Přehled značek kvality potravin

Přehled značek kvality potravin

Prodejny potravin jsou stále „čerstvější“. Nabízejí formáty tržiště i úseky navozující atmosféru specializované prodejny. Za čerstvé a chlazené kategorie zaplatily české domácnosti podle Spotřebitelského panelu GfK v 1. pololetí 2019 více jak 90 mld. Kč, což znamená skoro polovinu všech jejich výdajů za nákup FMCG. Dominantní kategorií bylo maso a masné výrobky.

Součástí moderní koncepce supermarketu je široká nabídka gastronomických služeb. Může to být pekárna ve vstupním prostoru, který zákazníkům nabídne posezení, bistro s teplým menu nebo sushi bar. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

V kuchyni se dnes neobejdeme bez výrobku vhodného ke konečnému dochucení pokrmu. Jedná se o různé druhy kečupů, dresinků, majonéz, omáček, remulád, hořčic, dipů apod.

Nové technologie umožňují zajistit široký sortiment výrobků používaných k dochucení pokrmu s výrazně prodlouženou trvanlivostí v porovnání s výrobky vyráběnými po domácku.

Větší rozšíření dresinků nastalo v 19. století, kdy si kuchaři dresinky začali připravovat z oleje, vinného octa nebo citronové šťávy a z koření. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Případová studie značky KLASA v prodejnách skupiny COOP. Výzkumem v prodejnách bylo potvrzeno, že značku KLASA zná 83 % nakupujících ve vybraných prodejnách.

D3: Nový ekosystém umožňuje zkrátit dodavatelské řetězce a navázat spolupráci s lokálními dodavateli. Jaké výhod to přináší oběma stranám? Může pomoci stát, třeba prostřednictvím kampaní na podporu národních a regionálních značek?

Český maloobchod se – přes drobné známky přicházející stagnace – stále pohybuje v ekonomicky příznivém prostředí. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny spravuje od roku 2015 systém českých cechovních norem pro kvalitní potraviny. V roce 2017 byl tento systém zařazen na seznam dobrovolných národních značek kvality.

Systém českých cechovních norem nabízí řešení, které jednoznačně definuje kvalitativní požadavky pro široké portfolio potravin a usnadní tak orientaci spotřebitele a partnerů v dodavatelsko-odběratelském vztahu.

Systém českých cechovních norem je odpovědí výrobců potravin a nápojů na dlouhodobé připomínky odborné i spotřebitelské veřejnosti k neexistenci standardů kvality. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Víno a lihoviny jsou v Česku velmi dobrým prodejním artiklem. Alespoň jednou za rok je nakoupí více než 90 % českých domácností.

Milovníci vína v Česku rádi sahají pro tuzemských produktech a stále častěji ochutnávají vína vyšších řad. U tvrdého alkoholu se v důsledku metanolové aféry mnohem víc zajímají o to, co konzumují. Dávají přitom přednost prověřeným značkám.

Víno a lihoviny si alespoň jednou za rok nakoupí více než 90 % českých domácností. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Vyspělý svět chce bezpečné potraviny – a chce jich mít dostatek. A to se bez použití přípravků na ochranu rostlin neobejde.

Pátek 7. června 2019 vyhlásila OSN dnem Bezpečnosti potravin. Při té příležitosti se v Praze konala odborná konference Bezpečné potraviny pro české spotřebitele – efektivní kontrola a omezování kontaminantů v potravinách. K hlavním tématům konference patřily pesticidy.

Po pesticidech v potravinách nikdo netouží. Faktem však je, že se jim dnes nedá téměř vyhnout. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Díky moderním technologiím má dnes obchod možnost oslovit každého člověka, každého zákazníka. I proto by se měl chovat ve všech svých aktivitách co nejzodpovědněji.

Jediný důvod, proč Česká republika není tak daleko, jak by mohla být, je naše neschopnost domluvit se na dlouhodobých cílech. Naším úkolem je proto podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, udržet jednotu všech, aby spolu dokázali pracovat. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) za rok 2018 ukázaly, že nejméně pochybení se dlouhodobě vyskytuje u potravin tuzemských výrobců.

Kontroly SZPI v roce 2018 prokázaly pochybení u 13 % šarží potravin z šarží hodnocených. Větší míru pochybení kontroly prokázaly u potravin výrobců ze zemí EU (16,9 %) a zdaleka největší míru pochybení u potravin dovážených ze třetích zemí (25,1 %). Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Trh Evropské unie už nestačí, firmy míří do Afriky a Asie.

Polsko si od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 vybudovalo na jejím společném trhu s agrárními produkty a potravinami solidní pozici. Vývoz v období 2004–2016 stoupl skoro pětkrát a letos přesáhne 25 mld. eur.

Polský zahraniční obchod s agrárními produkty a potravinami sehrává v hospodářských vztazích země se zahraničím stále větší úlohu. Jejich export od roku 2013 tvoří více než 13 % celkového vývozu zboží, v případě agrárního dovozu tento ukazatel představuje 9 %. Celý článek

Přehled značek kvality potravin

Legislativa nařizující výrobcům vyrábět shodné produkty pro země EU neexistuje.

