Problémy s krevním cukrem vyřeší správné potraviny

Projdeme si základní pravidla zdravé stravy, které by měl znát každý diabetik. Pro začátek si spočítejte ideální váhu, abyste hned věděli, na co se máte zaměřit, jestli potřebuje zhubnout, přibrat nebo udržovat.

Výpočet maximální váhy: x = (výška – 100) + 20 % z x (příklad: 165  – 100 = 65 + 13 = max. 78) Pokud vážíte víc, nevadí, změnou jídelníčku a životního stylu určitě brzy dostanete přebytečná kila pod kontrolu. Brzy uvidíte zlepšení. Trocha motivace: Už 10% úbytek vaší hmotnosti zlepší diabetes 2. typu až o 50 %. A to už stojí za to. Nemyslíte?

Desatero zdravé stravy

Každá potravina se skládá z živin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a má svou kalorickou (energetickou) hodnotu. Dobré znalosti o složení stravy by měl každý diabetik, aby věděl, kdy si může dopřát, a co už je přes čáru.

Mnoho lidí si myslí, že když jí zdravě, tak si mohou dopřát a nepřiberou. Ale to je omyl! I ze zdravých potravin se přibírá. Pokud dodáváte tělu pravidelně nadbytečné množství živin, tak se to podepíše i na vaší váze.

1. Jezte pravidelně. To je 3-6 porcí denně (3 hlavní jídla se svačinami a případně 2. večeře dle potřeby), s odstupem 3-6 hodin mezi jídly.
2. Upravte denní energetický příjem (uvádí se v kcal nebo v kilojoulech) podle své hmotnosti. Snížením denního energetického příjmu snížíte i svou hmotnost. Váhu si udržíte, když přijmete jen tolik energie, kolik za den spálíte.
3. Zařaďte do jídelníčku ovoce a zeleninu. 3-4 porce zeleniny cca 200-400 g/den a 2-3 porce ovoce cca 100-300 g/den.
4. Dodržujte pitný režim. Přijímejte minimálně 25 ml tekutiny na kg tělesné hmotnosti. 1 litr získáte z potravin (polévka, ovoce apod.).
5. Solte s mírou. Vyhýbejte se přesoleným potravinám, jako jsou například tyčinky a brambůrky.
6. Omezte tuky. Porci tučného masa nebo sýra (40-50 g) si dopřejte maximálně jednou denně. Obecně platí – čím tučnější, tím menší porce. 
7. Zařaďte ryby a rybí tuk min. 2x týdně do svého jídelníčku.
8. Ideální složení hlavního jídla: bílkoviny (vejce, sýr, maso) + příloha (pečivo, brambory, rýže, těstoviny) + zelenina
9. Jednoduché cukry si můžete taky dopřát, ale jen v malém množství (do 50 g). A nejlépe ve dnech, kdy máte nějakou fyzickou aktivitu nebo když potřebujete rychle doplnit cukry–hypoglykémie. 
10. . Snižte příjem uzenin a ochucených nápojů.

Množství sacharidů

Každý diabetik si musí hlídat množství sacharidů, které přijímá. 

• Potraviny bohaté na sacharidy: med, pečivo, těstoviny, rýže, knedlíky, výrobky z obilnin a mouky, ovoce, brambory, a samozřejmě všechny potraviny slazené bílým cukrem.
• Potraviny bez obsahu sacharidů: maso včetně ryb, tuky (máslo, sádlo, oleje), tvaroh, sýry, vejce, většina uzenin, houby a také zelenina v syrovém stavu, u které se ještě zastavíme.
• Potraviny s malým množstvím sacharidů: v syrové zelenině jsou sacharidy hůře dostupné, a proto glykémii vůbec nezvyšují. Cukrů se nemusíte bát ani u vybraných druhů vařené zeleniny (ve 100 g potraviny cca 10 g = 1 VJ). Kořenová zelenina – červená řepa, černý kořen, celer, mrkev petržel a patison. 
• Potraviny s malým množstvím sacharidů, které nastupují do krve pomaleji: luštěniny, ořechy.

MĚJTE NA PAMĚTI, ŽE I DIAPOTRAVINY OBSAHUJÍ TUKY A CUKRY!

Rychlost vstupu sacharidů do krve

Stejnou důležitost jako množství sacharidů má i glykemický index – GI neboli rychlost vstupu sacharidů do krve. Čím vyšší GI, tím rychlejší a vyšší glykémie, podle toho rozdělujeme potraviny na rychlé a pomalé. Rychlost nástupu a výšku glykémie tedy ovlivníte poměrem potravin s nízkým a vysokým GI.

Jídlo si poctivě važte, pokud po týdnu zhubnete zhruba 1 kilogram, jste na správné cestě. Pokud je úbytek na váze o hodně větší, zpomalte a navyšte si kalorický příjem o ⅓. Přidávejte rovnoměrně na všech složkách stravy (cukry, tuky, bílkoviny). 

Nezhubli jste?

Pak se někde stala chyba. Pojďme ji odhalit.

