Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Baví se dva inženýři.“tyvle, kdyz si predstavim, jakej ja sem inženýr, tak se bojím jít k doktorovi“ |
| |
Dle článku jsem v terminálním stádiu. Mějte se tu všichni dobře. 😀 |
| |
Nemyslete si, že máte rýmu, máte rakovinu v terminálním stadiu. A je to. |
| |
Můj blog o mé rakovině http://janaprochazkova1.blog.idnes.cz/ poučné. |
| |
Podle toho článku mám rakovinu (hlavně večer) |
| |
Pokud nutně nemusím k lékaři, např. s úrazem, tak k němu nejdu, protože v 65 bych musel být nemocný permanentně, lékař by mě jistě nějaký neduh našel aby měl kšeft. Jasně že tu a tam mě něco pobolívá, ale to je snad v mém věku normální, proč hned letět k doktoru, aby do mě nacpal spoustu chemie? |
| |
Tak jděte do Jindřichova Hradce. Tam Vám řeknou, že je to normální. Ať se s tím smíříte. S tím mě před časem odbyli při těžkých zažívacích problémech (hned několik bodů z tohoto článku 😉 ). Tak jsem si raději zajel do Budějc a tam doktor hned na první pohled poznal, že jde o potravinové alergie. Dal mi vhodné prášky, po testu zakázal pár potravin a střeva mi běhají, jako ještě nikdy v životě. |
| |
| |
Nic nepodceňuji, cítím se dobře. Vím, rakovina je zákeřná, ze začátku nebolí a když začne, bývá už pozdě. Ale na něco člověk umřít musí, nechci být pokusný králík ne kterém se zkouší chemoterapie a ozařování, to ať je raději rychlý konec. |
| Vysvetleni clankuhttp://www.teampwnicorn.com/webmd-the-leading-cause-of-cancer |
| Tím se řiďte, ať jsou čekárny ordinací stále plné a doktoři mají pojišťovnám co účtovat. Dřív se lidi strašili hejkaly a hastrmany, dnes mají medicínu, nezdravou výživu, počítače a nedostatek pohybu. |
| …manžel chodil na preventivky…byl poslán na vyšetření na urologii…zjistili mu při biopsii z 18 vpichů – u 6 rakovinné buňky…v lednu mu byla rakovina diagnostikována, a až v dubnu!!! operován…místo pár nemocných buněk měl nádor, který mu zasáhl od prostaty přes močový měchýř všechno…operace i plastika se zdařila, pacient zemřel na plicní embolii 11-tý den po operaci…KDO za to může???…bylo mu 45… |
| KDO za to může??? ….nezdrava strava. |
| Článek sám o sobě je rakovinotvornej.. |
| Což o to, lidé by je i brali vážně, ale s lékaři je to horší. Ti je berou nevážně a imaginárně a „diagnózy“ jako psychosomatika, tzv. potíže „ze stresu“, „od páteře“ ap. nebo dokonce smyšlené psychiatrické diagnózy jen kvetou Místo aby potíže alespoň zaznamenávali a brali jako fakt, akorát tak lidi znechutí a od návštěv lékařů odradí. |
| http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/v-risi-neschopenek-150381?category=z-domova |
| Souvislost s nesmyslnou a pavědeckou psychologizací a psychiatrizací zdravotních problémů je jaká? |
| Obvodní lékařka mé matky na každou její stížnost říká, že „by měla víc pít“. Dala jsem jí přezdívku „Priessnitzka“. Matka se přitom prolévá jako duha. |
| To be ještě šlo. Když jsem byl na střední, tak jsme tam měli obvoďačku, co zase vše diagnostikovala jako angínu s týdenním pobytem v posteli. Smutné bylo, že s touto diagnózou odešel i spolužák, co si při fotbale pochroumal koleno … |
| To je zase článek, nabádající k prevenci. Doktoři na nějakou prevenci stejně kašlou, dostanete ponaučení, ať se tolik nepozorujete a doporučí vám psychiatra…. |
| Opět kvalitní článek. Odstraňte ty chyby….vy ostudy |
| život se však nesmí stát věčným pozorováním sama sebe s neustálými návštěvami lékaře. To potom není život a nemá smysl ho tady prodlužovat. |
| No nejlíp člověka vyšetří patolog. A nikdy se nemýlí. Alespoň si ještě nikdo nestežoval. |
| Abyste se nedivil. Patologie se nezabývá jenom mrtvými, ale i zkoumáním vzorků tkání těch, co ještě žijí. |
| A přitom stačí být trpělivý. |
| jj, samoléčba má z pohledu financování zdravotního i penzijního systému své nesporné výhody |
Článek který nabádá k pozornosti….no nevím ale proč? Přel několika lety mě začala šíleně bolet hlava.