Rozdílná kvalita na první pohled stejných potravin určených pro různé trhy je tématem, které se v poslední době řeší nejen v České republice. Boj za spotřebitele, který dělí Evropu na Východ a Západ, se nyní přenesl do Bruselu.

Názor na tento problém se pochopitelně liší. Jiný pohled mají obchodníci i Svaz obchodu a cestovního ruchu, jiný třeba Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Ministerstvo zemědělství či Potravinářská komora. Celý článek

Kontrolovaných oblastí postupně přibývalo

V průběhu uplynulých třiceti let se inspekce, dozorující potraviny, ale také zemědělské produkty a dočasně dokonce i mydlářské a saponátové výrobky, dynamicky proměňovala.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) si v těchto dnech připomíná třicáté výročí své existence, a to v podobě, jíž byly položeny základy zákonem č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci. Celý článek

Zákazníky zajímá bezpečnost

Metoda ošetřování potravin ionizujícím zářením, která se masově využívá od padesátých let minulého století, budí v poslední době mezi spotřebiteli vášně. Mnozí z nich se obávají, že takto ošetřené potraviny mohou způsobovat rakovinu. Podle odborníků z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ale rozhodně spotřebitele neohrožuje.

Postoje odborné i laické veřejnosti v Evropě i mimo ni se k ozářeným potravinám značně liší. To brání rozšíření této metody a následně i mezinárodnímu obchodu s ozářenými potravinami. Celý článek

Počet zákazníků se neustále zvětšuje

Každoročně celosvětově roste počet lidí, kteří onemocní diabetem nebo trpí celiakií či některou z forem potravinových alergií a musí si tak pečlivě hlídat jídelníček. Pokud jde o Čechy, ti si čím dál častěji pečlivě vybírají, jaké potraviny konzumují.

Trh se speciálními a běžnými, konvenčními potravinami již nelze striktně oddělovat, jako tomu bylo dříve. Neustále totiž narůstá počet spotřebitelů, kteří potraviny určené pro zvláštní výživu zařazují do svého jídelníčku i v případě, že je k tomu nevedou konkrétní zdravotní důvody či obtíže typu alergií na určité složky potravy. Celý článek

Ovoce a zelenina musí hýřit barvami, pečivo vonět

Čerstvost je heslem dnešní doby. Ve spojení s lokálním původem potravin je tématem pro odborníky, média i politiky. Zákazník chce čerstvé potraviny, které nemají čerstvost pouze v názvu, ale je na nich vidět. Může ji vnímat svými smysly. Inspiruje ho k nákupu i opětovnému návratu do prodejny.

O tom, jak je čerstvost, respektive kvalita čerstvého sortimentu, pro současného českého zákazníka zásadní, svědčí i výsledky aktuálního průzkumu Stem/Mark, z něhož vyplývá, že Češi se bojí o čerstvost potravin, proto je nenakupují online. Celý článek

  • Jiné chutě českých spotřebitelů? Hloupost, myslí si český zákazník
  • Na podzim loňského roku zadala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) šetření na téma Potraviny a český spotřebitel, které navázalo na několikaletou řadu obdobných výzkumů veřejného mínění.
  • Výsledky, reprezentativní pro celou dospělou populaci ČR, představují zajímavou sondu do chování a názorů českých spotřebitelů. Celý článek

Důvěra ve značku závisí na informovanosti

Zatímco ženy nad 20 let jsou zastánkyněmi především národních značek kvality, mládež více důvěřuje značkám evropským. Ve druhé polovině tohoto roku byla zahájena nová propagační kampaň „Kvalita z Evropy – chutě s příběhem“. Jejím cílem je posílit pozitivní vnímání evropského systému kvality zemědělských produktů spotřebiteli a odborníky v České republice i na Slovensku.

Kampaň je zaměřena na podporu jednotlivých unijních označení kvality potravin, tj. Chráněného označení původu, Chráněného zeměpisného označení a Zaručené tradiční speciality. Celý článek

Masné výrobky z pohledu norem

V zemích střední Evropy se až 50 % masa nezkonzumuje ve výsekové úpravě, ale v podobě zpracovaných produktů. Evropské potravinové právo rozlišuje dvě skupiny, v anglosaské literatuře označené pojmem „zpracované maso“, pro které v češtině ale chybí adekvátní vžitý výraz. Jedná se o „masné výrobky“ a „masné polotovary“.

Masné polotovary lze popsat jako produkty, u nichž stupeň opracování nestačí ke změně vnitřní struktury svalových vláken masa, a tím i k vymizení vlastností čerstvého masa. Celý článek

Nejlepší cesta, jak naštvat spotřebitele

Pod stejnou značkou se v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v ČR, navíc jde často o kvalitnější výrobek, informuje další test organizovaný Potravinářskou komorou a prakticky provedený VŠCHT Praha a Státním veterinárním ústavem.

V posledních týdnech se opět více hovořilo o rozdílech v cenách a složení některých potravin prodávaných na českém a německém trhu. Lze předpokládat, že po potravinách přijdou na řadu i výrobky z dalších sortimentních oblastí. Celý článek

Opravdu víme, co jíme? 

Falšování potravin je stále aktuální problém, tvrdí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Její inspektoři loni našli o zhruba 5 % víc nevyhovujících šarží potravin než v předchozím roce. Výrobcům a obchodníkům kvůli tomu udělili pokuty ve výši sto milionů korun.

