit svého lékaře.
U akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce,
několik hodin až dnů s rychlým návratem k původnímu
stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků.
Způsobuje spíše
nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí
v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka
(tělesná teplota nad 38°C) nebývá.
Maximálně se mohou vyskytnout krátce
trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38°C.
Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje
spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti
k jídlu.
Občas se může vyskytnout krvácení do žaludku. Je to
ale zřídka závažné krvácení, které se pak může projevit
zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové
stolice. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned
lékařskou pomoc.
Vyšetření gastritidy
Definitivní diagnóza gastritidy je výlučně
histologická. To znamená, že kus tkáně ze žaludku musí
vidět patolog pod mikroskopem. Tento kus tkáně (bioptický vzorek) získá
lékař při endoskopickém vyšetření.
Při tomto vyšetřeni se pacientovi, který leží na boku, zavede skrz
ústa přes jícen až do první části tenkého střeva flexibilní,
trubicovitý, osvětlený optický přístroj (endoskop). Před zavedením
endoskopu se hrdlo pacienta většinou umrtví.
Lékař má přes endoskop
možnost prohlédnout si stav výstelky trávicích orgánů pacienta.
V případě, že tam vidí něco podezřelého, může pomocí speciálních
instrumentů zavedených přes endoskop odebrat vzorek tkáně a ten poslat do
laboratoře.
Odběr tkáně není bolestivý, neboť ve sliznici žaludku nejsou nervy
vedoucí bolest. Vyšetření trvá přibližně 20-30 minut, ale pacient by
neměl opustit lékařské zařízení dříve, než vyprchá účinek léků.
Rizika vyšetření jsou vzácná.
Převážná většina pacientů, kteří si
po výkonu stěžují na nějaké obtíže, pociťuje pouze mírnou přechodnou
bolest hrdla z polykání endoskopu, kdy může dojít k podráždění tohoto
místa při jeho vsouvání.
Vzácnou komplikací je krvácení nebo
proděravění stěny žaludku.
Rentgenové vyšetření žaludku- sledují se známky
zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou
provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká.
Na vyloučení infekce Helicobacterem pylori existují ještě i jiné
vyšetřovací metody.
Rychlý ureázový test– prokazuje enzym (ureázu), který
produkuje H. pylori pomocí speciálních barevných indikátorových proužků.
Provádí se přímo na odebraném vzorku tkáně žaludku.
Kultivace– vyžaduje speciální podmínky odběru
i transportu vzorku tkáně žaludku do laboratoře, kde se bakterie (pokud je
ve vzorku přítomná) vypěstuje.
Dechový test– provádí se nalačno. Po vypití označené
látky se sledují ve vydechovaném vzduchu zbytky podané látky, která byla
rozštěpena přítomným Helikobakterem. Test vyžaduje spolupráci
pacienta.
Stanovení H.pylori v stolici– za použití imunologických
metod se hledá přítomnost H. pylori v stolici. Test je vhodný pro
vyšetření dětí.
Vyšetření krve– v odebraném vzorku krve se hledají
protilátky proti H. pylori.
Léčba gastritidy
Vyléčení gastritidy závisí na odstranění (vyléčení) vlastní
konkrétní příčiny. Pokud jde např. o gastritidu vyvolánu léky nebo
alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek.
Vhodný postup u náhle vzniklých potíží, které si můžeme vyléčit
sami, bez pomoci léků, zahrnuje klid na lůžku a také
dietní režim, podle tíže stavu.
První 1-2 dny by se měly pít jenom tekutiny (dobrý je
vlažný černý neslazený čaj), popř. sníme dietní suchar. Na druhý den
můžeme sníst starší pečivo. Další den se přidávají obilninové
polévky ( krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální
stravu má probíhat pozvolna, asi za týden.
Při léčbě vážnějších stavů se uplatňuje použití některých
léků. Jsou to jednak léky proti bolesti, tzv.
spazmoanalgetika, případně léky proti
zvracení a léky, které snižují kyselost žaludku za účelem
zmírnění příznaků a potíží a pomáhají urychlit proces hojení.
Podávají se antacida (př. Hydrogenuhličitan sodný-
soda bikarbona). Jsou na snížení kyselosti. Užívají se spíše
při mírnějších zánětech žaludku. Způsobují rychlou úlevu od bolesti.