S U P E R zážitek, to vám všm povím!!!Když se snažíte si chránit zdravý a lékaře to nezajímá…. tak proč to vlastně dělat??? |
| No vidíte, já zas mám v hlavě cystu velikosti pomeranče. Taky trvalo než na to přišli, celou dobu si mysleli, že to je zánět mozkových blan, ale poté co mi podruhé udělali lumbální punkci s negativním výsledkem mě také na to CT nakonec poslali. Taky fajn zážitek, na druhou stranu jsem občas rád, že naše zdravotnictví funguje, tak jak funguje a třeba v americe by nám mohli závidět. |
| Nevim co by vam tak meli ale amici zavidet? To, ze do vas cesti lekari vali kila leku? Ziju tady 16 let, pojisteni mam, ale zatim jsem toho nevyuzila, nebyl duvod, chodim jen na kontroly k zubari, to me k zivotu staci. |
| v USA je to drahé ale zase zbavují třeba člověka i parazitů tady se vám lékař zasměje… |
| Migréna, bolest hlavy, nevolnost až na zvracení, malátnost, celková únava … Naposledy jsem ji musel s dvěma prášky přeležet, protože už jsem nemohl ani pořádně stát. To je migréna … |
| Doufám, že si hlídáte krevní tlak. Může to souviset… |
| Tak spíše si hlídám změnu počasí, doslova … taky to schytám třeba jen 2x do měsíce, v celku už tak nějak člověk ví, kdy to přichází, takže v celku v pohodě … ale každý máme nějaký neduh, no :o) |
| Radši už nic o nemocích, to si jeden přečte, a hned všechno má. |
| Můj známý internista tvrdí, že není zdravých lidí. Jsou jenom blbě vyšetření. |
| To volně cituje klasika všech solidních internistů, prof. Thomayera: „Neexistuje zdravý člověk, vždy je to jen špatně vyšetřený pacient.“ |
| Hlavním příznakem bývá ovšem „Nevysvětlitelná únava“, kterou lékaři po léta klidně ignorují, až do doby, než je pacient v kritickém stavu. |
| Jo, jenže když přijdete k lékaři jen s nevysvětlitelnou únavou (tzn. bez bolesti, bez jiných příznaků), tak to může být psychického i fyzického původu. Když Vám udělá různé vyšetření krve a ty dopadnou dobře, tak Vám řekne at berete magnesium. A co jiného by lékař měl dělat, pokud nemáte rodinnou anamnézu? |
| Bagatelizování a podceňování ze strany lékařů kteří nevědí leckdy co dřív. Lékař bohužel nemá čas na pacienta! |
| No a specielne bych vypíchnul problém migrén, problémů s rovnováhou, zúžení zorného úhlu atd.Zde by měla být pravidelná (po řekněme dvou letech??) magnetická rezonance hlavy základem.Dále vizhttp://sport.idnes.cz/rozhovor-s-lekarem-ktery-operoval-sarku-zahrobskou-f90-/lyzovani.aspx?c=A121109_120751_lyzovani_tpA zvláště tenhle zabiják má zjistitelná předrakovinná stádia:“Glioblastom (typ IV)Je to maligní (zhoubná) varianta gliomu dospělého věku. Zvrhnutím benigního (nezhoubného) gliomu do glioblastomu je obvykle provázenou ztrátou chromozomu 10 a amplifikací genu EGRF (receptoru epidermálního růstového faktoru). Začíná nejč. ve středním věku subakutně vzniklou psychickou změnou (organický psychosyndrom), ložiskovou symptomatikou nebo epileptickým záchvatem.“http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/neurologie-nemoci-vysetreni/nadory-mozku-gliomy-astrocytom-glioblastom-priznaky-lecba-diagnostika-prognoza |
| Je to celé zavádějící, protože to neanalyzuje následnou situaci, když lidé začnou více své problémy řešit. Kromě toho, že budou plnější lékárny, tak lékaři budou mít na pacienta méně času a při práci pod tlakem budou problémy více bagatelizovat. No a nakonec zase budeme tam, jsme. Kromě toho, že ztratíme spoustu času v čekárně. |
| Na jedné straně teprve nedávho zrušené regulační poplatky z důvodu, aby lékaři nepracovali pod tlakem narvané čekárny, na druhé straně důležitě myšlené rady,že je nutno s každým nepatrným příznakem přijít včas. To je trochu schizofrenie,nemyslíte? Národ nepřevychováte,každý jsme jiný,od bordelářů až po hypochondry.Bohužel několikrát bylo v diskusi uvedeno, že leccos podceňují i sami lékaři. |
|
| tak on dlouhodobý kašel, nebo krev ve stolici zase taková drobnost není |
| Národ převychová až spoluúčast :http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/v-risi-neschopenek-150381?category=z-domova |
| No v dobe, kdy neschopenka znamena prakticky vyhazov z prace mi tento clanek pripada trochu lzivy, nebo mozna proto je tolik nezamestnanych |
| Neléčí příčinu, protože pacienta neposlouchají. Nakydaj mu kbelík prášků, které problém ještě více prohlubují. |
Čeští vědci postoupili ve výzkumu rakoviny střev a konečníku
ilustrační foto, vědecké pracoviště, laboratoř,
•
ZDROJ: Tereza Capkova
Čeští vědci objevili jeden z mechanismů, proč chemoterapie neúčinkuje na pacienty s rakovinou střev a konečníku stejně. Příčinou může být rozdílná schopnost opravy DNA, která brání tělo proti cizorodým prvkům včetně léků.
Výzkum přispěl k tomu, že se v budoucnu bude moci tato nemoc léčit individuálněji a pacienti nebudou muset dostávat zbytečně vysoké dávky cytostatik nebo záření, řekl molekulární epidemiolog Pavel Vodička z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Vědci studovali dynamiku opravy DNA v krevních buňkách stovky pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku v době diagnózy, po ukončení terapie (šest měsíců) a po dalších šesti měsících. „U pacientů dobře odpovídajících na léčbu se parametry opravy DNA po úvodním poklesu vrací na úroveň odpovídající kontrolním (zdravým) osobám,“ uvedl Vodička.
Ukázalo se, že nádorové buňky díky ztrátě své specializace mohou snadněji přežívat a jejich zabití, například cytostatiky, je vzhledem k jejich schopnosti obrany daleko složitější, než u běžných buněk. Vědci se zabývali také tím, jestli míra poškození buněk může pomoci v předpovědi, jak bude pacient reagovat na standardní chemoterapii.
Předcházení toxickým účinkům cytostatik
Díky výsledkům výzkumu by se při individuálnější léčbě dalo předejít toxickým účinkům cytostatik i tomu, že se pacient stane vůči léčbě odolnější, dodal Vodička. Spolu s italským vědcem Alessiem Naccaratim vedl výzkum financovaný Grantovou agenturou ČR ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí v Praze a Státním zdravotním ústavem.
Rakovina tlustého střeva patří mezi nejčetnější diagnózy rakoviny v Česku. Úmrtnost je vysoká, protože je často diagnostikována ve vyšších stadiích rozvoje onemocnění. V ČR je ročně zjištěno onemocnění u zhruba 8000 lidí, 4000 na něj zemře. Velký význam tak má preventivní vyšetření.
Riziko onemocnění zřejmě zvyšují špatné stravovací návyky, například denní konzumace „červeného“ masa, úprava potravin smažením, pečením a grilováním, vyšší podíl živočišných tuků ve stravě, kouření a zvýšená konzumace alkoholu. Zvyšují je i nadbytečné kilogramy. Naopak ochranný vliv má fyzická aktivita, pravidelná konzumace rybího masa a tuku, příprava pokrmů vařením a dostatečný příjem kalcia a vitamínu D v potravě.
V Česku ubylo úmrtí na rakovinu
Autor: ČTK, msc
Preventivní péče, prevence rakoviny prsu
Primární prevence rakoviny prsu má za úkol snižovat počet nových případů. Bohužel vzhledem k velkému množství faktorů ovlivňujících vznik karcinomu prsu jsou možnosti omezené a počet žen nově postižených touto chorobou rok od roku roste.
Významným preventivním faktorem je dodržování zdravého životního stylu.
K prevenci vzniku nádorů se doporučuje zdravá a vyvážená strava (králičí, drůbeží a rybí maso, redukce konzumace uzených, marinovaných a konzervovaných potravin, upřednostnění rostlinných před živočišnými tuky, dostatek ovoce a zeleniny), snížení nadváhy a odstranění dalších rizikových faktorů. Je vhodná přiměřená tělesná aktivita a prevencí je kojení a těhotenství v mladším věku.
Z výše uvedených důvodů se úsilí soustřeďuje na tzv. sekundární prevenci – zjišťování již vzniklých nádorů v léčitelném stádiu. Při pravidelném vyšetřování žen bez příznaků onemocnění prsu je možné vyhledávat nádory dosud skryté (hovoříme o screeningu) a tím snížit úmrtnost na toto onemocnění.
Existuje řada vyšetřovacích metod a postupů, jejichž úkolem je odhalit nádor, zjistit jeho typ a v případě zhoubného nádoru i stádium.
Preventivní prohlídky
Všechny zdravotní pojišťovny proplácejí ze zákona preventivní mamografické vyšetření všem ženám v ČR od 45 let věku jednou za dva roky.
Preventivní programy zdravotních pojišťoven
Většina zdravotních pojišťoven přispívá ženám v rámci preventivních programů na mamografické vyšetření ještě před dosažením věkové hranice 45 let.
Podívejte se, zda je mezi nimi také Vaše zdravotní pojišťovna a co vám v rámci preventivního programu nabízí: preventivní programy pojišťoven
Spolupráce se zaměstnavateli a se školami v rámci preventivních programů
Zaměstnavatelům i školským zařízením nabízíme spolupráci na preventivních programech nebo projektech formou přednášek o významu prevence, můžeme také poskytnout slevy na preventivní vyšetření zaměstnaných žen v rámci firemních benefitů.
Jak provádět samovyšetření
Rakovina prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním žen. V České republice onemocní touto chorobou ročně asi 7 tisíc žen. Základním předpokladem úspěchu léčby je včasná diagnóza a ta je možná díky mamografickému screeningu. Přesto se samovyšetření prsů u žen doporučuje.
Je to z toho důvodu, že malé procento nádorů ve screeningovém věku je biologicky agresívních a roste rychle a tyto nádory se mohou projevit do doby dvou let od předchozí screeningové mamografie. Žena si ale takový rychle rostoucí nádor může nahmatat.
U mladších žen do věku 45 let rostou zhoubné nádory rychleji a proto má pravidelně prováděné samovyšetření prsu u těchto žen velký význam.
Příznaky
Zhoubný nádor prsu ve svém prvopočátku není bolestivý a nezpůsobuje ani žádné jiné obtíže. Až při dalším růstu se nádor projeví klinickými příznaky.
Nejčastější příznaky rakoviny prsu:
- Bulka nebo ztužení v prsu, event. bulka v podpaží
- Změny tvaru a velikosti prsu
- Důlkovatění, hrboly nebo rozšířená kůže vzhledu pomerančové kůry, změny barvy kůže prsu
- Změny bradavky, zejména její vtahování, šupinkovatění a olupování kůže bradavky, výtok z bradavky krvavé nebo tmavě hnědé barvy.
- V těchto případech je třeba okamžitě navštívit lékaře.
Samovyšetřování
Samovyšetření prsu může být jednou z metod včasného zjištění rakoviny prsu.
Jak je zřejmé z názvu, vyšetřování si žena provádí sama, a to pravidelně každý měsíc. Nejlepší období pro samovyšetřování je druhý nebo třetí den po skončení menstruace, kdy je žláza nejméně rozšířená a prsy jsou nejlépe prohmatné. Pro ženy, které nemenstruují nebo mají nepravidelný cyklus, je vhodné si prsa vyšetřovat ve stále stejný den v měsíci.
Samovyšetřování se provádí v několika fázích:
- Postavte se před zrcadlo s volně spuštěnými pažemi, velice pečlivě sledujte oba prsy ( obr. 1). Všimněte si jejich symetrie, tvaru a změny tvaru, eventuálně důlkovatění nebo změny na kůži. Část žen má lehkou asymetrii prsů (jeden prs větší), další část má vtaženou bradavku již od puberty. Toto prohlížení provádějte jak zepředu, tak z pravého i levého boku.
Dívejte se do zrcadla a vzpažujte nad hlavu, poté paže založte za hlavu a tlačte je dozadu ( obr. 2).
- Další fáze – založte ruce v bok, svěste ramena a nepatrně svěste hlavu. lokty mírně dopředu ( obr. 3). V těchto polohách jsou opět prsy symetrické bez tvarových změn. Za patologických okolností můžeme pozorovat důlkovatění, vtahování kůže atd.
Následující dvě fáze lze dobře provádět po večerní koupeli, protože po vlažné sprše jsou bradavky i kůže vláčné.
- Zvedněte levou paži a bříšky prstů pravé ruky prohmatejte velmi pečlivě a opatrně levý prs postupně v dolním zevním a obou vnitřních kvadrantech (obr. 4). Pohybujte prsty v malých soustředných kruzích okolo prsního dvorce a okolo celého prsu.
Speciální pozornost věnujte oblasti mezi prsem a podpažím až do podpažní jamky a do jejího vrcholu. Sledujte pozorně jakoukoliv bulku nebo nepravidelnost v podkoží. Toto vyšetření pak doplňte vyšetřením oběma rukama proti sobě. Poté totéž opakujte na druhé straně. To znamená zvedněte pravou paži atd…
- Jemně uchopte bradavku mezi dva prsty a sledujte jakékoliv nepravidelnosti (obr.
5). Totéž opakujte na druhé straně. Všímejte si možné sekrece (výtoku) z bradavky. Poslední dvě fáze (obr. 6) jsou prováděny v poloze vleže.
- Položte se na záda na rovnou podložku. Pravou paži založte za hlavu nebo v bok a rameno si podložte polštářem nebo složenou osuškou. V této poloze dojde ke zploštění prsu a tím se zjednoduší jeho prohmatání.
Použijte stejných krouživých pohybů, jak jsou popsány v poloze vestoje. Zopakujte stejný postup a stejné vyšetření na levé straně.
Pamatujte
- Samovyšetřování napomáhá včasnému rozpoznání možné nádorové choroby.
- Samovyšetřování je velmi důležité a mělo by být prováděno pravidelně jednou za měsíc, nikoliv v náhodných intervalech nebo několikrát měsíčně.
- Nádorové onemocnění prsu není sdělnou (infekční) nemocí. Nelze se tedy touto chorobou nakazit od jiné osoby, ani ji není možno přenést na kohokoliv jiného.
- Část žen s rakovinou prsu uvádí v době před onemocněním úraz, úder do prsu nebo jiné drobné poranění. Souvislost poranění a vzniku nádoru prsu nebyla prokázána. Jde o náhodný záchyt nádoru při traumatu prsu.
- Předpokladem úspěšné léčby a snížení procenta úmrtí na rakovinu prsu, je včasná diagnóza. Pamatujte, že čím dříve je nádorové onemocnění odhaleno, tím větší je šance na jeho úplné vyléčení.
Rakovina tlustého střeva v otázkách a odpovědích
Rehabilitační nemocnice Beroun získala v listopadu minulého roku akreditaci pro Národní program screeningu kolorektálního karcinomu, tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku. To jí umožňuje realizovat kolonoskopická vyšetření u všech smluvních pojišťoven v jiném, ekonomicky výhodnějším režimu.
Ve screeningu (vyhledávání) kolorektálního karcinomu se kolonoskopie uplatňuje jednak jako samostatná vyšetřovací metoda, tzv. primární screeningová kolonoskopie, následuje pozitivní test na okultní krvácení (TOKS).
Kolorektální karcinom představuje ve vyspělých zemích nejen závažný zdravotnický, ale i ekonomický problém. U mužů je výskyt na 100 000 obyvatel ročně nejvyšší na Slovensku 92, následuje Maďarsko 87, Česká republika je na smutném „medailovém“ 3. místě, s 81 postiženými.
U českých žen představuje 13% všech zhoubných nádorů a v jeho četnosti jsme na 10. místě. Je varující, že v České republice se ročně zjistí 8000 kolorektálních karcinomů a 4000 nemocných na toto onemocnění za stejnou dobu umírá.
Počet vyskytujících se onemocnění v aktuálním čase na 100 000 obyvatel činí asi 550. Znamená to, že v současné době žije v našem státě asi 55 000 lidí s touto chorobou.
Několik otázek, plynoucích hlavně z nejčastějších dotazů, s nimiž se na něho pacienti obracejí, nám zodpověděl MUDr.
Michal Vašíček, lékař gastroenterologické ambulance Interního oddělení Rehabilitační nemocnice Beroun, která v roce 2015 vyšetřila 835 pacientů.
Je jistě dobrou zprávou, že vzhledem ke zlepšené materiální i personální situaci tohoto pracoviště je dnes možné uspokojit všechny zájemce o preventivní kolonoskopii ze spádové oblasti.
Pane doktore, rakovina tlustého střeva a konečníku je spolu s rakovinou prsu nejčastějším zhoubným onemocněním v naší populaci a nejčastějším zhoubným onemocnění zažívací trubice. Mohl byste toto onemocnění charakterizovat?
„Jedná se o zhoubné onemocnění, které vzniká z výstelky trávicí trubice a až z 95 procent vychází vývoj z geneticky změněné buňky přes nezhoubný žlázový nádor (adenom), který se mění ve zhoubný žlázový, tj. rakovinný nádor. Tento vývoj trvá řádově 10 let. V průběhu této dlouhé doby je reálná šance nádor zdiagnostikovat a léčebně zasáhnout.“
Problematice primární prevence rakoviny tlustého střeva konečníku se věnuje velká pozornost v celoplošných mediích včetně hlavních zpravodajských relací. Jaký byl vývoj prevence v naší zemi?
„Bohužel, počet nově vzniklých nádorů na 100 tis obyvatel u nás činí 76. Pro zajímavost u žaludku je to 17. Prostředkem ke snížení výskytu a úmrtnosti na toto onemocnění je screeningový program u osob, které nemají žádné obtíže, založený na diagnostice okultního, tj..skrytého krvácení.
Podmínkou úspěšnosti tohoto programu je účast široké veřejnosti a hlavní roli v něm hrají praktičtí lékaři. Program se týká osob klinicky zdravých nad 50 let, je hrazen ze zdravotního pojištění, a je založen na tom, že nádory skrytě a přerušovaně krvácí. Test byl poprvé zaveden v Německu v 70.
letech, u nás byl realizovaný ještě před listopadem 1989, potom v 90. letech, tedy v podmínkách rozličných zdravotních systémů. Nepřetržitě se využívá od roku 2000. Výsledky jsou jednoznačně pozitivní. Pozitivita testu má být asi mezi 3-5 %. Z pozitivních testů se zjistí v 5-10% karcinomy, v 15-30% adenomy tj.
nezhoubné nádory, u ostatního jde o jiný zdroj krvácení. Na tomto místě je nezbytné zdůraznit, že nádory zachycené touto metodou jsou v počátečním stádiu, tj. operovatelné. Drtivá většina karcinomů, tedy rakoviny tračníku a konečníku, vzniká z nezhoubných nádorů, které se kolonoskopicky dají odstranit.
Pokud má pacient pozitivní test na okultní krvácení, měl by se bezpodmínečně podrobit kolonoskopii.
Počínaje rokem 2009 platí novelizovaný screeningový program, podle něhož se u osob v rozmezí 50 –54 let provádí vyšetření na TOKS ročně, v 55 letech se účastník rozhodne, zda bude v tomto vyšetření pokračovat v intervalech jedenkrát za 2 roky, nebo se podrobí v 55 letech místo testu na okultní krvácení tzv. primární screeningové kolonoskopii. V případě negativního vyšetření má pacient právo na bezplatné opakování primární screeningové kolonoskopie za 10 let. Na tuto dobu ji nahrazuje test na okultní krvácení.“
Je kolonoskopické vyšetření bolestivé?
„Vyšetření na našem pracovišti se realizuje po nitrožilním podání protibolestivé a uklidňující látky, tzv analgosedace. To je postačující pro téměř všechny nemocné. Zcela výjimečně využíváme účasti lékaře anesteziologického a resuscitačního oddělení, který nitrožilně aplikuje intenzivnější znecitlivující látky, než může podat lékař, který kolonoskopii provádí.“
V čem je výhoda kolonoskopie oproti testu na okultní krvácení?
„Jakýkoliv test na okultní krvácení je založen na tom, jak již název vypovídá, že nádor, ať už je malý či velký, zhoubný či nezhoubný, krvácí.
Je však známo, že nádory tlustého střeva a konečníku krvácejí nepravidelně. Není-li přítomná krev ve stolici je vyšetření na okultní krvácení negativní, i když je nádor přítomný.
Tuto diagnostickou mezeru nahrazuje právě primární screeningová kolonoskopie.“
Může se pacient na primární screeningovou kolonoskopii objednat sám?
„V zásadě může. Je třeba si nechat vyšetřit krevní obraz a koagulační parametry. K vyšetření v podmínkách zesílené analgosedace, tj.
podávané anesteziologem, však musí mít klinické předoperační vyšetření včetně ekg, rtg srdce a plic a laboratorní vyšetření, která zajišťuje praktický lékař.
S tímto nálezem by měl pacient navštívit anesteziologickou ambulanci nemocnice, aby se včas zohlednily event. požadavky anesteziologů, kteří budou vyšetřovaného při kolonoskopii „přispávat“.
Nebudou praktičtí lékaři nutit pacienty, aby dávali přednost vyšetření na okultní krvácení s odkazem, že účast na primární screeningové kolonoskopii jim navyšuje nasmlouvané finanční paušály, které jsou ostře sledované?
„Nemělo by tomu tak být. Praktičtí lékaři nemají důvod primární screeningové kolonoskopie omezovat. Zdravotní pojišťovny účtují náklady k těmto vyšetřením mimo paušální platby. Lze říci, že v současné době lze primární screeningovou kolonoskopii provést u všech pacientů nad 55 let, kteří o to požádají. Stačí se jen zbavit zbytečných obav a ostychu.“
Dá se při kolonoskopickém vyšetření přehlédnout závažný nález?
„Závažný nález by se přehlédnout neměl. Nezbytnou podmínkou je řádná příprava.
Od loňského roku máme v berounské nemocnici kolonoskop nejnovější generace, mající v procesorech zabudované čipy se zvětšovacími technikami i barvení, které citlivost vyšetření velmi prohlubují.
Až 95 % rakoviny tlustého střeva se vyvíjí v průběhu 10 let přes nezhoubný polyp tzv. adenom. Tyto adenomy začínají obsahovat zhoubné rakovinné buňky až když dorostou přinejmenším 10 mm. Je možné přehlédnout drobné polypy, které se však zachytí při další kontrole.“
Musí být pacient po kolonoskopickém vyšetření hospitalizovaný?
„Po diagnostické kolonoskopii, tj. tam kde se neprovádí polypektomie či jiný endoskopický léčebný zákrok, není třeba pacienta přijímat na lůžko. Minimálně půl hodiny po výkonu musí být ale v nemocnici sledovaný.
V den vyšetření, vzhledem k aplikované analgosedaci, není schopný řídit motorové vozidlo ani absolvovat právní úkony. Pokud se provádí endoskopický léčebný výkon, tj.
odstraňuje se polyp, řeší se otázka hospitalizace individuálně.“
‚Škoda, že paní nepřišla o rok dřív.‘ Kvůli covidu ubylo žen, které chodí na prevenci rakoviny prsu
„Najednou jsem prostě měla strašný strach. Takové to když nevíte, jestli tady za pět let budete. Mám malé děti, takže tohle je šílené,“ svěřuje se Českému rozhlasu Region čtyřicátnice Kristýna Slavíková. „Pro mě to byl šok. Myslela jsem si, že mi to nehrozí. To byla ta největší darda. Že to dopadá na každého bez výjimky.“
Čeští vědci nutí rakovinné buňky ‚páchat‘ sebevraždu. Lék Mitotam čeká druhá fáze testování
Číst článek
Bulku si v prsu nahmatala asi před rokem a půl. Náhodou. Účastnila se pracovní akce zaměřené právě na prevenci rakoviny prsu. Tam si na figuríně zkusila, jak nádor odhalit. A nedlouho poté ho objevila i u sebe.
Před Vánoci šla k lékaři, výsledky přišly po Novém roce. Nález byl pozitivní. „Čekala mě dlouhá série léčby. První byla operace a odebrání jednoho prsu. Pak chemoterapie. Pak ozařování, pět týdnů každý den. Do toho přišel covid. Děti jsme měli doma, domácí výuka, manžel doma. Bylo to opravdu docela zajímavé a náročné,“ říká dnes už se smíchem.
Kristýna Slavíková naštěstí s nálezem neváhala, a nádor tak neměl šanci se rozrůst: „Nedokážu popravdě říct, jak by to bylo, kdyby byl covid v tom největším omezení a já si to našla. Vůbec nevím, jestli bych takhle rychle a akčně někam šla.“
Pokročilejší nádory
Mnoho žen během pandemie přemýšlelo obdobně jako Kristýna Slavíková. A na prevenci tak nešly. Pokles zájmu o preventivní prohlídky zaznamenali i v mammacentrech skupiny Medicon. Screeningová pracoviště mají celkem čtyři – tři z toho jsou v Praze a jedno v Benešově u Prahy. Až na krátký výpadek byla centra otevřená. Přesto ubylo 15 až 20 procent preventivních prohlídek.
„Trend byl v takových vlnách. Jak se opatření uvolnila, přes léto a kolem Vánoc, tak pacientky chodily. My jsme ale začali zjišťovat během ledna a února letošního roku, že chodí s pokročilejšími nádory,“ říká vedoucí lékařka mammacenter Regina Šírová.
Regina Šírová začala s mammární diagnostikou v roce 1998. Posledních 15 let jezdí pracovat i do zahraničí, zpět do Česka se tak snaží přenášet věci, které v zahraničí fungují. | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas
Podle ní šlo o kombinaci žen, které na prevenci obecně nechodí a bojí se jít i na vyšetření, a těch, které kvůli pandemii nepřišly na vyšetření, nebo přijít ani nemohly. „Řekla bych, že 40 procent mohlo být způsobeno covidem,“ dodává Šírová. Teď už se podle ní situace zlepšuje.
Její slova potvrzují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Počet mamografických vyšetření klesl v prvním, druhém a čtvrtém čtvrtletí 2020. Ve třetím čtvrtletí naopak počet vyšetření narostl. Největší propad za rok 2020 pak byl v dubnu.
Milion Evropanů bez diagnózy
Kromě menších počtů preventivních vyšetření ale také klesl počet pacientek s rakovinou prsu. Ukazují to třeba data pojišťovny VZP. V roce 2018 bylo u této pojišťovny 57 023 pacientů, kteří měli diagnostikovanou rakovinu prsu (údaje zahrnují i muže, u těch je ale rakovina prsu vzácná). O rok později to bylo 57 474 pacientů. Během pandemického roku 2020 klesl počet pacientů na 54 852.
Neznamená to ale, že by ve skutečnosti pacientek s rakovinou prsu ubylo. „Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace se počet nádorů, incidence, zvyšuje.
A zvyšuje se i prevalence, tedy kolik je v danou chvíli lidí s onkologickým onemocněním.
Jestli rok 2020 je v tom záchytu nižší, tak je vidět, že něco není v pořádku,“ upozorňuje koordinátorka pacientské organizace Hlas onkologických pacientů Ivana Plechatá.
Mamograf umožňuje prohlédnout prso z více úhlů a lékařům tak pomáhá lépe diagnostikovat případné nádory | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas
„My nechceme strašit, ale logicky z toho vyplývá, že pravděpodobně je spousta lidí, kteří nevědí, že mají nádorové onemocnění. A to je riziko, že se na to přijde v pozdější době a léčba bude problematičtější,“ dodává Plechatá.
Kvůli výpadku onkologické péče proto Evropská organizace pro rakovinu (European cancer organisation) spustila kampaň Čas jednat.
Podle dat organizace je totiž v Evropě až milion lidí, kteří kvůli covidu nemají diagnostikovanou nějakou formu rakoviny. V Evropě také nebylo provedeno až 100 milionů preventivních vyšetření.
A jeden z pěti pacientů s rakovinou nebyl operovaných nebo nedochází na chemoterapii.
‚Proč se bála?‘
Za poklesem vyšetření i nálezů karcinomu prsu v Česku je pandemie. Důvodů je několik. Tím prvním je, že se některé ženy, hlavně ty starší, bály nákazy, a vyšetření proto odkládaly.
Lékařka Regina Šírová ukazuje na nádor. Ačkoli pro laika nevypadá místo nijak odlišně od ostatních, diagnostičky jej dokážou díky screeningové mammografii odhalit | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas
„Kdy jsem si sama pro sebe v duchu musela říct ‚Škoda že ta paní nepřišla o rok dřív. Sakra proč s tím zůstala doma, vždyť si to hmatala. Proč se bála?‘ Byla to starší paní, a když jsem se jí na to ptala, tak odpověděla, že se bála nákazy koronavirem,“ přibližuje jeden takový příběh přední česká odbornice na rakovinu prsu Miroslava Skovajsová, která se prevencí zabývá od roku 1988.
Jenže kvůli zahlceným nemocnicích i praktickým lékařům se některé ženy ani nemohly domoci vyšetření. „Byla to žena po porodu, kojící. Ale jak některá pracoviště byla zavřená, tak jí dlouho trvalo, než našla otevřené pracoviště,“ dodává Skovajsová.
S tím souhlasí i Ivana Plechatá.
Ale zároveň k tomu dodává, že výpadek péče nebyl během roku 2020 tak dramatický jako jinde: „U nás se to z hlediska onkologické péče zvládalo v porovnání s některými evropskými státy relativně dobře ještě v září i v říjnu.“ Jenže s rapidním šířením koronaviru po Novém roce začala vypadávat péče o onkologické pacienty i v Česku. Data za rok 2021 však ještě nejsou k dispozici.
Papírová žádanka bariérou
Dalším problémem pak je i nedostatečná digitalizace českého zdravotnictví. „Jako velká bariéra vyšetření v covidové době se ukázala papírová žádanka.
Aby pojišťovna vyšetření zaplatila, tak vyžaduje originál s razítkem od praktického lékaře nebo gynekologa. A tam často došlo k tomu, že se ženy k té žádance nedostaly.
I když by rády na vyšetření šly,“ upozorňuje ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu Štěpánka Pokorná.
Kubek: Dopad pandemie uvidíme na onkologických pacientech, přijdou až v pokročilých stadiích rakoviny
Číst článek
U nádorových onemocnění ale hraje velkou roli čas. Zejména u mladších pacientek rozhodují i týdny. Odklad (preventivních) vyšetření tak může pro ženy znamenat nejen větší komplikace s léčbou, rozšíření rakoviny i do jiných míst v těle, ale také jsou pak lékařské zákroky dražší. A to v době, kdy zdravotní pojišťovny kvůli covidu vyčerpávají své finanční polštáře.
Oslovené odbornice tak urgují ženy, aby vyšetření neodkládaly. Preventivní screeningy v odborných mamodiagnostických centrech jsou zdarma pro všechny ženy nad 45 let jednou za dva roky.
Prevence dokázala stlačit počet zemřelých žen po svém zavedení o třetinu. Přesto jich v roce 2018 na rakovinu prsu zemřelo 1621. V tom samém roce onemocnělo 7182 žen. Zhoubný nádor prsu je u žen nejčastější forma rakoviny. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvořil 26,5 % všech nových onemocnění.
Výtažek z bodláku dokáže „vyhladovět“ rakovinu
Ten bodlák roste na kdejakém rumišti, ale už středověké kořenářky věděly, že ostropestřec mariánský pomáhá nemocným lidem. Nad léčivými vlastnostmi této rostliny nyní bádají čeští vědci. Ze semínek získávají substanci silybin, kterou pak přetvářejí do mimořádně nadějného léku na rakovinu.
Tento bodlákový výtažek nyní v laboratořích zdokonaluje tým profesora Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s odborníky z olomoucké Univerzity Palackého.
Princip spočívá v tom, že silybin nádor doslova vyhladoví. Jinak řečeno: zabrání vývoji cév, které tumor vyživují. „Cévy zaniknou anebo se vůbec nevyvinou, takže nádor odumře,“ vysvětlil Vladimír Křen.
Rakovinný nádor už v raném stadiu vysílá do okolí „hladové“ stresové signály. Ty pak tělo donutí, aby k nádoru vystavěl vyživovací cévní cestu.
„Nádor si prostě na organismu vynutí, aby ho živil. A když tomu zamezíme, může tumor už v raném stadiu odumřít. Jinak po vzniku vyživovacího cévního řečiště začne rychle růst, a může dokonce do krevního oběhu pouštět své buňky. Nádor tak metastázuje,“ říká Křen.
Vědci dokončují testy svých bodlákových substancí na buňkách. A protože jsou mimořádně slibné, chtějí ještě letos přejít k ověřování léčivých účinků preparátu na myších zasažených rakovinou.
„Ke zkouškám na nemocných lidech a k hotovému léku bychom se mohli dopracovat, pokud půjde vše dobře, asi tak do deseti let. Je to ještě dlouhá, ale velmi nadějná cesta,“ upozorňuje Křen.
Již teď je však jasné, že jde o ryze českou, šetrnou metodu léčby pevných typů nádorů s minimálními či nulovými vedlejšími účinky. S jedinou výjimkou – silybin nezabírá na leukemii. A ještě v něčem je tato metoda výjimečná. Může doplňovat klasickou chemoterapii, která sice nádor zabíjí, ale oslabuje zároveň imunitu člověka. Silybin nádor oslabí a chemoterapie jej dorazí.
Roubování čaje na bodlákExperti z Mikrobiologického ústavu prověřují i další nadějné cesty, jak zvýšit účinnost protirakovinné substance z ostropestřce. Například zelený čaj obsahuje velmi podobné protirakovinné látky.
„Snažíme se molekuly zeleného čaje kombinovat s těmi bodlákovými. Pokud se tento štěp při roubování uchytí, může náš lék působit na rakovinu účinněji,“ vysvětluje šéf laboratoře.
Výzkum českých badatelů má v zahraničí natolik velký ohlas, že se koncem tohoto týdne v Praze bude konat mezinárodní konference o substancích, jejichž léčivé vlastnosti jsou podobné bodláku ostropestřci mariánskému.
Mnozí z pozvaných expertů spolupracují s Mikrobiologickým ústavem, jako například ti z Francie či Španělska. A Čechům se hlásí i další vědci, kteří chtějí jejich nové nadějné látky testovat.
Online prodej: Ostropestřecový olej