Ve vyspělém světě se v posledních desetiletích podařilo významně eliminovat výskyt životu nebezpečných potravin, které vznikly nedodržením předepsaných postupů při výrobě a distribuci. Celý článek

Nakupujeme podle ceny, ale stále více vyžadujeme kvalitu. Otázkou k zamyšlení je, zda je „nám“ zákazníkům kvalita dostatečně a správně nabízena. Podle aktuálně zveřejněné studie společnosti Nielsen, zaměřené na trendy ve zdravém stravování, je pro české spotřebitele kvalita a zdravotní přínos jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru potravin. Celý článek

Od dubna 2015 bude nově platit označování pro další druhy masa. Od roku 2016 bude platit povinnost uvádět výživové údaje. V čem lze firmám nabídnout při těchto změnách „pomocnou ruku“? Na otázky Retail Info Plus odpovídal ing. Petr Baudyš, jednatel poradenské společnosti QSL. Celý článek

Budete mít zájem:  DTest: Proč je lepší mýt nádobí v rukavicích?

Do nového roku si kdekdo dává předsevzetí, že zhubne, že bude žít zdravě. Jaké zásady je tedy nutno dodržovat a jak lidem, toužícím žít a stravovat se zdravě, vychází vstříc nabídka v tuzemských obchodech? Do zdravého životního stylu patří pochopitelně strava, dostatečný pitný režim, ale i pravidelný režim, pohybové aktivity, pobyt v pokud možno čistém prostředí apod. Celý článek

Průměrný Čech zkonzumuje 40 kilogramů chleba ročně. I přes vysoké číslo je to ve skutečnosti pokles – ještě v roce 1989 to bylo 57 kilogramů, upozorňuje Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů. Lidé se podle statistik začínají přiklánět k pšeničnému pečivu, tedy k rohlíkům, houskám, vekám či bagetám. Jejich spotřeba nyní dosahuje 50 kilogramů za rok. Celý článek

Češi kupují hlavně nejlevnější potraviny – zní mezi prodávajícími. Z průzkumu iniciativy Vím, co jím a piju, ale vyplývá, že jim jejich zdraví není lhostejné a nechtějí jíst cokoli.

 Průzkum iniciativy Vím, co jím a piju, který realizovala na konci roku 2014 společnost Sanep za účasti 8316 dotázaných, odhalil, že více než dvě třetiny Čechů (69,4 %) by ocenilo značku, která by je informovala o tom, že potravina odpovídá výživovým doporučením pro zdravé stravování. Celý článek

Vyznáte se ve značkách kvality potravin?

velikost písma

malá
střední
velká

Vyznáte se ve značkách kvality potravin?

Jistě jste zaregistrovali, že se na potravinách objevují určitá loga, tzv. značky kvality. Které jsou ovšem na našich výrobcích nejčastěji? Pomůžeme vám objasnit, co konkrétně dané logo kvality symbolizuje a současně co zaručuje. Je přece dobré vědět, co kupujeme a čím krmíme nejen sebe, ale i naše děti.

KLASAPřehled značek kvality potravin

Nejznámější značkou kvality u nás je podle výzkumů KLASA. Jedná se onárodní značku kvality. Vznikla v roce 2003 a je bezplatně udělována Ministrem zemědělství mimořádně kvalitním potravinám a zemědělským výrobkům. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky.

Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci, aby lépe rozeznali výjimečně kvalitní produkty od těch ostatních. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 027 produktů od 217 českých a moravských výrobců.

Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

Kompletní seznam všech oceněných produktů na www.eklasa.cz.

Přehled značek kvality potravinRegionální potravina

Značka Regionální potravina oceňuje nejlepší výrobky z každého kraje, a to již sedmým rokem. Bezplatně ji po dobu čtyř let uděluje Ministerstvo zemědělství.

Cílem je podpořit domácí výrobce lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Logo prozrazuje, z jakého regionu výrobek pochází. Povoleno je ovšem max. 30 % složení výrobku ze zahraničních surovin.

Oceněný produkt musí mít k danému kraji vazbu – k jeho tradicím, recepturám, surovinám či způsobu výroby. V současnosti mohou spotřebitelé vybírat z celkem z 557 oceněných produktů.

BIO Produkt ekologického zemědělstvíPřehled značek kvality potravin

Zeleno-bílý grafický znak BIO, nazývaný díky proužkům biozebra“, v naší zemi slouží jako ochranná známka pro biopotraviny. Aby mohly produkty toto označení získat, musí být prověřeny některými kontrolními organizacemi, které pověřuje Ministerstvo zemědělství.

Jedná se sice o český předpis, ovšem tímto znakem nemusí být označeny jenom potraviny s původem v naší zemi.

Bio výrobky označují produkty z rostlin a živočichů z ekologických farem, kdy nebyly ošetřeny zakázanými pesticidy, minerálními dusíkatými hnojivy a zároveň se při jejich pěstování nebo chovu zohledňuje životní prostředí a potřeby chovaných hospodářských zvířat.