Antagonisté H2 receptorů ( antihistaminika – ranitidin), nebo
inhibitory protonové pumpy (př.
omeprazol, Helicid) tlumí
nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny-
antacida , které přítomnou kyselinu na sebe naváží a tím zabrání
jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku.
Úspěšné může být i tradičně podávané živočišné
uhlí.
Zvláštní případ představuje gastritida vyvolána bakterií Helicobacter
pylori. Odstranění bakterie může významně zlepšit až navrátit původní
stav výstelky žaludku. Když se H. pylori najde náhodně u pacienta bez
obtíží, není zvykem zahájit léčbu.
Ta se ale vždy zahajuje, když je již přítomný dvanáctníkový nebo
žaludeční vřed. Nejčastěji se používá tzv.
trojkombinace. Tvoří ji kombinace dvou
antibiotik (př. amoxicilin, metronidazol) a jednoho inhibitoru
protonové pumpy (omeprazol).
Někdy se přidávají ještě bizmutové přípravky (
De-Nol).
Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno
vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku
perniciózní anemie), vitamín se do těla dodává jinou formou (ve formě
injekcí).
Komplikace gastritidy
Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter
pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových
vředů.
Další nebezpečí pak představuje riziko krvácení do
žaludku.
Některé gastritidy zvyšují riziko vzniku rakoviny
žaludku. Jsou to většinou gastritidy, které trvají dlouho
(chronické, např.
autoimunní, helikobakterová) a vedou ke ztenčování
výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a
jejich náhradou za buňky typické pro střevní výstelku (to se nazývá
intestinální metaplazie).
Vznik této přestavby je předstupněm
při vzniku žaludečního karcinomu.
Prevence gastritidy
Ačkoli je těžké předejít infekci Helikobakterem pylori, existuje
několik rad, které mohou snížit riziko vzniku gastritidy, nebo zmírnit
její příznaky. Patří mezi ně především dodržování správné
životosprávy.
Vyhýbání se jídlům, které se nám zdají dráždivá, jako např.
hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla. Měli bychom jíst
pomalu, u jídla relaxovat a jíst menší porce, pravidelně vícekrát přes
den, abychom zabránili nadměrnému působení žaludečné kyseliny na
žaludek v době hladovění.
Udržovat si hmotnost, pravidelně cvičit a hlavně omezovat stres.
Omezení nadměrného pití alkoholu a kouření. Kouření nejen že
podporuje tvorbu žaludeční kyseliny, také poškozuje ochrannou vrstvu
výstelky žaludku, která ho v zdravém žaludku chrání před účinkem
kyselé šťávy. V neposlední řadě je kouření rizikovým faktorem pro
vznik rakoviny žaludku.
Pokud to jde, pokuste se nahradit užívání volně prodejných léků typu
aspirin, ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem
(Paralen, Panadol).
Jak si mohu pomoci sám
Když už gastritidou trpíte a nemáte pocit, že léčba zabírá jak má,
nebo ani nebyla zahájená, je tady několik typů, které by mohli prospět.
Patří mezi ně např. praktikovaní dechových a jiných lehkých
cvičení např. procházky, plavání.
Lidé popisují úlevu po vypití šťávy z nastrouhaných
syrových brambor (na lačno).
Můžete zkusit také kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový
čaj, mléko.
Diskuse
Další názvy: zánět žaludku, akutní gastritída, chronická gastritida, gastritis, bakteriální gastritida, chemická gastritida, autoimunitní gastritida
Bolesti břicha
Bolest může být společným projevem mnoha různých onemocnění. Může se vyskytovat samostatně, nebo s jinými příznaky, mezi které patří zvracení, průjem, plynatost, pocit plnosti a jiné. Nemusí však nutně souviset jenom s postižením trávicího systému.
Bolest břicha může být lokalizovaná na konkrétní místo, což může být jasným vodítkem pro diagnostiku postižené části trávicího systému, nebo může být celková, kde je potřeba dále pátrat. Bolest břicha bývá například popisována jako píchavá, křečovitá, svíravá, tlaková – „na prasknutí“.
Důležité je vypozorovat i vztah bolesti k určitému typu jídla.