1. Ruku na srdce, dodržovali jste všechno tak, jak jsme si řekli? Ne? Teď vidíte, že své tělo jen tak neošálíte. Zkuste to ještě jednou a lépe. Ono to půjde, nebojte se.
2. Jedli jste podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale pořád nic? Zkuste ještě trochu snížit kalorický příjem a přidejte pohyb. Zařaďte do svého dne třeba svižnější procházku nebo lekci jógy.Výsledky na sebe určitě nenechají dlouho čekat.

Na jakých lékárnách měření probíhá?

Potraviny, které pomáhají zvyšovat krevní oběh a zároveň chrání srdce

Fotografie: Pixabay

Krev je tekutina, která dodává kyslík a živiny do vašeho srdce, plic, orgánů, svalů a dalších systémů. Dobrý oběh optimalizuje přísun kyslíku a živin do celého těla.

Jídlo, které jíte, ovlivňuje krevní oběh. Zdravé návyky včetně pravidelného cvičení, udržování dobré hydratace, udržování zdravé hmotnosti a vyhýbání se kouření – to vše může zlepšit oběh. Zdravá strava a správné návyky také snižují riziko hluboké žilní trombózy. Když jdete nakupovat, vyberte si potraviny, díky nimž bude vaše srdce a cévy „šťastné“.

Pomáhá koření, ryby nebo červená řepa

Kajenský pepř může zvýšit průtok vaší krve. Sloučenina zvaná kapsaicin v červeném pepři pomáhá uvolnit svaly, které lemují krevní cévy. To zase umožňuje snadnější tok krve a snižuje krevní tlak.

Řepa je bohatá na dusičnany. Ty tělo změní na oxid dusnatý, který zvyšuje průtok krve. Řepná šťáva snižuje tlak. Průtok krve zvýšíte také červenými a fialovými bobulemi.

Antokyan chrání stěny tepen a udržuje pružnost cév.

Fotografie: Freepik

Pro srdce jsou samozřejmě zdravé ryby. Losos, sleď, makrela, pstruh nebo halibut jsou ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Tyto zdravé tuky zvyšují krevní oběh a snižují klidový krevní tlak. Zdraví prospěšná jsou také semínka granátového jablka. Jsou bohatá na dusičnany a antioxidanty. Tyto sloučeniny udržují tepny široce otevřené a pomáhají snižovat krevní tlak.

Cévy vám roztáhne i česnek nebo ořechy

Cévy pomáhá uvolňovat také alicin, který je v česneku. Lidé, kteří jedí dostatečné množství česneku, pociťují lepší průtok krve srdcem. Další zdraví prospěšnou potravinou jsou vlašské ořechy.

Ty prospívají srdci a cévám. Důležité je jíst ořechy pravidelně. Průtok krve zvyšují také tmavě fialové hrozny, které jsou bohaté na antioxidanty. Rozšířit cévy vám může pomoci také kurkuma.

Toto indické koření obsahuje kurkumin, který zvyšuje hladinu oxidu dusnatého.

Fotografie: Pixabay

Pokud vás trápí vysoký tlak, sáhněte po špenátu. Tato listová zelenina je bohatá na dusičnany. Výsledky jedné studie zjistily, že konzumace špenátu činí tepny pružnými a snižuje krevní tlak. Také citrusové ovoce podporuje krevní oběh a pomáhá předcházet tvorbě krevních sraženin. Antioxidanty v citrusech snižují zánět. Na průtok krve má dobrý vliv také čokoláda a zázvor.

Zdroj: MedicalNewsToday

Přidat ZdravéStravování.eu na hlavní stránku Seznam.cz

• krevní průtok
• krevní tlak
• potraviny
• průtok tepen
• žíly

Sacharidy, cukr, tiší zabijáci mozku

Společnou příčinou obezity, ale i nemocí mozku jsou podle neurologa Davida Perlmuttera, cukr, sacharidy, pšenice, nikoli tuk. Ačkoli tuky jsou v posledních desetiletích doslova démonizované, právě všudypřítomné cukry podle něj způsobují nárůst cukrovky – ale také neurodegenerativních chorob. Nabízíme ukázku z jeho knihy Moučný mozek, která vyvolala rozporuplné reakce:

Jednou z cest, jak sacharidy zažíhají v mozku zánět, je neustálé kolísání hladiny glukózy v krvi; to má na mozek bezprostřední nepříznivý dopad, jehož důsledkem je, že se spustí kaskáda zánětlivých reakcí.

Věda dokáže popsat tyto děje až na úroveň signálních látek přenášejících nervové vzruchy, neuropřenašečů, které se podílejí na regulaci životních funkcí organismu.

Po vzestupu hladiny krevního cukru se okamžitě zvyšuje vylučování serotoninu, adrenalinu, noradrenalinu, kyseliny gama-aminomáselné (GABA) a dopaminu.

Přitom se odčerpají vitaminy skupiny B, které jsou potřebné k syntéze těchto neurotransmiterů (vedle celé spousty dalších věcí), sníží se i hladina hořčíku, a to na úkor nervového systému a jater.

A ke všemu odstartuje vysoká hodnota glykemie proces glykace.