Ekologická produkcePřehled značek kvality potravin

„Ekologická produkce“ je na rozdíl od předchozí „biozebry“ značením nadnárodním. Konkrétně se jedná o předpis Evropské unie. Musí ji mít na svém obale každý produkt, který splňuje v rámci EU požadavky na biopotraviny. Jejich definice je zmíněna v textu výše – u značky „BIO Produkt ekologického zemědělství“.

Pro úplnost ještě dodejme, že u biopotravin s původem mimo naši zemi není označení „biozebra“ povinné, i když na obalu být může.

Chráněné označení (ZTS, CHZO, CHOP)

Jedná se o značení Evropské unie. Funguje už téměř 25 let. Důvodem vzniku byla mj. i ochrana produktů před jejich paděláním. Týká se to následujících značek:

  • Přehled značek kvality potravinZaručené tradiční speciality (ZTS) – jedná se o označení zemědělského produktu či potraviny, které mají zvláštní povahu uznávanou EU. Musí se tedy nějakým způsobem odlišovat od ostatních výrobků nebo potravin stejného druhu a kategorie. Např. Spišské párky a Liptovský salám.
  • Přehled značek kvality potravinChráněné označením původu (CHOP) – některé zemědělské produkty nebo potraviny mají dány své vlastnosti a kvalitu převážně prostředím, v němž jsou chovány nebo pěstovány. Zároveň jsou na tomto místě vyráběny, zpracovávány a připravovány. Díky této specifičnosti získají ocenění známkou CHOP. Např. Pohořelický kapr a Žatecký chmel.
  • Přehled značek kvality potravinChráněné zeměpisné označení (CHZO) velmi podobné předchozímu případu (CHOP), akorát to není tak přísné, protože se na určitém území nemusí daný výrobek kompletně zpracovávat. Stačí tedy, aby se tam prováděla jen některá z fází výrobního procesu (příprava, výroba nebo zpracování).  Např. Olomoucké tvarůžky a Hořické trubičky.

Tip: Pokud milujete soutěže, ve kterých je možné vyhrát parádní ceny, zkuste své štěstí. Stačí jen navštívit webový portál akademiekvality.

cz

, kde si stáhněte a vytiskněte herní kartu s třiceti volnými políčky. Do nich vystřihujte a nalepujte výše zmíněná loga kvality z vašich výrobků, které vám chutnají a máte je s rodinou rádi.

Vyplněnou kartičku poté zašlete na adresu uvedenou na webu. Soutěž probíhá do 1. ledna 2017.

A o co se hraje? Kromě hlavních cen v podobě jízdních kol, kuchyňských robotů a dalších elektrospotřebičů nebo třeba rodinného prodlouženého víkendu na vás čekají týdenní výhry – každá v hodnotě 5.000 Kč. Navíc prvních 70 000 účastníků obdrží menší dárek do kuchyně. Více informací včetně herní karty najdete tedy na akademiekvality.cz

Značky kvality potravin – Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s

Běžně nakupujeme velké množství potravin, které na sobě mívají jednu či více značek, ty se nám však již mohou i plést, jelikož jich je na trhu nepřeberné množství.

Mezi ty nejznámější patří dle Ministerstva zemědělství[1] třináct značek, které znamenají různé aspekty, hrající velký vliv na výběr spotřebitelů při jejich nákupech.

V následujícím článku si představíme tři nejčastější značky potravin.

Přehled značek kvality potravinPrvní značkou, kterou si představíme, je KLASA. Toto označení můžeme na potravinách naleznout od roku 2003. V současné době je touto značkou označeno 1170 výrobků, které zkoumala před udělením značky (tu propůjčuje ministerstvo zemědělství) komise, skládající se z mnoha odborníků, ať už zástupců vysokých škol, ministerstva zemědělství, dozorových orgánů a dalších. Značka se uděluje na tři roky, poté je po dodržení podmínek a kvality prodloužena, nebo při nesplnění podmínek odebrána.

V době před vstupem do Evropské Unie byla tato značka doménou jen českých výrobků. To se změnilo po vstupu do EU, jelikož stát nemůže financovat propagaci českých výrobků, proto KLASA v dnešní době již označuje i zahraniční výrobky a je financována ze soukromých zdrojů.

Co musí potraviny a ostatní výrobky splnit, aby jim značka byla udělena?

  1. Výrobcem je fyzická nebo právnická osoba
  2. S přihláškou předloží technickou dokumentaci k danému výrobku, která bude obsahovat mj. parametry jakosti a zdravotní nezávadnosti, požadavky na základní surovinu, ze které je vyráběn.
  3. Přihlášený výrobek musí splňovat požadavky zákona č. 110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích.
  4. Žadatel musí předložit certifikát ISO nebo certifikát systému kritických bodů[2].
  5. Výrobce musí dodržovat pravidla správné výrobní a hygienické, případně zemědělské praxe.
  6. Pokud jiná surovina nahrazuje základní (např. sója maso), je třeba tuto skutečnost uvést na obalu.
  7. Držitel značky je povinen označit výrobek logem KLASA.[3]

Přehled značek kvality potravinDalší je značka kvality známá pod názvem REGIONÁLNÍ POTRAVINA. Tato značka je udělována taktéž ministerstvem zemědělství, ale je silně teritoriální. Pro její udělení jsou vcelku náročné podmínky. Musí být splněna základní kritéria, kterými jsou: vyrobení na území určitého kraje, musí být ze surovin, které poskytuje dotčený kraj a nejdůležitější podmínkou je také fakt, že musí zvítězit v krajských soutěžích. Tato značka vznikla v roce 2010 a v dnešní době se jí pyšní 475 oceněných výrobků.

Přehled značek kvality potravinTřetí značkou, kterou dozajista znáte, je ČESKÝ VÝROBEK garantovaný Potravinářskou komorou ČR. Tato značka se objevuje na trhu od roku 2011 a je udělována prezidentem Potravinářské komory ČR, který musí mít svolení od výkonné rady Potravinářské komory ČR. Touto značkou je podpořen prodej českých výrobků a v dnešní době se touto značkou chlubí 1200 produktů.

[1] http://eagri.cz/public/web/file/241185/priloha.pdf

  • [2] Zvyšuje bezpečnost potravin, co se týče zdravotní nezávadnosti.
  • [3] http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/narodni-program-podpory-potravin-klasa/
  • Anežka Vrchotová
  • Odborná právní poradkyně SOS – Asociace

Kvalitní potraviny – Státní zemědělský intervenční fond

Kvalita českého potravinářství má bohatou tradici, která byla v posledních letech opomíjena a nahrazována snahou o dosažení co nejnižší ceny mnohdy na úkor kvality produktů.

Budete mít zájem:  Otrava Kysličníkem Uhelnatým Příznaky?

Tento stav je pro naše producenty neudržitelný, neboť dlouhodobě nemohou konkurovat státům s hospodářstvím zaměřeným především na zemědělskou výrobu a hospodařících na nesrovnatelně větších rozlohách zemědělské půdy.

Proti masové produkci může Česká republika nabídnout vyšší kvalitu produktů, která může zajistit českému potravinářství a zemědělské prvovýrobě potřebnou konkurenceschopnost. Špičková kvalita a přidaná hodnota jsou tím, co tvoří konkurenční výhodu v rámci evropské produkce potravin.

V oblasti bezpečnosti a kvality potravin je cílem zejména zlepšení celkové úrovně prodávaných potravin a podpora producentů kvalitních místních potravin, včetně zavedených značek kvality.

Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond vnímá otázku kvality potravin jako jednu ze svých priorit a prostřednictvím značek kvality Klasa, Regionální potravina, biolist, biozebra, Chráněné zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHZP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS) seznamuje veřejnost s kvalitní a lokální potravinářskou produkcí.

Hlavní součástí podpory kvalitních potravin ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu je edukace spotřebitelů v otázkách kvality potravin, pořádání akcí na podporu prodeje oceněných produktů, včetně propagačních kampaní a spolupráce při prezentaci na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích. Projekty na podporu kvalitních potravin a typických regionálních produktů běží v řadě evropských zemí.

Značka Klasa www.eklasa.cz

Národní značka kvality KLASA byla zavedena Ministerstvem zemědělství v roce 2003.

Za dobu své existence se značka KLASA stala nejen prestižní záležitostí pro její držitele, ale především si získala důvěru obyvatel České republiky, kteří výrobky označené logem KLASA při nákupech preferují.

Rovněž výrobci a zástupci obchodních řetězců velmi pozitivně hodnotí prodejnost těchto výrobků a vítají podporu kvalitní potravinářské produkce.

Značka KLASA je udělována pouze prověřeným zemědělským a potravinářským výrobkům, které splňují nadstandardní kvalitativní a bezpečnostní kritéria.

Požadavky pro udělení značky KLASA jsou přísnější než běžné hygienické a potravinářské normy.

KLASA slouží především k lepší orientaci spotřebitele na trhu, k identifikaci kvalitních potravinářských produktů a k prezentaci prověřených potravin ze strany kontrolních orgánů.

Značka KLASA během svého fungování prokázala svou marketingovou sílu a stala se nedílnou součástí prodejní marketingové podpory domácích producentů potravin.

Marketingová podpora kvalitních potravin neovlivní pouze české zemědělství a potravinářství, ale celou ekonomiku a příjmy státního rozpočtu.

Zvýšení výroby a prodeje potravin zabezpečí potřebu zemědělské produkce, vyšší zaměstnanost – zejména ve venkovských regionech se svízelnou sociální situací a vyvolá požadavky na zvýšení výroby dodavatelského průmyslu.

Značka Regionální potravina www.regionalnipotravina.cz

Projekt Regionální potravina je zaměřen na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin a zároveň vychází vstříc vzrůstajícímu zájmu spotřebitelů o čerstvé potraviny s jasným domácím původem.

Značku „Regionální potravina“ získávají formou krajských soutěží lokální výrobci potravin a pěstitelé. Soutěže se vyhlašují ve všech 13 krajích České republiky (vyjma Prahy).

Zemědělský nebo potravinářský výrobek, který usiluje o udělení značky Regionální potravina, musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin dané oblasti. Odborné poroty vybírají vždy jeden vítězný výrobek v 9 kategoriích.

Oceněné výrobky získávají certifikát ministra zemědělství a právo užívat značku „Regionální potravina“ daného kraje po dobu 4 let.