Mírné bolesti břicha se mohou vyskytovat nepravidelně, např. po těžkém jídle, nebo po dietní chybě a nehrozí při nich přímé poškození zdraví. Opakované, pravidelné bolesti mohou spíše poukazovat na vážnější onemocnění.
V každém případě je však dobré na bolesti břicha vždy lékaře upozornit.
Náhle vzniklá, výrazná bolest břicha, která je pro Vás charakterem nová a neznáte její příčinu, je důvodem k okamžité konzultaci lékaře a může být vážným rizikem pro Vaše zdraví.
Bolesti břicha se mohou vyskytovat i bez zjevné příčiny. Můžou být způsobené psychogenně – stresem, nepravidelnou stravou a nevhodným životním stylem. V těchto případech se při vyšetřeních většinou na nic nepřijde nebo jsou výsledky nejednoznačné.
Zcela do jiné oblasti patří bolesti břicha při menstruaci a ve spojitosti s těhotenstvím. V takových případech konzultujte podle potřeby Vašeho gynekologa.
Bolesti vycházející z postižení žaludku a horní části trávicího systému:
Pálení žáhy, někdy spojené s bolestí břicha a říhání mohou být způsobeny reflexním onemocněním jícnu, kdy se natrávená potrava vrací ze žaludku zpět do jícnu nebo výjimečně až do ústní dutiny. Vyskytuje se většinou po jídle nebo po změně polohy (ulehnutí). Tlaková bolest, pocit plnosti, nechutenství, říhání, pocity na zvracení mohou poukazovat na zánět žaludeční sliznice.
Bolest spojená s jídlem může vést k podezření z žaludečního nebo duodenálního vředu. V případě žaludečního vředu bývá přítomné nechutenství, říhání, při dlouhodobých potížích úbytek hmotnosti. Bolest se projevuje po najezení nebo těsně po jídle.
Při bolestech „na lačno“ (2 a více hodin po jídle nebo v noci) je pravděpodobný duodenální vřed. V těchto případech se bolesti naopak zmírní po jídle. Vředy mohou při zanedbání péče vyústit až v perforaci trávicího systému se vznikem život ohrožujícího zánětu pobřišnice.
Vředy jsou výsledkem nerovnováhy protektivních a „agresivních“ faktorů, téměř vždy je však přítomna i infekce sliznice bakterií Helicobacter pylori. Léčba pak spočívá i v nasazení antibiotické terapie.
Často se vyskytují i při užívání některých běžných léků proti bolesti nebo na revmatická onemocnění kloubů.
Bolesti spojené s postižením dolní částí trávicího systému:
Bolesti břicha spojené s průjmem po požití zkažených potravin jsou příznakem akutní gastroenteritidy. Bývají spojené i s teplotou, zvracením, dehydratací. Příčina bývá většinou virová infekce, která se přenáší kromě přímé konzumace kontaminovaného jídla i vzduchem, nebo kontaktem.
Nadýmání, průjem a křečovité bolesti po požití mléčných výrobků svědčí pro poruchu trávení laktózy, tj. bílkoviny obsažené v mléce. Z dalších příznaků se může objevit i nevolnost a zvracení, ztráta chuti k jídlu, říhání, únava a jiné.
V závislosti na závažnosti nesnášenlivosti laktózy se doporučuje omezení nebo úplné vyloučení mléka a mléčných výrobků. Postižení mají obvykle radikálně změnit své stravování, protože se mléčný cukr způsobující bolesti žaludku přidává do mnoha hotových výrobků a uzenin.
Podobně porucha trávení jiných látek se může kromě jiného projevit i bolestí břicha, častěji však průjmy a následným hubnutím. Potíže pak bývají vázány na konkrétní jídla.
V pravém podžebří se může projevovat postižení žlučníku. Po jídle (většinou mastném, těžším) se může objevovat břišní dyskomfort vystupňovaný až do křečovité bolesti, která může souviset s výskytem žlučníkových kamenů. Tyto kameny se nemusí vždy při vyšetření najít, podle typických příznaků však odborník může tuto diagnózu sestavit. Následně je nutná úprava jídelníčku a stravovacích návyků.
Méně časté bolesti způsobené vážnějším postižením trávicího systému:
I jiná, méně běžná, onemocnění se mohou projevovat bolestmi břicha.
