V České republice kardiovaskulární onemocnění ročně postihne až 830 000 a ucpané nebo zúžené cévy jsou příčinou úmrtí každého šestého obyvatele naší země. Choroby srdce a cév patří do skupiny tzv. civilizačních onemocnění, tedy takových, které vznikají především v důsledku nezdravého životního stylu.
Onemocnění srdce a krevního oběhu patří k nejrizikovějším zdravotním problémům současnosti. Ačkoliv v posledních letech dochází k výraznému poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, pořád jde o nejčastější příčinu smrti v naší zemi.
Za snížením počtu úmrtí vděčíme především srdečním operacím, operativnímu rozšiřování srdečních cév, ale také novým lékům a pravidelným kontrolám u lékaře. Počet onemocnění se snížil i díky preventivním opatřením (správná životospráva, snížení hladiny cholesterolu, kontrola zvýšeného krevního tlaku), která by měla být automatickou součástí našeho života.
Srdečně-cévní onemocnění jsou v rané fázi obvykle bez zjevných příznaků, tedy nebolí, a proto není jednoduché je včas odhalit.
Dokonale fungující systém jménem oběhová soustava
Oběhová soustava lidského těla funguje jako složitý mechanismus, kdy cévy, které zahrnují tepny i žíly spolu se srdcem vytvářejí uzavřený krevní oběh. Cévy vedoucí krev od srdce nazýváme tepny a cévy, které naopak vedou krev do srdce označujeme jako žíly.
Tento koloběh by samozřejmě nemohl existovat bez srdce, které funguje jako pumpa a rozhání tok krve po organismu. Tepny si lze zjednodušeně představit jako potrubí, pomocí kterého od srdce proudí krev a zásobuje orgány nebo tkáně kyslíkem a potřebnými živinami.
Za normálních okolností, tedy když jsou cévy neboli tepny zdravé, mají hladký povrch, jsou měkké a pružné. Srdce pumpuje do tepen krev pod vysokým tlakem a tepny se tomu přizpůsobují – roztahují se nebo stahují podle aktuální potřeby.
Největší tepnou v lidském těle je aorta, do které je pumpována veškerá okysličená krev ze srdce a zásobuje všechny tkáně a orgány, tedy kromě plic. Krevní oběh by nemohl existovat bez žil, které se svou stavbou velmi podobají tepnám, ale už nejsou tolik silné, protože nemusí čelit velkému tlaku krve poháněného srdcem.
Žíly naopak od tepen přivádějí odkysličenou krev z orgánů a tkání do srdce, odkud krev putuje do plic, kde se okysličí a zamíří zpět k srdci. Od srce je okysličená krev opět rozehnána tepnami do celého těla.
Nejčastější cévní a žilní onemocnění
Ateroskleróza se projevuje jako chronické degenerativní onemocnění, při kterém jsou postiženy cévní stěny. Ateroskleróza se rozvíjí velmi pomalu a nenápadně, řadu let probíhá bez zjevných příznaků.
Během počínajícího onemocnění je poškozena céva a na její vnitřní straně se ukládají tukové látky, nejčastěji cholesterol. Tukové látky se dále hromadí, způsobují zúžení a následné ucpání cév. Průtok krve cévou je značně omezen a některé části těla nemohou být plně zásobovány kyslíkem a živinami.
Pacient pocítí příznaky až ve chvíli, kdy dojde ke kritickému zúžení cévy nebo až k její úplné neprůchodnosti. Největším nebezpečím je, když ateroskleróza probíhá v cévách srdce a její následky mohou být až mnohdy dramatické−vzniká angina pectoris nebo akutní infarkt.
Ucpaná a neprůchodná céva v mozku mívá za následek cévní mozkovou příhodu neboli mozkovou mrtvici. Ateroskleróza patří mezi nejčastější a nejznámější srdečně-cévní onemocnění.
Trombóza je časté a zánětlivé žilní onemocnění postihující převážně dolní končetiny, ale postihnuty mohou být i cévy v podpaždí, hrudníku, břišní dutině nebo v krku.
Nejčastěji postihuje osoby v předdůchodovém nebo důchodovém věku a mezi rizikové faktory, které přispívají ke vzniku tohoto onemocnění patří: omezení hybnosti končetin, dlouhé cestování, těhotenství, obezita nebo hormonální antikoncepce. Žilní trombózou u nás ročně onemocnění přibližně 20 000 pacientů. Příznaky trombózy mohou být často přehlížené, neboť bývají velmi nenápadné.
Mezi základní příznaky žilní trombózy patří otok končetiny, bolest při pohybu špičkou u nohy nebo změna barvy či teploty pod postiženým úsekem. Hluboká žilní trombóza vzniká krevní sraženinou uvnitř žíly, která úplně nebo z velké části ucpe žilní řečiště a blokuje žilní návrat z postižené končetiny.