Zjednodušeně řečeno jde o reakci mezi glukózou a molekulami bílkovin, při níž vznikají produkty, které se ukládají v tkáních a buňkách našeho těla, včetně mozku, a tak je poškozují.

Abychom to upřesnili, molekuly glukózy vytvářejí s bílkovinami mozkové tkáně smrtelně nebezpečné struktury, které nesou na degeneraci našeho mozku větší podíl než jakýkoli jiný faktor.

Mozek je vůči glykaci neobyčejně citlivý a celou situaci ještě zhoršují látky jako lepek, které vyvolávají silnou imunitní reakci.

Z neurologického hlediska se glykace podílí na úbytku tkáně v klíčových oblastech mozku.

Cukroholici

Nejsou to jen slazené nápoje, co stojí za velkým objemem sacharidů v jídelníčku dnešních Američanů, nýbrž i potraviny z obilovin. Našemu mozku nedělají dobrou službu, ať už jíme těstoviny, sušenky, moučníky, rohlíky, nebo zdánlivě zdravý „celozrnný chleba“.

A přidáte-li k tomu všemu ještě další potraviny s vysokým obsahem sacharidů, jako jsou brambory, kukuřice, ovoce nebo rýže, není se co divit, že jsou dnes Američané označováni za „sacharidoholiky“, ani nás nemůže překvapit, že se v Americe tak rozmáhají metabolické poruchy s cukrovkou v čele.

V roce 1992 začala vláda Spojených států propagovat vysokosacharidovou, nízkotučnou stravu. Americká diabetická společnost a Americká kardiologická společnost se připojily s obdobnými doporučeními o dva roky později. Všimněte si prudkého nárůstu cukrovky (a obezity), který následoval.

Cukrovkářů přibývá

Údaje o vztahu mezi vysokou spotřebou sacharidů a diabetem mluví jasnou řečí.

Stejně vypovídá i skutečnost, že když Americká diabetická společnost v roce 1994 Američanům doporučila, aby se na jejich kalorickém příjmu podílely z 60 až 70 procent sacharidy, raketově vzrostl počet diabetiků.

Počet případů cukrovky se ve Spojených státech v letech 1997 až 2007 zdvojnásobil. Na grafu (viz výše) je vidět, jak rychle přibývalo cukrovkářů od roku 1980 do roku 2011 (počet Američanů s diabetem se v těchto letech více než ztrojnásobil).

Tento nárůst, jak už víme, znamená také zvýšení rizika Alzheimerovy choroby, které je u diabetiků dvojnásobné. Už „prediabetes“, u něhož se problémy s krevním cukrem teprve začínají objevovat, je spojený s poklesem mentálních funkcí a smršťováním hipokampu a je nezávislým rizikovým faktorem pro rozvinutí Alzheimerovy choroby.

Je těžké uvěřit, že nám vztah mezi cukrovkou a demencí dříve unikal; trvalo však dlouho, než jsme si vše poskládali dohromady a provedli dlouhodobé studie přinášející potřebné důkazy. Nějaký čas nám také zabralo, než jsme našli odpověď na otázku, která se v této souvislosti přirozeně nabízí: Jak se cukrovka na vzniku demence podílí?

Je těžké uvěřit, že nám vztah mezi cukrovkou a demencí dříve unikal; trvalo však dlouho, než jsme si vše poskládali dohromady a provedli dlouhodobé studie přinášející potřebné důkazy

Za prvé, organismus lidí s inzulinovou rezistencí nemusí být schopen rozkládat bílkovinu (amyloid), která v mozku vytváří plaky související s jeho degenerací.

A za druhé, zvýšená hladina cukru v krvi vede k nebezpečným metabolickým reakcím, při nichž vznikají konkrétní oxidované sloučeniny – a ty poškozují buňky a vyvolávají zánět, jenž může vyústit v kornatění mozkových cév (nemluvě o cévách kdekoli jinde v těle).

Tato choroba, známá jako ateroskleróza, mívá za následek vaskulární (cévní) demenci – to když ucpané cévy a cévní mozkové příhody způsobí odumření mozkové tkáně. Máme sklon vnímat aterosklerózu jako záležitost kardiovaskulární soustavy, ale právě tak může být změnami v cévních stěnách postižen mozek.

Diabetici a Alzheimer

V jednom příspěvku z roku 2004 australští vědci odvážně tvrdí: „Dnes panuje shoda v tom, že ateroskleróza představuje stav zvýšeného oxidačního stresu, charakterizovaného oxidací lipidů a proteinů v cévní stěně.“ (Stocker, R. et al: Role of Oxidative Modifications in Atherosclerosis. Physiology Review, 84, 2004 (4): 1381-1478) Zdůrazňují také, že oxidace je reakcí na zánět.

Nejznepokojivější je závěr, k němuž v roce  2011 dospěli japonští vědci,  když  zkoumali tisícovku mužů a žen starších šedesáti let: „U  diabetiků byla ve srovnání s ostatními účastníky studie dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich do patnácti let rozvine Alzheimerova choroba. Rovněž byli 1,75krát více ohroženi demencí jakéhokoli typu.“ (Kiyohara, Y: The Cohort Study of Dementia: The  Hisayama Study).

Na tomto zjištění se nic nezměnilo, ani když vzali výzkumníci v úvahu některé faktory, které mají vliv jak na riziko cukrovky, tak demence: věk, pohlaví, krevní tlak či index tělesné hmotnosti (BMI). Spolu s jinými vědci se nyní japonský tým pokouší zdokumentovat, jak při dostatečné regulaci hladiny krevního cukru a snižování rizika cukrovky 2. typu zároveň klesá riziko demence.

Pravda o tucích. Váš mozek v nich má své nejlepší přátele

Abychom plně pochopili, v čem spočívá škodlivost sacharidů a prospěšnost tuků, připomeňme si základní fakta o zužitkovávání živin v našem těle: Cukry, škroby a všechny ostatní sacharidy se v něm štěpí na glukózu.

Na zvýšení její hladiny reaguje slinivka tím, že do krve vyloučí inzulin. Ten dopraví glukózu do buněk a uloží ji ve formě glykogenu v játrech a svalech. Inzulin je také hlavním katalyzátorem tvorby tuků v těle: pokud už se do jater a svalů nevejde víc glykogenu, přemění glukózu v tělesný tuk.

Jsou to sacharidy, nikoli tuky, co je hlavní příčinou přibývání na váze.

(Proč myslíte, že chovatelé vykrmují zvířata určená na porážku kupříkladu kukuřicí nebo obilím?) Zčásti se tím vysvětluje váhový úbytek při dietě s nízkým obsahem sacharidů, který představuje jeden z jejích základních přínosů pro naše zdraví.

Proč myslíte, že chovatelé vykrmují zvířata určená na porážku kupříkladu kukuřicí nebo obilím?

Tato dieta navíc snižuje u diabetiků hladinu cukru v krvi a zlepšuje citlivost na inzulin. Proto se taky při léčbě cukrovky 2. typu stále častěji doporučuje zařazovat do jídelníčku namísto sacharidů tuky.

Pokud je ve vaší stravě trvalý nadbytek sacharidů, takže slinivka neustále pumpuje do krve inzulin, pak svému tělu bráníte (ne-li úplně znemožňujete) získávat energii odbouráváním tělesného tuku. Organismus si navykne, že má pořád k dispozici glukózu.

I když se třeba všechna spotřebuje, tělo stejně ke svým  tukovým zásobám nesáhne, jelikož hladina inzulinu neklesá. Z toho důvodu mnoho obézních lidí nedokáže shodit přebytečná kila, pokud nepřestanou konzumovat sacharidy.

Vysoká úroveň inzulinu drží tyto zásobní tuky pod zámkem.

A teď k tukům. Tuky jsou a vždy byly základním pilířem naší výživy. Nejenže tvoří víc než sedmdesát procent hmoty lidského mozku, ale hrají rovněž klíčovou úlohu v našem imunitním systému. (Pozn. člena redakční rady Vesmíru, prof.

 Františka Vyskočila: To vyvolává dojem, že máme v mozku jakési tukové zásoby, nebo snad tukovou tkáň s lipocyty, a že dokonce bez přijímání tuků z jídla mozek „hubne“. Jak ví každý středoškolák, lipidy jsou hlavní složkou membrány k a ž d é buňky, nejen neuronů a buněk imunitních.

U nervových výběžků se membrána pomocných gliových buněk – oligodendrocytů – mnohokrát obaluje kolem nervového vlákna a tvoří izolační myelin, bílou tukovou hmotu. „Tuk“ na obaly si vyrábí buňky samy z cukrů, nepotřebují čekat na tuk z potravy.

) Jednoduše řečeno, prospěšné tuky jako omega-3 mastné kyseliny nebo mononenasycené tuky tlumí zánět – kdežto upravené tuky, tak rozšířené v průmyslově vyráběných potravinách, jeho  rozvoj silně  podporují.

Určité vitaminy, a sice A, D, E a K, které se nerozpouštějí ve vodě, potřebují ke své absorpci v tenkém střevě součinnost tuků – musíme je proto tělu dodávat, aby tyto vitaminy „rozpustné v tucích“ dokázalo vstřebat. Nedostatečná absorpce těchto nepostradatelných vitaminů má vždy vážné následky a je mimo jiné spojena i s rizikem onemocnění mozku.

Při  nedostatku vitaminu K dochází například k narušení srážlivosti krve, jež může vést až ke spontánnímu krvácení ( jen si představte, co to asi natropí v mozku).

Vitamin A je důležitý pro zdravé fungování mozku a zraku – pomáhá omezovat riziko senilní demence a makulární degenerace (a příjem tuků ve stravě má v prevenci degenerace sítnice důležité místo). Mozek se bez dostatečného množství vitaminu A řádně nevyvíjí; jestliže nám tento vitamin chybí, čeká nás slepota a extrémní citlivost vůči infekcím.

Nedostatek vitaminu D je zase spojen se zvýšenou náchylností k určitým chronickým onemocněním, například schizofrenii, Alzheimerově a Parkinsonově nemoci, depresím, sezonní afektivní poruše a řadě autoimunitních nemocí, jako je cukrovka 1. typu.