Může jít například o zánět nebo podráždění slinivky (pankreatitida), postižení tenkého a tlustého střeva nespecifickými záněty, nádory, vrozené anomálie trávicího traktu, komplikace pooperačních stavů apod.
Silné a náhlé břišní křeče, zvracení žluče a stolice, zácpa a nadýmání břicha naznačují neprůchodnost střev. Intenzivní a náhle vznikající bolesti břicha jsou také příznakem zánětu slepého střeva (apendixu), nebo žlučníku.
Prknovité stažení břišní stěny, citlivost na jakýkoliv dotek může být příznakem zánětu pobřišnice. Tyto akutní stavy můžou být až život ohrožující a je nutná okamžitá hospitalizace. Platí tedy, že nově vzniklá, pro Vás netypická bolest břicha, u které si nejste jistí příčinou, by měla být vyšetřena lékařem.
Bolesti břicha bez zjevné vyvolávající příčiny:
Ne vždy musí být organické onemocnění příčinou břišních bolestí. Stres, deprese, nervozita, úzkost či strach se mohou projevovat sevřením, často v oblasti žaludku nebo i v oblasti celého břicha.
Psychogenně může být způsobené i jiné příznaky např. zvracení (před očekávaným výrazným stresem), vždy je však nutné vyloučit ostatní příčiny.
Tyto bolesti bývají mírné a vázané na stresové podněty či období.
Bolesti břicha: diagnóza
Vzhledem k tomu, že bolesti břicha mohou být příznakem velkého množství onemocnění, bude se vás lékař ptát na vaši zdravotní historii a průvodní jevy. Přitom se mimo jiné zjišťuje, jak často se vyskytují bolesti břicha, kdy se poprvé objevily, kde je lze lokalizovat, zda se vyskytují v souvislosti s (konkrétním) jídlem a zda jste ztratili na váze.
Musí se analyzovat také vaše životní zvyklosti a obyčeje, aby se zjistilo, zda příčinou bolesti žaludku nemůže být závislost na nikotinu, časté požívání alkoholu, překyselení, léky, nedostatek pohybu nebo psychická zátěž.
Základní vyšetření v ordinaci spočívá ve vyšetření pohmatem a různými manévry, poslechem fonendoskopem a v některých případech je nutné vyšetření prstem přes konečník. Běžný je také odběr krve.
Mezi běžná přístrojová vyšetření patří ultrazvuk, který je rychlý, pohodlný a bezbolestný. Dále se provádí zobrazovací vyšetření (RTG, CT) nebo vyšetření endoskopická – kamerou zavedenou do trávicího traktu (gastroskopie, koloskopie). U těchto vyšetření je také nutná příprava, o které Vás vždy poučí lékař.
Bolesti břicha: léčba
Pokud se nejedná o žádná vážná onemocnění, může pomoci řada domácích prostředků proti bolestem břicha, stejně tak jako správná životospráva.
Jsou-li příčinou psychologické problémy, měli byste co nejdříve změnit svůj životní styl, a to nejen proto, že stres a zátěž mohou být rizikové faktory pro vznik žaludečních vředů. Vyhněte se stresu jak při práci, tak v soukromí a dopřejte si dostatek odpočinku a relaxace.
Pokud znáte vyvolávající faktory nebo jídlo, které u Vás způsobuje bolesti břicha, nadýmání nebo jiné potíže, důsledně se mu vyhýbejte. Věnujte dostatek času sestavování Vašeho jídelníčku a výběru jídla.
Vyvarujte se především tučných, smažených nebo uzených jídel, vyhněte se nadměrné konzumaci masa a živočišných tuků. Konzumujte dostatek zeleniny a ovoce. Hlídejte dostatečný příjem vlákniny a tekutin. Jídlo nepřesolujte a koření používejte uvážlivě.
Jídlo konzumujte pravidelně, spíše vícekrát denně po menším množství. Mezi nejvydatnější jídla by měla patřit snídaně a oběd, večeře by naopak měla být lehčí. Pokuste se najít si na jednotlivá jídla potřebné množství času a neřešit během konzumace jiné záležitosti. Vyhněte se sladkostem a nepřejídejte se. Na správné trávení má nezanedbatelný vliv i dostatek pohybu.