Nebezpečí žilní trombózy představuje především vznik plicní embolie, při které dochází k uvolnění krevní sraženiny a jejímu následnému přesunu do plícnice, které vede k ucpání hlavní tepny. Plicní embolie je život ohrožující onemocnění projevující se bolesti na hrudi, kašlem, dušností nebo zvýšenou tepovou frekvencí.
Křečové žíly, tzv. varixy jsou rozšířené žíly různých velikostí, které nejčastěji vznikají na povrchových žilách dolních končetin. Tohoto chronické onemocnění je způsobené poruchou cesty žilní krve zpět k srdci a postihuje téměř polovinu dospělé populace v České republice.
Křečové žíly vznikají postupně a z počátku nejsou nijak nápadné. K hlavním příznakům patří pocit těžkých nohou, napětí nebo bolest v dolních končetinách, otok, pálení nebo noční křeče, které daly tomuto onemocnění název.
Přesto, že v počátcích se jedná spíše o problém estetický, neléčený stav se postupně zhoršuje a může vést ke vzniku bércových vředů. Křečové žíly patří civilizační onemocnění a jejich vznik urychluje dlouhodobé stání nebo těžká fyzická práce.
Ohroženější skupinou pro vznik varixů jsou především ženy oproti mužům, a to zejména v souvislosti s těhotenstvím a hormonálními změnami jako je například klimakterium.
Znáte svůj cévní věk?
Samotné vyšetření trvá přibližně deset minut a provádí se pomocí manžety pro měření krevního tlaku. Skutečný cévní věk se zjišťuje na základě pulsové vlny, která vzniká při každém stahu srdce a vypuzení krve do systémového řečiště. Tvar a rychlost pulsové vlny je závislá na tuhosti cév – zdravé cévy jsou pružné a pulsové vlny se v nich šíří pomalu, s přibývajícím věkem nebo neadekvátním způsobem života cévy tuhnou a pulsové vlny se šíří rychleji. Čím tužší jsou cévy, tím je vyšší i riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Nepodceňujte prevenci, vaše cévy vám budou vděčné
Už dávno není žádnou záhadou, že zdravý životní styl působí preventivně proti civilizačním chorobám, nemoci srdce a cév nevyjímaje. Nikoho z nás jistě nepřekvapí, že základem správně fungujícího organismu je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitaminy a minerály, společně s pravidelným pitným režimem.
Z faktorů ovlivňující naše zdraví patří životní styl mezi ty nejdůležitější. Změnou stravovacích návyků, pohybové aktivity a dostatečného odpočinku můžeme do jisté míry snížit riziko vzniku civilizačních onemocnění, včetně tech kardiovaskulárních.
Vyvarujte se zvýšené konzumace alkoholických nápojů, tabákových výrobků a nezapomínejte také na pravidelnost, ať už to v jídle, sportu nebo odpočinku.
Příroda poskytuje množství bylinek, jejichž užívání dokáže ovlivnit riziko srdečních onemocnění.
Mezi takové zázračné bylinky bezesporu patří kaštan koňský, který je známý především díky své silné antioxidační vlastnosti, která podporuje činnost cévní a oběhové soustavy, zároveň přispívá i k přirozené obranyschopnosti.
Kaštan koňský je hojně používán na křečové žíly, žilní sraženiny nebo hluboké žilní trombózy. Pravidelné užívání kaštanu zvyšuje odolnost vlásečnic a tím zlepšuje stav žilních stěn, za které vděčí tzv. flavonodiům obsažených v tomto zázračném a léčivém stromě.
Jak včas odhalit příznaky Trombózy? Často jsou nenápadné a ignorujeme je
Trombóza je zdravotní problém, který postihuje velké procento lidí. Je to sice léčitelná choroba, ale způsobů léčby je ejn omezené množství. Velkým rizikem je, že příznaky tohoto zdravotního problému jsou poměrně nenápadné a lidé je často ignorují, dokud nemoc nedosáhne pokročilého stádia. Tato nemoc může být i smrtlená.
Trombóza
Tento dzarvotní rpoblém pochází z žil a tepen v našem těle. Jedná se o jakýsi obranný mechanismus našeho těla před poškozenou žílou. Vznikne krevní sraženina, která v mnoha případech putuje na místo, kam nemá a člověku způsobuje vážné zdravotní komplikace nebo v určitých případech i smrt.
Velkým problémem je fakt, že mnoho lidí nezná přesné příznaky tohoto zdravotního problému a nevědomě je ignorují. Riziko nemoci potom odhalí až příliš pozdě a léčba je komplikovanější. Současně si mnoho lidí není vědomo toho, co všechno způsobuje krevní sraženiny, které jim mohou ohrozit život.
Příčiny
- Nadváha
- Porucha srážlivosti krve
- Rakovina či její léčba
- Poranění svalstva a zlomeniny kostí
- Operace
- Dlouhé sezení
- Hormonální léčba i antikoncepce
- Těhotenství a období 6ti nedělí po porodu
- Onemocnění srdce
Příznaky trombózy
Samotná trombóza se vyskytuje hluboko v žilách a sraženina se dostane v mnoha případech do plic. Sraženina může putovat však i do jiných částí těla jako je třeba mozek. Následky mohou být fatální.
Žilní trombóza
Krevní sraženina se vytvoří hluboko v žilách končetin. Tato místa jsou rozpoznatelná díky tomu, že kolem sraženiny se zvětšuje tkáň a místo je na dotek citlivé. Dochází k zabarvení kůže do červena nebo modra. Toto místo je také často na dotek teplejší než okolí.
Embolie plic
Mezi příznaky krevní sraženiny v plicích je výrazná dušnost, rostoucí bolesti na prsou, zvyšující se tlukot srdce a nepříjemný kašel, který může být doprovázen kapkami krve.
Diagnóza krevních sraženin
Abyste krevní sraženiny odhalili, nejlepší a nejsnadnější cestou je ultrazvuk nebo magnetická rezonance.
Léčba
Lékař musí určit, kde se krevní sraženina vytvořila a je potřeba provést chirurgický zákrok v dostatečné vzdálenosti od místa vzniku.
Prevence
Krevní sraženina obvykle vzniká v důsledku různých poruch krevního obrazu, kouření, zvýšeného krenvího tlaku, nadměrné hmotnosti, vysokého cholesterolu nebo cukrovky. O prevenci je proto potřeba se poradit s lékařem.
Poruchy srážlivosti krve, příčiny a rizikové faktory (a jeden příběh z praxe…)
Nenápadné kompresní punčochy, léky na ředění krve, které mají často negativní účinky na zdraví a kondici jedince, mnoho vedlejších účinků a vyřazení z jídelníčku většinu zeleniny a mnoho zdraví prospěšných potravin, jako třeba kysané produkty. Tohle a mnoho dalšího je „daň“ za to, kdy pacient přežije trombotický stav. Jak vzniká a lze se tohoto onemocnění vyvarovat?
Cévní onemocnění je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Koronární trombóza, plicní embolie a onemocnění periferních cév tvoří příčinu poloviny všech úmrtí.
Původcem těchto stavů jsou krevní sraženiny nebo shluky zbytků stěn žil či cév, které strh proud krve a které zablokovaly nějakou z důležitých krevních cest, což může mít za následek i okamžitou smrt. Krevní sraženiny mají původ v poruše krevní biochemie, kdy je narušena rovnováha protrombotických a antitrombotických složek krve.
Může dojít ale i k poškození cévních stěn a odloučení se část výstelky stěny cévy, která společně s dalšími látkami jako jsou například krystaly cholesterolu, vytvoří shluky, takzvané tromby.
Obě dvě cesty vzniku mají své příčiny, ať už vrozené, získané nebo vyplývají ze situace, ve které se organismus daného jedince nachází.
Vrozených příčin poruch srážlivosti krve je celá řada, nejčastěji se jedná o poruchy některého z faktorů, který má za úkol udržovat krevní hemostázu v rovnováze.
Tyto defekty bývají dědičné a mohou být kontraindikací k některým lékům, nejčastěji k hormonální terapii.
S žilní a arteriální trombofilií jsou ale spojovány i některé metabolické poruchy. Například hyperhomocysteinémie, která je primárně vyvolaná mutací genu pro cystathion β-syntázu nebo genu pro reduktázu methylen tetrahydrofolátu (MTHFR). Enzym MTHFR má zásadní význam v metabolismu aminokyseliny homocysteinu.
Vysoká hladina homocysteinu, kterou tato odchylka způsobuje, souvisí s nedostatkem folátu a vitamínů B6 a B12. Homocystein také negativně působí na stěny cév a způsobuje vznik aterosklerózy a následně i trombózy. Jeho přítomnost v krvi souvisí ale i narušením rovnováhy protrombotických a antitrombotických složek krve.
Prevalence této genetické poruchy je nejvyšší v evropské a severoamerické populaci. Nositelé této mutace mají zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci a kardiovaskulárních chorob. U nenarozených dětí může tato porucha vyvolat defekty neurální trubice nebo způsobit spontánní potrat.
Kombinace hyperhomocystenémie a Leidenské mutace velmi výrazně zvyšuje riziko žilní trombózy a to asi až 20 krát.
Kromě vrozených genetických predispozic jsou i další faktory, které mohou způsobit vznik trombózy. Jedná se například o stavy, kdy se osoba nehýbe a tím se snižuje průtok krve zejména ve spodních končetinách.
Jedná se o například dlouhé cesty letadlem, případně autobusem nebo autem. Ale také i o poúrazové stavy, včetně popálenin, kdy jsou končetiny znehybněny v ortézách či sádrách, pooperační stavy, kdy je vyžadován klid a osoba je imobilní.
S tím souvisí i možné poškozené cév a vznik trombů z odtrhnutých cévních stěn, což je další velké riziko. Podobně je zvýšené riziko vzniku trombóz například i mozkových příhodách, kdy nejrizikovější jsou první tři měsíce po akutním stavu.
Ohrožení jsou i lidé, kteří mají křečové žíly či nádorová onemocnění. Stejně jako do rizikové skupiny spadají osoby starší 60 ti let.
Faktory jako je obezita, kouření a nezdravý životní styl mají mnoho negativních dopadů na zdraví člověka, ale také přispívají svým dílem ke vzniku trombóz.
Další stav, který zvyšuje riziko vzniku trombóz, je těhotenství. Gravidita je sama o sobě hyperkoagulačním stavem. Vlivem působení hormonálních změn během těhotenství, zejména díky vlivu estrogenů, dochází ke zvýšení koagulačních faktorů.
Předpokládá se, že tyto fyziologické změny jsou přirozenou ochranou a mají snížit míru krvácení ženy po porodu. Oproti netěhotným ženám je riziko hluboké žilní trombózy u těhotných žen až šestinásobné.
K vyššímu riziku vzniku hluboké žilní trombózy přispívají ale i další faktory a to například fyziologické změny organismu těhotné ženy, které zpomalují tok krve. Další jsou například tlak dělohy, septické stavy a pozitivně nepůsobí ani vyšší věk matky.
Vrozené trombofilní stavy mohou navíc zvyšovat riziko potratů. Po porodu se riziko trombózy zvyšuje až 20krát oproti ženám netěhotným. Hladiny koagulačních faktorů se vrátí zpět do normálu zhruba dva týdny po porodu.
Je všeobecně známým faktem, že užívání hormonální léčby zvyšuje riziko vzniku trombotických stavů. Ať už se jedná o hormonální antikoncepci, hormonální postmenopauzální léčbu žen či hormonální léčbu (testosteronem nebo estrogenem) u transgender osob.
Nicméně nejrozšířenější je problematika hormonální antikoncepce, kterou v současnosti užívají miliony žen po celém světě. Nejvíce rizikové jsou kontraceptiva, která obsahují vyšší hladiny estrogenu. Jak je výše zmíněno, tak vyšší hladina estrogenu způsobuje vyšší aktivitu koagulačních faktorů.
Při studiích bylo zjištěno, že jako nejbezpečnější, vzhledem k riziku vzniku trombózy je užívání antikoncepce s nízkými hladinami progesteronu. Jiné podávání antikoncepce, než perorální, také nemusí snižovat trombofilních stavů.
Dokonce naopak bylo zjištěno, že neorální podávání etinylestradiolu nese větší riziko vzniku trombózy, než jeho orální příjem.
Nesmíme zapomínat, že rizika se sčítají. Pokud máme zjištěnou genetickou odchylku některého z koagulačních faktorů nebo třeba mutaci MTHFR, tak bychom měli omezit další faktory, které způsobují trombotické stavy, na minimum.
A to zejména zařadit pravidelný pohyb, žít zdravě, nekouřit a ženy by měly s uvážením vybírat antikoncepční metody (ideálně v vůbec neužívat hormonální antikoncepci) . Při dlouhých cestách bychom měli dbát na pravidelné protažení a rozhýbání se.
Co se týká hormonální léčby, je vždy vhodné zvážit nejenom její pozitivní přínos, ale i negativní dopady, které může přinášet.
- Případová studie – klinika Institutu funkční medicíny a výživy
- ŽENA, 58 LET
- Celkem 22 let hormonální léčba (podpora otěhotnění, hormonální antikoncepce);
Přítomnost homozygotní mutace MTHFR;
Nadváha; ávaly únavy, potíže s trávením, pocity těžkosti, nadýmání;
Pohyb: chůze, dlouhé stání, dlouhé sezení;
Stresující zaměstnání;
2015 – hluboká žilní trombóza v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku. - 2019 – recidiva hluboké žilní trombózy v lýtku levé nohy, terapie warfarin po dobu půl roku, pak léčivo na bázi kyseliny acetlysalicilové.
U klientky se projevily některé z nežádoucích účinků, jako například silné padání vlasů. Klientka začala spolupracovat s Mgr. Evou Hájkovou a Mudr. Petrou Hrabánkovou z kliniky Institutu funkční medicíny a výživy a nasadila dietu na principech nízkosacharidového stravování. Jako podpůrné prostředky začala užívat tyto doplňky stravy:
Protože je pro správné fungování organismu velmi důležitý vyvážený mikrobiom střev, začala klientka užívat probiotika PRIMAL DEFENSE ULTRA PROBIOTIC FORMULA. Vzhledem k tomu, že pacienti užívající Warfarin by neměli konzumovat kysané výrobky (kysané zelí, jogurty a podobně) je vhodné doplnit probiotické mikroorganismy jinak.
Hořčík GOOD NIGHT MAGGIE (bisglycinát). Hořčík je důležitý pro správné fungování nervové soustavy, vzhledem ke stresu, který pacientka denně prožívá je vhodné jej doplnit i jinak, než ze stravy.
Vitamín B12 GARDEN OF LIFE pro doplnění deficitu vitamín B12, který vyplývá z diagnózy mutace MTHRF.
L-Methylfolát je přirozeně aktivní formou kyseliny listové a doplní její deficit, který vyplývá z diagnózy mutace MTHFR. Tento doplněk je vhodný i proto, že osoby užívající Warfarin nemohou konzumovat zelenou listovou zeleninu ve vyšším množství (z důvodu přítomnosti vitamínu K, který inhibuje účinky Warfarinu).
Hydrolyzovaný kolagen pacientka užívá na zmírnění vypadávaní vlasů a podporu pohybového aparátu skrz vyšší věk.
Stav po 6 měsících:
Klientce se podařilo, po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, vysadit Warfarin. Dále začala dodávat tělu vitamín D3 společně s vitamínem K2 v MCT oleji, kvůli metabolismu vápníku. Použila tento ve formě kapek od Woldo Health.
Pacientka se celkově cítí lépe. Nemá návaly únavy, značně se zmírnily problémy s trávením a nadýmání. Stále užívá léky na ředění krve, ale pouze na bázi kyseliny acetylsalicylové. Váhový úbytek asi 8 kg. Proběhla i změna životního stylu, a kromě změny jídelníčku klientka přidala více pohybové aktivity a procházek.
Zdroje:
- PECKA, Miroslav. Laboratorní hematologie v přehledu. Český Těšín: FINIDR, 2006. ISBN 80-86682-00-5.
- WATSON, Stephanie a Steven KIM. What’s the Difference Between Deep Vein Thrombosis (DVT) and Pulmonary Embolism (PE)? Healthline[online]. 5.1.2018 [cit. 2020-04-25]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/dvt-vs-pulmonary-embolism
- PHILLIPPE, Haley M. Overview of Venous Thromboembolism. Am J Manag Care. 2017, 2017(23), 376-382. Dostupné z: https://www.ajmc.com/journals/supplement/2017/direct-oral-anticoagulants-assessing-clinical-and-economic-value/overview-of-venous-thromboembolism
- VAVRUŠKOVÁ, Klára. Význam trombofilních mutací v klinické genetice. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miloslav Kuklík. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/81266
- KVASNIČKA, Jan. Dědičné trombofilie – doporučení k provádění genetických testů v klinické praxi. ČASOPIS LÉKAŘŮ ČESKÝCH. 2010, 2010(149), 424-427. Dostupné z: http://www.hematology.cz/doporuceni/klinika-files/Doporuceni_CHS_CLS_JEP-Dedicne_trombofilite-geneticke_testy.pdf
- RODDICK, Julie a Deborah WEATHERSPOON. Superficial Thrombophlebitis. Healthline[online]. 20.10.2016 [cit. 2020-04-26]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/superficial-thrombophlebitis#symptoms
- JAMES, Andra H. Venous Thromboembolism in Pregnancy. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology[online]. 2009, 29
Flebotrombóza – Nemocnice Na Homolce
Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se z nějaké příčiny vytvoří uvnitř žíly krevní sraženina (trombus), která žilní řečiště úplně či částečně ucpe.
Nejčastěji vzniká v oblasti hlubokých žil dolních končetin, ale může postihnout i žíly na paži nebo velké žíly v hrudní a břišní dutině.
Následkem uzávěru žilního řečiště nemůže krev proudit postiženým úsekem, a tak se hromadí před překážkou a snaží si hledat cesty jiným, zejména povrchním řečištěm. V důsledku toho dochází k rozvoji hlavních příznaků, jakými jsou především otok končetiny, zarudnutí a bolestivost.
Ročně onemocní žilní trombózou v České republice cca 15 – 20 tisíc pacientů.
Zákeřnost a nebezpečnost žilní trombózy však tkví v možnosti vzniku embolie plicní. Ta může mít velmi akutní průběh, spojený s náhle vzniklou dušností a bolestí na hrudi s častou následnou smrtí, nebo průběh pozvolnější, který se projeví zejména větší či menší dušností. O tom, zda dojde či nedojde k plicní embolii rozhoduje zejména lokalizace žilní trombózy.
Nejvíce jsou plicní embolií ohroženi pacienti s trombózou pánevních žil. Ročně zemře na plicní embolii v České repbulice asi 600 pacientů. Pokud není trombóza adekvátně léčena, může kromě plicní embolie dojít postupně během 2 let až v 60 % k rozvoji těžce zhojitelného bércového vředu.
Příčiny vzniku
- poškození cévní stěny,
- městnání krve
- změny ve složení krve“ (hyperkoagulabilita – hyperkoagulační stav).
V minulosti se většinou o těchto faktorech uvažovalo odděleně.
U konkrétního pacienta se hledala jedna zřejmá a dobře definovatelná příčina tromboembolické nemoci.
V poslední době je stále více na žilní trombózu nahlíženo jako na multifaktoriální, komplexní onemocnění, na jehož vzniku se podílejí současně zevní i vnitřní příčiny, vrozené či získané.
Vrozené protrombogenní faktory nacházíme u čím dál větší části populace. Mezi primární trombofilie jsou řazeny tyto stavy: deficit antitrombinu III, deficit proteinu C a proteinu S, Leidenský faktor V, protrombinová mutace 20210, hyperhomocysteinémie, dysfibrinogenémie, deficit faktoru XII, poruchy tvorby plazminu a zvýšená hladina faktoru VIII
Mezi rizikové negenetické faktory trombózy patří věk, jakékoliv tkáňové poškození, orální kontraceptiva, těhotenství, obezita, chybění fyzické aktivity. operace, traumata, maligní procesy, septické stavy, městnavé srdeční selhání, nefrotický syndrom, těhotenství, perorální kontraceptiva.
Sekundární trombofílie vznikají nejčastěji jako komplikace různých chorob, které jsou shodné s rizikovými faktory trombózy.
Příznaky žilní trombózy
Mezi základní příznaky patří zejména:
- otok
- bolestivost, napínání v lýtku
- zvýšená náplň podkožních žil
- změna barvy a teploty pokožky pod postiženým úsekem (zarudnutí, zfialovění, často proteplení)
Vyšetření při podezření na žilní trombózu
Podrobná anamnéza, fyzikání vyšetření, a laboratorní vyšetření t.j. odběr tzv. D-dimerů, jejichž pozitivita může svědčit pro žilní trombózu, jejich negativita však žilní trombózu s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti vylučuje.
Provádíme ultrazvukové (sonografického) vyšetření hlubokých žil postižené končetiny. Je-li nález ultrazvukového vyšetření nejasný, je možno doplnit ještě tzv.
flebografii pod CT, kde se nitrožilně podanou kontrastní látkou naplní žilní řečiště končetiny a velmi dobře se výpadkem náplně zobrazí neprůchodné místo. Většinou však vystačíme se sonografickým a laboratorním vyšetřením.
Léčba žilní trombózy
Při zjištění žilní trombózy následuje bezodkladné zahájení podávání protisrážlivé (antikoagulační) léčby, aby se předešlo embolizaci do plicního řečiště.
Léčbu zahajujeme injekcemi heparinu podkožně či nitrožilně, po několika dnech je pak pacient převeden na antikoagulační terapii tabletami warfarinu.
U léčby warfarinem je nezbytné pravidelně, nejméně však 1x měsíčně, kontrolovat hladinu krevní srážlivosti pomocí tzv. Quickova testu, podle něhož se pak denní dávka léku upravuje.
Antikoagulační terapie trvá různě dlouho s ohledem na rizika a přítomnost trombofilie, zpravidla 6 – 12 měsíců, někdy však může být i celoživotní, a to zejména u pacientů po prodělané vícenásobné žilní trombóze či se závažnými vrozenými trombofiliemi a jejich kombinacemi.
Při léčbě warfarinem je nutné pečlivě dodržovat životosprávu a vyhýbat se alkoholu a některým potravinám, zejména některým zeleninám, které mohou účinek warfarinu ovlivňovat.
Dále je nezbytné, aby každý pacient užívající warfarin měl u sebe kartičku se záznamem o léčbě warfarinem a informoval každého lékaře o této skutečnosti, protože před některými zákroky, zejména chirurgickými či stomatologickými, je třeba warfarin v dostatečném předstihu vysadit, jinak hrozí velké riziko krvácení.
U některých trombóz lokalizovaných zejména v pánevním řečišti je nutné k rychlému rozpuštění trombu použít agresivnějších technik, v takovém případě se provádí trombolýza lokální či méně často celkovou.
Distální tj. periferně loklizované trombózy, trombózy u mladších, méně rizikových pacientů jsou léčeny ambulantně, bez nutnosti hospitalizace. Pacient si aplikuje sám podkožně nízkomolukelární heparin a svým ošetřujícím lékařem je postupně převeden na léčbu warfarinem.
Ke zmírnění následků žilní trombózy a posílení žilního oběhu a rychlejšího zprůchodnění trombotizovaného úseku je doporučováno časné cvičení svalů na končetinách od 2. dne, nošení kompresivních punčoch (zejména třídy II.) a podávání některých podpůrných léků zmírňujících otoky (např.
Detralex). Pacient po prodělané žilní trombóze by měl cvičit pravidelně a měl by se vyhýbat delší statické zátěži, delšímu stání či sezení (polohy by měly být často střídány). Vhodným sportem je plavání, s nataženými kompresními punčochami pak jízda na kole, turistika nebo běh na lyžích.
Prevence
Při zjištěném vrozeném či získaném trombofilním stavu je vždy nutné poradit se se svým ošetřujícím lékařem o způsobech nejvhodnější prevence a v zátěžových situacích (úrazy, operace, cestování, sádrová dlaha) si aplikovat podkožně nízkomolekulární heparin.
I jedinci bez zjištěného trombofilního stavu si mohou riziko žilní trombózy snížit, a to zejména při cestování nebo v letním období pravidelnými zastávkami, cvičením, dostatečným příjmem tekutin a pokud trpí křečovými žilami, pravidelným nošením kompresivních punčoch.
Jak si včas všimnout nebezpečí trombózy?
Zpočátku se trombóza projevuje mírnými symptomy, kterým však lidé nevěnují potřebnou pozornost. Přitom právě v této době jsou medicínsky nejsnáze zvládnutelné, zatímco později už může jít o život. A to dokonce v řádu minut.
Plíživý nástup
K prvním symptomům trombózy patří pocit napětí, bolest, otok, zarudnutí, místo, kde pokožka teplejší než jinde, někdy i změna jejího zbarvení. Příznaky jsou obvykle mírné, například bolestivost časem vymizí, a tak jim mnoho lidí pozornost.
Přitom jde o zánět, ať už povrchních nebo hlubokých žil. Nebezpečnost spočívá v tom, že hluboký žilní systém má vždy souběžné větve, které dlouho přebírají funkci za postiženou oblast. Zánět se tak šíří skrytě a pomalu. Jenže pak přijde ta zmíněná dramatická situace…
Trombózy žil nejčastěji vznikají v dolních končetinách a v oblasti pánve, když se zde z různých důvodů zpomalí průtok krve, například po operaci či při dlouhém cestování. Další předpoklady vznikají například po úrazu či při ateroskleróze, kdy také může dojít k porušení povrchu cévní stěny.
Tromb může docestovat až do plic
Důsledkem je, že dojde k poškození žil, které se ucpávají, a vznikne krevní sraženina. K tendenci vytvářet tromby vedou poruchy krevní srážlivosti, které jsou způsobené především genetickými dispozicemi, ačkoliv existuje mnoho dalších možných příčin.
Akutní komplikací trombózy se může stát plicní embolie, kdy trombus vycestuje do plicního řečiště. Krevní sraženina vystřelená do větvení plicních tepen nebo hlouběji v jejich „stromu“ má za následek akutní nedostatek dechu.
Může dojít k selhání srdce nebo dokonce k okamžitému úmrtí.
Nebezpečná je vrozená trombofilie zejména pro ženy, které bez dostatečného lékařského vyšetření berou hormonální estrogenní antikoncepci.
Ovlivňuje totiž srážlivost krve a genetickou dispozici k vytváření trombů ještě mnohokrát znásobí.
Křečové žíly varují
Uvedené faktory představují spojení trombózy s křečovými žilami, takže ostražití by měli být zejména lidé, kteří se s varixy v té či oné míře potýkají.
Když se k tomu přičte sedavý způsob zaměstnání, nedostatek pohybu, nezdravé stravování, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, kouření či stres, na budoucí problém může být zaděláno.
Pokud tedy máte křečové žíly, neváhejte zajít k odborníkovi a nezanedbávejte preventivní vyšetření. Dodržujte rady, které mohou vzniku trombózy zabránit.
Bezpochyby mezi ně bude patřit nošení stahovacích (kompresivních) punčoch či bandáží, a zřejmě také užívání léků na posílení funkce žil – tzv. venofarmak.
Dříve často doporučované preventivní užívání aspirinu je dnes považováno za sporné.
Nezapomínejte, že trombóza podle statistiky postihne ročně až 200 lidí ze 100 000. Riziko roste s věkem, ale nezdravý životní styl ji posouvá i do mnohem mladších ročníků.
„Tichou časovanou bombou“ je zánět hlubokých žil. Hrozí embolie, která může být smrtelná
Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD. v naší radioporadně na téma: trombóza, to je tichý zabiják. Jaké jsou nejohroženější skupiny, příznaky, léčba a prevence.
Zánět žil, flebitida, se podle místa svého vzniku i závažnosti rozlišuje na zánět povrchových žil (tromboflebitidu) a hlubokých žil (flebotrombózu). První se typicky projevuje zarudnutím a bolestivým zatvrdnutím v průběhu žíly. Druhý na sebe nejčastěji upozorní otokem.
Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly.
Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikací léků.
Žíly přivádějí krev z tkání zpět k srdci. Transport krve ale není jedinou funkcí žil. Žilní systém je i důležitým rezervoárem. Za normálních okolností se v něm nachází až dvě třetiny celkového objemu krve.
Tato tzv. kapacitní funkce je důležitá zejména v případě krvácení. Zásoby v žilním systému dokáží vyrovnat ztráty až čtvrtiny objemu krve, aniž by došlo k výraznějšímu omezení nebo narušení fungování těla.
Průměrná rychlost průtoku krve žilami je asi 80 milimetrů za sekundu. Pro srovnání, v aortě, největší tepně lidského těla, je rychlost průtoku krve asi čtyřnásobná.
Jak vzniká zánět žil
Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikací léků.
Jaké jsou příčiny?Rizikové faktory srážení krve – chirurgické výkony, úrazy, nádory, kouření nebo jen pouhé užívání hormonální antikoncepce.
Rizikové faktory zpomalení krevního proudu v žilách – delší upoutání na lůžko, znehybnění končetiny např. při zlomenině či poruše nervového zásobení. Dalšími faktory jsou obezita, těhotenství, srdeční selhání, pooperační infekce, vysoký věk nad 50-60 let.
Záněty žil mohou postihovat povrchové žíly pod kůží. Potom mluvíme o tromboflebitidě. Mnohem závažnějším stavem ohrožujícím dokonce Váš život je zánět hlubokého žilního systému. Tomu se říká flebotrombóza. Jeho nebezpečí spočívá v riziku uvolnění sraženin a jejich putování s krevním proudem až do plicního řečiště. Tím vzniká plicní embolie.
Příčin proč dohází v žilách ke srážení krve je víc. Za splnění tří základních podmínek – zpomalení průtoku krve cévou, poškození cévní stěny a změny vlastností krve – odpovídá řada faktorů.
Patří k nim například dlouhodobá nehybnost (např.
při dlouhém stání nebo sezení), obezita, kouření, nádorové onemocnění nebo porucha srážlivosti krve, poranění končetin (i operací), těhotenství a křečové žíly.
Jak se žilní zánět projevuje
Zánět povrchové žíly bývá patrný na první pohled. V okolí poranění je žíla zarudlá a tvrdá. Na dotyk je teplá a bolestivá. Kůže v jejím okolí svědí.
Obtíže se mohou zhoršovat při pohybu nebo při svěšení postižené končetiny. Zatvrdlá žíla může na pohmat připomínat provaz. Co je však důležité, nikdy nedochází k otoku celé končetiny.
Hlavním příznakem flebotrombózy naproti tomu je právě otok. Jeho velikost závisí na tom, v jaké výšce je žíla postižena. U zánětu lýtkových žil oteče jen okolí kotníků. Při uzávěru stehenní žíly postihuje celou končetinu. K otoku se přidává i bolest. Ta se zvyšuje při zatnutí svalů, například při došlápnutí.
Díky stagnaci krve před žilním uzávěrem se může objevit namodralé zbarvení kůže – cyanóza.
Jak se léčí zánět žil
Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti. Pomoci může i užívání aspirinu nebo ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí.
Co je příčinou žilní trombózy?1. zvýšená krevní srážlivost2. zpomalení krevního toku
3. poškození cévní stěny
V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.
Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici.
Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.
K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.
Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.
Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic.
Masivní embolie pro Vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stádia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě warfarinem.
Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování.
Jak se tomu všemu vyhnout
Prevence zánětů žil spočívá v omezení co největšího množství rizikových faktorů. V příhodných chvílích je vhodné mít nohy co nejvýše. Při delší nečinnosti bychom měli nohy občas (asi jednou za hodinu) protáhnout. Pomůže nám k tomu krátká procházka (např. v uličce autobusu nebo letadla) nebo jen jednoduché cvičení.
Natáhněte nohy a několikrát po sobě přitáhněte špičky nahoru zase dolů. Při dlouhém stání si několikrát stoupněte na špičky a na paty. Podobného efektu lze dosáhnout i použitím elastických punčoch.
Celou radioporadnu s Doc. MUDr. Petrem Dulíčkem, PhD. si můžete poslechnout v našem audio-archivu: