- Čím je člověk mladší, tím větší podíl v jeho těle voda zaujímá. Zatímco u seniorů je to cca 45 %, u dětí je procento vody daleko vyšší, u kojenců dosahuje dokonce až 85 %.
I přes toto množství tekutin v našem těle jsme i na malou ztrátu vody velice citliví a její nedostatek je pro organismus daleko nebezpečnější než nedostatek potravin.
Zatímco bez jídla přežijeme i měsíce, bez vody sotva několik dní.
Co pít?
Základ pitného režimu by měla tvořit vždy voda, případně v kombinaci s dalšími ideálně neslazenými nápoji. Pokud vám samotná voda nechutná, můžete si ji ochutit citronovou šťávou či mátou, zkusit můžete i jiné ovoce a bylinky.
Ale není voda jako voda a jednotlivé druhy mají svá specifika, která je potřeba brát při výběru v potaz.
Jakou vodu vybrat?
Na úvod je potřeba vysvětlit pár základních pojmů. Vodu můžeme rozdělit do dvou základních kategorií – voda z vodovodu (kohoutková) a voda balená.
- Oba druhy mají své výhody i nevýhody. Při použití vody z kohoutku nemusíme myslet na její zásobování, ušetříme a nemusíme likvidovat obalové materiály. Balenou vodu můžeme mít kdykoli a kdekoli po ruce, známe její přesné složení, můžeme si vybrat takovou, která nám nejvíce chutná a prospěje i našemu zdraví.
Balená voda je z hlediska legislativy považována za potravinu (na rozdíl od vody kohoutkové), a proto musí splňovat požadavky na správné označování. Stejně jako u klasických potravin tedy nezapomeňte číst etikety a sledovat složení.
Vyhláška balené vody dále rozděluje:
- Balená pitná voda – podléhá stejným požadavkům na kvalitu jako voda kohoutková
- Balená kojenecká voda – voda z chráněného podzemního zdroje, která splňuje nejpřísnější hygienické normy, celkový obsah minerálních látek je max. 500 mg/l
- Balená pramenitá voda – voda z chráněného podzemního zdroje, celkový obsah minerálních látek je max. 1000 mg/l
- Balená přírodní minerální voda –získává se ze zdroje přírodní minerální vody, o kterém bylo vydáno osvědčení, může být různě mineralizovaná, složení a obsah minerálních látek je vždy uvedeno na obalu
| Obsah rozpuštěných látek | |
| Velmi slabě mineralizovaná | do 50 mg/l |
| Slabě mineralizovaná | 50 mg/l až 500 mg/l |
| Středně mineralizovaná | 500 mg/l až 1500 mg/l |
| Silně mineralizovaná | 1500 mg/l až 5000 mg/l |
| Velmi silně mineralizovaná | vyšší než 5000 mg/l |
Pokud je na etiketě přírodní minerální vody uvedeno „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“, musí splňovat limity pro kojeneckou vodu.
Složení balených minerálních vod
Unikátní analýzu složení 19 minerálních vod provedl na podzim 2016 kolektiv doc. RNDr. Zbyňka Hrkala, CSc., doc. RNDr. Jiřího Bruthanse, Ph.D. a Mgr. Davida Rozmana.
- Zdroj: Aqualifeinstitute.cz
Je vhodné pít minerální vody?
V případě výživy většinou není tak úplně jednoduché najít na otázky jednoznačné odpovědi. A ani v případě minerálních vod tomu není jinak. Záleží, o jakou konkrétní vodu se jedná, na množství, které vypijete, na vašem zdravotním stavu, aktuální situaci, aktivitě, ročním období apod.
Jaké vody vybírat?
Pro každodenní pití lze využít slabě a středně mineralizované vody – můžete je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu a zdravého životního stylu.
Tyto vody vám mohou pomoci naplnit denní příjem některých minerálních látek, který bývá často v české populaci nedostatkový, např. vápník nebo hořčík.
Při výběru minerální vody je zapotřebí sledovat zejména obsah sodíku, který se vždy dočtete na etiketě. Příjem soli (resp. sodíku) je u většiny populace vysoký a je vhodné ho proto spíše omezovat. Problém vysokého obsahu sodíku se však týká jen několika málo druhů silně mineralizovaných vod, většina vod na českém trhu spadá do slabě a středně mineralizovaných vod, které můžeme pít bez obav. Více o složení českých a slovenských minerálních vod se dozvíte z tabulky výše.