Při bolestech břicha nebo břišním dyskomfortu je možné použít různá volně dostupná léčiva. Je potřeba si však uvědomit, že na prvním místě je správná životospráva. Léky Vám nebudou ku prospěchu, pokud budete trávicí systém opakovaně zatěžovat nevhodnou stravou nebo přejídáním.
Můžete zkusit různé bylinné čaje: koriandr, heřmánek, listy bazalky, fenykl, zázvor, anýz a meduňka uklidňují žaludek, trávicí trakt a mohou být zpracovány dle libosti na čajové kreace nebo je lze koupit jako hotové čajové směsi.
Proti nadýmání můžete použít např. Espumisan easy nebo Carbo Medicinalis Galmed. Jsou vhodné spíše na krátkodobé užívání, při dlouhodobých potížích je nutné vyhledat lékaře.
Při poruše funkce střevní mikroflóry (může nastat např. po užívání antibiotik) můžete vyzkoušet probiotika (léky upravující prostředí ve střevě), např. Linex Forte.
O dalších možnostech léčby se podle Vašich potíží konkrétně informujte u lékaře nebo ve Vaší lékárně.
Zvracení u psa
Zvracení u psa je častý problém, určitě se s ním alespoň jednou setkal každý majitel psa.
Psi mohou zvracet z různých důvodů – zbavení se nevhodné potravy ze žaludku je jednou z nejčastějších příčin zvracení u psů. Někdy je však zvracení známkou vážného zdravotního problému.
Čtěte dále a zjistěte, proč psi zvracejí, kdy byste měli začít být znepokojeni a co můžete udělat, abyste pomohli zvracejícímu zvířeti.
ZVRACENÍ NEBO REGURGITACE?
Měli bychom se naučit rozeznat rozdíl mezi zvracením a regurgitací.
REGURGITACE U PSA
- je pasivní děj, při kterém nenatrávená potrava vystupuje z jícnu, bez úsilí a bez zapojení břišního lisu. Obvykle nám regurgitace poukazuje na možnou patologii jícnu. Je důležité tyto dva děje rozlišovat, neboť příčiny a léčba těchto stavů jsou odlišné.
ZVRACENÍ U PSA
- obvykle mu předcházejí známky nevolnosti provázené slintáním, olizováním se a nadměrným polykáním. Někteří psi požírají trávu, spekulace ukazují i na možnou funkci ochrany jícnu před ostrými předměty, jako jsou např. kosti, když pes zvrací. Trávu požírají samozřejmě i z důvodu čistění žaludku, neboť dříve či později pozření trávy vyvolá zvracení.
- Zvracení je aktivní proces. Zahrnuje kontrakce břišní stěny, což si můžeme představit jako tzv. “pumpování břichem”. Naproti tomu regurgitace je proces pasivní, kdy pes “vyhodí” obsah jícnu bez toho, aniž by zapojoval břišní stěnu. Zkrátka se jen nahrbí, ohne hlavu k zemi a vyjde z něj potrava, která se v jícnu nahromadila a neprošla do žaludku. Regurgitace povětšinou probíhá rychle, z ničeho nic je obsah venku. Při zvracení několik sekund čekáme, až pes několikrát “zapumpuje” svaly břišní stěny a teprve po tomto úsilí vyzvrátí obsah žaludku.
PROČ PES ZVRACÍ?
Pokud pes sežere něco zkaženého, cizí těleso atp., organismus na tuto skutečnost zareaguje zvracením a bude se snažit z těla vše vyloučit. Většina majitelů byla svědkem toho, že jejich pes snědl něco “špatného” a za několik minut či hodin to vyzvrátil bez dalších následných komplikací.
Dalšími relativně neškodnými příčinami zvracení u psa jsou kinetózy (jízda v autě) a tzv. bilious vomiting syndrome neboli také “lačné zvracení”. Často se setkáváme se psy, kteří pravidelně zvrací ráno z důvodu prázdného žaludku, který je dráždí. Zvratky jsou většinou hlenové, zbarvené do žluto/oranžovo/hněda.
Tito psi netrpí jinými problémy, jako jsou průjem, ubývání na váze či snížená chuť k jídlu.