Zatímco však ztužené tuky, které jsou součástí margarínu a průmyslově vyrobených potravin, jsou pro nás jedovaté, o mononenasycených tucích ( jaké jsou například v avokádu, olivách či oříšcích) už víme, že nám prospívají

Pokud máte přehled o tom, jaký přístup dnes v oblasti zdravé výživy převládá, pak víte, že se doporučuje, aby podíl tuků na celkovém kalorickém příjmu nepřevyšoval dvacet procent (a nasycené tuky byly zastoupeny méně než deseti procenty). Možná jste se i přesvědčili o tom, že je dost obtížné se těmito doporučeními řídit.

(Můžete si oddechnout: Je to špatná rada, a nemusíte se bát, že po vás budu chtít, abyste počítali gramy či procenta tuků ve svém jídelníčku.

) Zatímco však ztužené tuky, které jsou součástí margarínu a průmyslově vyrobených potravin, jsou pro nás jedovaté, o mononenasycených tucích ( jaké jsou například v avokádu, olivách či oříšcích) už víme, že nám prospívají.

Víme taky, že zdravé jsou polynenasycené omega-3 mastné kyseliny obsažené ve studenomilných rybách (lososovi) a některých rostlinách (lněném semínku). Ale co přírodní nasycené tuky v mase, vaječném žloutku, sýrech  nebo másle? Nasycené tuky potřebujeme. Během svého dlouhého vývoje se lidské tělo přizpůsobilo konzumaci přirozených zdrojů těchto tuků – i ve velkém množství.

Málokdo si uvědomuje, že nasycené tuky hrají ústřední roli v řadě biochemických procesů, které naše tělo udržují v chodu.

U kojenců tvoří hlavní složku výživy, jelikož na ně připadá 54 procent z celkového obsahu tuků v mateřském mléce.

Z padesáti procent se podílejí na stavbě buněčných membrán, takže se bez nich neobejde žádná buňka našeho těla. Nefungovaly by bez nich naše plíce, srdce, kosti, játra, imunitní systém.

Z jednoho konkrétního saturovaného tuku, kyseliny palmitové, je složen surfaktant v našich plicích – látka, která snižuje povrchové napětí v plicních sklípcích: tyto malinké komůrky, v nichž se předává kyslík ze vzduchu do krve, se díky němu můžou při  nádechu roztáhnout. Bez plicního surfaktantu by se vnitřní stěny plicních sklípků přilepily k sobě, takže bychom do plic nemohli nasát vzduch. Správná funkce plicního surfaktantu brání vzniku astmatu a dalších dýchacích problémů.

Určitý druh nasyceného tuku se přednostně podílí na výživě buněk srdečního svalu a v kostech jsou tyto tuky potřebné pro účinnou asimilaci vápníku. Napomáhají odbourávání škodlivin v játrech, a tak nás chrání před negativními účinky toxinů, mimo jiné například alkoholu a látek obsažených v lécích.

Nasyceným tukům, které se nacházejí v másle a kokosovém oleji, bílé krvinky částečně vděčí za svou schopnost rozpoznávat a likvidovat patogeny napadající naše tělo a ničit nádorové buňky.

I fungování endokrinního systému závisí na nasycených mastných kyselinách, protože se účastní regulace vylučování určitých hormonů, mezi nimi například inzulinu.

Spolupodílejí se na zprostředkování pocitu sytosti, kdy mozek dostává signál, že máme dost a je čas odejít od stolu.

To všechno zde nevyjmenovávám proto, že bych považoval za nezbytné, abyste si to pamatovali, ale jako názorný doklad nepostradatelnosti nasycených tuků pro náš organismus.

Úryvek z knihy Davida Perlmuttera Moučný mozek. Vydalo nakladatelství Paseka, 2014

Diabulimie

Vytisknout E-mail

O tom, proč někteří dospívající a mladí lidé, zejména ženy, trpící cukrovkou, vynechávají dávky inzulínu, které nutně potřebují pro udržení svého zdraví, a jak je to může poškodit.

Co je diabulimie?

Diabulimie je jedna z poruch příjmu potravy, která se v posledních letech stále častěji objevuje u mladých dívek, které trpí cukrovkou 1. typu. Tento typ cukrovky se objevuje již v dětství a vzniká tak, že se obranný systém obrátí proti vlastním buňkám slinivky břišní. Ty pak nejsou schopny vyrábět inzulín – hormon, který odklízí glukózu (krevní cukr) z krve do tkání. Při cukrovce hladina cukru v krvi neomezeně stoupá a bez pravidelných dávek inzulínu by postižený člověk nepřežil.

Jaké jsou zdravotní následky diabulimie? 

Osoby s diabulimií vynechávají záměrně některé dávky inzulínu, aby nepřibrali a zůstali štíhlí. Inzulín totiž podporuje nejen přesun glukózy do tkání, ale také ukládání tuku v těle.

A pokud je v krvi nedostatek inzulínu, nemůže se cukr dostat z krve do buněk a tělo začíná spalovat vlastní tukové zásoby. To vede k poměrně snadnému a rychlému poklesu tělesné hmotnosti.

Ale bohužel také k často nevratnému poškození zdraví. 

Diabulimici se snaží vynecháváním dávek inzulínu vyřešit problémy se svým fyzickým vzhledem, ale nakonec musí řešit vážné zdravotní problémy, které si sami způsobili.

Mezi mírnější příznaky patří neustálá dehydratace (nedostatek tekutin), únava a podrážděnost.

Dlouhodobě svým chováním urychlují vznik závažnějších zdravotních poruch – poškození zraku až slepota, nervové poruchy, srdeční poruchy, selhání ledvin… Velmi závažné případy mohou končit i smrtí.   

Jaké jsou možné příčiny diabulimie? 

Výskyt poruch příjmu potravy je u pacientů s cukrovkou 1. typu několikanásobně vyšší než u běžné populace. Příčin je zřejmě více než jen touha po pěkném vzhledu a snížení tělesné hmotnosti. Pacienti s cukrovkou se kvůli svému onemocnění mnohem více než jiní zabývají jídlem, stravovacím režimem a svou tělesnou hmotností.

Musejí od mládí počítat kalorie a sacharidy v potravinách, omezovat příjem potravy apod., což jsou všechno možné spouštěcí mechanismy poruch potravy. Doba jídla pro ně není časem péče a odpočinku jako pro jiné děti a dospívající, ale je spojená se stresem a rozpory.

S konzumací stravy je spojené píchání do prstu a kontrola hladiny cukru v krvi, inzulínové injekce a další podobně nepříjemné činnosti. Nakonec se může inzulín stát nepřítelem, kterému je třeba se vyhýbat.

Někdy může pravidelný stravovací režim a další opatření, které je nutné při cukrovce dodržovat, vést u mladých lidí k rebelii a touze po nezávislosti a v tomto smyslu je diabulimie způsob, jak se vymanit z vnější kontroly a získat samostatnost. 

Ne však každý rebelující dospívající pacient je diabulimik. Často je velmi těžké zachytit poruchu příjmu potravy v jejím počátku. Je však snazší, i když ne snadné, nemoci předejít než ji léčit již plně rozvinutou se všemi jejími zdravotními následky. Pro diabulimika platí stejné zásady prevence jako pro jiné poruchy příjmu potravy podepřené znalostí nemoci a jejích možných komplikací.

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu

Použitá literatura: Webové stránky organizace We Are Diabetes (9. 11. 2015).Klára Picková. Diabetes a poruchy příjmu potravy. Webový portál Moje cukrovka. 2012. Casa Palmera stuff. Diabulimia: A Diabetic’s Struggle. 2012.

Zpět

Co snižuje cukr v krvi? Top 7 potravin, které pomáhají

Asi to nikoho nepřekvapí, ale na prvním místě mezi doporučeními je – pravidelně jíst čerstvou zeleninu. Pomáhají hlavně rajčata, brokolice, mangold, lilek, mrkev a kapustičky.

TIP NA VIDEO: Jaké potraviny by vám neměly chybět ve vašem jídelníčku?

Luštěniny

Fazole obsahují až 30 % kvalitních rostlinných bílkovin. Mají nízký glykemický index a výrazně snižují hladinu cukru v krvi. Zasytí na dlouhou dobu, kromě toho mají příznivý vliv na střevní mikroflóru, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, a tím mají příznivý vliv na srdce a cévy. Inspirujte se třeba našimi recepty.

Ovoce

U ovoce je obzvlášť důležité zjistit si, které hladiny cukru zvyšuje a které je naopak dokáže pořádně rozhodit. Skvělou službu vám udělají borůvky, jablka, grepy, citron a pomeranče, ale i třešně.

Maso a mléko

Hladinu glykemie pomohou udržet na přijatelné hranici také: libové maso, drůbeží a rybí maso, mléko a mléčné výrobky, vejce (bílek).

Černý čaj

Kromě toho, že podporuje imunitu a snižuje riziko vysokého krevního tlaku, umí  dodat energii. Další podstatnou vlastností je, že má schopnost zpomalit vyplavování glukózy.

Jablečný ocet

Dvě lžíce jablečného octa denně snižují hladinu cukru v krvi. Zkuste na to jít po francouzsku a salát zalijte čerstvou zálivkou Vinaigrette (2 díly octa, 1 díl olivového oleje).

Skořice

Hladinu cukru v krvi dokáže snížit i skořice. Zkuste třeba skořicové kuře podle našeho receptu.

Čemu se vyhněte

Rozvařeným těstovinám, hrozinkám, bílé rýži a pečivu, sladkostem, suchým kukuřičným lupínkům, pečeným bramborám. Nevhodná jsou tučná masa, škvarky, šlehačka, máslo, sádlo, velmi tučné sýry, jasmínová rýže. Pokud si například sladkosti nedokážete odepřít, doplňte je bílkovinami. Sladké se pak pomaleji vstřebává.

Vitamin D

Slunce má nezastupitelný vliv na produkci vitaminu D, který hraje důležitou roli také při vyplavování inzulinu. Máte-li jej v těle dostatek, můžete podle vědců z Loyolovy univerzity v Chicagu oddálit nástup cukrovky a vznik komplikací. Když zrovna nejsou slunečné dny, doplňujte zásoby polotučným mlékem a mléčnými výrobky či rybami.

Co dále pomáhá:

Běh

Fyzická aktivita snižuje hladinu cukru v krvi a zvyšuje citlivost buněk na inzulin. Jaké je doporučené cvičení? Americká diabetologická asociace doporučuje 1/2 hodiny aerobní aktivity 5x týdně.

Chůze

Podle 16 let trvajícího výzkumu vědců z Harvardovy školy veřejného zdraví i hodinka svižné chůze denně sníží riziko diabetu 2. typu o 30 %. A pokud nemáte rádi ani běh, ani chůzi, podle autora knihy „Jídlem proti diabetu“ Howarda Shapiro pomáhají i úklid domácnosti nebo zahradní práce.

Dopřejte si spánek

Je to jednoduchá rovnice: Únavu z nedostatku spánku často zaháníme tím, že stále něco uzobáváme. Výsledek se dříve či později dostaví – tloustneme a hrozí nám cukrovka. Takže nechcete-li se stát plnoštíhlými diabetiky, dopřejte si kvalitní spánek.

Nekuřte

Pro náruživé kuřáky je život jednou velkou loterií. „Zadělat“ si mimo jiné mohou i na cukrovku, s rizikem o 50 % vyšším než nekuřáci.

Glykemický index

Týká se výhradně potravin obsahujících sacharidy (v množství vyšším než 5 g/100g) a je naměřenou hodnotou. Udává schopnost dané potraviny zvýšit hladinu krevního cukru po jídle.

Mohutné zvýšení krevního cukru vede k vyplavení přebytku inzulínu, jež značnou část energie přetváří na nechtěné tukové zásoby zejména v rizikové oblasti pasu.

Tento jev, který se nazývá též zvýšená postprandiální glykemie, má podle nejnovějších výzkumů i toxický vliv na buňky tvořící výstelku cév, vede tedy přes jejich opakované poškozování až ke vzniku aterosklerózy. Doporučuje se tedy preferovat potraviny s nižším glykemickým indexem.

Glykemický index se týká výhradně potravin s obsahem sacharidů (pečivo, přílohy, sladkosti, ovoce, zelenina) a zjišťuje se vždy měřením hladiny cukru u dobrovolníků.

Měří se vzestup hladiny cukru po jídle a pak vždy v určitých časových odstupech. Čím vyšší vzestup po jídle, tím hlubší propad (= hypoglykémie) a tím větší hlad po jídle nastává.

Potravinám, které způsobují vysoký vzestup hladiny krevního cukru (= s vysokým glykemickým indexem), bychom se tedy měli vyhýbat.

Vysoký GI mají a tedy nevhodné pro zdravé stravování jsou:

Bílé pečivo(vhodnější je celozrnné, hlavně ze žitné mouky), bílá rýže (nižší GI má rýže basmati), brambory pečené v troubě (mnohem lepší jsou vařené), rozvařené těstoviny (těstoviny al dente jsou v pořádku), houskové knedlíky, instantní bramborová kaše, výrobky z kukuřičné mouky, slazené snídaňové cereálie (lepší jsou obyčejné ovesné vločky), sladkosti, pivo, likéry.

Preference potravin s nižším glykemickým indexem pomáhá omezit touhu po sladkém nebo sklony k přejídání. Nelze tvrdit, že aplikace teorie glykemického indexu vyřeší věškeré stravovací problémy, může být ale významnou pozitivní charakteristikou současného stravování.

Občas probleskne názor, že je lepší nejíst brambory, protože mají vysoký glykemický index a že je lepší je nahradit těstovinami. Brambory se ocitly na černé listině proto, že nejvíce informací o GI pochází z Austrálie nebo Kanady, kde si lidé pod pojmem brambory představují bramborové hranolky.

A ty mají, stejně jako brambory pečené v troubě, GI vysoký. Pokud však brambory uvaříme (nejlépe ve slupce), bude jejich GI srovnatelný s těstovinami (nerozvařenými). Úplně nejnižší index mají brambory salátového typu (lojovité) a nejlépe jejich rané formy.

Oproti salátovým bramborám mají přílohové druhy GI vyšší, nejvyšší mají brambory určené na kaší (škrobovité).

Úplně nejnižší GI bude mít salát z lojovitých raných brambor uvařených ve slupce a následně zchlazených (pokud hubneme, nepřipravíme samozřejmě salát s majonézou, ale se zeleninou a jogurtem či trochou olivového oleje).

Celozrnné pečivo je doporučováno nejen pro vyšší obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek, ale i kvůli nižšímu GI. Platí, že chléb nebo pečivo z žitné mouky má nižší GI než pečivo z mouky pšeničné. Většinou se obě mouky míchají a pak záleží na tom, kolik má ten který druh pečiva žitné mouky – čím více, tím lépe.

Ale žitná mouka je dražší a výrobci s ní většinou šetří. Různých druhů pečiva je na trhu nepřeberné množství a je téměř nemožné dát nějaký přesný návod k výběru. Vzhledem ke GI jsou problematické takzvané vícezrnné druhy pečiva, protože vůbec nemusí být celozrnné. Naopak celozrnné pečivo musí mít minimálně 80 % své hmotnosti tvořeno celozrnnou moukou.

Nejnižší GI má kváskový žitný chléb.

Z některých publikací, jichž se v poslední době vyrojilo nespočet, můžeme snadno nabýt dojmu, že aplikace teorie nižšího GI vyřeší sama o sobě problém nadváhy či obezity.

Do jisté míry nám správný výběr sacharidových potravin pomůže a učiní naší dietu zdravější a příjemnější.

Ovšem musíme vědět, že pro nejlepší efekt je potřeba kombinovat sacharidové potraviny s těmi, které mají vyšší podíl bílkovin tak, aby glykemická výslednice po jídle byla minimální a pocit sytosti ještě o něco delší.

(Kun)

ABCČDEFGHChIJKLMNOPQRŘSŠTUVZŽ

Cukr a sladkosti

Poradenské centrum Výživa dětí je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí, které se snaží aktivně podporovat zdravý životní styl dětí, především podporou vhodného stravování.

Členy jsou přední odborníci z oblasti pediatrie a nutričního poradenství, kteří zaručují vysokou odbornou úroveň poskytovaných služeb a zajišťují, aby veškeré aktivity byly v souladu s nejnovějšími poznatky o zdraví dětí a jejich výživě.

Bílý (rafinovaný) cukr jako takový je pro naše tělo pouze zdrojem energie a jednoduchých sacharidů.

Protože ale z vyvážené a pestré stravy můžeme získat energie i sacharidů dostatek, lze o cukru, jakožto o jediné potravině, říci, že jej můžeme ze stravy zcela vyloučit, aniž bychom se vystavovali nebezpečí nedostatku nějaké látky. Nadměrné množství cukru přispívá ke vzniku zubních kazů, ke zvyšování tělesné hmotnosti a hladiny krevních tuků.

Lidé si často myslí, že problém s cukrem vyřeší, když budou sladit cukrem nerafinovaným (laicky „hnědým“). Ten sice obsahuje část původních přírodních látek (vitaminů, minerálních látek, enzymů), kromě nich může ale obsahovat také původně přítomné kontaminanty, choroboplodné zárodky apod., které se jinak rafinací zničí.

Kromě běžného cukru (sacharózy) je možné ke slazení používat také cukr ovocný (fruktózu). Někteří lidé se domnívají, že fruktóza je zdravější, protože má méně energie. Není to ale bohužel pravda. Sacharóza i fruktóza, jakožto sacharidy, mají stejnou energetickou hodnotu.

Rozdíl mezi nimi spočívá ve způsobu, jakým se vstřebávají v našem těle (abychom mohli využít energii z fruktózy musí nejprve dojít do jater, trvá tedy o něco déle, než můžeme energii z ní využít).

Fruktóza se na rozdíl od sacharózy  vyskytuje v přirozeném stavu také v ovoci, které je pro náš organizmus díky obsahu enzymů, vitaminů a dalších látek daleko hodnotnějších než samotný cukr, pak je samozřejmě možné říci, že je fruktóza zdravější.

Pro prevenci zdravotních potíží v pozdějším věku je nejlepší, když si děti na sladkou chuť příliš nezvyknou. Ve  zdravém jídelníčku dětí bychom proto měli co nejvíce omezit slazení a příjem sladkostí, a to i těch, které jsou slazeny náhradními sladidly (některá z nich nejsou vhodná pro děti do tří let). Sladkosti patří mezi potraviny s tzv.

vysokým glykemickým indexem (GI), který mimo jiné určuje, na jak dlouhou dobu nás daná potravina zasytí. Čím vyšší je GI potraviny, tím kratší dobu zasycení vydrží. Po sladkostech tedy dostaneme hlad velmi rychle.

Sladkosti navíc nemusí být pouze zdrojem cukru, ale také nevhodných tuků s nasycenými kyselinami, které se na našem zdraví podepisují negativně.

Z pohledu zdravé výživy dětí nelze sladkosti doporučit. Kdo ale děti má, dobře ví, že není dost dobře možné vyloučit je z dětského jídelníčku úplně. Pro zdravé děti naštěstí platí, že v podstatě neexistují potraviny, které by pro ně byly zakázané.

Je ale důležité mezi sladkostmi vybírat a sledovat množství sladkostí, které děti snědí. Sladkosti do dětského jídelníčku patří – ovšem jenom jako zpestření.

Přednost dávejte kvalitním čokoládám s vyšším podílem kakaa, oříšků a ovoce, müsli tyčinkám bez polevy, sušenému ovoci nebo ořechům, dortům s ovocem a želé.

Samostatnou kapitolou jsou také slazené nápoje. I ty jsou zdrojem energie a sacharidů, prudce zvyšují hladinu krevního cukru a navíc s uhašením žízně příliš nepomohou.

Zdravému dítěti, které má dostatek pohybu, slazené nápoje v přiměřeném množství nijak neublíží, ale jakmile pohybu ubude (např.

dítě začne trávit více času u televize nebo u počítače), mohou přispět ke vzniku nadváhy nebo obezity.

zpět