Silně mineralizované vody jsou vhodné jen při specifických situacích, například při velké zátěži v letním období nebo při sportu, kdy je třeba doplnit nejen vodu, ale i minerální látky (včetně sodíku). Silně mineralizované vody by však neměly být v běžném životě jediným zdrojem tekutin.
Zvláštní kategorií jsou přírodní léčivé vody, které pochází ze zdrojů s prokazatelnými léčivými účinky, často silně mineralizovaných. Jejich konzumaci je vhodné konzultovat s lékařem, který dokáže doporučit, jaký druh nejlépe vyhovuje aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Specifické požadavky mají samozřejmě děti, těhotné a kojící ženy, sportovci, senioři či lidé nemocní.
Pokud je dítě plně kojeno, není potřeba mu v prvních šesti měsících podávat další tekutiny, nekojeným dětem je možné začít podávat malé množství tekutiny po lžičkách po ukončení čtvrtého měsíce života, a to například při vyšší tělesné teplotě, silném pocení apod. Od začátku zařazení nemléčných příkrmů je již potřeba tekutiny doplňovat. Nejvhodnější je kojenecká voda, ze které se připravují i čaje určené pro daný věk.
Pro starší děti je nejlepší kojenecká, pramenitá a slabě, případně středně mineralizovaná voda, u kterých máte jistotu kvality, protože požadavky na tyto vody jsou mnohem přísnější než pro pitnou vodu.
- Pitný režim těhotných a kojících žen
Pitný režim těhotných a kojících žen by měla tvořit kojenecká, neperlivá pramenitá nebo slabě a středně mineralizovaná voda. Je vhodné vybírat vody s vyšším obsahem vápníku a hořčíku, jehož příjem pomáhá v těhotenství při křečích a tvrdnutí břicha.
Pro seniory jsou vhodné pramenité nebo slabě a středně mineralizované vody, silně mineralizované vody by měly být konzumovány s ohledem na aktuální zdravotní stav.
Sportovní výkony s sebou přináší zvýšené nároky na příjem tekutin.
Během zátěže, hlavně při vyšším pocení a vyšší okolní teplotě, se doporučuje pít slabě, středně či silně mineralizované vody, v případě delších výkonů i nápoje obsahující cukr.
Tuto funkci mohou plnit také specializované iontové energetické nápoje. Po zátěži tělo potřebuje doplnit zejména hořčík, vápník a draslík, k čemuž mohou minerální vody dopomoci.
Závěrem lze tedy shrnout, že minerální voda může být vhodnou součástí vyváženého jídelníčku, je však potřeba vybrat tu správnou. Zejména vody s vyšší mineralizací je potřeba vybírat uvážlivě, konzumovat je v rozumném množství a ve specifických situacích, které si doplnění minerálních látek žádají.
Přírodní minerální vody (minerálky) – jejich rozdělení a využití pro léčbu
Jak vzniká minerální pramen?
Aby mohl vzniknout minerální pramen (mineralka), musí povrchová (dešťová, říční) voda prosakovat do hlubších vrstev zemské kůry, někdy až do hloubky 30 kilometrů. Protékáním hrubými vrstvami země se voda čistí, filtruje a stává se podzemním pramenem.
Voda podzemního pramene se v pozemských hlubinách setkává s oxidem uhličitým, kterým se nasycuje na slabou kyselinu uhličitou. Oxidem uhličitým nasycená podzemní voda ještě není minerální voda (minerálka). Slabá kyselina uhličitá naleptává okolní horniny, rozpouští je a nimi se obohacuje.
Pramenitá voda, která je obohacena o různé plyny (kromě oxidu uhličitého to může být i sulfan), má menší hustotu, a tak vystupuje na povrch. Když se pramen vody setká s horkými plyny, pod tlakem těchto plynů vyvěrá ze země jako horký pramen. U některých pramenech vznikají lázně, voda z jiných se plní do lahví.
Jen v ČRje to ročně několik desítek milionů litrů.
Minerální soli vyskytující se v pitných vodách, které se vylouhovaly z hornin v podzemí, jsou mimořádně užitečné pro léčbu mnoha onemocnění. O většině prvků se už dokázalo, že jsou nejen stavebními prvky lidského organismu, ale také zajišťují normální chod látkové přeměny – jsou její biokatalyzátory.