Zvracení je samozřejmě také příznakem mnoha potenciálně závažných onemocnění, jako jsou například:
- Zánět žaludku a střev – Gastroenteritida
- Střevní obstrukce způsobená cizím materiálem, nádory, vchlípení či dislokace orgánů atd.
- Zánětlivá onemocnění střev
- Paraziti
- Toxiny
- Některé typy rakoviny
- Onemocnění jater
- Onemocnění ledvin
Cizí těleso – ponožka v tenkém střevu štěněte zlatého retrievera
- Infekce (bakteriální, virové nebo houbové)
- Cukrovka – Diabetes mellitus
- Onemocnění nadledvinek
- Zánět slinivky břišní – Pankreatitída
- Hemoragická gastroenteritida
- Žaludeční a střevní vředy
- Úraz hlavy
- Vedlejší účinky léčiv
- Potravní intolerance
Zácpa z kostí může taky vyvolat zvracení u psa
TYPY ZVRATKŮ
Je nepříjemné, ale důležité, abyste si před uklizením zvratků vše důkladně prohlédli, a pokud je možnost, tak vyfotili.
PES ZVRACÍ ŽLUTOU PĚNU
Například pěna, která může být zbarvená žlutě, poukazuje na to, že žaludek vašeho psa je prázdný (pěna pochází z hlenu, který je normálně přítomen v žaludku a žlutá je žluč ze střeva).
PES ZVRACÍ BÍLOU PĚNU
Příčin zvracení bílé pěny je vícero. Může se jednat nejčastěji o infekci zažívacího traktu nebo o dietní chybu.
Pokud se tento problém u pejska objeví jednou a vše se opět vrátí do normálu, pravděpodobně snědl něco, co neměl a jeho tělo se tomu tímto způsobem brání.
Pokud si nejste jisti, proč pes zvrací a zvracení trvá déle či je velmi intenzivní, co nejrychleji vyhledejte veterináře.
PES ZVRACÍ VODNATÉ ZVRATKY
Vodnaté zvratky vypovídají o tom, že má pes žízeň, snaží se kompenzovat ztráty vody, ale nedokáže udržet tekutinu v žaludku a je tak vystaven riziku dehydratace.
PES ZVRACÍ KREV
Najdete-li ve zvratcích červenou krev nebo něco podobného kávovým zrnům (částečně natrávená krev), pes s největší pravděpodobností krvácí do trávícího traktu. V tomto případě byste měli okamžitě navštívit veterináře.
PES ZVRACÍ STOLICI
Pokud zvratky vypadají nebo smrdí jako stolice, tak nečekejte ani vteřinu a utíkejte na veterinu. Zvracení stolice bývá příznakem ucpaného střeva nebo zánětu pobřišnice.
PES ZVRACÍ ZELENOU STRAVU
Jasně zelené zvracení může naznačovat pozření něčeho zkaženého či jedovatého.
PES ZVRACÍ JÍDLO
Pokud pes zvrací částečně natrávenou nebo nestrávenou potravu, je zde několik dalších možností, proč se toto děje.
PES ZVRACÍ ŠKRKAVKY
Se zvracením škrkavek se potkáte v drtivé většině u štěňat. U dospělého psa se jedná o zcela ojedinělou záležitost. V tomto případě se nepokoušejte štěně odčervit sami (volbou nesprávného preparátu můžete pejskovi ještě víc ublížit) , ale poraďte se nejdřív s veterinářem.
Našli je ve zvratkách něco podezřelého?Navštivte se svým pejskem naší veterinu v Praze
Objednat na echokardiografické vyšetření
CO DĚLAT KDYŽ PES ZVRACÍ?
Pokud váš pes vykazuje některý z následujících příznaků, ihned nás kontaktujte.
- Časté zvracení – psi, kteří často zvracejí, se mohou rychle vyčerpat a organismus bude oslabený. To platí zejména pro starší psy nebo psy se zdravotními obtížemi.
- Vrhavé zvracení – potenciálně známkou obstrukce gastrointestinálního traktu.
- Letargie a deprese – známka celkového nežádoucího oslabení organismu.
- Těžký průjem – kombinace závažného zvracení a průjmu může vést k rychlé dehydrataci.
- Snížené močení – snížená tvorba moči v důsledku dehydratace.
- Bolest břicha a / nebo jeho zvětšení – tyto příznaky jsou obecně pozorovány při závažnějších příčinách zvracení u psů.
- Opakované pokusy o zvracení, ale nic nevyzvrací – zde se může jednat o dilataci a torzi žaludku, život ohrožující stav,
- Přítomnost čehokoliv neobvyklého ve zvratcích např. cizích předmětů, krve apod.
ZVRACENÍ U ŠTĚŇAT
Všechny příčiny a doporučení, na téma zvracení u dospělých psů, se vztahují i na štěňata. Zde ovšem s jedním důležitým upozorněním. Štěňata mnohem rychleji podléhají důsledkům zvracení (dehydratace, nerovnováha elektrolytů, …) oproti dospělým jedincům.
Rychle zeslábnou nebo dokonce umírají a to i z relativně mírných příčin zvracení.
Proto je potřeba zvracení u štěněte nikdy nepodcenit a v každém případě déletrvajícího zvracení (2-3x po sobě v jeden den nebo 1x za den dva dny po sobě) kontaktovat veterináře!
ÚPRAVA STRAVY PŘI ZVRACENÍ U PSA
Pokud se dospělý (doposud zdravý) pes vyzvrací jednou nebo dvakrát během dne a celkově nevykazuje změnu v chování, cítí se dobře, je veselý a nepozorujeme u něj průjem, snížený příjem tekutin atp., zkuste následující kroky:
- Odstraňte všechny zdroje jídla a vody po dobu 6 – 12ti hodin.
- Pokud pes vydří nezvracet déle jak dvě hodiny, nabídněte mu malé množství vody. Napájíme po malých objemech, častěji během dne.
- Pokud po uplynutí 12 hodin pes pije a nezvrací, můžeme přejít k nabídnutí diety – rýže, kuřecí prsa bez kůže a mrkev. Rozvařené (vařit můžeme klidně i hodinu a půl). Krmit lze i dietní granule nebo konzervu. Potravu nabízíme po malých troškách např. první dávka 1 polévková lžíce, pokud nezvrací, za hodinu 2 polévkové lžíce a postupně prodlužujeme intervaly mezi krmením a zvyšujeme dávku (dávku na rozkrmování je nutné přizpůsobit velikosti psa).
- Pokud pes nadále již nezvrací a nepřidá se ani průjem, dietu ponecháme ještě další dva dny. Krmíme ideálně 3-4x denně menší porce.
- Pokud během podávání diety začne pes zvracet, neprodleně navštivte veterinárního lékaře.
PREVENCE ZVRACENÍ U PSA
- Neměňte náhle potravu, na kterou je váš pes zvyklý. Pokud se pro změnu rozhodnete, dělejte to postupně.
- Krmte pravidelně, ideálně 2x (i vícekrát) denně (v závislosti na druhu a velikosti plemene).
- Nedávejte svým psům hračky, které mohou spolknout nebo rozžvýkat na kusy nebo z nich vytahat provázky.
- Nenechávejte otevřený odpadkový koš za vaší nepřítomnosti v místnosti, kde necháváte psa.
- Nedávejte psům kosti, pokud na to nejsou zvyklí od štěněte. Pokud kosti dáváte, krmte je syrové. Vyhněte se krmení od stolu. Některé potraviny určené pro lidi nejsou pro psy vhodné, některé jsou nebezpečné (např. hrozny, rozinky, čokoláda, xylitol v některých bonbonech, cibule, česnek, pažitka, makadamové ořechy a potraviny s vysokým obsahem tuku). Někteří psi s “citlivým” Zažíváním nejsou schopni tolerovat ani “bezpečné” jídlo od stolu.
- Nenechte svého psa požírat mršiny. Jejich pozření zvyšuje riziko nepříjemné infekce a vystavení případným toxinům.
- Sledujte vašeho psa během venčení. Pažravým psům na venčení raději pořiďte košík s dvojitým dnem.
- Pravidelné očkování proti parvoviróze je nejzákladnější očkování, které by měl dostat každý pes.
- Pravidelné odčervení je naprostý základ zdravotní péče o psa.
Milujeme zvířata. Pomáhat jim je naším posláním Objednejte se k vašemu veterináři
Objednat na echokardiografické vyšetření NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI PSŮ