Smrt si nevybírá dovolenou ale lidi! Konce každého roku se u nás nedožije asi 110 tisíc lidí, kteří ho ještě s prvním lednovým řádkem v kalendáři s nadějí vítali. Na každých 1000 osob tak v průměru připadá víc než deset zemřelých.
Pomineme-li menší počet lidí, kteří se stanou obětí dopravní nehody, nešťastné náhody, vraždy či odejdou ze světa dobrovolně sebevraždou, jsou zdaleka nejvážnější příčinou smrti choroby. Ty nejnebezpečnější vám chce 21.
STOLETÍ představit podrobněji.
Smutný žebříček Jak se ukazuje, u hlavních smrtících nemocí se situace tradičně rok co rok opakuje. Dokazuje to následující smutný žebříček pěti příčin smrti. Dohromady mají na svědomí téměř 94 % všech úmrtí .1.
Nemoci oběhové soustavy 55 042 obětí 51,4 %2. Novotvary 29 168 27,2 %3. Vnější příčiny: poranění a otravy 6 991 6,5 %4. Nemoci dýchací soustavy 4 755 4,4 %5. Nemoci trávicí soustavy 4 537 4,2 %
NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVYPouze ty více postihují ženy – v roce 2004 to bylo 30 123 případů, zatímco mužů „jen“ 24 919. Dominuje u nich ateroskleróza před akutním infarktem myokardu a cévní mozkovou příhodou.
Ženy nejvíce postihuje chronická ischemická choroba srdeční. Na selhání srdce nejvíce umírají lidé v příhraničních oblastech. Zásadní příčinou je, vzhledem ke vzdálenosti, většinou dlouhá doba než se k postiženému dostane odborná pomoc.
Přitom se šance na záchranu počítá na minuty či dokonce vteřiny.A jaké tedy jsou perspektivy? Odborník, přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze Jan Pirk se domnívá, že v průběhu pěti let se značně zpomalí počet kardiovaskulárních (srdečně-cévních) postižení.
„Ovšem potrvá ještě možná až dvacet let, než se zastaví úplně.“ dodává.
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění:Nejvyšší:Muži: kraj Vysočina, Zlínský, LibereckýŽeny: Zlínský, Jihomoravský, PrahaNejnižší:Muži: Olomoucký, Středočeský, KarlovarskýŽeny: Olomoucký, Středočeský, Liberecký
NOVOTVARYSnad největším současným strašákem většiny obyvatel je rakovinné bujení. Není tajemstvím, že ročně u nás jako blesk z jasného nebe nově zasáhne téměř 60 000 lidí různého věku. Polovina tohoto počtu každoročně rakovině podlehne.
U lidí je nejčastějším druhem nádoru karcinom, který má různé podoby. Není to tedy jediné onemocnění, závisí na druhu nádoru. Důležitý je i stupeň zhoubnosti, který není vždy stejný.Zhoubný novotvar se u mužské populace zaměřuje nejvíce na průdušky (plíce), prostatu a tlusté střevo.
V případě žen se před průdušky a tlusté střevo propracoval novotvar prsu. Nadějí se stává to, že například ve srovnání se situací v sedmdesátých létech 20. století úmrtnost u nás klesla o celou třetinu.
Stále více se bohužel daří zákeřné rakovině kůže. Do jistě míry k tomu může přispívat i skutečnost, že hodně lidí jezdí k moři, kde se dostatečně nechrání před palčivým slunečním zářením. Více pozornosti bychom měli věnovat i mateřským znaménkům – mohou se stát příčinou záludného melanoblastomu kůže.
Předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier 21. STOLETÍ řekl: „Podle mého názoru je dnes při výzkumu nejzajímavější genetická oblast, která slibuje největší efekt.
Pokud by se podařilo určit gen, který je spouštěčem mechanismu, kdy je nádorová buňka schopna vymknout se z regulace organismu, tak moderní genové inženýrství nabízí perspektivu, že by šlo takové geny i eliminovat – nahradit je novými geny.
To já považuji za jednu z nejracionálnějších myšlenek.“
Úmrtnost na rakovinu: Nejvyšší:Muži: kraj Plzeňský, Karlovarský, Praha. Ženy: Praha, Ústecký,Plzeňský Nejnižší:Muži: Olomoucký, Středočeský a ZlínskýŽeny: Olomoucký, Středočeský a Královéhradecký
VNĚJŠÍ PŘÍČINY: PORANĚNÍ A OTRAVYTato kategorie slučuje opravdu pestrou mozaiku důvodů úmrtí. Vždyť poranění zahrnuje oblast zaměstnání, domácnosti, volného času. Samozřejmě sem náleží i následky havárií na silnicích, specifickou kapitolu tvoří sebevraždy (podrobněji v samostatném příspěvku).
Jisté je, že v počtu obětí různých poranění téměř třikrát více převažují muži. Poměr mezi pohlavími se zčásti vyrovnává pokud jde o otravy. Není třeba dlouho vysvětlovat, že i těch je mnoho druhů – nejen jedovatým plynem či chemikáliemi a léky, ale třeba i houbami, plody některých druhů flóry apod.
NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVYPředčasný konec života může mít na svědomí silné astma (tak zemřel třeba Hugo Haas). Spolehlivou cestou k tomuto bronchopneumonárnímu onemocnění je pro mnoho lidí, zejména mladistvých, nadměrné kouření.
Experti předpovídají, že v roce 2010 si tabákové výrobky na celém světě vyžádají životy až 10 miliónů lidí.
NEMOCI TRÁVICÍ SOUSTAVYVelmi časté postižení představují perforace střev či některá zánětlivá onemocnění. Obávaná vředová choroba není tak často příčinou smrti, jak se laici domnívají. Mnohem zákeřnější je jaterní cirhóza, kterou láká nadměrné požívání alkoholu.
Zdroje: Český statistický úřad, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) MZ ČR,Policejní prezídium ČR
Kdy se u nás umírá?V ČR ženy umírají nejčastěji ve věku 80 – 84 let. V roce 2004 tak navždy odešlo 23,6 % osob. Muži nejvíce končí život už ve věku 75 – 79 let. V tomto věku zemřelo v roce 2004 15,9 % mužů.
Po 75. roce života začíná počet zemřelých žen převyšovat množství zemřelých příslušníků opačného pohlaví.Tzv. hrubá míra úmrtnosti , která souvisí s věkovou strukturou obyvatel, je nejvyšší v Praze a Středočeském kraji, nejnižší v krajích Karlovarském a Vysočina.
Jiná je však situace v kategorii tzv. standardizované úmrtnost (úmrtnost na 100 000 osob evropské standardní populace). Nejlepší stav je v Praze. Další pořadí krajů: Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a poslední Moravskoslezský.
Poznámka: K tomu bych doporučoval dát mapu se všemi kraji a u nich čísly tzv. standardizované úmrtnosti..
Odcházejí nečekaněJak se 21. STOLETÍ dozvědělo na Policejním prezídiu ČR, v roce 2004 policisté objasňovali 196 484 nehod, při kterých si smrt vybrala daň 1215 obětí. Ve stejném období si na své černé konto připsala 227 zavražděných (zjištěných) lidí.
Mnohonásobně vyšší je počet sebevrahů. Už za rok 2002 to bylo 1534 dokonaných sebevražd. (V průměru na jednu ženu připadalo 3,8 mužů). Přesto to znamenalo snížení o 40 % oproti roku 1970, kdy naše republika patřila mezi nejhorší v Evropě.
Nejvíc sebevrahů bylo v Praze, Jihomoravském a Ústeckém kraji, nejméně v Karlovarském, Libereckém a Vysočina. Většinu tragédií zaznamenaly okresy Jeseník, Semily a Cheb, nejméně Mělník, Rakovník a Kutná Hora.
Další rozšířené choroby (i když nikoli tak smrtelné):Diabetes mellitus (cukrovka): Postihuje v ČR 713 000 lidí a každoročně jich četné tisíce přibývají. Desítky tisíc dalších však nemají ani zdání, že tuto chronickou chorobu, která zpočátku nijak nebolí, mají.
Při neléčení se přidávají komplikace – hlavně selhání ledvin, oslepnutí, nutná amputace nohy. Nejhorší situace je v krajích Zlínském, Ústeckém a Jihočeském.
Alergie: V současnosti se s ní v ČR léčí 878 000 postižených lidí všeho věku. Nejvíce jich trpí v Praze, pak v Královéhradeckém a Olomouckém kraji.
V Evropě zaostávámeAčkoli se od 90. let stav u nás zlepšuje, ve srovnání s evropskými zeměmi, které se mohou pochlubit nejnižší úmrtností (Švýcarsko, Itálie, Švédsko, Island) je tzv. standardizovaný ukazatel úmrtnosti v ČR stále asi o polovinu vyšší.
Rozdíl ve střední délce života představuje 4 – 6 let v neprospěch našich obyvatel. Zarážející je zejména úmrtí v důsledku nemocí oběhové soustavy. Zdaleka nejhorší situaci v tomto směru prožívají lidé v zemích bývalého Sovětského svazu.
Naopak mezi nejlepšími zeměmi je ČR v otázce kojenecké úmrtnosti.
Autor: Milan Koukal 
Světový den srdce: Srdeční onemocnění patří mezi nejčastější příčinu úmrtí Čechů
V úterý 29. září si připomínáme Světový den srdce. Podle statistik patří srdeční choroby k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku. V čele této nemilé statistiky předčily nemoci srdce zhoubné nádory a cévní nemoci.
Srdce máme jen jedno a měli bychom o něho pečovat. Jak si ho udržet v dobré kondici a která onemocnění srdce nás ohrožují nejvíce? Na to jsme se zeptali předsedy České kardiologické společnosti a přednosty II.
interní kliniky kardiologie a angiologie VFN profesora Aleše Linharta.
Jaká jsou nejčastější srdeční onemocnění, pane profesore?Zcela bezkonkurenčně je nejčastějším onemocněním srdce tzv. ischemická choroba srdeční, způsobená zúženími nebo uzávěry věnčitých tepen aterosklerózou.
Spíše než termín ischemická choroba srdeční známe její projevy – infarkt myokardu nebo anginu pectoris.
V posledních letech se ale výrazně zvýšila četnost srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce není schopno dostát svým úkolům a objevuje se nedostatek dechu při námaze nebo i v klidu, případně otoky nohou a další projevy.
Ischemická choroba srdeční je nadále na prvním místě v příčinách úmrtnosti
Máte nějaké statistiky, kolik lidí ročně zemře na infarkt a jiné srdeční choroby?Statistiky máme, i když řada z nich nám ukazuje čísla s velkým odstupem až několika let. Některé jsou příznivější, jiné méně. Infarktů – pokud bereme v úvahu všechny jeho typy, ošetříme ročně přes 21 tisíc.
Bohužel ale nevíme, kolik lidí na něj zemře, aniž by se dostali do nemocnice. Soudě z četnosti náhlé srdeční smrti to je nemalé procento nemocných. Ischemická choroba srdeční je nadále na prvním místě v příčinách úmrtnosti.
Víme také například, že přijetí do nemocnic je pro diagnózu srdečního selhání skoro čtvrt milionu.
Pane profesore, můžete popsat, co je hlavní příčinou infarktu a jaká je podle vás nejlepší prevence?Příčinou infarktu je ateroskleróza. K ní vede především akumulace některých dobře známých rizikových faktorů, které skutečně můžeme aktivně ovlivnit.
V České republice je velkým problémem kouření, které se daří ovlivňovat jen málo. Dále je to nadváha nebo dokonce obezita, ke které přispívá sedavý způsob život a nepříliš zdravá skladba jídelníčku.
Češi obecně konzumují zeleniny a ovoce méně než s námi sousedící země.
Některá rizika vyžadují aktivní přístup k preventivní medicíně. Je třeba znát svůj krevní tlak a cholesterol, případně je včas léčit. Léky na to máme a v ČR jsou dobře dostupné.
To platí i o cukrovce, která je rovněž jedním z neblaze působících rizikových faktorů.
Konečně nelze nezmínit ani náš nemírný vztah k alkoholu, který má vliv například již na právě zmíněná rizika, jakými jsou vysoký tlak a cukrovka, a nepřispívá ani k chuti sportovat.
Při infarktu jde o minuty
Jsou nějaké varovné signály infarktu?Bohužel, infarkt přichází často z nenadání. Někteří nemocní ale mají před jeho vznikem anginu pectoris, která se projevuje tlakovou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí při námaze. Tato bolest, často ve větší intenzitě, se objevuje i při infarktu a v klidu neustupuje.
Může vyzařovat do paží nebo do čelisti. Mnoho nemocných udává pocit dechové tísně, nepravidelného tepu, pocení či nevolnosti.
Poruchy srdečního rytmu, které u infarktu nejsou výjimečné, mohou vést nejen k nepříjemným pocitům, ale i ztrátě vědomí a zástavě oběhu, kdy nemocný bez okamžité pomoci a resuscitace nemá šanci infarkt přežít.
Pokud se takové příznaky objeví, je třeba neváhat a volat záchrannou službu. Může jít opravdu o minuty. V ČR máme dobře propracovaný systém péče o infarkty, který nám závidí celý svět. Je škoda, když nemocný přijde o šanci z něj profitovat zbytečným váháním, zda do nemocnice jet, či nikoli.
Mnoho lidí trpí srdeční arytmií. Co ji způsobuje a může být nebezpečná?Některé arytmie mohou být skutečně nebezpečné. Tou nejčastější je fibrilace síní, často se projevuje jako nepravidelný, někdy urychlený tep.
Tady hrozí, že by mohlo dojít v srdci ke vzniku krevní sraženiny a jejímu uvolnění do běhu, v nejhorším případě do mozku. Vznikají pak velké mrtvice s trvalými následky. Fibrilace síní je dobře léčitelná a takovýmto katastrofám lze do značné míry předejít.
Jiné poruchy rytmu mohou být ještě závažnější a vést k náhlé srdeční smrti, na druhou stranu existuje i řada arytmií, které zas tak nebezpečné nejsou, ale mohou být nepříjemně vnímané.
Říká se, že i přechozená nebo nedoléčená angína může mít negativní vliv na srdce, je to tak?Dříve vedly streptokokové infekce ke vzniku revmatické horečky s následkem vzniku chlopenních vad o mnoho let později.
Díky antibiotikům je tento problém nyní v našich končinách vzácný. Nicméně pro srdce mohou být nebezpečné i obyčejné virózy včetně chřipky a dnes tolik skloňovaného COVID-19. Ty mohou způsobovat srdeční záněty s mnoha různými následky.
Zdá se, že pokud dáme organismu dostatek času na uzdravení, je riziko pozdějších komplikací významně menší.
Co všechno pro sebe můžeme udělat, abychom minimalizovali riziko onemocnění srdce?Celkem jednoduše by se vše dalo shrnout pod pojem „zdravý životní styl“. To znamená nekouřit, sportovat, nepřibírat, nepít mnoho alkoholu.
Ale důležité je, abychom všichni měli na paměti, že to nemusí stačit. I přes to všechno můžeme mít vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovku.
Je proto důležité chodit na preventivní prohlídky k lékaři, a pokud se necítíme dobře, nic nezanedbat.
Co se týče srdečních a cévních chorob, Česko patří mezi evropské premianty
Když člověk prodělá infarkt, jaká omezení ho čekají?Život po infarktu má řadu omezení. Jejich stupeň závisí na tom, jak velké postižení srdečního svalu způsobil. Většina infarktů se dnes léčí katetrizační cestou. Po takovém výkonu je zavedena léčba, která má bránit recidivě a je cílena jak na krevní srážlivost, tak na cholesterol a na případné projevy srdečního selhání.
Dodržování této léčby je klíčem k úspěchu. Samozřejmostí by mělo být přestat kouřit a začít s fyzickou aktivitou, která se opět odvíjí od stupně poškození srdečního svalu a měla by být vedena na základě doporučení lékaře.
Nutno ale dodat, že většina lidí, kteří prodělali infarkt, ale byli dobře zaléčeni – bez zbytečné prodlevy – mohou žít kvalitní život a omezení nemusí být nijak dramatická.
Jak si stojí Češi mezi ostatními zeměmi, co se týče srdečních chorob?Bohužel, Česká republika na tom moc dobře není. Spíše obráceně.
Naše pozice v Evropě je jednoznačně blízko nepříjemného vrcholu žebříčku výskytu cévních a srdečních onemocnění, a to i přesto, že již čtvrtou dekádu u nás výskyt těchto chorob klesá.
Klíč k řešení problému nedrží jen zdravotní systém, jeho služby, nastavení a dostupnost. Na to si u nás stěžovat nemůžeme. Většinu máme ve vlastních rukou, ale to bych se už musel opakovat.
Na co se kde v Evropě nejčastěji umírá? Podívejte se na podrobnou mapu
Foto sgt fun (CC BY-NC-ND 2.0)
Češi mají díky lékařské péči největší šanci na přežití srdečního infarktu na světě. Ani to ale nestačí: počtem úmrtí na nemoci srdce patříme do méně civilizované části Evropy. Umíráme na ně třikrát častěji než Francouzi.
Číst dál
Ve východním Polsku a na západě Rumunska jsou nejnebezpečnější řidiči v Evropě. V Estonsku je největší riziko otravy – typicky alkoholem – a virus HIV zabíjí téměř výlučně v jižní Itálii.
To vše prozrazují data Eurostatu za roky 2011 až 2013.
Čísla na mapě ukazují takzvanou standardizovanou mortalitu: roční počet úmrtí na 100 000 obyvatel daného území, přepočtený na stejnou věkovou strukturu.
Tím se eliminuje vliv různého průměrného věku na jednotlivých územích a čísla lze proto navzájem srovnávat. Mortalita přímo souvisí s očekávanou délkou dožití – tam, kde je nižší, se žije déle.
Celková úmrtnostNemoci oběhové soustavyNemoci dýchací soustavyRakovina prsuRakovina tlustého střevaRakovina prostatyRakovina plicCukrovkaHIVVnější příčinySebevraždaDopravní nehodyNapadeníOtrava (včetně alkoholu)Pády
Data o mortalitě ukazují, že mezi západní a východní polovinou Evropy zeje propast. Na jednom pólu statistiky leží Madrid se 763 úmrtími na 100 tisíc obyvatel, na opačném pólu je severozápad Bulharska s 1810 mrtvými na 100 tisíc lidí ročně.
Česko v mortalitě, a tedy i očekávané délce dožití, hraje roli mostu mezi západem a východem. Výraznou výjimkou je pouze Ústecký a Karlovarský kraj, kde je úmrtnost výrazně vyšší, a Praha, kde je naopak podstatně nižší. Praha tím kopíruje trend, který je zvlášť na východě Evropy poměrně výrazný: obyvatelé hlavních měst žijí déle.
Výjimkou z rozdělení západ-východ je pouze Slovinsko. Podle dat Eurostatu je zde vůbec nejnižší mortalita z celé Evropy. Slovinci se také průměrně dožívají stejného věku jako Němci nebo Britové.
Češi umí nemoci srdce léčit, ale zapomněli na prevenci
Nejčastější příčinou úmrtí jsou ve většině evropských zemí nemoci oběhové soustavy – infarkt, nemoci a vady srdce nebo mozková mrtvice.
Právě tahle kategorie je proto kritická pro snižování celkové úmrtnosti.
A právě tady jsou rozdíly mezi starými a novými členy unie největší: v Paříži na nemoci srdce ročně umírá 174 lidí na každých 100 tisíc obyvatel, na severozápadě Bulharska je to 1250 lidí.
„Je prokázaný pozitivní vliv vysokého životního standardu na výskyt ischemické choroby srdce,“ řekl Českému rozhlasu profesor Jan Marek z Institutu kardiovaskulárních chorob na londýnské University College.
„Velké rozdíly jsou i lokální: pravděpodobnost této choroby ve východním Londýně je sedmkrát větší než v západním Londýně. Aktivní život, dobrá životospráva a prevence jsou zcela jistě určující faktory. Jen to stojí peníze a ty v Bulharsku moc nejsou.
To, že jí daleko víc ryb než my Češi, nestačí.“
Vliv stravovacích návyků ilustruje také nižší mortalita v chudších evropských zemích, jako je Portugalsko nebo Řecko.
„Středomořské národy mají výhodu zdravého stravování a nemusí se zas tak moc hýbat,“ pokračuje Marek. „Ve středomoří hraje roli také genetika, stejně jako třeba v Japonsku. Tam ale zase mají nejvyšší výskyt rakoviny tlustého střeva; čili jíst syrové ryby asi není úplně ideální.“
Suverénně nejnižší mortalitu na nemoci srdce má Francie. Vědci zatím neodhalili, v čem se tajemství Francouzů skrývá: rádi si dopřávají tučnou stravu i hovězí maso, což by mělo výskyt oběhových nemocí zvyšovat. Ve skutečnosti se tak neděje.
Česko je v léčbě oběhových nemocí na světové špičce. Počet nemocných je ale tak vysoký, že i přes skvělou lékařskou péči patříme k evropským zemím, kde na oběhové nemoci umírá nejvíc lidí.
„Šance na přežití akutního infarktu myokardu je v Česku nejvyšší na světě,“ popisuje pokrok v posledním čtvrtstoletí profesor Jan Marek. „Zároveň ale Češi zapomněli na prevenci, všechno řeší jenom lékařskými zákroky.
Proto je úmrtnost na ischemickou chorobu srdce v Praze, kde jsou špičková pracoviště, nižší než třeba v Ostravě,“ dodává Marek.
Když nevíte, napište infarkt
Data o mortalitě ovšem mají rezervy. Lékaři napříč Evropou sice mají stejný cíl – dopátrat se původní příčiny úmrtí – ale zejména u méně početných diagnóz se můžou projevit místní zvyklosti. Lékaři si pomáhají například tam, kde není příčina úmrtí jistá.
„Údaje o úmrtnosti jsou poměrně tvrdá data, zatímco údaje o příčinách smrti měkká, tedy velmi nespolehlivá,“ vysvětluje Jan Holčík, bývalý vedoucí Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. „Jeden čas byl v Česku jako příčina smrti neobvykle vysoký výskyt srdečních infarktů. Data nepůsobila věrohodně a Eurostat nakonec došel k závěru, že když čeští lékaři neznají příčinu smrti, tak napíší, že jde o infarkt.“
„Příčina smrti je velmi podmíněna diagnostikou, dostupností preventivních prohlídek, celou řadou dalších faktorů a zejména propitvaností,“ dodává Holčík. „Když se pitvá 10 až 20 procent zemřelých – v některých oblastech i méně – pak jsou údaje o příčinách smrti jen odhady, závisející na kultuře a solidnosti ošetřujících lékařů, která se ovšem mezi východem a západem může lišit.“
Srdce: orgán emocí a krve. Jaké nemoci jej mohou postihnout?
Srdce: orgán emocí a krve. Jaké nemoci jej mohou postihnout?
Lidské srdce patří společně s mozkem k nejdůležitějším orgánům našeho těla. Pracuje 24 hodin denně po celý život, je pevně svázáno s lidskými emocemi. Co když ale naše životodárná pumpa onemocní?
Srdce je všeobecně považováno jako symbol lásky, náklonnosti nebo přátelství. Naši předkové se domnívali, že v srdci sídlí city, myšlení a duše. Dnes víme, že centrum našich citů se nachází v mozku.
I přesto srdce při některých emocích bije rychleji než obvykle. Například když jsme šťastní nebo zamilovaní. Podle studií ale srdce nejvíce reaguje na závist a strach.
To by pak mohlo vysvětlovat, proč mohou tyto emoce skutečně vyvolat fyzické projevy nemocí, jakým je například infarkt.
Neúnavná pumpa
O tom, že se jedná o zcela výjimečný orgán, svědčí i to, že začíná bít už u čtyřtýdenního plodu v matčině děloze.
Svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh krve po celém těle a přenos dýchacích plynů, živin a odpadních látek.
Naše tělo si také tento vzácný orgán chrání, jelikož se nachází v hrudním koši, a ještě ho kryje vazivový obal, který se nazývá osrdečník. Uvnitř ho ještě celé hydraulicky utěsňuje srdeční nitroblána – endokard.
Pracuje bez našeho vědomí
Hlavní zdroj síly srdce ale spočívá v myokardu, jenž tvoří příčně pruhované svalstvo i hladké svalstvo, které silou vůle nemůžeme ovládat. Stejně jako u ostatních savců se skládá ze čtyř dutin, na každé straně po dvou.
Zatímco pravá strana se zásobuje neokysličenou krví z těla a vhání ji do plic, kde se okysličuje vdechovaným kyslíkem, do levé strany vtéká již okysličená krev, odkud se rozvádí oběhovým systémem a roznáší buňkám kyslík a živiny.
Nemocné srdce, jisté problémy
Když srdce postihne nemoc, vždy to znamená pro člověka vážnou komplikaci. Ne nadarmo patří kardiovaskulární choroby mezi nejčastější příčiny smrti, a to především ve vyvinutých zemích.
To je způsobeno především životním stylem, spojeným se stresem, špatným stravováním nebo nedostatkem pohybu.
Nejzáludnější je ischemická choroba srdeční, do které spadá ateroskleróza nebo infarkt myokardu, nebezpečné jsou ale i ostatní nemoci.
Ateroskleróza
O co jde: Aterosklerózu popsali lékaři už v 18. století. Rozšířila se ale až v poslední době a je považována za civilizační chorobu.
Při ateroskleróze dochází ke kornatění tepen, kdy se do jejich stěn ukládá tuk, cholesterol a vápník. Z toho důvodu vzniká plát, který zužuje průměr tepny, a tím i její průchodnost.
Kornatění začíná již v mládí, nejčastěji se ale projeví kolem 50. až 60. roku života.
Příčiny: U stěn tepen dochází ke změnám, které je poškozují. Tepny ztrácejí pružnost a stávají se tvrdšími a křehčími než ty zdravé. Plát pak může cévu ucpat a utrhnout ji.
Krevní proud ji následně odnese do tenčích tepen, které plát uzavře. Tkáň kvůli tomu trpí nedostatkem kyslíku a živin a v průběhu několika minut začne odumírat.
Nebezpečná je hlavně ve chvíli, kdy k ní dojde ve věnčitých tepnách, jelikož pak dochází k infarktu myokardu.
Rizika: Ateroskleróza vzniká kvůli nadměrnému příjmu potravy, a to hlavně tučných jídel. Určitou roli hraje i genetika. Negativní vliv má na srdce také kouření nebo zvýšený tlak.
Léčba: Léčí se především příčiny, převládá léčba vysoké hladiny cholesterolu, vysokého krevního tlaku, obezity nebo cukrovky. Důležité je odvykání kouření.
Tato choroba se navenek nijak neprojevuje. Člověk ji pocítí až ve chvíli, kdy je průchodnost tepny omezená.
Infarkt myokardu
O co jde: Dochází při něm k úplnému ucpání jedné z věnčitých tepen, kdy srdeční sval v postiženém místě odumírá.
Infarkt patří mezi nejnebezpečnější srdeční choroby, jelikož může způsobit vážnou zástavu srdce, a dokonce i smrt.
Odumřelá tkáň se zahojí pouze jizvou, která poškodí pružnost svalu a vede tak ke zmenšení množství krve proudící do těla nebo k poruchám srdečního rytmu.
Projevy: U mužů se projevuje řezavou a pálivou bolestí na hrudi, přičemž vystřeluje do ramene, levé paže, a často též do oblasti žaludku a zad. Postižení často trpí silným pocitem strachu ze smrti a dostavují se dechové obtíže. Naopak u žen se neprojevuje tak zřetelně, objevují se spíše bolesti zad, únava, ale i nevolnost a zvracení.
Příčiny: Při této srdeční atace se uzavřou srdeční tepny, častokrát kvůli krevní sraženině. Ta vzniká po prasknutí aterosklerotického plátu, čímž zaniká protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Další příčinou může být krevní sraženina, která vznikla na jiném místě cévního řečiště, céva může být také uzavřena vzduchovou bublinkou.
Rizika: Krevní proud v postižené tepně musí být obnoven do dvou hodin, jinak dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Pokud infarkt zasáhne levou srdeční komoru, plicím se nedostává dost okysličené krve a dochází k jejich otoku. V nejhorším případě může postižená tkáň prasknout, krev se začne vylévat do osrdečníku a dochází k srdeční zástavě.
Léčba: Při infarktu je nezbytné rychle jednat a dostat nemocného do naprostého klidu. Nemocný nesmí ležet, ani pít tekutiny, a musí mít zajištěný přívod čerstvého vzduchu.
Je možné také rozžvýkat půl tablety acylpyrinu. Lékař většinou provádí angioplastiku, kdy dojde k umělému roztažení postižené cévy.
Do její stěny se zároveň zabuduje kovová pružinka, která brání jejímu dalšímu zužování.
K infarktu dochází náhle při pocitu plného zdraví, většinou při větší tělesné nebo duševní námaze, kdy se zvýší zásobování kyslíkem.
Angina pectoris
O co jde: V překladu znamená pocit tísně hrudníku. Tyto bolesti vznikají při nedostatečném okysličování srdečního svalu, které bývají vyvolány tělesným nebo duševním přetížením nemocného.
Projevy: Příznaky se podobají infarktu myokardu. Intenzivní bolest začíná většinou za hrudní kostí a proniká do paží i krku. K tomu se přidává i pocit nemožnosti zhluboka se nadechnout. Stejně jako u infarktu jsou záchvaty anginy pectoris provázeny velkým strachem ze smrti. Na rozdíl od něj mizí příznaky během několika minut po přerušení zátěže.
Rizika: Roli hraje stupeň potíží, vyšší věk nebo další onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak nebo porucha metabolismu tuků.
Léčba: Rychlou pomoc nabízí aspirin, který snižuje shlukování krevních destiček. Nemocnému jsou předepisovány nitroglycerinové tablety, které rozšiřují krevní cévy. Při jejich použití dochází během několika minut k vymizení bolesti. U těžké formy se provádí bypass nebo angioplastika.
Při angině pectoris se nedostává srdečnímu svalu kyslíku a dochází k jeho ischemii.
Myokarditida
O co jde: Jedná se zánět srdečního svalu, kdy dochází k nenapravitelnému poškození svalových buněk srdce, které způsobuje jakákoli bakteriální nebo virová infekce v organismu.
Projevy: Může se projevit nepravidelným tepem, dušností, slabostí nebo silným pocením. Velmi obtížně se diagnostikuje, především kvůli rozmanitým projevům.
V popředí bývá základní nemoc, kterou viry vyvolávají. Může se jednat o chřipku nebo záněty dýchacích cest.
Pokud se srdce oslabí do takové míry, že se poruší jeho přečerpávací funkce, vzniká dušnost a otoky, které se vytvářejí především v oblasti kotníků.
Rizika: Onemocnění se projevuje hlavně u nemocných trpících chorobou AIDS, infekční endokarditidou nebo lymskou boreliózou. Důležité je při prodělané nemoci nechat tělo odpočívat, aby se s viry samo popralo. Když ale nemocný neodpočívá, organismus spotřebovává energii na běžné činnosti, a ne na boj s viry, které se poté množí.
Léčba: Člověk s příznaky myokarditidy musí být hospitalizován v nemocnici. Klid na lůžku by měl trvat nejméně dva týdny. Užívají se antibiotika.
Srdeční arytmie
O co jde: Nepravidelnost srdečního tepu, kdy srdce bije buď příliš pomalu, příliš rychle, nebo úplně vynechává. Pro lidi, kteří jsou zdraví, je obvykle neškodná, ohrožuje především ty, kteří už nějaké srdeční onemocnění mají.
Projevy: U pomalého rytmu trpí nemocní při zátěži závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním. Rychlý rytmus vnímá člověk jako nepříjemně rychlé a usilovné bušení.
Příčiny: Arytmie vzniká z různých důvodů, které souvisí s jinými onemocněními. Důvodem může být zánět srdečního svalu, vrozené srdeční vady nebo cukrovka. Na vině ale může být zvýšený obsah nebo nedostatek draslíku či hořčíku v těle.
Rizika: Nepravidelný tlukot srdce zhoršují podněty, které ovlivňují nervový systém, jako je stres, kouření, pití kávy či jiných kofeinových nápojů nebo nepřiměřená tělesná zátěž.
Léčba: Arytmie se diagnostikuje pomocí elektrokardiogramu (EKG) nebo pomocí Holterovské monitorace, která zaznamenává i krátkodobé změny srdečního rytmu. Kromě podávání léků se provádí i implantace kardiostimulátoru.
Arteriální hypertenze
O co jde: Častěji ho nazýváme zvýšený krevní tlak. Ten má přímý vztah k rozvoji mrtvice nebo infarktu. Pokud k němu dochází dlouhodobě, cévy se postupně poškozují. Jako optimální se uvádí tlak 120 na 80 mm rtuťového sloupce, přičemž první hodnota odpovídá systolického tlaku, zatímco druhý představuje tlak diastolický.
Projevy: Probíhá většinou bez příznaků. Při masivním vzestupu tlaku se projeví bolestí hlavy, závratí, krvácením z nosu nebo únavou. Může se objevit i nevolnost nebo poruchy vidění.
Rizika: Z vysokého krevního tlaku může vzniknout arterioskleróza (tvrdnutí tepen). Mezi další rizikové faktory patří cukrovka nebo poruchy metabolismu tuků.
Léčba: Při terapii hraje hlavní roli změna životního stylu. Mělo by to být první opatření před nasazením léků.
Vliv na vysoký krevní tlak mají hlavně stres, obezita, vysoký věk nebo nevhodný životní styl.