O přírodní minerální vodě mluvíme tehdy, když 1 litr vody obsahuje alespoň 1 gram rozpuštěných látek, jinak to je přírodní stolní voda. Minerálním vodám se odedávna připisují léčivé účinky. Rozvoj chemie umožnil podrobně prozkoumat chemické složení minerálních vod, aby lékaři na tomto základě mohli určovat jejich léčivé účinky. Kvalitu minerální vody ovlivňují různé faktory.
Účinky minerálních vod ovlivňují především poměry prvků.
Rozdělení minerálních a léčivých vod
Existuje několik typů minerálních vod a přesto, že Česká republika je země malá, nacházejí se zde všechny známé typy minerálních vod kromě radioaktivních. Některé z těchto typů se zde nacházejí ve velkých koncentracích.
Minerální vody jsou vody, které se od obyčejných vod odlišují svým chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi. V současnosti se používá následující členění minerálních vod:
- přírodní minerální vody – nacházejí se v přírodních pramenech iv umělých záchytných objektech. V místě vývěru mají obsah rozpuštěných pevných látek více než 1000mg / l rozpuštěného CO2.
- přírodní léčivé vody – vzhledem ke své chemické složení a fyzikální vlastnosti mají vědecky prokázané blahodárné účinky na lidské zdraví, takže je lze využívat k léčebným účelům.
- přírodní minerální vody stolní – svým chemickým složením, fyzikálními a chuťovými vlastnostmi jsou vhodné jako diabetické osvěžující nápoje. Obsah rozpuštěného kysličníku uhličitého je vyšší než 1000mg/la obsah rozpuštěných pevných látek nižší než 5000mg / l.
Další rozdělení minerálních vod
Dále minerální a léčivé vody rozdělujeme a hodnotíme podle:
- obsahu rozpuštěných plynů – uhličité, sirné
- obsahu rozpuštěných pevných látek (celkové mineralizace) – obyčejné, slabě mineralizované, středně mineralizované a silně mineralizované.
- hlavních iontových složek – sirné, jodové, bromové, železnaté a se zvýšeným obsahem prvků: Li (Lithium), Sr (Stroncium), Ba (Barium), Mn (Mangan), F (Fluor), H2SiO3 (kyselina křemičitá), HBO2 (kyselina boritá)
- biologicky a farmakologicky významných složek
- aktuální reakce – velmi kyselé, velmi alkalické
- radioaktivity – radonové
Podle chemického složení ve většině obsahují kationty lithia, sodíku, draslíku, vápníku a z aniontů zejména fluor, chlor, brom, jod.
Podle převládajícího kationtu je dělíme na vody:
- Sodné,
- hořečnaté,
- vápenaté,
- s jiným kationtem.
Podle převládajícího aniontu je dělíme na vody:
- Hydro-uhličitanové,
- uhličitanové,
- síranové,
- chloridové
- vody s jinými anionty.
Kyselka a syrná voda
Pokud minerální voda nebo stolní voda obsahuje v 1 litru nejméně 1 gram rozpuštěného kysličníku uhličitého, je to kyselka, pokud obsahuje v1 litru 1 miligram sirovodíku, je to sirná voda.
Velká část našich přírodních minerálních pramenů jsou kyselky s obsahem kysličníku uhličitého. Ten se však k minerální vodě může přidat i uměle (karbonizovaná voda).
Léčivé vody dělíme na:
- sirné,
- jodové,
- železnaté,
- se zvýšeným obsahem arsenu
- se zvýšeným obsahem jednotlivých iontů.
Podle přirozené teploty u pramene se vody s teplotou vyšší než 25 ° C označují jako termální a podle osmotického tlaku jsou hypotonické, izotonické a hypertonické.
Přehled stolních minerálek. Porovnání jejich obsahu
Minerální voda může obsahovat přirozený oxid uhličitý, nebo nemusí. Může však být dodatečně oxidem uhličitým obohacená, tzv. sycená nebo jí může být odebrán.
Chlorové preparáty ani jiné chemické dezinfekční látky se díky zdravotnímu zabezpečení vody nesmí používat. Podle celkové mineralizace se minerální vody dělí na: jednoduché (1000 mg / l), slabě mineralizované (1000-5000 mg / l), středně mineralizované (5000-15000 mg / l), silně mineralizované (nad 15000 mg / l).
Při nákupu minerální vody si třeba prohlédnout její složení a obsah minerálních látek. Vody s vysokou mineralizací nejsou vhodné pro každodenní pití. Voda se zvýšeným obsahem fluoru (nad 1,5 mg / l) není vhodná pro děti.
Oxid uhličitý zabraňuje rozmnožování mikroorganismů, takže sycená voda vydrží déle než “tichá”, kterou je třeba skladovat v ledničce a co nejrychleji vypít.Optimální poměr vápníku (Ca) a hořčíku (Mg) ve vodě by měl být 2: 1, což je důležité pro optimální vstřebávání hořčíku. Stejný poměr se doporučuje i u minerálních vod.
Otevřená voda by měla skladovat v chladu a temnu a spotřebovat do 3 – 4 dnů.
Na každodenní pití pro lidi bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodnější pramenité a balené vody s mineralizací 200 až 500 mg / l. Přírodní minerální vody by se neměly konzumovat trvale a nikdy ne více než 2 litry za den, optimální množství je asi 0,5 litru a je dobré střídat různé druhy. Cíleně podávaná minerální voda může mít mnoho prospěšných účinků.
Využití minerálních vod pro léčbu
Významnou roli v doplňkové léčbě pacientů sehrává používání minerálních vod. Pitné režimy, stanovené odbornými lékaři pomáhají regenerovat vnitřní prostředí člověka. Účinek jejich podávání se projevuje hlavně harmonizací vnitřního prostředí a působením při civilizačních chorobách.
Léčivé vody, teplejší než 25 ° C (teplice), působí při pití diureticky, proto jsou vhodné při akutních zánětech dolních močových cest, při ledvinových kamenech.
Jednoduché kyselky (méně než 1 gram tuhých částí, ale více než 1 gram oxidu uhličitého v 1 litru) působí na prokrvení kůže, sliznice žaludku, zvyšují vylučování žaludeční kyseliny, urychlují přechod potravy žaludkem a způsobují snížení krevního tlaku. Působí také diureticky a využívají se při nechutenství a močových kamenech.
Zemité vody (v 1 kg více než 1 g tuhých částí) snižují spasmus hladkého svalstva trávicích a močových cest, mají diuretický účinek a zvyšují vylučování kyseliny močové (při dně), využívají se při zánětlivých změnách močových cest, chronických zánětech ledvinové pánvičky, při hypertrofii prostaty, žaludečních a střevních onemocněních, spojených se zvýšeným vylučováním žaludeční kyseliny.
Alkalické (zásadité) vody (v 1 kg vody více než 1 g částic) neutralizují účinek kyseliny solné v žaludku (při jídle trvá neutralizační účinek déle), způsobují pokles hladiny cukru v krvi a jeho vylučování močí, což předurčuje jejich použití při cukrovce. Pomáhají lépe využít cukr v játrech a šetří inzulín. Vhodné jsou i při chorobách dýchacích cest s produkcí vazkého hlenu zánětech močového měchýře (cystitid), dny, žlučových kamenů, zda chronickém zánětu žlučových cest.
Solné vody (v 1 kg vody více než 1 g částic, zejména Na + a Cl-) zvyšují sekreci žaludeční šťávy, koncentrované mají mírný projímavý účinek, proto jsou vhodné při hypacitíde (nedostatek kyseliny solné v žaludeční šťávě), chronické zácpě nebo nechutenství. Brzdí vylučování vody z organismu. Vody s převahou vápníku naopak podporují vylučování vody z organismu a mají protizánětlivé a protialergické účinky.
Jodové vody (alespoň 1 mg jodu v 1 kg vody) zvyšují hladinu vápníku v krvi a jeho ukládání do kostí – použití při kostní TBC, využívají se při chorobách dýchacích cest spojených s produkcí vážky hlenu – usnadňují jeho vykašlávání. Také působí na činnost štítné žlázy.
Síranové nebo sulfátové vody (více než 1 g tuhých částí v 1 kg) podporují činnost žlučníku, vyvolávají jeho zvýšené vyprazdňování, sliznicím odebírají tekutinu a dráždí jejich ke zvýšené sekreci, čímž zvyšují svůj objem a působí na peristaltiku střev, vhodné jsou při chorobách jater a slinivky, při zácpě a dně. Salinická vody rozpouštějí v dýchacích cestách av žaludku hlen a stimulují vnější sekreci slinivky.
Kromě léčebného a osvěžujícího účinku na organismus mohou mít minerální vody i nežádoucí účinky, zejména pokud se pijí ve velkém množství av nevhodných případech.
Například, pokud lidé s nemocným srdcem nebo výše tlaku pijí Cigeľka nebo Fatru, která obsahuje mnoho sodíku, zhoršuje se jejich nemoc. Podobně alkalické vody se nemají pít při náhlých zánětech močových cest.
Na minerální vody se tedy musíme dívat jako na léčiva, které je však třeba správně používat (indikovat) a dávkovat.
Minerální vody jsou významným zdrojem příjmu vody i pro zdravé lidi v rámci pitného režimu, důležitého pro zdravou životosprávu. Průměrná denní spotřeba vody je asi 35 gramů na 1 kilogram hmotnosti.
Například muž s hmotností 70 kg by měl denně přijmout 2-2,5 litru vody. Tekutiny v podobě vody, ovocných nápojů, polévek, ovoce by měla být přijímána rovnoměrně po celý den a zvykat si na to třeba od dětství.
Jednou z forem příjmu je pití minerální, resp. stolní vody.
Voda pro kojence
U novorozence tvoří voda asi tři čtvrtiny hmotnosti. S věkem se tento poměr zmenšuje. Také látková přeměna probíhá živěji než u dospělého člověka, z čehož logicky vyplývá, že malé děti mají vyšší spotřebu vody.
Dítě ve věku 1 – 2 let spotřebuje za den kolem 1200 – 1500 ml vody. Nejlepší a nejzdravější tekutinou je pro kojence mateřské mléko, ale v období vyššího výdeje tělesných tekutin (např.
pocení se v létě) je třeba jejich množství doplňovat i kojeneckými vodami a pod.
3Pramenité a kojenecké vody, tvořící dvě blízké kategorie balených vod, pocházejí z chráněných podzemních zdrojů. Kvalita a čistota musí být jejich přirozenou vlastností na rozdíl od běžné pitné vody, jejíž kvalita se může po finální úpravě změnit a lišit od té původní. Pramenitá a kojenecká voda musí být před balením přepravovány pouze potrubím.
Co je kojenecká voda?
Jako “kojenecká voda” je možné označit minerální vodu, ve které nesmějí být překročeny stanovené nejvyšší hodnoty minerálních látek a stopových prvků. Je to důležité, protože vnitřní orgány, mezi nimi i ledviny, ještě nejsou před koncem prvního roku života dostatečně vyvinuté. Přebytečné minerály mohou být tedy vyloučeny pouze částečně.
Kojenecká voda vlastně jakousi podkategorií pramenitých vod, pro kterou platí ještě přísnější požadavky. Obsah dusičnanů smí být jen 10 mg / l, u pramenitých 25, koncentrace sodíku má mezní hodnotu 20 mg / l, pramenitá 100.
Přísnější jsou i mikrobiologické ukazatele. Její celková mineralizace nesmí překročit 1000 mg / l.
Pokud je voda sycená CO2, musí se na etiketě nacházet upozornění, že voda se pro kojence může používat až po odstranění oxidu uhličitého varem.
Zdravotní zabezpečení kojenecké vody lze provádět pouze ultrafiltrací nebo UV – C zářením. Právě proto, že je u ní zakázána jakákoli úprava měnící její složení, je kojenecká voda jediná balená voda, při které je zaručeno původní přírodní složení. Je proto vhodná nejen pro kojence, ale i pro všechny věkové kategorie.
A co si dále minerálkách přečíst?
- 12 zdravotních důvodů, proč minerální vody pít
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Co se zde léčí
Pití minerální vody je nejdůležitější součástí karlovarské lázeňské léčby. Věnujte ji, prosím, náležitou pozornost. Dodržujte lékařem předepsané prameny, množství a dobu pití. Pitná léčba se provádí hlavně před jídlem. Minerální vodu pijte z pohárků o obsahu 200 gramů (2 dl) 3-10 minut. Mezi jednotlivými pohárky je vhodná přestávka 5-10 minut.
Desatero pitné kúry
Karlovarská termální minerální voda je složitou, vysoce koncentrovanou směsí přírodních látek, která není určena ke stálému či neregulovanému užívání.
- Karlovarskou termominerální vodu je doporučeno užívat výhradně po konzultaci s lázeňským lékařem s potřebnou erudicí.
- Karlovarskou termominerální vodu je pro dosažení plného léčebného efektu doporučeno užívat v blízkosti pramenních vývěrů.
- Karlovarskou termominerální vodu je doporučeno pít výhradně z tradičně tvarovaných porcelánových či skleněných pohárků.
- Léčebnou kúru není vhodné kombinovat s konzumací alkoholu či kouřením tabákových výrobků; škodlivá je i pasivní inhalace tabákového kouře.
- Součástí pitné kúry je i tělesný pohyb; je proto doporučeno užívat vodu při pomalé chůzi.
- Pitná kúra by měla probíhat v duševní pohodě, beze spěchu, v uvolnění.
- Pitnou kúru je doporučeno opakovat v lékařem stanovených periodách.
- Pitná kúra je malou slavností, v jejím průběhu nelze rušit ostatní klienty.
- Minerální vodou nelze zalévat okolostojící rostliny nebo ji vylévat na podlahu kolonádních prostor.
- Při odběru vody z pramenní vázy se nelze dotýkat pramenního stojanu či výtokových trubic.
Odborné stanovisko k výběru karlovarských termálních pramenů pro pitnou kúru
Balneologický institut Karlovy Vary, Sdružení léčebných lázní v Karlových Varech a Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád – Ministerstvem zdravotnictví České republiky pověřený správce přírodních léčivých zdrojů Karlových Varů, doporučují všem hostům, aby při výběru termálního pramene pro pitnou kúru, se obraceli na zkušené lázeňské lékaře, protože jedině tito odborníci mohou na základě svých zkušeností a vesměs dlouholetých znalostí doporučit optimální způsob užívání karlovarské vřídelní vody (tj. pitnou kúru). Ordinace pitné kúry je záležitostí odbornou, doplněnou léty praxe a neustálým doplňováním znalostí v oblasti vnitřního lékařství, balneologie a s tím souvisejících dalších oborů.
Nelze akceptovat laické rady, kdy rádoby odborníci radí jaký pramen na jakou diagnózu pít.
Každý organismus je jedinečný a vyžaduje individuální přístup se zohledněním více faktorů (genetických, teritoriálních, souhrnu sekundárních diagnóz, osobnostních rysů, atd.), což náleží do rukou odborníka a ne laika.
Nesouhlasíme s vyskytujícími se informacemi o karlovarských pramenech, které jsou nepravdivé a lázeňské hosty uvádějí v omyl.
Zatímco základní chemické složení všech výronů termy je téměř shodné, liší se jednotlivé prameny navzájem svou teplotou, obsahem volného rozpuštěného oxidu uhličitého, radioaktivitou a koncentrací vedlejších a stopových látek.
Z hlediska hydrochemického a genetického je chemismus karlovarských pramenů mimořádně komplikovaný a tudíž i mimořádně zajímavý.
V odborné terminologii jde o termální, hypotonickou, silně mineralizovanou minerální vodu typu Na-HCO3SO4Cl (alkalickou glauberovou slanou, dle starší nomenklatury alkalicko-salinicko-muriatickou).
Velkou roli v léčivém efektu užívání těchto vod má obsah farmakodynamicky účinných látek.
Zásadní informace o složení pramenů je možné dohledat na webu Referenčních laboratoří přírodních léčivých zdrojů – příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví ČR viz http://www.rlplz.cz/kvprameny.htm
Kolonády a prameny v Karlových Varech
Pravidla pro balené vody
Požadavky na jakost, zdravotní nezávadnost balených vod a na způsoby jejich úpravy jsou stanovena zejména ve vyhlášce 275/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, některá pravidla pro balené pitné vody pak z vyhlášky 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Dle vyhlášky 275/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozlišujeme 4 druhy balených vod – přírodní minerální, pramenitou, kojeneckou a pitnou vodu. Každý druh má stanoveny požadavky na zdroj, povolené způsoby úpravy, ukazatele jakosti a zdravotní nezávadnosti (požadavky mikrobiologické, chemické a fyzikální) a na označování.
Na obale přírodní pramenité, pramenité a kojenecké vody musí spotřebitel najít informace typu vody (např. že jde o vodu kojeneckou), o lokalitě, kde se zdroj využívá a název zdroje a informace o způsobu skladování.
Naopak nesmí být uváděny informace naznačující vlastnosti, které tato voda nemá nebo které by mohly vést k záměně s jiným druhem balené vody. Tímto se myslí např. odkazy na minerálku, minerální vodu.
Nelze také uvádět údaje týkající se prevence, ošetřování nebo léčby lidských nemocí.
Na přírodních minerálních a pramenitých vodách je možné uvést, že jsou vhodné pro přípravu kojenecké stravy, pokud splní fyzikálně-chemické a jakostní požadavky pro kojenecké vody. Pokud tyto vody obsahují více než 0,5g CO2 na litr, musí být spotřebitel upozorněn, že pokud je voda použita pro kojence, musí být CO2 odstraněn varem.
Vody pro výrobu balených vod (mimo vodu pitnou) lze od zdroje do výroby přepravovat pouze potrubím.
Pro spotřebitele jsou důležité i další schválené doplňující informace, které lze v označování výrobku najít a které vychází z přílohy 7 vyhlášky 275/2004 Sb. V příloze jsou uvedeny podmínky, za kterých lze na etiketě uvést např.
, že voda je „s velmi nízkým nebo nízkým obsahem minerálních látek“, že „obsahuje vápník nebo hořčík“, že „je vhodná pro přípravu stravy s nízkým obsahem sodíku“, nebo že je „perlivá nebo neperlivá“. Voda perlivá je definována jako „voda uvolňující za normální teploty a tlaku spontánně a zřetelným způsobem oxid uhličitý“.
Dnes běžně definovaný termín „jemně perlivá“ není vyhláškou upraven, z pohledu práva jde o vodu perlivou, kde výrobci snížili dávkování CO2.
Mezi balené vody nejsou zařazeny minerální vody z léčivých zdrojů a ochucené vody. Ochucené vody, ať už minerální, pramenité nebo pitné, jsou řazeny mezi nealkoholické nápoje (vyhláška 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Požadavky na minerální vody z léčivých zdrojů jsou pak zapracovány do tzv. lázeňského zákona 164/2001 Sb. a do vyhlášky 423/2001 Sb.
Podle obsahu CO2 jsou rozlišeny na přirozeně sycené, obohacené, sycené, dekarbonované a nesycené. Na obale musí mít kromě údajů povinných pro všechny druhy balených vod (mimo pitných) uvedeno i analytické složení a obsah CO2 a pokud přírodní minerální voda obsahuje více než 1,5mg fluoridů/l i upozornění, že není vhodná k pravidelné konzumaci kojenci a dětmi do 7 let.
Na obale musí mít kromě údajů povinných pro všechny druhy balených vod (mimo pitných) uvedeno i informaci, zda jde o pramenitou vodu sycenou nebo nesycenou. V případě sycení, musí výrobce uvést i obsah CO2.
Na obale musí mít kromě údajů povinných pro všechny druhy balených vod (mimo pitných) uvedeno i charakteristické složení vody s analyty minimálně v rozsahu uvedeném ve vyhlášce (seznam povinných analytů zahrnuje např.
obsah rozpuštěných pevných látek, vápníku, sodíku, dusičnanů, fluoridů,…). Pokud je voda sycena CO2, musí se to spotřebitel z obalu dozvědět, včetně obsahu CO2.
Dále zde musí být uvedena informace o nutnosti odstranit CO2 varem, pokud je voda použita pro kojence a obsahuje CO2 více než 0,5g/l.
Všechny tyto informace lze nalézt jen na vodách tuzemských výrobců nebo dovozců – voda z jiných členských států nebo voda dovezená do ČR přes jiné členské státy může mít informace pro spotřebitele jiné, protože jde o tzv. neharmonizovanou sféru, kterou si upravuje svými národními předpisy každý členský stát sám.
Na obale musí být uveden údaj o případném sycení, a pokud je voda sycena, pak i údajem o obsahu CO2.
Také zde musí být uveden údaj o skladování, u obalů větších než 5l pak i údaji o podmínkách úchovy a době spotřeby po otevření obalu.
Pitná voda může být uměle doplněna minerálními látkami, pak jde o vodu mineralizovanou a na obale musí být uveden seznam doplněných látek a jejich obsah ve vodě po doplnění.
Aktualizováno: 7. 4. 2020
Zpracoval: Ing. Michaela Mezerová