Komunikace značky je podpořena celostátní informační kampaní, jejímž cílem je podpořit poptávku po těchto potravinách a přesvědčit spotřebitele, že u potravin není důležitá pouze cena, ale také jejich kvalita, čerstvost a původ. Kampaň se zaměřuje mimo jiné také na aktivity, které mají přímý vliv na podporu prodeje regionálních potravin a propagují je přímo v místě prodeje.

Projekty na podporu lokálních potravin a typických regionálních produktů běží v řadě evropských zemí. Tento trend spolu s dlouhodobým zaměřením na vysokou kvalitu a bezpečnost potravin přináší nezanedbatelné hospodářské efekty, ať už jde o zachování tradiční výroby, udržení a tvorbu nových pracovních míst či obecně příliv finančních prostředků do regionů.

Značka Bio www.myjsmebio.cz

BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu.

Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Jsou vždy krmena krmivem z ekologického zemědělství a jsou chována na pastvě. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí.

Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.

Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství.

Značky kvality potravin

Díky blahobytu, ve kterém si zrovna u nás v Evropě žijeme, a také díky volnému trhu se k nám do obchodů dostává nepřeberné množství českých i zahraničních výrobků.

Jejich kvalitu však může být na první pohled těžké rozeznat.

Proto se nám to Evropská Unie a náš stát snaží v mnohém usnadnit a postupně vzniklo jednotné označování různých ukazatelů, jako například kvality potravin či místa původu.

Stát si to musí ohlídat

Obecně platí, že pokud chce výrobce užívat určité značení kvality či místa původu, musí mít smlouvu s některou kontrolní organizací, která je konkrétně například v ČR pověřena Ministerstvem zemědělství (dále MZ).

Tato organizace pak prověřuje splnění různých podmínek, jako je dodržení určitých mikrobiologických požadavků nebo kvalitní výrobní procesy a pěstování. Cílem je prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny.

V současnosti je náš trh zaplaven velkým množstvím levných potravin z celé Evropy, přičemž jejich kvalita bývá někdy nevyhovující.

Evropské dobroty a jejich přísná pravidla

Na celoevropské úrovni mají tyto úkoly na starost různé agentury. Jedna z nich je například CPVO sídlící ve Francii, neboli Odrůdový úřad Společenství, který dbá na správnou registraci nových odrůd ovoce a zeleniny.

Takže až se do obchodu dostane například jablko odrůdy Jonagold, splňuje přesně definované podmínky a chuťové charakteristiky. I když sami víme, že ta nejlepší jablka jsou ta napadaná u tetičky za domem, v supermarketu mohou prodávat kyselá nepoživatelná jablka a ohánět se zaběhnutými názvy.

Jde tady hlavně o dvě věci – o ochranu spotřebitele a také aby tradiční firmy měly vůbec nějaký důvod investovat do kvality svých výrobků. Typickými příklady jsou italský sýr parmezán a i produkt světově proslulý a nám velmi blízký –  české pivo.

Tato chráněná označení a jejich velmi konkrétní specifikace jsou pak přísně zkoumána Evropskou komisí. Jejich napodobování a jiné zneužívání je soudně vymahatelné.

Značení potravin v ČR

My se teď podrobněji podíváme na přehled vyplývající z domácích zákonů a zároveň z nařízení Evropské unie a vysvětlíme si, co jednotlivá označení v praxi znamenají.

Česká potravina – toto dobrovolné označení s logem české vlajky nabízí MZ výrobcům, jejichž suroviny ze 75% celkové hmotnosti obsahu pocházejí z ČR.

Regionální potravina – toto označení prosadilo MZ, protože potraviny vyráběné v regionech mají kontroloři „lépe na očích“, jsou obecně čerstvější a chutnější a mají kratší distribuční cestu. Navíc také podporují zaměstnanost v krajích.

BIO – legislativa zastřešující biopotraviny je velmi obsáhlá.

Obecně ale platí, že biopotraviny musí být vyráběny z co možná nejkvalitnějších surovin, bez nepřírodních konzervantů, barviv či dochucovadel.

Dále nesmějí obsahovat rezidua agrochemických látek, léčiv apod. Kromě toho nesmějí obsahovat geneticky modifikované (GMO) suroviny a nesmějí být ošetřovány ionizujícím zářením.

Klasa – od roku 2003 je značka „KLASA“ výrobkům propůjčována na 3 roky a uděluje se výrobci, který prokáže výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují přidanou hodnotu výrobku a jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům na trhu.

Chráněné označení původu – je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa, jejichž jakost nebo vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. Tady příklady mluví za vše: šampaňské, tvrdý sýr Parmigiano Reggiano či z našeho „rybníčku“ je to český kmín či žatecké pivo.

Chráněné zeměpisné označení – CHZO je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa. V tomto případě postačí, pokud pouze některá část produkce je spojena s určitým místem. Sem patří značky výjimečné kvality jako např. olomoucké tvarůžky, české pivo, karlovarské oplatky atd.

Zaručené tradiční speciality – pod toto ochranné značení patří produkty, které se vyrábí tradičním způsobem minimálně po dobu 30 let. Zde není problém, pokud se výrobek vyrábí na více místech, avšak kvalita a tradiční postup výroby musí být dodržovány. Příkladem nám poslouží pražská šunka, italský pršut, atd.

Obecně se nám vyplatí investovat do kvalitních potravin, protože si víc užijeme jejich chuť a pravděpodobně zůstaneme i déle zdraví. Ve finále jsme opravdu to, co jíme… a také co pijeme. Na zdraví!

Zdroje:

Ministerstvo zemědělství (eAgri) http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin

Značek kvality potravin je moc, zákazníci se v nich nevyznají

Mezi nositeli značek kvality potravin je i několik produktů mlékárny Madeta.

Klasa, Regionální potravina… Výrobků, které nesou některou ze značek kvality potravin, je v Česku několik tisíc. Běžní zákazníci však často nerozeznají, že u některých značek vůbec nejde o kvalitu.

Budete mít zájem:  Vířivka Vliv Na Zdraví?

Například 915 výrobků od 233 producentů aktuálně nese asi nejznámější označení kvality potravin Klasa. Právě tak velké množství a příliš benevolentní přidělování značky podle odborníků dokazuje, že výrobky ve skutečnosti nemusejí splňovat žádná nadstandardní kritéria kvality.

Kromě toho značek kvality potravin je v Česku nespočet a zákazníci často ani nevědí, co jim dané označení na obalu výrobku zaručuje. Některé značky přitom odkazují na původ a složení výrobku, některé poukazují jen na jeho chuť.

„Všechny značky jsou hlavně o marketingu.

Zákazník na první pohled vidí, že je potravina vyrobena podle zpřísněné Cechovní normy či Klasy, to jsou značky, které jsou kontrolované veterináři nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí,“ tvrdí předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík.

Ve velkém množství potravinových značek se však laik jen těžko zorientuje. „Zákazníků, kteří rozumí tomu, zda jsou ve výrobku například nějaké přídavné látky, je asi deset procent. Běžný zákazník většinou etiketu nezkoumá,“ uznává Pilčík.

„U značek obecně platí, že zákazník vnímá benefit, který mu přináší. Pokud benefit chybí, jde jen za nejnižší cenou,“ vysvětluje ředitel marketingové společnosti Ogilvy Ondřej Obluk.

Upozorňuje navíc, že otazník se vznáší nejen nad kvalitou potravin, ale i nad efektivitou peněz, které do podpory výrobců investuje stát. „Ministerstvo zemědělství na značky kvality potravin přispívá přibližně 200–250 milionů korun ročně,“ sdělil tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Například 915 výrobků od 233 producentů aktuálně nese označení kvality potravin Klasa. A právě efekt označení produktů značkou Klasa je podle Obluka diskutabilní: výrobek nemusí splňovat žádná nadstandardní kritéria kvality. Aby potravina zapadala do škatulky s nápisem Klasa, nesmí obsahovat aromatické látky, zahušťovadla nebo barviva.

Karel Pilčík je ke Klase shovívavější – podle něj stále poukazuje na kvalitu a stanovuje pravidla, podle kterých ji orgány kontrolují. „U značek jako Česká chuťovka a Česká potravina se sice dělají senzorické testy a zkouší se, jestli je výrobek chutný, přihlíží se k tomu, jestli tam jsou přidaná nějaká ochucovadla, ale nejsou tam už žádná pravidla výroby,“ vysvětluje Pilčík.

Třeba u Regionální potraviny je zase jasné, že se jedná o produkt lokálního původu vyrobený alespoň zčásti ze surovin, které pocházejí z daného kraje.

Někteří spotřebitelé si také mohli všimnout, že na krabici od mléka Madeta se objevila reklama na Českou cechovní normu, kterou jsou některé výrobky mlékárny označeny.

„Věříme, že cechovní norma je jeden ze způsobů, jak spotřebitelům vrátit potraviny, které jsou vyrobené tak, jak mají. Zkrátka jogurt jen z mléka a jogurtové kultury.

Pro Madetu to je důležitější než zisk z jiné reklamy,“ popisuje Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu firmy Madeta.

Českou cechovní normu spravuje Potravinářská komora České republiky. Nositelem tohoto označení je momentálně 182 výrobců a 1706 potravin. Garantují zákazníkovi, že je jejich produkt vyroben danými postupy a obsahuje pouze ty složky, které mu povoluje norma.

Národní značku kvality Klasa uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Výrobky mohou nést toto označení po dobu tří let, během nichž Státní veterinární správa ČR a Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádějí namátkové kontroly.

Měla by zákazníkům garantovat kvalitu.

Podle kritérií pro udělení značky to znamená například, že výrobek bude bez éček, v šunce nejvyšší jakosti, výběrové šunce a trvanlivých tepelně opracovaných masných výrobcích se neobjeví aromatické látky a látky s barvicími účinky, jako je červená řepa.

Od roku 2010 vydává značku Regionální potravina Ministerstvo zemědělství. Regionální potravinou se může stát výrobek na čtyři roky, pokud projde krajskou soutěží. Toto označení může mít pouze produkt od menšího výrobce (podnik do 250 zaměstnanců) z daného kraje.

Potravina musí být z větší části složena z místních produktů – ze 30 procent však může být vyrobena ze surovin ze zahraničí. Regionální potravina je pro lidi vodítkem, že podporují lokální výrobce, ale kvalita tohoto výrobku už je nejasná.

Značku nese 409 výrobků od 313 producentů.

Označení Česká cechovní norma spravuje Potravinářská komora České republiky. Kvalitu, kterou má výrobek splňovat, posuzuje hodnotící komise z výkonné rady potravinářské komory. Česká cechovní norma udává složky, které potravina musí, může a nesmí obsahovat, a technologické postupy výroby. Užívání značky je zpoplatněno, nositelem tohoto ocenění je 1706 potravin od 182 výrobců.

Logo Česká potravina mohou užívat potraviny, které dodržují pravidla vydaná Ministerstvem zemědělství. Výrobci si na produkt mohou dát tuto značku, pokud splňují dvě kritéria: potravina musí být vyrobena na území České republiky a musí splňovat stanovený podíl českých potravin.

Potraviny mohou být označeny dvěma typy značky Český výrobek. Buď Český výrobek s nálepkou české vlajky, nebo s modrým kolečkem a červeným lipovým listem.

Variantu s českou vlajkou od roku 2011 vydává Potravinářská komora ČR. Potraviny musí splnit určitý podíl českých surovin a musí být vyrobeny v Česku.

Projekt financují sami výrobci, jelikož musí za značku platit poplatek 1 500 korun za výrobek.

Druhá možnost označení Český výrobek je komerční projekt společnosti Český výrobek s.r.o., který sám systém označení financuje.

Nejméně polovina surovin, z nichž je potravina vyrobena, musí pocházet z tuzemska. Výrobce musí řádně platit daně a zaměstnávat alespoň nějaké české pracovníky.

Krom toho, že potraviny nesmí obsahovat separát, neklade Český výrobek na složení potravin žádné další požadavky.

Produkt s označením Česká chuťovka je vítězem soutěže o Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka, která existuje od roku 2008. Tato potravina musí být především chutná, porotci tedy hledí hlavně na chuť, vzhled, vůni a konzistenci výrobku.

Přihlášený výrobek musí být od českého výrobce a musí být vyroben v tuzemsku.

Na soutěži spolupracuje Senát a odbornou garanci nad ní drží Vysoká škola chemicko-technologická, Vyšší odborná škola ekonomických studií, Střední průmyslová škola potravinářských technologií a Střední odborná škola přírodovědná a veterinární.

Mezinárodní označení Zdravá potravina existuje od roku 2010. Udělování značky se řídí kritérii Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Potraviny takto označené mají garantovat, že neobsahují škodlivé látky, které by mohly v při nadměrné konzumaci způsobovat civilizační choroby. U potravin se sleduje obsah nasycených kyselin, soli a cukru.

Občanské sdružení Zdravá potravina zkoumá od roku 2013 vliv potravin na lidské zdraví a také na přírodu. Potravina se značkou Vím, co jím musí splňovat základní nutriční hodnoty, nesmí obsahovat éčka a umělá aromata. Při posuzování výrobku se však nehledí na chuť a neprovádí se ani laboratorní analýza. Občanské sdružení Zdravá potravina čerpá informace pouze z etiket výrobků.

Češi se stále nenaučili rozpoznávat označení evropské značky kvality potravin

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Ekonomika | Související témata: zprávy ekonomika

Potraviny označené evropskými značkami kvality musejí přitom splňovat přísnější kritéria než při udělování národních značek.

Jak vysvětluje Dana Večeřová z Potravinářské komory, Evropská komise uděluje certifikáty Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita.

„V současné době je zapsáno v celé Evropě asi na všech třech značkách asi 800 produktů a dalších 400 čeká na zápis. Takže při představě, jaká je produkce potravin v celé EU a kolik z toho má toto značení, tak je to skutečně velmi výjimečná skupina,“ přiblížila.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

O značkách kvality potravin mluvil v Dopoledním Radiožurnálu prezident Potravinářské komory Miroslav Toman

Zároveň upozornila, že zatímco spotřebitelé z jiných evropských zemí znají značky evropské kvality poměrně dobře, v Česku je rozpoznává jen málokdo. „A to jak mezi výrobci, tak mezi spotřebiteli,“ dodala.

Potravinářská komora chce evropské označení kvality potravin dostat do širokého povědomí Čechů a Češek, a proto připravila kampaň, která bude na prověřené výrobky upozorňovat.

„Česká republika z nově přistoupivších zemí EU patří v této oblasti mezi ty nejaktivnější. Chceme značky kvality přiblížit spotřebiteli tak, aby se v nich lépe orientoval,“ řekl prezident komory Miroslav Toman.

Značek kvality je mnoho a lidé se v nich těžko vyznají, přiznávají odborníci na reklamu

Číst článek

Dodal, že Potravinářská komora ČR prosazuje, aby na výrobcích nebylo jen označení země původu EU, ale aby tam bylo uvedeno, ze které země a konkrétního regionu výrobek pochází.

„Prosazujeme, aby tam byla označena země původu a výrobce. A samozřejmě se snažíme propagovat české držitele těchto značení. Toto označení mají například populární špekáčky, Jihočeská niva, Olomoucké tvarůžky, Štramberské uši a další výrobci,“ upřesnil.

Dodal, že mezi asi osmi sty produkty, které smí jednu z evropských známek používat, je podle něj českých výrobků zhruba třicet.

Značky kvality | Foto: ČRo

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector